Proč jste hladoví a proč počítání kalorií nefunguje?

6. 1. 2016 Články štítky: , , 13 komentářů

18OBESITY-blog427Už roky vysvětluji, že počítání kalorií na talíři je nesmysl, který vám jedině může zlepšit matematické schopnosti, ale jinak už jen oddálí požitek z oběda, vystresuje vás anebo vezme chuť jíst. Jenže podle chování mnoha dietních guru a tvrzení diet, které stále počítání doporučují, má smysl detailněji vysvětlit, proč počítání kalorií nemá smysl.

Myslím si, že lidé nejsou kalorimetry a už vůbec ne identické, které by stejným způsobem vše spalovaly, a také, že je pořádný rozdíl v tom, jestli se nacpeme a pak tedy i spalujeme kostku margarínu s cukrem a barvivy (kousek běžného levného dortíku), anebo si dopřejeme dezert z avokáda, nepraženého kakaa a lžíce medu, a to i když „obě dobroty“ budou mít stejný počet kalorií. Stejně tak tvrdím, že pojídání nízkotučných či dokonce zcela odtučněných vysoce průmyslově zpracovaných a dochucených zázraků vůbec nikomu neprospěje. Nyní jsem trefila na bezva článek od Dr. Ludwiga, amerického lékaře a profesora výživy, který nesmyslnost kalorií vysvětluje odborněji, a proto rovnou předávám jeho slova.

Jste neustále hladoví? Víme proč

Po většinu minulého století bylo naše chápání příčiny obezity založeno na neměnném fyzikální zákonu. Konkrétně se jedná o první zákon termodynamiky, podle kterého nelze energii ani stvořit, ani zničit. Pokud jde tělesnou hmotnost, znamená to, že se příjem mínus výdej kalorií rovná množství kalorií uložených v těle. V obklíčení lákavých potravin se přejídáme a konzumuje víc, než jsme schopni spálit, přičemž zbytek uskladníme ve formě tuku. A tak se nabízí jednoduché řešení – mějme silnější vůli a jezme méně.

Problém je v tom, že toto doporučení nefunguje; alespoň ne pro většinu lidí a v dlouhodobém horizontu. Jinými slovy, vaše novoroční předsevzetí zhubnout vám pravděpodobně nevydrží ani do jara, natož aby mělo reálný dopad na to, jak moc vám to bude slušet v létě na koupališti. I přes ustavičné cílení vlád, veřejně prospěšných organizací a potravinového průmyslu na kalorickou rovnováhu je obézních lidí více než kdy jindy.

Co když jsme si zaměnili příčinu a následek?

UnknownCo když přejídání není příčinou tloustnutí? Co když je to tloustnutí, co způsobuje přejídání? Čím více kalorií uložíme v tucích, tím méně jich putuje v krevním řečišti, kde mají uspokojovat různorodé požadavky těla. Podíváme-li se to z této perspektivy, jedná se problém jejich distribuce: máme tedy nadbytek kalorií, které se nacházejí na špatném místě. A v důsledku toho pak tělo potřebuje zvýšit jejich příjem. Jsme tedy hladovější, čím jsme tlustší.

Připomíná to otok, běžnou zdravotní obtíž, při které tekutina z krevních cév prosakuje do okolních tkání. Nezáleží na tom, kolik toho vypijeme, lidé s otoky mohou zažívat neuhasitelnou žízeň, jelikož tekutina nezůstává v krvi, kde je jí třeba. Podobné je to u tukových buněk: pokud načerpaly příliš paliva, kalorie z potravin budou jen podporovat růst tukové tkáně namísto toho, aby uspokojovaly potřeby těla, což snad s výjimkou těch nejdisciplinovanějších jedinců znamená jediné – další přejídání.

Více jídla je jen dočasná záplata

Tuto hypotézu jsme diskutovali v článku vydaném v časopise Americké zdravotnické asociace (JAMA). Podle tohoto alternativního pohledu faktory v životním prostředí zapříčinily, že tukové buňky v našem těle ukládají nadměrné množství glukózy a dalších na kalorie bohatých sloučenin. A vzhledem k tomu, že tělu tak zbývá méně kalorií pro uspokojování provozních potřeb, mozek tělu začne signalizovat, že je nutné zvýšit příjem kalorií (cítíme hlad) a šetřit energií (náš metabolismus se zpomalí). Jenže více jídla je jen dočasná záplata a navíc zrychluje nabírání hmotnosti. Naopak snížení příjmu kalorií krátkodobě sníží hmotnost, díky čemuž získáme pocit, že máme kontrolu nad váhou, avšak zase zvyšuje pocit hladu, a tak ještě více zpomaluje metabolismus.

Příhodnou analogií může být horečka. Studená lázeň sice dočasně sníží tělesnou teplotu, ale zároveň spustí biologickou reakci, jako je třes a zúžení cév, které mají za cíl teplotu opět zvýšit. V jistém smyslu je konvenční pohledu na obezitu coby na problém kalorické rovnováhy něco jako představa, že horečka je problém teplotní rovnováhy; technicky vzato to mylná představa není, nicméně takovýto pohled není zrovna nápomocný, protože zjevně ignoruje hlubší biologickou příčinu přibývání na váze.

Vědomé snižování kalorií obvykle končí nezdarem

To je také důvod, proč diety, které spoléhají na vědomé snižování kalorií, obvykle končí nezdarem. Pouze jeden ze šesti dospělých subjektů s nadváhou či obezitou v rámci celonárodního průzkumu uvedl, že si udržel 10% úbytek na váze po dobu alespoň jednoho roku. (Navíc i tento relativně skromný úspěch může být přehnaný, poněvadž lidé mají v dotazníkových šetřeních tendenci své úspěchy nadhodnocovat.) Ve studiích, které provedl Dr. Rudolf L. Leibel s kolegy z Kolumbijské univerzity, bylo zjištěno, že když byla pomocí úmyslně nedostatečné stravy snížena tělesná hmotnost štíhlých a obézních subjektů o 10 – 20 %, došlo ke zvýšení pocitu hladu a značnému zpomalení metabolismu. Oproti tomu cílené podávání nadměrného množství jídla metabolismus zrychlovalo.

Dominantní úloha hormonu inzulin

Jak u přejídání, tak podvýživy se tedy tělo snažilo navrátit k původní hmotnosti – což i způsobilo, že někteří vědci začali uvažovat o jakémsi geneticky “přednastaveném stavu” tělesné hmotnosti. Avšak pokud tedy tělo používá základní biologické reakce k navrácení ztracené hmotnosti a pokud je naše tělo přednastaveno na určitý stav, proč jsme svědky takového nárůstu obezity v populaci (u té dospělé se jedná o téměř trojnásobek stavu z 60. let 20. století)? A především, co s tím můžeme dělat?

Hormonal-Obesity-theory-step-2

Jak se ukazuje, na ukládání kalorií v tukových buňkách má vliv mnoho biologických faktorů, včetně genetiky, úrovně fyzické aktivity, spánku a stresu. Jeden z nich však zastává nepopiratelně dominantní úlohu: hormon inzulín. Je nám známo, že nadbytek inzulínu při léčbě cukrovky způsobuje zvýšení tělesné hmotnosti, zatímco jeho nedostatek tělesnou hmotnost snižuje, přičemž nejvíce inzulínu si lidské tělo produkuje při konzumaci vysoce zpracovaných a rychle stravitelných sacharidů.

Rozhodující je množství a míra zpracování sacharidů

Na základě výše uvedeného dojdeme k závěru, že zvyšující se množství a míra zpracování sacharidů ve stravě Američanů u mnohých zvýšila hladiny inzulínu, zapříčinila zbytečné ukládání energie do tukových buněk a spustila biologické reakce podporující obezitu. Stejně jako infekce, co zvyšuje přednastavenou tělesnou teplotu, vysoká spotřeba rafinovaných sacharidů – hranolek, sušenek, zákusů, sladkých nápojů, sladkých snídaňových cereálií, a dokonce i bílé rýže a světlého pečiva – zvýšila tělesnou hmotnost jedinců napříč celou populací.

