Zdravý talíř

5. 11. 2012 Články štítky: , 118 komentářů

Zdravý talíř je nová a zdravější varianta zastaralé výživové pyramidy. Složení talíře odpovídá moderním vědeckým poznatkům, ukazuje nejlepší cestu k udržení zdravého těla i hmotnosti, tvoří základ zdravotní prevence a podpory účinné léčby.

Zdravý talíř

zdroj: Zdravý talíř je českou variací My Plate, dle doporučení Harvardu a PCRM

  • Zelenina by měla tvořit nejméně čtvrtinu příjmu potravin. Čím více rozmanité zeleniny upravené na různé způsoby sníte, tím lépe. Hranolky se k zelenině nepočítají a brambory patří svým složením spíše k polysacharidům.
  • Ovoce tvoří druhou čtvrtinu talíře. Nejzdravější a nejvýživnější je jíst sezónní ovoce různých druhů a barev. Příjem ovoce je možné nahradit konzumací zeleniny.
  • Bílkoviny získáte nejlépe z ryb, luštěnin, ořechů, semínek, zakysaných mléčných výrobků, vajec či masa. Většině z nás prospívá vyšší podíl rostlinných zdrojů bílkovin. Vybírejte dle své chuti i stravovací filozofie.
  • Polysacharidy jsou nejlepší v přirozené podobě. Například jáhly, ovesné vločky, žitné kváskové chleby či divoká rýže. Důležité je omezovat pojídání výrobků z nehodnotné bílé mouky.
  • Oleje a tuky jsou nejhodnotnější v superzdravých potravinách jako ořechy, avokádo či ryby. Vhodné je i kvalitní máslo a zastudena lisované rostlinné oleje. Nejezte margaríny a omezte i další průmyslově upravené tuky a oleje.
  • Tekutiny jsou nejlepší v podobě čisté vody a neslazených čajů. Slazené nápoje a čaje raději zcela vynechte.

Celkově doporučuji upřednostňovat přirozené potraviny před polotovary, lokální a bio potraviny před nekvalitní velkoprodukcí a dovozem. Kromě zdravé stravy si dopřávejte také venkovní pohyb, dostatek spánku, přátel a dobré nálady!

Stáhněte si:

Proč má talíř nahradit pyramidu?

Výživová pyramida již neodpovídá moderním poznatkům o zdravé stravě. Dodržování pravidel podle této pyramidy se podílí na epidemii obezity a cukrovky a může také přispívat k rozvoji srdečně cévních onemocnění.

První výživová pyramida vznikla již v roce 1974 ve Švédsku. Známější je americká verze z roku 1980 a o něco zdravější Středozemní pyramida z roku 2000 s výrazným posunem k rostlinné stravě. Přesto je na stránkách českých ministerstev zdravotnictví a zemědělství nadále doporučována obdoba nejstarší švédské pyramidy:

Výživové pyramidy

Za téměř 40 let historie výživové pyramidy se na ni nashromáždilo množství oprávněné kritiky. Zásadní výhrady vůči pyramidě uvádí následující srovnání se Zdravým talířem:

Výživová pyramida Zdravý talíř
odborně zastaralá doporučení odpovídá moderním poznatkům
je nutné znát počet porcí a jejich velikost pro jednotlivé potravinové skupiny díky grafice odpovídající skutečnému talíři není potřeba složitě počítat porce
důraz na příjem polysacharidů se podílí na epidemii obezity a cukrovky zdraví prospěšný důraz na příjem zeleniny, které má většina z nás málo
nerozlišování mezi typy polysacharidů vede k nadměrné konzumaci bílé mouky u polysacharidů je doporučen příjem rozmanitých a přirozených obilovin
maso a mléko je zobrazeno zavádějícím způsobem tak, že vypadá jako nenahraditelná součást jídelníčku začlenění masa a mléka do kategorie bílkovin ponechává možnost volby mezi rostlinnou a živočišnou stravou
doporučení omezovat sladkosti i tuky vedlo k popularitě nezdravých nízkotučných diet a pojídání margarínů doporučuje konzumaci zdravých tuků a olejů, zatímco škodlivé trans tuky a sladkosti vylučuje
u ovoce a zeleniny chybí upozornění na obsah zdraví prospěšných fytochemikálií u zeleniny i ovoce je zdůrazněna barevnost, různost a výživová hodnota
chybějící informace o tekutinách výčet vhodných a nevhodných tekutin
důraz na kvantitu a prevenci podvýživy důraz na kvalitu a zdravotní prevenci

Zdravý talíř najdete také na samostatném webu www.ZdravyTalir.info. Zkuste si talíř stáhnout a začít používat ještě dnes. Uvítám vaše dojmy, reakce, zkušenosti a komentáře:

  • Jak Zdravý talíř používáte?
  • V čem se vaše běžná strava liší od Zdravého talíře?
  • Napadá vás nějaké vylepšení doporučení talíře?

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

118 responses to “Zdravý talíř”

  1. anicka napsal:

    Výborné! Děkuji za osvětu – na školách pro budoucí nutriční terapeuty se bohužel učí stále ty staré „pravdy“. Naprosto souhlasím s uvedeným.

  2. Pavel Ovesný napsal:

    Hezký den, zajímal by mě Váš názor na doporučené denní množství ovoce (nebo alespoň poměr ku zelenině). Na Vašem talíři zabírá čtvrtinu plochy (a já osobně si dopřávám ovoce v takto velkém množství, hlavně ke snídani, jelikož jsem téměř přestal jíst pečivo), celá řada materiálů ale uvádí, že zeleninu je možné konzumovat v téměř neomezeném množství, zato varuje před příliš velkou konzumací ovoce (předpokládám, kvůli jednoduchým cukrům v nich obsažených a jejich rychlému vstřebávání do krve). Díky za odpověď. Pavel

  3. Dobrý den Pavle,
    na talíři mám ovoce o něco méně než čtvrtinu (větší čtvrtka je zelenina a kousek ze čtvrtky ještě berou tuky) a toto je asi nejvhodnější množství. Ještě o něco méně ovoce je možné, v případě, že se nahrazuje zeleninou.
    Vynechání pečiva může být dobrým rozhodnutím, ale samotné ovoce na snídani není podle mne dlouhodobě příliš vhodné. Ovoce skutečně přináší i dost velké množství cukrů a hlavně na snídani nedodává všechny potřebné živiny, tj. i dostatek zdravých bílkovin a tuků. Doporučovala bych například vyzkoušet ovesné anebo rýžové kaše se lžící jogurtu, ořechy, popřípadě sušeným ovocem a to čerstvé ovoce si nechávat zejména na svačiny. Samotné čerstvé ovoce na snídani potom lze v průběhu léta anebo občasných očistných období. Margit

  4. Frantisek napsal:

    Margit, citali ste Cinsku Studiu? Mate na to vyhradeny nazor?

  5. Ano, knihu od Dr. Campbella jsem četla a plánuji o ní napsat recenzi na svůj blog. Zjednodušeně kniha silně podporuje omezení až vynechání živočišných zdrojů potravin v jídelníčku. Studie je proto samozřejmě velmi pozitivně přijímána mezi obhájci vegetariánství a naopak kritizována některými jinými odborníky. Sama uznávám, že studie má svá omezení a ze zdravotních důvodů nevidím problém v přiměřené konzumaci vysoce kvalitních živočišných potravin. Problémem je, že většina živočišných potravin dnes běžně nabízených určitě není vysoké kvality a dnes běžný příjem těchto potravin není přiměřený. Proto i mé doporučení na stravu s vyšším příjmem rostlinných zdrojů potravy.

  6. Pepan Mencl napsal:

    Vážená paní magistro,

    na talíři jsem zaregistroval neslazené čaje a minerálky. Jaké máte na mysli konkrétně a v jakém poměru navzájem.
    Děkuji předem za odpověď

    S přáním příjemného dne

    Mencl

  7. Dobrý den,
    základem tekutin by měla být voda, ale tuto není problén v podstatě podle chuti doplňovat neslazenými minerálními vodami jestlže střídáte jejich druhy a stejné platí i pro čaje. Můžete bylinkové, kvalitní ovocné anebo zelené, jen když pijete více šálků čaje denně je opět vhodné střídat druhy a vařit spíše jemnější vývary, tj. používat menší množství čaje na větší objem vody.

  8. Pepan Mencl napsal:

    Děkuji za odpověď.

  9. Tomáš Pruša napsal:

    Dobrý den,
    rád bych se zeptal na několik úvodních otázek ve spojení se Zdravým talířem:
    – Jakým způsobem se pracuje s množstvím potravin, pokud není třeba složitě počítat porce? Pokud se jedná o poměrné zastoupení, jak pracovat s tímto grafickým doporučením u podvyživených či obézních?
    – Značí vyjádření „důraz na příjem polysacharidů se podílí na epidemii obezity a cukrovky“ u výživové pyramidy, že doporučení např. Společnosti pro výživu, která tuto pyramidu používá, podporuje obezitu a dostatečně nezohledňuje příjem zeleniny?
    – V čem konkrétně je zdůrazněna barevnost, různost a výživová hodnota zeleniny i ovoce oproti výživové pyramidě?
    – Co znamená slovo čaj ve Zdravém talíři? Častá otázka je spojená s pitným režimem – co se do něj počítá, jaké množství mám vypít, počítá se i mléko,… Jak s touto problematikou zachází Zdravý talíř?
    – Existuje modifikace Zdravého talíře pro děti nebo není třeba?
    Rozhodl jsem se Zdravý talíř zařadit do práce své studentky a budeme rádi za poskytnutí odborných podkladů pro mnohá tvrzení, např. „Výživová pyramida již neodpovídá moderním poznatkům o zdravé stravě. Dodržování pravidel podle této pyramidy se podílí na epidemii obezity a cukrovky a může také přispívat k rozvoji srdečně cévních onemocnění.“
    Považuji osobně grafická ztvárnění výživových doporučení za velmi potřebná a je třeba jim věnovat pozornost, podporu i kritickou diskuzi.
    Email pro další kontakt jsem uvedl v podpisu.
    Předem velmi děkuji za reakci.
    S pozdravem a přáním pěkného dne
    Tomáš Pruša

  10. Dobrý den,
    Děkuji za zájem o Zdravý talíř a jeho zařazení do práce vaší studentky. Doporučení jsem připravila jako reakci na nově se objevující informace o fungování metabolismu, a to zejména v souvislosti s přehodnocováním škodlivosti tuků a cukrů. Mým cílem je vyprovokovat diskuzi o u nás léta téměř neměněných výživových doporučeních a ideálně podpořit tvorbu vhodnějších.

    K jednotlivým otázkám:
    Na základě zkušeností s klienty vím, že počítání jednotlivých porcí a hlavně znalost, co porce u jednotlivých skupin znamená je značně nepraktické a v reálném životě nepoužívané. Oběcně se proto všechny svá doporučení snažím předávat v co nejjednodušší podobě s cílem zvýšení šance na jejich dodržování. Proto jsem podobně jako aktuální doporučení Ministerstva zemědělství USA navrhla poměrné zastoupení, které je podle mne snadno zapamatovatelné a při výběru stravy použitelné.
    U podvyživených i obézních jedinců je základním pravidlem přijímat výživově kvalitní potraviny a v případě, že neřešíme konkrétní metabolický problém, jako např. diabetes I. typu anebo celiakii, doporučuji jako základ ZT pro obě skupiny. Oddělená doporučení pro zdravotní potíže neřeší žádné ze státních výživových doporučení, protože se vždy jedná o základní obecná doporučení a u ZT je tomu podobně.

    Ano, podle mne doporučování, aby základem výživy byly polysacharidy a navíc ještě bez dostatečného zdůraznění, co to jsou zdravé polysacharidy (tj. prakticky ponechání, že se přejídáme výhradně výrobky z bílé mouky a cukry) je zásadní výživovou chybou a přejídání se cukry v nejrůznějších podobách dnes základní příčinou obezity či dokonce metabolického syndromu. Ano, a také si myslím, že příjem zeleniny není dostatečně podporován.

    Na barevnost ovoce a zeleniny je upozorněno v bublinách okolo talíře (barevnější ovoce má více živin, čím více rozmanité zeleniny tím lépe) a na mých stránkách je slovo fytochemikálie uvedené v tabulce prolinkováno s encyklopedií vysvětlující jejich význam.

    Zdravý talíř na rozdíl od výživové pyramidy především uvádí tekutiny jako nezbytnou součást zdravé výživy (talíř se džbánkem). V bublině jsou dále uvedeny příklady nejvhodnějších a nevhodných tekutin. Čaj je vývar z čajovníku, bylinek anebo sušeného ovoce a pro detailnější popis plánuji, stejně jako i u jiných skupin, přípravu doplňujících textu, které budu postupně publikovat. Mléko podle mne patří více než do kategorie nápojů do skupiny bílkovin.

    Modifikaci ZT pro děti nepřipravuji, ale plánuji přípravu a publikování textů blíže vysvětlujících, jak ZT používat pro děti, vegetariány, nemocné apod.

    Podklady pro přípravu jsem čerpala ze svého farmaceutického i výživového studia a pravidelného sledování internetových zdrojů. Vedle výživových doporučení ze kterých vycházím a odkazy jsou přímo ve článku, doporučuji například práce MUDr. Lustiga a MUDr. Mercoly, kteří jsou základními propagátory přesunu od nadměrného příjmu polysacharidů k vyššímu příjmu kvalitních tuků a bílkovin.
    Margit Slimáková

  11. Jessica Šlégrová napsal:

    Dobrý den,

    vaše názorná ukázka správného množství potravin v tomto provedení mě velmi zaujala. Proto jí použiji do své školní prezentace a ukážu svým spolužákům, co je důležité ohledně zdraví na základě vašich znalostí. Cením si vaší práce, kterou pomáháte ostatním lidem.

    Je mi 18 let a o výživu, kvalitu potravin jsem jsem začla s bratrem zajímat už před rokem a nyní jsem vegetariánka. Zjistila jsem, že mi toto téma přirostlo k srdci, a proto se obavám, zda bych byla schopna (přijata) jít studovat vysokou školu v tomto oboru (medicína atd.). To vše přišlo během mého studia na střední, která byla zameřena na jazyky, kvůli financím jsem přestoupila a nyní dostuduji na ekonomickém lyceum. Kdybych bývala věděla, že chci pracovat s medicínou, šla bych na gymnáziu, ale to už bylo bohužel pozdě. Myslíte, že by bylo možné se v tomto oboru dále rozvíjet? Studovat medicínu a výživu?

    Doufám, že nějak neobtěžuji, ale Váš názor by mi velmi pomohl.

    Děkuji

  12. Dobrý den, Jessico,

    přechod z ekonomického lycea na medicínu bude provděpodobně obtížnější, ale určitě ne nemožný. V každém případě si myslím, že zájem věnovat se společně lékařství a výživě je výborný nápad a takto přemýšlejících a vzdělaných lékařů bychom potřebovali spousty. Držím pěsti, Margit

  13. Anna Petrželková napsal:

    Včera večer jsem poslouchala Váš rozhovor na ČR 6 a velmi mne zaujal. Protože jsem náchylná k obezitě (je mi 65 let a kromě sklonů k obezitě jsem prožila život plný stresů) ráda bych věděla, jak použít principu „zdravý talíř“ ke srovnání váhy. Děkuji.

  14. Dobrý den, v případě, že budete dodržovat poměry mezi jednotlivými potravinovými skupinami, jak vidíte na Zdravém talíři a doporučení popsaná v bublinách okolo talíře, není třeba cokoliv dalšího hlídat. Hmotnost se bude pomalu, ale jistě snižovat anebo udrží na správné míře. Držím pěsti.

  15. Miluška Ševčíková napsal:

    Milá paní doktorko, jsem pravidelnou čtenářkou Meduňky, v lednovém čísle mě zaujal Váš článek o zdravém stravování. Zajímal by mě Váš názor na dělenou stravu a na pití zeleninových a ovocných šťáv k snídani. Mám stejný problém jako paní Petrželková, také stejný věk. Prosím o příklad jídelníčku na den. Zdravím a děkuji.

  16. Dobrý den,
    děkuji za napsání. Dělená strava, a v podstatě i všechny další módní diety jsou podle mne úplně zbytečné. Naopak správné složení jídel, kdy např. k ovesným vločkám na snídani přidáte i trochu jogurtu, tj. kombinujete polysacharidy s tuky a bílkovinou, budou prospěšnější než samotné vločky. Přídavkem tuků a bílkovin k polysacharidům totiž snižujete jejich glykemický index a takto i riziko zatěžování slinivky břišní, či dokonce rozvoje diabetu.
    Namísto příkladových jídelníčků vždy vycházím ze stravy každého klienta a tuto na základě potřeb postupně upravujeme. Obecně mohu každému doporučit dodržování poměrů mezi potraviny, tak jak je popisuje Zdravý talíř, a maximální upřednostňování přirozených potravin před jakýmikoliv polotovary.

  17. berinda napsal:

    Dobrý den, překvapilo mě, že na talíři uvádíte množství ovoce (jednoduché cukry) v 1/4. Co míníte o kombinaci ovoce + zelenina, ovoce + obiloviny? Jaký je váš názor na makrobiotiku?
    Díky za odpověď.

  18. Dobrý den,
    ovoce určitě nejsou jenom jednoduché cukry a makrobiotika je snad jediným výživovým směrem, který ovoce nedoporučuje. Mnoho druhů ovoce například patří k potravinám s nejvyšším množstvím antioxidancií, které se vyjadřuje ORAC hodnotou:
    http://www.margit.cz/encyklopedie/orac/

    Syrové ovoce je většinou nejlépe jíst samostatně, i když například jablka lze kombinovat. Makrobiotika je podle mne výživová filosofie s hodně restriktivními výživovými doporučenými. Určitě může někomu vyhovovat či dokonce přispět v vyřešení zdravotních potíží, ale nepovažuji ji ani za nejlepší výživovou možnost ani za jedinou vhodnou. Vedle výživové hodnoty je podle mne důležité, aby strava i přinášela radost, byla požitkem a mohla být sdílena s přáteli, což např. zejména u dětí stravujících se makrobioticky je velmi omezující. A tak i třeba perfektně výživové stravování může být z hlediska sociálního spíše škodící. Doplňuji, že makrobiotiku jsem také studovala i nějakou dobu zkušebně praktikovala.
    Více o ní píši v encyklopedii na: http://www.margit.cz/encyklopedie/makrobiotika/

  19. Hana Macková napsal:

    Dobrý den,
    chtěla jsem se zeptat jaký druh rostlinného tuku je podle vás nejlepší na dušení, eventuelně smažení? Díky za odpověď.

  20. Dobrý den,
    ke smažení jsou vhodnější tuky s čím vyšším kouřovým bodem. Z rostlinných olejů do této skupiny patří např. sezamový olej, arašídový olej, slunečnicový na pečení a olivový olej. Dětailně jsou oleje, včetně jejich doporučeného použití, popsány v knize Bioabecedář Hanky Zemanové, na stranách 96 – 97.

  21. Dita napsal:

    Dobrý den, chtěla bych se vás zeptat na váš názor ohledně biopotravin. Nedávno v d- testu provedeném testu olivových olejů nedopadly oleje v  bio kvalitě dobře /pro obsah chem.látek/. A dále bych se vás chtěla zeptat zda se domníváte, že bio potraviny z Číny, Turecka aj neevropských zemí jsou opravdu kvalitní. V některých druzích výrobků nelze sehnat produkty z evropských zemí /např. se domnívám, že sezamový olej pochází pouze ze zemí mimo EU/. A ještě bych měla jeden dotaz – jsou výrobky ze soji např. tofu vhodné i pro děti ? Kdysi jsem u dr. Fořta četla, že výrobky ze soji jsou často kontaminovány plísněmi – jaký je váš názor. Děkuji za odpověď.

  22. Dobrý den,
    biopotraviny určitě moc doporučuji a sama upřednostňuji. Samozřejmě, že i mezi němi se někdy mohou najít problematické výrobky, al ejako celek mohou být jen prospěšnější. Detailně o důvodech pro nákup biopotravin píši v mnoha příspěvcích : http://www.margit.cz/tag/biopotraviny/

    Raději než biopotraviny z Číny bych však doporučila lokální kvalitní potraviny anebo kombinaci obojích. Ze sójových výrobků doporučuji jen ty fermentované a omezeně tofu. Proto tofu může i malé dítě, ale nepřeháněla bych to s množstvím.

  23. Alžběta napsal:

    Dobrý den, Váš zdavý talíř mě zaujal a přišel mi docela pochopitelný, než jsem si uvědomila, že nevím, v čem se měří – jestli je to objem, hmotnost, kalorie.. – mám sníst čtvrtinu váhy v bílkovinách, čtvrtinu porcí, čtvrtinu objemu nebo čtvrtinu kalorií? Díky za objasnění.

  24. Dobrý den,

    výhodou talíře je, že není třeba nic měřit ani propočítávat velikost porcí. Pro zdravou výživu stačí dodržovat zhruba uvedené proporce potravin na každém talíři anebo v průběhu dne. Například, když budete jíst hlavní jídlo, lze jej podávat bez ovoce a skupinu zeleniny, bílkovin a obilovin roztáhnout do třetin. Ovoce si potom dáte samostatně na svačinu.
    Zcela přesné měření příjmu živin není možné (většina potravin obsahuje všechny tři základní živiny), ale ani potřebné. Důležité je zhruba dodržovat navržené rozložení mezi živinami a zejména doporučení uváděná v bublinách okolo talíře. Jako nejdůležitější vidím upřednostňovat přirozené anebo minimálně upravované potraviny na úkor polotovarů.

  25. Josef Pova napsal:

    Dobrý den,
    jsem moc rád, že někdo konečně výživu dal do kruhu(talíře), tím je snad řečeno vše a to, že všechno je stejně důležité. Jenom snad bych měl drobnou výhradu k bílkovinám živočišného původu. Důvod je jednoduchý z logického důvodu je zřejmé, že s příjmem těchto bílkovin dostáváme do těla minimálně 7x víc ostatních škodlivin, které jsou obsažené v rostlinách. A to zdůrazňuji minimálně. To znamená, že rozhodně bych proto živočišné produkty nedoporučoval jako zdravé logicky to nejde. Totiž nepředpokládám, že zvířata jedí kvalitnější stravu než my. Jinak moc děkuji za osvětu a jednoduché znázornění.

  26. Marie napsal:

    Dobrý den, zajímám o různé směry ve výživě a jelikož hodně cestuji, postřehla jsem zajímavé věci: např. v Kolumbii ke každému jídlu pijí džus, resp. naše smoothies z čerstvého tropického ovoce, které je doslova nabité vitamíny (guava nebo šp.guayaba, lulo, feijoa, maracuya, atd…), nikdy nekombinují sladké a kyselé ovoce dohromady…lidé vypadají v průměru o 10 let mladší, mají minimum vrásek, zdravé vlasy…k snídani dle regionů snídají výborné speciální kukuřičné placky, vejce (na měkko či sázené) a právě nějaké to čerstvě připravené smoothie, lidé tam vypadají dobře, upraveně, nezapáchají jako někde jinde. V jižní Indii, kde lidé jedí minimum čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny, lidé naopak mají tmavé kruhy pod očima, vypadají o 5 až 10 starší (muži i ženy), ženy mají často problémy s pletí- je evidentní, že mají problémy s játry a ledvinami jsou /overcharged/. Lidé v Keni povětšinou jedí kaši z kukuřičné či jiné mouky, která doslova zalepí žaludek a necítí tak hlad, bohužel většině Keňanům zapáchá z úst. Lidé v severní Itálii nesnídají čerstvé ovoce, pijí jen kávu a k tomu něco sladkého, obědvají těstoviny z kvalitní semoliny, eventuálně rybu a nějakou zeleninu…ženy jsou velmi štíhlé oproti např. Češkám, i když jsou vysoké. A zde v ČR? stojíte v supermarketu a cítíte nepříjemný zápach, pravděpodobně zákazníci za Vámi jsou obézní, v obličeji a celkově neupravení, v košíku mají nějaké polotovary, uzeniny, pivo, levné limonády,žádnou zeleninu ani ovoce, žádné kvalitní základní potraviny….bohužel ten obrázek vidím i cítím přilíš často, když musím do nějakého obchodu…takže něco tady není v pořádku….

  27. Radek napsal:

    Přeji dobrý den
    Jak mám rozumět tomu, že barevnější ovoce má větší obsah živin. Obvykle ovoce v hypermarketu je barevnější, než to co vypěstuje na zahrádce, ale nemyslím si, že to z hypermarketu je kvalitnější.

    Děkuji za odpověď.

  28. Dobrý den,
    U barevnosti myslím na obsah ochranných rostlinných látek, které jsou barevnými pigmenty rostlin a zjednodušeně čím sytější barva tím vyšší obsah fytochemikálií. Dobrým příkladem je srovnání barvy u zahradních kanadských a u lesních borůvek. Lesní borůvky barví podstatně více a jsou výživově bohatší. Samozřejmě, že například u jablek však záleží i na odrůdě a pravidlo tedy není zcela rigidní. Doporučením chci zejména přimět k větší pestrosti na talíři.

  29. jindra napsal:

    Dobrý den, dlouhodobě se snažím o zdravější stravování pro celou rodinu, naučili jsme se používat obilné kaše, luštěniny, celozrnnou mouku, omezili kravské mléko. Ke změně zvyků naši rodinu přiměla potrainová alergie našeho teď už tříletého syna (projevuje se občasným atopickým ekzémem). Jediné, s čím si neumím poradit, je bílý cukr, to je hotový mor. Jsem si celkem vědoma, že u mě je to přímo závislost a už jsem zkoušela všechno možné – znám různé sladěnky a alternativní sladidla, ale nemohu přestat jíst cukrovinky, a to v dost velkém množství. Možná si někdo řekne, že je zapotřebí silnou vůli, ale já to nějak zatím nemůžu dokázat. Máte prosím Vás radu nebo recept na tento problém?
    Děkuji za odpověď.

  30. Dobrý den, doporučuji zkusit zvýšit porce základních jídel tak, aby jste se stále cítila více sytá. Držím pěsti.

  31. Vlavl napsal:

    Dobrý den, Vaše stránky se mi moc líbí a ráda bych se zeptala na Váš názor ohledně každodenní konzumace masa. Všimla jsem si, že ve všech dnes doporučovaných jídelníčcích se minimálně v jednom chodu maso (nejčastěji kuřecí či krůtí) vyskytuje, avšak pamatuji si i doby, kdy se říkalo, že každodenní konzumace masa (zvláště červeného) zbytečně zatěžuje organismus (nadbytek purinů atd.). Jaký názor na konzumaci masa máte Vy? Je prospěšné ho jíst každý den, pokud budeme upřednostňovat ryby a maso bílé před červeným, a jaká je situace u starších lidí? Je pravda, že maso již tolik nepotřebují, nebo ne?
    Děkuji moc za odpověď!

  32. Dobrý den,

    děkuji za ocenění stránek. V jídelníčku všichni potřebujeme denně přijímat bílkoviny, a je na každm z nás jestli budou více z masa a ryb anebo rostlinných zdrojů, obojími je možné zajistit zdravou výživu. Zcela obecně je však pravdou, že ve vyspělých zemích se dnes větší část populace zbytečně masem a celkově i živočišnými potravinami přejídá a prospělo by nám spíše přidat na rostlinných bílkovinách.

    Každodenní konzumace masa je většinou skutečně zbytečná a k běžně doporučovanému množství patří asi 3 porce masa týdně. Upřednostňování ryb a bílého masa je vhodné, ale stejně tak je i třeba pohlídat kvalitu těchto mas. Starší lidé také potřebují bílkoviny, i když se snižujícím se energetickým výdejem postuopně klesá i potřeba celkového příjmu stravy.

    Potřebě konzumovat maso se budu věnovat i ve svém příspěvku o vegetariánství, který zde na stránkách zveřejním zítra.

  33. Tomáš S. napsal:

    Dobrý den,

    trochu mě zaskočila formulace „Jezte různobarevné druhy, to barevné má vyšší obsah živin.“ Cožpak není všechno ovoce barevné? V nadsázce se zeptám: Mám upřednostnit čevené nebo zelené jablko? Nebo co tím míníte, že má být pestrost ve výběru ovoce? Doporučuji přeformulaci a předem děkuji za odpověď na e-mail.

    S pozdravem TS

  34. Dobrý den,

    děkuji za upozornění a uznávám, že formulace asi nejsou zcela správné. Pod barevností je zde míněn obsah ochraných rostlinných látek – fytochemikálií, které jsou i barevnými pigmenty rostlin a zpravidla, čím sytější barvy je ovoce nebo zelenina, tím více těchto živin. A různé barvy znamenají různé druhy fytochemikálií, proto doporučuji i tu pestrost.

    S pozdravem, ms

  35. renata wilkusová napsal:

    Dobrý den, v první řadě Vám chci poděkovat za tyto stránky. Snažím se věnovat osvětě správného stravování a díky Vám mám zase něco „v ruce“ :) Chtěla bych se zeptat na stévii. Používám jí již několik let a z větší části jí nahrazuji cukr. Kaše, nanuky, pudinky apod. sladím pouze extraktem z ní. Pokud peču něco sladkého, nahrazuji více než polovinu cukru.
    Je vhodné jí používat v takové míře? Děkuji za odpověď a přeji krásné dny.

  36. Dobrý den, já děkuji za pochvalu. Ano, stévii je možné pravidelně používat ke slazení a určitě je skvělé, že se Vám díky ní takto daří snižovat množství cukru ve stravě.

  37. Martina napsal:

    Dobrý den,
    zajímalo by mě, z jakého důvodu nemáte v kategorii bílkovin žádnou zmínku o mléce (nezakysaném), jogurtech či sýrech, de facto významnou součást kategorie mléčných výrobků a významných zdrojů vápníku? Na jakou velikost talíře se „dávky“ měří? Při předpokladu, že plný talíř si ke svačině nedám, jak jej mám potom během dne jen z uvedených poměrů dohnat? Jak jste při přebírání amerického talíře vytvořeného pro specifickou americkou populaci zohlednila kulturní zvyklosti a genetické odlišnosti středoevropské (české) populace?
    Děkuji za odpovědi,
    Martina Gregorová

  38. Dobrý den,
    jogurty patří mezi zakysané mléčné výrobky, a proto jsou uvedeny (jogurt je i na obrázku, jen možná ne úplně jednoznačně rozpoznatelný). Ostatní mléčné výrobky a mléko samotné nezavrhuji, jen jsem je z prostorových důvodů neuvedla mezi nejžádanější zdroje. Důležitější než velikost talíře je poměr mezi jednotlivými porcemi, který je z talíře zřejmý. V případě, že například součástí hlavního jídla nebude ovoce, se zbylé čtvrtky rozdělí do třetin, ovoce se dá na svačinu a v rámci celého dne bude možné poměry dodržet.
    Zásadní genetické odlišnosti a dnes v už ani kulturní mezi vyspělými zeměmi nejsou. Výživová doporučení v podobě pyramidy byla např. od počátku, jak v evropských zemích, tak i USA v podstatě shodná, a proto jsem ani sama nijak speciálně neměnila. Navíc obecná doporučení poměrů mezi jednotlivými skupinami dávají dostatek prostoru pro zohlednění individuálních chutí i kulturních zvyklostí. Margit

  39. Martina napsal:

    Paní doktorko, dovolím si Vám oponovat ohledně genetických rozdílů: nedílnou součástí Spojených států je hojně zastoupená černošská populace, která má významně vyšší zastoupení jedinců například s laktózovou intolerancí (pro ostatní čtenáře – neschopnost trávit mléčný cukr laktózu). Genetické odlišnosti se ale objevují i v rámci Evropy samotné, například Švédové naopak tráví laktózu bez problémů téměř všichni a v české republice je poměr zhruba takový, že cca 30% jedinců má laktózovou intoleranci. Výživová doporučení dané země by ale tato specifika vlastních občanů měla zohlednit, nemám pravdu? K chybějícím mléčným výrobkům a samotnému mléku – připadá mi zvláštní, že z „prostorových důvodů“ se do vlastního talíře ale kupodivu ani do doprovodných popisků nevešly tak důležité komodity, když přihlédnu k jejich nesmírnému významu. Nebojíte se, že si tento fakt běžný čtenář vyloží tak, že mléčné výrobky nejspíš nejsou důležité, když je nemáte ve svém grafickém doporučení zapracované?
    S pozdravem, Martina Gregorová

  40. Dobrý den,
    opakuji, že mléčné výrobky jsou graficky i slovně zapracované, a to v jejich nejlepší zakysané podobě. Na druhé straně je faktem, že konzumace mléka není pro život nezbytná a je jen na každém z nás, které zdroje bílkovin budeme upřednostňovat.

    Výživová doporučení tohoto typu jsou vždy určitým zjednodušením a když se podíváte na jejich historii zjistíte, že až donedávna např. mezi doporučeními americké, české anebo švédské výživové pyramidy v podstatě neexistovaly rozdíly, proto nechápu Vaši opakovanu kritiku odkazující se na genetickou odlišnost. Jinak mléčné výrobky speciálně neuvádí ani nejnovější výživová doporučení Harvardovy lékařské univerzity, ve kterých jsou stejně jako na Zdravém talíři mléko a výrobky z něj pouze součástí skupiny bílkovin. S pozdravem Margit Slimáková

  41. Kacenka napsal:

    Dobrý den,mám dotaz ohledně lněných semínek.Mám jednoduchý recept na tzv.chléb z mletého seminka a vajíčka.Je to v pořádku?místo běžného pečiva samozřejmě.Miluji dělenou stravu a zatím mi nikdo neporadil zda tento chlebík mohu.Dle mne ořechy jsou neutrální skupina tak lněné semínko by taky mohlo být.Děkuji za odpověd.

  42. Melanie N. napsal:

    Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat, jaký máte názor na detox s rýžovou kůrou podle kniky K.Horákové Detoxikace organizmu- změna života k lepšímu.je to kůra na 36 dnů,kdy 9 dnů se jí pouze vařená rýže Natural,dalších 9 dnů se jí 75% rýře a 25% vařené zeleniny ,dalších 9 dnů rýže 60%,dušená zelenina 20%,luštěniny 20% a posledních 9 dnů se k tomu všemu přidá i syrová zelenina a poté pozvolna přecházíme na pestrou střídmou stravu.držím ji už týden a cítím se velmi dobře, věřím ve váhovvý úbytek i detoxikacipo dlouhé zimě.
    S pozdravem Melanie N.

  43. Martina napsal:

    Dobrý den,
    omlouvám se, že Vám zase píšu :) nicméně problematika bílkovin je pro mě zásadní a proto se dále táži.
    – Jakým způsobem je tedy podle Vašeho talíře zajištěno, aby člověk, který se podle něj stravuje, získal stravou dostatečné množství vápníku?
    – Jakým způsobem Váš talíř zajišťuje dostatek denní dávky železa, kterého mohou mít zejména dívky ve vývinu nedostatek?
    – Právě proto, že je talíř do značné míry zjednodušení, jaktože v kategorii bílkovin v grafickém zpracování jsou hned dva zástupci neplnohodnotných bílkovin – luštěnin?
    – Pokud je na nás, jaké bílkoviny si zvolíme, proč tedy není ve Vašem talíři znázorněno i klasické maso, co je na mase špatného? (ano rybu vidím, jenže rybu mnoho obyčejných lidí za maso nepovažuje – pro „masožravce“ není dostatečně masová a pro některé vegetariány je to právě jediné, jakž takž přijatelné maso).
    Většina lidí totiž k vegetariánství netíhne a ani nikdy nebude, určitá doporučení ke konzumaci masa ( i mléčných výrobků) jsou proto pro širokou veřejnost, které je Vaše doporučení určeno, dle mého názoru potřeba. (Odtud i má narážka na kulturní zvyklosti a ohledně mléka a mléčných výrobků i poznámky ohledně genetických odlišností).
    Dotaz nebyl míněn jako rýpání, spíše chuť na danou problematiku diskutovat. Pokud jsem Vás svými dotazy popudila, pak se omlouvám.
    S pozdravem,
    Martina Gregorová

  44. Dobrý den, recept je určitě v pořádku i by měl vyhovovat dělené stravě, kterou však nijak nedoporučuji.

  45. Dobrý den, osobně více než jakékoliv restrikční kůry doporučuji dlouhodobou zdravou výživu. V případě, že Vám však režim vyhovuje není problém jej absolvovat. Margit

  46. Dobrý den,

    překvapuje mne, že je pro Vás zásadní problematika bílkovin, protože jejich nedostatek není v naší běžné populaci žádným problémem. Maso jsem neumístila, protože jedním z našich hlavních problémů je naopak přejídání se potravinami živočišného původu, a zejména masa. Naopak luštěnin máme většinou nedostatek a nejnovější světová doporučení se shodují v potřebě více upřednostňovat potraviny rostlinného původu.

    Ještě k mléku, je pravda, že my jej trávíme lépe než jiné rasy, ale namísto laktózových intolerancí zde máme spousty alergiků na kravské mléko.

    Otázku příjmu jednotlivých živin neřeší žádné ze státních grafických výživových doporučenív. V případě hlubšího zájmu a potřebě detailněji probrat jednotlivé živiny v jídelníčku doporučuji využití nabídky osobního poradenství.
    S pozdravem Margit

  47. Gabriela napsal:

    Dobrý den, moc a opravdu z celého srdce Vám děkuji za Váš talíř. Chtěla bych se jen zeptat, mám v tom trošku zmatek, na kombinaci skupin potravin. Znamená talíř, že mohu kombinovat např.celozrnnou rýži, dušenou zeleninu a parmezán (rybu či maso) najednou? Různé výživové směry totiž některé kombinace nedoporučují a zajímal by mě Váš názor na kombinace skupin. Mockrát děkuji za Váš čas. Gabriela H.

  48. Dobrý den Gabrielo, ano, kombinace, kterou popisujete je naprosto v pořádku. Dělená strava je módní dieta, se kterou nesouhlasím. Většina potravin, včetně mateřského mléka, obsahuje všechny tři makroživiny, tj. bílkoviny, polysacharidy i tuky. Margit

  49. Radka Hašková napsal:

    Dobrý den paní Margit,
    potřebuji pár kilogramů zhubnout, tak jsem začala chodit do jedné výživové poradny. Dověděla jsem se pár rad, které ale potřebuji s někým prokonzultovat. K tomu, aby mé tělo začalo odbourávat tukové zásoby, mám jíst 1,5 g bílkovin na kilogram mé váhy, což je 135 g bílkovin denně. A navíc mám jíst sacharidy jen do oběda a odpoledne už jen bílkoviny (jedno zda rostlinné nebo živočišné). Samozřejmě doplněno alespoň půl kilogramem čerstvé zeleniny v průběhu celého dne. Ať jím jak jím, mám dojem, že mi bílkoviny už tzv. „lezou ušima“. Můžete mi prosím napsat váš názor, zda těch 135 g bílkovin není příliš mnoho? Někde jsem četla, že přemíra bílkovin tělu nesvědčí, spíš naopak. Snažila jsem se do této doby jíst ode všeho trochu, používat selký rozum, ale – pravda – váha dolů nešla. Teď jsem dokonce přidala i syrovátkové koktejly, abych měla těch bílkovin dostatek.
    Moc děkuji za váš názor, přeji krásný den.
    Radka

  50. Dobrý den Radko, běžně doporučená je dávka O,8 g bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti. Doporučení, které jste dostala je skutečně extrémně vysoké a doporučuji v poradně znovu prodiskutovat. Margit

  51. Romana Nováková napsal:

    Dobrý den, ráda bych se zeptala zda už jsou publikace textů jak používat zdravý talíř pro vegetariány. Popřípadě jestli mi můžete prozatím napsat nějaké informace na toto téma. Moc děkuji. Romana

  52. Dobrý den,
    uvedená ilustrace Zdravého talíře je vhodná i pro vegetariány. Na talíři už totiž není jako v pyramidě doporučení konzumovat maso, ale bílkoviny a je jen na každém, z čeho bude bílkoviny přijímat. Vegetariáni si proto podle potřeby čtvrtku talíře zaplní rostlinnými zdroji bílkoviny, které jsou také uvedené. Margit

  53. Michaela napsal:

    Dobry den, v jakem pomeru by mel clovek jist cerstvou zeleninu a pit zeleninove stavy? Stava je organicka, zudiz daleko vic vstrebatelna a rychleji, nezli zelenina jako takova. Zaroven se musi dodrzet vlaknina.. Neo je mozne pit pouze stavy a vlakninu dodavat celozr. pecivem, ci necim seminky ci necim jiným? Dekuji M.

  54. Dobrý den, čerstvé zeleninové šťávy jsou skvělé, ale určitě doporučuji konzumovat zeleninu i v její celé, přirozené podobě. Vlákninu je skutečně možné dodávat především v obilovinách a luštěninách, ale právě při kombinovaném příjmu zeleniny, obilovin a luštěnin je zajištěn i ideální příjem vlákniny bez potřeby cokoliv počítat. Přesná čísla vám nemohu dát, protože detailnější dopručení by musela vycházet z posouzení celého jídelníčku. Margit

  55. Michaela napsal:

    Dobry den , mohu jeste jeden dotaz? Myslite, ze clovek je bylozravec, nebo vsezravec?..V obdobi pred X tisici lety se praveci lide stravovali vyhradne rostlinnou stravou, pozdeji teprve (mozna i nahodou) zabili zvire, tudiz strava zivocisna. Je to velmi zjednodusene, vim, ale smeruji tim k otazce. Dcera nema rada maso, je v puberte a nikdy ani neochutnala sunku (mohu koupit 80-90%) a stejne neochutna, ze zivocisten stravy sni pouze kureci maso, mlecne vyrobky, pouze Eidam :(,zeleninu ano, ale pouze syrovou a jen rajcata, papriky, okurky, mrkev, brambory…takove ty zakladni druhy. Nemohu delat ani zapecene se syrem. Syr take jen tak, bez upravy. cim nahradit maso a zdroj bilkovin, Nesni ani tofu, lusteniny pouze hrach a cocku , ostatni jako kuskus, pohanku, bulgur nic:( POdotykam, ze cela rodina jime vse..odjakzive, nemela kde odchytnout tyto chute:( Bohuzel od mala vyplivovala vse vyse zminene. Proste to nespolkla a hotovo. Napadaji me orechy, seminka? Ale v jakem mnozstvi ci pomeru ? Moc dekuji M.

  56. Dobrý den,
    dnes silně převládá názor historiků a antropologů, že člověk v historii běžně jedl i živočišné potraviny a z medicínského hledicka jsme všežravci. Děti bych přesto nenutila jíst maso a jen doporučuji hlídat, aby pravidelně dostávaly bílkoviny. Vybírejte z jejich oblíbených druhů a snažte se zkoušet i další v různých podobách, jako např. quinou (obilovina s vysokým a kompletním obsahem aminokyselin), jogurty a tvarohy a samozřejmě také ořechy a semínka, například i v podobě másla. M.

  57. Iva napsal:

    Dobrý den,
    původně jsem na Vás narazila z jiného článku z http://sjidelnicek.cz/zdravy-talir/ kde jsem nejprve o talíři dověděla. Trápí mě dlouhodobě nedostatek bílkovin, protože mnoho potravin nemůžu – sója, mléčné, některé luštěniny a k tomu mám odpor jíst maso. Takže pro mě pak tento talíř padá, i když se mi moc líbí. Akorát kvůli tomu jím více sacharidů, což taky není nejideálnější. Mám celkem strach ať se mi to někdy nevymstí. Myslíte, že to může být problém?

  58. Dobrý den,
    bílkoviny jsou esenciální součástí výživy a určitě je třeba je pravidelně přijímat. V případě, že skutečně nemůžete soju a kravské mléko, je třeba vybírat a jíst větší porce ostatních zdrojů bílkovin, jako např. ořechy, semínka, vejce a quinoa. Ve vašem případě bych doporučovala i zařazení některého vysoce kvalitního proteinového doplňku. Vhodné mohou být např. přípravky na bázi hráškového nebo rýžového proteinu, které nabízí: http://www.vitalvibe.eu/cs/14-proteiny

  59. Hanka napsal:

    Dobrý den, velice mě zaujaly Vaše stránky. Syn (18m) je silným atopikem. Již jsme vyzkoušeli vše co še dá a nic mu nepomohlo, exém má stále hrozný, alergický dle testů není na nic. Poslední dobou jsem se tedy začla zajímat o stravu a inspirovala jsem se makrobiotickou kuchyní. Odstranila jsem veškeré mléčné produkty a lepek. Exèm se začal s výkyvy lepšit.. Hlavně sluníčko vše zhoršuje. Ráda bych se s Vámi poradila, protože řeším aby synovi ve stravě něco nechybělo. Jí zeleninu na všechny způsoby úprav, ovoce syrové, semínka a ořechy, bezlepkový kváskový chléb, luštěniny v kombinaci se zeleninou a bezlepkovou obilovinou, rybí maso cca 1x za 14 dní.. Používám máslo a vajíčka, sladím většinou sladem kukuřičným, pije čistou kojeneckou vodu, příp. čaj neslazený, do vaření se snažím přidávat řasu wakame- tady jsem ale na pochybách, nepochází z našeho pásma, ani tropické ovoce nedávám.. Prosím Vás o radu, zda bych měla do jídelníčku přidat něco dalšího co mu připadne chybí.. Zdá se mi, že makrobiotika vychází také z toho, aby byla strava co nejvíce zásaditá- například vařit zeleninu vždy cerstvě přímo ke konzumaci, nekombinovat ovoce a obiloviny, oleje pouze po tepelné úpravě a co nejméně slazení.. Ale je to tak správně? Omlouvám se za tolik dotazů, ale snad pomohou i ostatním.. Děkuji mnohokrát!!! H.

  60. Dobrý den,
    podle vašeho popisu se zdá, že jste na dobré cestě. Výběr potravin, které uvádíte naprosto schvaluji a doporučuji pokračovat v takto nastavené dietě. V případě, že by se však situace do zhruba půl roku nevyřešila doporučuji ke stravě navíc konzultovat zdravotní stav s lékařem zabývajícím se i některou z přirozených terapií. Sama mohu doporučit MUDr. Hoffmanna, který je profesně pediatrem a špičkovým lékařem praktikujícím tradiční čínskou medicínu. Kontakt najdete na: http://www.patentnimedicina.cz

    Ma snídaně doporučuji střídat kaši z jáhel, kukuřice, rýže a ovesných vloček. držím pěsti, Margit

  61. Hanka napsal:

    Paní Slimáková,
    velice Vám děkuji za povzbuzení a rychlou odpověď. Kontakt si dobře uschovám. Děkuji!:-)

  62. Hanka napsal:

    ..akorát mě zarazily ovesné vločky, ty přeci obsahují lepek..nebo se pletu? děkuji H.

  63. Ano, máte pravdu, obsahují bílkovinu podobnou bílkovině pšenici – lepku, ale potřeba jejich vyloučení je většinou nutná jen u jednoznačně prokázané alergie. Myslím, že ve vašem případě lze umírněnou konzumaci vyzkoušet.

  64. Jana napsal:

    Moc mne zaujaly informace o zdravém talíři, zajímalo by mne kolik mohu denně sníst ořechů (vlašských)

  65. Dobrý den,
    ořechů většinou stačí jedna hrst, ale samozřejmě záleží na celkovém jídelníčku, kterého jsou součástí. Sama běžně témeř denně hrst ořechů sním a děti jen o něco méně. M.

  66. Monika napsal:

    Dobrý den,
    mám problém a potřebovala bych poradit. Ve svých 15. let, jsem zhubla z 90 kg na 60kg. Váhu jsem si udržela až do otěhotnění. Dnes je mi 37 let a vážím 83 kg. Tehdy jsem nesportovala pouze jsem upravila jídelníček. Dnes si jídlo odvažuji a přesto zhubnout nejde. Nepracuji, nepřejídám se, jím 5 krát deně, piju čistou vodu z kohoutku,
    jím dopoledne ovoce a odpoledne zeleninu. Jím mléčné výrobky ne kysané mám na ně alergii. Ale nevím, jaké množství je pro mě vhodné abych hubla. Vařím v parní hrnci. Už opravdu nevím jak zhubnout. Nejhorší je, že i můj 12 syn začíná být obézní má vysokou hladinu cholesterolu a já nevím jak mu pomoci. Nevím jak ho odnaučit jíst pizzu, hranolky, pít coca-colu a kofolu. To jsou jeho nejoblíbenější potraviny. On sám je z toho špatný. Ale poručit si neumí. Ovoce jedině obalené v čokoládě a zeleninu nemusí vůbec. Doma mi nechce snídat, ve škole občas sní svačinu a oběd ve školní jídelně dle chuti. Dělám všechno možné, ale nic nepomáhá. Děkuji za radu a pomoc Monika

  67. Dobrý den Moniko,
    u syna bych doporučovala přísnější postup, doma žádné hranolky, colu ani pizzu nenabízet a naopak mít je zdravé potraviny, tak, že mu nezbude nic jiného než jíst tyto. Je možné, že máte v rodině vyšší genetickou dispozici k nadváze, ale vaše chování a prostředí zásadně mohou takovouto dispozivci ovlivnit. Vám doporučuji vyzkoušet otestování konstitučního typu podle tradiční čínské medicíny a několika týdenní výživu podle získaných doporučení Test nabízí kolega, lékař a je zdarma. najdete jej na: http://www.patentnimedicina.cz
    Držím pěsti, Margit

  68. Martina napsal:

    Dobrý den,
    jsem dlouholetou čtenářkou Meduňky, v ní jsme se poprvé seznámila ze ZT. Musím říct že je úžasný, KONEČNĚ někdo představil veřejnosti něco co jsem si myslela dlouho,ale neustále jsem byla nahlodávaná okolím o prospěšnosti pyramidy. Je až alarmující jak je veřejnost (možná cíleně) vedena v omyly,ať už se to týká výživy, či zdravotní „péče“. Dokonce jsem nedávno navštívila jednu paní doktorku – odbornicí na výživu, která mi doporučila pro upravení mé váhy (jsem na hraně nadváhy a normální váhy) snížit energetický příjem o 2000 KJ od bazálního metabolismu (!) nezahrnula do toho skutečnost že pravidelně běhám, hlídám se TF, provádím nějaké silové cvičení a má práce zrovna není sedavého typu. Je to opravdu šílené,asi mě chtěla zabít :) Každopádně, jsem moc ráda, že je mezi námi někdo jako Vy, která se na vše díváte střízlivýma očima. Děkuji!!!!

  69. Michela Christi napsal:

    Dobrý den paní magistro,
    chtěla bych Vás požádat o Váš názor na to,čím mazat chléb a pečivo.
    Mám tři děti 13,4 a jeden rok.Četla jsem na toto téma spoustu článků,ale názory se různí.
    Já sama mám intoleranci mléka,což po mně děti nepodědily.Nicméně konzumaci
    mléčných výrobků u nich určitě nepřeháním.
    Čím tedy mazat?Poraďte,prosím.
    Hezký den a ať se Vám daří!M.Christi

  70. Dobrý den,
    na chleba doporučuji kvalitní máslo anebo pomazánky z vajíček, luštěnin anebo rybiček, které lze připravovat i s oleji anebo zakysanou smetanou. Více o tucích píši ve článku: http://www.margit.cz/mazani-a-smazeni/. Margit

  71. Margita Hanzelínová napsal:

    Dobrý den,
    ráda bych doporučení podle zdravého talíře uvedla ve svém životě do „praxe“. Trochu si nevím rady, pomůžete mi? Nevím, jak si podle něho sestavit snídani, svačinu apod. Podle potrav. pyramidy mi to bylo jasnější.
    Děkuji za odpověď Margita Hanzelínová

  72. Dobrý den,
    každý talíř hlavního jídla by měl obsahovat potraviny v přibližných poměrech jako je doporučuje Zdravý talíř. Část ovoce se u hlavních jídel odkládá na svačinky a talíř složíte se zbylých 3 skupin plus trochy tuků.
    Například na snídani můžete mít asi třetinu talíře zeleniny, třetina talíře jsou obiloviny v podobě krajíce kváskového chleba a třetina talíře může být vajíčková anebo rybičková pomazánka, které dodávají bílkoviny a tuky.

    Příkladem sladké snídaně jsou za obiloviny ovesné vločky, promíchané s ovocem v podobě nastrouhaného jablka, vše zalejete horkou vodou, promícháte a na talíři doplníte bílým jogurtem – bílkovinami a ořechy anebo semínky – zdroj tuků a bílkovin. Margit

  73. Miriam napsal:

    Dobrý den,
    talíř se i mně moc líbí, i když pro mě není až takovou novinkou – vidím a praktikuji to podobně už celkem dlouho…Ale je skvělé, že to takhle zveřejňujete a děláte osvětu!

    Chtěla bych Vás poprosit o radu – a sice, jak přimět školní jídelnu k tomu, aby vařila zdravěji? Tedy konkrétně – více zeleniny, luštěnin a ovoce, podstatně méně masa a uzenin! Nejraději bych byla, aby nabízeli ze dvou jídel vždy jedno vegetariánské, aby měli možnost vyběru i ti co maso nejedí, nebo jen málo. (Pokud vím, tak někde to tak už funguje, např. na gymnáziu ve Strakonicích…)
    Vždyť není zdravé jíst maso či masné výrobky každý den, četla jsem doporučení odborníků max. 2-3x týdně, více už může dlouhodobě mít negativní dopady na zdraví. Proč se tedy školní jídelny nemusí tímto řádit? Samozřejmě nesou hlavní zodpovědnost rodiče, ale školní jídelna by také přece měla v rámci možností přispívat ke zdraví dětí…

    Začala jsem se školou resp. jídelnou vést o tomto tématu diskusi, ale zatím to moc schůdně nevypadá – i když paní vedoucí školní jídelny je docela vstřícná. Nejsou nijak radikálně proti, ale také se nic neposouvá dál, nevím přesně, na čem to vázne…
    Dokonce i kompromisní návrh, aby alespoň všechny polévky byly bezmasé, tedy zeleninové a/nebo luštěninové, zatím neprošel – přitom by se tím jídelníček určitě změnil k lepšímu a ti co nechtějí maso, by měli jistotu, že si vždy mohou dát polévku, a potom třeba alespoň část („přílohu“) hlavného jídla… Přece je tolik dobrých, jednoduchých a cenově dostupných polévek ze zeleniny a/nebo luštětnin, že absolutně nechápu proč se tak často dělají ty masové… :-/ ?!

    Pokud by to vázlo na tom, že ve školní kuchyni pořádně jaksi pořádně nevědí, „jak na to“, myslíte že byste jim případně mohla udělat poradenství, jakési školení? Pokud ano, kolik by to stálo a jak by to probíhalo?
    Děkuji! Zdraví Miriam (Praha)

  74. Dobrý den Miriam,
    moc oceňuji Váš zájem a snahu o zlepšení školního stravování. Školní jídelny se musí řídit doporučenímui tzv. spotřebního koše, které jsou podobně jako česká výživová pyramida zastaralé. Zbytečně doporučují nadbytek živočišných bílkovin a energie anebo dokonce cukr. Jídelny, které chtějí vařit lépe, však už mají určitý prostor, namísto aktualizace spotřebního koše se totiž povolila možnost jeho doporučení o 25 procent nedodržovat. Ale samozřejmě záleží jen na zájmu paní kuchařek.

    Zde Vám posílám pár odkazů pro inspiraci na zdravé vaření pero děti, včetně návrhů jídelníčků a postupu pro rodiče požadující změnu:

    http://www.margit.cz/vareni-ve-skole/
    http://www.margit.cz/vareni-ve-skolce/
    http://www.margit.cz/sladkosti-skola/

    Na školu mohu dojet přednášet o zdravé výživě a podmínky najdete ve službách pod přednášením, ale nezbytný je zájem paní kuchařek a potom i jejich schopnost doporučení zdravé výživy převést do praxe. Margit

  75. Miriam napsal:

    Dobrý den Margit,
    díky moc za rychlou odpověď a odkazy (to o tom vaření ve škole jsem mezitím už také našla). O těch zastaralých normách a spotřebních koších jsem se také dozvěděla, ale právě že i přesto to zřejmě jde jinak, když se chce – jak i píšete.

    Poslala jsem paní vedoucí školní jídelny odkaz na Vaše stránky a služby a zmínila se o možnosti školení v případě jejich zájmu.

    Mezitím mi však na můj předchozí mail odepsala, že poslala jídelníček školy k posouzení specialistovi na zdravou výživu, panu Petru Havlíčkovi. Neznám ho, koukla jsem jen zběžně na jeho web – jaký je Váš názor…?

    Každopádně se alespoň něco zřejmě začalo dít… Uvidíme :-).
    Zdraví Miriam

  76. Dobrý den Miriam,
    děkuji za zprávu a držím pěsti ať jde vše k lepšímu. Petr Havlíček běžně propaguje i margaríny, a proto není odborník, kterého bych sama doporučovala. Margit

  77. Kristýna napsal:

    Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na pár informací u tzv. arašídovém máslu. Je prý velmi zdravé ale i velmi tučné. Je vhodné ho jíst každý den a v jakém množství by se mělo konzumovat ? Předem děkuji za odpověď

  78. Dobrý den, másla z ořechů běžně doporučuji, protože se jedná o kvalitní zdroje bílkovin, tuků a minerálních látek. Jen zrovna arašídové máslo je z nich nejméně vhodné, protože je nejčastěji napadeno plísněmi. Proto ořechová másla ano, ale v případě arašídového hlídat kvalitu, a v dávce max. pár polévkových lžic denně.

  79. Markéta napsal:

    Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat jaký máte názor na pití jablečného octu s vodou. Jsou jeho účinky opravdu takové jak je uvedeno v mnoha článcích (podpora trávení, proti zápachu z úst ap.). Předem děkuji za odpověď.

  80. Dobrý den, jablečný ocet určitě řadím do zdravé kuchyně, ale nemyslím si, že dělá zázraky a léčí téměř vše, jak se často uvádí. Nejlépe na pár dnů až nějaký týden vyzkoušet a individuálně ověřit. Sama jej používám do salátů. M.

  81. Hanka napsal:

    Dobrý den, pořádně jsem si pročetla celou diskuzi k ZT, ale stále si lámu hlavu nad opakujícími dotazy tvorby ZT u hlavních jídel: lze tedy k tomu přistupovat takto?: snídaně cca 50g + 50g šunky, nebo Lučiny, či yogurtu…. a více než 50g dejmetomu třeba rajčat?? oběd cca 60g rýže, 60G drůbežího masa a více než 60g míchané zeleniny??

    omlouvám se za opakovaný dotaz, ale jen pro ujasnění :)

    zdravím Hanka :)

  82. Dobrý den Hanko, sama bych takto jídelníček nesestavovala, ale možné to je. Jako vhodnější mi přijde např. přemýšlet na snídani kousek chleba – skupina obilovin, pár plátků sýru anebo vajíčko anebo rybičková anebo luštěnonová pomazánka – bílkoviny, asi třetina talíře zeleniny a nějaký tuk – třeba máslo. Margit

  83. Vladka Mervova napsal:

    Dobrý den, zaujal mě váš Zdravý talíř. Pokud bych chtěla podle stejného klíče vařit, můžete mi doporučit knihy receptů, podle kterých bych mohla postupovat? Děkuji Vladka

  84. Dobrý den Vladko, Zdravý talíř je na našem trhu nový koncept a ještě nevím o žádné kuchařce, která by mu vyhovovala. Jako vhodnou inspiraci kvalitních receptů však mohu doporučit Bioabecedář od Hanky Zemanové, Margit

  85. Vladka Mervova napsal:

    Děkuji za rychlou odpověd. Píšete, že je na našem trhu nový, znamená to, ze v zahraničí jsou uz napřed? Pokud víte o nejaké kuchařce v angličtině nebo francouzštině rada ji vyzkouším

  86. Zdravý talíř je můj český koncept. V USA před pár lety vyšel My plate, na kterém je Zdravý talíř založen, ale ani tam nevím o kuchařce postavené na jeho principech, i když předpokládám, že nějaké už mohou být. Sama plánuji v případě získání projektu v dalších měsících návrhy jídel podle ZT připravovat a poté bych volně nabízela. Margit

  87. Sylvie napsal:

    Dobrý den,
    jsem už 14 let vegetariánka. Chtěla jsem se zeptat v jakém množství je doporučené jíst sojové výrobky (jím pouze tofu, tempeh, sojkyšku, sojovou nebo tofu pomazánku). Některé zdroje uvádějí škodlivost soji. Nejím je každý den, cca 3x do týdne v hlavním jídle a někdy až cca 4x do týdne pomazánku (Amunak Svačinka ) s rohlíkem na snídani.
    Jak často jíst seitan případně Robi maso?

  88. Dobrý den, ze sojových výrobků k pravidelné kontzumaci doporučuji pouze fermentované produkty, tj. tempeh a kvalitní sojovou miso pastu a omáčku. Tofu je hraniční, ale mléko a ostatní produkty už nedoporučuji. Seitan a robi maso můžete i častěji.

  89. Markéta napsal:

    Dobrý den Margit,
    děkuji za úžasné stránky a osvětu ohledně ZT, mám 15m holčičku a z tohoto důvodu se také poslední dobou velmi zajímám o zdravé stravování. Moje dotazy se týkají hlavně stravování batolat, konkrétně, zda je vhodné uplatňovat ZT i u nich, i co se týče např. poměru luštěnin? jak by měl vypadat správný jídelníček pro nejmenší? od kdy mohou děti podle Vás ořechy? kdy a jaké tropické ovoce byste zařadila? četla jsem, že pro batolata nejsou vhodné ovesné vločky a ve větší míře celozrnné potraviny pro vysoký obsah vlákniny, souhlasíte s tím? a na závěr ještě jeden dotaz, jakou zeleninu doporučeujete konzumovat v zimě, když v obchodech nacházíme pouze v „lepším“ případě španělskou zeleninu, v horším polskou…osobně si v létě zeleninu zavařím popř. zamrazím, nakládáme zelí, ale určitě s tím nevystačíme zbytek roku…moc děkuji za odpověď, určitě bude přínosná i pro ostatní maminky!

  90. Dobrý den, děkuji za pochvalu a k Vašim otázkám. Mnoho odpovědí najdete v textech na blogu pod štítkem děti:

    http://www.margit.cz/tag/deti/

    Zdravý talíř je možné používat i pro děti, ale u těch nejmenších není potřeba konzumovat tak velké množství zeleniny. Vzorové jídelníčky nepředávám, ale z uvedených doporučení není problém si svůj správný sestavit. Ořechy v podobě ořechového másla (např.jako přídavek do teplé kaše) mohou i děti okolo jednoho roku a celé ořechy pak podle schopnosti je pokousat. Ovesné vločky děti mohou a i když nemají výhradně celozrnnou stravu neznamená to, že by měly jíst pečivo z bílé mouky. Více vysvětluji ve článku o výživě dětí. V zimě je nejlépe jíst kořenovou zeleninu, dýně, klíčky a pickles. Vše dovozové může být vhodným zpestřením. Margit

  91. Josef napsal:

    Dobrý den,
    chtěl bych se Vás zeptat, jako zeleninu jíst v zimním období? Pouze takovou, která se dá skladovat (mrkev, celer, petržel,..), případně kvašenou nebo doporučujete i zeleninu, která je vypěstovaná někde ve skleníku a lze ji koupit celoročně (okurky, papriky, rajčata, …)? Děkuji za odpověď.

  92. Dobrý den,
    v zimě doporučuji přesně, co sám uvádíte: jako základ zeleninu, která se dá skladovat, tj. kořenová a dýně, kvašenou zeleninu včetně tzv. rychlo pickles a klíčky, vše ostatní jen pro zpestření. M.

  93. Veronika napsal:

    Dobrý den,

    mám 7. měsíčního synka a chtěla jsem se s vámi poradit, co dalšího zařadit do jídelníčku… Jako oběd už jí okolo 190g zelenino-masové příkrmy (vařím doma) a večer dostává mléčnou kaši (rýžovo, kukuřičná), občas mu do ní zamíchám trochu ovocné přesnídávky (víc mu to chutná)… Co by bylo nejvhodnější jako odpolední svačinka nebo jak to mám nazvat :) Předem děkuji za odpověď.

  94. Dobrý den, omlouvám se, ale konkrétně nemohu individuální jídelníčky zodpovědně řešit v rámci takovéto poradny. Obecně by bylo nejlepší k novým jídlům stále i dostatečně kojit. M.

  95. Pavla napsal:

    Dobrý den, paní Margit, většina výživových poradců doporučuje luštěniny dvkrát týdně. Já je mám ráda a myslím, že jsou dobrým pomocníkem při hubnutí. Může jejich konzumace častěji než dvakrát do týdne škodit? Děkuji! Pavla

  96. Dobrý den Pavlo, luštěniny se doporučuji jen takto omezeně, protože jsme je přestali jíst a takto i mnozí být schopni správně strávit. Ve zdravém jídelníčku mohou samozřejmě být mnohem častěji. Margit

  97. Andrea Kubínová napsal:

    Dobrý den, Margit. Jaký máte prosím názor na kombinování potravin? Našla jsem články o nevhodnosti kombinování např. masa s bramborami či bílou řýží. Ovoce je prý také lepší jíst samostatně a nekombinovat s mléčnými výrobky a mělo by se prý jíst min. hodinu před dalším jídlem. Nemá se kombinovat syrová strava s vařenou. A mnoho dalších doporučení, díky kterým bychom se měli vyhnout kvašení a hnilobě během trávení. Děkuji, Andrea

  98. Dobrý den Andreo, teorii o kombinování potravin nezastávám a k tématu dělené stravy apod. se detailněji vyjádřím ve videu, které zpřístupním 25.3. Margit

  99. Eliska napsal:

    Dobry den Margit, doprucila byste zdravy talir i v pripade onemocneni diabetem 2.typu nebo by se mel v necem lisit? Jak konzumovat dostatek cerstve zeleniny behem zimy, kdyz beru v uvahu doporuceni konzumovat lokalni a cerstve potraviny? Moc dekuji za radu a za Vas web, jste mi velkou inspiraci :)

  100. Dobrý den, ano i v případě diabetu 2. typu je vhodné dodržovat doporučení Zdravého talíře, i když případné specifické potíže dané Vašim onemocněním bude možná ještě třeba řešit i ve spolupráci s Vašim lékařem. V zimě se přirozeně jí o něco méně zeleniny než přes léto a podzim, ale i tak zde stále máme kvašené zeleniny, kořenové zeleniny, dýně a po celý rok můžete přidávat i klíčky, které se dají pěstovat v každé kuchyni. Margit

  101. Simona napsal:

    Dobrý den,chci se zeptat,začínám cvičit a chci také změnit svůj jídelníček,protože moje váha mi vůbec nesvědčí i vůči zdravotnímu stavu.Jenže nevím jak přesně sestavit můj jídelníček a jak pravidelně nebo kolikrát denně mám jíst?díky za odpověď

  102. Dobrý den, omlouvám se, ale v rámci takovéhoto online dotazu mohu nabídnout jen obecnou odpověď: jezde 3x denně hlavní jídlo v poměrech podle doporučení Zdravého talíře.

  103. Martina napsal:

    Dobrý den,

    nejím maso a cítím se lépe, ale přestala jsem dochucovat jídlo soli, potřebuji sůl, když nejím maso?
    Slyšela jsem, ze pokud pravidelně užívam mladý ječmen, tak nemusím konzumovat zeleninu a ovoce. Jedna dávka jecmene, by mela pokryt hladiny vitaminu, je to pravda? Děkuji za odpověď,

    Martina

  104. Dobrý den Martino,
    maso ani sůl nepotřebujete, ale už nesouhlasím s tvrzením, že ječmen může nahradit veškerou konzumaci zeleniny a ovoce. Margit

  105. Linda napsal:

    Dobry den,
    mam diabetes I.typu. Chtela bych zhubnout, ale nedari se mi. Pri vynechani sacharidu po 17.hod. mam bud hypoglykemii, nebo naopak glykemie stoupne cca na 10 mmol. Nasledne upravim inzulinem. Je vhodne uplne u DM1 vynechavat sacharidy na veceri? Pokud neni, v jake forme byste je doporucila? Dekuji moc.

  106. Dobrý den,
    zcela obecně doporučuji i u diabetu I. typu skládat večeři komplexně, tj. z bílkovin, tuků i sacharidů. Ze sacharidů jsou potom nejvhodnější komplexní v podobě třeba pohanky, krup, jáhel anebo rýže. Redukci bych se snažila řešit s důrazem na pohyb. Individuálně však takto nemohu posuzovat Váš stav a cokoliv konkrétního doporučovat. Konzultujte prosím s Vaším lékařem. Margit

  107. Alena Hoššová napsal:

    Dobrý den Margit,

    vaše idea zdravého talíře je super orientační pomůcka. Děkuji Vám za ni a ráda bych se zeptala, zda existuje nějaký univerzální příklad jídelníčku (literatura, studie..může být i v angličtině), který by pokrýval v jednom dni doporučenou dávku vitaminů, minerálů a stopových prvků pro dospělou ženu jako je to možno zakoupit v komerčně dostupných multi suplementech. Ráda bych jedla vyváženě bez nutnosti chemických doplňků ale zároveň se těšila dobrému zdraví (což se momentálně neděje vzhledem k tomu, že nevím, jak kombinovat konkrétní potraviny z Vámi uvedených skupin,abych do těla dostala vše potřebné k bezproblémovému chodu:).

    Děkuji předem za odpověď a přeji Vám mnoho úspěchů ve vašem snažení v boji za lepší zdraví nás Čechů:)

    Alena Hoššová

  108. Dobrý den, Aleno,
    děkuji za ocenění doporučení. Sama je nemám detailněji rozpracována, ale mnohem více informací najdete v anglickém doporučení My plate, ze kterého také vycházím, i když sama dávám větší důraz na tuky a o něco méně na mléko.
    http://www.choosemyplate.gov/healthy-eating-tips/sample-menus-recipes.html
    Margit

  109. Danka napsal:

    Dobrý den, myslíte, že je vhodné každý den konzumovat zhruba 1-2 lžíce pomletého lněného semínka? Také mám dotaz k pohance, jak je známo je velkým zdrojem rutinu – v případě, že se konzumuje 1-2 týdně je možné předávkování?

  110. Dobrý den, pohanku v tomto množství určitě můžete a u lněného semínka doporučuji opatrnost, takovéto množství může u citlivějších jedinců vést k průjmu a to už by vhodné nebylo. Margit

  111. Helena napsal:

    Dobrý den. Zaujal mne Zdravý talíř, tak se podle něj už dva měsíce snažím jíst. Daří se mi to tak 70%-80% času. Přesto, ať je má porce jakkoliv velká, mám sice pocit plného žaludku, ale rozhodně ne nasycení, zkrátka mám stále hlad. Co by mohlo být příčinou, resp. jak to změnit? (Dřív při pocitu hladu – párkrát do roka – jsem snědla tabulku čokolády, ovšem dnes už mi vůbec nechutná, alternativu jsem nenašla…) Děkuji moc.

  112. Dobrý den, nevím, co přesně jíte, takže mohu jen odhadovat a napadá mě doporučit zkusit větší část potravin šetrně tepelně upravovat. Margit

  113. Jiřina napsal:

    Dobrý den Margit,
    jak je to s konzumací celozrnné mouky u dětí do 10ti let. Konkrétně pšenice a žita, slyšela jsem, že nejsou vhodné vzhledem ke stravitelnosti, obsahu těžkých kovů, dítě nedokáže dobře strávit a je-li to více jak 50% oproti necelozrnné mouce, může požkozovat střeva. Je to opravdu tak? Řeším pečivo, snažím se ho hodně omezit a když už je, tak kombinovat, dětem dávám však vše, jak světlé housky, špaldový chléb, celozrnné housky, kváskový pšenično/žitný chléb, když lze, kupuji ho ve farmářském obchodě.
    Děkuji
    Jiřina

  114. Dobrý den Jiřino, s tímto tvrzením nesouhlasím a vysvětluji ve videu: http://www.margit.cz/musime-deti-krmit-bilymi-rohliky/
    Margit

  115. Dominika napsal:

    Dobrý den,
    četla jsem knihu polského biochemička Michaila Tombaka, ve které se zmiňuje o vhodném kombinování potravin v závislosti na způsobu a délce trávení. Vše vysvětluje na příkladu konzumace masa a brambor zároveň. Brambory trávíme kratší dobu než maso a ve chvíli, kdy brambory již natrávené pokračují že žaludku do dvanácterníku a pak dále do střev, putuje s nimi i nedostatečně natrávené maso, které nám pak oblepuje střevní stěnu. Díky nesprávné kombinaci potravin si lidé nosí ve střevech i 10 až 15 kg nánosů na střevních stěnách, což má pak za následek jednak posunutí některých orgánů ze svého původního místa a jejich případnou následnou omezenou funkci, a pak také znemožnění vstřebávání živin střevními stěnami. Tyto nánosy pak ve střevech dále podléhají hnilobným procesům, že kterých se nám do těla dostávají toxické látky.
    Prosím Vás o názor na toto tvrzeni – oddělovat bílkoviny a uhlovodany v rámci jednoho jídla.
    Děkuji

  116. Dobrý den tématu se věnuji ve videu: http://www.margit.cz/nedoporucuji-delenou-stravu/
    Margit

  117. Tereza napsal:

    Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat, jak by měly vypadat svačiny pro 16 letou dívku. Jelikož si vařím obědy doma, zajímalo by mne, jestli podle Vás je vhodné ve škole svačit. Je například ideální smoothie s hrstkou mandli, nebo je to už moc? A kolikrát denně jist… Jestli 5x, nebo 3x? Děkuji moc za Vaši odpověď, moc si Vás vážím.

  118. Dobrý den, omlouvám se, ale vhodnost konkrétních jídel jde posuzovat pouze v kontextu celého jídelníčku a konkrétního jedince. Pro někoho mohou být vhodná tři jídla denně pro jiného pět. Obecné příklady svačin pro děti budu vysvětlovat ve středečním videu. Margit

Napsat komentář