SPECIALISTKA NA ZDRAVOTNÍ PREVENCI A VÝŽIVU

Kdo se živí na nezdravé stravě?

5.10.2015

Zpět na výpis článků

Zdravá výživa je extrémně jednoduchá záležitost a snadno jí rozumí jak pojídači salátů, tak i milovníci steaků. Základem stravy většiny lidí, kteří se stravují podle tak zvaných alternativ – od veganů až po jedlíky paleo stravy -, jsou totiž základní přirozené potraviny, které uvědomělí lidé upřednostňují před veškerými polotovary. Nikdo z nich nepotřebuje studovat desítky aditiv ani porovnávat, jestli je polotovar s nálepkou lepší než polotovar bez nálepky. Nejlépe se nají bez nich.

Doporučení postavená na potravinách, ne živinách

Brazilské ministerstvo zdravotnictví právě v tomto duchu vydalo výživová doporučení pro veřejnost. Ta jsou postavena na potravinách, způsobu stravování a na jídle, ne na živinách. Strava, kterou doporučují, je zdravá, chutná, sociálně a environmentálně udržitelná. Rady v takové formě jsou srozumitelnější, tím pádem i přijatelnější pro širokou veřejnost. Sama se s nimi plně shoduji a už roky je předávám.

Brazilská výživová doporučení

  1. Za základ stravy berte přirozené, minimálně průmyslově upravované potraviny.
  2. Oleje, tuky, sůl a cukr používejte v malých množstvích, k dochucení přirozených anebo minimálně průmyslově upravovaných potravin.
  3. Omezte průmyslově upravované potraviny.
  4. Vylučte vysoce průmyslově upravované potraviny.
  5. Jezte pravidelně, ve vhodném prostředí, a pokud je to možné, tak také ve společnosti.
  6. Nakupujte v místech, kde je k dostání pestrý sortiment přirozených a minimálně průmyslově upravovaných potravin.
  7. Naučte se vařit, sdílejte své zkušenosti a vařte.
  8. Plánujte dostatek času pro jídlo a jeho přípravu.
  9. Při jezení mimo domov vybírejte místa, kde si můžete vybrat čerstvě připravovaná jídla.
  10. Dávejte si pozor na reklamy na potraviny.

Nechápu, proč se mnozí naši odborníci a odborné společnosti intenzivně orientují úplně opačně a postrádají nad výživou zdravý nadhled.  Třeba nedávno mi při setkání v jedné odborné společnosti byl vyčten zájem o zlepšení prostředí ve školních jídelnách jako nevědecký a s výživou vůbec nesouvisející.

Proč se tedy naši odborníci zuby nehty drží teze, že je výživa složitá, a odmítají jednoznačně doporučovat přirozené kvalitní potraviny? Proč jim dochucovadla, jako jsou glutamáty nebo úplně zbytečná a s velkou pravděpodobností dokonce i škodlivá umělá sladidla, jak se zdá, vůbec nevadí, a tak je schvalují i ve školních jídelnách? U polotovarů vítají značkování těch „zdravějších“, namísto aby doporučovali jejich omezení a přednostní jezení základních potravin.

Netvrdím, že výživová věda je nesmysl. Ať se jí odborníci věnují a poznatků využívají třeba k sestavování parenterální výživy v nemocnicích. Jsem však přesvědčena, že při mazání chleba anebo vaření kaše z kvalitních základních potravin nikdo z nás nepotřebuje přepočítávat množství makro- a mikroživin a porovnávat je s nejnovějšími vědeckými pokyny.

Komu a jak prospívají vysoce průmyslově upravované potraviny?

Odborné společnosti

Odborné společnosti vydávají doporučení, kolik kterých makro- a mikroživin máme konzumovat. Doporučení v průběhu let pružně mění. Živí ze složitostí výživy. Roky jsme si na jejich rady dopřávali margaríny s hromadami trans tuků, než zjistili, že trans tuky jsou ze všech úplně nejškodlivější. Průmyslem „vylepšené potraviny“ podle jejich aktuálních doporučení považují za zdravější než základní anebo minimálně upravované, jak demonstrují na případu margarínů a másla.

Značkovací firmy

Značkovací firmy jsou organizace, které udělují nejrůznější značky polotovarům podle jejich měřítek (abychom věděli, co jíme nebo byli Klasa). Jedním z kritérií může být na příklad málo přidaných cukrů a nasycených tuků. I přesto, že už několik let přibývá studií, jež prokazují, že nemoci srdce a cév jsou mnohonásobně komplikovanějším problémem než rovnice bůček = ucpané cévy (nasycené živočišné tuky = onemocnění srdce a cév).

Jediným skutečně smysluplným značkám, jako jsou bio a Fair Trade, se přitom mnozí odborníci a odborné organizace vysmívají. Kdybychom doporučovali jíst jen skutečné potraviny, která neobsahují žádná aditiva, není potřeba žádných z uvedených značek polotovarů, a tedy ani existence značkovacích společností.

Potravinářský průmysl

Velkovýrobci potravin vydělávají především na polotovarech. Čím více je potravina průmyslově upravovaná, tím bývá zpravidla ziskovější pro výrobce. Zázračné polotovary vycházejí z nejlevnějších základních surovin, které se upravují k nepoznání. Jsou zpravidla plné cukrů, tepelně poškozených tuků, proteinových izolátů. Proč? Protože jsou levné a dlouho vydrží. Špetka následně přidaných vitamínů nebo čehokoliv jiného, co je zrovna v módě, z nich zdravou potravinu neudělá.

Přemýšlím, proč je proti mně a zdravé výživě ve školách a nemocnicích tak velký a stěží pochopitelný odpor, když prosazuji jen kvalitní zdravé jídlo.  Že bych lezla do zelí odborníkům a společnostem, kteří jsou živi nezdravou stravou?

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Diskuze

36 komentářů: “Kdo se živí na nezdravé stravě?”

  1. Žaneta napsal:

    Naprosto s Vámi souhlasím – strava připravená ze základních surovin (nejlépe kvalitních a lokálních) je to nejlepší, co pro sebe v oblasti stravování můžeme udělat.
    Váš výčet těch, kteří těží ze současných stravovacích stereotypů a doporučení, bych ještě rozšířila o výrobce tzv. doplňků stravy. Dle mého názoru se vezou na stejné vlně, jakkoliv nejsou přímo producenty potravin.

  2. Eva napsal:

    máte pravdu. Bodla jste do vosího hnízda. Je dobře, říkat pravdu a já si vážím odborníka, který to dělá veřejně. Jistě jste vystavena útokům a polopravdám. Ve státě, kde mají studenti oboru kuchařského v učebnici Nestléé a Vitanu? Kde mladé lékaře doškolují farmaceutické firmy? Co k tomu dodat. Vážím si Vaší práce a děkuji nejen za sebe. Eva

  3. Evo, já děkuji za takovéto vyjádření podpory. Právě úžasná zpetná vazba, kterou neustále dostávám mi potvrzuje smysl mé práce a chuť pokračovat. Margit

  4. Alena napsal:

    Margit, velice Vám fandím. Mám také špatnou zkušenost. Vím, že v jídelně mých dětí si kuchařky kvalitní potraviny nosí domů a né málo. Mají nacpány celé batohy a dělají to úplně všechny. A když chce dítě normální porci, tak mu nedají a nahrazují másla a smetany a všechny další suroviny polotovary, aby ukradené věci nastavily. Když jsem do jídelny volala paní ředitelce, tak jsem byla zděšená, protože se akorát zajímala kdo jsem a jak to, že to vím. Takže mi došlo, že v tom jede taky. Je to nechutné. A teď před Vánoci se to zase bude ještě zhoršovat. Je to k vzteku, ani na to nemůžu myslet, jak mi vadí, že tak vydělávají a šidí ty naše děcka. A ještě si představit, že bych přišla s Vaším návrhem, tak asi nedožiju rána :) Moc moc Vám fandím a vím, že to nemáte lehké, protože lidé se nejvíce umí naštvat v debatě o Bohu, politice nebo jídle :) Tak vyjadřuji velkou podporu Margit! Jen do nich :)

  5. Břetislav (22) napsal:

    Dobrý den, Margit, jsem Váš velký fanoušek a naprosto souhlasím se vším, co tu píšete. Rád bych věděl, jak se díváte na xylitol jako alternativní sladidlo pro lidi bojující s candidozou. Děkuji.

  6. Dobrý den, take díky za podporu. Xylitol je alkoholický cukr a není problém jej v omezeném množství používat. Ze sladidel řadím alkoholické cukry k těm nejvhodnějším. Margit

  7. Martin napsal:

    V odpovědi na vaši otázku:
    Vlastní zisk, neochota ke změně, společně s neschopností kriticky myslet, viz článek jednoho z mých oblíbených odborníků na výživu:
    http://eatingacademy.com/personal/wired-think-scientifically-can-done

    Nic si z toho nedělejte, i moje babička si myslí, že ví líp než já, co je dobré, už přece konzumuje jídlo skoro 70 let :-)

  8. Patrik napsal:

    Paní doktorko,

    já Vás plně chápu a Vašemu úsilí velmi fandím, ale obávám se, že v dohledné době se v tomto smyslu v ČR nic nezmění. Sám jsem působil x let v akademickém prostředí a cílem vědy je až příliš často udržovat status quo, hlavně v těch oborech, které nic nenutí ke srovnání se světem anebo nejsou schopny sebereflexe. Co by ta armáda vědců i „vědců“, odborníků i „odborníků“ dělala? Vždy musí zbývat něco k řešení :-)

    A obávám se, že ČR nikdy nedožene standard kvality potravin resp. základních surovin, jak jej můžeme vidět v supermarketech, nemluvě o specializovaných lahůdkářstvích v Itálii, Francii, Anglii nebo USA či Japonsku (myslím zejména prémiové supermarkety typu Marks and Spencer, ale i Billu nebo Interspar v Itálii – to je zážitek a něco zcela jiného než u nás; většina turistů se tam ovšem vůbec nepodívá a dá si pizzu nebo špatné jídlo na pláži či v hotelu). Stovky let tradice, řemeslné poctivosti a kvality se těžko dotahují a dobré a kvalitní jídlo (nikoli nutně drahé) je a vždycky bude stejně tak pro max. 10% populace, tj. lidi, kteří sami pátrají, informují se, čtou anglicky, cestují po světě a dívají se pečlivě a bez gastro předsudků kolem sebe apod.

    A školní jídelny? Věnovali se tomu i pánové Pohlreich a Žídek a i zde platí, že školní jídelna je velmi setrvačný organismus, asi jako pojetí hudební výchovy na ZŠ: Když frčeli Beatles a Rolling Stones, výuka byla max. u swingu (ale spíš Beethovena, Haydna či Mozarta), když nastoupil drum n bass a house, škola objevila jazz :-) To, že pár desítek až stovek tisíc lidí z Prahy, Brna, Olomouce a pár dalších měst a míst se trochu zajímá o to co jí a že je tu okolo jednoho sta bloggerů neznamená, že 90% národa navzdory cca 25 televizním pořadům o vaření nebude vařit podle Ládi Hrušky a mít stravovací návyky, z nichž budou mít velkou radost vyrobci Gutalaxu a Podravky Natura :-) Přál bych si, aby to bylo lepší, ale jsem v tomto realista.

  9. Martina napsal:

    Dobrý den paní Slimáková, to co děláte je výborná věc. Moc Vám fandím! Nenechte se odradit, i malý posun k lepšímu je úspěch. Třeba se v dohledné době dočkáme zákazu automatů se sladkostmi ve školách. Myslím, že ministr školství je tomu docela nakloněn. Snad to stihne, než dcera půjde do školy:) Letos začala chodit do školky a i když „naše“ jídelna není zdaleka nejhorší, dokonce bych řekla spíš nadprůměrná, musím konstatovat, že od dob mého mládí se moc nezměnilo. Tedy změnil se aspoň přístup učitelek, které už nenutí děti dojídat, pouze jídlo ochutnat. Takže nemalá část jídel připravených podle tzv. výživových tabulek se vyhodí, protože děti je nejedí. Prostě jim nechutnají. Nebo snad někdo z vás svačí pomazánku z vepřového masa, játrovou pomazánku, …? Tím pádem všechny výživové teorie selhávají. Dcera třeba jí pečivo buď suché nebo namazané máslem. Bohužel to jí ve školce nemůžou dát, protože je to proti předpisům.

  10. Iva napsal:

    Mila Margit, moc vam fandim! Jste statecna, pokracujte prosim dal v „informacnim“ boji. I za stravu deti nas zbabelych a ne tak fundovanych, jako jste vy. Dekuji, ze delate neco, co ma smysl! ♥

  11. Dobrý den,

    naprosto s Vámi souhlasím. Ale nejvíce záleží na každém z nás. Mohu to posoudit jen podle sebe a nejbližšího okolí – vidím, že jsou lidé líní – myslet, natož něco začít sami u sebe. Všechny zásadní změny začínají vždy zdola.
    Po revoluci jsem měla krátké období nakupování všech těch „dobrot“, které jsme tu předtím neměli, ale po krátkém čase jsem se vrátila k mým starým dobrým chutím získaných u babičky na Šumavě. Máslo, sádlo – margarin nikdy. Už v 90. letech bylo možné při troše zájmu najít knihy o potravinách a „éčkách“..Měla jsem „taháky s éčky“ ofocené v peněžence a šířila mezi známými – teď už je nepotřebuji. Přešla jsem zkrátka na co největší množství čerstvých, neprefabrikovaných potravin a vařím, samozřejmě. Denně a ráda, ale nestojí na tom můj život.
    A když vidím, na čem vyrůstá dnešní generace, je mi to líto – nemají tu návaznost na staré dobré chutě, jako my starší a věří ještě těm nápisům různých spolků a organizací na balených potravinách. A k tomu navíc: dneska je každý kuchař a recepty, kam se podíváš – stát na nás cílí zcela podle římského Chléb a hry .Ale přesto všechno – mají jako každý z nás svobodnou volbu.
    Přestěhovali jsme se nedávno na hájovnu doprostřed lesa, kde by to jednoho svádělo z hlediska „logistiky“ nakupovat sem tam nějakou tu konzervu. Ale zdravé návyky a hlavně selský rozum mám už tak zažité, že mě to ani nenapadne a to zde nemáme elektřinu ze sítě, ale vyrábíme si ji sami pomocí solár.panelů a baterií. Naopak mi to prostředí utvrdilo v tom, že lze jíst jednoduše, chutně zdravě, levně a strávím na tom jen takový čas, který odpovídá známému:“ Není až tak důležité, co do huby vchází, jako co z ní vychází“.
    Takže jediná možnost, jak se zvrátit tenhle nezdravý stav v potravinářstvé oblasti – a nejen v ní – je začít každý sám u sebe. Když to nebudeme kupovat, nebudou to mít v obchodech. Když si každý z nás skutečně začne řešit tu konkrétní potíž, která je před ním a nedá se, ( ne jen někde na blogu, kde se většinou víc mluví než ve skutečnosti dělá), věci se změní. Není to vůbec těžké, chce to přesvědčení, trochu nasazení a hlavně to dotáhnout do konce.
    Je dobře, že pro nás prorážíte přídí informační bariéru a tak vydržte!

  12. Iva Vokáčová napsal:

    Milá Margit, máte i ode mě velkou podporu. Znám Vás ještě z doby, kdy jsem docházela k MuDr. Jonášovi a Vy jste tam tehdy spolupůsobila. Strava mě také dlouhodobě zajímá a vaše střízlivá, výstižná, jednoduchá a snadno praktikovatelná doporučení mě velmi oslovují. Velmi mě potěšila Vaše komunikace s p.Evou Francovou, které si také moc vážím.Díky za Vaši aktivitu a držím palce. :-)

  13. Lucie napsal:

    Dobry den Margit, jen jsem Vam chtela vyjadrit podporu a podekovat za Vasi iniciativu. Moc Vam fandim a preji hodne uspechu!

  14. Vašek Keberdle napsal:

    Dobrý den,
    téma mne zaujalo ale neobsahuje to co mne trápí – jak mohu změnit to co jí moje dítě ve školce. Předběžně vím že kuchařka je nakloněna.

    1,jak by se měli předškoláci stravovat ( jsou zde vyjímky oproti dospělákům , celozrné pěčivo apd..)
    2,jak to ovlivní rozpočet.

    Máte nějaké případové studie? Nebo alespoň kontakt na školku kde již „přesli na zdravou stavu“ ?
    Díky

  15. Dobrý den,

    tématu vaření ve školkách a školách se detailně věnuje občanská iniciativa Skutečně zdravá škola. Sledujte prosím její web a Fb, kde najdete i odkazy n azdravě vařící jídelny. Web bude během pár dnů aktualizován a na novém najdete i doporučení, jak se školka může zapojit.

    http://www.skutečně zdravaskola.cz

    Příklad vzorového vaření v MŠ popisuji i na vém webu: http://www.margit.cz/vareni-ve-skolce/

    K ceně jídel ve školách se vyjadřuji v: http://www.margit.cz/vareni-ve-skole/

    Margit

  16. ARNOLD napsal:

    Pořád mi přijde, že ohledně stravy u nás nakupuje nemyslící většina lidí.

    Stačí srovnat 1 kg kuřecích prs cca 150 kč a 1 kg trvanlivých klobás kde jehromada éček přes 200kč.

    Dokonce i kupované sádlo v supermerketech obsahuje éčka.Raději si ho vyškvařím doma sám.

    Musli, to je kapitola sama pro sebe , je tam například ,cukr, glukózový sirup, rostlinný olej, emulgátor: slunečnicový lecitin, lískooříškové aroma,Ooo jaká zdravá je to bašta.

    Když máte to štěstí a můžete si dělat jídlo doma tak zjistíte že to jde

    zdravě
    chutně
    LEVNĚ.

  17. Miroslav napsal:

    Dobrý den,
    také já Vám moc fandím ve Vašem úsilí.Teď mám přečtenou knihu:
    Tomáš Kašpar – Nespěchejte do rakve a je i web: http://www.nespechejtedorakve.cz
    Fakta v ní odhalená jsou přímo šokující a doporučuji ji každému si ji přečíst.
    Největší „zabijáci“ našeho zdraví jsou:
    1 / – chlór v pitné vodě /srdce a cévy /
    2 / – rafinované,syntetizované a chemizované potraviny /rakovina/
    3 / – všechny chemické léky předepisované lékaři /přímo i nepřímo/
    Paní Margit,znáte tuto knihu ?
    S pozdravem
    Miroslav / propagátor zdravého životního stylu /

  18. Adamec napsal:

    Jsem překvapen vaším článkem. Jako kdybyste uváděla nějaký nový trend.

    V 70 let staré kuchařce po mamince byl věnován úvod správné přípravě stravy. Jasně tam je uvedeno, že co se dá jíst čerstvé, mělo by se jíst čerstvé. Vitamíny se kazí jak dlouhým vařením, tak zahříváním na 40°C např. v jídelnách, tak vyluhováním ve vodě i vystavováním horkých potravin vzduchu.

    Působením času lidi nabyli přesvědčení, že je normální jíst konzervy, sušené polévky ze sáčku, konzervované mléko, předsmažené a zmražené polotovary, sterilizovanou zeleninu. Trvanlivé uzeniny a tavené sýry. V jogurtech je konzervované ovoce. Třeba dnes se nudle dělají ze sušených vajec a hotový výrobek se znovu vysuší. Obchody se zdravou výživou jsou plné sladkostí a polotovarů z bílé mouky, sóje, kukuřice, řepky a cukru.

    Lidi smaží pokrmy na nevhodných přepalujících se tucích, protože jim výrobce margarínů (který vyrábí nasycené tuky) řekl, že nasycené tuky jsou špatné.

    Příčina tohoto neblahého jevu je, že v době internetu si každý může psát, co chce. Množství komerčních polopravd přehluší pravdu. Pravdu ve vyhledávači nenajdete, protože je úplně naspodu, kam se už nikdo nedívá.

  19. Dobrý den Miroslave, autor mi knihu poslal, takže znám, ale obávám se, že mezi fakty jsou i poplašné anebo ne zcela podložené informace a s uvedenými závěry se neshoduji. Margit

  20. Lenka napsal:

    Milá paní Margit, moc vám fandím i celá naše rodina, prosím, vydržte a nenechte se odradit, to co děláte, je báječné!!! Mnoho sil:-)

  21. ARNOLD napsal:

    Ještě průmyslově upravovaným potravinám naložím.
    Transmastné kyseliny
    v potravinářství vznikají při výrobě ztužených tuků z rostlinných olejů při hydrogenaci a následně se vyskytují v potravinách, kde se ztužené tuky používají

    jako jsou pekárenské výrobky od koláčů po nejrůznější plněné sušenky a čokolády, především trvanlivé pečivo a jemné pečivo
    polevy
    v instantních směsích pro rychlou přípravu jídla
    ve zmrzlinách
    v polotovarech – pečivu, mražené pizze, popcornu. V některých restauracích se na nich navíc stále smaží

    zvyšují hladinu LDL cholesterolu (tzv. zlý cholesterol) a navíc snižují hodnoty HDL cholesterolu (tzv. hodný cholesterol)
    trans izomery také zvyšují hladiny triglyceridů v krvi, zatímco nasycené mastné kyseliny (máslo, sádlo, …) mají nepatrný či neutrální vliv
    trans izomery mastných kyselin zvyšují hladinu lipoproteinu A, jednoho z rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob

    Názory zpracované podle Petra Fořta

  22. ARNOLD napsal:

    Kdo nahradil máslo a sádlo umělými tuky a  přesvědčil lidi že jsou pro ně nejlepší?
    Potravinářský průmysl
    Kdo vyrábí párky s kuřecího separátu kdy jsou namlety kuřecí pařáty a zobáky, stačí dobře zabarvit a okořenit a lidi se potom utlučou.
    Zase potravinářský průmysl
    Největší kšeft byl ,ale nápad Francouzů zabalit vodu do pet lahví.
    Lidi ji kupují už nějak automaticky, nevím proč.

    Je mi 50 let a nic z toho nepotřebuju a asi proto jsem fyzicky zdravej.

  23. Eliška napsal:

    Dobrý den,
    Tento dotaz není k danému tématu, ale chtěla jsem se zeptat, kde sehnat dobrého kapra.
    Zda-li si ho pořídit z nějakého eko. či jiného dobrého chovu a nebo ho koupit před supermarketem.
    Jaký máte názor na výlovy kaprů či jejich chov.
    Dále jsem se chtěla zeptat na palmový olej. Ve Vašich článcích jsem četla, že nedoporučujete palmový olej ani v bio kvalitě kvůli zkáze pralesa. Ale všimla jsem se ho přidává do sušenka Zemanka. Jaký je na to Váš názor.
    Předem děkuji za odpověď

  24. Dobrý den, z etických důvodů jsem přes 25 let vegetarián, a proto žádné maso nekonzumuji ani nepodporuji zabíjení zvířat. O kvalitě ryb a doporučení pro jejich výběr detailně píše Hanka Zemanová v jejím Bioabecedáři, který tímto doporučuji. Palmový olej je skutečně z ekologického hlediska nevýhodný a předpokládám, že postupně výrobci zdravé výživy budou omezovat použití i jeho bio druhu. M.

  25. Marcela Podlahová napsal:

    Dobrý den, paní Margit,
    moje osmiletá dcera naštěstí chodí do školy, která uzavřela s firmou Cook for life smlouvu o zdravém vaření ve školní jídelně. Já jsem opravdu ráda, že tato společnost, která nevaří z polotovarů, ví co jsou to luštěniny, kuskus, když uvaří rybu, tak to není pangas, ve své nabídce má i králíky a zvěřinu (tady se to trochu kříží s mým přesvědčením – maso nejím, ale chápu, že vegetariánské vaření by už byl příliš velký zázrak), zelenina a ovoce jsou naprosto běžná záležitost, působí zrovna v této škole.

    A nebudete tomu věřit, ale rodiče si na toto stravování stěžují. Prý to jejich děti nechtějí jíst. Oni vlastně ani neví co to jedí. Polenta, bulgur, mungo – cizí slova, fazole, hrách a čočka – tfůůůůj. A kde rozlícení rodiče hledají chybu. No přece u kuchaře školní jídelny. Ani na chvíli je nenapadne, že ta hlavní chyba je v jejich kuchyni.

    Měla jsem možnost dvojité dvouchodové menu ochutnat, neboť škola pořádá ochutnávky pro rodiče, aby věděli co jejich děti jedí. Bylo to skutečně výborné. Pak následovala přednáška o používaných surovinách a spotřebním koši. A na závěr proběhla diskuse. Kde se rozlícení rodiče obuli do pracovníků firmy. Děti jsou alergické na toto a ono a tohle jim nechutná a takhle by to fakt nešlo.l

    Opravdu se divím, že to toho nekopli, na milé rodiče se nevybodli a nešli domů. Místo toho trpělivě odpovídali na útočné dotazy a vysvětlovali to co by mělo být naprosto jasné a přirozené.

    Jen jsem chtěla napsat o tom, že i když už se někde podaří dobrá myšlenka protlačit, tak se většinou narazí na druhý problém a tím je konzumní zblblá a zombifikovaná společnost.

    Paní Margit moc Vám ve Vaší práci fandím a přeji kolem Vás víc myslících lidí.
    Marcela

  26. Dobrý den Marcelo,
    děkuji za sdílení zkušenosti z Vaší školy. Naprosto s Vámi souhlasím a nechápu rodiče, kteří se stěžují na zdravé vaření v jídelně, jen proto, že jejich dítě není zvyklé takto jíst namísto toho, aby situaci vnímali jako šanci a sami zkusili alespoň něco z jídelny převzít i domů. Margit

  27. Eliška napsal:

    Dobrý den,
    Chtěla jsem se se zeptat na konzumaci čerstvých ryb, ohledně makrel. Ryby mám ráda, ale nesmí být velkochovu. Myslím, že makrely mají tu výhodu, že jsou z divokého odchovu, obsahují prospěšné tuky a dají se pořídit v rybárně za velmi dobrou cenu. Předem děkuji za Váš názor.
    Eliška

  28. Dobrý den Eliško, přiznávám, že nemám aktuální informace o jednotlivých druzích, přednostní výběr ryb z divokého chovu je určitě skvělý, ale pro detainejší informace doporučuji sledovat některý z profesionálních webů věnujícímu se kvalitě ryb, jako je např.: http://www.seafoodwatch.org Margit

  29. Petra napsal:

    Dobrý den Margit,
    chci se přidat k duším, které podporují Vaši snahu a současně Vám za ni moc poděkovat!!!
    Vždycky jsem se nemoci snažila řešit bylinkami a ne preparáty z lékárny, ale nedávno jsem objevila web jimejinak.cz, díky tomu přestala jíst brambory (přestala mě jako artritika 2 stupně bolet kolena), omezila další suroviny a hlavně začala vařit. Vařit jídlo! Mě, dětem i manželovi je fyzicky lépe a děti mi konečně začali kontinuálně přibírat (pediatrička mě napadala, že jsou podvyživené, přitom jedli jako dospělí-bohužel až dnes vím, že vetšinou prázdné kalorie). Jen mám kvůli té změně děsné peklo se zbytkem rodiny a moje matka mě přímo sabotuje tím, že pokaždé, když přijede, přiveze dětem nějakou koupenou s….. (nejlépe energetickou tyčinku – děti jsou 3 a 5 let staré!!!), protože já jsem krkavčí matka a prý mě oznámí na sociálce, že děti mučím jídlem. Přitom jsem od jejich narození hlásala NE cukr, lepek až od…, mléko až od … atd., ale na to, jak jím teď reaguje jak býk na červený hadr!
    Naštěstí existují lidi jako Vy, Eva a Helča z jimejinak a mnozí další, kteří mi svým vlastním jednáním dávají sílu to nevzdat. Souhlasím s komentářem paní Marie Bartoníčkové, která říká “ začněme sami u sebe a máme šanci něco změnit“. Taky se tím snažím řídit!
    Dnes už dokonce používám Lady Comp, také díky Vám a jimejinak (ale kromě manžela to raději nikdo z rodiny neví – šířím zkušenosti jen mezi kamarádky) a dodali jste mi tolik odvahy, že mám vytisknutý „Váš“ zdravý talíř a v pondělí ho donesu do naší školky – pokusím se taky něco změnit.
    Držte se
    Petra

  30. Petro, moc díky za milá slova a držím pěsti ať se Vám takto daří. Margit

  31. Lenka napsal:

    Dle mého názoru je absolutně nevhodné dětem podávat 100 % makrobiotickou stravu (tedy web jíme jinak). Ano, recepty se dají použít a některé jsou opravdu velmi chutné, ale MB není pro malé děti vhodná, např. už jen kvůli velmi vysokému podílu vlákniny ve stravě.
    Chápu, že někomu může MB strava pomoci, že některé děti nemohou lepek, jiné třeba mléčné výrobky … ale kompletní MB strava pro děti je extrém, který nelze doporučit.
    Mezi podáváním energetických tyčinkek, Brumíků, cukru a podobných „zvěrstev“ :) a makrobiotickou stravou je ještě velká škála možností, jak se stravovat. Jeden z proudů představuje např. filosofie paní Slimákové, která mě osobně velmi oslovuje.
    V neposlední řadě chci napsat, že nic se nemá přehánět, ani toho dobrého. Všechno ve velkém množství je jed. A každý má individuální požadavky, které je nutno zohlednit. Někdo prospívá na mase, jiný ne. Někdo se cítí skvěle po jogurtu, jiný se mléčným výrobkům raději vyhýbá. Takže jíst hodně zeleniny, žádné polotovary a produkty potravinářského průmyslu, ale základní jídla, která nejsou „zprocesovaná“, vyhýbat se cukru a konzumaci čehokoliv nepřehánět.

  32. Lenka K. napsal:

    Dobrý den, Margit,
    díky za Vaše články a neortodoxní přístup, ve kterém je prostor pro různé radikální výživové směry. vždycky mě to povzbudí.
    Ráda bych se zeptala, co vlastně je průmyslově zpracovaná potravina. Jak ji poznám?
    Chipsy, sladkosti, polotovar pizzy – to je jasné.
    Ale co ty polotovary v prodejnách zdravé výživy? Všechny ty zeleninové pomazánky (na soju se neptám, článek o ní jsem též přečetla a díky za něj), a vlastně i třeba hraška, obilná mléka nebo instantní kaše…
    Poradíte mi nějaký rozlišovací klíč pro to, co už je „průmysl“, a co ještě ne?
    Děkuji za odpověď a pěkně zdravím,
    Lenka

  33. Dobrý den Lenko,
    jednoznačně přesný popis neexistuje, pro různé odborníky může být i hranice různě jinde. Sama jako základ pro výběr doporučuji promyšlení jestli uvedený „polotovar“ obsahuje běžné základní potraviny, nemá aditiva a takto bych si jej i připravila doma. Třeba extrudované výrobky, i když z jedné potraviny, nijak nedoporučuji, protože k jejich vzniku je třeba vysoké teploty a tlaku, doma si je nepřipravím. Pomazánky, které obsahují jen luštěninu, olej a koření mohou být v pohodě, i když domácí přípravu zpravidla upřednostňuji. Margit

  34. Jana napsal:

    To je přesný. Úplně jsme se odklonily od přirozených potravin a místo nich jsou nám v obchodech nabízeny produkty, u nichž prodává především obal a o jejichž složení se zajímá jen málokdo. Proč taky? Kdo má v každodenním shonu čas toto řešit? Je to přece nadmíru pohodlné. Navíc už jsme si na to zvykli a většině konzumentů to přijde zcela normální. Věřím ale, že je i spousta takových, které by ani nenapadlo, že by snad tyto produkty mohly obsahovat látky, které našemu zdraví zrovna neprospívají nebo jim to nepřijde podstatné. Proto mě těší jakákoli snaha jednotlivců či skupin o osvětu, i když je to boj proti ekonomickým zájmům obchodních gigantů ve světě, kde peníze a hospodářský růst potlačují zdravý selský rozum a uvědomělé využívání přírodních zdrojů. EU se pak snaží situaci zachraňovat takovými programy jako „Ovoce do škol“, ale to není nic proti Vašemu projektu „Skutečně zdravá škola“!!! Přeji hodně zdaru a co nejvíce osvícených stoupenců.

  35. Anna napsal:

    Dobrý den, inspiruji se Vaším blogem. Je ale těžké přesvědčit lidí kteří jsou tvrde proti změně stravovacích návyků . Můj přítel zbožňuje polotovary, cukr, bílé pečivo, maso, sýr. Bydlime spolu 3 roky a za tu dobu se mi podařilo to, že přišel na chuť celozrnemu pečivu, jednou za čas sní dokonce i ovoce, téměř úplně přestal pít sycene nápoje – vyměnil za slabe ale slazene čaje, sem tam si i skutečně dá zeleninu (což dříve neexistovalo)… Změna k lepšímu jde opravdu hodně pomalu ale verim že se mi podaří alespoň minimalizovat množství cukru a polotovarů které konzumuje…. U něho platí jedine zdravotní potíže a nové jídlo mu musí chutnat.

  36. Lenka napsal:

    Dobrý den,

    jen jsem Vám chtěla poděkovat za to, co děláte, opravdu to má smysl, i když při pohledu na hloupé masy to tak nemusí vždy vypadat. Během pár let jsme také zapracovali na naší stravě, stali se vegetariány a pořád si připadám jako začátečník, učím se nové a nové recepty, teď uvažuji nad mlýnkem na obilí.. máme malé dítě a snažím se, ať jí od počátku zdravě, hlavně kvůli synovi jsme začali kupovat bio zeleninu od místních farmářů a jsme hrozně spokojeni, rajčata konečně zas chutnala jako rajčata :-)… mi osobně po vysazení masa a bílé mouky přestaly celoroční alergie, které mě předtím trápily každodenně až jsem se skoro stala závislou na spreji do nosu, abych se mohla nadechnout…. je škoda, že se dnes dá tak těžko najít potraviny bez glutamátu a jiných e-ček, aji v blbém zeleninovém bujónu se pořád nějaké najdou, nebo v řepovém salátu… čeho se právě nejvíce obáváme je, až náš syn nastoupí do školy, aby naše snaha nepřišla vniveč, ale věřím, že díky lidem jako Vy se podaří časem i do škol a do školek prosadit zdravé potraviny, škola v našem okolí prý usiluje o certifikát Zdravá školní jídelna, takže to vypadá, že je to na dobré cestě :-D

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zůstaňme ve spojení!

Kompletní kontakty

A určitě nezapomeňte na odběr mého newsletteru, aby vám neuniklo nic důležitého ze světa zdraví:

Zdravé zprávy emailem