Jedním z důvodů, proč dnes konzumujeme tolik rafinovaných sacharidů, je skutečnost, že je výrobci přidávají do potravin namísto tuků, které byly od 70. let minulého století označovány za hlavního strůjce nárůstu obezity mezi lidmi. Tuk má sice přibližně dvakrát tolik kalorií co sacharidy, nicméně diety mířící na nízkotučné potraviny jsou podle mnoha studií, včetně jedné prezentované letos Americkou kardiologickou asociací, tou nejméně efektivní metodou v porovnání s obdobnými postupy.

Nekvalitní strava může vést k obezitě, i když má nízký obsah kalorií

Ludwig-Photo-3WebV rámci nedávné studie Dr. Ludwig a jeho kolegové zkoumali 21 mladých subjektů s nadváhou a obezitou poté, co ztratili 10 až 15 % své tělesné hmotnosti pomocí rozličných diet, od nízkotučné po nízkosacharidové. Přes skutečnost, že subjekty konzumovali stejné množství kalorií, ty na nízkosacharidové dietě denně spálili přibližně o 325 kalorií více než ti, jejichž dieta cílila na méně tuku v jídle. Pro představu, 325 kalorií odpovídá energii vynaložené na jednu hodinu středně intenzivní tělesné aktivity.

V jiné studii z roku 2004 Dr. Ludwig s kolegy došli k závěru, že nekvalitní strava může mít za následek obezitu, i když má nízký obsah kalorií. Krysy krmené stravou s rychlými cukry (s tzv. vysokým glykemickým indexem) nabrali o 71 % více tuku než jejich protějšky, kteří v úhrnu jedli více kalorií, avšak ve formě pomalu stravitelných sacharidů.

Obezita není osobní selhání zapříčiněné slabou vůlí

Tato myšlenka však není úplnou novinkou. Představa, že se přejídáme, protože tloustne, existuje přinejmenším jedno století, kdy ji popsal Gary Taubes ve své knize Dobré a špatné kalorie (v originále Good Calories, Bad Calories). V roce 1908 například německý internista jménem Gustav von Bergmann odmítl pojetí obezity jako poruchy energetické bilance a namísto toho vyslovil hypotézu, že příčinou problému je metabolická porucha.

Jiné a podobné teorie však byly většinou ignorovány, možná proto, že zpochybňovaly zakořeněné kulturní postoje. Populární důraz na kalorickou rovnováhu posiluje přesvědčení, že máme vědomou kontrolu nad naší hmotnosti a že obezita je ve své podstatě osobní selhání zapříčiněné neznalostí nebo slabou vůlí.

Sladké nápoje a nezdravé potraviny nejsou v pořádku

MechanicsPotravinářský průmysl, který z vysoce zpracovaných produktů z kukuřice, pšenice a rýže generuje obrovské zisky, navíc kalorickou rovnováhu veřejně staví do první linie obrany proti tloustnutí. Pokud jsou si všechny kalorie rovné, potom neexistují žádné špatné potraviny, čímž de facto tvrdí, že sladké nápoje a nezdravé potraviny jsou v pořádku, pokud je jíme s mírou. Argument tedy stojí tak, že zakopaný pes leží ve velikostí porcí. Skutečnost, že takovýto přístup zabírá opravdu jen zřídkakdy, se potom bere jako důkaz slabé vůle obézních jedinců, a nikoli jako náznak toho, že samotná myšlenka může být mylná.

Naneštěstí stávající výzkum nedokáže naši hypotézu s definitivní platností prokázat. Některé významné klinické studie nezjistily žádné rozdíly v úbytku hmotnosti při porovnání stravy cíleně bohaté na bílkoviny, sacharidy nebo tuky. Tyto studie se však potýkaly se zásadními omezeními: mnozí ze subjektů totiž nakonec uvedli, že nedodrželi stanovené cíle pro dodržení předepsané diety. Avšak pokud by existoval potenciálně úspěšný lék proti rakovině, zřejmě bychom ho také nezavrhli na základě negativních nálezů v situaci, kdy by výzkumné subjekty přiznali, že zkoušený lék vlastně neužívali.

