Proč bio?

4. 9. 2012 Články štítky: , 5 komentářů

Září je měsícem biopotravin. Zatímco tisíce nadšenců budou objíždět biofarmy, mnoho dalších lidí bude o biopotravinách filozofovat. Někteří budou dokonce kritizovat ty, kdo biopotraviny konzumují. Sama jsem si otázku konzumace biopotravin již dávno vyřešila a zde je vysvětlení mého rozhodnutí.

Při pěstování, chovu a přípravě biopotravin je zakázáno použití naprosté většiny chemických látek, které jsou běžně používány v konvenčním zemědělství a potravinářském průmyslu. Zmíněnými látkami se živit nechci, a proto, pokud je to jen trochu možné, upřednostňuji potraviny v biokvalitě. Zdravá výživa je základem zdravého organismu – jak u lidí, tak u ostatních živočichů. Není přeci možné, aby zdravá kravička vyrostla na směsích připravených z geneticky modifikované pšenice a sóji nebo aby se vypěstovala zdraví prospěšná pšenice, mrkev nebo ořechy v půdě, která je chudá na živiny a ošetřována chemikáliemi. Považuji za naprosto logické, že zdravá půda je základem pro zdravé rostliny, kterými se stravují zdravá zvířata a zdraví lidé. Nekvalitní výživa, na kterémkoliv stupni ohrožuje zdraví v řetězci nad ním.

Argumenty proti a jak na ně

Biopotraviny jsou většinou menší než potraviny z konvenčního zemědělství, podle některých argumentů také nejsou tak hezké. Někteří biovýrobci podle tvrzení odpůrců biopotravin podvádějí. Postřiky a aditiva, kterých využívá konvenční zemědělství a průmysl, jsou údajně testovány a vyhodnoceny jako bezpečné, podle některých lidí neexistuje důkaz o tom, že jsou biopotraviny jakýmkoli způsobem zdravější.

Velikost nebo vzhlednost biopotravin nechám individuálnímu posouzení, stejně tak možný podvod, k jakému bohužel dochází ve všech oblastech našeho života, a proberu raději zásadní argumenty proti biostravě.

Jsou aditiva a agrochemikálie bezpečné?

Je pravdou, že chemikálie, které běžný průmysl používá, jsou jednotlivě testovány a používají se ve zjištěných bezpečných dávkách (tedy měly by, ale ani to vždy neplatí). Problém je v definici bezpečnosti. Každá látka se totiž testuje jednotlivě, téměř vždy po velmi krátkou dobu a bez uvážení její reakce s dalšími chemikáliemi. V každodenním životě však konzumenti běžných potravin pravidelně přijímají kombinace tisíců chemikálií z konvenčních potravin, kosmetiky, čisticích prostředků a životního prostředí, a to po celý život, nikoli jen v průběhu několikatýdenního testování. K přenosu zmíněných látek dochází i přes placentu, tedy z maminky na dítě ještě před jeho narozením. Studie, které by sledovaly vliv dlouhodobého příjmu chemického koktejlu, který se do nás dostává společně s konzumací konvenčních potravin, neexistují.

Je bio zdravější?

Studie na příklad prokázaly, že:

  • bioovoce obsahuje více fytochemikálií (rostlinných ochranných látek), ke kterým patří na příklad antioxidační polyfenoly. Polyfenoly mohou chránit před vznikem rakoviny a srdečně cévních onemocnění a mohou podporovat správnou činnost mozkových buněk.
  • Biomléko krav, které se pasou, obsahuje více prospěšných tuků včetně kyseliny linolové, která podporuje spalování tuku za současného zachování svalové hmoty.
  • Bioovoce a zelenina obsahují méně pesticidů, které řadíme mezi endokrinní disruptory, jež narušují fyziologické funkce našich vlastních hormonů.
  • Konzumenti biopotravin mají až o 43% vyšší koncentraci spermií, jsou tedy plodnější.
  • Děti, které konzumují biopotraviny, mají šestkrát méně vysoce toxických organofosfátů.
  • Biovajíčka mají třikrát vyšší obsah omega 3 mastných kyselin, o 40% více vitamínu A a dvakrát více vitamínu E než vajíčka slepic z konvenčního chovu.
  • Hlavním zdrojem pesticidů zjištěných u kojenců a dětí jsou konvenční potraviny.
  • Biopotraviny obsahují ve srovnání s produkty konvenčního zemědělství podstatně méně zbytkových pesticidů.
  • Biopotraviny obsahují větší množství kyseliny salicylové, která ochraňuje cévy, snižuje riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice až o třetinu a snižuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby až o 10%. Ochraňuje před vznikem nádorových onemocnění a v přirozené formě je bez nežádoucích účinků, jež jsou spojeny s jejím užíváním v podobě tablet (jako například v Acylpyrinu).

Jde o mnohem více než naše zdraví

Zdravotní prospěšnost, která je často uváděna jako hlavní důvod pro ekologicky šetrné pěstování potravin, lze dokonce pokládat vzhledem k převládající praxi dlouhodobě neudržitelného zemědělství za irelevantní. Konvenční zemědělství je plně závislé na enormních dodávkách fosilních paliv, jejichž zásoby se ztenčují, a na těžbě hnojiv, jako je na příklad draslík, jehož zásoby také nezadržitelně mizí. Konvenční zemědělství vede k naprosté degradaci orné půdy a často k její nevratné ztrátě. Ke ztrátě toho nejdůležitějšího pro naši výživu.

Konvenční zemědělství způsobuje obrovské znečištění vodních zdrojů, nejčastěji vyplavováním dusíkatých hnojiv do spodních i povrchových vod. Způsobuje drastické úbytky biologické diverzity jak planých/divokých zvířat a rostlin, tak i jejich kulturních variet. Konvenční zemědělství připravuje lidi o jejich tradiční způsoby obživy, ničí jejich komunity a vyhání je z jejich půdy ve prospěch zisků agrobyznysu.

Právě tento holistický pohled je daleko důležitější než přísné hledání důkazů o zdravotní (ne)prospěšnosti biopotravin oproti potravinám konvenčním a o příliš malých výnosech ekologických zemědělců, popř. o nemožnosti uživit planetu (což mimochodem platí právě pro konvenční způsob zemědělství).

Genetická modifikace v ČR?

Faktem je, že na území Evropské unie musí být geneticky modifikované potraviny náležitě označovány. Spotřebitelé jsou ale tiše obcházeni v případě krmiv. Podle Evropského sdružení výrobců krmiv je totiž až 85 % krmných směsí v EU označeno jako GM materiál. Přitom už existují studie, které prokazují, že dochází k přechodu geneticky modifikovaných organismů z potravy do krve, a to i přes pupečník do krve plodu.

Nezájem o GMO na talíři je proto dalším důvodem k nákupu biopotravin, které je přísně odmítají, a to ve všech podobách. Zdravotní a mnohá další závažná rizika spojená s geneticky modifikovanými potravinami detailně vysvětluji v předcházejícím souhrnném článku.

Je lepší jíst lokální, nebo organické potraviny?

Nejlepší variantou je kombinace obojího, tj. organické potraviny vypěstované v místě bydliště, úplně nejlépe na vlastní zahradě. Většina z nás však nemá ideální podmínky pro pěstování vlastních plodin, a proto doporučuji kombinovat ty nejlepší možnosti, které máme. Úspory peněz lze dosáhnou nákupem na lokálních tržištích a přímo na farmách, pro úsporu času doporučuji objednávat si bedýnky organického či lokálního ovoce a zeleniny.

Zdravá dovolená

Těm, kteří stále ještě nevěří celkové prospěšnosti biopotravin a zemědělství, moc doporučuji strávit dovolenou na biofarmě. Podívejte se, jak bio zemědělec hospodaří, popovídejte si s ním o jeho práci, přesvědčte se, jak se žije jeho zvířatům, sledujte, jestli v noci rozhazuje chemikálie, jak se někteří kritici domnívají. Sami jsme s dětmi několik let jezdili na dovolené téměř výhradně na biofarmy a vždy jsme byli nadšení nejen z lidí, které jsme na nich potkali, ale i ze skvělého prostředí a jídla.

Doporučení

  1. V rámci možností vybírejte lokální a organické potraviny.
  2. Také při nákupu organických potravin upřednostňujte přirozené potraviny před polotovary.
  3. Pokud chcete ušetřit peníze a čas, nakupujte na farmářských trzích nebo přímo na farmách. Můžete se také zapojit do systému biobedýnek čerstvé zeleniny a ovoce.
  4. Je-li to možné, pěstujte vlastní potraviny (začít můžete s klíčky řeřichy a bylinkami, které mohou růst v každé kuchyni).

Které biopotraviny jsou nejdůležitější?

Putováním potravním řetězcem se postupně zvyšuje koncentrace znečistění, je proto důležité (zejména u potravin živočišného původu) upřednostňovat méně zatížené biopotraviny. V biokvalitě doporučuji zejména maso, vejce, mléko a mléčné výrobky. Z rostlinné produkce je v biokvalitě vhodné vybírat zejména ty druhy, které jsou z konvenčního pěstování nejvíce chemicky znečistěné. Do této skupiny většinou patří jablka, papriky, celer, okurky, hrozny, brambory, špenát a jahody.

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

5 komentářů: “Proč bio?”

  1. Studie byla teprve dnes publikována, má svá významná omezení a hlavně ji běžná média podávají dost zkresleně. Odkaz na originální studii i s mým komentářem připravím pro publikaci na stránkách během několika dnů.

  2. Dita napsal:

    Dobrý den, už dlouho si kladu otázku, zda biopotraviny brát vážně či ne. Hodně nad tím přemýšlím a myslím si, že jsou určitě lepší, než ty běžné, ale ani to mne neodradí od obav, že ani tyto biopotraviny nejsou zcela „zdravé“. Beru totiž v pokaz to, že i na tyto potraviny doléhají vlivy okolí, jako třeba škodlivé látky obsažené v ovzduší apod. Proto se Vás chci zeptat, jak pohlížíte na kvalitu biopotravin, když jsou tímto způsobem znehodnocovány. Děkuji za odpověď.

  3. Dobrý den, samozřejmě, že naše prostředí je čím dál více kontaminované, ale bioprodukce stále obsahuje méně tohoto nežádoucího znečistění a její pěstování prostředí jen ochraňuje. Zatímco konvenční pěstování stále více znečisťuje. Pro mě je volba jasná. Margit

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *