Co zabíjí naše střeva?

10. 8. 2016 Články štítky: , 38 komentářů

Naše střeva jsou někdy označována za náš druhý mozek. Mikroskopičtí obyvatelé našich střev jsou považováni za zapomenutý orgán. Podle stále vzrůstajícího počtu odborníků a studií je nedostatečné zdraví střev základem mnoha nemocí, které se projevují kdekoli jinde v organismu, a budování zdravé střevní mikroflóry je základem jejich terapie.

The accumulation of bacteria

Mikroorganismy, které osidlují naše střeva, se souhrnně nazývají mikrobiom. Jedná se o soubor zdraví prospěšných i patogenních mikrobů, které nás v případě rovnováhy nejen neohrožují, ale dokonce jsou nezbytné pro naše lidské zdraví. Podle dřívějších odhadů jsme nositeli až deseti buněk mikroorganismů na jednu lidskou buňku. Novější teorie předpokládají poměr tří ku jedné lidské buňce, případně dokonce vyrovnaný počet lidských a mikrobiálních buněk. Podle dalších odhadů je až 99 % našeho genetického materiálu ovlivněno mikroby. Některé z mikroorganismů mají dopad imunitní systém, jiné naši náladu anebo tvorbu některých vitamínů. Zdravý mikrobiom je zásadní pro naše zdraví i zdravou hmotnost.

Co narušuje mikrobiální rovnováhu a naše zdraví? Níže uvádím šest základních podezřelých.

  1. Nezdravá strava

Mikrobům (úplně stejně jako nám) prospívají základní kvalitní potraviny, které nejsou průmyslově upraveny a doslazeny či dochuceny aditivy. Úplně ideální je pravidelné obohacení jídelníčku o fermentované potraviny, jako je třeba kvašená zelenina, zakysané mléčné výrobky anebo kváskové pečivo.

Základní výživová doporučení pro zdravá střeva jsou:

  • Nejezte vysoce průmyslově upravené potraviny.
  • Maximálně omezte přidaný cukr.
  • Podle individuální snášenlivosti zkuste vyloučit mléko, lepek anebo třeba glutamáty.
  • Jezte dostatek zeleniny a vlákniny.
  • Jezte fermentované a živé potraviny, jako jsou klíčky.
  1. Některé léky

Antibiotika určitě zachránila miliony lidských životů, ale jejich užívání není jen prospěšné. Opakovaná a zbytečná podání antibiotik anebo jejich podprahový příjem v potravinách či vodě zabíjí i naše prospěšné mikroorganismy.

micro men

Podobně každodenní mnohaleté užívání hormonální antikoncepce může narušit naše střevní mikroby, k tomu ještě ničí naše zásoby zinku, vitamínu B12 a kyseliny listové.

  1. Alkohol

Alkohol zabíjí prospěšné střevní mikroby, narušuje mikrobiální rovnováhu. Alkohol také zvyšuje střevní propustnost, čímž umožňuje cizím látkám i nedostatečně natrávené potravě procházet střevní stěnou a vyvolat imunitní reakci, která může vést k zánětu. Zvýšená střevní propustnost může omezovat vstřebávání živin a neblaze ovlivňovat výživu buněk našeho těla.

  1. Posedlost čistotou

Přílišné vyhýbání se přirozenému světu okolo nás, zabíjení mikrobů na našich tělech i v našich domovech nejrůznějšími antimikrobiálními a antibakteriálními mýdly a drogerií znamená omezení pestrosti i množství mikrobů.

feel-better-already-microbiome-health-13-638

 

Přítomnost relativně nízkého množství mikrobů vede k omezení trénovanosti imunitního systému až jeho onemocnění, které se může projevit třeba nepřiměřenými útoky proti orgánům vlastního těla, jak to vidíme u autoimunitních onemocnění.

  1. Náš nejpoužívanější herbicid

Účinná látka celosvětově nejpoužívanějšího herbicidu RoundUp je glyfosát, který sice přímo nezasahuje do dějů v lidských buňkách, ale zásadně narušuje život mikrobiálních buněk, a to včetně těch prospěšných v našem střevě. Glyfosát se používá při pěstování mnoha geneticky modifikovaných plodin, ale milují jej také konvenční zemědělci. Běžně se používá na pole s řepkou, zajištění sterilnosti golfových hřišť anebo k likvidaci plevele ve městech, v parcích i na zahradách. Jeho rezidua jsou přítomná v moři a nacházejí se v krvi většiny Evropanů.

  1. Stres

Ve stresu tělo upřednostňuje zásobení vitálně důležitých orgánů pro rychlou akci typu běh anebo boj, tím pádem omezí přísun krve do střev. Tělu je jedno, jestli nás vyděsí mamut, se kterým musíme bojovat, nebo jen šéf, kterého zmlátit nemůžeme. Při boji nepotřebujeme trávit, a tak jsou trávicí funkce omezeny. Dlouhodobý chronický stres znamená dlouhodobé snížení přísunu krve do střev a tvorby trávících šťáv, a tak i zhoršení střevního zdraví.

Jak nejvíce našim mikrobiálním spolubydlícím, a tím i střevům a celkovému zdraví prospějeme?

Základem zdravého osídlení střev je přirozený porod, dostatečně dlouhé kojení, kvalitní potraviny včetně fermentovaných a dostatek zeleniny s vlákninou. Prospívá i pobyt v přírodě včetně mikrobiální pestrosti, kterou nám třeba zajistí styk se zvířaty.

Omezit je třeba vysoce průmyslově upravované potraviny a nadbytek cukrů, riskantní rezidua agrochemikálií, zbytečná aditiva a farmakoterapii, nadbytečná desinfekční mýdla a drogerii.

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

38 komentářů: “Co zabíjí naše střeva?”

  1. Jana napsal:

    K tomuto tématu jsem nedávno dočetla skvěle zpracovanou knihu “10% člověka% – Mikroby ve vašem těle jsou klíčem k vašemu zdraví” (Allana Collen), kde je vše výše uvedené rozpracované do detailů včetně odkazů na studie apod. Autorka si sama prošla nekolikaměsíční léčbou ATB po infekci, kterou chytla v pralese.

    Margit, děkuji Vám za toto téma :-)

  2. Děkuji za odkaz na další zdroj. Já téma detailněji zpracovala dříve pro aktuálně a v textu jsou také odkazy na další autory:
    http://blog.aktualne.cz/blogy/margit-slimakova.php?itemid=20155
    Margit

  3. Novák napsal:

    Nepřesnosti:
    1) Pro střevní mikroflóru je lepší osladit si buchty bílým cukrem, než byť nekarcinogenním náhradním sladidlem třeba stévií nebo xylitolem, což udělá průměrný čtenář když mu sdělíte že má omezit přidaný cukr.
    2) Antibiotika nejsou volně dostupná, ordinuje je lékař, zbytečné podávání antibiotik je již dávno omezeno.
    3) Alkohol v přiměřeném množství střevní obsah dezinfikuje a zabraňuje tak množení patogenů, zvláště patrné je to v nyní letních měsících na cestách do zahraničí.

    A to nejdůležitější: Nejvhodnější zdroj střevní mikroflóry pro člověka jsou kvalitní kysané mléčné výrobky a jogurty, popřípadě probiotika z lékárny, není to fermentovaná zelenina, a už vůbec ne vláknina.

  4. Dobrý den,
    téma cukrů a jeho náhrad detailně vysvětluji v dřívějším blogu. Nikde neuvádím, že ATB jsou volně dostupná, jen, že se mohou nadbytečně podávat, což je téma, které se opakovaně řeší meti lékaři i přesto, že se stáke rozumněji používají. Desinfekce alkoholem je možná, ale stejně jeho konzumace riskantní přesně, jak popisuji. M.

  5. Zuzana napsal:

    Pěkný den, z čeho vycházíte, když tvrdíte, že nadměrná čistota spouští autoimunitní nemoci?
    Podle posledních výzkumů je to spíše otázka genetiky a dostupnosti slunečního svitu (čím více na sever, tím vyšší výskyt).
    Děkuji za odpověď.

  6. Jiří Skalák napsal:

    Dobrý den,
    jako dobře srozumitelný zdroj o střevní mikrobiotě (mikrobiomu) považuji i knihu Zdravá střeva (autoři Justin a Erica Sonneburgovi), která letos vyšla v Češtině.
    A ještě poznámka k předchozímu příspěvku: Musím opravit nepřesnosti pana Nováka, protože vláknina je pro naší střevní mikrobiotu tím nejdůležitějším. Vláknina, přesněji mikrobiotou zužitkovatelné sacharidy, je potravou pro mikrobiotu, která se jinak musí živit střevní sliznicí, což dlouhodobě může způsobit zvýšenou propustnost střev, střevní záněty,… a rovněž časem i ochuzení střevní mikrobioty. Důraz na vlákninu (především té v zelenině) se prolíná celou knihou vědců ze Stanfordovi univerzity. A ještě detail: Laktobacily v jogurtech nejsou zdrojem pro naší mikrobiotu, protože ty naším trávicím ústrojím jenom procházejí a “dolaďuje” se na nich náš imunitní systém.

  7. Dobrý den, vycházím ze studií a knih, které dnes téma popisují, jako třeba: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23370376
    Margit

  8. Katka napsal:

    Tak nevím,.jestli je pivo a víno fermentovaná potravina nebo alkohol

  9. Obojí a otázkou je poměr přínos/rizika.

  10. Lucie napsal:

    hezký článek… jen mě mrzí, že třeba můj syn je alergik a musí brát léky – a v nich jsou různá umělá barviva a umělá sladidla! a to mě rozčiluje… jinak se v běžné stravě umělým sladidlům a barvivům vyhýbáme, ale tady to nijak bohužel neovlivním :( tyto léky potřebuje a nevím, proč všichni výrobci všude cpou umělá sladidla a barviva!

  11. Dana napsal:

    Dobry den, rada bych se zeptala na Vase doporuceni o dostatecne dlouhem kojeni. Jak dlouhou dobu mate na mysli? Mesice ci roky kojeni? Dekuji za zodpovezeni dotazu.

  12. Dobrý den, nejlépe ke kojit plně 6 měsíců a poté ještě pokračovat v kojení do 2 až 3 let věku dítěte. Margit

  13. Petra napsal:

    Dobrý den,
    děkuji za pravidelné zasílání Vašich článků, bývají to maily, na jejichž četbu se vždy moc těším. Ráda bych se zeptala, proč, jak výše uvádí pan Novák, jsou xylitol a stévie pro střevní mikroflóru nevhodné. Stejně tak, proč jsou kysané mléčné výrobky vhodnější než fermentovaná zelenina, to mají vegani v tomto případě horší možnosti? Děkuji předem.

  14. Kateřina napsal:

    Dobrý den, na doporučení terapeuta TČM jsem výrazně omezila jogurty. Občas si jako náhradu vezmu probiotika z lékárny. V návodu se uvádí, ať se berou s jídlem, ani lékárnici se to to nezdálo. Mohla byste prosím poradit, jak je nejlépe brát, aby byly vůbec prospěšné? Děkuji za odpověď.

  15. Dobrý den, s tvrzením pana Nováka o výhodnosti zakysaných mléčných produktů před fermentovanou zeleninou nesouhlasím. Xylitol, skutečně nemusí být nejvhodnější, ale jednoznačné práce potvrzující jeho škodlivost nemám a už vůbec ne u stevie. Margit

  16. Dobrý den, každý přípravek je nejlépe brát podle doporučení výrobce, který jeho dostupnost testuje a tedy nejlépe zná. Margit

  17. Zdenka napsal:

    Dobrý den, je prospěšný kefír vytvořený fermentací z mléka pomocí bílé tibetské houby? Může se konzumovat i v případě, že člověk přechodně trpí průjmem a bolestí břicha? Děkuji.

  18. Radovan Katzer napsal:

    Někteří zoufalci, kteří nevědí o co ‘go’ se zde snaží opravovat body 1 až 6. Přece dnes už každý, kdo se jen trochu zajímá o zdravou výživu ví, že jakýkoliv cukr je pro tělo velkou zátěží. Stačí bohatě přijímat cukr obsažený přirozeně v ovoci. Pokud chce někdo sladit extra, tak ať použije med či bio melasu či tmavý řepný cukr, když už nebude zbytí, tak cukr třtinový. Bílý cukr je jed v jakékoliv formě a umělá sladidla to samé. Je to jenom byznys založený na lidské hlouposti a lenosti, která je ovšem prakticky neomezená…Nejvíc se pak chechtá farmaceutický průmysl, který je dnes docela jistě zločineckou organizací….