Existují lepší způsoby, jak hypotézu uvěřit. Studie by měly například subjektům umožnit konzumovat alespoň část jejich běžné stravy, což by jistě zajistilo vyšší míru dodržování předepsané diety. A přesně tak tomu bylo u dvou studí (Direct Group z roku 2008 a Diogenes Project z roku 2010), které odhalily značné výhody spojené se snížením příjmu rychle stravitelného cukru v porovnání s konvenční stravou. Do obdobných výzkumů bychom měli investovat mnohem více prostředků. Vezmeme-li roční náklady vynaložené na léčbu diabetu (což je jen jedna z komplikací souvisejících s obezitou), u kterých se očekává, že jen do roku 2020 dosáhnou půl bilionu dolarů, vyjde nám několik miliard dolarů na výzkum stravování jako dobrá investice.

Kvalita stravy namísto kvantity kalorií

Pokud se tato hypotéza ukáže být správná, bude to mít bezprostřední dopad na veřejné zdraví. Znamenalo by to, že desítky let trvající cílení na omezení kalorií bylo pro mnoho lidí od začátku předurčeno k neúspěchu. Informace o obsahu kalorií na obalech by zůstaly relevantními, avšak již nikoli jako strategie proti hubnutí, ale jako nástroj, který by nám pomohl zabránit přílišné konzumaci vysoce zpracovaných potravin napěchovaných rychle stravitelnými cukry. Samotná léčba obezity by se pak vhodněji zaměřila namísto na kvantitu kalorií na kvalitu stravy.

Lidé v dnešní, moderní době mají větší kontrolu spíše nad tím, co jedí, než kolik toho snědí. Při snížení spotřeby rafinovaného pečiva, cukru a koncentrovaných bramborových produktů a aplikaci několika dalších nástrojů rozumného životního stylu by naše tělo nemělo mít problém zachovat správnou tělesnou váhu. Nakonec bychom se mohli dostat na úroveň před vypuknutím epidemie obezity. Řešení základních biologických příčin přejídání tak může být mnohem praktičtějším a efektivnějším řešením problému obezity než počítání kalorií.

Autoři: David S. Ludwig a Mark I. Friedman, Zdroj: The New York Times

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

13 komentářů: “Proč jste hladoví a proč počítání kalorií nefunguje?”

  1. Ilona Komárková napsal:

    Zajímavý článek, ale trochu zavádějící nadpis….se mi zdá. Mě třeba počítání kalorií pomohlo zhubnout 20 kg /z 89 na 69/. Váhu si udržuji už třičtvrtě roku. Ne že by byla ideální, ale hodně se mi ulevilo. Už nepočítám, ale naučila jsem se odhadovat množství jídla. Samozřejmě mi ale chytré aplikace na mobilu umožnily, hlídat si taky JAKÉ jídlo jím….dostatek zeleniny, dostatek bílkovin, méně sacharidů. Když jsem některé dny zbaštila třeba po obědě dortík a chtěla se udržet v tom doporučeném množství kalorií na den, tak jsem samozřejmě měla večer už hlad. Když jsem si naopak udržela správné složení jídla po celý den, tak mě ani nějaké chutě na sladké nehonily, nebo alespoň ne tolik. Pro mě je potřeba sladkého TEN problém, takže mě opravdu překvapilo, že když jinak jím, nemám tolik chutě. Řekla bych, že právě počítání kaloríí mě naučilo, plánovat si lépe celý den. A dalo se to zvládnout i se čtyřmi malými dětmi. Dnes už mi to jde tak nějak samo. Takže bych počítání kalorií úplně nezatracovala. Ale je určitě důležité, jak píšete, vědět CO v těch kaloriích sním.
    Díky za vaše články, jsou mi velkou inspirací.

  2. Jana napsal:

    Dobrý den, na Váš web jsem narazila na internetu až dnes a už si s sebou odnáším recepty na zdravé pomazánky – vypadají super. Ale zpět k článku. S inzulínem se jako diabetička 1. typu potýkám už více jak 17 let. Hubnutí je u mě velký problém – funguje při nemoci & stresu, jak jsem si několikrát vyzkoušela. Snažím se jíst 5x denně, využila jsem služeb výživové poradkyně a i přes sedavý způsob zaměstnání se věnuji cvičení: zumba, Power Plate, plavání, kolo. Hubnutí je pro mě ale stále začarovaný kruh – jak to tedy provést s inzulínem u diabetika, který je na něj odkázán? Je mi 32 let, inzulín si aplikuji vždy před každým jídlem a 1x za den inzulín dlouhodobý. Dle měření InBody nemám zpomalený metabolismus, stravuji se minimálně na úrovni bazální potřeby, BMI mám u horní hranice normy, proto bych uvítala nějaké to kolo dolů, mám nadbytek svalů, tuk v normě… Kdyby mě někdo navedl na cestu, jak co & jak řešit, byla bych ráda, ale zatím se to nepodařilo. Ve Světě zdraví mi měření odpovídalo mému skutečnému věku, viscelární tuk kolem úrovně 3 a dle výsledků mi bylo doporučeno zhubnout 0,1 kg, ale já se bez 5 kg cítím mnohem lépe. Lze to svádět na inzulín nebo je problém jinde???

  3. Dobrý den, suplementace inzulinem je nezbytná, ale skutečně může být problémem, který řešíte. Těch příčin však může být mnohem více a takto na dálku mohu jen odhadovat: stres, nekvalitní spánek, narušená střevní mikroflóra…. DM 1 tyu je autoimunitní onemocnění a doporučuji zkusit zásady, které popisuji: https://www.margit.cz/autoimunitni-onemocneni/
    Margit

  4. Jana napsal:

    Stres vylučuji, mám pravidelnou 8hodinnovou pracovní dobu v oblasti administrativy, domů odcházím “s čistou hlavou”. Hubnutí “ze stresu” bylo způsobeno svatebními přípravami, kterým předcházela tříměsíční léčba antibiotiky… Spánku mám v dostatečné míře, min. 7 h. denně, střevní mikroflóra – pravidelné vyprazdňování. Jak říkám, ráda bych od někoho slyšela, co za tím vězí, ale všichni jen tápou a hledají & doporučuji, ale bez výsledku.

  5. Anna napsal:

    Dobré

  6. Lucie napsal:

    Dobrý den, zajímalo by mě co si myslíte o frekvenci stravování 3x versus 5-6x denně. Řada výživových poradců tvrdí, že by se mělo jíst několikrát denně (každé 3-4 hodiny) malé porce. Našla jsem, ale i názor, že stravování 3x denně je mnohem zdravější způsob. Pokud jsem to celé správně pochopila, tak to znamená, že v průběhu trávení předešlého jídla a po konzumaci dalšího bude muset celý proces trávení opakovat. Tudíž tráví jak jídlo nové, tak i to předešlé. Tělo tak nemá šanci si na chvíli “odpočinout” a “věnovat se” něčemu dalšímu. Je možné, že by stravování 5x denně mohlo snížit rychlost metabolismu? Děkuji za Vaše vysvětlení :), Lucie

  7. Dobrý den Lucie, skutečmě je vhodnější jíst spíše méně častěji a dokonce někomu mohou prospívat a stačit i pouhá dvě jídla denně. Hlavní cvýhodou je omezení vylučování inzulinu a takto i snížení rizika vzniku inzulinové rezistence. Margit

  8. Růžena napsal:

    Dobrý den, mám zase problém přibrat. Jsem 3 roky vegetariánka, jím zdravě. Dokonce jsem si dělala očistu střev( měla jsem tasemnici) a teď nemůžu přibrat. Jsem moc hubená. Můžete mě prosím Margit nasměrovat? Děkuji za odpověď

  9. Dobrý den, téma probírám na webu: https://www.margit.cz/jak-zvysit-hmotnost/ Margit

  10. Monika Gujdova napsal:

    Dobry den, narazila jsem na vase videa o zdravem stravovani. Chtela bych poradit a vyvratit nekolik veci ohledne stravovani. Vsude na strankach internetu se doporucuje zkoro to same, vyvazeny jidelnicek a pravidelnost jidla. Vsude se tvrdi jist 5 krat denne, vy to zase vyvracite. Vetsinou je vsude doporucovano hlidat si mnozstvi kacl..By to zase opet vybracite. Pokud tedy mam jist jen mene nez 5 krat denne, jak mam do sveho jidelnicku zaradit vse..Prece si nedam hlavni jidlo s ovocem, nebo ovoce se zeleninou jen k vuli tomu abych mela od vseho vse..Sacharidy jsou zkoro vsude, co teda jist kdyz jsou tak spatne?? Bilkoviny jsou zase potreba k vuli udrženi svalu, a dalsich veci. Take by jsme meli prijimat dostatek bilkovin, coz udrzuje hladinu cukru v tele, tim padem neni mozne pribirat na vaze. Dalsi vec jsou tuky. Vsude se pise ze tuky jsou dobre a spatne. Dobre uz znam, ty spatne, vzdy jsrm si nane davala pozor, smazene moc nemusim, jednou za cas max 2 do mesice. Natom opravdu neujizdim.Nake hamburgry, bramburky opravdu jen zobnu z řidka. Takze ne kazdy musi tloustnout jen z techto potravin. Ty zdrave, no neni to jednoduche je denne zaradit do jidla. Vsude se zase uvadi kolik tuku je primerene.Ale ted mi reknete, jak si mam uvarit klasickou omacku na jedne lzici oleje a usmazit na ni pul kila cibule treba na gulas.Je proste nesmysl..Kdo ma jist denne nake lušteniny, soju, a tyhle dalsi veci i kdyz vime ze je to zdrave.K çočce dat patek nebo kousek uzeneho zakazujete, tak co ma vlastne vlovek jist??.Nemam s tim problem a opcas je zaradim do jidla ale varit jen z techto zdravich potravin je ne moc chutne.. Jist zdrave je opravdu psychycky narocne..Bez tuku se varit neda, bez mouky se nefa zahustit, jidlo je vodove..Prosim poradte..Pocitat kalorie nebo ne?? Me to treba pomohlo zhubnout 6 kilo..Myslim ze je to v tom ze jsem zacala pravidelne jist kazde 3_4 hodiny, mezi tim neuzobavam i kdyz me to hrozne moc laka.. Snazim se dodrzovat abych mela denni pzijem bilkovin, sacharidu a vlakniny..Ale muzu vam rict, je to psychycky narocne porad myslet nato abych splnila vse dane a hlavne nehladovela..Ve svych videiich neukazujeze vubec maso salamy a jak je upravujete…Nebim si opravdu rady..Mam v hlave ßileny zmatek..Jsem psychycky vycerpana z neustaleho sledovani zivin..Bere mi to spoustu casu na jine aktivity a radosti… Dekuji za ofpoved..Budu rafa kdyz bych mohla s vami komunikovat prez email..S pozdravem Monika

  11. Dobrý den Moniko, vaše otázky opakovaně vysvětluji ve svých textech a videích, v knize a kurzu Seduo, na školení, prosím projděte toho více. Margit

  12. Monika Gujdova napsal:

    Jezis to jsem moc rada ze jste odepsla to me moc potesilo..Musim se opravdu usmivat, mam radost. Neverila jsem ze mohu dostat odpoved, nehledě nato ze si tuto stranku nepamatuji, nahodne jsem na ni opet narazila a ted ctu to co jsem vam napsala.. Mam z toho opravdovou velikou radost, moc jste me potesila ani nevite jak. Vase videa se mi moc libi, jste sympaticka usmevava zena plna elanu. Mimo jine, mate krasny dum. Poslala bych vam smajlika ale tady to nejde. Jinak co se tyce jidla celkove, hodne tapu, pred tremi mesici jsem se rozhodla hubnout nake to kilo, je to po prve v mem zivote, nikdy jsem dietu nedrzela. Pomohli mi k tomu kaloricke tabulky na netu jez jsou orientacni ne presne ale da se podle nich aspon naucit a mit prehled co denne dodrzovat aby jsme nepribirali. Jenze statala se chyba, nebo spise problem prome psychycky coz je špatne a to popisujete i vy ve svych člankach a videich ze človek by se mel z jidla radovat a jist co mu chutna, ne ho jist jenn proto ze je zdrave a ze po nem nepriberete. Tri mesice nedelam nic jineho nez studuji ruzne informace na netu ohledne vyzivy. To ze mame jist 5 krat denne, vas nazor uz znam na tri jidla denne. Ale muj organis me naucil rikat si o jidlo pravidelne kazde 3 az 4 hodiny, coz me docela dost psychycky vyčerpava ponevač musim mit po ruce stale priravene jidlo abych nehladovela.. je to neustaly kolotoč kolem jidla a pripravy, na nic jineho uz nemam ani čas.. Je to špatne, ano vim, ale predtim jsem toto neřesila, byla jsem osvobozena od večneho hlidani poklesu cukru v krvi. Proste jsem dostala hlad tak jsem se najedla a nepremyslela o tom zda mam bilkovinu nebo sacharid, tuk.. Proste jsem si jidlo uzivala. Na druhou stranu musim zase řici ze jsem mela neustale problemy z břichem, večna zacpa, bolesti žlucniku, nafoukle bricho.. Dnes uz vim ze mi to spusobovalo veliky prijem bile mouky, mozna ani ne tak tuku..Hlavne nepravidelnost v jidle a volba špatnych potravin.. Takze vlastne odpoved na moje otazky znam, vyresila jsem svuj boj se svym bolavym brichem.. Chtela bych opravdu poradit co se muze a co ne. Ceho je akorat čeho priliš… tuky me dost omezuji na vyrobe jidla, cukry uz neresim protoze vim ze by ve strave nemeli co delat, mimo ovoce.. Dale, mam veliky problem s padanim vlasu, moje kštice je za 25 let přořidla, mimochodem, vaše vlasy obdivuju co bych zane dala!!! Padaji mi po porodu dcery u celyh 25 let a neprestalo, od te doby mam vlasy uplne strašne, řidke, prosvitajici kuze na temeni pomalinku, testy na štitku si delam kazdy rok, bohuzel nebo dobre prome, nic se neprokazalo i kdyz moje 3 sestry ji maji a mije maminka taky. Beru vytaminy na podporu vlasu, lečive šampony atd ale bohužel žadne zlepšeni. Pri zhubnuti 6 kil me začali padat ješte vice, jsem z toho neštastna, proto se snažim jist zdrave, hlavne ty bilkovin ty jsou pro zdravi vlasu jsem se dočetla, a samozřejme dalši potraviny. Genetika nevim, maminka ma i pri sve štitne nefungujici žlaze o proti me bohatou hřivu.. Nechapu uz opravdu nic.. Proto zustavam u zdraveho zpusobu zdrave vyživy jen k vuli vlasum, uz ani ne k vuli nakemu kilu na vic.. Chci se proste projist ke zdravym vlasum nebo alespon je uzdravit a zastavit jejich padani.. Predem dekuji za odpoved alespo k tomu problemu s vlasy..

  13. Dobrý den, děkuji za milou zpětnou vazbu. Nadněrné vypadávání vlasů může mítdesítky příčin a ze všeho nejdříve bych nyní po letech potíží už doporučil akonzultovat s vaší lékařkou, domluvit se na vyšetřeních pro vyloučení zdravotních důvodů, Margit

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *