Alzheimerova demence

17. 2. 2018 Články, Studie štítky: , 28 komentářů

Alzheimerova demence je stále ještě devastující smrtelné onemocnění. Desítky let výzkumu, 73 tisíc publikovaných studií, miliony investovaných dolarů – a výsledek je mizerný. Terapie neznámá.

Podle moderní medicíny je Alzheimerova demence mysteriózní a nevyléčitelná nemoc, která je téměř výhradně řízena geny. Podle specialisty a mezinárodně uznávaného lékaře, ředitele centra pro výzkum Alzheimerovy demence na kalifornské univerzitě Dale Bredesena jde o multifaktoriální onemocnění, kterému lze předcházet, a dokonce jeho průběh zvrátit pomocí stravy a úprav životního stylu. A dokládá to klinickými výsledky. U devíti z deseti pacientů dosahuje reverzi demence po 3 až 6 měsících terapie, šest z deseti jeho klientů se vrací do své práce.

Popis a výskyt onemocnění

Podle oficiální definice a charakteristiky je Alzheimerova nemoc neurodegenerativní onemocnění, při kterém dochází k nevratným změnám na mozku a poklesu kognitivních funkcí, jako jsou myšlení, paměť a úsudek. Je nejčastější příčinou demence a není léčitelná. Lékaři pouze dokážou zpomalit její průběh. Nemoc způsobuje ukládání bílkoviny betaamyloidu v mozkové kůře. Změny postupně působí rozpad nervových vláken a nervových buněk. Přesná příčina procesu není známá, ale existují rizikové faktory, s nimiž je jasně spjat větší výskyt onemocnění. Mezi ně patří hlavně věk a dědičnost.

Alzheimerovo onemocnění se vyskytuje u 5 % populace starší 65 let a téměř u třetiny populace starší 85 let. V současnosti má Alzheimerovu nemoc na světě více než 30 miliónů lidí. Počet případů demence se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) do roku 2050 ztrojnásobí. V USA je Alzheimerova demence už třetí příčinou úmrtnosti (po nemocech srdce a rakovině) a její terapie ročně stojí více než 220 miliard amerických dolarů.

Naděje pro pacienty a jejich rodiny

Mezi lety 2000 a 2010 bylo testováno 244 léčiv. Utraceno bylo spoustu peněz. Výsledkem byl jediný lék schválený k terapii (v době psaní knihy), a jeho výsledky mají své limity. Doktor Bredesen toto selhání týmů odborníků, lékařů i farmaceutů vysvětluje nepochopením nemoci. Dokud je primárně vnímána jako porucha hromadění jednoho druhu bílkovin (betaamyloidu) v mozku a hledá se lék, který by tuto bílkovinu likvidoval, vůbec nezasahujeme příčinu a proces nezastavujeme, pouze přibržďujeme. Podle něj typický lékařský přístup jedna nemoc – jeden lék nemůže fungovat, protože příčiny Alzheimerovy demence jsou multifaktoriální a většinově vycházející z naší stravy a životního stylu, které žádná pilulka sama o sobě nedokáže změnit. Podle Dana Bredesena je kognitivní pokles nejčastěji způsoben třemi mechanismy. Tři základní hrozby pro zdraví mozku jsou podle něj zánět, nedostatek živin a toxické zatížení. Hromadění bílkovin v mozkových spojích je ve skutečnosti ochrannou odpovědí mozku na tyto tři hrozby.

Konec Alzheimera

Konec Alzheimera je titul bestselleru z roku 2017, ve kterém doktor Bredesen detailně popisuje své zkušenosti, doporučení a výsledky terapie. Kniha s podtitulem První program pro prevenci a reverzi kognitivních ztrát (The End of Alzheimer’s: The First Program to Prevent and Reverse Cognitive Decline) nabízí tzv. ReCODE program, pomocí kterého může každý i zcela nezávisle zkoušet prevenci a terapii demence. Jen pro cílenější terapii je vhodné spolupracovat s lékařem, vycházet z výsledků testování a případně volit vhodnou suplementaci živin.

ReCODE je kombinací známých a běžně doporučovaných prospěšných zvyků, jako jsou dostatek spánku a pohybu, zdravé jezení a řešení stresu s doporučením suplementace. Cílem je náprava narušeného trávení a hormonálního systému. Novinkou programu není tvrzení, že rtuť, plísně, nedostatek vitamínu B nebo hormonů štítné žlázy může podporovat vznik demence. To všechno je už dávno známo. Novinkou programu je, že pouhé odchylky v popisovaných parametrech od optimálních hodnot se sčítají a mohou být základem Alzheimerovy demence.

Typy Alzheimerovy demence a 36 doporučení

Podle doktora Bredesena jsou tři základní typy Alzheimerovy demence. Jejich kombinace jsou také možné. Pro terapii pak na základě diagnostikovaného typu doporučuje až 36 postupů.

1. Zánětlivý typ

Příčinou může být cokoliv, co může vyvolat zánětlivou reakci mozku a přispět ke vzniku Alzheimerovy demence (patří sem i chronický podprahový zánět). Typické jsou vysoké hladiny markerů zánětu, jako je C-reaktivní protein. Z konkrétních rizik a charakteristik autor uvádí třeba:

  • glykované bílkoviny a tuky, které vznikají třeba při nadměrné průmyslové úpravě potravin (advanced glycation end products, AGEs)
  • strava s vysokým obsahem lektinů
  • inzulinová rezistence
  • infekce
  • nadbytek prozánětlivých omega-6 mastných kyselin (hlavním zdrojem jsou rostlinné oleje a margaríny)
  • syndrom propustného střeva a propustné krevní mozkové bariéry
  • toxické látky včetně těžkých kovů

2. Nezánětlivý typ, označovaný i jako metabolický nebo atrofický typ

Příčinou bývá nerovnováha endokrinního systému (hormonů), výživový deficit a ztráta mozkové tkáně (rychlejší rozpad než novotvorba). Typický je nedostatek vitaminu D a vysoká hladina homocysteinu. Z konkrétních rizik a charakteristik autor uvádí třeba:

  • přítomnost apolipoproteinu E4, který se podílí na tvorbě betaamyloidu, který se ukládá v podobě plaků v mozkových spojích a brání tak přenosu vzruchů, a tedy funkčnosti mozku
  • hormonální nerovnováha, zejména nedostatečné hladiny vitamínu D (je sice řazen mezi vitamíny, ale dle funkce patří více mezi hormony), pohlavních a steroidních hormonů, hormonů štítné žlázy
  • inzulinová rezistence
  • poškození mitochondrií
  • atrofie mozku
  • vyčerpání živin

3. Toxický typ

Toxický /infekční typ Alzheimerovy demence je většinou způsoben znečištěním životního prostředí, výraznou toxickou zátěží. Nález je ApoE4 negativní. Z konkrétních rizik a charakteristik autor uvádí třeba:

  • přítomnost apolipoproteinu E3
  • těžké kovy včetně amalgámu
  • hormonální nerovnováhu
  • infekce jako plísně, Lymská borelióza, aktivní EBV, ústní, nosní a střevní disbióza
  • nedostatek zinku a nadbytek mědi (jejich nesprávný poměr)
  • přítomnost psychiatrického onemocnění
  • toxické zatížení z látek, jako jsou pesticidy, celková anestetika, statiny, inhibitory protonové pumpy, nesteroidní antiflogistika a další léky

Glykotoxický typ (někdy nazývaný jako smíšený)

Glykotoxický typ je kombinací prvního a druhého typu, tedy zánětlivého s metabolickým. Glykotoxicita je způsobena nerovnováhou využití glukózy (inzulínu) v mozku. Slinivka břišní produkuje inzulín-degradující enzym (IDE), který rozkládá betaamyloid, ale současně rozkládá i hormon inzulín. Pokud je inzulín-degradující enzym vyčerpán stravou s nadbytkem sacharidů (jako je běžné u lidí s inzulínovou rezistencí), pak není dostatek enzymu na rozklad mozek poškozujících plaků.

Terapie – hlavní cíle ReCODE programu:

  • vyřešení inzulinové rezistence
  • potlačení zánětlivosti a infekcí
  • optimalizace hladin hormonů a živin
  • vyloučení toxinů (chemických i biologických)
  • znovuvybudování a ochrana ztracených nebo nefunkčních synapsí

Jako stravu ReCODE doporučuje?

Při Alzheimerově demenci dochází vlivem často přítomné inzulinové rezistence k narušení využití glukózy. Mozkové buňky nemají dostatek energie, následně atrofují a odumírají. Řešením je nabídnout alternativní palivo, převést mozkové buňky ze spalování glukózy na spalování ketolátek z tuků. Strava se označuje jako nízkosacharidová – vysocetuková (low carb – high fat diet, LCHF), její přísnější forma jako ketogenní dieta.

Doktor Bredesen proto doporučuje, podobně jako dnes už mnoho dalších odborníků, nízkosacharidovou ketogenní dietu, která má zhruba 70 % energie z tuků, 20 % energie z bílkovin a pouze 10 % energie ze sacharidů. Typická ketogenní strava vylučuje většinu ovoce, kořenovou zeleninu, luštěniny a obiloviny. Obsahuje vysoké množství tuků z potravin, jako jsou olivový olej, kokosový tuk, máslo, vejce, ořechy, maso a ryby. Podle Dale Bredesena uvedená strava v kombinaci s přerušovaným půstem a omezením denního příjmu jídel do několikahodinového okna dokáže zvrátit poškození ApoE4.

V Česku tuto stravu nejlépe vysvětluje edukační web odborníků Cukr pod kontrolou, který je primárně určen pro prevenci a terapii obezity a cukrovky, ale popsaná dietní doporučení jsou vhodná i pro prevenci a terapii Alzheimerovy demence, která je už některými odborníky označována za cukrovku 3. typu.

Rychlé cíle pro každého

  • zdravá strava s dostatkem rostlinných zdrojů a kvalitních tuků, zásadní omezení sacharidů (pro prevenci u zdravých lidí to může být jen středomořská strava, pro terapii striktnější nízkosacharidová strava)
  • aerobní a posilovací cvičení pětkrát týdně
  • kvalitní spánek, ideálně asi 8 hodin denně
  • omezení stresu, třeba i pomocí meditace
  • optimalizace střevního mikrobiomu pomocí stravy a probiotik

Pro přesný popis doporučení, co sledovat v krevních testech (včetně uvedení optimálních hodnot), doporučuji knihu doktora Bredestena nebo webovou stránku MyBioHack, kde jsou jeho doporučení detailně popsána. Bezva zdrojem informací jsou i videa, jako třeba Reversing Alzheimer’s Disease.

Proč program není testován a běžně doporučován?

Problémem navržené terapie je její komplexnost. Organizace pro testování léků (Food and Drug Administration, FDA) odmítla návrh na testování programu, protože běžné studie vždy sledují pouze jeden parametr, který srovnávají s placebem či jinou terapií. Jenže ReCODE doporučuje testovat 45 faktorů a podle výsledků upravit léčbu. Jedná se tedy o mnohofaktoriální vyšetření i terapii.

Alzheimerova protilátka

Alzheimerova protilátka je název další knihy, která doporučuje komplexní terapii Alzheimerovy demence založené na výživě a změnách životního stylu. Celý název knihy je The Alzheimer’s Antidote: Using a Low-Carb, High-Fat Diet to Fight Alzheimer’s Disease, Memory Loss, and Cognitive Decline. Z názvu vyplývá, že Amy Berger, autorka a nutriční specialistka, také doporučuje zásadní omezení sacharidů a dostatek kvalitních tuků ve stravě. V této souvislosti mě napadá, jak děsivé následky nám přinesly desítky roků protitukové hysterie, kterou šířili mnozí čeští experti a značky, například Víš, co jíš.

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

28 komentářů: “Alzheimerova demence”

  1. Lenka napsal:

    Dobrý večer paní Margit, jsem diabetička 1. typu a moje slinivka tedy neprodukuje inzulín. Dlouhodobou glykémii mám i po deseti letech nemoci velmi dobrou (4,7 mmol). Avšak několik let mě trápí vypadávání paměti, neschopnost naleznout správná slova, zadrhávám se. Vždy jsem to dávala do spojitosti s cukrovkou, že mi následkem hypoglykémií odumírají buňky v mozku. Ale nejsem lékař, nevím, co je na tom pravdy, zaujal mě ale tento článek a ptám se, zda může tyto mé problémy způsobovat nedostatek tuků ve stravě a přemíra sacharidů. Jím zdravě, ale ráda si pochutnám na ovoci, a to několikrát denně. Jsem na počínající demenci mladá nebo s mojí diagnózou mohu vykazovat známky tohoto onemocnění? Děkuji za odpověď.

  2. Jana napsal:

    Dobrý den Margit. Moc vám děkuji za článek, konečně rozumné řešení Alzheimera. Jen bude určitě hrozně těžké aby to lékaři vůbec přijali – léčení když není jeden lék stále není moderní…
    Chtěla bych se zeptat jestli nemáte radu jak účinně poukazovat na škodlivost cukru v rodině. Můj známý sportuje tak 6x týdne, je hubený a i ve vyšším věku je na tom fyzicky skvěle. Akorát že jeho strava jsou tak 80% sacharidy – chleba 3x denně, sladké pečivo, čokolády, zákusky a dorty, zmrzlina v létě každý den, k obědu maso s bramborem… On vidí že mu to prospívá, má tlak v normě a dobrý cholesterol… Nemáte nějakou taktiku jak ukázat že tohle prostě není dobré?

  3. Dobrý den, nedovoluji se vyjadřovat individuálně na základě takovéto komunikace, ale obecně se i podle doporučení Dr. Bredesena zdá, že nejprospěšnějším palivem i pro mozek mohou být ketolátky, tedy strava postavená na kvalitních tucích a zásadně omezující sacharidy. Margit

  4. Dobrý den, je pravdou, že někteří z nás mohou prospívat i na vysocesacharidové stravě, ale i takováto by měla být postavena na skutečných potravinách. Dlouhodobé prospívání na sladkostech si nedovedu představit a je faktem, že i štíhlý člověk může mít inzulinovou rezistenci se všemi jejími riziky. Margit

  5. Laura napsal:

    Dobrý den, děkuji za zajímavý článek. Jak byste doporučovala řešit přístup k LCHF dietě pro vegetariány/ vegany? Maso ani luštěniny nepřipadají v úvahu, kde tedy brát bilkoviny? Děkuji.

  6. Dobrý den, LCHF ve vegetariánské verzi je podstatně obtížnější, staví se hlavně na vejcích, mléčných výrobcích, ořechách a semínkách. V případě, že jde o prevenci, ale není třeba striktní LCHF, vhodnější pak bude vegetariánská forma středozemní stravy, Margit

  7. Markéta napsal:

    Margit, prosím Vás, neplánujete článek o tom, jak mít zdravý a správný vztah k jídlu? Popřípadě o poruchách příjmu potravy? Já zřejmě bojuji se záchvatovým přejídáním a ráda bych se naučila získat k jídlu ten správný vztah. V mém případě se při záchvatech přejídám třeba ovocem nebo ořechy, vím, že je to menší zlo, ale pak správně nefunguje trávení a tak dále, ani psychika… Děkuji za odpověď.

  8. Dobrý den, děkuji za tip, téma ráda zpracuji i s ním mám pradávné vlastní zkušenosti. Něco už jsem popsala v knize, která vyjde v květnu, ale promyslím i blog. Margit

  9. Markéta napsal:

    Děkuji, skutečně by mi to moc pomohlo. Pěkný den. Markéta

  10. Jan napsal:

    Z hlediska zdravé a vyvážené stravy je lepší konzumovat polotučný tvaroh, nebo tučný? A proč? Je tučný méně průmyslově upravený, proto automaticky vhodnější?

  11. Dobrý den, určitě jsem pro plnotučný, není důvod z přirozené potraviny jakkoliv oddělovat kvalitní tuky, Margit

  12. Melisa napsal:

    dobry den,

    dakujem za vas web ktory som objavila nedavno a je skvely.

    Zaujimal by ma vas nazor na tzv. črevnu sprchu či je alebo nie je prinosna pre organizmus.

    dakujem za odpoved

  13. Dobrý den, nesetkala jsem se s kvalitními zdroji, že by střevní výplachy nějak prokazatelně prospívaly, Margit

  14. Marcela napsal:

    Dobrý den, četla jsem, že syndrom karpálního tunelu předchází cukrovce druhého typu. Protože s tím mám opakovaně problém a to i po chirurgickém zákroku, moc bych ocenila informace i k tomuto tématu. Děkuji Marcela

  15. Dobrý den Marcelo, děkuji za tip, postupně snad také zvládnu, Margit

  16. Vážená paní PharmDr.Slimáková,

    různá doporučení se stále mění, na jaře se doporučují detoxikační kúry po zimním období, kdy se konzumují živočišné tuky, povánoční “nezdravosti,apod.K čemu jsou vlastně tyto kúry, když se dál mají objevovat ve stravě prospěšné tuky jako sádlo, máslo.Co mají tedy detoxikační kúry napravit?

  17. Vladimír napsal:

    Dobrý den, hezký článek se kterým z 90% souhlasím. Doufam, že se brzi informace o prospěšnosti kvalitních tuků rozšíří ve společnosti. Článek bohužel tak trochu vyznívá, že katogeni dieta je vhodná pro všechny. Pokud se na to podíváme z hlediska genetiky, tak pokud má někdo mutaci ApoE 4 neměl by přijímat v podstatě žádné tuky a to ani ty které se aktuálně považuji za ty zdravé, jinak se vystavuje vážným zdravotním rizikům. Jestli jsem to z článku tedy dobře pochopil, autor uvádí, že lidem kteří mají tento poloformizmus po nasazení katogeni diety a prerusovaných půstu lze tuto mutací zvrátit. Jestli je to tak, jsou v knize uvedeny konkrétní případy, kdy si lidé s touto mutací po dietě nechali udělat znovu genetické testy a měl poté mutaci ApoE 3 nebo ApoE 2? Díky za odpověď

  18. Dobrý den, v textu popisuji terapeutickou stravu a obecně doporučují jíst celoživotně kvalitně, tzv. detoxikační diety u mě nenajdete, Margit

  19. Dobrý den, v textu je, že pro každého je vhodná strava z kvalitních potravin, zhruba středozemní směr. V knize je celá řada příkladů konkrétních klientů – diagnóz a jejich terapie. Pro blog jsem přeložila pouze základní obecné informace, další detailnější doporučení je nejlépe hledat přímo v knize. Margit

  20. Paula Sisková napsal:

    Dobrý den Margit,
    osobní dotaz, jestli můžu. Jste stále vegetariánka? Pokud ano, zvažujete změnu? (není to myšleno nijak jízlivě, sama jsem)

  21. Dobrý den, to je dobrá otázka, kterou aktuálně nějaký měsíc řeším i zvažuji, jak veřejně vyjádřím. Takže nyní jen stručně: stále se považuji za vegetariánku i když manžel nedávno po mnoha letech začal jíst maso (k vegetariánství se dostal ještě před našim seznámením a roky mu vyhovovalo, nyní se cítí lépe, když sice omezeně, ale maso jí) a já s ním několikrát vyzkoušela – ochutnala od něj a musím přiznat, že chuťově mě mnohé láká. Co bude dále si nejsem jistá, ale určitě budu také upřimně sdílet. Margit

  22. Paula Sisková napsal:

    Moc děkuju za odpověď a upřímnost! Jsem taky dost nalomená. Je to složité a Vaše veřejná pozice je ještě těžší. Dík za Vaši práci a sdílení!

  23. Monika napsal:

    Dobrý den, Margit, děkuji za bezesporu zajímavý článek. Naprosto sympatizuji s Vašimi názory vařit a jíst základní kvalitní potraviny, nepočítat kalorie, souzním s trendem lokálně a sezónně. Nicméně výše zmíněná dieta omezením sacharidů na minimum se s tímto sympaticky jednoduchým principem asi nepřekrývá…? Jestli to chápu dobře, z jejího pohledu je např. kváskový chleba s luštěninovou pomazánkou vlastně špatně. K tomu ostatní trendy jako dieta podle krevních skupin, makrobiotika, TČM apod., z nichž každá mi něco doporučuje, ale často si tato doporučení vzájemně odporují. S každými dalšími novými informacemi o stravování se víc a víc ztrácím, jak tedy vlastně správně jíst. Nemáte pro me radu jak najít nějaký klíč? Docela mě to trápí. Jen na doplnění – nevzpomínám si, ze by mi nějaké jídlo působilo obtíže, takže ze zdravotních důvodů jsem neměla důvod hledat nějakou alternativu. Spíš z rozumových. Ráda bych měla pocit, ze to dělám správně, ale trochu se v tom ztrácím. Moc děkuji za odpověď, Monika

  24. Dobrý den Moniko, pro zdravého člověka platí jediné pravidlo a to jíst základní skutečné potraviny a jídla z nich. jakékoliv speciální diety typu krevních skupin nebo TČM jsou zbytečné. To, jak je zdravá výživa takto jednoduchá pravidelně detailně vysvětluji na svých vystoupeních i textech a ve videích. Margit

  25. Monika napsal:

    Moc Vám děkuji za uklidňující odpověď – ani nevíte, jak mi to pomohlo. Ráda bych se zeptala ještě na jednu věc – oba rodiče ve vyšším věku onemocněli neurologickými nemocemi (hydrocefalus + nakonec demence, Parkinsonova choroba). Samozřejmě ve mně budí obavy dědičnost – je možné stravou ovlivnit a předcházet jejich propuknutí? Moc děkuji za Váš čas. Monika

  26. Dobrý den Moniko, studie prokazující prospěšnost nějaké exaktní diety u těchto diagnoz nemáme, ale prevence kvalitní stravou může jen prospět. Margit

  27. Lucia Brázdilová napsal:

    Dobrý deň,
    možno je dobrý nápad učiť sa životnému štýlu od ľudí žijúcich v “Modrých zónach” (Blue zones). Aj na internete je množstvo prednášok, akú stravu majú najdlhšie žijúci ľudia na svete a aký životný štýl. Pekný deň všetkým.

  28. Veronika napsal:

    Zajímavý článek. Ačkoli nejsem příznivcem keto diety. Myslím, že je velmi povzbudivé, že za vším nestojí genetika, ale nemoci přichází s naším životním stylem. To sebou nese určitou dávku zodpovědnosti, ale i pocitu že pro sebe můžeme něco udělat. V nedávné době jsem se dostala i k práci manželů Sherzai (http://teamsherzai.com/) a jejich práce je o něco jiná, ale také zajímavá. Děkuji za článek a přeji hezký den. Veronika :)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *