PharmDr. Margit Slimáková
COVID encyklopedie
Informacemi o děsivosti koronaviru (či naopak jeho bagatelizováním) jsme přehlceni. Co mi zde chybí jsou solidní, nezaujatá, srozumitelná data, a nabídka Margit zpracovat toto téma objektivně byla velmi lákavá. Zde je výsledek, nejčastější otázky ohledně koronaviru, hesla a vysvětlení. Vše s chladnou hlavou, bez příkras, bez emocí, na základě dat. COVID s rozumem.
V první části textu najdete odpovědi na nejčastější otázky, které na téma „koronavirus” kolují a ve kterých se objevují nejčastější nesrovnalosti. V druhé části pak slovníček, který slouží pro rychlou orientaci.
Můj nejoblíbenější salát 🥗
Poprvé vaříme – tedy krájíme – naživo a natáčíme z Karlína. Zde je v pěti minutách návod, jak na super výživný a chutný salát.
Jak sladká je naše krev?
Většina buněk našeho těla může spalovat glukózu nebo ketolátky z tuků. Dokonce i mozkové buňky využívají na energii převážně glukózu pouze tehdy, pokud konzumujeme určité množství sacharidů. S klesajícím se množstvím sacharidů ve stravě se zvyšuje poměr energie, kterou mozek získává z ketolátek.
Proč buňky spalují vždy nejdříve glukózu? Není to proto, že by jim glukóza víc chutnala nebo prospívala. Je to proto, že se jí tělo musí rychle zbavit – odstranit ji z krve s cílem udržení normoglykémie.
Kdo je nejvíce ohrožen?
Aktuální pandemií jsou nejvíce ohrožení lidé, kteří mají chronický zánět v těle. Virus k němu přidává ještě zánět akutní. Výsledkem je masivní rozšíření viru v organismu, přehnaná reakce těla, superzánět a ohrožení života.
Zánět pomáhá v léčbě akutních potíží. Když vás píchne včela, přepadne chřipka nebo si při fotbale natlučete koleno, rozběhne se proces hojení, jehož součásti je imunitní reakce se zánětem. Postižené místo je zaplaveno lymfocyty a nateče, zrudne, bolí a hojí se.
Problém nastává v okamžiku dlouhodobého působení škodlivé látky. Chronické poškozování vede k chronickému zánětu. Ten nebolí a přitom poškozuje tkáně, klouby, cévy a zvyšuje riziko vzniku většiny dnes běžných nemocí.
Jak žít s viry?
Původcem nákazy je infikovaný mikroorganismus, ale nemoc vznikne pouze tehdy, pokud přemůže náš vlastní imunitní systém, naruší naši mikrobiální rovnováhu, zjednodušeně když se v našich tělech rychle přemnoží. Pro infekční onemocnění je proto potřebný nejenom pachatel, ale i místo činu – oslabený organismus.
Prevence před infekčním onemocněním proto spočívá v ochraně před nositelem infekce a budování funkční obranyschopnosti těla. Imunitu obecně nejvíc posiluje pobyt v prostředí, které je přirozeně pestré na mikroby, tedy v přírodě, v lese, na zahradě. Našemu tělu i prospěšným mikrobům ve střevech také prospívá zdravá strava.
Snídat, nebo nesnídat?
Snídaně se roky propagovala jako nejdůležitější jídlo dne. Snídaně měla podle mnoha expertů rozběhnout metabolismus a snižovat množství snězeného jídla za den. Mnohé zdravotní benefity přiznávají také studie. Potíž je ale v tom, že se jedná o pozorovací studie, které nemohou prokázat žádnou příčinnou souvislost.
Výsledky takovýchto studií totiž nepotvrzují kvalitní kontrolované klinické studie ani naše historické zkušenosti a aktuálně se dokonce objevují studie dávající do souvislosti prospěšnost omezení času, kdy se přes den jí, kterého lze dosáhnout právě třeba i posunutím anebo vynecháním snídaně.
