Zdravá výživa pro děti

1. 7. 2013 Články štítky: , 204 komentářů

Co vše potřebuje vaše dítě jíst a čemu by se mělo vyhýbat? Potřebují rodiče studovat výživová doporučení anebo poslouchat experty? Kdy začít podávat lepek a kdo potřebuje umělá kojenecká mléka? Jak prosadit zdravou výživu u babiček a ve škole?

První rok života

Dítě se v prvním roce života nazývá kojenec a kojení (mateřské mléko) je bez jakýchkoliv pochybností základem výživy až do jednoho roku života. Ideální je plné kojení do šestého až sedmého měsíce a dostatečné kojení do jednoho roku věku, při kterém není třeba podávat žádná náhradní mléka ani jiné tekutiny.

Lepek

Někteří pediatři nově doporučují podávat lepek už od čtvrtého měsíce jako prevenci vzniku alergie na něj. S tímto doporučením nesouhlasím. Studie, které by prokázaly nižší výskyt alergie na lepek u kojenců, kteří jej v minimálním množství dostali takto brzy, jsou doposud ojedinělé, jsou retrospektivní, nedefinují pojem malé množství a hlavně uspokojivě nevysvětlují důvod, proč by časnější podávání potravin mělo snížit riziko vzniku potravinové alergie. Jako nejpravděpodobnější teorie se uvádí, že mladšímu dítěti se podává menší množství potraviny a že při podávání potraviny u starších dětí už nejsou děti současně kojeny, a tak jsou ochuzeny o ochranný vliv mateřského mléka. Tento můj postoj se shoduje s vyjádřením vědeckého poradního výboru Velké Británie pro výživu.

Na základě právě proběhlé diskuze s Kateřinou Chalupovou na Facebooku, která smysluplně obhajuje nebát se dát i lepek v minimálním množství kojencům ochutnat, upravuji své doporučení. S Kateřinou jsme se shodly, že bezlepková strava má být pro kojence základem, ale není třeba se obávát občasného ochutnání menšího množství lepku. Nejdůležitější je alespoň do jednoho roku stále a dostatečně kojit.

Umělá kojenecká mléka

Mimo výjimečných případů, ve kterých maminka skutečně nemůže kojit, podle mne umělá mléka nikdo nepotřebuje a do dětského jídelníčku je vůbec nedoporučuji zavádět. Situaci, kdy maminka nekojí, je třeba vždy konzultovat s pediatrem. Takzvaná alternativní rostlinná mléka nejsou pro kojence vhodnou náhradou mateřského mléka a v této funkci je také nedoporučuji.

Jsem však přesvědčena o tom, že většina maminek kojit dokáže a že často jen nečekané životní potíže, např. komplikovanější porod a nezájem anebo neschopnost personálu porodnice pomoci, kojení zbytečně naruší. Proto jako nejdůležitější stravovací doporučení všem těhotným maminkám navrhuji najít si spolehlivou laktační poradkyni anebo porodní asistentku, které jim mohou v případě náhlých potíží okamžitě pomoci.

První potraviny

V ideálním případě začínáme lokální bio zeleninou anebo ovocem. Podáváme vždy pouze jeden druh a každé tři až čtyři dny přidáváme další druhy, které je později možné kombinovat. S přibývajícími týdny postupně přidáváme bezlepkové obiloviny, nejlépe v jejich přirozené podobě, tj. například kaše z vařených a rozmixovaných jáhel anebo rýže. Do jídelníčku je třeba postupně zařazovat i zdroje kvalitních bílkovin a tuků, jako je např. červená čočka, quinoa, vaječný žloutek, kvalitní maso, máslo anebo za studena lisované oleje.

Děti od jednoho do šesti let

Shoduji se s doporučeními Světové zdravotnické organizace, že ideální je pokračovat v kojení až do třetího roku. V případě, že už nekojíte, je třeba zajistit dostatečný a pravidelný příjem kvalitních bílkovin, ale určitě to neznamená, že je nezbytné konzumovat kravské mléko, jak si přeje mlékárenský průmysl. Kvalitní bílkoviny mohou pocházet například z kvalitního masa, luštěnin, vajec, semínek a zakysaných mléčných výrobků. Dětem připravujeme jednoduchá jídla s pravidelnými svačinkami. Základní poměry mezi jednotlivými skupinami potravin jde stanovit podle doporučení Zdravého talíře.

Bio

Označení bio nesou potraviny té nejvyšší kvality, které moc doporučuji všem, dětem samozřejmě nejvíce. Nejdůležitější jsou přitom alespoň do tří let věku, kdy nejsou detoxikační a eliminační systémy dětského organismu dostatečně vyzrálé a případná rezidua chemikálií z konvenčních potravin se mohou snadněji hromadit a být příčinou závažnějších poškození zdraví.

Celozrnné potraviny

Dětem do tří let se nedoporučuje výhradně celozrnná strava, ale to určitě neznamená, že bychom je měli vykrmovat rohlíky a koláči z bílé mouky.  Ke zdraví prospěšným necelozrnným zdrojům obilovin patří např. jáhly, mnohé pšenično-žitné kváskové chleby, ovesné vločky anebo kulatozrnná, jasmínová a basmati rýže.

Speciální dětské potraviny

Mnoho ze speciálních potravin pro děti obsahuje nadbytečná množství cukrů, nejlákavější na nich je většinou přibalená hračka anebo pohádková postavička na obalu. Nezávislá testování opakovaně potvrzují zbytečnost anebo dokonce nezdravost takovýchto potravin:

Naše děti se staly terčem té nejproradnější reklamní strategie potravinářského průmyslu. Všemi dostupnými prostředky se společnosti snaží obejít vliv rodičů a nalákat děti na produkty s tou nejvyšší marží – sladkosti a chipsy. Velké koncerny dětem prodávají především ty produkty, které jim škodí. Šířící se epidemii obezity se pak už nikdo nemůže divit. (Oliver Huizinga, reklamní expert organizace Foodwatch).
Např. 100 gramů Pom-Bärů obsahuje pětkrát více soli a dvakrát tolik tuku než stejná porce hranolek od McDonald’s a výrobce je přitom propaguje jako jedinečnou a pro děti vhodnou svačinku.
K Nestle dětským cereáliím se zdarma přidává figurka akčního superhrdiny a přitom všechny obsahují více než 30 procent cukru. O této skutečnosti společnost na svých stránkách logicky mlčí. Mnohem raději ovšem zdůrazňuje, že se jedná o celozrnné cereálie s osmi vitaminy a vápníkem. A kdyby náhodou děti nepřesvědčila akční figurka, rodiče zajisté ke koupi přemluví známá expertka Kateřina Cajthamlová, která na stránkách koncernu Nestlé o cereáliích přímo básní. (Česká Pozice 27.4., 2013) http://bit.ly/DetiKo

Školáci

Zdravá výživa školáků znamená především kvalitní snídani a přípravu domácích svačinek do školy (včetně láhve s vodou). Zdravá výživa školáků je zásadní nejen pro zdraví žáků a studentů, ale ovlivňuje i jejich chování a studijní výsledky. Podle četných dopisů od rodičů přitom vím, že snahu o zdravou stravu jejich dětí běžně narušují školní jídelny a doplňkový prodej potravin ve školách.

Český spotřební koš, který je závazný pro vaření ve školních jídelnách, platí od roku 1993 a vychází z výživových dávek z roku 1989. Jiné středoevropské země výživová doporučení pro školáky v minulých letech aktualizovaly a dětem doporučují např. nižší příjem energie a téměř o polovinu nižší příjem bílkovin, ale naši experti se shodují, že náš systém je plně vyhovující a v Česku ještě nedozrála doba k žádné změně. Jedinou nadějí je, že je povolená odchylka 25 % od doporučení zastaralého českého spotřebního koše, přitom je ale nezbytné, aby školní jídelna měla zájem tuto možnost využít a zdravější jídelníčky připravovat.

Na nedávné konferenci Společnosti pro výživu o školním stravování jsem se také dozvěděla, že doplňkové stravování ve školách není ovlivnitelné vůbec, protože vyhláška o školním stravování může ovlivnit jen školní jídelny. Proto není možné regulovat nápojové automaty, bufety a kantýny a záleží jen na tom, jak uvědomělé je vedení školy a co se rodičům podaří prosadit. Rodičům, kteří jsou nespokojení s nabídkou nezdravých potravin ve školách, doporučuji, aby se prosazovali, např. pomocí doporučení z mého předcházejícího článku o výživě školáků.

Po skončení vyučování je dobré mít pro děti vždy nachystanou svačinu (např. v podobě výběru z nakrájené zeleniny, dipů anebo pomazánek, kvalitního pečiva, bílého jogurtu, oříšků a ovoce) a ideálním ukončením dne je společná rodinná večeře.

Dospívající

V tomto věku už děti nenapodobují rodiče, ale zdravá výživa se alespoň doma dá zajistit přítomností zdravých potravin. Nejdůležitější je nabízet snadno dostupné a připravitelné svačinky i potraviny, ze kterých si mohou děti samy vybírat a vařit. Neskladujte doma nevhodné potraviny, protože je jen otázkou času, kdy je děti najdou a snědí.

Dietování a poruchy příjmu stravy

Nezdravé dietování a poruchy příjmu potravy patří mezi typické problémy tohoto věku. Dospívající děti jsou obklopeny módními ideály krásy, zázračnými dietami a dietujícími kamarády. Tou největší oporou pro ně musí zůstat rodina, a proto je katastrofou, když se i maminka nepřirozeně omezuje. Rodič, který opakovaně dietuje, vynechává večeři anebo přepočítává kalorie, předává signál, že stravu je třeba nepřirozeně kontrolovat. Základní prevenci poruch příjmu stravy proto vidím v dlouhodobě zdravě se stravující rodině, kde je jídlo bráno jako požitek a ne jako postrach.

Alternativní výživové směry

Alternativní výživové směry v úhrnu nejsou problém a většina dětí z nich vyroste rychleji, když jim dáte prostor na zkoušení a hledání vlastní cesty, než když je budete striktně nutit do vašich stravovacích návyků. Ze zdravotního hlediska jsou dokonce téměř jistě bezpečnější než dnes typická strava mnoha mladých, která je založena na junk food a soft drinks. Zdravý výběr nenápadně podporujte dostupností kvalitních potravin. Pouze zpozorněte v případě neobvykle vyšší ztráty hmotnosti, zastavení menstruace u dívek a nelogických rozhodnutí (např. když etický vegetarián odmítá konzumovat ořechy).

Jak děti učit zdravě jíst

Buďte dobrým vzorem, zajistěte dostupnost zdravých potravin a zapojte děti do jejich pěstování a přípravy. Děti se učí sledováním svého okolí, několik prvních let zejména od rodičů a rodiny. To, co děti vidí, je pro ně normální a sami to opakují. Je proto rozhodující, jestli děti pravidelně vidí společně a zdravě se stravující rodinu, nebo reklamní obrázky šťastné rodiny při návštěvě McDonald‘s a při pojídání čokoládových tyčinek plných mléka.

Děti jedí především to, co jim nabízíme a co v jejich okolí snadno dostupné. Proto je zásadní minimálně doma zajišťovat zdravé stravovací prostředí, na rozdíl od toxického prostředí, kterému jsme všichni čím dál více vystaveni, a to v mnoha případech dokonce už i ve školách.

Zdravá výživa není suchá teorie, ale skvěle chutnající jídlo. Mnohem více než výuka faktů děti nadchne a přesvědčí vypěstování vlastní zeleniny anebo jahod, naklíčení semínek, vypěstování kvásku nebo výroba jogurtu. Nakupujte s dětmi na farmářských trzích, zkuste dovolenou na biofarmě (my jsme několik let jezdili na dovolenou pouze na takovéto farmy) a zapojte děti do zdravého vaření.

Co s babičkami?

Problematiku výživy i s prarodiči včas proberte. Případné neshody na výživových doporučeních mezi partnery ale nedoporučuji řešit diskuzí s babičkami. Rodiče samotní se musí nejdříve shodnout na výživovém stylu rodiny a společně jej prosazovat. Až po shodě mezi sebou by rodiče měli stručně, ale jasně a nejlépe společně vysvětlit, že:

  • zdraví dětí je jejich zodpovědností a řeší jej na základě současných znalostí a zkušeností,
  • konzumaci sladkostí z výživového hlediska nikdo nepotřebuje,
  • existuje jednotná shoda mezi odborníky, že zdravá výživa je základním předpokladem zdraví dětí a může ovlivňovat i jejich chování a u školáků studijní výsledky,
  • nikdy v minulosti se nekonzumovalo takové množství sladkostí a nezdravých polotovarů jako dnes,
  • existuje spousta jiných možností, jak děti odměňovat, např. domácí zdravé koláče, zdravé sladkosti (sušené ovoce), časopisy, lístky do kina atd..

Co dětem nedoporučuji

Nedoporučuji jakékoliv dietní potraviny, umělá sladidla, vysoce průmyslově upravované potraviny včetně margarínů, trans tuky, izolovanou vlákninu, zbytečná aditiva, jako jsou umělé příchutě anebo barviva a mnohá konzervancia.

Ideální jídelníčky

Ideální jídelníček neexistuje. Zdravá výživa dětí není věda a určitě neznamená propočítávání kalorií a živin na talíři.

Jak poznáte, že dítě jí zdravě

Vaše dítě se bude cítit dobře a bude prospívat. Vidíte plynulý růst, občas s obdobími zpomalení anebo zrychlení, ale neměly by se objevit ztráty hmotnosti.

Jak vše převést do praxe?

Zdravou výživu lze do každodenní praxe nejlépe převést v klidu a s nadhledem. Všichni rodiče chtějí pro své děti to nejlepší a právě rodiče svým dětem nejlépe rozumějí. Maminky a tatínkové, nenechte se znejistit experty, kteří dnes až příliš často předávají buď hesla potravinářského průmyslu, nebo zaslepeně izolovaná odborná fakta, aniž by je zasadili do reálné stravy a života. Zdravá výživa není věda, tajemství úspěchu spočívá ve výběru skvěle chutnajících přirozených potravin v přípravě jídel z nich. V naprosté většině případů není potřeba ani kalkulačka, ani encyklopedie výživy, ani nutriční terapeuti.

Pro inspiraci k zavádění dětských příkrmů doporučuji i užitečný web pro maminky: http://www.modrykonik.cz/zavadeni-detskych-prikrmu/

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

204 responses to “Zdravá výživa pro děti”

  1. Kateřina Amiourová napsal:

    Důležité podotknout k výživoým standardům, ze kterých vycházejí školní jídelny-. pro dospívající v období zrychleného růstu jsou standardizované porce často příliš malé, takže tito jsou pak nuceni se podruhé dojídat doma. JE nemraqvné, aby dítě přišlo z oběda a mělo hlad. Skokový, zrychlený růst ovšem u každého nastává v různém věku, proto bych doporučovala jídelnám, aby od 6. třídy vycházely z toho, že porce bude taková, o jakou si dítě řekne a ne taková, jakou určí kuchařka, Kalkuluje se to pakj samozřejmě těžko, přesto si myslím, že je to zvládnutelné.

  2. Drako napsal:

    Naprosto souhlasím s MGR.Slimákovou PH.D.Mé zkušenosti se svými 2 dětmi říkají totéž.Vždy plně kojím a žádná umělá mléka jsem nikdy nepoužívala.Děti jsou zdravé a 2 dítě bylo kojené 3,5 roku.Vřele doporučuji kojit aspoň 1 rok.

  3. EZ napsal:

    Mohu se zeptat, proč pokud skutečně matka nemůže kojit, pak tzv. alternativní rostlinná mléka nejsou pro kojence vhodnou náhradou mateřského mléka? Je tedy lepší Nutrilon a podobné náhrady? Není v takovém případě přeci jen lepší obilné mléko s přídavkem luštěnin (např. adzuki) ve správném poměru? Děkuji za odpověď.

  4. Dobrý den,
    alternativní rostlinná mléka dostatečně nenahrazují mateřské mléko a složením živin jej skutečně už lépe nahradí umělá kojenecká výživa, která dnes poměrně slušně kopíruje (i když stále nedokonale) obsah mateřského mléka. Jednou z živin chybějících v rostlinných mlécích jsou probiotika a omega 3 mastné kyseliny. Do věku 6 měsíce je v případě nekojení také určitě potřeba konzultovat náhradní výživu s pediatrem (posuzovat její potřeby na základě zdravotního stavu konkrétního kojence) a až u starších dětí lze zvážit podávání i rostlinných mlék.

  5. Ingrid D. napsal:

    Děkuji za skvělý článěk a především za Vaše vyjádření ohledně podávání lepku kojencům. Četla jsem originály několika těch „nových“ studií a k podávání lepku ve čtyřech měsících mě opravdu nepřesvědčily, mám v plánu ho dítěti postupně zavádět po roce věku, takže mě moc potěšilo, že máte stejný názor.

  6. Martina Trudeau napsal:

    Velmi nekonkretni clanek, ve kterem mnoho zasadnich informaci chybi. Nezminuje zakldni informace ohledne soli, bilkovin, vlakniny a tekutin. Kojeni do 3 let nepovazuji za radu, jelikoz nikoho takoveho neznam. Dale zminene BIO potraviny nejsou nejlepsimi potravinami pro deti ani pro dospele, zalezi na slozeni vyrobku. Prikladem je preslazeny tvaroh MATYLDA, ktery je BIO, ale detem bych ho v zadnem pripade nedoporucila. Tim chci jen poukazat na clanek, ktery je napsan na velice amaterske urovni.

  7. Dobrý den,
    je mi líto, že vám článek nepřinesl žádné prospěšné informace. K jednotlivým připomínkám:
    Obsah soli, bílkovin a vlákniny – pro zdravou výživu není třeba přepočítávat obsah jednotlivých živin na talíři. Základní pravidla jsou přijímat přednostně přirozené potraviny a jídla z těchto připravovaná. Vhodné poměry potravin jsou znázorněny ve Zdravém talíři, který vychází z nejnovějších státních amerických výživových doporučení a je na něj link z textu.
    Kojení – sama jsem první dvě děti kojila vždy přes dva roky a naše třetí téměř přesně tři roky a znám dostatek maminek, které takto dlouze běžně kojí.
    Bio – potraviny, které jsou připraveny z kvalitních surovin jsou vždy pro mne ty nejlepší. V případě bio jsou to potraviny vyrostlé v kvalitní půdě a bez zalévání chemikáliemi (u zvířat krmených kvalitní a pro ně přirozenou stravou bez GM). U polotovarů je samozřejmě vhodné vždy posuzovat i složení, ale obecně mohu doporučovat potraviny v bio kvalitě.
    Matylda – nyní jsem se dívala na složení a máte pravdu, že obsahuje vyšší množství třtinového cukru. Srovnatelné výrobky však většinou obsahují 2 až 3 druhy cukrů, včetně fruktózového sirupu (dávají se proto, aby spotřebitel nebyl vystrašen umístěním cukru na předním místě ve složení, takto je to rozloženo a také si je obvykle spotřebitelé nesečtou) anebo dokonce umělá sladidla. V takovémto srovnání bych Matyldu určitě upřednostnila.
    Jinak obecně v článku doporučuji zakysané mléčné výrobky a ne mléčné dezerty, kam Matylda patří.

  8. Černá A. napsal:

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaký tuk (k namazání na chleba) mám používat pro dvouletou dceru, která má silnou alergii na bílkovinu kravského mléka a tudíž máslo (a ani žádné jiné mléčné výrobky) nemůže. Je opravdu přepuštěné máslo bez BKM? (popravdě řečeno, moc si to neumím představit ani chuťově) Setkala jsem se s tvrzením, že v tomto másle už bílkovina není, ale i naopak, že tam stále je. A co byste doporučila jako alternativní zdroj vápníku (kromě máku kvůli alergii). Děkuji

  9. Lenka S. napsal:

    Dobrý den,

    jak byste doporučila u 10 měsíčního chlapečka doplnění železa, případně B12? Syn byl do 8,5 měsíce plně kojen a nyní mu vařím dle makrobiotických zásad – bezlepkové obiloviny a zeleninu, občas s mořskou řasou, kvalitním za studena lisovaným olejem. Vše v BIO kvalitě.
    Maso mu do jednoho roku kvůli špatné stravitelnosti nechci dávat. Dokáže si dostatečný přísun železa vzít z luštěnin? Jaké byste doporučila?

    Děkuji za odpověď.

  10. Dana napsal:

    Dobrý den.
    Pokud maminka nemůže kojit, i když to bývá v minimálních případech, vždycky je lepší mléko rostlinné – obilné, které si vyrobíme jednoduchým způsobem doma. To potvrzuje i MUDr. Strnadelová, která se zabývá výživou dětí.
    Recept najdete na: http://www.jimejinak.cz/2013/04/obilne-mleko-pro-nekojene-deti/.

  11. Dobrý den,

    přepuštěné máslo – ghí, určitě obsahuje méně bílkovin než máslo, ale jistotu, že neobsahuje žádné nemohu zaručit, záleží totiý nejvíce na způsobu výroby. Proto bych jej v případě silné alergie na mléčnou bílkovinu nedoporučovala. Chuťově je však skvělé.
    Namísto másla doporučuji vyzkoušet mazání pomazánkami z luštěnin, vajec anebo rybiček a olejů, namísto mazání zkoušet namáčení pečiva do oleje anebo potom kvalitní rostlinné margaríny, které jsou dobře posány na vegetariánském webu: http://vegetarian.blog.cz/0801/nahrady-za-maslo-smetanu-jogurt-a-syr
    Kvalitními zdroji vápníku jsou zelená listová zelenina, ořechy jako např. mandle a celozrnné obiloviny.

  12. Dobrý den,
    doporučení MUDr. Strnadelové znám a i když se s ní v mnohém shoduji, nesouhlasím s názorem, že podávání rostliného mléka může nahradit mateřské mléko u kojenců v prvních měsících života.

  13. Dobrý den,
    v případě, že nepodáváte žádné živočišné potraviny určitě doporučuji suplementovat vitamín B12. Jako nejlepší však vidím zařazení alespoň občasného podávání i živočišných potravin. Makrobiotiku u kojenců, kteří už navíc nejsou kojeni, nepovažuji za dostatečnou výživu. Na základě omezených informací však nemohu odhadovat jestli dítě získává dostatek železa ani více situaci hodnotit. Sama bych Vám doporučovala přidat například žloutek anebo kvalitní maso (např. do polévek) a jídelníček detailněji konzultovat i s vašim pediatrem. Držím pěsti, Margit

  14. Petra napsal:

    Dobrý den, děkuji Margit za přehledný článek. Tip k Matyldě – dávám ročnímu dítěti Matyldu smíchanou s bílým jogurtem v poměru 1:1 a zdá se mi to být dobrou zdravější alternativou k různým Pribináčkům apod. Moje dcera samotný bílý jogurt odmítá. Mateřské mléko je sladké a podle mého názoru – těžko malým dětem sladkou chuť zcela odpírat. Samozřejmě nejlépe ochucovat ovocem. Mám k článku dotaz na celozrnné pečivo – z jakého důvodu se nedoporučuje dětem do 3 let a zda toto omezení platí pouze pro „rádoby celozrnné“ pečivo ze supermarketu, kde chápu nevhodnost pro množství semínek s rizikem vdechnutí, nebo i např. pro doma připravený celozrnný špaldový chléb. A ještě prosím jeden krátký dotaz – pokud používám pro pečení sušenek a koláčů med místo cukru – mohu dát ochutnat ročnímu dítěti?

  15. Dobrý den, děkuji za tip na Matyldu s jogurtem. Naše děti bez potíží jedly bílé jogurty, a proto jsme mléčné dezerty nikdy neřešili. Výhradním příjmem celozrnného pečiva by malé děti dostávaly příliš mnoho vlákniny a ta mohla omezovat využití některých živin ze stravy. Med je podle některých pediatrů rizikový do jednoho roku, ale jsou i doporučení nedávat jej až do tří let. Namísto medu bych do pečiva stejně raději doporučovala sladěnky, protože mnohé kvalitní živiny v medu se tepelnou úpravou ničí.

  16. Ivana napsal:

    Dobrý den, moc děkuji za hezký článek. Chtěla jsem se zeptat, zda je nutné po ukončení kojení dávat dítěti umělé mléko? Svoji roční dceru stále kojím (zatím nemám v plánu s kojením skončit, ale zase to nevidím na 3 roky, spíš tak na 1,5 až 2 roky), ale nejsem si jistá, zda je nutné dítěti dávat umělé mléko i ve dvou letech jako uvedeno v reklamách. Děkuji moc za odpověď, hezký den, Ivana

  17. Denisa K. napsal:

    Dobrý den, ráda si čtu tyto stránky. Nemyslím, že je článek amatérský. O B12 jsem se taky hodně zajímala. Můj syn ho měl „neměřitelnou hladinu“. Je to ale téma zapeklité a informace nejednoznačné. B12 se tvoří i ve zdravém střevě, ale nevím, nakolik dobře se vstřebává. Pokud má dítě nedostatek B12, jen tak rychle to stravou nedožene a myslím, že je docela riskantné zahrávat si s dlouhodobým nedostatkem tohoto vitamínu v těle. Záleží na zvážení, co je pro vás přijatelnější, nabídnout mu maso a ryby, nebo riskovat komplikace.. Mluví se o tom, že tempeh obsahuje B12, jiné zdroje ale říkají, že obsahuje pouze analog B12, což je prý pro tělo matoucí. Tady je jeden článek na toto téma:
    https://vitaminb12bereteho.wordpress.com/ . Cituji: tato práce je zajímavá tím, že pokrývá snad všechna myslitelná témata vztahu: vitamín B12 a vegani a veganky (např. doporučené dávkování, zdroje B12, „přirozená“ strava vs. doplňování „umělých“ vitamínů, anémie z nedostatku B12, zvýšený homocystein, chemické interakce, konkrétní případy nedostatku B12 u dospělých i dětských veganů a veganek, vitariánství a B12, makrobiotika a B12, aj.). Co si o tom myslíte, paní Slimáková?

  18. Dobrý den, po roce už není třeba dítěti dodávat žádné umělé kojenecké mléko a ani děti nemusejí pít kravské mléko. Kojení do 2 až tří let je skvělé. Sama jsem naše tři děti kojila vždy přes dva roky a nikdy jsme žádné umělé kojenecké mléko ani mléko kravské nepodávali. Margit

  19. Dobrý den,
    děkuji za upozornění na moc hezké shrnutí informací o vitamínu B12. S autorem (s překladem) se plně shoduji a podobnou diskuzi – názory jsem předávala v nedávných duskuzích pod svým článkem o vegetariánství na webu i na Fb. Ještě upřesňuji, že vitamín B12 se netvoří ve střevech, ale pouze recykluje, tj. tvoří z tohoto vitamínů už v těle obsaženého znovu, ale na další navíc.

    Zde mé shrnutí:
    Odborné společnosti se shodují v názoru, že vitamín B12 lze zajistit pouze příjmem živočišných anebo fortifikovaných potravin. Zde uvádím citace ze stránek veganské společnosti, které jsou také zcela jednoznačné.
    Překlad: Přes 60 let výzkumů potvrdilo, že jediným spolehlivým zdrojem vitamínu B12 pro vegany jsou fortifikované potraviny a suplementy B12. Pro další velmi detailní informace ohledně tohoto vitamínu doporučuji pod citacemi uvedený odkaz.
    The only reliable vegan sources of B12 are foods fortified with B12 (including some plant milks, some soy products and some breakfast cereals) and B12 supplements.
    In over 60 years of vegan experimentation only B12 fortified foods and B12 supplements have proven themselves as reliable sources of B12, capable of supporting optimal health. It is very important that all vegans ensure they have an adequate intake of B12, from fortified foods or supplements.
    http://www.vegansociety.com/lifestyle/nutrition/b12.aspx

  20. Marcela napsal:

    Dobrý den, moc děkuji za Váš článek. Mám dcerku 13 měsíců, která stále vyžaduje večer lahvičku s UM, vypije tak 240 ml a pak se ještě v noci budí na jednu. Chtěla jsem se zeptat, jak tohle odbourat. Přes den ještě trochu kojím, ale UM vyžaduje už z doby přikrmování. V komentáři výše píšete, že už není nutné UM dávat, když jí ale dám v noci čaj, tak to pozná a nechce ho. S tím souvisí i večeře, v kaši je kojenecké mléko také. Děkuji

  21. Dobrý den,
    doporučuji postupně zvyšovat množství i energetickou hodnotu denních jídel, jako např. do veřerní kaše přidat i jednu až dvě lžíce ořechového másla (kešu anebo mandlové) anebo lžičku kvalitního másla a namísto umělého mléka jej připravovat v některém rostlinném mléce (kromě sojového, které nijak zdravé není).

  22. šárka napsal:

    Dobrý den,
    děkuji za pěkný článek. Studuji vše možné ohledně výživy batolat – mám 21měsíčního syna. Stále ho kojím, i v noci se ještě budí. Nevím, zda je to správné, ale nám to zatím vyhovuje. Jinak syn téměř kromě jedné angíny nebyl nemocný. Jinak jí už téměř vše s námi, samozřejmě nesolené, nekořeněné. Pediatrička řekla, že už může jíst téměř vše. Stejně by měl nejraději sladké, což mu skoro nedávám. A co se týče Matyldy? Tu má strašně rád, už si ji kolikrát sám vyndá z lednice. Jinak jí i Pribináčky, Lipánky. to mívá k svačině a samozřejmě i ovoce. Jaký máte názor vy?
    děkuji za odpověď
    šárka

  23. Dobrý den Šárko,
    kojení je skvělé a v případě, že vám oběma vyhovuje i noční, nic bych nekorigovala. Sama jsem také děti běžně kojila i po jednom roce i v noci. Jíst skutečně může téměř všechnu zdravou kvalitní stravu dospelých s omezeným kořeněním. Co bych omezila jsou uvedené mléčné dezerty a zkoušela nahradit je bílími jogurty, které můžete sama dochucovat kvalitní marmeládou, sušeným ovocem (a polevami z něho) anebo sladěnkami. Margit

  24. Petra napsal:

    Dobrý den Margit, děkuji Vám za Vaše odpovědi do diskuze . U naší roční holčičky nastal právě ten čas pro rozmluvu o jejím stravování s babičkami. Přemýšleli jsme s manželem, jak na to, aby to nevypadalo, že chceme babičky poučovat a po přečtení Vašeho článku mě napadlo situaci vyřešit tím, že jim odkaz na Váš článek prostě přepošleme mailem, je tak jednoduše a přehledně napsaný, že snad padne na úrodnou půdu :-) Ještě bych si dovolila jeden dotaz – jaké sladěnky jsou nejvhodnější pro nejmenší děti. Slyšela jsem, že třeba kukuřičný sirup zrovna dobrý není, je to pravda? Ještě jednou díky za odpovědi a budeme se těšit na knihu Hanky Zemánkové, ve které, jak věřím, najdeme ještě více informací :-)

  25. Jitka napsal:

    Dobrý den,

    také musím poděkovat za krásný článek. Nedá se jinak než se vším souhlasit. Mám 2letou dceru a také ji stále kojím, někdo mě za to obdivuje a najde se i někdo, kdo to nechápe.

    Chtěla bych se vás zeptat na dvě otázky. První je, co si myslíte o ohřívání v mikrovlnné troubě. Když byla dcera malá, raději jsem ohřívala ve vodní lázni (např. bílý jogurt z ledničky – když jsem si nevzpomněla ho vydělat dříve). Ale teď je mikrovlnná trouba denní záležitost. Někdo mikrovlnnou troubu kritizuje, já si to bez ní nedovedu představit.

    A druhý dotaz se týká tepelně upravené zeleniny. Četla jsem, že po 2 hodinách je již zkažená, zahnívá, překyselí organismus a připraví nás o veškeré vitamíny a minerály. Jídlo běžně vařím na 2 dny a to i ta, kde je obsažena zelenina. Nebo jako první příkrmy probíhaly tak, že jsem rozmixovala zeleninu a dala jsem jí do mrazáku.

    Děkuji za odpovědi a přeji Vám krásné léto.

    Jitka

  26. Dobrý den Jitko,
    na mikrovlné trouby existuje řada protichůdných studií, a proto si nedovoluji předávat žádná jednoznačná tvrzení. Sama jsem se rozhodla ji vůbec nepoužívat, nikdy jsme doma žádnou neměli a naopak si nedovedu představit na co by jsem ji potřebovala. Takže rozhodnutí je jen na Vás.
    Kvalita hotového jídla se s dobou stání určitě snižuje, ale nedovolila bych si tvdit, že po dvou hodinách zahnívá anebo škodí, jak uvádíte. Některé potraviny také vařím i ve větším množství a dávku určenou na uskladnění hned po rychlém zchlazení ukládám do lednice anebo mrazničky.
    Také přeji hezké léto, Margit

  27. Dobrý den, držím pěsti s babičkami a ze sladěnek nejvíce doporučuji ječnou a rýžovou. Kukuřičný sirup obsahuje nadbytek fruktózy, a proto jej nedoporučuji. Margit

  28. Linda Pecháčková Krulová napsal:

    Dobrý den,
    děkuji za velmi zajímavý článek. Mám dceru (21 měsíců), která naštěstí jí skoro vše, i když má problém s přijímáním nových potravin. To ji vždy nějakou dobu trvá.
    Chtěla jsem se vás zeptat, jaký máte názor na šunku Bilbo E free, která neobsahuje žádná éčka. Občas ji kupuji, i když se špatně shání, kvůli zpestření jídelníčku. Normální šunky nekupuji kvůli éčkům.
    Teď jsme také byli na výletě v místě, kde se občerstvení pro děti skládalo hlavně z párků v rohlíku nebo sýru v housce. My měli jídlo svoje, ale překvapilo mě, kolik malých dětí jedlo zmiňovaný párek. Jaký máte názor na uzeniny v dětském jídelníčku?

  29. Dobrý den,
    dívala jsme se na složení uvedené šunky a skutečně neobsahuje nevhodné éčka ani glutamát, a proto patří k těm kvalitnějším výrobkům. Obecně však uzeniny dětem nedoporučuji.

  30. Petra C. napsal:

    Dobrý den, znovu děkuji za Vaše odpovědi a ještě bych si k článku dovolila jednu otázku. Píšete že dětem do 3 let nedoporučujete „výhradně celozrnnou stravu“, znamená to tedy, že část obilovin, které děti přijímají může být celozrnná? Pokud ano, jaký by měl být správný poměr mezi celozrnnou a necelozrnnou stravou dětí do 3 let?

  31. Dobrý den,
    ano děti do tří let věku mohou i celozrnnou stravu, i když přesná čísla Vám nepředám, protože na nich není shoda. Sama doporučuji dětem podávat zejména jáhly, rýži , ovesné vločky a kváskové pečivo.

  32. Lenka Geierová napsal:

    Dobrý den, také moc děkuji za krásně napsaný článek. Mám šestiměsíční dvojčátka, která plně kojím a beru to jako svůj velký úspěch (podpora kojení v porodnici opravdu nebyla dobrá, děti byly nedonošené, takže nám kojení zachránila až doma přivolaná laktační poradkyně a také moje odhodlání kojit). Takže chci podpořit všechny maminky, kterým jako mě v porodnici říkali, že děti neukojí a podobné hlouposti. Váš článek beru jako skvělého pomocníka k zavádění dokrmů, oslovila mě makrobiotika, ale z mého pohledu je tento výživový směr příliš radikální, především pro kojence a batolata. V podstatě jste jen potvrdila můj pocit a nebudu se teď bát dát dětem časem vajíčko, maso a později i zakysaný mléčný výrobek. Napadlo mě, že bych velice ocenila článek, který by se věnoval ještě podrobněji stravování dětí do dvou let, přímo i s rozborem vhodných a méně vhodných dětských potravin, případně recepty na jídla pro takto malé děti. Jedná se jen o postřeh:). Ještě se chci znovu zeptat na váš názor na zmrazení doma připraveného dětského dokrmu ze zeleniny či ovoce..Zachová se alespoň část živin? Je to lepší či hornší alternativa než kupované skleničky pro děti? Přeci jen s dvojčaty nezvládnu vařit doma každý den čerstvou zeleninu…Děkuji za odpověď a přeji hodně úspěchů ve vaší práci!!

  33. Dobrý den,
    já děkuji za popsání vaší zkušenosti, která může být inspirací pro další maminky. Další články určitě plánuji, jen mám celý seznam super zajímavých témat, a proto prosím o trpělivost. Mrazení je z pohledu moderní výživy dobrý způsob uchovávání potravin a pro zachování živin je především zásadní čím rychleji po přípravě pokrm zmrazit, tj, nenechávat jej dlouze vychladnout. Z pohledu východních učení jsou mražené potraviny chladné energie, a ne tak moc doporučovány. Osobně jsem pro kompromisy a také jsem mražení používala, i když častěji jen chlazení pokrmu v lednici, které není tak extrémní, ale je třeba potravinu zkonzumovat v průběhu 2 až 3 dnů.

  34. Jana napsal:

    Dobrý den,

    děkuji za přínosné informace v tomto článku a následné diskusi.
    Mám 7 měsíční holčičku a ráda bych se zeptala na několik otázek, od kdy doporučujete přidávat do zeleninových příkrmů maso, některé zdroje uvádějí, že děti nepotřebují maso až do jednoho roku. Já dceři příkrmy vařím, snažím se nakupovat bio zeleninu. V kupovaných příkrmech jsou i rýže, těstoviny apod.,já zatím vařím pouze kombinace různých druhů zelenin. Dále od kdy mohou kojenci bílé jogurty – od sedmého nebo až od ukončeného osmého měsíce? Co dávat dětem na noc – zkoušela jsem kaše (jáhlová, rýžová), ale malá spí stejně dlouho, jako když má samotné mléko.
    Měla bych spoustu dalších otázek, proto bych se Vás chtěla zeptat, zda jste nevydala nějakou publikaci na téma výživa kojenců a batolat nebo mi nějakou nedoporučila, neboť se řada doporučení liší. Předem velice děkuji za odpověď.

  35. Dobrý den,
    maso můžete přidávat už nyní, ale jen to nejkvalitnější a jen když si to přejete. Maso totiž skutečně není nezbytnou součástí výživy, je spousta dětí výborně prospívajících bez jakéhokoliv masa anebo dětí, které maso začaly dostávat až po jednom roce věku. Důležitější než přesné načasování masa je jeho kvalita. Mléčné výrobky bych doporučovala až od 10 měsíce věku a na večeři jsou kaše vhodné.
    Knihu o dětské výživě jsme nevydala a doporučit mohu sešitek od MUDr. Hofhanzlové o vaření pro těhotné a kojící ženy, kde najdete spoustu inspirativních jednoduchých jídel i pro děti. Z knih specializovaných jen pro dětskou výživu potom doporučuji Bio dítě od Jaroslava Foršta.

  36. Dana napsal:

    Jano, velmi doporučuji knihu od MUDr. Strnadelové Radost ze zdravých dětí, jsou tam cenné rady vč. receptů. Tahleta paní doktorka je jednou z mála lékařů, která rozumí nemocem, zdraví a stravování komplexně a má výborné výsledky. Znám pár dítek, které byly často nemocné (nachlazení, angíny, alergie…) a jen díky stravě, kterou doporučuje tato kniha, se zázračně uzdravovaly. Přeji všem maminkám, aby svůj volný čas věnovaly zjišťováním správných informací ohledně stravování svých rodin. Tato kniha může být první, která vám otevře oči.

  37. Eva napsal:

    Dobrý den Margit, jako nutričního terapeuta mě učili, že vápník je nejlépe využitelný právě z mléka a ml. výrobků díky laktóze, vitamín B12 je jen v živočičných produktech a železo se vstřebává z živoč. produktů ze 40% a z rostl., díky fytátům jen z 10%. Myslím si, že zrovna dětem v období růstu může striktrně veganská dieta uškodit právě pro nedostatek železa a vápníku. Jaký je tedy váš názor, když jste vegetarián a výživový poradce v jedné osobě? Děkuju

  38. Dobrý den,
    naprosto se s vámi shoduji, že bezpečný zdroj vitamínu B12 je pouze v živočišných potravinách a veganům vždy doporučuji pravidelně přijímat potraviny fortifikované tímto vitamínem anebo je podávat v doplňcích.
    Železo je skutečně lépe stravitelné ze živočišných potravin, ale např. jeho využitelnost z jakýchkoliv potravin významně zvyšuje současný příjem vitamínu C a zde jsou vegetariáni v naprosté většině ve výhodě. Hlavně však není klinicky v rozsáhlejších studiích (tj. mimo popisy jednotlivých omezených případů) prokázáno, že by veganské anebo vegetariánské děti trpěly problémy s případně o něco nižší hladinou železa, jestli vůbec by byla nižší. Jen pro zajímavost, při rešerži pro svoji diplomovou práci jsem zjistila, že zrovna u železa byly mezi jednotlivými zeměmi výrazné rozdíly v nastavení normálních hodnot u dětí, které jsou často nastaveny jen jako průměr v populaci.
    Kravské mléko anebo ještě lépe některé mléčné výrobky by měly být kvalitním zdrojem vápníku, ale stále častěji se mezi nezávislými experty setkávám s názorem, že toto platí pouze pro kvalitní čerstvé mléko a naopak dnes běžně přijímané mléčné výrobky přinášejí mnohem méně prospěchu. Opět není prokázáno, že by národy a jednoltivci nekonzumující mléko a výrobky z něj měly oběcně vyšší výskyt osteoporózy než obyvatelé vyspělých zemí, kteří se mléčnými výrobky přejídají. Z praktických zkušeností mohu uvést číňany, kteří tradičně kravdké mléko a výrobky z něj vůbec nekonzumovali. Navíc problematika zdravých kostí – růstu, je mnohonásobně komplikovanější než jen počet mg vápníku v konzumované stravě, viz. např. můj příspěvek o vitamínu K2.
    Zcela obecně sama přísné formy jakékoliv diety u dětí nijak nedoporučuji, a to především ze sociálních důvodů, ale nemohu na základě faktů, které jsou k dispozici tvrdit, že veganská výživa musí být pro děti nevhodná či dokonce nezdravá. Margit

  39. Kateřina napsal:

    Dobrý den,
    můj syn (20 měsíců) má alergii na bílkovinu kravského mléka, vajíčka, soju, lepek a karob. 2x denně má jáhlovou kaši (někdy rýžovou), k snídani 250 ml rýžového mléka, dávám mu maso, zeleninu, sezónní ovoce, několikrát týdně má ryby (min. 2x), jak sladkovodní, tak mořské, jako přílohu má obvykle řýži, brambory, quinou, slozovku…, hodně často má luštěniny (různé druhy čočky a fazolí, cizrnu, hrách…), často mu dělám vývary. Myslíte že tato dieta je pro něj postačující a přijímá dostatek všech důležitých látek nebo by v tomto případě (vzhledem k jeho mnoha omezením) bylo potřeba sestavit jídelníček na míru?
    Předem moc děkuji za odpověď.
    Katka

  40. Dobrý den Katko,
    s velkou pravděpodobností má syn dostatek živin, ale na základě takovéhoto minima informací nemohu předávat jisté vyhodnocení. Zásadním vodítkem pro Vás je, jestli prospívá, tj. postupně roste (růst může být i ve skocích, ale neměl by zcela stagnovat) a cítí se dobře. Držím pěsti, Margit

  41. Kateřina napsal:

    Syn roste, ale je hodně drobný (délkově se pohybuje mezi 3. a 10. percentilem a hmotnostně pod třetím). Jeho růst je také spíš ve skocích a již druhé léto neroste vůbec. Jinak je čilý, veselý, šikovný, motoricky zdatný. My jsme také malého vzrůstu, ale trápí nás, jestli jeho „neprospívání“ nemůže souviset se stravou. Kromě kaší (2x denně) a rýžového mléka má další 3 jídla přes den, obvykle sní kolem 200 g. Jí s chutí. Děkuji.
    Katka

  42. Dobrý den Katko, v tomto případě doporučuji detailněji konzultovat situaci s Vašim pediatrem. Margit

  43. Pavla napsal:

    Dobrý den. Paní Margit, děkuji Vám za přínosný článek na téma dětské výživy a zejména pak za Vaše promptní odpovědi na dotazy nás čtenářů a také bych ráda jeden připojila. V textu hovoříte o zakysaných mléčných výrobcích jako o jednom ze zdrojů kvalitních bílkovin. Je-li to možné, můžete prosím specifikovat nějaké konkrétní zakysané mléčné výrobky vhodné pro roční dítě? Děkuji Vám za odpověď.

  44. Dobrý den, pro roční dítě bych doporučila po pár lžičkách kvalitní bílý jogurt a při vaření anebo do hotových jídel můžete přidávat opět nějakou lžičku zakysané smetany. Obojí nejlépe v bio kvalitě anebo obyčejné české neodtučňované výrobky, jako např. bílé jihočeské jogurty ve skle. Margit

  45. Michaela napsal:

    Dobrý den, paní Margit,

    děkuji za Vaše články a aktivity (např. aktivní diskuze o očkování). Zajímal by mě Váš názor na zavádění stravy kojencům. Nelíbí se mi snaha vše objektivizovat, tj. dostat do grafů, tabulek. Přesně tehdy začněte přikrmovat mrkví, tehdy přidejte toto, tehdy tamto. Stejně tak, jako při kojení, by se matky měly především dovědět, že jsou schopné kojit a potřebují jen často nabízet prs, kojit bez hodinek a váhy, nabízet vždy když si vzpomenou, klidně po čtvrt hodině, jindy za hodinu…, ve dne v noci. Na koliky prs, na bolístky, na usnutí. To je recept pro úspěch v kojení. To je přirozené. Co říkáte na metodu, nechat dítě, ať samo poví, kdy a co chce jíst. Myslím, že kontaktní rodiče vidí, kdy dítě chce ochutnat. Pokud se stravují tak, že dítě smí kdykoli sáhnout do talíře a ochutnat zdravé potraviny, cítím to jako přirozené chování. A co skleničky, prodávané v obchodech pro první příkrmy? Co si o nich myslíte? Znáte složení? Děkuji.

  46. Dobrý den, úplně souhlasím s Vašim popisem způsobu kojení a zavádění stravy. Zdravé dítě skutečně dokáže regulovat své potřeby a není třeba jej nasilu vyživovat podle jakýchkoliv tabulek. Kvalitní dětské výživy (bez přidaných cukrů a aditiv) mohou být zajímavým zpestřením jídelníčku, např. při cestování, ale jako nejlepší základ vidím čerstvě připravovanou stravu z kvalitních surovin. M.

  47. Hanka napsal:

    Dobrý den,
    chtěla bych se Vás zeptat na Váš názor na mléčné výrobky. Syn (2roky) má silný exém a ač není na nic dle krevních testů alergický, nedávám mu mléčné výrobky, protože dle mého pozorování mu exém zhoršují. Také dceru (5 let) dost výrazně zahleňují. Tím, že jsem ji přestala mléčné výrobky podávat, jsme se vyhli odstranění nosní mandle. Do té doby byla permanentně zahleněná. Četla jsem také, že mléčné výrobky překyselují a tím i paradoxně odvápňují organismus..Naše pediatrička mi ale mléčné výrobky přes toto všechno doporučuje, aby děti neměli nedostatek vápníku. Musím říct, že syn roste ukázkově a dcera taky patří mezi větší..Chtěla bych se zeptat, co byste takovýmto dětem doporučila aby měli dostatečný příjem vápníku. Jíme celkem zdravě – hodně ovoce,zeleniny, semínek, celozrn. potravin, ryby, sardinky, luštěniny..(dcera jí ale v běžné školce, takže z její stravy toho moc neovlivním..měla by snad mít nějaký potravinový doplněk?) Velice Vám děkuji za zodpovězení dotazu. H.

  48. Dobrý den,
    mléčné výrobky nejsou nezbytnou součástí výživy. V případě, kdy jste vypozorovala zlepšení jejich vynecháním, Vám určitě doporučuji je vůbec dále nezařazovat. Jídelníček, který popisujte je výborný a nedostatek vápníku nehrozí. Potravní doplňky v případě, kdy není jasně zjištěný deficit, dětem nijak nedoporučuji. Zásadní je, aby i nadále prospívaly a cítily se dobře. Margit

  49. Petra Prest napsal:

    Dobrý den, synovi je dva a půl roku a máme problém s tím, že nechce téměř vůbec jíst ovoce ani zeleninu (ani ve vařené formě). Asi půl roku si občas vezme, co jíme my (vařím hodně z bio zeleniny nebo farmářské zeleniny), ale ovoce (převážně to místní) zcela odmítá. Tím pádem nezískává moc vlákniny a trpívá na zácpy. Měla byste nějké doporučení nebo radu? (kojila jsem cele do půl roku, poté jsem ho převedla na umělou kojeneckou výživu Nutrilon, kterou vyžaduje ráno a večer dodnes – s doktorkou jsem vše konzultovala, ale nic mi nedoporučila).

  50. Dobrý den, hlavní problém vidím ve zbytečném podávání umělého mléka a určitě doporučuji zkoušet jej, co dříve vysadit. Omezený příjem ovoce by nebyl problémem, kdyby syn alespoň dostatečně jedl zeleninu. Moc doporučuji trpělivě, ale stále zkoušet zeleninu podávat a to v nejrůznějších druzích i úpravách. Možná pomůže, když sami s manželem zvýšíte příjem zeleniny, zkusíte se synem něco pěstovat, kdyby to třeba měly být i jen bylinky anebo klíčky v kuchyni. Držím pěsti, Margit

  51. Pavla napsal:

    Dobrý den, paní Margit, prosím Vás o radu ohledně pitného režimu 14-ti měsíčního, již nekojeného dítěte, které zatím dostává 2x denně Nutrilon. Vypije ho dohromady cca 450 ml. Ráda bych již umělou výživu zcela vynechala, ale dcera bohužel téměř žádné jiné tekutiny nechce pít. Zkouším jí nabízet neslazenou převařenou vodu, jindy zase čaj Bancha nebo jiný vhodný bylinkový čaj pro děti, ale těchto tekutin vypije za celý den velmi málo. Můžete mi prosím poradit jaké jiné tekutiny nabízet, případně čím ty stávající dosladit? A je nutné, aby podávané tekutiny byly teplé nebo alespoň vlažné? Děkuji za odpověď.

  52. Dobrý den, po roce už skutečně není třeba podávat umělé kojenecké mléko. Z tekutin doporučuji vyzkoušet i vodou ředěné čerstvé zeleninové a ovocné šťávy – zejména mrkev, jablka, hrušky a hrozno. A hlavním zdrojem tekutin by měla být voda a kvalitní bylinkové a ovocné čaje. V případě, že dcera vypije málo doporučuji připravovat jídla s vyšším podílem tekutin, jako jsou polévky anebo kaše a více podávat i ovoce a zeleninu. Margit

  53. Anna napsal:

    Dobrý den,
    děkuji za krásný článek i odpovědi na otázky..
    Své děti jsem do 2 let kojila, ale každé ráno a večer dostávají cca 1dcl kravského plnotučného mléka. Někdy s kakaem, banánem, či jiným sezónním ovocem. Směla bych se zeptat z jakého důvodu je kravské mléko nezdravé? Starší syn odmítá jíst maso, ale naopak mléko, jogurty, tvarohy (vše z krávy) by nejraději jedl od rána do večera. V čem je to špatně? Luštěniny a vařenou zeleninu jí také často a bez problémů.

  54. Dobrý den,
    je výborné, že jste děti takto dlouze kojila. Konzumace kravského mléka může mít své výhody i rizika. Obecně mi více než kravské mléjo vadí zejména jeho průmyslové úpravy a mnohočetné dochucování – málokdo dnes konzumuje pouze doma dochucené mléko, jak popisujete. Detailní vysvětlení najdete v mé encyklopedii: http://www.margit.cz/encyklopedie/kravske-mleko/

  55. Helena napsal:

    Dobrý den,
    děkuji za hezký článek, zjistila jsem, že se podle vašich rad již v podstatě řídíme. Měla bych opět dotaz k mléčným výrobkům. Svou nyní téměř 3letou dceru jsem kojila 22 měsíců, žádné umělé kojenecké mléko jsem nepodávala, dcera ho pouze ochutnala a striktně odmítla. Protože stále alespoň ráno vyžadovala „mlíčko“, nahradila jsem ho rýžovým mlékem od Alnatury s vápníkem, které jedině vzala chuťově na milost – vypije ho asi 150ml denně. Mléčné výrobky dostává, zejména domácí jogurt z plnotučného mléka (dostáváme z místního kravína) a tvrdé sýry, občas také Matyldu.
    V poslední době se mi zdá, že už se rýžového mléka přepila a ráda bych jí podávala něco jiného k snídani – napadl mě kefír nebo podmáslí, ale obojí je dost husté – je vhodné nějaké ředění vodou? „Naše“ kravské mléko je zase hodně tučné. Po zbytek dne dcera pije různé čaje nebo hodně ředěné džusy, ráno ale chce něco jiného.
    Děkuji za odpověď.

  56. Dobrý den, já děkuji za ocenění textu. Vaše domácí stravovací pravidla jsou v pořádku a není problém podávat i nápoje z kravského mléka, ideálně, když se jedná o zakysané a kvalitní výrobky – znáte zdroj. Všechny určitě můžete zkusit ředit vodou a k celodennímu pití nejvíce doporučuji neslazené čaje a vodu. Margit

  57. Misa napsal:

    Dobry den, dekuji za skvělý článek. Prosím jeste ale o upřesnění ohledně podávání celozrnneho pečiva batolatum. Doma obiloviny připravujeme pro děti krom prilohy vetsinou v podobě kaši a různých plecek (jahlove, ryzove, ovesne…) parkrat do tydne i pečivo. Příčí se mi dávat dítěti pečivo bílé, ale uvádí se, ze celozrnne neni vhodné. Vy uvádíte kvaskovy chléb. Ten doma pečeme, ale z celozrnne spaldove mouky a celozrnneho žítneho kvasku. Je tento chléb vhodny i pro dítě od 1 roku nebo je lepší kombinovat použitou mouku s psenicnou bílou, připadne v jakem poměru?
    Jaka by prosím podle vás měla byt doporučena denní dávka vapniku, souhlasíte s doporučením cca 1000mg?
    Jaky je vás názor na stravu podle krevních skupin?
    Považujete za vhodnější v případe konzumace mléčných výrobku konzumovat výrobky kozi než kravské (oboje myslim v bio)?
    A snad uz poslední dotaz ;) jak je to se zahlenenim při konzumaci mléčných výrobku? Našla jsem, ze na svých stránkach toto píšete, pokud vím, tak ale žádná studie toto nepotvrdila.
    Moc dekuji

  58. Dobrý den, k Vašim otázkám:
    podávat i celozrnné pečivo v kombinaci s kašemi, které jsou většinou z oloupaných obilovin, je v pořádku. Namísto bílé mouky spíše doporučuji používat do chleba celozrnnou jemně mletou a namísto pšeničné více špaldovou.
    Nejsem zastánce doporučování a hlídání příjmu mikroživin v gramech či mg. Raději vždy posuzuji celkový jídelníček.
    Teorii stravy podle krevních skupin nezastávám, v praxi se mi potvrzuje, že někomu vyhovuje a někomu vůbec ne. V případě zájmu o konstitučně individuální výživu doporučuji tradiční, tisíce let staré systémy, jako jsou TČM anebo Ayurvéda.
    Ano, výrobky z kozího a ovčího mléka jsou zpravidla vhodnější než potraviny z kravského mléka.
    Máte pravdu, že moderní medicína zahleňování po kravském mléce neuznává a nepotvrzuje. Na druhé straně se jedná o tak běžně potvrzovou a lidově ověřené doporučení, že jej ráda sama předávám i mám ověřené.

  59. Ilona Rubášová napsal:

    Dobrý den:)
    Nedávno jsem byla u soudu kvůli výši výživného na 7 měsíčního syna.
    Má zvýšené jaterní testy. Uvedla jsem, že kojím a příkrmy, které malému dávám jsou všechny v bio kvalitě. Soudkyně nevěřila tomu, že je to nutné a vyžádala si zprávu od lékaře. Soud bude znovu v listopadu :) Ale musím říct, že i když prohraji a otec bude platit svých 1000 Kč, stejně malému bio dávat budu:) Děkuji za krásný článek:) :)

  60. Hezký den Margit,
    Vaše stránky jsem si oblíbila a často je navštěvuji. Díky za ně! Snažím se doma vařit zdravě, hodně mě inspirují Vaše stránky, TCM a taky makrobiotika – ale rozhodně nejsem striktní a ani nechci být, spíš se snažím řídit se intuicí… Manžel mě podporuje a dcerky mé jídlo baští téměř bez protestů, jen prostřední syn stravu bojkotuje. Nedostanu do něj kousek zeleniny, jedl by jen pečivo, maso, jogurt (naštěstí aspoň bílý od ověřeného farmáře) s medem, z ovoce má rád jablka a banán. A sladkosti. Doma je dostává zřídka a o to víc mám pocit, že po nich prahne… Snažím se připravovat domácí sladkosti (krémy, pudingy) a různé buchty, ale co holky s chutí sní, v tom se Marek jen povrtá. Snažíme se mu vysvětlit, že je důležité jíst zeleninu apod., ale míjí se to účinkem (je mu sedm). Několikrát jsme se zařekli, že to nebudeme řešit, že ho necháme být, a že si časem najde k tomu cestu… občas ale „vypěním“, když se v něčem rýpe a pak z hladu sní suchý dalamánek, a to pak lítají blesky; pak si to samozřejmě vyčítám, že jsem to nezvládla. Zeleninu do něj pašuji v „krémových“ polévkách a omáčkách, ale pořád je to jen dušená zelenina, čerstvou vědomě nepozře, přitom ke každému jídlu na stole nechybí. Holky sní kysané zelí, červenou řepu… Marek ani není ochoten ochutnat.. jo, vloni snědl jeden malý okureček z naší zahrádky. Trápí mě to, nevím jak mu mám tu absenci zeleniny v jídle nahradit. Anebo jsem příliš hysterická matka? Děti prý sami vědí, co je pro ně dobré?? Jako miminko dostával zeleninové příkrmy a do určitého věku jedl bez problémů. Kojila jsem ho do roku a půl, dceru do 2 let 3 měsíců a tu nejmladší ještě kojím (25 měs.) Budu ráda za jakékoli rady a tipy. Děkuji Alena

  61. Dobrý den Aleno,
    podle Vašeho popisu je jasné, že se snažíte, ale syn z nepochopitelných důvodů oddolává. Sama bych doporučovala pokračovat v nenápadném podávání propašované a upravené zeleniny a naopak zmírnit tlak na příjem čerstvé. Je možné, že už i jen tento tlak (děti mnoho vycítí i přesto, že se snažíme zůstávat v klidu) vytváří zbytečné odmítání. V případě zájmu vyzkoušet řešit problém komplexněji – přes chování, doporučuji Bachovy květy, které si však připravte sama, a to pro syna i pro Vás. Držím pěsti, Margit

  62. Margit,
    nad bachovkami jsem uvažovala… děkuji moc za „popostrčení“ a rychlou odpověď. Alena

  63. Michaela Treglova napsal:

    Dobry den, Margit, mame 4,5 mesicni miminko, ktere az dosud stale plne kojim. V poslednich cca 14 dnech ale pocituji, ze dceri uz tato vyziva zrejme prestava stacit. Mozna je to dano i vanocnimi stresy a mou momentalni zdravotni indispozici v podobe virozy. Mate prosim nejake doporuceni, jak to provest, aby dcera mela dostatek vyzivy, aniz bych musela pristupovat na prikrmovani UM? Podle vseho stale prospiva dobre, i kdyz ne tak jako napr. pred mesicem, ale potrebovala by zrejme pocit vydatnejsi stravy. Dekuji.

  64. Dobrý den, v tomto věku není už problém začít s příkrmy, ale stejně moc doporučuji stále pokračovat i v dostatečném kojení. V případě, že budete dále i dostatečně alespoň do jednoho roku věku kojit nemusíte vůbec používat žádná umělá mléka. Z příkrmů po prvních týdnech na zelenině a ovoci doporučuji zkoušet bezlepkové obilné kaše, které jde energeticky a výživově doplňovat lžičkou kvalitního másla anebo za studena lisovaného oleje a později i např. kešu másla. Do zeleninových polévek můžete přidávat červenou čočku a kaše přislazovat rozmixovaným sušeným ovocem. Margit

  65. little.red napsal:

    Dobrý den, ráda bych si od vás nechala poradit ohledně oleje v příkrmech. Mám půlroční dceru, kojená, pozvolna začináme se zeleninou na oběd (vařím doma z biobedýnek). Chtěla bych se zeptat, zda, odkdy a kolik přidávat za studena lisovaného oleje. Je jedno jaký? V čem je pro kojence přínosný? Přidávat do každého jídla? Zatím jsem nikde nenašla dost relevantních informací…moc děkuji za podnětnou četbu a za vaši práci a osvětu.

  66. Dobrý den, za studena lisované oleje můžete přidávat do hotových jídel jako např. polévek anebo na kaši asi od 8 měsíce. Ale potřeba načasování je individuální a záleží na četnosti kojení a nasycenosti dítěte. Oleje totiž zejména zvyšují energetický přínos jídla. V každém případě bych tuky dodávala nejenom v podobě olejů, ale zejména v podobě kvalitního másla a z olejů vybírala především ty s vyšším obsahem omega 3 mastných kyselin, kterých je ve stravě nedostatek. M.

  67. Hanka napsal:

    Dobrý den, Margit, jsem moc ráda, že jsem mohla poznat Vaše stránky a že mohu číst Vaše články a moc se mi líbí Vaše názory a postoje. Mezi kvalitní výživou a nemocemi existuje téměř lineární závislost a snad denně vidím, že nevědomost v tomto směru je obrovská a co je horší – snad ještě větší je neochota otevřít oči a uši.
    Taky si myslím, že je totální nesmysl přepočítávat cokoliv na gramy, mikrogramy, jouly nebo kalorie. Ani žaludek, ani játra a ani žádný jiný orgán nesedí s kalkulačkou -> všechny orgány potřebují jenom a pouze kvalitní výživu plnou vitamínů, minerálů a enzymů.
    Myslím si, že by se maso dětem min. do 1 roku nemělo dávat vůbec – obecně je velmi těžko stravitelné, zatěžující vyvíjející se trávicí systém, játra a ledviny a v podstatě víc organismu bere než dává. Zvlášť, pokud maminka kojí, není potřeba toto přidávat. A pak ho zavádět jenom lehce – max. 2x do týdne, pouze maso bílé samozřejmě nejlépe od nějakého místního farmáře či rybáře :-) a v kombinaci pouze se zeleninou. Bohužel přijímáme asi 5x více živočišných bílkovin, než skutečně potřebujeme a náš organismus není schopen tento nápor zvládnout. Vždyť i mateřské mléko obsahuje kolem 2% bílkovin a to ještě v podobě aminokyselin – tzn. v podstatě v rostlinné podobě.
    Já vím, že je to všechno na dlouhou krásnou debatu :-) – a já sama bych byla asi nejšťastnější, kdybyste pořádala výukové kurzy nebo semináře.
    Mám osmiměsíční holčičku, kterou kojím a ještě dlouho budu – v poledne jí dávám zeleninový (pouze zeleninový – bez masa – podat dítěti maso dřív než ovoce, jak se dnes tabulkově doporučuje, mi připadá jako zločin) příkrm, naštěstí jí zelenina chutná, večer dostane pohankovou kaši s rozmixovaným ovocem (jiný typ kaše nechce, tak ji nenutím) a občas jí přes den strčím do ručičky hranolek salátové okurky – vykouše si prostředek :-). Stane se sem tam, že nechce buď vařenou zeleninku nebo večerní kašičku, tak náhradou nastrouhám mrkev s jablíčkem a s banánem a zkouším jí do toho už přidat sezam. Dostala už i trochu jogurtu s rozmixovaným ovocem, ale to proto, že se významně olizovala, když jsem jogurt jedla já, tak jsem jí ho zkusila dát a chutnalo jí to. Ale měla ho zatím jen 2x – není potřeba ji systematicky zahleňovat. Dokud se kojí, není potřeba hrnout do dětí nic pod nátlakem.
    Asi jsem se dost rozepsala, že? Tak už jen dodám, že já sama maso nejím – považuji ho za hnijící mrtvou neprospěšnou hmotu, ale malé ho později nabídnu – ona sama si musí zvolit, jestli ho jíst bude nebo ne.
    A ještě ke kojení – přidávám se k názoru, že kojit, kdykoliv dítě chce, v tomhle přece nemůžou existovat žádná časová doporučení, miminko si kojením řeší i svoje problémečky a hlavně je v bezpečí u maminky :-).

  68. Dobrý den, já děkuji za hezký komentář. S vašim postupem k výživě určitě souhlasím a způsob výživy Vaší dcery je naprosto v pořádku. O výživě pravidělně přednáším po celé republice, ale vždy jen na základě zájmu jednotlivců anebo organizací, které akci zorganizují. Podmínky jsou mezi službami. Margit

  69. Hanka napsal:

    Dobrý den ještě jednou, Margit,
    ještě bych se ráda vrátila k B12. Doktor Robert S. Morse uvádí jako nejvhodnější zdroje: slunečnicová semena, listy kostivalu, chaluhy, banány a hroznové víno „Concord Grape“. V knize „Jídlo jako jed, jídlo jako lék“ (kolektiv autorů) jsou uváděny následující zdroje B12: maso, drůbež, ryby, vejce, mléčné výrobky a některé typy obohacených obilovin. Co ny ty uvedené rostlinné zdroje (především Morsem) B12 říkáte Vy? A mohla byste, prosím, uvést fortifikované obiloviny?
    Zajímal by mě Váš názor – trochu mi totiž chybí argumenty do diskuze o nedávání kojenému osmiměsíčnímu dítěti maso :-). Mně to přijde zbytečné a zatěžující, jak už jsem psala, ale jestli si tedy opravu zdravé střevo samo B12 nevytváří, ale pouze recykluje, dá se pohlídat B12 u takto malého dítěte bez toho, aniž by mase jedlo? Nevím, jak moc má B12 ode mě, když taky nejsem ‚masař‘, ale semínka, ovoce, zeleninu a ořechy baštím. Pokud by to bylo, jak píše Morse, měla by stačit např. slunečnicová semínka a banány – vejce si občas v nějaké podobě taky dám, takže osobně si myslím, že je vše OK, ale jak říkám, chybí mi argumenty.
    Malá je zdravé, vitální a energické dítě – v podstatě k neutahání :-), ale bohužel mi pediatrička pohrozila možným stanovením hodnot B12 z krevního obrazu za 2 měsíce, pokud jí maso nebo vývary nezačnu dávat. Normálně bych si z té diskuze nic nedělala, ale nechce se mi nechat malou trápit zbytečným odebíráním krve, abych pediatričku přesvědčila, že pro malou chci a dělám opravdu to nejlepší a že jí nic nechybí. Všechno ostatní jsem si obhájila, jen ta B12 mě překvapila málo připravenou.
    Děkuju Vám moc za všechno, co děláte pro lidi, kteří nechtějí být jen ovcí v davu :-).

  70. Dobrý den,
    s uvedenými informacemi od Dr. Morse nesouhlasím. Vitamín B12 se nachází pouze v živočišných potravinách. Názory z knihy Jídlo jako jed… jsou v pořádku , jen obohacené obiloviny jsou nesprávný pojem, jedná se o obilné potraviny fortifikované vitamínem B12, jako jsou například některé muesli směsi. Prakticky je proto třeba suplementovat vitamín B12 při veganské stravě. U lakto ovo vegetariánské stravy jej bez potíží získáte z vajec a mléčných výrobků.
    Zdravé střevo vitamín B12 recykluje, otázka samotného vytváření je nejistá a není možné s ní počítat.
    M.

  71. Tereza napsal:

    Dobrý den paní Slimáková,dekuji za prinosne clanky….chtela bych se zeptat,co doporucujete jako zdravou alternativu umeleho mleka u kojeneho 15ti mesicniho ditete.chtela bych pred spanim dat neco co zasyti,aby maly vydrzel spat dele(budi se po hodine) a sunar ani nutrilon mu davat nechci!co si myslite o susenych napojich typu Zajíc sojovy nebo susena syrovatka? diskuzi jsem necetla tak snad se neopakuji…dekuji a preji jen dobre!

  72. Dobrý den, mléko prakticky už žádné nepotřebuje, ale jestli si přejete, je možné vyzkoušet kvalitní kravské mléko anebo rostliná mléka jako např. mandlové, rýžové anebo ovesné. Sunar ani nápoj sojový zajíc nedoporučuji. M.

  73. Broňa napsal:

    Náhodou jsem narazila na tyto stránky a přečetla jsem si jak článek původní, tak diskuzi. Je mi 60 let, takže tak trochu již s odstupem, ale vychovala jsem dva kluky, také vnuky jsem mívala na starost. Staršího vnuka jsem hlídávala již od 14 dní věku. Když byli moji kluci malí, existovalo kojenecké mléko feminar a sunar. Některé maminky využívaly i kravské mléko, ale to jsem posuzovala jako naprosto nevhodné. Druhého syna jsem kojila jen do 4,5 měsíce, po porodu mu udělali špatně pupíček, museli jej řešit operativně a on nemohl sát mléko z prsu, protože to bylo na bříško příliš namáhavé, odsávačky prakticky nebyli k mání a odstříkávání mléka vedlo postupně k jeho úbytku a zániku kojení. Byla jsem ale ráda i za tu dobu. pak jsem syna převedla na sunar a další doplňky stravy. např. k obědu jsem mu dělávala rýžovou mléčnou kaši se strouhaným jablkem či broskví (bylo to v létě). Také se mi osvědčila bramborová kaše, samozejmě bez soli, ale přidála jsem k bramborám kousek celeru a rozmixovala jsem to dohromady a celer má zajímavou příchuť a pocit určité slanosti a bylo to docela dobré. Také byla dobrá vařená mrkev na sladko. Chovali jsme slepice, tak jsem přidávala žloutek do zeleninové polévky. Ale když jsem dávala synovi a to již v oněch 4 měsících našlehaný banán s trochou mandarinkové či jiné ovocné šťávy, u prvního syna sem dováželi ještě kubánské pomeranče. Sice nevzhledná záležitost, ale vynikající sladká chuť. Vypěstovala jsem mrkev jen v obrácené trávě, aby tam nebyla žádná hnojiva, petrželovou nať také. Dodržovala jsem hygienu přípravy jídla co nejvíce. Ale když nyní čtu do jaké vědecké úrovně se dostává stravování dětiček, jaká se dělá ze všeho věda, přitom maminky mají daleko více času na děti díky papírovým plenkám, všelijakým udělátkám – hrací deky, houpací lehátka s vibrátorem a já nevím co všechno. Já jsem měla proutěný prádelní koš na kolečkách, ten jsem převážela do kuchyně a všude kam jsem se po bytě pohybovala, postýlku na spaní a později pak jednoduché chodítko na 4 kolečkách. Ani jedno dítě nevědělo co je to alergie, nesledovala jsem kolik mg čeho v každé porci sní, živila jsem děti zdravým selským rozumem, poradila se případně při kontrole s pediatrem a snažila jsem se, aby výchova, stravování bylo přirozené, nevyumělkované a nevystrašené. A to jsem se ještě musela starat po celé dětství druhého syna o nemohoucí imobilní babičku. Dnes jen slyšívám, jak mladé maminky nic nestíhají a děti jsou samá alergie. Možná by stálo zato zjistit na jakém základě alergie vznikají a proč má tělo takovou odezvu……………………………

  74. Pavlina napsal:

    Dobry den pani Slimakova,
    Zajimal by me Vas nazor na to, od kdy muzu davat diteti tofu a sojove vyrobky obecne (mimo sojoveho mleka, to vim, ze nedoporucujete). Jde mi spise o sojove jogurty apod, protoze dcera nemuze kravske mleko. Dceru (13mes) kojim 2x denne, ale nevim, zda budu moct I nadale kvuli zdravotnim komplikacim. Vim, ze rikate, ze od roku uz mleko nepotrebuje, ale nemuze ani zakysane mlecne vyrobky, tak mam po vysazeni kojeni strach, I kdyz ji varim velice pestrou stravu (jahly, amaranth, quinoa, mungo, cervena cocka, cizrna atd.) UM dostava jen minimalne a to do kase a ne vzdy, protoze varim obilne mleko, nekdy mandlove a ryzove mleko. Mohu varit obilne mleko obcas I z natural ryze? Male mnozstvi celozrnnych potrvavin, predpokladam, nevadi. Pokud bych chtela vysadit uplne I UM, ktere nedoporucujete, spolecne s kojenim, nevim, zda nahrada v podobe obilovin a seminek bude stacit. Semena mixuji do kvaskoveho chleba a varim v obilnem mlece. Dekuji

  75. Pavlína napsal:

    Dobrý den paní Slimáková,
    ráda bych znala Váš názor na zavedení tofu a sojových výrobků (ne sojové mléko, to vím, že nedoporučujete) do jídelníčku 13ti měsíčního dítěte. A v jakém množství je případně podávat? Dceru stále kojím 2x denně, ale nemůže kravské výrobky. Nevím, zda budu moci kojit i nadále, ale kdybych musela přestat a chtěla vysadit i hypoalergenní UM, které však dostává velmi málo (maximálně do kaše, ale ne vždy, vařím obilné mléko), nevím, zda jí bude stačit náhrada v podobě pestré stravy z obilovin a semen, kterou jí vařím.
    Mohu vařit občas obilné mléko částečně i z natural rýže ? Myslím, že občasné podávání celozrnných potravin nevadí, stejně jako to píšete o kváskovém chlebu z hladké celozrnné mouky…

    Děkuji

  76. Dobrý den,
    tofu ani sojové mléko určitě nedoporučuji a detailně o sojových potravinách právě píši text, který publikuji počátkem března. Doporučuji zkusit čím déle kojit a potom podávat jiná rostlinná mléka jako např. mandlové anebo rýžové. Mléko z natural rýže určitě také můžete podávat. Myslím, že jídelníček dcery může být i bez kravského a sojového mléka v pohodě. M.

  77. Pavla napsal:

    Dobrý den, paní Slimáková,

    Děkuji za super přínosný článek. Chtěla bych se zeptat ohledně večeří ročního syna. Dávám mu na večeři zeleninové kaše, případně zeleninové polévky. Kaše z obilných, předem naomočených vloček, jsem zařadila jako snídani. Je tento postup správný, prosím? Syn se nicméně pořád velmi často budí na kojení v noci. Čím by bylo dobré večerní zeleninu vylepšit, aby se redukovalo noční buzení?

    Děkuji!
    P.

  78. Dobrý den, nejsem si jistá, jak je syn starý a také jaká je jeho ostatní výživa. Obecně je však postup správný a výživnost polévek můžete navýšit např. přídavkem luštěnin anebo zakyssané smetany či kvalitního oleje na talíři. M.

  79. Pavla napsal:

    Dobrý den,
    Děkuji za radu. Synovi je právě 1 rok. Co se týče ostatní výživy – během dne dvě svačiny (čestvé/povařené ovoce,nebo bílý jogurt, nebo pudink z kukuř. škrobu+vanilka,nebo domácí přesnídávka,nebo jáhlové flameri), oběd – maso/žloutek + více druhů zeleniny + příloha (brambor/rýže/couscous/bezvaječné těstoviny). P.

  80. Hezký jídelníček. m.

  81. Veronika napsal:

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat, od jakého věku je možné podávat dítěti rostlinná mléka? Můj syn má 11 měsíců a dva měsíce mu dávám UM protože se mi ztratilo MM. Četla jsem, že se dají rostlinná mléka vyrobit i doma, jsou takto připravená mléka vhodná? Děkuji

  82. Veronika napsal:

    A ještě bych se chtěla zeptat, kolik doporučujete denně rostlinného mléka vypít u ročního dítěte. Děkuji

  83. Dobrý den, rostlinná mléka, mimo sojového, můžete podávat jako občasný doplněk jídelníčku od 7. měsíce, ale kojení by bylo samozřejmě mnohem prospěšnější. Doma připravované mléka jsou vhodná a nejvíce doporučuji mandlové. Denní množství Vám nemohu napsat, protože toto je třeba odvodit od celkového jídelníčku dítěte. M.

  84. Veronika napsal:

    Dobrý den, můžu se zaptat co považujete za dostatečné kojení? Synovi je 10,5m a nějak přirozeně jsme se dopracovali ke kojení ráno a večer. Noční sám vynechal před dvěma týdny, kdy začal spát celou noc. Ke svačině se snažím kvůli vápníku dávat lžičku ořechového másla. Používám i tahin do zeleniny. Každý den sní jeden plnotučný jogurt a sem tam nějaký sýr. Do kaší používám většinou půl na půl čerstvé kravské mléko a vodu či rýžové, makové, nebo oříškové mléko.

  85. Dobrý den, popsané kojení s uvedenou kvalitní stravou je v tomto věku dostačující, ale bylo by výborné jej i nadále udržet a alespoň pár měsíců ještě kojit alespoň takto 2x denně. M.

  86. Tereza napsal:

    Dobrý den,
    mám dotaz na celozrnné výrobky pro 2 leté dítě. V článku uvádíte, že celozrnné výrobky jsou vhodné pro děti až od tří let. Někde jsem dokonce četla, že dokonce až od 10 let. Doma většinou pro vaření používám celozrnnou špaldovou mouku ( palačinky, kváskové lívance, různé buchty), občas máme i celozrnné těstoviny a rýži. Mohu mu nějak ublížit ?

  87. Dobrý den, já píši, že se tak uvádí, ne že s tím souhlasím. I malé děti mohou celozrnné potraviny v kombinaci s uváděnými jinými kvalitnáími zdroji polysacharidů. Doma jsme také pro vaření a pečení používali jen celozrnné mouky. M.

  88. Adéla napsal:

    Dobrý den, mám 8měsíců starého syna. Má zavedené 2 příkrmy. Zelenina-dávám cca 5krát týdně s masem, jednou s vaječným žloutkem a jedenkrát samotná zelenina. Ovoce, do kterého jsem teď pro zpestření začala přidávat lžičku jogurtu (Hollandia) či rýžový nebo špaldový piškot. Poměrně dlouhou dobu jsem příkrmy ještě dokojovala. Teď už dávám zait synovi dávat? Nezamlouvají se mi takové ty dětské komerční kaše pro děti (Hami, Hipp, Nestlé apod. …), ale také nemám příliš času vařit kaši vlastní. Chci se zeptat zda mohou být lepší variantou nemléčné kaše či kaše ze zdravé výživy (Nomina, Country life..) a zda jsou vůbec vhodné pro děti. Pokud ano, stačí tyto kaše rozdělávat ve vodě? Vím že maminky nemléčné kaše rozdělávají v UM a to mé dítě nikdy nemělo a ani mu ho dávat nechci. Prostě nevím zda je položka mléko v kaši nutná :) jestli mi rozumíte. Dá se použít např. nějaké rostliné mléko v tomto případě? děkuji za odpověd.

  89. Dobrý den, v případě, že stále kojíte není třeba kaše dochocovat umělým mlékem. Příprava kvalitních kaší např. z Country Life ve vodě je vhodná. Rostlinná mléka také můžete pro zpestření použít. Nejvhodnější je mandlové. M.

  90. Alena napsal:

    Dobrý den Margit, moc se mi líbil článek o mase, který jsem od Vás četla a musela jsem Vám dát za pravdu, že se až nadužívá maso a naše společnost by měla zvolnit. Zajímám se o zdravou výživu a se svojí sedmiletou dcerou jíme zdravě. V poslední době jsem takřka vyloučila maso z jídelníčku. Dcera dříve maso moc nemusela, takže to pro ní moc velká změna není. Ale začala maso odmítat i ve školní jídelně a u babičky. Babička si, ale myslí, že dcera maso potřebuje. Co si myslíte Vy? Je nutné, aby maso jedla nebo to není potřeba?

  91. Dobrý den, maso zcela jistě není nezbytnou součástí výživy, a to ani u dětí. Na zdravotní vhodnosti správně aplikovaného vegetariánství se už roky shodují i mezinárodní výživové organizace. m.

  92. Michaela D. napsal:

    Dobrý den paní Margit,
    děkuji vám za úžasné stránky, na které jsem náhodou narazila náhodou a poslední dny pročítám. Ke zdravé výživě jsem došla díky své téměř roční dceři, i když někdy mi to opravdu přijde jako věda a ve spoustě věcí tápu. Například, proč je pšeničná mouka tak špatná a kterou moukou ji nejlépe nahradit (třeba k zahušťování, pečení)? Dále, může roční dítě jíst celozrnné těstoviny? Může už jíst se zbytkem rodiny (s omezením koření, cukru), pokud je to podle zdravého talíře? Nevadí mu už kysané zelí, houby apod.?
    Snad moje dotazy nejsou moc stupidní :) Jinak taky stále kojíme na požádání a myslím, že ještě nějaký rok budem, i když většina lidí si klepe na čelo… Ale třeba se časem i u nás pohled na dlouhodobé kojení změní.
    Děkuji moc, mějte se moc hezky, já budu číst dále.

  93. Dobrý den,
    já děkuji za ocenění textů. Pšenice sama o sobě tak špatná není, problematické je v jak velkém množství ji jíme a v jaké nejběžnější podobě, tj.bílé pšeničné mouce – více k tomuto tématu připravuji samostatný příspěvek. Vaše dítě už určitě může i celozrnné těstoviny a jíst se zdravě se stravující rodinou. Kysané zelí mu pravděpodobně nebude chutnat a houby bych ještě pro horší stravitelnost nedoporučovala.
    Pokračovat v kojení moc doporučuji, sama jsem děti předstávala kojit až mezi druhým a třetím rokem. M.

  94. Marcela K napsal:

    paní doktorko,
    prošla jsem si článek i diskuzi a našla jsem jedinou čtenářku starího data narození (babičku Broňu, která se ovšem neohrauje nařčení v  kapitole „Babičky“ ), což hodlám učinit já.
    Procházím stránky o stravování dětí, protože píši ročníkovou práci pro zakončení studia na Universitě 3. věku 3.LFUK.
    Nechala bych vás v klidu, ale mrzí mě, že tak suverénně a šmahem odstřiháváte třetí generaci jako něco zákeřně škodícího. Proč bychom my, babičky, měly mít jiný přístup ke stravování dětí než jejich maminky?! Cožpak to nemohou být zrovna tak tety, bezdetné setry, kdokoli na ulici a prostě kdokoli? Ano, možná jste použila slovo babičky jako synonymum pro vnější element, což chápu, ale měla byste být právě v tom opatrnější.
    Mám tři dcery, ony už mají své děti, a právě typy vašich článků vnášejí klíny do našich vztaů, a to není fér.

  95. Dobrý den, tak to se moc omlouvám, pojem je určitě zjednodušením a nezdravou stravu mohou dětem dnes nabízet už i ve školách. Pojmem jsem skutečně pouze chtěla vyjádřit okolí, které nemusíte mít vždy pod kontrolou a babičky uvedla, protože se poměrně často setkávám se stížnostmi maminek právě na výživové neshody s babičkami. Margit

  96. Míša napsal:

    Dobrý den, Margit,

    moc se nevyznám v typech a vhodnosti rýže, uvádíte jako vhodné 3 typy. Mohu poprosit alespoň o stručnou osvětu?

    Děkuji, hezký den
    Míša

  97. Dobrý den Míšo, základní popis několika druhů rýže najdete u mě v průvodci zdravou kuchyní, ve skupině obiloviny a těstoviny: http://www.zdravakuchyn.cz/
    Detailnější vysvětlení doporučuji hledat např. na webu Country Life. Margit

  98. Míša napsal:

    Dobrý den, Margit,

    děkuji za reakci. Ještě bych se Vás ráda zeptala, co si myslíte o dnes tolik oblíbených krupkach (kukuřičné, pohankové…) a jejich nabízení malým dětem.

    Děkuji, Míša

  99. Dobrý den Míšo, pro pravidelnou konzumaci je nedoporučuji, ale jako zpestření stravy nejsou problémem. Margit

  100. Táňa Š. napsal:

    Dobrý den, Margit,
    mám dvě malé děti, syn 5,5 roku dcerka 2,5 roku, hrozně ráda bych jim nabízela zdravou stravu, ale po čtení vašich stránek v tom mám veliký „guláš“, snad se tím postupně prokoušu :-). Rozhodně nedávám svým dětem žádné sladké bombóny, kupované cukrovinky, buchty, koláčky sladké pití apod. Když už mají chuť na sladké dostanou kousek čokolády. U syna mám veliký problém s ovocem a zeleninou, velmi málo toho akceptuje a je to vždy o velikém přemlouvání (sám a rád jí pouze jablka a jahody). Dcerka problém nemá. Obě děti jsem kojila přes dva roky a oba nyní ráno snídají hrnek mléka s grankem (dcerce vařím kakao zatím ze Sunaru, ale zřejmě to není dobře…). Syn má velmi rád mléčné výrobky a nejraději by však ve všem měl čokoládu. Nenapadá Vás nějaký zdravý způsob čokoládového jogurtu či tvarohu, respektive co mu namíchat do jogurtu či tvarohu, aby mu to připomínalo čokoládovou chuť a bylo to zdravé? A poslední moje otázka: je pro každodenní pití vhodná domácí malinová šťáva? Připravuji ji z ovoce, které v létě nasbírám na zahrádce téměř bez varu. Vím, že nejvhodnější je obyčejná voda, dětem problém nedělá, ale šťávu mají přeci jen raději. Předem moc děkuji za Vaší odpověď.

  101. Dobrý den,
    k Vašim otázkám: pravidelné pití domácí limonády není problém v okamžiku, kdy děti umí pít i neslazené nápoje – vodu a čaje. V případě, že by pily je sladké, jednou budou vyhledávat slazené sody. Jogurty i tvarohy bych kupovala jen kvalitní nedochucované a doma vyzkoušela přídavek trochy medu anebo nějakého obilného sirupu anebo ovocné polevy. Kvalitní kakao, nastrouhaná hořká čokoláda anbeo čokoládová poleva (z kokosového oleje a hořké čokolády) jsou v přiměřených množstvích stále lepší než kupované ochucené mléčné výrobky. Určitě moc doporučuji zkusit třeba zrovna nyní přes léto odbourat ranní kakao. držím pěsti ať se změny podaří. Margit

  102. Jiří Šubrt napsal:

    Dobrý den,
    jsem děda dvou vnuků, 6 a 8 let. Dcera se velmi shlédla ve Vaší zdravé výživě, čemuž se ani nedivím. Je to velmi zajímavé a propracované.
    Nedomnívám se ale, že dceřina aplikace Vašich zásad pro sestavování jídelníčku vnuků je bez chyb. Chci Vás požádat o posouzení vhodnosti snídaně, kdy oba dostanou 0,3 – 0,5 l ovocné nebo zeleninové šťávy + ovoce nebo zeleninu na zakousnutí. Žádné bílkoviny, žádné polysacharidy. Takže velmi brzo mě vždycky hlásí, že mají hlad. Dcera nepřítomnost polysacharidů a bílkovin kompenzuje až ve svačině, kdy dostanou např. kváskový chléb s pomazánkou. Myslím že takto podávaná snídaně ale není v pořádku i přes pozdější kompenzaci ve svačině. Domnívám se, že podle Vašich zásad zdravého talíře by nějakou formu polysacharidů a bílkovin měli dostat v dostatečné míře cca 1/2 dávky talíře již při
    snídani a současně snížit tak velký objem štávy a ovoce nebo zeleniny.
    Děkuji Vám za potvrzení nebo vyvrácení mého názoru. Současně si myslím, že na takto staré děti není možné používat úplně stejné stravovací postupy, které používá dospělý ve svém stravování.Děkuji a jsem s pozdravem. Jiří

  103. Dobrý den Jiří,
    je skvělé, že se Vaše dcera vážně zabývá výživou a snaží dát dětem to nejvhodnější. Přesto souhlasím s Vámi, že pouze ovoce a zelenina na snídani pro děti ideální nejsou. Byla bych pro výměnu snídaně se svačinou i protože, děti mají dostat kompletní jídlo před odchodem do školy, tj. na snídani. Na svačinu už může být pozdě a školáci ji často ani řádně nestíhají. Držím pěsti ať se Vám společně podaří stravu správně nastavit. Margit

  104. Michaela napsal:

    Dobrý den, Margit.
    Mám 13měsíční dceru, kterou stále 5x denně kojím + jednou v noci/k ránu.Jiných tekutin (voda, čaj) moc nevypije (max. 2 dcl). Dopoledne ji 2 krát kojím plus dostane ovoce, pokud chce. Na oběd má zeleninu, rýži, batát, maso/vejce s trochou olivového oleje. Zkusila jsem přidat červenou čočku. Chci vyzkoušet quinou, bezlepkové těstoviny. Odpoledne ovoce a na večeři kaši (ovesná, jahelná, kukuřičná, rýžová) udělanou ve vodě s ovocem (nejvíc ji chutná banán). Co připravit na snídani? Zkoušela jsem ji nabídnout žitný chléb, graham, ale ani nedala do pusy. Přitom křupek (jahelné, kukuřičné, pohankové) by snědla hodně. Stejně tak nechce zkusit kozí jogurt, ani ochucený přesnídávkou (jen pro vyzkoušení jsem zkusila i kravský – se stejným odmítnutím). Může být bez pečiva? Lepek jsme zatím nezkoušely, nesolím, k doslazení kyselejšího ovoce používám Glukopur. Které jiné potraviny ji nabídnout? Může už ryby, kakao, mleté mandle apod.?
    Děkuji za odpověď a přínosné články.
    Michaela

  105. Dobrý den Michaelo, omlouvám se, ale tato poradna je pouze orientační, není v mých možnostech zde komplexně řešit jednotlivé jídelníčky, a proto jen to základní. Výživa bez pečiva není žádný problém. Mleté mandle už může, s rybami a kakaem bych ještě počkala. Margit

  106. Romana Zemánková napsal:

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat na brambory a jejich doporučování v kojeneckých příkrmech jako jedna z prvních potravin. Zdá se mi, že se jedná o náročnou potravinu z hlediska trávení, nepřijde mi pro šestiměsíčního kojence úplně vhodná a naopak mě napadá spousta jiných potravin, které jsou lehce stravitelné. Proč se tedy brambory tak mohutně doporučují? Jsou v něčem tak hodně prospěšné? Jaký je na to Váš názor? Děkuji za odpověď a taky za velmi přínosný článek. Romana

  107. Dobrý den Romano, naprosto s Vámi souhlasím. Brambory vůbec není třeba podávat. Jediné prospěšné jsou sladké – batáty, které však u nás přirozeně nerostou, a proto je doporučuji jen pro zpestření. Jinak jsem z zeleniny nejvíce pro kořenové druhy a dýně. Margit

  108. Alenka Dobrovolna napsal:

    Dobry den,
    prosim vas vedela by ste mi odporucit suplement vitaminu B12 (bud konkretny vyrobok, alebo aspon aku formu by mal mat)?
    Dakujem.

  109. Dobrý den, sama mám např. ráda výrobky, které u nás nabízí Vitalvibe: http://www.vitalvibe.eu/cs/vitaminy-a-mineraly/117-b12.html, ale vhodných přípravků bude na trhu určitě více a můžete konzultovat i přímo v lékárně, kde mají lepší přehled než já. Margit

  110. Pažout Petr napsal:

    Dobrý den,
    z pohledu Vašich doporučení bych rád znal Váš názor na používání sladidla CANDYS (nejen u dětí, ale u dospělých).
    Dále bych Vás chtěl požádat o názor na reálný způsob stravování dětí, kdy se sice dodržují jednotlivé složky zdravého talíře, ale jen v rámci celého kalendářního dne a nikoliv u jednotlivých hlavních jídel. Zdá se mě to značně destruktivní pro stravovací návyky dětí.
    Děkuji Vám
    Petr

  111. Dobrý den Petře,
    sukralóza je umělé nekalorické sladidlo, ale často se v baleních nabízí s nosnou látkou (jako plnivo), kterou jsou obvykle škroby a ty mají kalorickou hodnotu i ovlivňují uvolňování inzulinu. Především však existuje podezření na celou řadu zdravotních rizik podobně jako u aspartamu. K těm hlavním u sucralosy patří riziko narušení střevní rovnováhy, a proto sucralosu, podobně jako i ostatní umělá sladidla nedoporučuji.
    V hlavních jídlech bych také upřednostnila kompletní skladbu živin, tj. složky, jak doporučuje Zdravý talíř, ale netroufám si takto na dálku a na základě minima informací zjednodušeně tvrdit, že nekompletní talíř u hlavného jídla může vést k destruktivním stravovacím návykům. Margit

  112. Veronika napsal:

    Dobrý den, je vhodné podávat rok a půl starému dítěti zelený ječmen? Díky za Váš čas

  113. Dobrý den, ano pro zpestření určitě můžete, i když sama bych ještě více byla pro pravidelnou konzumaci našich zelených bylinek a salátů. Margit

  114. maty napsal:

    Dobrý den, i já mám dotaz. Mám 16 měsíční dceru, která nebyla nikdy kojená, mívá cca od 11 měsíce problémy s vyprazdňováním, bolí ji to, má tam krev. Je na um. Snažím se um odbrourat, protože mám pocit, že právě to způsobilo její problémy. Mohu jí večer před spaním a v noci dát rostlinné mléko vždy po cca 200 ml? Obilné mléko pro nekojené děti odmítá, nicméně to budu dále zkoušet. Ale nerada bych jí tím rostlinným způsobila potíže. Střídám rýžové, ovesné, mandlové, lískooříškové. Konopné a makové nechce. Většinou je kupuji, zatím nemám úplně kvalitní mixér. V koupených je v ingrediencích uveden maltodextrin, někde jsem četla, že se to moc dětem nedoporučuje, přitom je obsažen i v um. Uděláte mi v tom trošku jasno? Děkuji moc a přeji krásný den!

  115. Dobrý den, u 16 měsíšního dítěte už není třeba podávat žádnou umělou výživu. Doporučuji ji skutečně, nejlépe postupně a ve spolupráci s pediatrem, čím dříve zcela odbourat. Přídavek rostlinných mlék je možný, ale také ne nezbytný. Dostatek bílkovin můžete podávat v zakysaných mléčných výrobcích, vejcích, luštěninách, ořechových máslech anebo kvalitním mase. Maltodextrin je složený cukr a nevidím jej jako problematický. Margit

  116. Pavlína napsal:

    Dobrý den Margit,
    velice ráda si pročítám Vaše články, protože mi jsou cenným rádcem a také inspirací. Mám 13-měsíční dceru, kterou stále kojím. Dceři chutná vše, i potraviny, které bych nechtěla zařazovat do jídelníčku často – jako např. piškoty, banány, kvalitní šunku. Konkrétně bych se Vás chtěla zeptat na tak oblíbené banány. Sama je jím velice zřídka a nechci je dávat ani dceři. Myslím, že z mnoha důvodů nejsou vhodné. Jaký názor máte Vy na jejich místo v jídelníčku dětí obecně? Děkuji a zdravím Vás!

  117. Dobrý den, občasné zpestření jídelníčku banánen není problém ani pro malé děti. Pro denní příjem ovoce jsou potom samozřejmě nejvhodnější naše druhy ovoce. Margit

  118. Karolina napsal:

    Dobrý den,
    ráda bych se zeptala, jaké pečivo je vhodné pro 9měsíční dítě? Pediatrička doporučuje bílý rohlík na kousání, s čímž já nesouhlasím. Dceři sice chutná, ale nechci jí ho dávat nijak často. Jak jsem kdesi zaslechla, dospělácké pečivo navíc obsahuje plno soli. Čím tedy u takto starého dítěte klasické pečivo nahradit?
    Děkuji, Karolina

  119. Dobrý den Karolíno,

    bílé rohlíky určitě nedoporučuji. Obiloviny je nejlepší přijímat v podobě kaší, krupota, rizota a pod. Pečivo je až poslední možností a nejvhodnější z něj jsou kváskové druhy. Margit

  120. Zdenka napsal:

    Dobrý den,

    chtěla bych se zeptat, od kterého měsíce je vhodné podávat dítěti maso, pokud nebylo ze zdravotních důvodů matky vůbec kojené.
    Děkuji.

  121. Dobrý den, pediatři běžně doporučují začím podávat maso od 7 měsíce věku dítěte, ale nezbytné to není. M.

  122. Pavlinka napsal:

    Dobrý den…dceři je 8,5měsíce stále kojím a od 6.měsíce přidáváme příkmy..bohužel nemám žádný zdroj bio zeleniny a ovoce…a farmářské trhy už také nebývají…jak zajistit dítěti kvalitní stravu,když se nedoporučuje nakupovat v běžných supermarketech…příkrmy ze skleniček odmítá…max.ovocné přesnídávky.

  123. Dobrý den, doporučuji zkusit najít v okolí farmáře, která vozí anebo rozesílá tzv. bedýnky se zeleninou. Po celé republice už funguje několik systémů. A i kdybyste nechtěla objednávat vždy jsou lepší nějaká zelenina a ovoce než žádné, tedy i to ze supermarketu, kde můžete nyní upřednostňovat dýně, kořenovou a košťálovou zeleninu na úkor dovozových rajčat a okurek. Margit

  124. lenka napsal:

    Dobrý den,
    kojení je moc fajn , ale pokud máte dítko adoptované na um. mléku stejně skončíte :(
    Mám , ale jeden dotaz … budeme začínat s příkrmy a budu je samozřejmě vařit sama , žádné kupované smradošky … jak ale uchovávat třeba mrkvové pyré , aby bylo dostatečně vyživné ? Nikde jsem mimo mražení nenašla jiný způsob . Myslím , že malý určitě na poprvé nesní celou mrkev … děkuji za odpověd

  125. lenka napsal:

    mimochodem bio zeleni lze koupit třeba na http://www.svetbedynek.cz/farmarske-bedynky/

  126. Dobrý den, malé dítě jí minimální množství pokrmů, které připravíte v průběhu pár minut, a proto doporučuji vždy chystat čerstvé (třeba i z půl mrkve a druhou polovinu použít pro vaření dospělých). Jako náhradní varianta je lednice, kde zeleninové pokrmy jeden až dva dny bez potíží vydrží. M.

  127. veronika napsal:

    dobrý den paní Margit,
    na 4 měsíční prohlídce,mi Dr řekla ať začnu zkoušet dávat mimi různé druhy potravin(zeleninu,ovoce,piškoty..).podle nových výzkzkumů(4-6m imunolog.okno) plně kojím. Poradila by jste mi jak často dávat ochutnávat a s čím začít?nebo se tím nemám řídit a mám až po 6m začít s příkrmovat?
    Předem moc děkuji za odpověď.

  128. Rozhodnutí je jen na Vás. Svoje doporučení vysvětluji v odkaze u příspěvku výše. M.

  129. LuDr napsal:

    Dobrý den paní Margit,

    jaký je váš názor na podávání pohanky dětem do 1 roku? Po zavedení zeleniny jsem začala dávat synovi (10 měsíců, kojený) také kaši připravenou z pohankové krupice, vroucí vody a malého množství panenského kokosového oleje, je to vhodný pokrm? Chci mu zatím dávat bezlepkové potraviny, jáhly mu bohužel nechutnají, rýže ano – ale má pak problémy se zácpou. Také bych se chtěla zeptat zda a proč je nutné obiloviny několik hodin namáčet ve studené vodě, rýži proplachuji, ale s pohankovou krupicí je problém (projde sítem). Předem moc děkuji za informace.

  130. Dobrý den, v omezeném množství jde podávat i pohanku, i když rýže, jáhly a kukuřice budou vhodnější. Popsaná pohanková kaše je určitě v pořádku. Obiloviny není třeba namáčet, ale pouze proplachovat. Obiloviny zpracované na kaše se už ani neproplachují anebo stačí, když je spaříte horkou vodou a tuto shora opatrně slejete. M.

  131. Alena napsal:

    Dobrý den,

    Ráda bych se zeptala, jaké množství bílého jogurtu a jak často, je vhodné podávat 8,5 měsíčnímu miminku.
    Dále by mne zajímalo, jestli je v pořádku, že se syn v noci budí s brekem skoro každou 1h-2h a jediné co ho uklidní je láhev s mlékem. Celkem toho dost vypije (cca 250 ml). Nevím jestli je možné aby měl takový hlad,přes den tak často jídlo nevyžaduje, a nebo se tím jen uklidňuje. Dudlík odmítá. Měla bych v noci mléko nahradit koj. vodou? V poledne mu dávám zeleninovo-masový příkrm, odpoledne ovoce, večer sní kaši (cca 150 ml). Syn má 74 cm a 11kg.
    Děkuji

  132. Dobrý den, omlouvám se, ale v rámci online poradny nemohu předávat individuální doporučení pro výživu kojence. Časté buzení o kterém píšete je neobvyklé, ale pro posouzení stavu je potřeba mnohem detailnější informace, a proto oporučuji situaci detailně konzultovat s pediatrem anebo nutričním specialistou. M.

  133. Hanka napsal:

    Dobrý den paní Margit,

    moc Vám fandím a po letech hledání jídelníčku, který by mi dělal dobře (a který pak také zlepšil mé zdravotní potíže) jsem došla prakticky k tomu stejnému, co hlásáte vy :-) Nyní mám ale 10ti měsíčního synka a ke stravování malých dětí nějaké otázky mám. Mnoho odpovědí jsem našla zde v diskuzi, ale ještě bych se chtěla zeptat na ovesné vločky. Sama je ráda snídám zalité horkou vodou (s kouskem mrkve, tahini apod.) a vím, že kaši z nich doporučujete i malým dětem. Slyšela jsem ale názor, že ovesné vločky velmi často obsahují škodlivé plísně, takže se zatím zdráhám se zařazením do synova jídelníčku (u sebe to tolik neřeším :-) ). Co si o tom myslíte? Pochopila jsem ale správně, že podle Vás je můžou i malé děti? Nebo je možné zařadit třeba i kaše z namletého bezpluchého ovsa? Nebude to moc „hrubé a celozrnné“ (laicky řečeno)? (a ty vločky by přeci jen ušetřily čas :-) ) Děkuji za Vaše aktivity a přeji mnoho úspěchů i nadále

  134. Dobrý den,
    s informacemi o plísních ve vločkách se setkávám teoreticky, ale prakticky v podstatě vůbec. V případě výběru z kvalitních zdrojů nevidím problém je používat i pro malé děti. Střídáníím více druhů kaší, včetně těch z bezpluchého ovsa, je určitě možné. Margit

  135. Aduš napsal:

    Dobrý den, Margit,
    chápu tedy dobře, že pokud dítě budu plně kojit a sama B12 suplementovat, nepotřebuji ho dávat ještě dítěti. Ale ve chvíli, kdy u dítěte začnou převažovat příkrmy, je vhodné dítěti B12 také dávat, je to tak? Děkuji, Aduš

  136. Dobrý den Aduš,
    ano, Váš postup je správný. Kojené dítě není třeba suplementovat. Vitamín B12 je třeba podávat až vegansky se stravujícím jedincům. Margit

  137. Petra napsal:

    Dobrý den,

    mám třetí dítě (11 let, 8 let, 6měsíců). Manžel má celiakii a já jsem z diametrálně jiných instrukcí pediatra zmatená. Přiznám se, že ze studie, na základě které došlo ke změně zavádění lepku, také. Každý si ji navíc vykládá trochu jinak.
    Manžel má ještě 16ti letého syna z prvního manželství a všechny „jeho“ děti (4) celiakii zatím nemají resp. mají neg.protilátky, všechny děti byly do roku bez lepku a potom se jim pomalu začal zavádět.
    U toho posledního jsem začala v 6. měsíci (nyní) 2xtýdně 1 piškot, posléze 2 piškoty, na základě poslední studie a doporučení pediatra. Malý měl odpoledne nafouklé bříško, prděl v noci se budil (bolelo ho bříško).Během 3 týdnů tohoto zavádění jsem vypozorovala že nejlépe mu bylo o víkendu a pondělí (piškoty jsme podávali v úterý a čtvrtek).
    Na základě mateřské intuice jsem se rozhodla lepek mu nepodávat. Jak je to u dětí s celiakií v rodině? Byly i tyto děti zahrnuty do studie, vypadá to že ano…jak vědci vědí, že když se dítěti podá lepek v malém množství do 7. měsíce, že se jde o prevenci, když účastníkům ještě nebude ani 15 let?
    Tchýně říkala, že manžel dostal lepek do sunaru v 6. měsíci (lžička) a měsíc na to krupici. Celiakie se rozvinula kolem jeho 11. měsíce s následnou 2měsíční hospitalizací v Motole.
    Tchýně de facto postupovala stejně jako doporučují stávající pediatři, tedy preventivně a manželovi se celiakie rozvinula. S jedním rozdílem – nekojila, byla hodně nemocná a brala vysoké dávky antibiotik.
    Ptám se tedy…jak postupovat u dítěte s celiakií v rodině(rodič)? Není lepší nechat trávící trakt dozrát bez zátěže a potom jej pomalu zatěžovat? Pokud má dítě celiakii mít,není lepší když se „projeví“ později ale v době vývinu mít střevo „nepoznamenané“? Podle toho, co jsem četla je studie poněkud povrchní a mladá na to, aby závěry z ní byly tak definitivní a jasné…můžete mi prosím můj názor nějak vyvrátit?
    Moc děkuji za jakýkoliv názor, s úctou a pozdravem,
    Petra (1+3 děti)

  138. Dobrý den Petro,
    Vaše nejistota je naprosto pochopitelná. Také mě, nové studie a aktuálně se prosazující doporučení nepřesvědčily. Jediné doposud jisté je podle mne prospěšnost čím déle dítě kojit a lepek či cokoliv potenciálně alergického zkusit podávat ještě v době kojení, tj, v čase, kdy je imunita dítěte podporována látkami z mateřského mléka. Jsem také spíše pro pozdější zkoušení rizikových potravin – sama doporučuji někdy po 10 až 12 měsíci věku. V okamžiku, že nyní vnímáte potíže poi zavedení lepku jsem pro okamžité vysazení a znovu zkoušení až po roce.
    Držím pěsti ať se situaci podaří zvládnout. Margit

  139. Eliška napsal:

    Dobrý den Margit,

    jelikož mám 6měsíční holčičku, s velkým zájmem jsem si přečetla Váš článek i všechny diskuzní příspěvky, nicméně nenašla jsem v nich odpovědi na tyto otázky:
    – jsem vegetariánka, ale jím ryby – od jakého věku je mohu vařit své dceři, je jedno, zda začnu tučnějšími rybami (losos), nebo bych měla upřednostnit „lehčí“ druhy?¨
    – i když jsem vegetariánka, rozhodla jsem se, že dceři dám možnost volby, zda se vydá stejnou cestou, jinými slovy, chtěla bych do jejího jídelníčku zařadit i maso, ačkoliv zřejmě ne všechny druhy – kdy začít a jak často (kolikrát týdně) jej podávat? Pokud bych jí dávala maso jen 1x – 2x týdně, jaké potraviny pak místo masa nejlépe podávat?
    – jak je to s vodou? Chtěla bych kojit alespoň do 2 let věku dcery, kdy mám začít podávat vodu/čaj a vodu podávat převařenou nebo balenou kojeneckou?
    – žiji ve Francii a dosud jsem zde nenarazila na kysané mléčné výrobky, předpokládám, že v 6 měsících mohu začít dávat dceři sýr, tvaroh? Je nějaký typ sýra, který je vhodnější než jiný.
    Předem děkuji za Vaše odpovědi, musím se přiznat, že informací na téma dětské výživy existuje spousta, ale často se hodně rozcházejí. Např. v knížce o výživě, kterou jsem si ve Francii zakoupila, se tvrdí, že lepek má být dítěti představen nejpozději do konce 7. měsíce, jinak se zvyšuje riziko rozvinutí celiakie, v jiné knížce naopak uvádějí, že do jednoho roku má být strava bezlepková. V článku se lepku věnujete, takže za to děkuji.
    Se srdečným pozdravem,
    Eliška

  140. Dobrý den Eliško,
    zde jsou obecnější odpovědi na Vaše otázky, protože v rámci takovéto online poradny nemohu řešit individualizované poradenství:
    – ryby se běžně doporučují v době okolo jednoho roku a můžete podávat i tučnější druhy, zásadním doporučením u ryb je při jejich častějším podávání střídat druhy
    – maso nemusíte podávat vůbec anebo klidně jen 1-2x týdně, lze jej začít podávat hned v 7. měsíci věku a více než druhy je zásadní kvalita
    – vedle masa má kojenec získávat bílkoviny zejména z mateřského mléka
    – při dostatečném kojení a příkrmech postavených na vodě jako jsou polévky a kaše, může stačit začít významněji doplňovat tekutiny až od jednoho roku
    – z tekutin doporučuji čaje a obyčejnou vodu
    – tvyroh by se měl ředit ať nedodáváte nadbytek bílkovin, sýry doporučuji až později
    Margit

  141. Terezie napsal:

    Dobrý den,

    děkuji moc za pěkně zpracovaný článek. Chtěla jsem Vás poprosit, zda byste mi mohla doporučit nějakou opravdu dobrou knihu (popř. web) o výživě dětí od kojenců po předškolní věk? Klidně i v angličtině. Děkuju, hezký den Terezie

  142. Dobrý den Terezie, omlouvám se, ale nemám jednu knihu, kterou bych doporučovala, sama čerpám z mnoha zdrojů a ty nejdůležitější postupně sdílím přes své texty anebo Fb. Kdybych něco super našla, určitě opět předám. Margit

  143. Terezie napsal:

    Dobrý den, děkuji za odpověď. Brala bych i doporučení na více knih :-)) U nás jsem na žádnou opravdu kvalitní, která by mě zaujala, bohužel zatím nenarazila. Vlastně jedna se mi hodně líbila, byla od pana Fořta („Aby dětem chutnalo“), ale některými věcmi jsem si nebyla tak úplně jistá… Proto bych raději více zdrojů. Asi jsem to předtím vyjádřila špatně, nehledám jen jednu dobrou knihu, možná pouze kdyby byla taková ucelenější. Co kdybyste nějakou knihu o výživě dětí napsala Vy? :-) Terezie

  144. Terezie, děkuji za podnět, jen mi nyní přijde nejvhodnější psát blogy, protože takto předávám nejaktuálnější informace i mohu se čtenáři přímo komunikovat – a také od nich získávát další doplnění mých informací. Dr. Fořta znám a v mnohém se shodujeme, ale jeho knihu bych jako vzor také nedávala. A problém je, že fakt nevím o knize dětské výživy, kterou bych doporučila. Sama také už většinou studuji jen z internetu, ale budu o Vaší otázce přemýšlet. Margit

  145. Karolina napsal:

    Margit, díky za skvělé rady. Mám 14 měsíčního syna, který má alergii (laboratorně neprokázanou) na mléko. Měl od 5.týdne života ošklivý ekzém, ale jak jsem nastoupila bezmléčnou dietu, ekzém zmizel. Teď při dokrmování, se při dotyku mléčného výrobku osype, proto je také na bezmléčné dietě. Já ráno a večer kojím, noci jsme teď odstavili, neb jsem byla šíleně unavená:) Moje otázka zní. Kolik mléka v tomto věku syn potřebuje? Večer zpravidla sní dávku kaše připravené z Nutrilonu HA, což mu nevadí, pak kojím před spaním a ráno. Pokud ho budu chtít odstavit úplně a on nebude chtít pít UM, co mu dám? Jak pokryji dávku vápníku, kterou potřebuje? Občas sní trošičku tvrdého sýra, a z něj reakci většinou nemá. Měl by být vystaven v malé míře mléku -viz sýr, aby si zvykal, nebo opravdu vše vyloučit?Kaše připravené z rostlinných mlék odmítá.Na alergologii jsme nebyli, výsledky prý u takto malých dětí nebývají průkazné. Měla bych si já sama nechat udělat rozbor krve, zda mám dost vápníku? Snažím se konzumovat potraviny s bohatým zdrojem Ca, piji rostlinná mléka s přidaným Ca a občas slupnu tabletku s Ca. Předem velmi děkuji za odpověď, moje pediatrička mi není schopná nic moc říct a posílá mě na alergologii. Karolina

  146. Dobrý den Karolíno, po jednom roce věku už dítě není kojenec a mléko není esenciální složkou výživy (i když to mateřské je určitě bezva mu dále podávat). Kravské mléko ani výrobky z něj vůbec podávat nemusíte a podle popisu situace bych to ani nedoporučovala. Doporučuji díle kojit, pokračovat ve zkoušení rostliných mlék ze semínek, a ořechů, které obsahují hodně vápníku a pravidelný příjem zelené listové zeleniny. Margit

  147. Karolina napsal:

    Vážená Margit, moc a moc děkuju za rychlou odpověď. Udělám přesně jak říkáte a již se případným nedostatkem mléka přestanu stresovat:) brokolici papá syn hodně, zkusím ho naučit na mandlové mléko, atd. Ještě jeden dotaz: mák a fazole – může syn v jeho věku 14 m vyzkoušet? Krásné Velikonoce, vaše velká fanynka Karolina

  148. Dobrý den Karolíno, mák i fazole jsou pro syna vhodné, mák nejdříve nejlépe v podobě rostlinného mléka a fazola začínat postupně v nižších množstvích, třeba do zeleninových polévek. Margit

  149. Michaela napsal:

    Dobry den Margit,
    dekuji za velmi zajimave clanky a rozhovory. Konecne zacinam mit aspon trochu jasno :-) Rada bych se zeptala, zda 18ti mesicni dite muze jist seminka (slunecnicova, lnena, dynova, konopna, sezamova….) a v jake forme (mixovane, namocene)? A tu samou otazku mam prosim k orechum (vlasske, kesu, liskove, mandle)? Jak casto tyto potraviny mohu podavat?
    Moc Vam dekuji za odpoved
    Krasny den
    Michaela Minarikova

  150. Dobrý den Michaelo, vše uvedené mohou děti už od doby, kdy jsou schopné semínka či ořechy důkladně rozkousat. Proto je nejvhodnější začínat je podávat v podobě másla, kde jsou rozdrcené na pastu bez kousků, a poté alespoň po namáčení vo vodě, které usnadňuje jejich kousání i trávení. Podávat je můžete i denně, množství záleží na kompletním jídelníčku. Margit

  151. Andrea napsal:

    Dobry den,chtela bych se zeptat zda muze devitimesicni kojenec kvaskovy chléb?doma preferujeme z pečiva jen tohle..a jeste jsem se chtela zeptat zda je vhodne dávat vecer pred spaním kaši(pohankova,jahlova atd) ?neni kaše vhodnější spíše rano?je tedy lepsi vecer dat nejakou zeleninovou?dekuji za odpověď

  152. Dobrý den, v tomto věku už dítě může kváskový chléb a kaše lze podávat ráno i večer, není důvod pro nějaké striktní doporučení, kdy jsou pro všechny nejvhodnější. Více záleží na kompletním rozložení jídel v průběhu dne, chutích a zvyklostech v rodině. Margit

  153. Monika napsal:

    Dobrý den, předem velký dík za Vaše stránky, které jsou skvělé, vtipné, mají švih a šmrnc a hlavně zdravý selský rozum. Velmi často na nich nacházím jak odpovědi na svoje otázky, tak i zajímavé nové informace, které mě vedou k dalšímu přemýšlení.
    Mám 20měsíců starého syna a s jeho výživou si dost lámu hlavu. Stále ještě kojím, snažím se mu pravidelně vařit. Když můžu, kupuji bio, zařazujeme pohanku, jáhly… ovesnou kaši má často k snídani. Chleba si pečeme kváskový žitno-pšeničný nebo kupujeme v dobré pekárně. Nicméně vzhledem k chaotickým a zároveň si odporujícím informacím jsem často docela tápající co pro něj už je nebo ještě není dobré.
    Všeobecný pokyn pediatrů, že dítě po roce může jíst všechno, mi intuitivně připadá zvláštní.. Např. v oficiálních receptech už i pro výrazně mladší děti se často vyskytuje zapékání tvrdým sýrem. Domnívala jsem se, že roztavený sýr je poměrně těžko stravitelný. Mýlím se? Odkdy je vhodné zavádět tvrdé sýry (názory na to se také různí) a případně gratinování?
    Zajímalo by mě jaký tuk je dobré používat jako základ pod jídla – napadá mě olivový, kokosový nebo přepuštěné (ghí) máslo. Co považujete za nejlepší volbu?
    Zároveň si nejsem jistá některými (spíše doplňkovými) potravinami, jako: koření (např rozmarýn, ale také to orientální), kokos a kokosové mléko (konzerva), avokádo, kyselá chuť obecně (např okurky, které syn miluje), sardinky (konzerva), olivy, rajčata z konzervy..
    Náš synek také rád sladké – kromě občasných celozrnných sušenek Alnatura si oblíbil rozinky. Objevila jsem nesířené, pouze s bavlníkovým (?) olejem – loudí je na mě často; je jejich každodenní konzumace (cca do 10kousků) v pořádku?
    A poslední otázka – jaký máte názor na úpravu tempura pro dítě tohoto věku? Celkem se smaženým jídlům vyhýbám, ale vzhledem k tomu, že jsem tuto úpravu objevila v knize Radost ze zdravých dětí, trochu mě zviklalo, že je možná tento způsob zdraví neškodlivý (i když mně moc nenapadá v čem je ta odlišnost od klasického nezdravého smažení). Přeji hodně radosti z Vaší (nám všem prospěšné) práce!

  154. Dobrý den, děkuji za ocenění webu. K Vašim tázkám:
    dítě může po roce skutečně téměř vše, co dospělí, ale jen v okamžiku, kdy se tito stravují zdravě, na běžnou českou stravu bych dítě určitě nepřeváděla
    v případě, že dítě nemá alergii ani intoleranci k mléku, může mléčné výrobky, nejvhodnější jsou zakysané a potom postupně lze přidávat i další včetně tvrdýchsýrů, ideálně z dobrých zdrojů
    vhodnost zapečeného sýra závisí především na kompletním složení jídla, třeba zapečený dýně hokkaido s trochou sýra nebude problém
    pro tepelné zpracování ghí anebo kokosový tuk, za studena pak kvalitní za studena lisované oleje, třeba z vlašských ořechů bude dětem více chutnat než olivový
    bylinková koření jsou v pohodě a i ostatní potraviny, které uvádíte
    nesířené sušené ovoce je vhodnou náhradou sadkostí a také doporučuji
    tempura pro zpestření, tj. třeba 1 – 2x za měsíc a jako doplněk talíře je v pohodě
    Margit

  155. Zuzana napsal:

    Dobrý den,
    i ja musím v první řadě poděkovat za Vaši práci a osvětu. V dnešní informační době je fajn znát misto, kam je možné chodit pro informace na jistotu a ne neustále hledat, analyzovat a pochybovat o věrohodnosti informací a doporučení… Chtěla bych Vás poprosit o radu. Mam 14 měsíčního syna, stále kojim (večer a nad ranem), ale cca do 2-3 měsíců bych ho chtěla odstavit mimo jiné i z toho důvodu, ze bychom mu chtěli s manželem výhledově pořídit kamaráda, což zřejmě nepůjde dokud budu kojit (od porodu jsem ještě nezačala menstruovat). Lámu si však hlavu s tím, čím mateřské mléko nahradit, abych mu zachovala alespoň večerní rituál. Umělé mléko zavádět nechci, kravské ještě nesmí, voda ani čaj v lahvičce take neni to pravé. Nemám obavy o množství mléčných vyrobku, těch ma za den i tak dost, ale spis o vhodnou náhražku… Předem moc děkuji a přeji pochopitelně hodně zdraví!

  156. Dobrý den, já děkuji za ocenění webu. Namísto kojení doporučuji zkusit podávat domácí rostlinná mléka – nejlépe ořechová a semínková, jako třeba mandlové, kešu anebo mákové. Jsou skvělým zdrojem minerálních látek a chutí se mohou blížit mateřskému mléku. Margit

  157. Denisa napsal:

    Vazena a mila pani doktorko,moc dekuji za super clanky a uzitecne rady ;-) mam 9mesicniho syna a tak hltam kazde vase slovo o detske strave.Kojim a hodlam v tom jeste dlouho pokracovat,prikrmy a kasicky delam domaci a tak bych se chtela poradit o jejich vhodnost,snazim se mu dat to nejlepsi,ale je to prvni mimco a tak se v tom potrebuji tak nejak utvrdit,ze to delam spravne..jidelnicek momentalne vypada takto: dopol.svacinka: ovoce (bez slupky,na pare upravene,rozmixovane-takze jakasi domaci presnidavka,nebo banan-ten nijak neupravuji), obed:masozeleninovy prikrm,jednou tydne zloutek misto masa.Vse delam v parnim hrnci a pak pridam trosicku ghi,pred a po obidku davam napit ciste koj.vody z panaka(nepouzivame dudlik ani lahvicku),odpol.svacinka: obilno ovocna kase. +Kojeni kdykoli chce,ve dne v noci.Po obidku a svacinkach take navic vetsinou dokojuji.Me dotazy jsou nasledujici-kdyz zrovna nesezenu hezkou cerstvou zeleninu,davam mrazenou-zaliju horkou vodou a pak upravuji v pare stejne jakoby byla cerstva-je to v poradku?Kasicky delam z ovesnych,jahlovych a amarantovych vlocek z country life-to je v poradku?Mohu delat i jine?Pohankove mi doporucili az po roce.. obedy delam jen zeleninu a maso,pripadne brambor+zeleninu a maso,ted se chystam pridat i dalsi „prilohy“-ryzi,cervenou cocku..co jeste v tomto veku mohu?A kasicky s ovocem mohu davat kazdy den,pripadne cim je obmenit?Seminka-slunecnicova,dynova..na ty je jeste asi brzy ze?Predem moc dekuji za odpovedi a omlouvam se za vycerpavajici dotazy,i kdyz me jich napada jeste daleko vic ;-)

  158. Dobrý den, vše, co popisujete, je naprosto v pořádku a doporučuji jen takto pokračovat. Ano, zmraženou zeleninu lze občasně také použít. Z obilovin můžete na kaše používat i kukuřici a quinou. Z příloh i postupně cizrnu a kroupy, i když začínat jen v minimálních množstvích. Kaše s ovocem lze i denně, semínka a oříšky lze už nyní, ale pouze v podobě oleje a másla. Margit

  159. Jana napsal:

    Hezký den, Margit,
    mám 9 a půl měsíční dceru, ráda bych se zeptala, zda je vhodné již v tomto věku dát polobroušenou Calasparu (zatím jsem dávala jen bílou), celkově pak přemýšlím, jak zařadit do jídelníčku zdravou formou lepek. Kromě kváskového chleba z bílé špaldové, jsem zkoušela ovesné vločky doma z vločkovače, ale pravdou je, že celé zrno se dětem doporučuje až v pozdějším věku. Stejně takto přemýšlím i o ječných kroupech, atd..je to zkrátka celé zrno. Tedy spíše kombinovat s necelozrnnými obilovinami a používat jen občasně?
    Děkuji, krásné dny přeju, Jana

  160. Dáša napsal:

    Vážená paní doktorko,

    dcerka právě oslavila rok a já tápu v její budoucí výživě. Doposud dostávala zeleninku, ovoce, bezlepkové kaše, kukuřičné těstoviny, rýži, domácí sušenky, křupky ze zdravé výživy, jinak kojím. Ale potřebovala bych si utřídit složení její budoucí stravy a taky, jaké denní chody by mělo mít roční kojené dítě?

    Navíc řeším otázku cukru. Okolí na mě pořád tlačí, že dítě potřebuje cukr, že mu nestačí ovoce. Mě se to zdá jako hloupost, ale oni by dcerku už strašně rádi krmili čokoládkama, bonbonkáma… Uvažuji, jestli můžu sem tam dovolit? Ale samozřejmě zdravější sladkosti.

    A ještě – dcerka měla reakci na ječnou kaši. Po radě pediatričky jsem vyzkoušela upéct sušenky s pšeničnou moukou, reakce byla slabší. Ale jelikož byla, lepek už jsem vynechala a uvažuji, zda jej zkusit teď? A čím? Začít pomalu? Malá se často natahuje po naší stravě a neoblbnu ji něčím jiným :D Uvažuji, že bych jí dávala už pečivo a pro tento případ jsem si pořídila i domácí pekárnu…

    Prostě chci pro své dítě to nejlepší a nad vším moc přemýšlím a už si teď nevím rady, zda to třeba nepřeháním. Budu ráda, když mi pomůžete.

    Předem děkuji za Vaši odpověď.

  161. Dobrý den Jano, vše uvedené už dcera může. K problematice celozrnných obilovin u dětí se vyjadřuji ve videu: http://www.margit.cz/musime-deti-krmit-bilymi-rohliky/
    Margit

  162. Dobrý den,
    jednoznačně se mohu vyjádřit k cukru, nikdo z nás jej nepotřebuje v podobě sladkostí, máme naprostý dostatek z ovoce, obilovin a zeleniny. Čím dříve začnete sladkosti nabízet, tím rychleji na ně dceru naučíte a ta bude stále více požadovat.
    Omlouvám se, ale vzorové jídelníčky nenabízím, vždy je třeba vycházet z toho, co právě děláte a konkrétního zdravotního stavu a pak postupovat podle doporučení zdravé výživy, která popisuji v mnoha textech zde na webu. reakce na ješnou kaši je neobvyklá a je vhodné se zamyslet nad nesnášenlivostí lepku, ale to nejlépe ve spolupráci s Vaší pediatričkou. Margit

  163. Kristýna napsal:

    Dobrý den,

    úvodem bych chtěla poděkovat za osvětu ohledně výživy, Váš web, potažmo i blog, jsou velmi inspirativní.
    Ráda bych se Vás touto cestou zeptala na názor na podávání sušeného kozího mléka od 1 roku. Mám skoro roční dceru a kojím ji ráno a večer. Po roce bych ji chtěla pomalu odstavit a nevím si rady, jaké mléko jí podat. Odmítám veškerá UM (obsah palmového oleje apod.), ale zároveň se obávám, abych dceři ve výživě dostatečně mléčnou dávku pokryla. Nyní má za den 2x kojení, 200ml bílého jogurtu, do ovoce ji míchám občas trochu zakys. smetany či tvarohu, začínám podávat tvrdé sýry. Je nutné jí místo kojení podat mléko nebo lze mléčnou dávku nahradit jinak?

    Velmi děkuji za reakci. Fajn léto mějte!

    Kristýna

  164. Dobrý den Krystýno,

    po roce už není mléko esenciální částí výživy a můžete jej i zcela vynechat. Obecně jakékoliv mléko upřednostňuji čerstvé nad sušeným, kde už hrozí oxidace tuků. I když kozí je podle mne stále vhodnější než kravské. Margit

  165. Tereza napsal:

    Vazena pani Slimakova,
    Moc dekuji za Vas web, nenasla jsem dosud duveryhodnejsi, co se tyce stravovani. Mam 15 mes.syna, nemuze mlec.vyrobky, silne ho zahlenuji. Snazim se zarazovat hodne seminek, obcas orechy (ja mam alergii, tak nechci u syna drazdit moc zazivani). Chci se zeptat, zda muzu denne u nej zarazovat makove mleko k pokryti potreby vapniku – z cca 35 g? Proc je podle Vas nejlepsi mleko z mandli? Dal varim casto brokolici, k obilovinam pridavam mor.rasy. Dekuji mnohokrat za informace a prip.tipy k pokryti vapniku.

  166. Dobrý den, děkuji za takovouto milou zpětnou vazbu. Makové mléko v takovýchto množstvích syn může a mandle doporučuji protože patří k méně alergenním ořechům. Vše, co uvádíte je skvělé a mohu jen doporučit v takovéto stravě pokračovat. Margit

  167. Michaela napsal:

    Dobrý den Margit,
    mám dotaz ohledně křupek pro děti. Co se týká složení nevidím na nich nic špatného(pohanka,kukuřice,rýže….,popř.olej). Není mi ale jasné, jak se daná surovina změní přípravou-extruzí. Nedochází při ní k degradaci prospěšných látek a naopak ke vzniku látek negativně působících?
    A ještě co se týká celozrnných obilovin pro děti do 3 let…Nejsou doporučovány kvůli obsahu vlákniny a špičatým kouskům, které poškozují střevo.Podle mého názoru je opravdu nevhodné pečivo, kam jsou otruby či šrot přidány. Těm se vyhýbám. Stále si ale nejsem jistá, zda stejná situace je i s koupenou mouku nebo doma namletou. Mudr.Hofhanzlová třeba celozrnné obiloviny vysloveně doporučuje. Existují opravdu popsané případy, kdy dítěti tyto obiloviny ublížily?
    Děkuji a přeji hezký den.

  168. Dobrý den, extrudované obiloviny se vyrabějí za použití vysokého tlaku a teploty a skutečně nejsou nijak zdraví prospěšné. Moje doporučení k pečivu u dětí vysvětluji ve videu: http://www.margit.cz/musime-deti-krmit-bilymi-rohliky/
    Margit

  169. Dáša napsal:

    Dobrý den. Paní doktorko, chtěla bych se zeptat na kupovaná rostlinná mléka. Jsou vhodná pro malé děti? Do roku, od roku? Na některých je totiž napsáno, že jsou pro děti až od pěti let. Zajímalo by mě, proč? Děkuji za Vaši odpověď a přeji pěkný den.

  170. Dobrý den, ano rostlinhá mléko jsou vhodná i pro malé děti, jen pozor nenahrazují mateřské mléko u kojenců. Nemohu však zde posuzovat složení jednotlivých druhů, ani proč je uvedeno doporučení až od 5 let – to se prosím ptejte u výrobce. Sama doporučuji si mléka doma připravovat a taktováto můžete bez omezení podávat. Margit

  171. Martina napsal:

    Dobrý den paní doktorko,
    omlouvám se, pokud jste již na stejný dotaz odpovídala. Chtěla jsem se zeptat, od jakého věku Vy doporučujete jogurty kojencům. Mám sedmiměsíčního syna, kterého kojím a postupně zavádím příkrmy. Také jsem se chtěla zeptat na obiloviny. Dr. Strnadelová, a nejen ona, do roku dítěte doporučuje výhradně rýži, jáhly, kukuřici, ale např. na stránkách modreho konika jsem se dočetla o nevhodnosti podávání většího mn. obilovin kojencům z důvodu množení kvasinek a horšího trávení. Mohla byste mi prosím poradit, jak s tímto naložit v praxi?
    Moc děkuji za odpověď a přeji krásný den. Martina

  172. Robert Vlach napsal:

    Dobrý den Martino, v případě dostatečného kojení stačí jogurty i až okolo desátého měsíce věku a ostatní mléčné výrobky ještě později anebo vůbec. Obiloviny podávat můžete, také více upřednostňuji bezlepkové a namísto pečiva více v kaších a celých zrnách, v takovéto podobě jsou v pohodě. Margit

  173. Martina napsal:

    Děkuji za rychlou odpověď. S takovým postupem se naprosto ztotožňuji, uvažovala jsem, že do roka mléčné výrobky dávat vůbec nebudu. Synovi podávám rýži nebo jáhly k obědu a večer rýžovou kaši. Nedávám ale plné porce obilovin a spíše v řidší formě a vždy dokojím kvůli lepší stravitelnosti. Lze obiloviny podávat i takto 2x denně?
    Ještě jednou děkuji Martina

  174. Robert Vlach napsal:

    Ano, obiloviny jde takto podávat i 2x denně. M.

  175. Hanka napsal:

    Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na Váš názor na rostlinné máslo Alsan. Můj 5-letý syn má alerigii na BKM a laktózu. Máslo jsem nahradila rostlinným máslem Alsan. Složení: palmový tuk, slunečnicový olej, slunečnicový lecitin, voda, mrkvová šťáva, citronová štáva, přírodní aroma. Je pro něj toto máslo vhodné?

  176. Dobrý den, ano v tomto případě je Alsan máslo skutečně vhodnou volbu. Margit

  177. Andrea napsal:

    Dobrý den, předem bych chtěla poděkovat za váš skvělý web a za vaši osvětu o stravování! :o) Dále bych se ráda zeptala na tip na sytější večeři pro mou 10-měsíční dceru (stále kojenou). V noci se několikrát budí na krmení.
    Děkuji za odpověď.

  178. Dobrý den, jestliže připravujete večer kaši, zvyšte její výživnou hodnotu hodnotu lžící ořechového másla. Jestliže jsou veřeře zeleninové zvyšte množství výživově bohatších potravin jako třeba přídavkem červené čočky, za studena lisovaného, quinoi, ovesných vloček anebo cizrny. Margit

  179. Marie napsal:

    Dobrý den,
    po jaké době zařadit do příkrmů ovoce? Jak často a kolik? A které je nejvhodnější? Děkuji za reakci a přeji vše dobré!

  180. Dobrý den, toto je velmi obecný dotaz, na který mohu jen podobně odpovědět: doba a množství příkrmů je vysoce individuální a je třeba vycházet z konkrétní siatuace, stavu dítěte a kojení. Obecně lze od 4. měsíce, sama jsem ale pro plně kojit až do šestého – sedmého a pak začít s příkrmy. Můžete začít jen zeleninou a po chvíli přidat ovoce, nejlépe lokální a množství se odvozuje od četnosti kojení. M.

  181. Martina napsal:

    Vážená paní doktorko,
    ráda bych se Vás zeptala, od jakého věku dítěte doporučujete zařazovat do jídelníčku maso a jak často?
    Děkuji za odpověď Martina

  182. Dobrý den Martino, kvalitní maso děti mohou od čtvrtého měsíce, ale také vůbec nemusí. Sama vždy upřednostňuji 6 měsíců plného kojení a pak až příkrmy, včetně masa, jestli si jej přejete podávat. Margit

  183. Jana napsal:

    Dobrý den paní doktorko. Mám 14 měsíční dcerku, kojená 4x denně (ráno, večer a před dvěma spánky) + ještě kojíme v noci 2-3x. Přikrmujeme od 6 měsíce, ale do 10 měsíce se tomu ani nedalo říct příkrm, ale spíše ochutnávání. Do roka jsem dávala jen zeleninu, ovoce a obiloviny, od roka má každý den i luštěninu, řasu, semínka. Dvakrát týdně dávám půlku žloutku, jednou týdně kousek bio domácího masa (zatím jen kuřecí). Pečivo a lepek jsme zařadili také až od roka, ale spíše sporadicky (cca 2-3x týdně kváskové pečivo). Jinak papá čerstvé ovoce (nyní jen jablka a hrušky, jižní jí nedávám), vařené ovoce, veškerou zeleninu kromě brambor a rajčat a převážně vařenou, z obilovin oves, jáhly, rýži, quinou, kroupy, bulgur, pohanku, kukuřičné těstoviny. Dělám domácí jogurty z kozího mléka, ale dcerka je vůbec nechce. Ke kravskému mléku a výrobkům z něj mám trochu respekt, protože mě samotnou z nich bolí břicho. Sladit jsem jogurt zatím nezkoušela. Nechci ze strachu, aby vše jedla, dělat moc ústupky, zejména v příjmu cukru. Myslím, že dost ho má v ovoci, co papá, plus kaši sladím trochou kukuřičného nebo jiného sladu. Myslíte, že když tolik kojím, nemusí dcerka papat mléčné výrobky?Stačí maso jedenkrát týdně, nebo byste přidala např. na dvakrát týdně? Měla už bych přidat ryby? Náš denní jídelníček vypadá asi takto (mimo kojení): ráno,- ovesná kaše se sladem a semínky (pražím a mixuju na prášek), dopoledne – přesnídávka z jablíček, občas nějaká kukuřičná křupka, oběd – různá vařená zelenina, obilovina a luštěnina, někdy žloutek nebo maso, kapka másla, svačina – odpoledne vařené ovoce, během odpoledne ještě nějaké čerstvé jablíčko, křupka nebo kousek kváskového pečiva, večeře – hustá zeleninová polévka s řasou, luštěninou a obilovinou nebo podobné jídlo jako na oběd. Zdá se Vám, že nám něco chybí? Občas mám pocit, že máme hrozně nudný jídelníček:) Ale možná je to jen proto, že zkrátka nejíme pribináky, rohlíky, sýry atd. Dcerka jinak prospívá, teď jsem zhubla při střevní chřipce, kdy se týden jen kojila, ale už má téměř veškerou váhu zpět. Dcera je pohybově velmi aktivní, čilá, běhá, hraje si, mluví, všemu rozumí. Děkuju předem za odpoveď. Jana

  184. Dobrý den Jano, omlouvám se, ale toto už je dotaz pro individuální poradenství, které z mé strany vyžaduje více času a konzultaci s Vámi. Margit

  185. Martina napsal:

    Dobrý den paní doktorko, chtěla bych se zeptat, od jakého měsíce věku dítěte doporučujete celozrnný např. žitný chléb? Příp. jakou byste volila alternativu za bílé pečivo ve věku 10m. Děkuji Martina

  186. Martina napsal:

    Děkuji za odkazy. Dávám synovi (10 m) žitný celozrnný chléb, bílé pečivo dávat nechci a jen jsem se chtěla ujistit, že mu celozrnným pečivem nezpůsobím zdravotní problému ve smyslu zatížení vlákninou, i když vím, že problémy spojené s bílým pečivem jsou větší. ještě jednou děkuji

  187. Markéta napsal:

    Dobrý den,
    dcera (2 roky) odmalinka vytrvale odmítá jakékoliv ovoce v jakékoliv formě, i sezónní ze zahrádky, nepomáhají žádné hry, lsti, nic. Příklad doma má, jíme zdravě, hodně ovoce a zeleniny. Nedávám jí žádné pamlsky, my to také nejíme. Ze syrové zeleniny jí pouze mrkev, občas. Momentálně jí pouze přesnídávky (a to jen kupované, domácí odmítá) a vařenou zeleninu v jídle. Dcera by klidně mohla žít jen o těstovinách a rýži. Jsem z toho zoufalá a demotivovaná. Můžete mne prosím nějak uklidnit :-) ?

  188. Dobrý den, v případě, že dcera slušně prospívá a je zdravá doporučuji jen trpělivě, ale v klidu vydržet s nabízením a zkoušením, co dceru ze zeleniny a ovoce zaujme. Zelenina je přitom mnohen důležitější, bez ovoce se dá i obejít. Zkoušejte prosím polévky, třeba i krémové, rozmixované a rozmixované pomazánky. Držím pěsti. Margit

  189. Pavla napsal:

    Dobrý den, paní doktorko. Jelikož mám 4-měsíčního syna, začínám přemýšlet o příkrmech. Hodně teď slýchám o tzv. „Imunologickém okně“, které děti mají mezi 4 a 6 měsícem života, a kdy by se mělo začít s příkrmy, aby se předešlo pozdějším alergiím. Máte k tomu nějaké informace, prosím? Jak se na to díváte Vy? Děkuji.

  190. Dobrý den, tématu se věnuji v jedné z otázek – odpovědí v rozhovoru s MUDr. Fojtíkem:
    http://www.margit.cz/komu-a-jak-muze-lepek-skodit/
    a také v tomto článku i komentářích: http://www.margit.cz/komu-a-jak-muze-lepek-skodit/
    Margit

  191. Hana napsal:

    Dobry den, dekuji za informativni clanek. V souvislosti s doporucenimi pro zdravou stravu pro deti (i dospele) jsem narazila na upozorneni na BPA (Bisphenol A) v konzervach. Nikde jsem nenasla, jestli je to ve vsech konzervach a jak poznam ty konzervy, ve kterych tato latka (ci jine skodlive, o kterych nevim?) neni. Ve vetsine pripadu se konzervam vyhybam, ale rada kupuji napr. kokosove mleko ci rajcata, fazole (prevazne od Alnatury). Dekuji,

  192. Dobrý den, BPA by podle mne v bio konzervách být neměl, ale přiznávám, že s jistotou nevím a mohu jen doporučit zeptat se výrobce či prodejce. Margit

  193. Pavla napsal:

    Paní doktorko, děkuji za odpověď k tzv. „imunologickému oknu kojenců“. Rozhovor s MUDr. Fojtíkem jsem si přečetla. Druhý odkaz je však stejný. Chtěla jste vložit ještě jiný článek? Děkuji.

  194. Nika napsal:

    Dobrý den,
    odkdy mohu podávat synovi (20 měsíců) tempeh? Naše strava je převážně vegetariánská (s vejci a mléčnými produkty), takže syn je na tom se stravováním podobně, ale ráda bych mu zajistila dostatek vitaminu B.
    A mohu se zeptat, zda je pro dítě jeho věku lépe stravitelný chléb v kváskovém provedení? Aktuálně sní denně jeden tenký plátek domácího celozrnného kváskového chleba, kde je i trochu necelozrnné špaldové mouky a rýžové mouky.
    Děkuji za odpověď a děkuji za Vaši osvětu.

  195. Dobrý den, ano po jednom roce věku je tempeh v pohodě a vhodným zdrojem bílkovin i minerálních látek. Kváskový chléb také schvaluji, omezené množstvé celozrnné stravy je jen správné. Margit

  196. Lucie napsal:

    Dobry den Margit,
    nejprve bych Vam chtela moc, moc podekovat, za vse co delate pro sireni informaci o zdrave vyzive. Byla jsem rok studentkou Akademie lecive vyzivy a diky Vam a studiu jsme zmenila stravovaci navyky cele nasi rodiny. Ted se nam narodila zdrava krasna dvojcatka, ktera plne kojim. Zatim to zvladam, ale bojim se chvile, kdy jim to prestane stacit. Ted maji 4,5 mesice (narodily se v 35 tydnu). Zacinaji se mi posledni dobou vecer budit po 3 hodinach (drive vydrzely az 5 hod.)
    Chtela jsem Vas tedy moc poprosit o radu jak dal.
    Kojit pres den casteji (ted mame rezim – 3 hod.)?
    Zacit pomalu zavadet prikrmy?
    Existuje nejake Bio mleko jako prikrm? A doporucila by jste ho? (sami doma kravske mleko uz nepouzivame, poze rostlinna)
    Velice Vam predem dekuji za odpoved.
    Lucie

  197. Dobrý den Lucie,
    jestli to půjde doporučuji ještě s plným kojením pár týdnů vydržet, i kdyby mělo být častější. Bio mléko do jednoho roku ne, to raději okolo 10 měsíce postupně k příkrmům přidat i zakysané mléčné výrobky a alespoň s nějaký kojením vydržet až do jednohu roku, abyste nemusela přidávat umělá kojenecká mléka. Margit

  198. Blažena Zappe napsal:

    Dobrý den,
    děkuji za skvělý článek.
    Dcerce je 10 měsíců a já bych ráda dostatečně kojila, jak je všude, i Vámi doporučováno, bohužel ale nevím kolik to je?
    Mohla byste prosím doplnit kolikrát denně je ideální/minimum jak staré dítě kojit?
    kojila bych jak si řekne, chtěla bych ale omezit kojení natolik abychom si mohli pořídit další dítě, tj. abych začala ovulaci.
    Děkuji
    Bláža

  199. Dobrý den Blážo, kojení se má skutečně především řídit potřeby dítěte, které se přirozeně s věkem omezují a takto přirozeně se vrátí i cyklus. Nejsme zastáncem doporučování jakýchkoliv tabulkových hodnot, každé dítě je úplně jiné a jeho potřeby se mohou rychle měnit. Margit

  200. Lucie Kojetínská napsal:

    Dobrý den,

    ráda bych se na základě čeho (konkrétné argument) vás nejnovější poznatky o zavádění lepku v souvislosti s alergiemi „nepřesvědčily“. Mně přijdou zcela logické. Měl by se zavést nejpozději do konce 5. měsíce. Je to období, kdy dítě nejsnáze lepek přijme bez přehnané reakce – v období, kdy jeho tělo je nastaveno na zavádění nové stravy a nejlépe se jí přizpůsobí… Pokud někdo celý rok nedá miminku lepek a pak ho teprve začně zavádět, může být reakce těla právem přehnaná, protože nemělo možnost se s ním „seznámit“ v době, kdy bylo připravené.
    Děkuji

  201. Dobrý den, studie, které jistili určitou výhodnost zavádět lepek mezi 4-6 měsícem věku třeba nesledovaly, jestli při zavádění lepku u starších dětí byly tyto také ješět kojeny a kojení je jasný ochraňující faktor. Margit

  202. Petra napsal:

    Dobrý den, Margit,

    chtěla bych se zeptat na váš názor ohledně ořechů v potravě malých dětí. Chápu, že zde může být problém s vdechnutím, ale jde mi o ořechy obecně (jako alergen) i v jiné formě, tj. např. ořechová másla, mléka, mleté ořechy jako přísada při pečení apod. Mám rok a půl starou dceru, je kojená, ale bojím se jí přidat do kaše lžíci ořechového másla, abych ji třeba nespustila alergii. Snažila jsem se k tématu najít více informací, ale doporučení se velice různí, někde doporučují zavést až po 3. roce života, jinde mezi 4.-6. měsícem (!!!), proto budu velmi ráda za váš názor.

    Moc děkuji a zdravím,

    Petra

  203. Dobrý den Petro, v případě, že není zvýšení riziko alergie na ořechy v rodině je možné je ve vhodné podobě (třeba jako ořechová másla) přidávat do jídel zhruba po 8 měsíci věku. Margit

Napsat komentář