Cukr a jeho „zdravé alternativy“

25. 2. 2015 Články štítky: , 111 komentářů

sugar_typesCukry a sladidla nás lákají v mnoha podobách a každá z nich s sebou nese určitá zdravotní rizika. Jsou alternativní cukry zdravější? Jaké je jejich složení a vliv na zdraví? Naprostá většina sladkostí obsahuje v různých poměrech jednoduché cukry, a to nejčastěji sacharózu, glukózu a fruktózu. Některé méně rafinované varianty sladidel mají i nějaké mikroživiny. Zjednodušeně však platí, že několik minerálů anebo nějaká fytochemikálie z nich nedělají zdravou potravinu. Proto doporučuji hlídat množství jakýchkoliv sladidel, která používáme, mnohem více než hledání alternativ. Přesto pořád dokola dostávám dotazy na jednotlivé druhy cukrů, a proto vám nabízím následující přehled těch základních.

Základní druhy cukrů v přirozených potravinách a sladkostech

Glukóza

Glukóza je monosacharid, který je základem většiny složených sacharidů.  V rostlinách vzniká fotosyntézou a ukládá se v podobě škrobů. V lidském těle je glukóza základním zdrojem energie. Pro přechod glukózy z krve do buněk, kde se rozkládá za vzniku energie, je nezbytný hormon inzulin, který uvolňuje slinivka břišní. Inzulin pomáhá přestupu glukózy do buněk celého těla. Do zásoby je ukládána v podobě glykogenu v játrech a svalech. V případě nedostatku příjmu glukózy potravou si ji organismus dokáže i sám vyrábět v procesu nazývaném glukoneogeneze.

Maltóza je označení pro disacharid, který je složený ze dvou molekul glukózy. Chutná méně sladce, ale metabolizuje se stejně jako glukóza.

Fruktóza

Fruktóza je izomer glukózy. Někdy se označuje také jako levulóza anebo ovocný cukr. Fruktóza je pro někoho hůře stravitelná a může být příčinou nadýmání a průjmu. Někteří odborníci doporučovali fruktózu diabetikům, protože má nižší glykemický index než glukóza a sacharóza. Fruktóza skutečně nezvyšuje hladinu krevního cukru, ale zvyšuje hladinu hormonu gherlinu, který podporuje chuť k jídlu. Také se zdá, že narušuje hladiny minerálních látek v organismu.

Fruktóza je téměř výhradně odbourávána v játrech a podle některých zdrojů její vyšší příjem může zvyšovat riziko vzniku nealkoholické steatózy jater. Při rozkladu fruktózy vzniká i kyselina močová, metabolit podporující prozánětlivé prostředí, jeden z ukazatelů srdečně-cévních nemocí. Pro detailnější vysvětlení rizik nadměrné konzumace fruktózy doporučuji video Dr. Lustiga Cukr: hořká pravda.

Sacharóza – stolní cukr

Sacharóza je disacharid složený ze stejných dílu glukózy a fruktózy. Je to náš obyčejný cukr v cukřenkách. Získává se zejména z cukrové řepy a cukrové třtiny. Glykemický index je okolo 60.

Nejběžnější sladidla

Agávový sirup

Agávový sirup je zpravidla vysoce průmyslově upravovaný produkt získávaný ze sukulentů, jež rostou v Jižní Americe. Pro svůj nízký obsah glukózy má i nízký glykemický index, a to jenom 15. Jenže sirup po zpracování obsahuje přes 75 procent fruktózy, tj. více než (roky kritizovaný) vysoce-fruktózový kukuřičný sirup (HFCS). Na zdravotní rizika koncentrovaného příjmu fruktózy upozorňuje čím dál více odborníků. Je nezbytné vnímat komplexní působení agávového sirupu, ne jen jeden jeho příznivý parametr (nízký GI). Agávový sirup jako sladidlo není možné doporučit.

Detailněji rizika konzumace agávového sirupu vysvětluje i Dr. Oz ve svém blogu, kde předává následující doporučení: „Po důkladném zvážení dostupných zdrojů dnes doporučuji agávový sirup vyloučit z kuchyně a jídelníčku.“

Ještě detailněji popisuje zdravotní rizika agávového sirupu Dr. Jonny Bowden: „Fruktóza podporuje vznik inzulinové rezistence a významně zvyšuje hladinu triglyceridů, rizikového faktoru srdečně-cévních nemocí. Podporuje ukládání břišního tuku, které zvyšuje riziko vzniku cukrovky, nemocí srdce a metabolického syndromu.“

Cukr v ovoci

V ovoci ze všech cukrů zpravidla převyšuje fruktóza, ale je v něm obsažena současně s vlákninou a stovkami mikroživin včetně fytochemikálií. Ovoce patří k potravinám s nejvyšším obsahem mikroživin (včetně antioxidancií). Nevidím důvod, proč příjem ovoce omezovat, a neznám nikoho, kdo by ztloustl anebo onemocněl z přejídání se jablky nebo jahodami.

Datle

Datle jsou skvěle chutnající ovoce, které se pro svůj vysoký obsah cukrů více než k přímé konzumaci hodí ke slazení. Po krátkém namočení je možné datle rozmixovat na pastu pro slazení kaší, koktejlů, raw dezertů anebo pečiva. Přídavkem datlí dodáváte tělu kromě cukrů také slušné množství vlákniny a minerálních látek.

Glukózový sirup/kukuřičný sirup

Glukózový sirup se vyrábí zejména z kukuřice, ale může být získáván i z brambor nebo rýže. Chemicky obsahuje zejména glukózu. Používá se k výrobě sladkostí. Samotná glukóza má glykemický index 100, tento sirup asi 75.

Erythritol

Erythritol je označení pro alkoholický cukr, který se přirozeně vyskytuje v některých fermentovaných potravinách, v hroznech, hruškách nebo melounech. Připravuje se i jako umělé sladidlo. Nejčastěji se prodává pod názvem Truvia. Má jen 6 % kalorií oproti běžnému cukru, přesto je až šedesátkrát sladší než sacharóza. Jeho struktura je obtížně rozložitelná v těle, a proto má jen minimum efektů jiných sacharidů: prochází organismem téměř beze změn, neovlivňuje metabolismus ani nenarušuje trávení. Dosavadní studie na zvířatech i lidech neprokázaly nežádoucí účinky.

HFCS

Vysoce-fruktózový kukuřičný sirup (high fructose corn syrup) se vyrábí z kukuřičného škrobu, ale při výrobě se úmyslně určité procento glukózy přeměňuje na fruktózu. HFCS je hlavním sladidlem mnoha soft drinks, právě vyšší obsah fruktózy je považován za příčinu zdravotních rizik spojovaných s těmito nápoji. Fruktóza nejenže zatěžuje játra, ale také snižuje hladinu prospěšného HDL cholesterolu a zvyšuje hladinu nevýhodné frakce LDL cholesterolu. HFCS je také kritizován pro některé nálezy vysokého obsahu rtuti, jež pochází z výrobního procesu.

Javorový sirup

Javorový sirup se získává vařením a rafinací šťávy z javorů. Má GI okolo 54 a nízký obsah fruktózy (asi 35 procent). Z mikroživin obsahuje zejména mangan, železo a vápník.

Med

Med se skládá hlavně z fruktózy a glukózy. Nepasterizovaný med má GI okolo 30, ale pasterizovaný až okolo 75. Pasterizací se ničí i některé z cenných mikroživin, které jsou v medu přirozeně obsaženy. Med obsahuje také slušné množství minerálních látek, jako je vápník, železo, hořčík, draslík, zinek a selen.

Melasa

Melasa je vedlejším produktem výroby cukru z cukrové třtiny. Sladká, ale výživově cenná šťáva ze třtiny se vařením koncentruje, přičemž rafinovaný cukr krystalizuje a odstřeďováním se odstraňuje. Výsledkem opakování uvedeného procesu je hustý sirup, který je zbaven většiny cukru, ale obsahuje v koncentrované podobě veškeré cenné látky z cukrové třtiny.

Melasa obsahuje asi jenom 18 až 20 procent cukru, a to většinou ve formě glukózy a fruktózy. Melasa obsahuje asi tři procenta bílkovin (cukr neobsahuje žádné) a malé množství vitaminů B1, B2, B6 a kyseliny pantotenové. Největším pozitivem melasy je vyšší obsah minerálních látek. Melasa je jedním z nejbohatších rostlinných zdrojů železa, dále obsahuje i vápník, chróm, fosfor, draslík, hořčík anebo zinek.

Palmový a kokosový cukr

Palmový cukr je ze šťávy kmenů stromů (podobně jako javorový), kokosový cukr je z květů a má o něco vyšší obsah přirozených mikoživin.  Oba cukry obsahují zejména sacharózu a mají GI 35. Vedle cukrů mají i nějaké minerální látky, například železo, zinek vápník a draslík, několik mastných kyselin krátkého řetězce a nějaké antioxidanty. Mezi sladidly je výjimečný obsah vlákniny inulinu, která může zpomalovat přechod cukru do krve.

Přesto i tyto cukry obsahují zhruba stejné množství kalorií jako obyčejný cukr (sacharóza) a museli byste jich sníst obrovské množství pro zisk smysluplného množství kterékoliv z uvedených mikroživin. Vše uvedené lze mnohem snadněji zajistit příjmem základních potravin. Nepochopitelné je občas se objevující tvrzení, že neobsahují fruktózu, ačkoli obsahují asi 70 – 80 % sacharózy, která je z poloviny tvořena fruktózou.

Při nadměrné konzumaci mohou být příčinou všech zdravotních rizik uváděných u obyčejného cukru – od obezity až po nemoci srdce.  Jak můj zahraniční kolega možná až příliš tvrdě, ale asi realisticky shrnul: „Sladivost je nižší, cena převysoká, výživová hodnota pochybná.“

Sladěnka a další obilné slady

Sladěnka a obilné slady obsahují zhruba stejný podíl glukózy a fruktózy, dále také minerální látky jako železo, vápník, hořčík, draslík, fosfor, měď a zinek. Sladěnka se zpravidla získává extrakcí z ječmene, má méně sladivou chuť a konzistenci hustého medu.

Stevie

Stevie je rostlinka, jež obsahuje přirozeně sladce chutnající glykosidy. Nulový obsah kalorií, žádná glukóza, fruktóza ani sacharóza a extrémně vysoká sladivost. To zní jako zázrak! Moc se omlouvám, že jej musím vyvrátit.

Podle některých odborníků vede sladká chuť v ústech z potravin, které nedodávají sacharidy, k nepříznivým biochemickým reakcím. Zjednodušeně: sladká chuť ze sacharidů normálně znamená zrychlení přesunu glukózy z krve do buněk, aby bylo v krvi místo na další dávku cukru. Jenže po sladké chuti ze stevie (ani jakýchkoliv umělých sladidel) sacharidy nepřijdou a organismus zůstává ve fázi nižšího obsahu glukózy v krvi (hypoglykémii). Pokles glykémie může být provázen i uvolněním stresových hormonů adrenalinu a kortizolu, které pro vyřešení hypoglykémie mobilizují cukr ze zásob ve svalech a játrech anebo dokonce z bílkovin a tělesných tkání. Nadměrné uvolňování stresových hormonů může nepříznivě ovlivňovat naše adrenální žlázy, tím i celkové zdraví. Následkem je potlačení imunity, prozánětlivé prostředí a hypofunkce štítné žlázy. Vše zde právě uvedené samozřejmě platí i pro ostatní sladce chutnající nesacharidová sladidla a může vysvětlovat, proč konzumace umělých sladidel neřeší nadváhu, jak se ví už roky.

Navíc v případě, že kupujeme stevii v obchodech, může jít o vysoce průmyslově upravovaný produkt s aditivy a zbytkovými chemikáliemi. Tato starost zcela odpadá, jestliže máme stevii v květináči anebo na zahrádce.

Sukralóza

Sukralóza je sladidlo připravované chlorinací sacharózy. Komerčně bývá nejčastěji nabízeno pod názvem Splenda a běžně doporučované pro diabetiky anebo redukující. Hromadí se však evidence, které prokazují, že oba stavy spíše zhoršuje a má celou řadu dalších potenciálních zdravotních rizik.

Dr. Mercola ve svém detailním popisu sukralózy uvádí obavy z toxicity, poškození DNA a při tepelném zpracování dokonce riziko karcinogenity. Za nejzávažnější považuji poškozování střevní mikroflóry, jejíž rovnováha je zásadním předpokladem pro zdraví celého organismu. Pokusy na zvířatech i lidech naznačují nárůst hmotnosti, inzulinovou rezistenci a cukrovku druhého typu.

Sušené ovoce

Sušené ovoce je asi nejlepší možností, jak si osladit dezerty i některé pečivo. Jakékoliv sladké nesířené ovoce je možné namočit na chvíli do vody a po změknutí rozmixovat na sladivou polevu pro kaše anebo nasekat do těsta. Například štrůdl se sladkými jablky úplně stačí dosladit rozinkami.

Xylitol

Xylitol je tzv. alkoholický cukr, přírodní sladidlo, které se získává třeba z kukuřice nebo březové šťávy. Jeho příjem ve vyšším množstvím může vést k trávicím potížím, ale závažnější zdravotní potíže nejsou známé. Přesto není vyzkoušen pro konzumaci u těhotných a kojících žen. Vyjímečnou výhodou tohoto sladidla je jeho schopnost omezovat  růst zubních povlaků a takto i snižovat riziko vzniku zubního kazu.

Snadné řešení slazení

Při výběru sladidel je důležité sledovat celkový obsah cukrů, obsah fruktózy i glykemický index. Tyto hodnoty chceme co nejnižší. Prospěšný bude obsah mikroživin – minerálních látek, vlákniny a fytochemikálií. Úplně nejjednodušší však podle mne bude, pokud se nebudete trápit sledováním chemického složení každého jídla, ale budete dodržovat následující doporučení:

  • Pijte především neslazené čaje a obyčejnou vodu.
  • Omezte nakupování jakýchkoliv sladkostí (polotovarů), a takto hned významně snížíte množství konzumovaných sladidel.
  • Při vaření a pečení doma omezujte množství sladidel v receptech.
  • Vyhýbejte se umělým sladidlům.
  • Pokud budete dodržovat výše uvedená pravidla, zůstaňte v klidu. I sladká chuť je přirozená a její uspokojování v přiměřených mírách je v pořádku.

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

111 responses to “Cukr a jeho „zdravé alternativy“”

  1. Kamila napsal:

    Dle mých poznatků je ještě rozdíl mezi obilnými slady a obilnými sirupy. Slad prochází procesem fermentace, měl by tak mít i více živin a méně jednoduchých cukrů, než ostatní obilné sirupy, které se dají běžně koupit ve zdravých výživách a mají i vyšší GI (datlový, rýžový,špaldový, ječmenný apod. Sirupy mají vyšší sladivost, jsou také o něco dražší, ale pořád mi z toho vychází, že dávat přednost klasickému sladu (sladěnka, sladovit) před obilnými sirupy by mělo být pro naše zdraví lepší. Děkuji za Vaši odpověď na tuto hypotézu :-)

  2. Dobrý den, děkuji za doplnění, máte naprostou pravdu. Slady mají zpravidla o něco nižší GI než sirupy, ale také jsou méně sladivé. M.

  3. Vera napsal:

    Jaky je Vas nazor na slazeni agave sirupem?

  4. K pravidelnému používání jej nedoporučuji, jak je uvedeno v textu i detainěji vysvětluji ve videu: http://www.margit.cz/agave-sirup-omylem-zdrave-vyzivy/

  5. Luďka Staříková napsal:

    Dobrý den paní Slimáková,
    zajímalo by mně, jaké sladidlo by bylo vhodné pro diabetika z pohledu zdravé výživy. Připadá mi, že všechny náhražky jsou velmi nezdravé. Nápoje samozřejmě není nutné sladit, to také nedělám a diabetik nejsem, ale co třeba do pečiva? Je mi jasné, že by ho diabetik neměl mít moc, ale v rozumné míře. Celozrnné nám pocitově připadá sladší, ale přece jen dosladit je třeba. Díky. LS

  6. Dobrý den, u každého diabetika může být odlišná situace a zde mohu odpovídat jen obecně. Ideální možností jsou pečivo a dezerty bez přívavků sladidel, jako třeba jablečný závin se sladkých jablek anebo slazení sušeným ovocem jako rozinkami anbeo jen použítí jen omezeného množství sladů. M.

  7. Zuzana Grigarová napsal:

    Ráda bych se zeptala ještě na kukuřičný sirup – ne HFCS, ale ten, co se dá koupit ve zdravé výživě. Je tam rozdíl oproti HFCS nebo je to jen obchodní finta pro biolidi?
    Děkuji
    ZG

  8. Dobrý den, ten popisuji zde: Glukózový sirup/kukuřičný sirup
    Glukózový sirup se vyrábí zejména z kukuřice, ale může být získáván i z brambor nebo rýže. Chemicky obsahuje zejména glukózu. Používá se k výrobě sladkostí. Samotná glukóza má glykemický index 100, tento sirup asi 75.
    M.

  9. Lucie V. napsal:

    Dobrý den paní Slimáková,
    děkuji za zajímavý článek.
    Narazila jsem na sladidlo Raw Panela, jaký je prosím Váš názor na tento cukr?
    Děkuji L.

  10. Jana napsal:

    Dobrý den Margit,
    co říkáte na karamel (80% sacharozy a 20% cukerný karamel) případně s přídavky bylin (jitrocel, šalvěj, etc.)?
    Děkuji,
    j…

  11. Dobrý den, u nás ji najdete spíše pod názvem rapadura. Vzniká vysušením čerstvě sklizené šťávy z cukrové třtiny a ze základních cukrů je to ta pravděpodobně ta nejlepší možnost. M.

  12. Lucie C. napsal:

    Dobry den Margit, moc dekuji za clanek. Tedy vsechny alternativni sirupy (kukuricny, ryzovy, agavovy, datlovy…..), ktere se daji koupit bezne ve zdravych vyzivach nejsou moc vhodne? A jaky je prosim Vas nazor na repny sirob a nerafinovany trtinovy cukr? Sladkosti, polotovary a slazene napoje uz par let nekupujeme, ale moc rada pecu ruzne kolace a doted jsem cukr nahrazovala ruznymi sirupy ci sladenkou….. Moc dekuji, hezky den. L.

  13. Dobrý den, agávový sirup je svým vysokým obsahem fruktózy vyjímečný, a proto jej běžně nedoporučuji. Všechny ostatní patří do kategorie slady a sirupy, stejně jako i řepný sirup, všechny obsahují i nějaké minerální látky a jsou o trochu vhodnější než obyčejný cukr. Margit

  14. Magdalena napsal:

    Dobrý den, Margit,
    když už se zde komplexně zabýváte sladidly a vlivu na lidské zdraví, věděla byste jak je to s užitím cukru či jiného sladidla jako konzervantu? Myslím do marmelád a sirupů (bylinkových, květových apod.) vyráběných doma. Např. všechny recepty na léčivé sirupy zatím uvádějí svařování s cukrem (např. 1 kg cukru). Existuje jiná konzervace? Jak to dělali naši předci, když cukr nebyl k mání…? Pokud víte, byla bych ráda, kdybyste se s námi o to podělila. Děkuji.

  15. Dobrý den, máte naprostou pravdu, že při výrobě průmyslových i domácích marmelád a sirupů se použává vysoké množství cukru pro chuť a konzervaci. Musím přiznat, že sama jsem ještě detailně neprozkoumala možnosti náhrad, ale vím, že existují postupy používající pro konzervaci namísto cukru špetku soli. Postupy lze najít na internetu při hledání témat jako je třeba zavařování ze solí. M.

  16. Marie Karlová napsal:

    Dobrý den, děkuji za vaše články. K poslednímu bych se ráda zeptala, jaký je rozdíl mezi jednotlivými sirupy, např. kukuřičný, rýžový, švestkový, pšeničný apod. Jsou některé vhodnější? Obsahuje rýžový sirup lepek, když je z rýže? Děkuji.

  17. Dobrý den, v podstatě všechny sirupy mimo agávového, jsou složením dost blízké jako je glukózový/kukuřičný sirup, který v textu popisuji. Zejména z důvodu nejednodného složení si však nedovoluji je řadit do nějakých řebříčků a přesněji hodnotit. Mnoho z nich nelze v datech oficiálních výživových složení vůbec najít.
    Rýžový sirup by měl být bezlepkový, ale není jisté jetli není připravován v provozu s jinými sirupy s lepkem a nemůže tedy obsahovat jeho stopová množství. M.

  18. Miroslav Kmeť napsal:

    Zatiaľ čo množstvo glukózy, fruktózy a GI môžu byť doležitými ukazateľmi, o prospešnosti sladidla rozhodujú veľmi minimálne. Fruktóza napríklad v mede alebo v ovocí má odlišnú fyziologickú odozvu ako izolovaná fruktóza a prírodné sladidlá s obsahom ďalších látok (nie nutne len minerálov) sa budú často chovať v organizme inak ako zpracované sladidlá, aj napriek veľmi podobným pomerom jednoduchých cukrov.

  19. Martina napsal:

    Dobrý den – zajímalo by mne, které produkty byste doporučovala malým dětem? Dávám dcerce do kaše melasu, občas jí něco přilepším javorovým sirupem, ale to ojediněle. Pro sebe sladíme místy třtinovým hnědým cukrem, ale dítku ho nedávám. Děkuji!

  20. Dobrý den, do jednoho roku jsme sladili jen sušeným ovocem a poté už kombinovali více sladidel, jak sama uvádíte. M.

  21. Michaela napsal:

    Dobrý den přeji, děkuji za prima článek. Ráda bych se zeptala jaké alternativy sladidel používáte doma Vy? Co používáte na pečení dezertů? Zmínila jste, že Rapadura je pravděpodobně nejlepší. Patří sem tedy další třinové cukry? Děkuji.

  22. katuki napsal:

    Dobrý den,

    zajímal by mě Váš názor na karamel.

    Děkuji.

  23. Kateřina napsal:

    Dobrý den,
    chtěla jsem se zeptat, jaký je vlastně rozdíl mezi bílým cukrem a cukrem třtinovým.
    Je opravdu zdravější a nebo je to jedno a to samé.
    Děkuji K.

  24. Honza napsal:

    Dobrý den. Mám rád vaše články a moc rád na vás odkazuji. Nicméně dnes poprvé s vámi ne úplně souhlasím. Ta Stevie, ten odkaz co uvádíte, to není postaveno na žádné studii, to je „jen“ článek jedné novopečené nutriční poradkyně. To spíše ona by měla odkazovat na vaše články a myšlenky, ne naopak :) Hrozně bych nerad, aby se toho chytlo více lidí a ti pak následně psali negativně o Stevii s odkazem už právě na vaše jméno. To by byla škoda. Nicméně jedna věc je mimořádně pravdivá, sledujte složení i u té Stevie. Jsou v prodeji i takové „Stevie“, kde je hlavní složkou úplně jiné sladidlo!

  25. Veronika napsal:

    Dobrý den, jaký je Váš názor na ovocné koncentráty (např. od Severofruchtu)? Již rok je dávám do buchet místo cukru a připravuji z nich šťávy. Děkuji, V.

  26. Dana napsal:

    Dobrý den, dezerty sladím sušeným ovocem, ale někde jsem četla, že sušené datle odebírají tělu vápník. Víte o tom něco?
    Děkuji.

  27. Dobrý den, určitě slušná možnost slazení a také je občas používám. M.

  28. Dobrý den, jediná možnost, jak by snad mohli datle snižovat vápník mne napadá pro obsah cukru a to znamená, že totéž může hrozit u všech sladidel, ale o žádných konkrétních datech nevím. M.

  29. Dobrý den, doma nejběžněji kombinujeme slazení sušeným ovocem, javorovým sirupem, sladěnkou a fair trade třtinovým cukrem. Rapadura je mezi cukry vyjímečná. M.

  30. Dobrý den, karamel je tepelně zpracovaný cukr a zdravotně nevidím důvod proč by se jeho účinky měly lišit od účinků cukru. M.

  31. Dobrý den, děkuji za upozornění, ale text jsem nenapsala jen na základě jedné informace. Na možnost uvedených rizik u nesacharidových sladidel jsem narazila už vícekrát a částečně jej naznačují i první odborné práce jako:

    http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4059820/
    http://sitn.hms.harvard.edu/flash/2013/the-bittersweet-truth-of-sweet-and-bitter-taste-receptors/

    Vím, že jde o první a ještě nedostatečně potvrzené informace, ale přesto podle mne popusují reálné nebezpečí, a proto jsem informaci předala. Margit

  32. Dobrý den, oba cukry obsahují sacharózu, jen třtinový se zpravidla připravuje šetrnějším způsobem a tak i má vyšší obsah mikroživin. M.

  33. Ludmila Skořepová napsal:

    Dobrý den Margit,
    ráda bych se zeptala na Váš názor, jak často byste zařazovala do jídelníčku v soukromé mateřské školce sladkou zdravou svačinku? Dětem vaří zdravě, ze základních surovin, hlavní jídla včetně polévek jsou slaná, chutě jemné, přirozeně sladké. Děkuji za odpověď.

  34. Dobrý den, sladká svačinka v podobě ovoce by měla být jednou denně a pravidelné zařazení zdravých sladkostí v podobě třeba bílého jogurtu nebo tvarohu s lžící kvalitní marmelády anebo rozinkami anebo medem, popřípadě zdravějšího vlastního pečiva – štrůdlu a pod. také nevidím jako problém a může být i 2x týdně. M.

  35. Jitka Nachtmanová napsal:

    Prosím o radu,čím bych měla sladit, když umělá sladidla nedoporučujete.
    Zatím užívám umělé sladidlo s cukralosou a bez sladké kávy nemohu být.

    Děkuji za odpověď.

  36. Dobrý den, omlouvám se, al epředevším doporučuji promyslet proč byste nemohla být bez sladké kávy. Jsem zastánce hledání cest, které jdou a ne utvrzování se v postoji, že cokoliv nejde. Moje nejlepší doporučení jsou shrnuta v závěru textu. M.

  37. Arnošt Kluka napsal:

    Paní Nachtmanová,
    s tou kávou o nic nejde, pokud si dáte 2x denně kávu s lžičkou cukru tak se nic neděje.
    Jedna lžička cukru má asi 5g tj cca 25 kcal takže v celkovém dennim energetickém příjmu nic.
    Navíc víte co pijete, kofein s cukrem,bez dalších ochucovadel což samo o sobě není žádná katastrofa, někomu i prospívá.
    Daleko větší problém je u cukrů v různých sladkostech ,jako sušenky,oplatky, dokonce i musli
    v obchodech mají s cukry s ochucovadly.

  38. Ryšavá napsal:

    Paní Margit,
    jsem moc ráda ,že jste šla do televizního pořadu Doktorka .Bylo to super. Jinak i já začínám zkoušet kávu bez cukru. Zkouším i Caro od firmy Nestlé.Prošlo by u Vás?
    Podle mého je pro diab.vhodné občas – třeba do té kávy slad.Truvia .
    K sušenému ovoci mám výhradu. Dělala jsem takovou kůru asi měsíční suš.fíky,meruňky,švestky / koupeno pouze ve zdravé výživě / a při kontrole altern.lékařky mi našla ve sřevech plísně, které tam před tím nikdy nebyly. Jsem přesvědčena,že je to po tom sušeném ovoci.Moc Vás zdraví Ryšavá

  39. Dobrý den paní Ryšavá,
    děkuji za napsání. Caro od Nestlé také pijeme a je fajn a sušené ovoce je nejlepší vlastní anebo přímo od českých firem. Margit

  40. Květa napsal:

    Paní Margit, mohla byste prosím doporučit vhodné slazení u dětí? Některé nejsou schopné vypít neslazený nápoj, a pak nepijí skoro vůbec, což je snad ještě horší.
    Děkuji a zdravím

  41. Dobrý den, všechny mé doporučení platí i pro děti a v případě, že neslazené mápoje odmítají je třeba vytrvat a třeba o něco více nabízet tekutiny v podobě ovoce, zeleniny, polévek… Slazení nápojů nepovažuji za řešení. Jako alternativu vody lze zkusit čaje ze sušeného ovoce a šípků, které mají přirozenou sladko-kyselou chuť. Margit

  42. Marek napsal:

    Dobry den, chcem sa opytat ohladom jedneho sladidla kontretne som ho nasiel na tomto portaly http://www.infinityobchod.sk/nahradne-sladidlo-es-sweet

    Pocul som viacero nazorov na dany produkt, no neviem sa rozhodnut, vieto mi prosim poradit vo vybere vhodneho produktu, dobreho sladidla.

    Dakujem, Marek

  43. Dobrý den Marku,
    uvedené sladidlo patří k těm lepším možnostem – jde o kombinaci alkoholického cukru a extraktů že stévie, ale i zde jsem hlavně pro omezování sladké chuti. Margit

  44. Jiří Celba napsal:

    Dobrý den.
    Jaký je Váš názor na syrovátku a její hlavní součást laktózu?

  45. Dobrý den, jedná se o slušně stravitelnou bílkovinu, kterou lze do stravy přidávat, ale není to nezbytné. Laktóza je mléčný cukr , který není vhodné konzumovat při laktózové intoleranci. M.

  46. Hanka napsal:

    Dobrý den,
    mohla byste prosím objasnit škodlivý vliv cukru na játra?
    Děkuji Hanka

  47. Dobrý den, například fruktóza zvyšuje syntézu triglyceridů, které pak ve formě rozpustných lipoproteinových částic kolují krví a spolu s cholesterolem se přenášejí do velkých cév v okolí srdce a tvoří aterosklerotické pláty. Fruktóza tedy poškozuje cévy a způsobuje ischemickou chorobu srdeční. Pokud se triglycerid uloží v játrech, může vést k jejich zvětšení a ztučnění. Margit

  48. Honza Vykysalý napsal:

    Dobrý den,

    děkuji za soupis sladidel, ale chybí nám tam karamel. Sice jste reagovala na komentář výše, ale karamel má jiné chemické složení. Oproti bílému cukru je karamel zásaditý.
    Každopádně platí sladit s mírou a co jde, tak nesladit.

    S pozdravem
    VH

  49. Dobrý den, téma kyselosti a zásaditosti potravin právě připravuji jako samostatný text a budu rozesílat ve Zdravých zprávách 3. května. Margit

  50. Martina Suchá napsal:

    Dobrý den,
    moc jsem ze článku nepochopila, zdali je med vhodný či nikoliv. Máme vlastní včely a sladím medem skoro vše, co vyžaduje sladkou chuť.
    Děkuji. M.S.

  51. Dobrý den, med je vhodný, ale také jen s mírou. M.

  52. Mahulena Okatá napsal:

    Dobrý den Margit,
    mohu se zeptat, čím tedy nahradit bílý rafinovaný cukr při domácím sladkém pečení? Běžně dělám raw deserty, kde sladivost řeším ovocem, někdy si však ráda upeču nějaký ten muffinek či bublaninu a ne vždy chci používat např. banán na doslazení. Nedávno jsem si koupila agávový cukr, ale po shlédnutí Vašeho videa nevím nevím, ačkoli nepeču moc často a jak jsem již psala, všude jinde, pokud je třeba, přidávám ovoce. Med jakožto živočišný produkt v mém případě nepřipadá v úvahu.

    Děkuji a hezký den
    Mahu

  53. Dobrý den Mahu,
    jestliže pečete občas, jde to i s agávovým sirupem, anebo datlový sirup anebo rozmixované datle anebo usušené rozdrcené hrušky. To vše jsou mé oblíbené možnosti. Margit

  54. Monika napsal:

    Dobrý den paní Margit,

    mám otázku. Vysadila jsem cukr, je to tak 10 dní. Před 10 dny jsem jedla sušenky, dorty, cukrovinky, bylo to způsobené hlavně tím, že mi bylo po jednom „dortíčku“ velice špatně. Od doby, kdy jsem přestala jíst rafinovaný cukr, nemám chuť na sladké. Mám intoleranci na mléko. Jím a mám ráda ovoce i zeleninu. Je možné, že po vysazení rafinovaného cukru může mít člověk alergii, začalo mi téct z nosu, stále smrkám, mám různé vyrážky – krupičkovitého typu a gynekologický zánět. Je možné, že je to po tom vysazení, tělo se čistí, nebo že stále jím ovoce, že by protikvasinkovou dietu?

    Děkuji za odpověď, přeji pěkné dny a ať se Vám daří. Monika

  55. Dobrý den Moniko,
    tato spojitost je podle mne málo pravděpodobná, ale nemohu ji ani vyloučit a určitě doporučuji zkusit vydržet a v dietě pokračovat. Margit

  56. mirka napsal:

    dobry den, prosim vas, ked pri peceni pouzivam napr. 85% cokoladu, znamena to, ze 85% je kakao a zvysnych 15% je vsetko ostatne uvedene v zlozeni, cize napr. klasicky biely cukor je tam nieco pod 15%? pri 100g cokolade teda hovorime o menej ako 15g cukru? taketo mnozstvo potom asi ani nemusim riesit, ze? dakujem :) mirka

  57. Dobrý den Mirko, ano, Vaše úvaha je správná a takovéto čokolády také pravidelně jíme. Margit

  58. olga kunstekova napsal:

    Pani Margit,bojujem s koznou plesnou.Nasadila som si dietu bez cukru a bielej muky.Ale nechyba ten cukor organizmu?Co by ste mi este poradila?
    Dakujem olga

  59. Dobrý den Olgo, cukr ani bílá mouka nejsou esenciální potraviny a jejich vyřazení může jen prospět. Margit

  60. Martin napsal:

    Příjde mi, že celý článek o sladidlech má zásadní nedostatky a je zavadějící.

    U stévie uvádíte, že si u nás MŮŽETE zakoupit vysoce upraveny produkt. Pravdou je, že jej VŽDY zakoupíte. Prodej stévie jako potraviny nebo přidané látky do potravin je v EU zcela zakázán. Důvodem je toxicita některých látek ze skupiny steviol-glykosidů, které jsou v rostlině obsaženy. To je důvod proč byla dlouho zakázaná i v USA.

    Dále u xylitolu uvádíte, že není testován na těhotných ženách, ale opak je pravdou. Americká FDA je dokonce doporučeje [1], neboť se prokázalo, že u těhotných a kojících žen výrazným způsobem snižuje množství přenesených bakterií s. mutans z matky na plod/dítě [2].

    1. Silk H, Douglass AB, Douglass JM, Silk L. Oral health during pregnancy. Am Fam Physician . 2008;77(8):1139-1144.

    2. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19948944

  61. Dobrý den, děkuji za upozornění na studie o xylitolu, pokusím se nyní dohledat můj zdroj odkud pochází původní informace. V názoru na stevii se však neshodneme. I přes její omezení v EU se třeba už více jak 30 let bezproblémově používá ke slazení v podobě extraktů z celé rostliny v Japonsku a většina nezávislých odborníků použití kompletní rostliny nadřazuje jejím výtažkům.

  62. Katka napsal:

    Dobrý den,
    doma již vůbec nepoužívám bílý cukr. Co jde, sladím sirupy nebo medem. Ale do pečení potřebuji cukr (pokud nechci měnit poměry v receptu a „experimentovat“). Sladím tedy koláče apod. třtinovým cukrem, který je ale o poznání dražší. Má to význam? Je třtinový cukr opravdu lepší?
    Díky moc.

  63. Dobrý den, třitinový cukr je bezva, ale určitě není nezbytný. Klidně slaďte i obyčejným cukrem, hlavní jej používat jej čím dále méně. m.

  64. Marcela napsal:

    Dobrý den, paní Slimáková,

    čím byste mi doporučila ideálně sladit při přechodu na raw stravu?

    Myslíte, že je ideální datlová pasta?

    Moc děkuji!
    Marcela

  65. Dobrý den Marcelo, samozřejmě, že můžete používat i sirupy a slady, včetně datlové pasty, ale vše jen omezeně. Vhodné na slazení jsou i rozinky anebo sušené hrušky a pasty z nich. Margit

  66. Jindra Voláková napsal:

    Dobrý den,
    mohu se zeptat, odkud je vzata uvedená informace o GI medu? Bežně se uvádí hodnota vyšší – kolem 90. A z chemického hlediska nerozumím tomu, proč by měl mít pastovaný a nepastovaný med tak významě odlišný GI.
    Taktéž nepovažuji za správnou informaci o ztátě hodnotných látek pasterizací medu. Základním procesem výroby pastovaného medu je míchání a zabránění krystalizace. Jde o fyzikální proces, bez použití vysokých teplot atd. Během pastování by nemělo docházet k žádnému poškození medu a med by si měl uchovat i všechny důležité látky, jde pouze o změnu konzistence.
    Předem děkuji za odpověď a přeji hezké dny! Jindra

  67. Dobrý den Jindro,
    v příspěvku nepíši vůbec nic o pastování, ale o pasterizaci. Dat, která uvádím čerpám obvykle z mnoh azdrojů a jako příklad mohu doporučit stránku: http://milkforthemorningcake.blogspot.cz/2011/01/raw-honey-lower-glycaemic-index.html,
    kde se k uvedenímu píše: Raw honey generally scores around 30-40 on the index (making it moderate) whilst most commercial honeys seem to score between 55 and 80 on the index which is somewhere between highish and rocket fuel! (source). If the honey has been adulterated with refined glucose then it may be even higher.
    a jako hlavní zdroj uvádí zpráva z Austrálie: A Preliminary Assessment of the Glycemic Index of Honey, A report for the Rural Industries Research and Development. Corporation. S přáním hezkého dne, Margit

  68. Růžena napsal:

    Dobrý den, můžete mi prosim poradit čím nejlépe sladit při vaření a pečení pro rodinu? Mám 3 malé děti a manžel je diabetik I.typu. Dříve ( ještě bez dětí) jsem používala náhradní sladidla. Ta už jsme uplně vyřadili a tak nejčastěji používám stevii v kombinaci s třtinovým cukrem (2/3 stevie a 1/3 cukru). Ale stejňe to na tu cukrovku není nic moc a často mu glykemie vyletí nahoru. No a koláč jen ze stevie nam nechutná nikomu… Díky za radu.

  69. Dobrý den, omlouvám se, ale zde řešení nemám. Pro diabetika, který citlivě reaguje i na nízké množství cukru, nejsou vhodná přirozená sladidla. Je skutečně nezbytné jakékoliv podoby koncentrovaných monosacharidů maximálně omezovat. Margit

  70. Roman napsal:

    Dobrý den, mohu použít ke slazení glukózu jako náhradu cukru? Vím, že sladí méně, ale snad by to byla lepší alternativa než sacharóza. Vadí nějak více slinivce glukóza (cukrovkář nejsem). Jako doplnění mohu sladit medem, melasou případně obilnými sirupy, kde dominuje glukóza ( v těch obilných sirupech), jestli jsem to do dobře pochopil.

    Co si o tom myslíte?

    Děkuji Vám za odpověď.

  71. Dobrý den, slazení glukozou možné je, ale skutečně může v nadbytku zatěžovat slinivku. Ze zdravotního hlediska je nejdležitější omezovat všechny cukry. M.

  72. František napsal:

    Dobrý deň. Pri krvných testoch mi zistili zvýšené hodnoty ALT 2,29 ukat/ l, a AST 0,93 ukat/l, čo sa dá nazvať ako problém. Je možné že to spôsobilo práve užívanie umelých sladidiel na miesto cukru? Môžu mať až tak veľmi nepriaznivý vplyv na pečeň za pomerne krátku dobu? Asi 2 mesiace. Ďakujem.

  73. Dobrý den, ne takto jednoznačné poškození jater si nedovedu představit, i když vysazení umělých sladidel jednoznačně doporučuji. Margit

  74. Martina napsal:

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat jen pro upřesnění: erythritol, xylitol (nejsou-li brány ty v ovoci) či stévii (mimo samotnou rostlinu) považujete za umělá sladidla? Děkuji.

  75. Dobrý den, ano jsou řazeny mezi umělá sladidla, tzv. alkoholické cukry. Tato skupina je mezi umělými sladidly nejméně riskantní, případné předávkování se projeví trávícími potížemi. Margit

  76. Alena napsal:

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat na názor na celozrnné sušenky, ve kterých je místo cukru použita fruktoza. Jsou pak při konzumaci každý den např. dva kusy problém, co se zdraví a hubnutí týče? Nemyslím hubnutí z morbidní obezity, ale když je potřeba třeba 5-6 kg. Předpokládám, že v nich bude použit palmový olej, takže o ně stejně zájem nemám, ale zajímá mne, zda si výživový poradce může dovolit doporučit každodenní konzumaci takovýchto sušenek. Děkuji moc za Váš názor.

  77. Dobrý den, já bych je určitě nedoporučovala. Margit

  78. jana napsal:

    Dobry den, slysela jste uz o kokosovem cukru? Ziskava se z nektaru kvetu kokosovych palem ama mit GI okolo 30. Je sypky a tak by se dal vyuzit tam, kde se pouziva klasicky cukr…peceni…jen s nim zatim nikdo v okoli nema zkusenost. Dekuji

  79. Dobrý den, ano samozřejmě slyšela i zkoušela a přímo v textu se o něm také zmiňuji: Palmový a kokosový cukr

    Palmový cukr je ze šťávy kmenů stromů (podobně jako javorový), kokosový cukr je z květů a má o něco vyšší obsah přirozených mikoživin. Oba cukry obsahují zejména sacharózu a mají GI 35. Vedle cukrů mají i nějaké minerální látky, například železo, zinek vápník a draslík, několik mastných kyselin krátkého řetězce a nějaké antioxidanty. Mezi sladidly je výjimečný obsah vlákniny inulinu, která může zpomalovat přechod cukru do krve.
    Přesto i tyto cukry obsahují zhruba stejné množství kalorií jako obyčejný cukr (sacharóza) a museli byste jich sníst obrovské množství pro zisk smysluplného množství kterékoliv z uvedených mikroživin. Vše uvedené lze mnohem snadněji zajistit příjmem základních potravin. Nepochopitelné je občas se objevující tvrzení, že neobsahují fruktózu, ačkoli obsahují asi 70 – 80 % sacharózy, která je z poloviny tvořena fruktózou.
    Při nadměrné konzumaci mohou být příčinou všech zdravotních rizik uváděných u obyčejného cukru – od obezity až po nemoci srdce. Jak můj zahraniční kolega možná až příliš tvrdě, ale asi realisticky shrnul: „Sladivost je nižší, cena převysoká, výživová hodnota pochybná.“

  80. jana napsal:

    Dekuji za vycerpavajici odpoved na kokosovy cukr.takze to uz asi vychazi lip rapadura, ktera je jeste levnejsi.je to tak? Dekuji moc

  81. Ivana napsal:

    Dobrý den Margit,
    jaká sladidla by jste doporučila kojící matce. Děkuji moc

  82. Dobrý den, nedoporučuji žádná speciální sladidla, jen dodržování doporučení uvedených v závěru článku. Margit

  83. Jarmila napsal:

    Dobrý večer,
    Píšete, že je lepšie nepoužívat žiadne sladidla, ale ja dosť často pečiem a potrebujem niečím prisladit koláče, aby to malo aj chuť. Tak sa chcem opýtať, ktoré mi doporučujete, teda okrem ovocia. Ďakujem

  84. Dobrý den, píši, že nedoporučuji používat žádná umělá sladidla a cukry (anebo jejich alternativy) omezovat. To znamená, že péct doma můžete (a asam ato také pravidelně dělám) jen se snažte použít nižší množství cukrů. Margit

  85. Adam napsal:

    Dobrý den. Nepíše se tu nic o Glukopuru, proč? Je tak špatný? Jaké jsou jeho výhody a nevýhody? Je to hroznový cukr…

  86. Dobrý den, glukopur se běžně při vaření nepoužívá, a proto jsem jej neuvedla. Platí pro něj vše, co pro glukózu, tedy jako hlavní problém při nadměrném příjmu vysoké uvolňování inzulinu a přetěžování slinivky břišní. Výhodou je terapeutické podání při hypohlykémii, kterou rychle řeší. Margit

  87. Veronika napsal:

    Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat, jestli považujete med za vhodné sladidlo k pečení? Máme možnost odebírat med od známého včelaře. Vím, že tepelnou úpravou se z něj ztrácí vitamíny a minerály, to by mi nevadilo, ale někde jsem četla, že při delší tepelné úpravě je med pro tělo špatně stravitelný. Děkuji za váš názor.

  88. Dobrý den, teplem se v medu ničí jeho zdraví prospěšné mikroživiny a tepelná úprava proto není vhodná. Margit

  89. Marta napsal:

    Dobrý den,
    děkuji za články i za videa, které mi často pomáhají, když si nevím s něčím rady :). Chtěla bych se zeptat, jaký máte názor na jakonový sirup. Má velmi nízký GI a prý velmi sladký. Není tedy trochu jako stevie? Zatím jsem o něm jen četla. Děkuji Marta

  90. Dobrý den Marto, jedná se o sladidlo obsahující složené cukry a je tedy bližší sladěnce než stévii. Určitě patří k těm nejvhodnějším alternativám. Margit

  91. Lucie napsal:

    Dobrý den,

    díky za tento přehledný a srhnující článek!
    Ráda bych se zeptala, které z těchto sladidel je nejvhodnější třeba do pečení? Nebo to ve výsledku vyjde nastejno s běžným cukrem, protože se teplem zničí veškeré prospěšné látky?
    Děkuji,
    Lucie

  92. Dobrý den Lucie, sama nejraději používám sušenou třtinovou šťávu: http://panpekar.blogspot.cz/2013/05/trtinova-stava-susena.html
    ale skuztečně ty rozdíly jsou spíše o pocitu než složení. Margit

  93. Jitka napsal:

    Dobrý den Margit,
    děkuji za názor na sladidla na bázi stevie. Také jsem si všimla, že zhruba polovina z těchto sladidel je jiná látka (aby se zředila sladivost) a z rostlinky stevie je použit jen vyseparovaný steviosid, u kterého si nemůže být nikdo jistý, jak se vstřebává bez ostatních doprovodných látek v rostlině.
    Stejná situace byla, když se kdysi objevil na trhu aspartam (jak je často tvrzeno – tělu přirozená látka, protože vystupuje v citrátovém cyklu – dnes víme, že o to hůř). Jsem potravinářský technolog a tato situace se opakuje velmi často – něco se vyseparuje z původní rostliny a pak se za pár desítek let zjistí, že to dělá v těle paseku, protože bez doprovodných látek se nemůže vstřebat původními cestami.
    Stévii používali jihoameričtí indiáni tradičně, takže je lety odzkoušená, ale žádný separát z toho nedělali. Maximálně odvar, nebo používali celé jemně mleté listy. Můj názor je, že na tom se ale nedá nic trhnout, takže firmy, které vyrábějí separát, tlačily na povolení v EU pouze na separát – ne na celou rostlinku. Celé listy tudíž nejsou v EU pro vnitřní užití povoleny. (Proto je prodává např. Sonnentor jako koupelovou přísadu – to je vtipné) Přičemž každá bylinka je často ve větším množství nějak lehce toxická. Proto bylinkáři předepisují nejčastěji razantní užívání bylin např. 3 týdny a týden pauza pro regeneraci jater, apod.
    Osobně jemně mleté listy stevie používám do pečení např. v množství půl lžičky jen na doslazení, zbytek další sladivé věci (datle,slady) – právě z důvodu, kdy přijde sladká chuť do úst, aby nebylo tělo zmateno. Díky za možnost vyjádřit svůj názor. Jitka

  94. Dobrý den Jitko, naprosto s Vámi souhlasím, není co dodat. Margit

  95. Irena napsal:

    Dobrý den,
    již dlouhou dobu pátrám po informacích o tucích a cukrech a přiznám se, že je těžké rozlišovat, které informace pocházejí z opravdu nezávislých zdrojů. Každopádně by mě zajímal Váš názor na javorový sirup (mám na mysli pouze čistý, grade A). Z hlediska složení jde převážně o sacharózu, takže hypoteticky nic zázračného. Zaujala mne ale informace o jeho vstřebávání střevní stěnou, což by z hlediska zatěžování organismu mohlo (ale nemuselo) být jistým přínosem. Co si o tom myslíte? Narazila jste na nějakou studii, která by se tímto zabývala? Předem děkuji za reakci. Irena

  96. Dobrý den Ireno, javorový sirup, stejně jako všechny otatní obsahuje zejména jednoduché cukry a tedy pro něj platí přesně to, co pro všechna ostatní sladidla – jen s mírou. O vstřebávání střevní cestou nic z kvalitních zdrojů nevím. Margit

  97. Martina napsal:

    Dobrý den, paní Slimáková, co byste doporučila jako přísadu do marcipánu (mimo mandle).Koketuji s možností rozmixovaných datlí, ale pokud bych jej chtěla bílý, je alternativou např. xylitol? Nejsem si jistá, co to udělá s konzistencí. Poradíte mi?Děkuji

  98. Dobrý den, já používám med, ale je pravda, že ten zbarví. Xylitolu podle mne bude stačit mnohem méně a budete potřeba něčím nastavit pro konzistenci – třeba rýžovou moukou? Nevím, je třeba vyzkoušet. Margit

  99. Iva Dvořáková napsal:

    Dobrý den,
    máte moc pěkné stránky s hodnotným obsahem. Zajímá mě, jestli je mezi slady nějaký jiný, než chuťový rozdíl. Používám ječmený slad a ráda bych vyzkoušela i rýžový slad. Je kvalitnější? Jeho cena je totiž více než dvojnásobná: http://www.bio-kramek.cz/Slad-ryzovy-415g-Sunfood-d199.htm

  100. Dobrý den, děkuji za tuto zpětnou vazbu. Ano, mezi slady jsou výrazné chuťové rozdíly, ječmený je asi nejméně sladce chutnající a nejvzdálenější cukru, ale naopak po zdravotní stránce asi nejvhodnější. Margit

  101. Tomáš napsal:

    Dobrý den paní Slimáková, když si budu pěstovat stévii a budu nezpracovanou chemicky stévií sladit (tedy jejími lístky). Je tento způsob slazení pro lidský organismus škodlivý? Děkuji

  102. Dobrý den, určitě je to jeden z lepších způsobů slazení. Margit

  103. Tomáš napsal:

    Nejdříve děkuji za odpověď. Ale v tom případě paní Slimáková nechápu. Proč když si vezmu sladidlo ze stévie průmyslově vytvořené, tak to tělo zmate, protože tělo či mozek cítí sladkost, protože tam není téměř žádná energie, tak spuštěné procesy bez přísunu sacharidů tělu ubližují (prý tak tělu škodí obecně umělé sladidla a proto jsou minimálně z tohoto důvodu zatracována) a když si vezmu lístky, tak se to neděje? Je to přece opět slazení bez přísunu sacharidů nebo ne? Děkuji

  104. N+ěco podobného se asi děje i při konzumaci lístků stévie, ale požád jde o přirozenější potravinu s komplexním obsahem látek, než konzumace izolovaných stevioglykosidů.

  105. Ondřej Krátký napsal:

    Dobrý den, chtěl bych Vás moc poprosit o názor k nerafinovánému třtinovému cukru např. MUSCOVADO. Hledám alternativu pro výrobu bezové šťávy či pampeliškové sirupu. Mám ji moc rád ale už odmítám používat kila bíleho jedu.
    Děkuji

  106. Dobrý den, je o trošku lepší neý bílý cukr, ale téměr výhradně také složen pouze z jednoduchých cukrů. Margit

  107. Marie Nová napsal:

    Jsem diabetička a chtěla bych si udělat bylinné sirupy, mátový, bezinkový atd. Je nějaká náhrada cukru při výrobě sirupů?

  108. Dobrý den, omlouvám se, ale při cukrovce doporučuji pít jen zcela neslazené nápoje, zdravá sladidla nejsou. Margit

  109. Eliška napsal:

    Dobrý deň,

    Rada by som sa opýtala na Váš názor. Jedná sa o sirup z jakonu, ktorý je odparovaný pri nízkych teplotách. vďaka

  110. Dobrý den, jakonový sirup patří mezi lepší volby, ale také není důvod si s ním neomezeně doslazovat. Margit

Napsat komentář