  19. Dobrý den, no také se jedná o prospěšný fermentovaný nápoj a jeho vhodnost při trávících potížích nedokáži takto posoudit, je třeba spíše vyzkoušet. Margit

  20. Anna napsal:

    Dobrý den,
    mám dojem, že má střeva nejvíce zatěžuje zdravá strava :( Již podruhé přecházím na rostlinnou stravu a je to pokaždé spojené se střevními obtížemi, ať už s plynatostí, tak s tím, že se ráno budím s bolavým břichem a letím na wc. Při “konvenční” stravě, obzvláště babiččině např. s knedlíky a s typickými porcemi příloh přes půl talíře mám trávení ukázkové :(
    Dost mě to mrzí a nevím, co dělám špatně, protože jinak mi rostlinná strava se 3 hlavními jídly denně vyhovuje. Někde píší, že je to normální proces čištění střev, ale minule to nepolevovalo ani po cca 3 týdnech dnech, takže jsem to vzdala a vrátila se zas ke svému původnímu stravování…
    Nemáte prosím k tomu nějakou radu, zda je to normální, jak to řešit, nebo zda vyčkat a dá se to samo do pořádku(třeba po měsíci)? Ani předtím jsem nejedla nějaké extra nezdravá jídla, takže zas moc nevím, z čeho by se má střeva chtěla čistit. Děkuji
    Anna

  21. Dobrý den Anno, pravděpodobně děláte vše správně, jen to chce se zdravostí zpomalit. Dávky zeleniny a luštěnin přidávat postupně, v klidu řádně kousat, více vařené bež syrové stravy. Detailnější článek o trávení rostliné a živočišné stravy právě připravuji a publikuji asi během týdne. Margit

  22. Michala napsal:

    Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda při intoleranci laktózy užívat probiotika a prebiotika. Říkám si, že běžně lidé probiotika doplňují z jogurtů a podobně. Kromě laktózy nelomzumuji ani lepek a má strava je převážně rostlinná. Dříve jsem měla podobné trávicí potíže, jaké jsou zmiňovány v komentáři nade mnou. Nyní užívám Lepicol, začínala jsem na 5 kapslích denně, nyní beru dvě, ale chtěla bych znát Váš názor na to, jestli je to nutné. A na článek o trávení rostlinné stravy se moc těším. Zároveň bych Vám chtěla i poděkovat za to, jak skvělou práci neustále odvádíte. S pozdravem a přáním hezkého dne M.

  23. Dobrý den M, při intoleranci laktózy je nejlepší vyhýbat se mléku a výrobkům z něj. Otázkou je jestli budete snášet menší množství zakysaných mléčných výrobků, to je vhodné vyzkoušet. Příznivé bakterie je možné přijímat i z kvašené zeleniny a mnoha dalších fermentovaných produktů mimo těch mléčných. Probiotika proto nezbytná nejsou (i když občasná suplementace asi může jen prospět)a prebiotika už vůbec ne, ty byste měla bez potíží na převážně rostlinné stravě dodávat. Margit

  24. M napsal:

    Moc děkuji za odpoveď, pod kvašenou zeleninou si mám představit třeba kysané zelí a pod fermentovaným produktem například tempeh? A mohu se zeptat na nějaká další takováto jídla?

  25. Pavla Fiury napsal:

    Dobrý den, paní Margit je odborník s velkým citem pro “normál”. Je totiž plno dogmatických výživ. poradců, kteří se otřepou, např. u slova maso. Tito lidé pak jsou v denním stresu, protože neustále myslí na to, co nesmí nikdy jíst, co musí sníst, co si musí naklíčit, kde to mají koupit….a pak nastanou procesy nadýmání a tělo si vlastně říká – takhle ne. Každý jsme jiný a máme predispozice k jinému stravování. Nelze tedy obecně říct, že fermentované výrobky-ano, mléčné výrobky-ne, apod. Zohledňuje se i krevní skupina, která předurčuje trávení určitých potravin. Škody, že paní Margit nemůže mít svůj pořad v TV, aby se konzumenti chem.výrobků v hezkých obalech s trvanlivostí 2 roky dozvěděli, co pojídají.

  26. Ano, přesně tak a kysaná zelenina nemusí být jen zelí. Margit

  27. S. napsal:

    To: Anna – vím o čem píšete. Může pomoci při přechodu na zdravější stravování nekombinovat, odpozorovat, které kombinace vyvolávají potíže a zjednodušit jídelníček. Typicky může vadit kombinace pečivo, ovoce a sladké prakticky s čímkoliv… nadýmat může velké množství syrové zeleniny atd… Pomáhá nepopojídat mezi jídly (typicky různé sladkosti) – nebo alespoň s dostatečnými časovými rozestupy.

  28. Katka napsal:

    Dobrý deň pani Margit!

    Aký máte, prosím, názor na klystír, môže uškodiť?
    A či musia vegetariáni riešiť dopĺňanie vitamínu B12?

    Ďakujem za odpoveď!

    Želám pekný deň!

    S pozdravom Katka

  29. Dobrý den Katka,
    zbytečně prováděný klystýr podle mne skutečně může i škodit a vitamín B12 určitě musí dopl%novat vegani, u vegetariánů lze zajistit pravidelnou konzumací vajec a mléčných výrobků. Margit

  30. Martina Števulová napsal:

    Dobrý deň, aký mate názor na odčervenie ľudí ? Ako šetrne vyhnať parazitov? Doporučujú VERMOX. Otázka je k téme zdravé črevá…

  31. Dobrý den, upřimně nejsem si jistá. Určitě v některých případech význam má, ale díky významu rovnováhy mikrobů a dokonce asi i potřebnosti některých parazitů, vidím i rizika a nijak nedoporučuji. Margit

  32. Jana napsal:

    Dobrý den,už si nevím rady,doktoři to nějak neřeší.V oce 2006 jsem měla dost krutou salmonelu/kapačky, ztráta vědomí/, poté dost dlouho pozitivní. Časem se to zlepšilo. Postupně jsem začala pozorovat různé trávící potíže, dělali mi testy na lepek – hraniční, jinak nic. Ale začala jsem mít čím dál silnější menzes, předtím byla celkem slabá. Podle gynekoložky nic co by mělo způsobovat tyto potíže. No vydržela jsem dlouho, až do teď, kdy jsem si přečetla článek o vitamínu K. Začala jsem tedy brát K2, a po 8letech nastal zázrak-už 3. cyklus celkem v normě, krev ze mě neteče proudem.Chci se zeptat, zda je možné, že by salmonela mohla poškodit vstřebávání vit. K, a stejně tak vstřebávání vápníku, protože i při jeho dlouhodobé suplementaci se léčím na osteoporozu, přičemž jsem velký konzument sýrů a ml. výrobků.Teď navíc mě zjistili málo vitamínu D,i přesto,že beru pár let vápník s D3./osteoporoza/Takže je to již druhý vitamín rozpustný v tucích.Vitamín B12 je v pořádku.Navíc mám vysoký cholesterol-dlouho,protože jsem štíhlá,nic se s tím nedělá.Já tedy beru lecitin a pupalku,ale není to nějak vidět.Hodně se mi mastí vlasy a dělají mastné lupy,i když je mě 50let.Už nevím co dál.Děkuji za případnou radu.Jana

  33. marketa napsal:

    Ke kojení: plně kojit 6 měsíců se již dlouho nedoporučuje. Mezi 4-6 měsícem věku se otvírá tzv. tolerizační okno. Dítě by v této době mělo ochutnat i jiné potraviny včetně častých alergenů, tedy i vejce a lepek… Samozřejmě k tomu dále kojit, ale ne, že bude dítě půl roku jen na mateřském mléku. Tím se snižuje riziko alergií v pozdějším věku.

  34. Dobrý den, tuto teorii samozřejmě znám a detailněji se k ní vyjadřuji třeba zde:
    https://www.margit.cz/komu-a-jak-muze-lepek-skodit/ a zde
    https://www.margit.cz/vyziva-deti/
    m.

  35. Dobrý den, teoreticky ano, protože vitamín K2 tvoří i naše střevní bakterie a jejich poškození samozžejmě může tuto tvorbu narušit. Margit

  36. Martina Števulová napsal:

    Dobrý deń, robím si doma TIBI vodný kefír, na 3 litre, odporúčaju 5-6 lyžíc bio cukru, kolko takéhoto napoja je vhodné denne piť? V minulosti som mala rakovinu a cukor sa snažím nejesť. Je konzumácia cukru vhodna v TIBI kefíre? Na tri litre dávam 3 lyžice cukru a ovocie…

  37. Dobrý den, přesně nedokáži odpovědět, ale obecně mi takovéto množství a jedna až dvě sklenice tibi limonády denně přijdou v pořádku. Margit

  38. Věrka napsal:

    PICKLES

    Kvašená zelenina – tzv. pickles obsahuje množství hodnotných bioaktivních látek – bakterie kyseliny mléčné, vitaminy skupiny B, vitaminy C a K, minerály jako draslík, hořčík, fluor a enzymy.
    Podporuje tvorbu krve a hormonů. Působí proti únavě, zlepšuje obranyschopnost organismu a zvyšuje odolnost proti stresu. Dále aktivuje imunitní systém v boji proti virům a bakteriím, posiluje organismus proti infekcím. Snižuje také vysoké hodnoty krevního tlaku a zároveň aktivuje funkci střev a vylučování toxických látek. Podporuje i látkovou výměnu a má odvodňující účinek, a proto umožňuje rychlé odstraňování odpadních látek z těla. Pickles je také účinné proti zácpě, a to především díky vysokému obsahu vlákniny, je tedy více než vhodné jakožto součást léčby neduhů, jako jsou hemoroidy a chronická ochablost střev. Lidoví léčitelé doporučují jeho konzumaci a užívání kvašené zeleninové šťávy lidem trpícím vředy žaludku a dvanácterníku. Látky obsažené v pickles totiž dokážou urychlit proces hojení a zacelování postižených sliznic.
    Další nepříliš známý účinek kvašené zeleniny je schopnost uklidnit náš nervový systém, čehož můžeme využít např. při léčbě nespavosti, nervozity a napětí. Lidé trpící nedostatečnou funkcí štítné žlázy by měli tuto zeleninu zařadit do svého jídelníčku, protože jim pomůže s obnovou její správné funkce. Jak jsme se již zmínila výše, kvašená zelenina je účinným stimulantem imunity, její pravidelná konzumace zvyšuje obranyschopnost našeho těla a pomáhá udržovat správnou funkci orgánů. Méně známý je i fakt, že kvašená zelenina svým vysokým obsahem selenu pomáhá snižovat vysoký krevní tlak. Čistí naše tělo od nežádoucích usazenin a přebytečných tuků a tím snižuje hladinu cholesterolu v krvi. A co teprve ti z nás, kteří mají problémy s nadváhou – pickles nás totiž umí nasytit a zároveň nám dodá množství zdraví prospěšných látek, přitom jeho energetická hodnota je velice nízká.

    Základní recept na pickles
    1 kg zeleniny vhodné ke kvašení ( mrkev, zelí, cibule, křen, kedlubna, červená řepa,
    ředkev) * 17 g mořské soli * kmín  skleněnou, dřevěnou nádobu, nejlépe však keramickou na kvašení
    Postup: Zeleninu, jako je zelí a cibule, nakrájíme najemno, mrkev a ředkve nastrouháme nahrubo, křen nakrájíme na kolečka. Vše smícháme dohromady, přidáme mořskou sůl, kmín a dobře prohněteme rukama. Zeleninovou směs propracováváme tak dlouho, až pustí šťávu, potom ji začneme pěchovat do nádoby. Pokud nemáte speciální keramickou nádobu na kvašenou zeleninu, dáme směs do sklenice a tu nahoře zatížíme talířkem a kamenem nebo sklenicí s vodou. Zeleninu necháme 3 až 5 dní kvasit při pokojové teplotě. Jakmile je zkvašená a je v ní poměrně hodně šťávy, můžeme ji přendat do malých skleniček, které dobře uzavřeme a uschováme buďto v chladničce, nebo ve sklepě. Nevadí, když si ji ponecháme v nádobě, v níž zkvasila. Vždy však musíme dbát na to, aby byla zelenina ponořená v kysané šťávě, a jestliže je jí tam málo, dolijeme vždy čistou vodou. Tak nám pickles vydrží téměř celou zimu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *