Mohlo by se zdát, že bychom měli aktuální výživová doporučení úplně ignorovat, chvílemi snad dělat přesný opak toho, co odborníci radí. Nejde totiž jen o drobné změny, ke kterým v průběhu let dochází, ale často o naprosté obraty. Vypadá to na výživovou revoluci!
Některé omyly jsem dříve také neodhalila a předávala. Za svá pochybení se omlouvám! Velké množství mylných tvrzení, na kterých mnozí oficiální experti dokonce doposud lpějí, jsem však roky vysvětlovala a vyvracela. Jaké jsou naše znalosti, kterými můžeme aktuální omyly uvést na pravou míru?

Káva budí vášně. Někdo si ji užívá jako dezert, jiní ji do sebe lijí jako drogu a někdo ji nepije vůbec. Káva je horké téma i v případě, že si ji dáváte chlazenou, a její význam a vliv se zásadně vyvíjí v čase podle toho, jak se objevují kvalitnější studie a nová data. Desítky let byla káva spojována se zdravotními riziky, ale po nejnovějších rozsáhlých studiích je skoro všechno naopak. Zdá se, že pití kávy mnoha lidem velmi prospívá.
Jak káva ovlivňuje zdraví, pro koho není vhodná a jak je možné ji zdravě nahrazovat?

Ze všeho nejvíce doporučuji zajišťovat vitamíny stravou a v případě vitamínu D i sluncem. Tentokrát však musím pod tíhou shromážděných studií přiznat, že pro mnohé z nás strava a slunce nebude stačit, že nyní se zdá suplementace vitamínem D minimálně po dobu epidemie a ročního období s minimem slunečního záření jako nezbytná a doporučuji ji. Kolik, kdo a kdy by měl užívat? Zde překlad aktuální výzvy zahraničních vědců a lékařů s konkrétními doporučeními.

Informacemi o děsivosti koronaviru (či naopak jeho bagatelizováním) jsme přehlceni. Co mi zde chybí jsou solidní, nezaujatá, srozumitelná data, a nabídka Margit zpracovat toto téma objektivně byla velmi lákavá. Zde je výsledek, nejčastější otázky ohledně koronaviru, hesla a vysvětlení. Vše s chladnou hlavou, bez příkras, bez emocí, na základě dat. COVID s rozumem.
V první části textu najdete odpovědi na nejčastější otázky, které na téma „koronavirus” kolují a ve kterých se objevují nejčastější nesrovnalosti. V druhé části pak slovníček, který slouží pro rychlou orientaci.

Nejvášnivější debaty vzbuzuje zdravotní vliv masa na člověka. Podle některých nás maso jenom zabíjí, podle jiných je přirozenou výživově bohatou potravinou. Počátkem roku 2019 vydala komise EAT-Lancet zprávu v níž doporučuje zásadní omezení masa ve stravě.
Reakcí jsou zprávy a zamyšlení jiných odborníků, kteří doporučení zásadně omezovat maso vnímají jako eticko-ekologický nátlak, aniž by smysluplnost omezování konzumace masa potvrzovaly robustní klinické studie.

Odborně se označují i jako „nonnutritive sweeteners“, protože nemají žádný výživový přínos. K čemu tedy jsou? Proč se přidávají do potravin a proč je jíme? Před několika desítkami let přišly na svět jako řešení pro diabetiky a obézní. V následujících letech narůstalo jejich použití ve vyspělých zemích, stejně jako vzrůstaly počty lidí s obezitou a cukrovkou.
Studie o přínosu pro obézní a diabetiky nedokládají jednoznačný zdravotní přínos. Narůstá počet studií, které naznačují možná rizika.

Nejlepší výživa kojenců a batolat je mateřské mléko a skutečné potraviny. Teorie, že je dobré předčasně doplňovat kojení o příkrmy, se nepotvrdila.
Umělá kojenecká mléka nejsou vhodnou náhradou za mateřské mléko a speciální dětské příkrmy jsou zpravidla zbytečné. Níže uvádím nejdůležitější informace k tématu ze skvělé prezentace MUDr. Mydlilové.

Je to téměř pravidlo: co upraví průmysl, to je výživově špatně. Sáhne-li na přirozené sacharidy, výsledkem je cukr, bílá mouka a džusy z ovocných koncentrátů s vysokým glykemickým indexem. Sáhne-li na tuky, jsou výsledkem margaríny, rafinované oleje a částečně ztužené tuky plné zdraví škodlivých transmastných kyselin. Pokud sáhne na kravské mléko, výsledkem je výrobek, po kterém nekojené děti tloustnou a mají našlápnuto k metabolickému syndromu.
Majstrštykem lobbistů potravinářského průmyslu je současný stav: margaríny a kojenecká mléka se s požehnáním odborníků daří prodávat jako lepší produkt než původní přirozený originál, cukr a čisté škroby jako neškodnou výplň stravy.

Podle moderní medicíny je Alzheimerova demence mysteriózní a nevyléčitelná nemoc, která je téměř výhradně řízena geny.
Podle specialisty a mezinárodně uznávaného lékaře, ředitele centra pro výzkum Alzheimerovy demence na kalifornské univerzitě Dale Bredesena jde o multifaktoriální onemocnění, kterému lze předcházet, a dokonce jeho průběh zvrátit pomocí stravy a úprav životního stylu. A dokládá to klinickými výsledky. U devíti z deseti pacientů dosahuje reverzi demence po 3 až 6 měsících terapie, šest z deseti jeho klientů se vrací do své práce.

Sůl zůstává i nadále kontroverzním tématem. Většina lékařských a státních organizací doporučuje všem lidem její omezování, přestože rozsáhlé studie prospěšnost plošného omezení soli nepotvrzují a přestože je sodík esenciální mikroživinou.
Ti, kdo chtějí doporučení omezovat sůl ve stravě podložit fakty, mají smůlu. V současné době není prokázáno, že by snižování příjmu soli vedlo ke snížení nemocnosti či úmrtnosti, a to jak v případě kardiovaskulárních, tak všech ostatních chorob.