Přirozená doporučení ve výživě dětí

20. 8. 2017 Články, Knihy štítky: , , 46 komentářů

V oblasti výživy dospělých panuje spousta omylů a mýtů, které roky podporovali i mnozí lékaři a výživoví poradci. Mezi ty nejšílenější řadím doporučení jíst margaríny plné trans tuků, pokud chcete mít zdravé srdce, a slazení fruktózou, pokud máte diabetes. Mnohé další omyly vysvětluji ve svém blogu na Aktuálně.cz. Důvody, proč k omylům došlo a proč trvá mnoha vědcům tak nesmírně dlouho uznat své pochybení, rozebírám v dalším blogu.

V obdobném stavu je téma výživy dětí. V uplynulých letech někteří odborníci a výrobci jídla nekriticky vychvalovali umělou kojeneckou výživu a speciálních potraviny pro děti vůbec. Autority ve svém oboru rodičům radily, aby první příkrmy důkladně mixovali a zakládali je na zelenině, ovoci a obilných kaších. Všechno může být správně úplně naopak. Mateřské mléko je jednoznačně mnohem prospěšnější než jakékoliv jeho náhrady. Zelenina, ovoce a kaše jsou primárně zdrojem sacharidů, které by bylo prospěšnější omezovat, a mnohé děti nepotřebují stravu mixovat ani být krmeny, ale mohou se stravovat samy a jíst celé potraviny.

Kniha Super Food for Superchildren

Co děti doopravdy potřebují? Nejlepší vysvětlení tématu a doporučení jsem našla v knize od odborníků, kteří kriticky vyhodnocují aktuálně tradovaná doporučení a oddělují vědou podložená fakta od záměrů potravinářského průmyslu a jeho expertů. Kniha srozumitelně a jasně vysvětluje výživovou teorii a je doplněna o recepty. Praktická i teoretická doporučení jsou rozdělena podle věku, vždy od doporučení pro těhotné ženy až po doporučení pro dospívající děti.

Knihu napsala trojice profesionálů. Výživová teorie je vysvětlena profesorem sportovní medicíny, vědcem a autorem desítek knih včetně bestselleru The Real Meal Revolution Timem Noakesem. Noakesovu teorii skvěle doplňují recepty šéfkuchaře a znalosti specialistky na dětskou výživu.

Výživová revoluce

Základním a pro mnohé možná revolučním doporučením knihy je: vylučte, nebo alespoň omezte cukr a obiloviny ze stravy svého dítěte. Podávejte skutečné výživově bohaté potraviny. Žádný přidaný cukr, žádné rafinované obiloviny a žádné vysoce průmyslově upravované produkty.
Podle autorů knihy tvrzení, že živočišné tuky zvyšují hladinu cholesterolu v krvi a riziko nemocí srdce a cév, je v lepším případě příšerné zjednodušení, v horším nepravda. Výživné tuky, které dobře sytí a chutnají, byly neférově démonizovány, zatímco nevyživující cukry, které podporují obezitu a ničí zdraví, byly ponechány bez omezení. Epidemie nadváhy a cukrovky přišla se zvýšením konzumace obilovin, rostlinných olejů, margarínů a s omezením konzumace masa, vajec a másla, přesně jak nám odborníci od osmdesátých let minulého století radili. V únoru 2015 došlo v americkém dietetickém doporučení ke zmírnění postoje k tukům, zcela bylo zrušeno doporučení omezovat cholesterol ve stravě, které bylo platné po mnoho let.

Zásadní a zajímavá doporučení z textu

Předávám výběr informací, jež mě zaujaly. Kniha má více než tři sta stran, zde jsou jen střípky z každé kapitoly. Pro úplně všechny platí doporučení:

  1. Kupujte lokální sezónní potraviny nejvyšší kvality – biopotraviny.
  2. Upřednostňujte živočišné produkty od zvířat, která se volně pasou.
  3. Skutečné jídlo řaďte vždy nad průmyslově zpracované produkty.

Pro těhotné

  • Sója a lněná semínka obsahují látky, které do jisté míry působí jako estrogen. Lněné semínko proto v těhotenství jezte jen s opatrností, sóju neodporučujeme vůbec.
  • Kofein také pro jistotu konzumujte opatrně, max. 300 mg denně, tj. 1-2 šálky kávy.
  • Užívání antibiotik poškozuje střevní mikrobiom. Děti maminek léčených v těhotenství antibiotiky mají později vyšší riziko obezity.
  • Těhotným ženám a malým dětem doporučujeme stravu založenou na skutečných potravinách, jako je maso a vejce. Do dvou let věku nedoporučujeme vegetariánství a varujeme před ním i u starších dětí.

Kojenci a příkrmy, 6-12 měsíců

  • Prvních 24 měsíců života potřebuje dítě pro vývoj mozku zejména tuky, vitamíny, železo, jód, zinek a selen.
  • Mateřské mléko je strava s vysokým obsahem tuku, jeho příjem vede ke ketóze, která pomáhá růstu a vývoji mozku kojence.
  • Tradiční podávání kaší z bílé rýže nemá z hlediska zdravotní prospěšnosti opodstatnění. Jediným důvodem je desítky let staré rozhodnutí výrobců dětských příkrmů. Ve skutečnosti je rýžová kaše nutričně deficitní, neobsahuje skoro nic mimo neesenciálních sacharidů. Třeba 100 g rýže neloupané obsahuje asi 75 g sacharidů, 7,5 g bílkovin a jen 2,5 g tuků, minimum vitamínů a minerálních látek. A bílá rýže je ještě méně cenná. Játra, sardinky nebo vejce jsou mnohonásobně výživnější.
  • Děti, které vyrostly na obilných kaších a mléce, později preferují bílé pečivo, těstoviny, bramborové lupínky a mléko. Hledají vysoce průmyslově upravované nekompletní potraviny s vysokým obsahem sacharidů.
  • Doporučení pro dětskou výživu vycházela z doporučení potravinářského průmyslu z dvacátých a třicátých let minulého století, kdy Gerbers Baby Foods chytrou reklamou úspěšně přesvědčily odborníky a následně i maminky, že jejich dětské výživy jsou nejenom pohodlné, ale že jsou prostě lepší.
  • Od 6. měsíce kojenci potřebují přijímat více než 90 procent železa z příkrmů a nejlepším zdrojem železa je maso. Proto je mnohem lepší podávat dítěti maso a malé množství jater než pyré ze zeleniny a ovoce.
  • Vejce jsou ideální pro první příkrmy. Pokud na ně dítě není alergické, jejich podávání neoddalujte. Původně se pro snížení rizika alergie na vaječný bílek doporučovalo podávat pouze žloutek, ale věda oddělení nepodporuje, proto doporučujeme podávat hned celá vejce.
  • Nově kanadská pediatrická společnost doporučuje, aby kojenci dostávali denně maso, ryby nebo drůbež, a to podle individuální potřeby.

Úžasná batolata, 1-3 roky

  • Asi 60 procent mozku tvoří tuky.
  • Když má dítě do 6 let omezený příjem vitamínu B12, což je stav běžný u veganů a možný u vegetariánů, mohou se související potíže projevit až o roky později, a to třeba v podobě narušení kognitivních schopností v dospívání. Proto podávejte dítěti živočišné potraviny v každém jídle.
  • Děti nepotřebují sladkosti. Vše, co potřebujete, je si sami uvědomit, co je sladkost. Dítě to samo o sobě neví, nepřichází na svět s touhou po sladkostech, dokud mu je neoznačíme a nepodáváme.

Dokonalé děti, 3-6 let

  • Ovoce a zelenina jsou výživově chudé, jejich význam a potřeba pěti porcí denně je nadhodnocená. Mají jen stopy esenciálních tuků, nekompletní aminokyseliny, žádný vitamín A, vitamín B12 a vitamín D. Ani jediná z živin nemůže být pokryta 100 g ovoce nebo zeleniny – dokonce ani vitamín C. Doporučení pěti porcí zeleniny a ovoce denně není podloženo žádnou vědou. Toto vyjádření je pro mě ze všech nejvíce překvapující, a i proto doplňuji, že většina nezávislých odborníků, které sleduji přesto stále a podle mě i správně doporučuje jíst dostatek zeleniny. Podle některých by třeba pro preveci a terapii Alzheimerovi demence bylo nejlépe mít až dvě třetiny jídelníčku ze zeleniny. 
  • Sto gramů jater obsahuje 11 000 IU vitamínu A. K předávkování tímto vitamínem by proto bylo třeba sníst 3 kilogramy jater na posezení. Běžné strašení jejich předávkováním je tedy nesmyslné.
  • Pohyb – sport u dětí je prospěšný a doporučujeme jej podporovat, ale uvědomte si, že nezdravá strava se vyběhat nedá.

Neuvěřitelní teenageři, 13 plus

  • Potřebují spoustu spánku a energie, zajistěte dostatek železa a vitamínu B12.

Vlastní výběr stravy z přirozených potravin u malých dětí

V závěru knihy je vedle shrnutí uvedených rad a jejich vědeckých podkladů popsána i fascinující studie. Odpovídala na otázku, jestli jsou děti od prvních příkrmů (od 7. měsíce věku) schopné si samy z nabídky skutečných (jednotlivých, nedochucovaných) potravin vybrat vhodnou stravu.

Americká pediatrička ve dvacátých a třicátých letech minulého století zorganizovala dvě víceletá sledování vlastního volného výběru stravy u malých dětí. Dětem se nabízelo 34 možností potravin v oddělných miskách v rámci tří nebo čtyř jídel denně. Rozhodnutí dětí, stejně jako jejich zdravotní stav, byly detailně sledovány a vyhodnocovány.

Výsledky jsou až neuvěřitelné, ze sledování vyplývají následující závěry:

  • Vlastní výběr je bezpečná metoda výživy dětí.
  • Děti jedly rozdílně mezi sebou a měnily své vlastní chutě, některé dny jedly jen některé potraviny, ale v celku vše vybalancovaly.
  • Všechny děti celkově přijímaly vše potřebné, byly naprosto zdravé, žádné z dětí nebylo podvyživené a žádné nebylo obézní.
  • Od 7. měsíce neměly problém strávit nic ze skutečných potravin včetně masa a vnitřností.
  • Žádné z dětí spontánně příliš nejedlo obiloviny ani mléko, tedy to, co se běžně kojencům podává, když rozhodují dospělí.

Doplňuji, že studie probíhala na dětech z ústavů, dnes by byl takový protokol nepřípustný. Z etických důvodů je nemožné obdobné sledování opakovat.

Je doopravdy potřeba zapomenout na obilí a jíst maso?

Doporučení autorů vycházejí z odborně podložených faktů a také aktuálního zdravotního stavu populace vyspělých zemí. Je pravdou, že mnohé současné nejběžnější zdravotní potíže jsou spojovány s nadbytkem cukrů ve stravě. Je bez diskuze, že přislazování, sladkosti, krekry a chipsy nikomu neprospívají. Méně se už uznává, že i průmyslově zpracované obiloviny, jako jsou třeba výrobky z bílé mouky, bílá rýže, těstoviny a pečivo, se také rozkládají na úplně stejné cukry, jaké dodávají sladkosti.

Mnozí z nás mohou prospívat na 100 – 200 gramech sacharidů denně a dopřávat si i kvalitnější obiloviny, jako je třeba kváskové pečivo, jáhly nebo kroupy. Podle autorů ale jedinci s inzulinovou rezistencí potřebují hlídat příjem sacharidů na minimu, tj. asi do 25 g denně. Dětem jenom může prospět strava bez sladkostí a průmyslově zpracovaných obilovin. Co taky stále doporučuji, je zakládat stravu na skutečných kvalitních potravinách. Nový je důraz na význam tuků a živočišných bílkovin.

Je mi jasné, že mnohá z uvedených doporučení mohou být pro někoho těžce stravitelná. Určitě je možné stravovat se i s převahou rostlinných potravin či dokonce vegetariánsky, a to včetně dětí. Je však třeba přiznat, že strava s dostatkem kvalitních živočišných potravin je výživově bohatší a snadněji díky ní zajistíme živiny a vyhneme se nadbytku riskantních sacharidů. Jejím problémem ale může být právě nalezení těch kvalitních potravin, živočišné biopotraviny jsou také zpravidla dražší než převážně rostlinný jídelníček.

Knihu doporučuji úplně všem. Pro vegetariány je minimálně zásadním upozorněním na potřebu hlídat příjem živin a inspirací pro omezování nadbytku sacharidů. Nejdůležitější zprávou z knihy je potvrzení, že zdravá strava znamená konzumaci skutečných potravin, při které není potřeba speciálně počítat jakékoliv živiny anebo cokoliv speciálně kombinovat.

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

46 komentářů: “Přirozená doporučení ve výživě dětí”

  1. Tereza Vejdová napsal:

    Dobrý den, a jak jste na tom Vy? Ještě jste své vegetariánství nepřehodostila? Já už ano – zatím zdá se k vlastnímu prospěchu. Co je ale na “tom všem” kolem výživy (tím myslím roky propagované a měnící se doporučení tzv. odborníků) asi nejsmutnější, že pravdu nakonec měla babička, která se prostě a sveřepě držela svých – tedy po předcích podědných – zásad a jedla hádjte co? No přesně to, o čem se píše výše. Škoda, že jsem ji více neposlouchala…

  2. Dobrý den, my jsme vždy byli LOV, tedy s dostatkem kvalitních vajec a mléčných produktů. Souhlasím s fakty z knihy, že živočišná strava je výživově bohatší, a tedy snazší pro zajištění všeho. Sama pokračuji ve vegetariánství a děti také – vítězí u nich návyk a etické hodnoty. Předpokládám, že někdy později připravím i detailnější vyjádření k tomuto tématu. Margit

  3. Tereza Vejdová napsal:

    Děkuji, zajímalo mě to. Etické důvody chápu a respektuji, ale sama nakupuji na farmě, kde je pro mě přístup ke zvířatům vpořádku. A neeticky lze podle mého postupovat i v rostlinné výrobě, viz letošní diskuze o suchu, lánech kukuřice a řepky, vlivu na krajinu atd. “Náš” farmář dokonce tvrdí, že aby hospodářství fungovalo dobře jako celek, rostlinná a živočišná výroba patří k sobě.

  4. Lenka Marková napsal:

    Přeji hezký den,
    děkuji za krásný článek, ale nedá mi, abych nepoukázala na kousek textu:
    ‘Doplňuji, že studie probíhala na dětech z ústavů, dnes by byl takový protokol nepřípustný. Z etických důvodů je nemožné obdobné sledování opakovat.”
    Co je neetického na tom, nechat děti rozhodovat, co budou jíst?
    Myslím, že taková studie by šla zopakovat i v domácích podmínkách.
    Jinak opět krásný článek.
    Děkuji

  5. Dobrý den, myslela jsem tím zejména využití dětí z ústavů k testování. Margit

  6. Zuzana napsal:

    Dobry den, dekuji za velice inspirativní revoluční článek a za Vas celkový osvetovy přínos. Jak je to vsak prosím se stravitelnosti, resp.zatezi na nas trávicí systém pri tak časté konzumaci živočišných produktu (u batolat při každém jídle)? Platí nadále, ze je lepší omezovat mléko ve prospěch kysanych mléčných produktu? Jak by pak mely vypadat svacinky deti? Dnes resim např.cerstvym ovocem, na podzim zpravidla povarenymi neslazenymi jablky. Dle clanku výše bych to měla obohatit napr.jogurtem? Jenže ovoce ve spojením s mlecnymi výrobky v žaludku kvasi.. Předem děkuji za odpověď.

  7. Klára napsal:

    Hezký den, Margit, nevíte, jestli se dá kniha sehnat i v češtině? Moc děkuji.

  8. Dobrý den, stravitelnost je vždy individuální a je potřeba zkoušet. Ano, kysané mléčné výrobky jsou z mléčných produktů nejprospěšnější. Vše ostatní najdete detailně v knize. Margit

  9. Dobrý den, doposud ne, ale zaslechla jsem, že se má překládat, jen to bylo bez odkazu na cokoliv konkrétního. V okamžiku, kdy budu vědět, přidám odkaz. Margit

  10. David V. napsal:

    Dobrý den,
    zaujal mě tento bod : “Mateřské mléko je strava s vysokým obsahem tuku, jeho příjem vede ke ketóze, která pomáhá růstu a vývoji mozku kojence.”

    Na tohle téma jsem kdysi objevil zajímavý blog, ze kterého jsem pochopil, že hladina ketonů klesá jak u kojených, tak i uměle vyživovaných novorozenců. Kojené děti měly vyšší hladinu ketonů pouze v prvních 3 dnech po narození.

    http://carbsanity.blogspot.cz/2015/06/babies-in-ketosis.html

  11. kristýna napsal:

    Moje dcera od začátku přikrmování odmítala pyré, tak jsme přešly na BLW. A překvapilo mě, že ve většině případů snědla pouze maso (občas ho dokonce i očistila od rýže :-)

  12. Pavla Hadravova napsal:

    Zajimave. Zrovna jsem dnes listovala knihou “Aby detem chutnalo” a musim rict, ze rada informaci je v primem rozporu s tim, co je uvedeno vyse (napr. maso neni udajne vubec potreba az do 2 let veku ditete, informace o vejcich apod.). Znate tuto knihu? Jaky je vas nazor na ni? Predem dekuji.

  13. Dobrý den, knihu nemám, jen jsem v ní listovala a znám autora Dr. Fořta. Odborně upřednostňuji doporučení Tima Noakese z knihy Superfoods for Superchildren a myslím, že i Petr Fořt se už ve svých doporučeních posunul tímto směrem. Margit

  14. Iveta napsal:

    Dobrý den,
    už nějakou dobu sleduji váš blog, ale teď už musím říct, že mě to sledování momentálních výživových doporučení nebaví, pokaždé slyším něco jiného: málo masa, hodně ovoce a zeleniny-teď zase říkáte málo zeleniny, hodně masa. Radši budu trávit víc času s dětmi a manželem, místo čtení knih a článků o výživě. Na shánění biopotravin taky nemám čas, peníze ani se nehodlám kvůli tomu hádat s manželem. Po delší době jsem došla k tomu, že nejdůležitější pro děti je aby se rodiče měli rádi ne jestli mají dost ovoce, zeleniny, masa, málo cukru apod. Jen bych chtěla varovat všechny matky, že zdravá výživa není všechno.

  15. Dobrý den, děkuji za upřímné vyjádření. Máte naprostou pravdu, že někdy se mohou doporučení zdát matoucí, anebo si dokonce odporují. Texty publikuji s cílem zodpovědně předávat ty nejzásadnější, zdraví podporující informace. K posunům dochází, ale zrovna u mě k žádným převratům. Po celou dobu své profesní dráhy jako nejdůležitější doporučuji skutečné potraviny a vysvětluji, že výběr těch konkrétních je na chutích, potřebách a zvycích jednotlivce.
    Souhlasím s Vámi i v tom, že pro zdravé jedení doma není třeba nic studovat. Jenže při sledování zdravotních potíží v populaci a propagačních tvrzení médií a bohužel i dosti expertů se zdá, že mnozí nezávislé informace potřebují. Proto je předávám.

    Ta zmínka o zelenině byla více pro zajímavost (moje texty sleduje i hodně profesionálů z médií a zdravotnictví, tak spíše pro ně k zamyšlení) než jako doporučení k jejímu omezení v jídelníčku – přebytek nám skutečně nehrozí. A to, že zdravé jedení není vše, je také jasné, i myslím sama roky předávám.
    Přeji, ať se jen daří. Margit

  16. Eva napsal:

    Dobry den, Margit. Jiz leta jsme s manzelem prosperujici vegetariani (prevazne OV). Nyni uvazujeme o zalozeni rodiny a radi bychom se i s ditetem stravovali nadale vegetariansky. Jsem zcela ztracena v rade protichudnych doporuceni ohledne detske vegetarianske stravy, z clanku vyse dokonce trochu vydesena. Prosim, podle jakych doporuceni jste vy sama ve strave svych deti postupovala (chapu spravne ze byli veg od narozeni)? Doporucila byste nejakou publikaci zabyvajici se veg stravou deti? Neplanujete clanek na toto tema? Mnohokrat dekuji a preji mnoho radosti ze zivota!

  17. Dobrý den, moje základní doporučení zdrojů je zde: https://www.youtube.com/watch?v=fCLFT8A20DM.
    A stále platí, co opakovaně říkám: LOV je možné, i když s konzumací kvalitního masa – nebo alespoň ryb – je snazší vše zajistit. Veganství je už hodně omezující a pro rodiny s malými dětmi nedoporučuji. Margit

  18. Marie napsal:

    Dobrý den, ohledně výživy dětí a hlavně konzumaci margarínu….asi před týdnem jsem poslouchala rozhovor s uznávaným výživovým specialistou Dr. Igorem BUKOVSKÝM na téma máslo verzus margaríny a z jeho slov jako jednoznačně prospěšnější pro zdraví vyšly kvalitní rostlinné margaríny, které již neobsahují trans mastné kyseliny. Jak se v tom má chudák člověk, který se o výživu nějak zásadně nezajímá orientovat!Děkuji MARIE

  19. Dobrý den, Marie, s výživovými doporučeními Dr. Bukovského nesouhlasím, je na prvním místě propagátor veganství a pro jeho obhajobu si vybírá data, která se mu hodí.

    Zde jsou texty, které téma protichůdných názorů detailněji vysvětlují:
    Výživový proces století: http://blog.aktualne.cz/blogy/margit-slimakova.php?itemid=29158.
    Jak se špičkoví vědci mohli tak dlouho mýlit: http://blog.aktualne.cz/blogy/margit-slimakova.php?itemid=29326.
    Margit

  20. josef Hubeny napsal:

    Dobry den, jen bych polozit otazku. Myslite si,ze je tento zpusob vyzivy trvale udrzitelny pro vsech 7 miliard obyvatel Zeme? Muj nazor je,ze to mozne neni (ekologicka narocnost zivocisne vyroby, s poptavkou rostouci ceny …).

  21. Dobrý den, obdobně je možné si pokládat otázku, jestli je udržitelné zvládat rostoucí náklady na zdravotní péči, kterou potřebujeme. Už dnes jde skoro 80 procent výdajů ve zdravotnictví na terapii chronických nemocí, které zásadně souvisejí s výživou a životním stylem, a k těm nejvíce rozšířeným zdravotním potížím patří i obezita, cukrovka 2. typu a nově Alzheimerova demence. Těmto všem prospívá omezení sacharidů a konzumace kvalitních tuků. Margit

  22. Stepanka napsal:

    Dobry den Margit. Takove razantni zmeny pristupu dle meho soudu nejsou nikdy dobre.Knihu jsem necetla ale doporuceni low carb, whole30 znam. Jine smery jsou zase na obilovinach a lusteninach postavene.takze pro me pestra strava od vseho neco.a rocni dite odmita mixovane maso ale cele rado zuzla..miluje ryzi a zeleninu a cocku a taky maslo.

  23. Martina napsal:

    Dobry den Margit. Ako uz bolo opakovane spominane, je velmi matuce zorientovat sa v oblasti zdravej vyzivy, podla mna mozno vela ludi to ani neriesi a zacne az ked pridu deti – vtedy zacina clovek viac uvazovat. Len ma tak napada, ze sposob akym bola prikrmovana generacia nas (myslim napr. mna – 32r.) a teda vselijake (na moj vkus) divociny ako prisladzanie (aby nam lepsie chutilo a aby sme jedli aj to co by sme inak nechceli) a ochucovanie, prilis vcasene zavadzanie prikmov (od 4 mes, v 6.mes som udajne uz tlacila halusky), gro mliecne vyrobky atd.. Ja teda obezna nie som a nemam ani vela “rovesnikov” kamosov co by boli obezni alebo mali zdravotne potiaze, resp. teraz sa stravuju podla mna normalne – teda ze istym sposobom dbame na to co jeme. a tiez sa snazime hybat. No, skratka, nezda sa mi ze sme na tom nejak zle. Alebo sa mam obavat, ze napriek tomu sa mame obavat ze tie civilizacne, resp. metabolicke ochorenia si na nas pockaju aj tak?
    Ja som totiz hodne presvedcena o tom ze “velke veci” sa deju vo veku do tych 3 r – myslim, co sa tyka spravnych stravovacich navykov, vychovy a pod.. A nase mamy to podla mna teda (a podla terajsich nutricnych dop. nerobili celkom koser). NO a tak mi nejde do hlavy, ako to s nami je.. Nie sme chori (zatial), snazime sa detom a aj sebe davat to najlepsie (sezonne, nerafinovane, “bio eko dia”).
    Viem, ze som nepolozila priamu otazku, ale budem rada, ak mi napisete, co si o tom myslite.

  24. Dobrý den, opakuji, že o razantní změny vůbec nejde. Stále se jako základ stravy doporučují základní kvalitní potraviny. Autoři této knihy doporučují i kvalitní živočišné bílkoviny a tuky a vysvětlují proč, ale také je napsáno, že u zdravých dětí je 100 až 200 gramů sacharidů možné, a dokonce i vegetariánství je možné. Jediné, co jednoznačně nedoporučují, jsou sladkosti. Já na tom nic extrémního nevidím. Margit

  25. Dobrý den, vedle stravy zdraví ovlivňuje i celá řada dalších faktorů, jak třeba popisuji zde:
    Co všechno dokáže mozek?
    Je účinnost léků přímo úměrná naší víře v jejich moc? Může být cvičení placebo? Získáváme svaly a fyzickou sílu silou myšlenky? Může informace o složení jídla zásadně určovat bezprostřední reakci našeho těla? Můžeme se cítit sytí nebo hladoví na základě toho, co si myslíme o jídle, které jíme? Odpověď na všechny otázky je jednoznačně ano. Všechny uvedené vlivy jsou dobře zdokumentované.
    http://blog.aktualne.cz/blogy/margit-slimakova.php?itemid=29754

    A druhá poznámka k uvedenému: patříme k nejnezdravějším zemím světa, výskyt obezity, cukrovky, nemocí srdce a cév anebo rakoviny tlustého střeva je extrémně vysoký.
    Margit

  26. Tereza Rychlíková napsal:

    Dobrý den, Margit,

    můžete mi prosím poradit, co pro roční a sedmileté dítě ke snídani? Doufala jsem, že různé druhy kaší jsou ok, ale teď nevím.
    Děkuji za Váš čas.

  27. Dobrý den, kvalitní kaše jsou jednou z možností, ale lépe je střídat i se snídaněmi více postavenými na bílkovinách a tucích. Jako příklad mohu doporučit kaši z mandlí a kokosového mléka, nejrůznější úpravy vajec se zeleninou, tvarohové dipy se zeleninovými proužky… Další inspirace potom nabízí kniha.
    Margit

  28. Heda napsal:

    Dobrý den, milá Margit,
    a není kniha podobná Vyživujícím tradicím od Sally Fallon a teoriím dr.Westona A. Price?? Co si myslíte o tomto směru? Osobně mi zlepšilo zdraví,fyzické i psychické vzhledem k rodinné konzumaci 50 vajec týdně nepotřebuji již pár let AD a děti se mají taky čile k světu. Ovšem nejsou to jen vejce, že. Každopádně na náplavce ze mě mají radost:-) Děkuji za odpověď.

  29. Marcela Ho napsal:

    Dobrý den Margit,

    díky za zajímavý článek. Určitě souhlasím s třemi doporučeními, která z knihy vyvozujete pro všechny.

    K výroku “Ovoce a zelenina jsou výživově chudé, jejich význam a potřeba pěti porcí denně je nadhodnocená. (…) Doporučení pěti porcí zeleniny a ovoce denně není podloženo žádnou vědou.” mě napadá:
    Je to vhodné pro vysoký obsah surové vlákniny. Ta je důležitá pro trávení, ale také, jak zdůrazňují novější výzkumy lidské mikrobioty, pro vznik rozmanitého střevního osazenstva. Viz třeba kniha Zdravá střeva od Sonnenburgových, kde vlákninu nazývají “mikrobiotou zužitkovatelné sacharidy”. Doporučují tam právě i luštěniny a kvalitní obiloviny. Autoři v ní mimo jiné varují před vnímáním potravy jenom jako zdroje vitamínů, minerálů a primárních živin, protože i ty složky, které nejsou nutričně zajímavé, mají velký přínos pro fungování našeho vnitřního prostředí. Tak to jenom k tomu, jestli je to vědecky podloženo. Já myslím, že jo. I když není jasné proč právě pět porcí a více.

    Tak jako další, kteří komentovali tento článek, mám v tom teď trochu nejasno, jak dál. Osobně mám také problém s tím, že větší množství masa, které je doporučované, se mi zdá problematické z etického, ale také technického pohledu na věc. To množství zvířat, které by bylo potřebné, pokud by si takto dopřávali všichni, by asi naše planeta neunesla. A každý si ho z různých důvodů dopřát nemůže. Tak mám trochu problém s tím, že to je vlastně způsob stravování pro elity – na úkor jiných. Ale je pravda, že v domácnostech našich babiček se masem šetřilo na neděli a pro zvláštní příležitosti, ovšem vajíčko (a mléko) se používalo hojně. To je možná řešení více trvale udržitelné a v mojí rodině se na to takto díváme.

    Každopádně díky za Vaši práci!

  30. Dobrý den, knihu a český web, který ji propaguje, znám – jeho autorce jsem i nabízela videorozhovor, ale zatím odmítla. Jedná se o podobnou stravu, i když Vyživující tradice jsou asi o něco blíže Paleo a GAPS stravě než LCHF – nízkosacharidové – vysocetukové, kterou zde popisuje profesor Noakes.
    Když zevšeobecním, je GAPS zaměřena na terapii střeva a potíží, které jeho zvýšená propustnost způsobuje, a LCHF na prevenci a terapii inzulinové rezistence a potíží s ní souvisejících. Margit

  31. Dobrý den, za mě souhlas se vším, co uvádíte. Práci a doporučení profesora Noakese předávám zejména pro vysoký výskyt obezity a cukrovky v naší společnosti, protože u těchto potíží je LCHF skutečně to nejlepší, co znám. Margit

  32. Zdenka napsal:

    Margit a co jsou to zdravé tuky? Resp.v čem jsou?

  33. Dobrý den, kopíruji z webu Globopolu: http://www.cukrpodkontrolou.cz/cukrovka:
    Kvalitní tuky: Je však třeba vybírat jen kvalitní tuky jako je máslo, přepuštěné máslo (ghí), smetana, slanina, sádlo, za studena lisované oleje (olivový, avokádový), domácí majonéza (bez cukru), kvalitní kokosový tuk, semínka, ořechy, ořechová másla, avokádo, kokos, olivy.
    Je třeba se vyhnout průmyslově upraveným tukům a olejům (margaríny, běžné stolní rostlinné oleje, ztužené a částečně ztužené tuky).
    Margit

  34. Kristin napsal:

    Clanek je moc hezky. Bohuzel nejsem schopna me 2,5lete dceri vysvetlit, ze mnou upecene bio kure a brambory jsou pro ni lepsi nez testoviny. Ze prirodni rizek je lepsi nez obaleny ve strouhance. Ze michana vejce jsou chutna a vyzivna. Nevim kde jsem ve stravovaci vyzive udelala chybu, sama jim vyvazene, kvalitni potraviny. Presto ji ten hnusny parek k veceri udelam, abych do ni alespon neco dostala :(

  35. Dobrý den, takto na dálku nemohu posuzovat, ale obecně děti nevyžadují řízky, dokud jim je nepodáme, párky nejí, když doma nejsou… A hlavně jim zpravidla nehrozí nedostatek potravy, takže i vyhladovění může pomoci. Držím pěsti. Margit

  36. LUKÁŠ EVANIČ napsal:

    Dobrý den paní Slimakova,

    máme doma 19 měsíční batole, má Downův syndrom a před měsícem jsme byli v nemocnici s hypoglykemii. Bylo to docela šokující zjištění, protože cukrovku nemá. Ty stavy se opakují. Navíc nám rostou zuby a malý nám přestal přijímat vše co jedl. Dokud mu to nerozmixujeme, nejí. Z nemocnice jsme dostali doporučení doslazovat medem čaje před a po spaní… Rád bych Vas poprosil o radu, co malému dát? Už jsme oba s manželkou zoufalí… Děkuji Lukáš

  37. Dobrý den Lukáši, musím přiznat, že nevím. Děti s Downovým syndromem mají o něco častěji cukrovku 1. typu, ale nenašla jsem důvod možné hypoglykémie bez cukrovky. Pro vyrovnanou hladinu cukru je nejlepší jeho nižší příjem – tak, ať nejsou výkyvy, které je třeba balancovat. Proto mě také napadá jedině zkoušet stavět jídla na dostatku bílkovin a tuků se stabilním množstvím přirozeně obsažených sacharidů. Namísto jídla jde vyzkoušet jídlo v podobě nápoje – typu smoothies a lassi, která lze postavit na plnotučném jogurtu, přidávat ořechová másla… Zkoušet, co bude chutnat. Držím pěsti. Margit

  38. Jitka Machová napsal:

    Děkuji za podnětný článek.
    Jestli mohu – přispěji vlastní zkušeností. Starší syn měl tu smůlu, že byl první a na prvním se vždy rodiče “vyřádí”. Stal se experimentální obětí všech doporučení, která byla k mání. Bohužel ač sportovec (hraje hokej a plave), horko těžko se nám daří jeho sklon k obezitě držet na uzdě (a to zejména kvůli tomu, že výživově opravdu nespolupracuje a preferuje bílé pečivo a průmyslově zpracované potraviny, které si neváhá kupovat sám; navíc odmítá většinu běžného skutečného jídla). A to i přes to, že byl 2 roky kojený. Na druhého syna už nebyl takový čas a většinou si rozhodoval sám, co bude jíst (přesně jako ve studii). A tak není dodnes výjimkou, že když dostane talíř, kde je maso, zelenina a příloha, tak zeleninu sní celou, maso také a přílohu celou ponechá. Do ledničky si jde pro okurku, k pohádce si vezme jablko nebo misku oříšků… připravovat mu zdravé svačiny do školy je radost. O vlivu nezdravých potravin na chování se snad ani nebudu zmiňovat, každý rodič pozná dítě, které snědlo balíček bonbonů…

  39. Michaela napsal:

    Dobrý den, Margit. Ráda bych se Vás zeptala na pravidelnost v jídle. Nedávno jsem zhlédla Vaše video o počtu porcí denně. Z mého pohledu je pro mě nejlepší jíst 3 hlavní jídla + občas odpolední svačinku. Zajímalo by mě však, zda mám jíst, až když mám hlad, nebo si plus minus nastavit, kdy budu jíst. Třeba dnes ráno jsem ještě nesnídala, hlad stále nemám. Na druhou stranu dnes dopoledne nikam nemusím. Když ale jiný den musím, většinou se najím, i když hlad ještě nepřišel, protože vím, že se k tomu pak dlouho nedostanu. Podobně ne to s večeří. Obecně mě tedy zajímá, jestli čekat, než dostanu hlad, nebo plus minus zařadit nějakou časovou pravidelnost. Sem tam se mi stane, že ráno dlouho čekám, než dostanu hlad, ale pak mám během odpoledne velké chutě a končí to vydatnou několikachodovou večeří, kdy do sebe rvu všechno možné (i když většinou zdravé, ale zastavím se až ve chvíli, kdy jsem úplně přejedená – a to klidně například rýží s avokádem a zeleninou…) Necítím se takto komfortně a nevím, jak z toho ven.

  40. Dobrý den, v případě, že neřešíte žádný zdravotní problém, skutečně stačí řídit se svým vnímáním těla a jeho potřebami. Margit

  41. Já děkuji za takto skvělé doplnění z praxe. Margit

  42. Pavla napsal:

    Myslím, že pravidla “zdravého” stravování je možno shrnout do 5-10ti vět a není nutno se potácet v přemíře informací z knih. To už pokládám za závislost, neschopnost jedince spolehnout se na vlastní úsudek a intuici. Moje první dcera od mala jí převážně zeleninu a navaluje se jí z přemíry masa, tak jí to samozřejmě nebudu nutit, přesto vždy kousek ochutná a nemyslím, že je nutné abych v ní hned podporovala vegetariánství. Druhá dcera se naopak od roku neštítí dát si škvarky, buček a silný vývar, do 5 ti let vypije denně !! půl až litr kravského mléka – máme denně čerstvě od krávy, mimochodem nikdy jsem je nepřevařovala…nikdy z toho neměla potíže a stále mléko 3* denně vyžaduje. jogurty nejí. pokud bych jí začala nahrazovat maso a mléko zeleninou a sojou,zcela jistě by radši by umřela hladem. Obezní nikdo nejsme, alergie nemáme, nemoci jen občas rýma max 3 dny, na cukrovku ani vysoký tlak netrpíme, prarodiče jsou všichni v 65 letech zdrávi. Denně sladkost, maso, mléko nebo med, jíme jen podle chuti, nikdo nikomu nic nikdy nezakazoval, nekázal a proto nechápu proč bychom to měli měnit dle “doporučení”. Ryby ani luštěniny nám nechutnaji, ale v rámci pestré stravy je občas dáme, ale že bych jako měla čas přepočítavat kalorie a kolikrát co týdně jíme, to snad nemůže nikdo myslet vážně. Možná by si měl každý uvědomit, kolik strachu a obav v nás mohou podobné články a studie vyvolat, proto se taky názory za čas mění, zda si zdravotní problémy nezpůsobujeme přílišnou upjatostí a odpíráním, žijeme jen dle názorů jiných nebo se dovedeme řídit vlasní intuicí? Nenutím děti dojídat, samy poznají, kdy mají plné bříško, a na co mají chuť… mohou jíst 3* ale i 6* denně , každý den jinak a dokonce i každé v jinou dobu…málokterý dospělý dokáže jíst do polosyta a vrátit doma ženě poloplný talíř.. děti dokáží po obědě hned skákat a na dospělého jde únava…Dodržovat ve všem střed, ve stravě, v činnostech a práci, vztazích – naslouchat si, tim se řídíme.

  43. Eva napsal:

    Dobry den, mam 6mesicni miminko a budeme zacinat s prikrmy. Zajimalo by me, kdyz se tak doporucuji vejce, jake mnozstvi je mozne kojenci podat a jak by podle Vas mel vypadat jidelnicek tak maleho miminka, kdyz bychom chteli omezit ovocne prikrmy na svacinky. Podavala byste masove prikrmy na obed i veceri? A co potom na snidane a svacinky, aby se omezily sacharidy? Muze dite jiz od 6-7 mesice zakysane mlecne vyrobky? Dekuji za Vas nazor.

  44. Dobrý den, ideální je alespoň do jednoho roku ještě dostatečně kojit a třeba svačinky takto řešit kojením. Množství je vždy vysoce individuální a v podstatě skutečnou potřebu určuje nejlépe dítě – a to za jediné podmínky, podávat mu jen skutečné potraviny a jídla z nich. Zakysané mléčné výrobky kojenec může, ale jestliže budete dostatečně kojit, není je potřeba takto brzy zavádět, stačí i až před jedním rokem věku. Margit

  45. Lenka napsal:

    Dobrý den, děkuji za zajímavy článek. Utvrdila jste mě v tom, že děti si umějí sami vybrat, co budou jíst. Co ale dělat v případě, když ma člověk alergii na mléko a vejce a maso ani soju jíst nechce? Děkuji za odpověď. Lenka

  46. Dobrý den, Lenko, zejména v takto omezeném jídelníčku ze zdravotních důvodů bych moc doporučovala zvážit, jestli z chuťových či jiných ještě vyřazovat maso a ryby. Sóju jako hlavní zdroj bílkovin samozřejmě nedoporučuji. Margit

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *