Kojení, příkrmy a imunologické okno

30. 8. 2018 Studie 28 komentářů

Nejlepší výživa kojenců a batolat je mateřské mléko a skutečné potraviny. Teorie, že je dobré předčasně doplňovat kojení o příkrmy, se nepotvrdila. Umělá kojenecká mléka nejsou vhodnou náhradou za mateřské mléko a speciální dětské příkrmy jsou zpravidla zbytečné. Níže uvádím nejdůležitější informace k tématu ze skvělé prezentace MUDr. Mydlilové.

WHO má v kojení jasno

Světová zdravotnická organizace doporučuje zahájit kojení časně – už do jedné hodiny po narození. Ve svých vyjádřeních z roku 2013, 2016 i 2017 doporučuje výhradně kojit po dobu 6 měsíců, a to z důvodu optimálního růstu, vývoje a zdraví dítěte. Dále doporučuje pokračovat v kojení do dvou a více let věku.

Podávat při plném kojení tekutiny a jiné potraviny?

Systematický přehled Cochrane databáze z roku 2016 neshledal důvody podávat tekutiny a potraviny před 6. měsícem věku. A stejně jako WHO doporučuje kojit 6 měsíců, až poté zavádět příkrm a zároveň pokračovat v kojení.

Ve skutečnosti je však v Česku běžné, že už v porodnici dostane asi třetina dětí nějaký dokrm během prvních hodin či dnů života –nejčastěji umělou výživu. To je zcela nežádoucí, protože i jediná lahev mění střevní mikrobiom a dokrm zkracuje dobu, po kterou je dítě výhradně kojeno.

Proč nepodávat příkrmy před 6. měsícem věku?

  • Časným zařazením příkrmu se zvyšuje náchylnost k infekcím, a to i v industrializovaných zemích (Chantry et al 2006, Ladomenou et al 2010, WHO 2017).
  • Příkrm se v doporučeních a reálné praxi často redukuje na úroveň „komerční kašovité stravy“, přitom se už po dobu milionů let rodinám s úspěchem daří přejít od kojení na stravu rodinnou.
  • Doporučení jsou nezdravě fixovaná na kaši a lžičku.

Příkrmové produkty jako ekonomický faktor

  • Na začátku 4. nebo 5. měsíce věku dítěte je možné podávat pouze kašovitou stravu, a to je zpravidla „sklenička“, tedy průmyslově upravený produkt.
  • Dřívější podávání příkrmu zkracuje kojení, tím se také zvyšuje odbyt pokračovacích mlék.
  • Hrubý odhad celkového ročního nárůstu obratu tak činí více než 90 milionů eur (cca 2,43 miliardy Kč, 2018 DAIS Deutsches Ausbildungsinstitut für Stillbegleitung).

Ve zkratce: plošné podávání příkrmů před 6. měsícem věku dítěte není zdravotně opodstatněné. Jestliže se takto předčasně příkrmy podávají, jde v důsledku neschopnosti kousat téměř výhradně o kašovitou stravu. Kašovitá strava má často formu průmyslově upravených speciálních potravin. Prospěšnější je ale doma připravená rodinná strava. To, že průmyslové zpracování potravin nemusí být prospěšné, detailně vysvětluji v mém blogu Jak škodí potravinářský průmysl – zde výtah z něj:

  • Podíl zpracování potravin, zejména jejich průmyslového zpracování a přípravy, zásadně ovlivňuje hormonální reakci na jídlo, a tím i zisk energie.
  • Strava bohatá na vysoce průmyslově zpracované potraviny vede k odlišné hormonální odpovědi ve střevě, ke změně signalizace hladu/sytosti, následně ke zvýšenému příjmu potravy. To ve spojení s pozitivní zpětnou vazbou chronické hyperinzulinemie podporuje nárůst hmotnosti a zvýšení inzulinové rezistence.
  • Průmyslové zpracování sacharidů je základem současné epidemie chronických nemocí.
  • Konzumace jablečného pyré anebo džusu není totéž co sníst jablko.

Lepkový poplach

Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) v roce 2008 doporučila zahájit podávání lepku mezi ukončeným 4. a 7. měsícem věku dítěte  a pod ochranou kojení s odůvodněním, že podávání potenciálně rizikových potravin v tomto období, které nazvala imunologickým oknem, snižuje riziko vzniku alergií v pozdějším věku.  Většina odborných pediatrických společností toto doporučení přijala a samotní pediatři se k němu stavěli individuálně. Někteří jednoznačně doporučovali takto předčasně podávat skoro vše jedlé, jiní zdrženlivě zůstávali u doporučení 6 měsíců plně kojit.

Novější studie prokázaly, že zavedení lepku mezi 4. až 6. měsícem věku ve srovnání s jeho zavedením po 6. měsíci nesnižuje výskyt celiakie. (S.L. Vriezinga 2014, LIONETTI, 2015) ESPGHAN proto na základě nových důkazů v roce 2016 změnil své stanovisko a už nedoporučuje předčasně zavádět lepek a příkrmy.

Jak zajistit kojenci dostatek železa?

Porovnáním vstřebávání železa z hlavních zdrojů kojence do 6. měsíců je jednoznačné, že nejlepším zdrojem je mateřské mléko, tedy dostatečné kojení, a od 6. měsíce je vhodnější nabízet potraviny, které jsou přirozeně bohaté na železo (jak třeba vysvětluji v blogu o přirozené výživě dětí), než železem obohacené potraviny.

Zdroje železa dětí do 6. měsíců věku a procento vstřebaného železa z nich:

Mateřské mléko: 50 až 70 %

Obiloviny obohacené o železo: 4 až 10 %

Železem obohacená formule: 3 až 12 %

Kravské mléko: 10 %

Dostatečným kojením lze omezit riziko vzniku cukrovky

Studie CARDIA zdokumentovala silný protektivní vliv kojení na vznik diabetu u žen v plodném věku. Při kojení po dobu do 6 měsíců dochází ke snížení rizika o 25 %. Kojení po dobu delší než 6 měsíců znamená snížení rizika o 45 %.

Poporodní péče o matku a novorozence v domácím prostředí

Dle zákona 48/1997 má každá žena v České republice nárok na návštěvu porodní asistentky v domácím prostředí, a to 1x v těhotenství a 3x v šestinedělí. Tuto péči má hradit zdravotní pojišťovna. Ve skutečnosti však většina porodních asistentek nedostává smlouvy se zdravotními pojišťovnami a pokud smlouvu mají, jsou jim kladeny další překážky v práci. Potřebují ještě potvrzení z porodnice, kde žena rodila, nebo od jejího obvodního gynekologa, že doporučuje návštěvu porodní asistentky. Tato doporučení však většina gynekologů a porodnic nedává, a to bohužel ani ženám po ambulantním porodu, pro které je odborná péče porodní asistentky zvlášť potřebná. Ženy si proto službu nejčastěji hradí samy.

Doporučuji maminkám, aby si zjistily, co v rámci prevence jejich zdravotní pojišťovna proplácí. Některé pojišťovny např. proplácí laktační poradenství. Pokud je tedy součástí návštěvy laktační poradenství, je možné tak část návštěvy vykázat a žádat pojišťovnu o proplacení.

Výživové pokrmy jsou málo výživné

Podle výsledků testu dětských příkrmů z 20. dubna 2018 v nich chybí kalorie i tuk. Naopak nadbytečné je množství soli a koření. Kvalita a složení kojenecké stravy ovlivňují, jakými chorobami mohou děti trpět, až budou dospělé. Děti, které jsou živeny pouze kupovanými příkrmy, neprospívají.

Propagovat se mají jen skutečné potraviny

Podle usnesení Světové zdravotnické organizace (69.9 z roku 2016) mají rodiče dostávat jasné a přesné informace o výživě dětí k prevenci obezity a jiných nepřenosných nemocí. Cílem usnesení je ukončit nevhodnou propagaci. Není možné, aby komerční výživové produkty byly inzerovány způsobem, jehož cílem je nahradit mateřské mléko.

Komerční výživové produkty jsou počáteční kojenecká výživa, „follow-up“ nebo „pokračovací“ kojenecká výživa, lahve, dudlíky a komerční příkrmy, „batolecí mléka“ nebo nápoje pro děti do 36 měsíců věku. V souladu s Globální strategií výživy kojenců a malých dětí by reklama měla podporovat doplňkové krmení místními potravinami z široké škály skupin potravin.

 

MUDr. Anna Mydlilová pracuje v Thomayerově nemocnici v Praze jako vedoucí Národního laktačního centra, publikuje v odborných časopisech, vydala několik knih zaměřených na výživu a péči o novorozence, je šéfredaktorka časopisu MaMiTa.

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

28 komentářů: “Kojení, příkrmy a imunologické okno”

  1. Martina JARABAK Mikyskova napsal:

    Dobry den,Škoda jen ze sestřičky v porodnici ve TN dávají dětem dudliky,glukosu a maminkam kloboucky nebo rady typu kojit každé 3 hodiny a tím kojeni poškozují.

  2. Dobrý den, to vše jsou nesprávné praktiky a maminkám doporučuji nenechat si vůbec dítě odnášet. V případě, že maminka nemůže být neustále s dítětem, doporučuji zapojit takto tatínka. Margit

  3. Hana napsal:

    Dobry den, dekuji za clanek, prosim co byste doporucila v pripade, ze neni kojeni mozne, napr. pri adopci..

  4. Dobrý den, asi nejlepší by bylo, kdyby jste v blízkosti měla banku mateřského mléka, jinak doporučuji vždy individuálně konzultovat s laktační poradkyní nebo porodní asistentkou, tyto zpravidla mají aktuální praktické zkušenosti i s umělými kojeneckými výživami, Margit

  5. Jani napsal:

    Dobrý den, děkuji, skvělý článek, víc takových. Dcerce je 20 měsíců a je stále na požádání kojená, i když k tomu normálně jí, okolí se diví, že stále kojíme, tvrdí nám, že jí to už nic nedává… Jaká je pro ní teď výživa mateřského mléka? Intuice mi říká, že ona sama nejlíp ví co potřebuje, a když chce prso, tak dostane prso.

  6. Martina napsal:

    Dobry den, dekuji za nejnovejsi pohled na prikrmy -> tyto informace dle me zkusenosti zcela chybi v pediatrickych ordinacich, coz je velka skoda. Mam na Vas dotaz ohledne zpusobu zavadeni lepku po ukoncenem 6. mesici – pediatr radi nasucho oprazit 2 lzicky mouky a pridat k zelenine. Takto se nestravuji ani ja a nedovedu si predstavit takto “zabetonovat” kojence… Jakym zpusobem byste zdraveji poradila zavadet lepek do stravy kojence? Predem moc dekuji za Vas cas.

  7. Dobrý den, popsané doporučení také nechápu. Sama bych podala lepek přirozně až na něj dojde čas, když budete stále kojit, tak klidně až okolo jednoho roku a v rámci kváskového pečiva, Margit

  8. Silvie napsal:

    Dobrý den, děkuji za článek. Také mě strašili imunologickým oknem. První dcera byla plně kojená do konce 7.měsíce, druhá 7,5 měsíce. Lepek tedy dostaly obě cca v 9.měsíci.

  9. Lenka napsal:

    Dobrý den,

    ráda bych se zeptala, jaký je Váš názor na požívání alkoholu matkou během kojení dítěte. Známá si někde přečetla, že pokud matka není vyloženě “pod obraz”, kojenému dítku nic nehrozí, protože se do mléka nic nedostane. A to se nebavíme jen o pivu, či vínu, jde například třeba i o rum apod. Mohu se zeptat na Váš názor? Děkuji, Lenka

  10. Dobrý den Lenko, s názorem nesouhlasím. Placenta není dokonalý filtr, který dokáže s jistotou vše riskantní zadržet, Margit

  11. Lenka napsal:

    Dobrý den,

    děkuji, v těhotenství známá také nepožívala alkohol, ale měla jsem na mysli spíš to, když je třeba dítěti už půl roku, rok, matka ho standrdně kojí a požívá alkohol. Nemůže se to nějak projevit v mateřském mléce? Děkuji ještě jednou. Lenka

  12. Ano také může, Margit

  13. Pavla napsal:

    Dobrý den, ráda bych se zeptala, kdy je vhodné začít s příkrmy u nekojeného dítka (z důvodu adopce). Jako náhradu mateřského podáváme britské mléko Kendamil, které se od jiných liší tím, že je vyrobeno z plnotučného kravského mléka a navíc je v bio kvalitě. Děkuji!

  14. Dobrý den, i zde je stejné doporučení, jestliže dítě prospívá, stačí začít s příkrmy asi od 6. měsíce, Margit

  15. Katka napsal:

    Dobrý den, ráda bych se zeptala na názor, že jsou lepší kupované příkrmy u kterých je přísně sledován obsah nežádoucích látek, například dusičnanů. Pokud nemám možnost domácí zeleniny, nikdo mi nezaručí, že zelenina z obchodu nebude nadlimitní a tím pro tak malé dítě nevhodná. Prosím o Váš názor. Děkuji.

  16. Dobrý den, jednoznačně jsem pro čerstvé ovoce a zeleninu a příkrmy z nich, riziko dusičnanů a dalších agrochemikálií jde podstatně snížit nákupem biopotravin. Margit

  17. Pavla napsal:

    Dobrý den, mohu poprosit o radu Co kortikoidy a kojení když teda užívám matka (masticky). Jinak malý má osm měsíců od té doby co jsme zavedli příkrmy máme častou zácpu. Děkuji za radu

  18. Dobrý den, každý přípravek je třeba posuzovat individuálně, detailní informace jsou v příbalovém latáku a pak také můžete probrat s lékařem, který kortikoidy předepsal, Margit

  19. Dana napsal:

    Dobrý den, zaujalo mě vše, co je ve článku napsáno, neboť všichni kolem mě, stále vycházejí ze starších informací. Mám dotaz, ke kterému Vám trochu popíši naši situaci. Mám 6 měsíční miminko, stále kojené na vyžádání. V prvních měsících života dítě neprospívalo tak, jak by dle lékaře mělo, nejprve nám bylo doporučeno přikrmovat UM, což jsem zamítla. Dle LP bylo vše s kojením v pořádku, jen mě upozornila na projevy potravinových alergií, po zavedení diety u mě, došlo ke zlepšení. Kvůli silnému “refluxu” a dle lékaře pořád nedostatečným přírůstkům nám byl doporučen příkrm od ukončeného 4. měsíce. Ten jsme tedy bohužel nasadili (dítě mělo už velký zájem o jídlo), ale musíme mixovat, neboť neumí kousky polknout (prý důsledkem zvracení, neboť to nepřestalo ani se nezmírnilo). Dáváme zeleninu, králičí maso, začínáme ovoce a lékař chce zavést i lepek, rýži, atd. Toho se týká můj dotaz. Lékař doporučil zavedení přes piškot, já s podáváním piškotů dětem nesouhlasím a navíc nemáme zavedeno vejce (podezření na alergii). Já navrhuji zavést jako první přes kukus k zelenině, je to takto možné? Ostatní bych pak chtěla formou kaší bez mléka. Je to tak správně? To odpovídá o mnoho více i naší rodinné stravě. Prosím i o Váš názor na zavedení lepku, rýže apod. v naší konkrétní situaci.

  20. Dobrý den, souhlasím s vámi, doporučení piškotu vůbec nechápu, zkuste kuskus, nebo později kváskový chléb, Margit

  21. Lucie napsal:

    Dobrý den,

    dcera má 15 měsíců, již měsíc není kojená. Je však navyklá každé ráno i večer na láhev s umělým mlékem – Nutrilonem. Nevím, jestli je to vhodné, jaký na to máte, prosím, názor? Případně čím vhodnějším jí Nutrilon nahradit?

    Děkuji za Vaši odpověď, L.

  22. Dobrý den, po roce dítěte není důvod podávat umělé kojenecké mléko, přejděte na skutečné potraviny, Margit

  23. Zuzana Fučíková napsal:

    Dobrý den,

    svého syna výlučně kojím. Oběma nám to velmi vyhovuje, syn dobře prospívá (při narození 4020 g/51 cm, nyní v 5,5 měsíci 7630g/67,5 cm). Mne kojení nijak fyzicky/psychicky nevyčerpává.

    Moje otázky:

    1) Kdy nejpozději skončit výlučným kojením a proč?
    2) Hrozí nějaké riziko, pokud nezačneme podávat příkrmy na konci 6. měsíce, jak je obecně zažito?
    3) Přináší výlučné kojení i po 6. měsíci nějaké užitky (kromě pohodlí pro mne jako matku)
    4) Syn v současné době vyžaduje kojení 7 – 8x denně. V případě, že začneme zavádět příkrmy, jaký by asi měl být poměr mezi výživou kojením a výživou příkrmy? Jak by se takový poměr měl měnit v čase (např. jak by to mělo vypadat ve 12.měsíci věku dítěte)?
    5) Pokud skončíme s výlučným kojením a začneme s příkrmy, naleznu někde nějaké doporučení ohledně zavádění konkrétních potravin (můžete mne prosím navigovat, pokud je takový materiál někde k dispozici)?

    Děkuji za zodpovězení mého mnohonásobného dotazu.

    S pozdravem Zuzana

  24. Dobrý den Zuzano, k vašim otázkám:
    první příkrmy by se měly podávat asi od 7. měsíce, ale pát týdnů plus a mínus nejsou problémem, jestliže vy i dítě propsíváte. V této době už obvykle mateřské mléko nestačí i je díky zájmu dítěte – růst zubů, schopnost sedět, něco udržet v ruce a zvědavost vhodné pokrmy nabízet. Režim kojení s příkrmy může být velmi individuální a za mě nemá význam předávat jakákoliv vzorová doporučení. Jediné doporučení je podávat skutečné potraviny a jídla z nich, vše ostatní je spíš o výživě v rodině, chutích, zvycích, na světě jsou i velmi rozdílně způsoby, jediné zásadní jsou ty skutečné potraviny, téma detailně vysvětluji i ve videu: https://www.youtube.com/watch?v=pgCF-dbuN-A&t=756s
    Margit

  25. Alena napsal:

    Dobrý den, paní Margit, ráda bych se zeptala, jak je to s KAŠEMI PRO malé DĚTI – miminka a batolata (dcera 7 měs. ještě kojená, ale o jídlo má zájem). Z ČEHO, příp. JAK můžu doma kaši pro dceru uvařit? S odkazem na článek o knize Superfood for superchildren, kde se nedoporučují OBILOVINY.
    Od kupovaných instantních kaší jsem rychle odstoupila a začala jsem dělat DOMA kaši rýžovou a vločkovou (oves). Metodou BLW se ještě “pustit” nemůžu, protože dcera sama nesedí (to nechci dál rozebírat, částečně BLW praktikujeme). Se zeleninou a masem nemám problém. Chtěla bych dělat ale takové kaše, aby byly výživné.

    2. otázka: Pohankový mlýn Šmajstrla uvádí, k POHANKOVÉ MOUCE že “Bohužel tepelnou úpravou se vitamíny a aminokyseliny ničí” – jak s ní tedy pracovat? (vyhovuje mi chuť, tak s ní nahrazuji mouku pšeničnou třeba při pečení)

    ps: ty instantní kaše bývají označeny “BIO”, “vícezrnná”, “kukuřičná”, “jáhlová”, “ječná” … – nikde na obalu ale není napsán technologický postup výroby. Jestli chápu dobře, tak jde vždy o metodu extrudace? Kolik tam pak zůstává toho “bia” a zdravých živin?

    Děkuji. (nevím, jestli jsem ten článek pochopila správně)

  26. Dobrý den, kale je nejlépe vařit z co nejméně zpracovaných potravin, tedy třeba z jáhel, ovesných vloček, rýže. Instantní jsou vždy více upravované a tedy poslední vobou pro kaši. Tepelnou úpravou se vždy něco může ničit, u jiných látek třeba zase zvyšovat dostupnost, zde nevidím problém, Margit

  27. Šárka napsal:

    Dobrý den pani, Slimáková,
    syn má ted 7 měsíců, prvních 6 měsíců plně kojen. Posledni měsíc zavádíme přikrmy. Ráda bych zkusila před spaním kaši,jelikož se za noc mnohokrát budí na kojení.
    Poradila byste mi prosím, jaké kaše mu doma připravovat, když se chci vyhnout kupovaným.
    Děkuji mnohokrát.

  28. Dobrý den, kale je nejlepší z těch nejméně zpracovaných obilovin, tedy třeba z jáhlí, rýže, ovesných vloček, Margit

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *