Očkování dětí – jednoznačné ano nebo moudrá opatrnost?

10. 6. 2021 Články štítky: , , 2 komentáře

V USA a postupně dalších zemích jsou už vakcíny proti SARC-Cov2 schváleny i pro děti od 12 a v procesu je i snižování této věkové hranice. V Česku jsem už zachytila odborníky jednoznačně a bez zaváhání propagující očkování dětí. Ve skutečnosti, ale schválení vakcíny pro konkrétní skupinu lidí  automaticky neznamená, že je aplikace této vakcíny pro všechny z uvedené kategorie jen to nejlepší a měli by okamžitě běžet do očkovacího centra. Absurdnost doporučování aplikace vakcíny na základě schválení je jasná u léku. Všichni chápeme, že jeho pouhé schválení lékovými agenturami (jako třeba FDA v USA a EMA v EU) neznamená, že dotyčné pilulky máme všichni polykat. Proč tedy pouhé schválení vakcín nyní mnozí berou jako argument, že vakcíny je nejlépe čím více dětem aplikovat a očkování všem jen doporučovat? 

Rozdíl mezi schválením lékovou agenturou a vydáním promyšleného doporučení na základě nejen bezpečnostního profilu vakcíny, ale i  komplexních dat zahrnujících poměr  prospěšnosti k rizikům  detailně vysvětluje rozhovor s lékařem, virologem, ředitelem německé stálé komise pro očkování, která desítky let v Německu vydává doporučení k očkování. A v naprosté zkratce aktuálně na základě dat plošné očkování dětí proti SARS-Cov2 nedoporučuje. 

Zde pár výpisků z dlouhého rozhovoru, ale doporučuji jej samozřejmě celý:

  • Údaje o Long Covidu ve věkové skupině 12 až 17-letých jsou prakticky zcela nedostatečné.
  • Mnoho infekcí u dětí bylo objeveno náhodně v nemocnicích při jejich hospitalizaci. Příklad: dítě přijde do nemocnice s akutním zánětem slepého střeva. Provede se test a ukáže se, že dítě je také PCR pozitivní na SARS-CoV-2. Pak má dítě podle definice infekci, ale hospitalizace byla kvůli slepému střevu. Shrnuto, závažné onemocnění u dětí je výrazná rarita. Dvě zaznamenaná úmrtí v této věkové skupině se týkala dětí, které byly velmi vážně nemocné již bez covidu.
  • Riziko PIMS (Syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi asociovaný s COVID-19 u dětí) je nízké. Prognóza je dobrá. Proto PIMS není nyní jasnou indikací k očkování všech zdravých dětí. 
  • Neexistuje žádný aspekt, který by u Covid-19 v této věkové skupině překročil riziko chřipky u těchto dětí.
  • Nežádoucí účinky vakcín u dětí jsou nyní sledovány ve studii 1100 dětí po dobu dvou měsíců. Takže velmi krátká doba a velmi malý počet dětí na vyloučení pozdních následků. Jako příklad uvedu narkolepsii s Pandemrixem…
  • Je možné, že riziko způsobené očkováním je v této věkové skupině vyšší než riziko způsobené nemocí. Skutečnost, že v USA jsou nyní očkovány dva miliony dětí, nám nepomůže. Neexistují žádné údaje o vedlejších účincích tohoto očkování, o tom, co se stalo po očkování. Jen tyto statistické údaje nenahrazují studie.
  • Musíme neustále opakovat, že dětem nenabízíme lékořicové bonbony, ale že se jedná o lékařský zákrok. 
  • Pozdní účinky očkování jsou přirozeně velmi vzácné, ale možné i po několika měsících. 
  • Mohu jen říci, že STIKO – a věřím, že i mnoho dalších rozumných lidí – si myslí, že jazykové spojení očkování jako podmínky pro to, aby děti mohly vést normální život, je omyl. Neměla být přijata.
  • Myslím, že se jedná o natolik individuální rozhodnutí, že situace v jedné rodině nemusí být nutně srovnatelná s jinou. A že lidé jsou pak pod tlakem nebo se cítí provinile, když se nechají nebo nenechají očkovat. Takže bych doufala, že se to takhle nedostane do popředí, protože to nikomu nepomůže. 

Rozhovor o očkování dětí z německého úspěšného podcastu Coronavirus-Update

Thomas Mertens je německý lékař, virolog a univerzitní profesor. Čtvrtým rokem stojí v čele STIKO (Stálá komise pro očkování v Německu). V podcastu byl hostem.

Sandra Ciesek je německá lékařka a viroložka. Je ředitelkou Ústavu lékařské virologie na Universitätsklinikum Frankfurt a profesorkou lékařské virologie na Goethe University Frankfurt. V podcastu se střídá se známým virologem Christianem Drostenem, vedoucím virologie berlínské nemocnice Charité.

Korinna Hennig je moderátorka podcastu

Hennig: Dnes máme v podcastu hosta. Protože chceme osvětlit téma “Očkování dětí proti koroně?”. Za tímto účelem se k nám nyní připojil profesor Thomas Mertens. I on je virolog. Především však již čtvrtým rokem stojí v čele STIKO, Stálé komise pro očkování, což je nezávislý a čestný orgán, který zkoumá všechny otázky týkající se ochranného očkování a poté vydává doporučení. Pane Mertensi, politici, ministr zdravotnictví, ale i další politici, se již vrhli velmi daleko do terénu a vlastně propagují očkování dětí. Na doporučení STIKO se však stále čeká. Stále se o tom jedná. Každý, kdo nyní pozorně sleduje média, ví, že jste se ze STIKO zatím vyjadřovali spíše zdrženlivě. Jaký je hlavní důvod vaší zdrženlivosti?

Thomas Mertens: V současné době se nezabýváme ani tak konzultacemi, jako spíše vyhodnocováním údajů a vytvářením podkladů pro toto doporučení. Z pohledu STIKO je rozhodující, že si musíme být jisti, že doporučení slouží právě zájmům zdraví dětí. Pro nás je nejdůležitější, aby doporučení skutečně sloužilo nejlepšímu zdravotnímu zájmu dětí. Před několika lety vypracovala STIKO pracovní instrukci, která přesně stanoví, jak postupovat při vypracování doporučení. Pro STIKO je důležité, aby doporučení vycházela z nejlepších dostupných důkazů. Mnoho lidí má dojem, že STIKO sedí pohromadě a diskutuje o názorech. To ale vůbec není pravda. Místo toho je vždy třeba pečlivě prozkoumat a analyzovat všechny dostupné údaje a nakonec vyvodit závěry pro doporučení.

Ciesek: Na sociálních sítích se často objevují obvinění nebo, řekla bych, narážky na to, že se rozhodujete podle toho, kdo vám dává peníze. Dostanete za to peníze, když se zúčastníte STIKO?

Mertens: Ne, jedná se o čestnou činnost. Ani já, ani nikdo jiný ze STIKO jsme za ni nikdy nedostali ani euro.

Hennig: To znamená, že jste také zcela nezávislý na politice. Na tomto malém rozporu – hodnocení rizik, jaké důsledky z toho plynou – to teď může být docela dobře vidět. Zmínil jste se o důkazní základně, pane Mertensi. S relativní jistotou víme, že děti onemocní jen zřídka. Pokud onemocní, většinou to není vůbec vážné. Při tomto druhu hodnocení rizik je však třeba myslet na několik dalších aspektů. V podcastu s paní Ciesek jsme již hovořili o tom, že údaje například o dlouhodobém covidu, tedy o dlouhodobých následcích infekce u dětí, jsou chabé. Studie, které o tom existují, mají různá omezení, nízký počet případů. Nelze říci, jakou mají ve skutečnosti vypovídací hodnotu, pokud jde o výskyt dlouhých covidů, tj. četnost. Ale to, že k tomu dochází, lze považovat za jisté, nebo ne? Dokonce i u dětí.

Špatný stav údajů o dlouhém covidu u dětí

Mertens: Ano, jak jste správně řekla, to je také výsledek naší analýzy literatury, že problém tzv. dlouhého covidu u dětí je opravdu velmi špatně popsán s ohledem na situaci s daty. Vychází z toho, že klinický obraz u dětí není dobře definován a že existuje známá publikace z Anglie, která uvádí procenta. Nakonec jsme však dospěli k závěru, který je podložen literaturou, že údaje o Long Covidu v této věkové skupině – pozor, mluvíme zde o 12 až 17-letých, tedy o těch, kteří mají být nyní případně očkováni – jsou prakticky zcela nedostatečné.

Možná bychom si ale měli zopakovat, co Covid sám o sobě pro tuto věkovou skupinu znamená. Víme, že ve statistikách hlášení je přibližně 188 000 dětí a mladistvých v tomto věku, tedy od 12 do 17 let. A z těch 188 000, u nichž byla infekce potvrzena – určitě jich bude víc, ale nakonec těch, kteří byli hlášeni – bylo hospitalizováno asi jedno procento, 1800. Z těchto 1 800 pacientů se pouze jednomu procentu dostalo intenzivní péče. Takže když to rozdělíme, je to asi 18 dětí a mladistvých. Došlo ke dvěma úmrtím. To je 0,001 procenta. Je třeba říci, že obě úmrtí se týkala dětí, které již byly prakticky v paliativní situaci. To znamená, že byly velmi vážně nemocné.

Je třeba také říci, že mnoho infekcí u dětí bylo objeveno náhodně v nemocnicích při jejich hospitalizaci. Příklad: dítě přijde do nemocnice s akutním zánětem slepého střeva. Provede se test a ukáže se, že dítě je také PCR pozitivní na SARS-CoV-2. Pak má dítě podle definice infekci, ale hospitalizace byla kvůli slepému střevu. Shrnuto, je to opravdu výrazná rarita. Dvě zaznamenaná úmrtí v této věkové skupině se týkala dětí, které byly velmi vážně nemocné již bez covidu.

Role dětí v kolektivní imunitě

Hennig: Nyní je však patrné, že se to v mezinárodním měřítku posuzuje jinak. Například v USA již byly očkovány více než dva miliony dětí v této věkové skupině – nebo spíše dospívajících. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) rovněž doporučila schválení. Jakou roli hrají při hodnocení rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, zejména pokud jde o údaje o riziku onemocnění u dětí?

Mertens: Především je třeba jasně říci, že doporučení STIKO a schválení EMA nebo FDA je něco zcela jiného. Ve Spojených státech je to také tak, že vakcínu schvaluje FDA, stejně jako EMA v Evropě nebo Institut Paula Ehrlicha v Německu. Pak také existují v USA ACIP nebo v Německu STIKO, které rozhodují o tom, jak by mělo toto schválené očkování probíhat. V tomto ohledu se jedná o rozdílné věci. A samozřejmě máte pravdu, že situace v jednotlivých zemích je velmi odlišná, a proto se také vychází z různých aspektů. STIKO vypracovává své doporučení s ohledem na mnohem více aspektů, než je schválení EMA.

Hennig: Možná bychom se měli podívat na jednotlivé aspekty postupně. Paní Ciesek?

Ciesek: Ano, to byla vlastně moje otázka. Někdy máte dojem, že si lidé myslí, že když to STIKO nedoporučuje, tak dítě, mladý člověk, nemůže být očkován. Nebo že například náklady nebudou uhrazeny. Nebo že – pokud se po očkování vyskytnou problémy – můžete mít opět právní problémy. Možná by se to dalo znovu rozvést. Co znamená doporučení nebo nedoporučení STIKO? A co to znamená pro praktického lékaře, když například přesto očkuje?

Očkování bez doporučení STIKO?

Mertens: Musíte rozlišovat mezi současným očkováním proti Covidu 19 a ostatními obecnými očkováními. V případě ostatních očkování závisí úhrada ze zdravotního pojištění nejprve na doporučení STIKO. A za druhé, že toto doporučení přijal smíšený federální výbor. U ostatních očkování tedy již existuje souvislost mezi úhradou a doporučením STIKO a rozhodnutím GDA.

To není případ Covidu-19, protože to je zcela mimo rámec. Tam byla vakcína pořízena centrálně, tj. Spolkovou republikou. A je distribuována centrálně. Existují i další regulační mechanismy. Pokud je vakcína schválena, může lékař očkovat touto vakcínou. To je naprosto správné. A je také právně krytý, pokud se s ní očkuje, problém nevzniká. V tomto ohledu máte pravdu, jak nyní několikrát zdůraznil i pan Spahn, že očkování je možné po schválení a že pak očkujícímu lékaři nevznikají ani žádné právní problémy.

Hennig: To znamená, že musíme na tomto místě jasně říci, že pokud STIKO vakcínu nedoporučí, neznamená to naopak, že aktivně odrazuje tuto vakcínu poskytovat.

Mertens: Obojí už bylo. Obvykle je to ale tak, že aktivně neodrazuje. Vyskytly se však situace, kdy STIKO skutečně doporučila vakcínu v určité situaci nepoužít. Obojí se tedy stalo. Ale v současném případě je to tak, jak říkáte.

Hennig: Možná bychom mohli trochu probrat, jaké další důvody v tom hrají roli. Jedná se o složité rozhodnutí, jinak byste už dávno ukončili své úvahy. Tato diskuse, zejména mezi rodiči, je nyní velmi emotivní. Právě jsem zmínila klíčové slovo dlouhý covid. Dalším onemocněním, které mnozí rodiče sledují se zvláštními obavami, je multisystémový zánětlivý syndrom (=PIMS), který se může u dětí objevit několik týdnů po infekci – ve vzácných případech. PIMS jsme zde v podcastu již také probírali. To se týká i nepozorovaných infekcí. Odhaduje se, že je to jeden z 1000 nebo jeden z 5000. Jakou roli hrají tyto úvahy při hodnocení rizik? Není to už tak vzácné, jeden z 1000 nebo jeden z 5000.

PIMS (multisystémový zánětlivý syndrom) a hodnocení rizik

Mertens: Ano, v Německu samozřejmě existují poměrně dobré údaje z průzkumu Německé společnosti pro dětské infekční nemoci. Ty byly samozřejmě velmi podrobně prodiskutovány. Tato nemoc skutečně existuje. A mezi dvanáctiletými až sedmnáctiletými bylo za celé sledované období od začátku roku 2020 do 30. dubna 2021 hlášeno 390 případů. Z toho 131 dětí bylo hospitalizováno pro Covid-19. V této souvislosti je také třeba říci, že děti s PIMS měly v průměru asi 50 %, tedy polovina z nich, komorbiditu, jak se říká, nebo prostě jiné onemocnění. To bylo také dobře zdokumentováno. Žádné z těchto dětí nezemřelo. Některé z nich byli léčeni na jednotce intenzivní péče, ale v Německu nedošlo k žádnému úmrtí na PIMS.

A informace dětských infektologů také zcela jasně říkají, že mnoho z těchto dětí bylo také preventivně přijato jako hospitalizovaní pacienti nebo na jednotkách intenzivní péče, protože člověk se stále cítil poměrně nejistý ohledně tohoto klinického obrazu. Shrnutí: Samozřejmě se na to pečlivě hledělo, ale riziko PIMS je nízké. Prognóza je dobrá. V této souvislosti se také domníváme, že PIMS není nyní jasnou indikací k očkování všech zdravých dětí. O to jde, že určitě vydáme doporučení pro očkování dětí, které jsou definovány s již existujícími onemocněními. O tom skutečně nelze důvodně pochybovat. To by také znamenalo, že většina dětí, které byly skutečně postiženy Covidem nebo také sekundárními nemocemi, by určitě spadala do indikace očkování. Nejde o to, že bychom diskutovali o tom, že nechceme očkovat vůbec žádné dítě. Již nyní jsme toho názoru, že v případě dětí s již existujícími onemocněními, která jsou opět dobře zdokumentována v literatuře, bude samozřejmě vhodné tyto rizikové děti očkovat.

Ciesek: Hraje ve vašem rozhodovacím procesu roli srovnání s očkováním proti chřipce? To v Německu také není doporučeno.

Mertens: Přesně tak, to jsme dělali po mnoho let chřipky. Údaje byly podrobně analyzovány. Obecně lze říci, že neexistuje žádný aspekt, který by u Covid-19 v této věkové skupině překročil riziko chřipky u těchto dětí. Přesně to jsme samozřejmě udělali. Tyto výsledky jsou také velmi jasné.

Hennig: Paní Ciesek, vy jste také lékařka, pokud se bavíme o chřipce. STIKO nedoporučuje očkování proti chřipce u dětí. Nicméně jako lékař a virolog víte, že existují komplikace. A jsou také rodiče, kteří nechávají své děti očkovat proti chřipce. Existuje nějaká hraniční oblast, kde přesto dokážete věcně pochopit obavy rodičů v souvislosti s Covidem?

Ciesek: Ano, určitě. V případě chřipky neexistuje obecné doporučení pro všechny děti. Existují však samozřejmě určité děti, pro které má každoroční očkování proti chřipce smysl. Například u dětí s předchozím onemocněním, u dětí po transplantaci orgánů. Opakovaně se také setkáváme s těžkými případy chřipky, které musí být hospitalizovány. Také u dospívajících a dětí. A proto to samozřejmě lze pochopit. Je individuálním rozhodnutím rodičů, dospívajících, zda se chtějí nechat očkovat proti chřipce.

Vždycky říkám, že to také trochu záleží na životních podmínkách. Pokud žijete v domácnosti, kde je například jiný člen imunosuprimovaný nebo podstupuje chemoterapii, pak bych ho rád chránil. To pak může být důvodem k tomu, abychom řekli: Nechám mladého člověka očkovat proti chřipce. Na druhou stranu jsou tu i jiní, kteří se rozhodli, že to neudělají. Myslím, že je to vlastně velmi dobrý příklad toho, že se jedná o svobodné rozhodnutí, které závisí na vnějších podmínkách.

Studie společnosti Biontech o očkování dětí od 12 let věku
Hennig: Pane Mertensi, je tu ještě jedna věc, která zde hraje roli. Celou dobu jste hovořil o individuálním posouzení rizika Covid-19 a možných sekundárních onemocnění u dětí. Jde však také o to: Co vlastně víme o účinku vakcíny u dětí a dospívajících ve věku od dvanácti let? Společnost Biontech/Pfizer nyní předložila studii s údaji, které shromáždila u dětí. Co vám tato studie říká? Jaké otázky pro vás zůstaly zcela nezodpovězené? A které z nich byly zodpovězeny?

Mertens: V této registrační studii bylo očkováno asi 1100 dětí. Dle dostupných údajů byly jsou sledovány po dobu dvou měsíců. Takže velmi krátká doba a velmi malý počet dětí. Popsal jsem vám, nebo jsem se vám pokusil popsat, jaké je skutečné riziko u dětí. Pokud si jen představíme, že by mohlo dojít k nějakým pozdním následkům. Takže uvedu jen příklad narkolepsie s Pandemrixem…

Hennig: Očkování proti prasečí chřipce.

Mertens: Nebo jen uvedu příklad případů TTS s vektorovými vakcínami.

Hennig: TTS, vzácná trombóza sinusových žil s nedostatkem krevních destiček.

Mertens: Z bezpečnostního hlediska pak velmi rychle nastává situace, že možné riziko způsobené očkováním je v této věkové skupině vyšší než riziko způsobené nemocí. Upozorňujeme, že to je vždy předpokladem. Proto jsme samozřejmě velmi opatrní. Skutečnost, že v USA jsou nyní očkovány dva miliony dětí, nám vůbec nepomůže. Neexistují vůbec žádné údaje o vedlejších účincích, o tom, co se stalo po očkování.

Takže jen tyto statistické údaje nyní nenahrazují vůbec žádné studie. Závažné reakce mělo podle studií 1,3 % očkovaných dětí, pouze z těch 1100. Vakcína je tedy již u dětí velmi reaktogenní, jak říkáme. A pokud extrapolujete 1,3 procenta na pět milionů dětí, které by musely být očkovány, pak existuje poměrně hodně také závažných akutních reakcí na očkování, které nemusí vést k poškození, ale přesto. I to jsou věci, které se při rozhodování prostě musí brát v úvahu.

Ciesek: Chtěla bych dodat, že jste se již zmínil, že do této studie bylo zahrnuto asi 1000 adolescentů, že doba sledování byla velmi krátká a nezahrnovala všechny, tedy necelých 60 procent, takže počet byl ještě menší. A že samozřejmě není možné tímto způsobem zaznamenávat vzácnější nežádoucí účinky. To jsme již viděli u vakcíny společnosti AstraZeneca a nežádoucí účinky s trombózami se vyskytovaly jen zřídka. A to nelze v takové studii dostatečně prozkoumat.

Hennig: Na druhou stranu reaktogenita, tj. otázka, jak silné jsou reakce na očkování, se podle této studie u 12 až 15letých neliší tolik od reakcí mladých dospělých, 16 až 25-letých.

Nežádoucí účinky: Údaje o myokarditidě u dětí po očkování

Mertens: Přesně tak. I u nich je však reaktogenita vyšší než u ještě starších kohort. Proto lze již nyní říci, že tato vakcína je poměrně reaktogenní. Na tomto místě mohu jen říci a snad i požádat o pochopení, že je opravdu důležité podívat se na věci a čísla, mnohá čísla, velmi pečlivě, než dojdeme k obecnému doporučení očkování pro všechny děti. Otázka vyvolání myokarditidy mRNA vakcínou nebyla jednoznačně objasněna. Jsme přímo na hranici signálu.

A je velmi snadné si představit scénáře, kdy budeme muset říci později: Možná jsme pro děti neudělali to nejlepší, když jsme nechali očkovat všechny zdravé děti. U těchto 1100 očkovaných dětí nejenže nemůžeme vyloučit vzácné nežádoucí účinky, ale nemůžeme vyloučit ani nic, co by přesahovalo pět procent. To znamená, že tento počet dětí očkovaných v rámci studie je jednoduše příliš malý na to, aby bylo možné spolehlivě tvrdit, že je očkování v této věkové skupině bezpečné.

Hennig: Krátce k vysvětlení, myokarditida, tam jde o záněty srdečního svalu, které byly zaznamenány u mladých lidí, především mladších mužů, po očkování mRNA vakcínami. Zatím s jistotou nevíme, zda to má nějakou souvislost. A když říkáte na hranici signálu, tak to v odborném jazyce znamená: Signál by mohl být, že existuje souvislost s očkováním, že se to vyskytuje častěji.

Mertens: Ano.

Hennig: Pane Mertensi, zmínil jste se o pozdních účincích. To je pro všechny ty, u kterých nyní nepřevládá strach z infekce u dětí, ale strach z neznámých veličin v souvislosti s očkováním – takové slovo, které se pohybuje trochu v mlhavé oblasti. My vlastně víme, poznali jsme při pečlivém zvažování této problematiky očkování, která je mnohem více diskutována v otázce Covid 19 než u jiných vakcín, že jde skutečně vždy jen o to, zda něco vyčnívá z dlouhodobého hlediska v kontextu očkování. Většinou se jedná o dva týdny po očkování a ne o něco, co se objeví o několik měsíců později. Je to ale u dětí opět další téma, které si lze představit, že se skutečně pozdní následky správně projeví po očkování?

Mertens: To není jen problém dětí. Samozřejmě – pokud jste upřímní – je to také problém očkování dospělých. Jakkoli lze vést teoretické úvahy o možných mechanismech, kterými může dojít k poškození, víme samozřejmě, že určité pozdní účinky očkování jsou přirozeně velmi vzácné, ale možné i po několika měsících. Vůbec to nevidím jako specifický problém dětí, ale jako obecný problém. Pak se vracíme ke stejnému tvrzení: pokud to víme nebo nevíme, pak si musíme být o to jistější, že děti tuto vakcínu takříkajíc skutečně potřebují kvůli svému zdraví. Protože to je takříkajíc argument pro převzetí odpovědnosti za plošné očkování dětí.

Hennig: Ráda bych se krátce věnovala tématu pozdních účinků, vedlejších účinků, protože toto téma je vždy velmi nejasné a může vzbuzovat mnoho obav. O co by mohlo jít? V zásadě jde o to, že vše, co je očkováno, se v těle rozloží. Tím se liší od léku, jehož účinná látka může v těle zůstat delší dobu. Je to například role proteinu spike, kterému je třeba věnovat zvláštní pozornost? Takže produkce proteinu spike v těle vakcínou by mohla vyvolat určité následky. Stejně jako infekce. Nebo co to má znamenat?

Pozdní a velmi pozdní reakce na očkování

Mertens: Obecně řečeno, otázkou je, zda mohou nastat situace, kdy očkování může nějakým způsobem přispět k pozdější autoimunitní příhodě. To jsou věci, které se samozřejmě mohou projevovat velmi různými způsoby v závislosti na nemoci. To je však jedna z otázek, kterou lze řešit pomocí experimentů a také úvah. Nakonec však nemůžete dát jednoznačnou odpověď, dokud nebudete mít k dispozici delší dobu pozorování.

Druhou věcí, která občas hraje roli jako dlouhodobý následek očkování, jsou neurologické komplikace, které mohou rovněž souviset s autoimunitními procesy. Takže už je tu několik malých šuplíků, na které se člověk znovu a znovu dívá a jen doufá, právem doufá, že nehrají roli. Ale nemůžeme si být zcela jisti. Musíme neustále opakovat, že dětem nenabízíme lékořicové bonbony, ale že se jedná o lékařský zákrok. Musí být vhodně označen, a to je rozhodující faktor.

Ciesek: Možná bych mohla něco dodat. Například u imunitního systému. Po očkování se teoreticky může predispozice nebo nemoc sama odhalit. To znamená, že člověk má predispozici k určitému autoimunitnímu onemocnění, které začíná nebo je takříkajíc spuštěno očkováním a jím vyvolanou imunitní reakcí. To samozřejmě nemůžeme posoudit předem. Naštěstí je to vzácné, ale stává se to. To však také není závislé na vakcíně, ale může být samozřejmě vyvoláno různými očkováními.

Hennig: Pane Mertensi, s neurologickými komplikacemi a také s autoimunitními reakcemi jste použil pojmy, které známe i v souvislosti s infekcí. Zejména u dospělých. Takže komplikace, které může virus způsobit. Je možné, že pokud získáte více údajů z USA, skutečně vyhodnocených údajů také o následcích očkování nebo o absenci následků očkování u dětí, že se postoj STIKO opět změní, i když hodnocení rizik zůstane stejné, pokud jde o onemocnění dětí?

Rozhodnutí STIKO se mění z důvodu vědeckého přístupu

Mertens: Ano, samozřejmě. Vše, co STIKO dosud doporučila, bylo vždy založeno právě na tomto principu. Vždy jsme podrobně zkoumali a analyzovali dostupné údaje a na jejich základě jsme pak vydávali doporučení. Budeme v tom pokračovat. A to i s vědomím, že veřejnost pak řekne, že STIKO sama neví, co chce. S tím se prostě musíme smířit, protože obyvatelstvo – bohužel, navzdory vašemu pěknému podcastu – není s vědeckými postupy tak obeznámeno. Tento problém se v posledních měsících a v uplynulém roce stále více projevuje. Skutečnost, že věda vždy závisí na aktuálně dostupných údajích a že o něčem můžeme rozhodnout pouze na základě aktuálně dostupných údajů. To vede i ke změně doporučení. A ne že by se názor ve STIKO na cokoliv změnil.

Hennig: Jako obecně ve vědě.

Ciesek: Roli hrají nejen data, ale také jejich kvalita. Takže není jedno, co si přečtu v nějakém médiu a co v recenzovaném článku nebo časopise. A samozřejmě musíme vzít v úvahu i tuto skutečnost.

Hennig: Obecně by ve vědě, pokud jí správně rozumíte, mělo být více uklidňující, když se věda na základě nových poznatků koriguje, než když se pevně drží svého stanoviska. Bohužel se to často vykládá opačně. V minulosti se objevilo několik příkladů oprav v rozhodnutích STIKO, zejména v oblasti očkování dětí, s ohledem na komplikace. Jedním z nejnovějších očkování doporučených STIKO je například očkování proti rotavirům, které mohou způsobovat těžké průjmy. A na rozdíl od Covidu-19 velmi často způsobuje závažné příznaky u dětí. I na to existuje vakcína. Existuje však také komplikace způsobená vakcínou, vzácná komplikace, kdy může dojít k zasažení části střeva. Jak jste se s tím vypořádali? Můžete nám to znovu popsat?

Analýza přínosů a rizik na příkladu očkování proti rotavirům.

Mertens: Ano, to byl samozřejmě velký problém tohoto doporučení. Situace ovšem byla následující: Dětská gastroenteritida, tedy střevní onemocnění způsobené rotaviry, je v Německu skutečně nejčastější příčinou hospitalizace, tedy hospitalizace dětí v určité věkové skupině. A zátěž, kterou to způsobuje, je samozřejmě pro děti a rodiče velmi, velmi vysoká.

Dalším bodem je, že pokud děti po očkování dostatečně sledujete, pak se riziko možné intususcepce, o které jste se zmínila, která je sice velmi vzácná, ale může se vyskytnout, stejně jako se mimochodem vyskytuje i po přirozené infekci těmito viry, pokud je dobře sledujete, pak se nic závažného nestane. V tomto ohledu máte naprostou pravdu, možná intususcepce byla samozřejmě velmi pečlivě zvažována, a to i v doporučeních pro očkování proti rotavirům. Nakonec však analýza rizik a přínosů vyzněla jednoznačně ve prospěch očkování.

Hennig: A vy jste dokázali definovat jasné časové okno, ve kterém by se mělo očkování uskutečnit, aby se toto riziko minimalizovalo, tedy věkové okno. Je to tak?

Mertens: Přesně tak. Spolu s výzvou, aby byly tyto děti sledovány i po očkování. Co znamená sledování… Ujistit se, že se u dětí prostě neobjeví zvláštní situace, tedy bolesti břicha, a pak také včas přivést děti k lékaři pro tyto velmi, velmi vzácné projevy. Dohromady – s tímto časovým rozpětím, které jste zmínil – je riziko, že se stane něco špatného, prakticky minimalizováno na téměř nulu.

Kontrola pandemie ve školách bez očkování

Hennig: Pane Mertensi, na závěr bych se chtěla podívat trochu dopředu na podzim, kdy máme ještě mnoho otazníků, pokud jde o další vývoj. Existují odborníci, například Christian Drosten je jedním z nich, kteří říkají: Předpokládám, nyní i u dospělých, že pokud se rozhodnu proti očkování, tak se vlastně víceméně rozhodnu, že se dříve nebo později nakazím. O epidemiologickém významu dětí jsme v této souvislosti hovořili opakovaně.

Hrají tedy roli v jakési kolektivní imunitě, která chrání všechny? Pokud se nyní podíváte na individuální rizikový profil dětí a upřednostníte ho před vším ostatním, pak samozřejmě ustupuje do pozadí. Ale nemůže se něco takového změnit ještě na podzim? I když se podíváme na varianty virů a řekneme: Existuje určitý tlak. Na jedné straně na dětech, pokud jsou jedinými dostupnými hostiteli viru, ale na druhé straně také s ohledem na populaci jako celek, protože pak vzniká selekční tlak a infekčnější varianty se mohou mezi dětmi snadněji šířit, možná také s únikem imunity?

Corona v budoucnosti – pohled do podzimu

Mertens: Podle mého názoru je tu také několik věcí, které jste nyní spojila dohromady. Nejprve je třeba říci, aby bylo jasno: Jde pouze o tuto věkovou skupinu dvanáctiletých až patnáctiletých, kteří mohou být dodatečně očkováni. V této souvislosti je třeba říci, že například otázky otevření škol není od počátku příliš rozumné spojovat s očkováním. Koneckonců všechny osoby mladší dvanácti let, které chodí do školy, jak víme, nemohou být v současné době chráněny očkováním. V tomto ohledu se domnívám, že je někdy chybou tak lehce formulovat věci, které nelze bez dalšího udržet. Jde například o otevření škol a sportovních klubů. Mohu jen říci, že STIKO – a věřím, že i mnoho dalších rozumných lidí – si myslí, že toto jazykové spojení očkování jako podmínky pro to, aby děti mohly vést normální život, je omyl. Neměla být přijata.

Nyní k otázce kontroly pandemie. Samozřejmě jsme provedli matematické modelování právě v této otázce: Co toto očkování znamená? Předpokládejme, že by na základě doporučení nebylo očkováno takové a takové procento dětí, co by se pak stalo? Samozřejmě by se vyskytlo několik dalších infekcí. To nelze popřít, to se dalo očekávat. Ale například rozdíl v hospitalizaci, který se týká všech, nejen dětí, a otázka, kolik úmrtí je tím způsobeno, při srovnání očkování všech a očkování rizikových dětí, to je srovnání, které musíme provést. To jsou dvě strategie, které musíme porovnat. Pak je jasně vidět, že rozdíly, kromě výskytu infekcí, jsou minimální. Takže i rozdíly, které se v modelu vyskytují, jsou prakticky zanedbatelné.

Co tím chci říct? Neměli bychom přehánět ani doufat v epidemiologický efekt očkování těchto dětí. Navíc se jedná o poměrně úzkou věkovou skupinu. Pak je tu následující: Pokud nyní řekneme, že očkujeme děti, abychom dosáhli epidemiologického účinku. Pak je současná situace taková, že vakcínu, kterou dostávají děti, nemohou dostat padesátníci a čtyřicátníci. Protože pro děti nemáme žádnou vakcínu navíc. I to byla klasická dezinformace, kterou kancléřka mezitím opravila. Jinými slovy, nakonec jsme se museli rozhodnout: Chceme zde děti očkovat přednostně za všech rámcových podmínek, o kterých jsme dnes hovořili? Nebo máme raději očkovat čtyřicátníky a padesátníky, kteří dosud nejsou očkováni a u nichž je nakonec vždy vyšší riziko onemocnění a kteří šíří virus úplně stejným způsobem? Domnívám se, a o to mi jde, že bylo lehkovážně předloženo mnoho argumentů, které neobstojí.

Hennig: Mezi 40 až 50-letými lidmi jsou možná i rodiče stejných dětí, kteří mohou nakazit své děti a mít těžký průběh.

Mertens: Přesně tak. Takže tato myšlenka nemá smysl. Najednou bylo řečeno, že uděláme velkou školní očkovací kampaň a vyhradíme dětem vakcíny. Podle mého názoru je logika tohoto postupu opravdu hraniční. To nemůže mít pozitivní vliv, a když se nad tím trochu zamyslíte, mělo by to každému dojít.

Hennig: Ještě se vás krátce zeptám, předpokládáte také, že tento aspekt kontroly pandemie, který podle vás není nyní tak velký, zejména pokud se podíváte na tuto zvláštní věkovou skupinu, že se výrazně nezmění evolucí virů, jejich variantami?

Mertens: No, varianty, to už jsem říkal dříve, to jsou různé otázky. Pokud skutečně získáme variantu unikající imunitě, pak se budeme muset v mnoha ohledech zamyslet. Potřebujeme tedy především modifikované vakcíny. Do jaké míry bych to v současné době použil jako argument pro plošné očkování dětí v oblasti dvanácti až patnácti let, na to osobně nemám skutečný názor.

Hennig: A konečně, pane Mertensi, co se vlastně změní, pokud jde o další vakcíny? Víme, že například společnost Novavax má vakcínu takříkajíc v přípravě, která by se mohla objevit začátkem příštího roku, pokud budou údaje dobré. Vakcína na bázi bílkovin, která je již mnohem známější, již mnohem více očkovaná. Obavy z rizika vakcíny pro děti mohou být menší.

Mertens: Ano, jistě. Na vakcínu typu Novavax nebo něco podobného se také těším s velkými nadějemi. Hodně lidí. Ještě je však třeba zmínit jednu věc, o které se zatím nemluví. Také v případě SARS-CoV-2 by samozřejmě byla velmi dobrá živá vakcína, která by dobře fungovala. Víme, že ve Spojených státech již byly zahájeny alespoň první studie s takovou živou vakcínou. Když mluvíte o nových koncepcích v očkování, jednoznačně bych zmínil peptidové vakcíny. A také se s velkým nadšením podívejte na možné živé vakcíny.

Možné prohlášení STIKO

Hennig: To znamená, že v příštích měsících budete se STIKO pravděpodobně mít hodně co probírat. Nyní je však třeba učinit toto rozhodnutí. Již jste si vydobyli poměrně jasnou pozici. Kdy STIKO vydá svá doporučení?

Mertens: Doufáme, že příští pondělí budeme moci vydat prohlášení. Podle našich zkušeností je výpovědní řízení formálně důvěrné. Ale toto utajení netrvá dlouho, protože pak už to dostalo příliš mnoho lidí, takže předpokládám, že příští pondělí, pokud vše půjde rozumně, to bude víceméně veřejné. Formálně to bude trvat ještě dva až tři dny po pondělí, protože se musí ještě projednat zpětná vazba z posudkového řízení, vždy se také důkladně projednává. Ale sami víte, že v současné době je to s důvěrností opravdu problém.

Hennig: Pane Mertensi, děkuji vám za váš čas, který jste nám věnoval v podcastu. Děkujeme vám za dobrovolnou práci pro STIKO. Myslím, že to je další věc, kterou lze v tuto chvíli říci. Nyní vás necháme věnovat se vaší každodenní práci a trochu více si popovídáme se Sandrou Ciesekovou.

Ciesek: I já vám moc děkuji.

Hennig: Paní Ciesek, je to těžké rozhodnutí. To už jsme slyšeli. Na jedné straně je tu rozhodnutí STIKO: Jak se postavíme? Ale nám všem, kteří máme děti, samozřejmě zbývá, abychom se nad tím znovu individuálně zamysleli. Ptají se vás často přátelé, kolegové a známí, zda by se děti měly očkovat, alespoň ty větší, o kterých teď mluvíme?

Očkování dětí ano nebo ne? Soukromé rozhodnutí

Ciesek: Ano, myslím, že i ve společnosti probíhá debata. Samozřejmě, že mě to nemine. Musím říct, že já sám nejsem vůbec rozhodnutá a dívám se na to zvenčí jako nerozhodnutý člověk. Také mám na to velmi rozpolcený názor. Chápu argumenty z obou stran, ať už pro nebo proti očkování všech dětí. Myslím, že se shodneme na očkování dětí, které samy trpí nějakou nemocí nebo již existujícím onemocněním. Ale pokud jde o rozhodnutí očkovat opravdu všechny děti, myslím, že na obou stranách jsou oprávněné argumenty.

Jen je pro mě důležité, aby to nevedlo k napadání ani jedné strany. Což občas vidíte na sociálních sítích právě teď, kdy jedna strana nadává té druhé. Myslím, že se jedná o natolik individuální rozhodnutí, že situace v jedné rodině nemusí být nutně srovnatelná s jinou. A že lidé jsou pak pod tlakem nebo se cítí provinile, když se nechají nebo nenechají očkovat. Takže bych doufala, že se to takhle nedostane do popředí, protože to nikomu nepomůže. Jen bych si přála, aby to tak bylo.

Jak jsem řekla, sama ještě nejsem rozhodnutá. Počkám a uvidím. Teď se mě to akutně netýká, protože v tuto chvíli se to týká dětí starších dvanácti let. Nicméně se samozřejmě dívám i na USA a Izrael, abych viděl, co tyto země dělají a jak se vyvíjejí. Jak se tam mění názory a také zkušenosti s očkováním dětí. A myslím, že teď nejsem pod žádným tlakem. V současné době je výskyt v naší zemi nízký. Dospělí se nechávají očkovat. Dosáhli jsme značného pokroku. A já si tam právě dávám na čas, abych si udělala konečný názor pro sebe a také pro svou rodinu. A co vy?

Hennig: Pro mě je to trochu jiné než u vás. Jednomu z mých tří synů je už dvanáct, takže by do toho spadal už teď. Říká také, že protože pro všechny děti je to ve škole stresující, s rouškami a opatřeními, chce se vlastně nechat očkovat a stále na to naléhá. Nicméně v tuto chvíli mi to připadá relativně v klidu, protože nejsem toho názoru, že by měl nyní nastoupit do fronty na termín, dokud někteří padesátníci stále končí na jednotkách intenzivní péče, kteří nebyli očkováni. Také se nejprve podívám na data, jak jste řekla, a teprve potom začnu pečlivěji přemýšlet.

Z německého pohledu je to velmi příjemná situace, alespoň pro děti, které nemají žádné rizikové faktory. Další věc, která mě zarazila, protože se o tom zmínil i pan Mertens, je, že s těmi vzájemnými obviněními je to trochu složité. Vždyť o povinném očkování se vždy vede falešná debata. Politici stále tvrdí, že děti nebudou povinně očkovány. Pak o tom možná vůbec nemusíme mluvit, protože to jen vyvolává obavy. Nebo? Vnímáte to tak?

Ciesek: Ano, rozhodně. Takže to je to, co mám na mysli, jsou to individuální rozhodnutí. Neexistuje ani povinné očkování, ani – pokud STIKO řekne, že ho nedoporučujeme – nebude nikomu upíráno právo nechat očkovat své dospívající dítě. Proto tato debata, která je někdy vedena agresivně, snad ani není nutná a jen spotřebovává mnoho energie a nervů všech zúčastněných. Ráda bych prostě viděla racionálnější pohled na věc. Jak jsem řekla, určitě existují rodiny s konstelacemi, kde by se pro to člověk měl nebo mohl rozhodnout. A jsou i další, kteří prostě nemají žádné rizikové faktory, a to ani ve svém nejbližším okolí, a kteří by při nízkém výskytu toto očkování možná právě teď tak naléhavě nepotřebovali.

Přeloženo z podcastu Coronavirus-Update (91):Die Pandemie, der Impfstoff und die Kinder, 2.6.2021

Za překlad rozhovoru a vůbec sledování a vyhodnocování dat po celou dobu pandemie moc děkuji Lucii Houfkové a pro další data doporučuji sledovat její FB COVIDzapisky.

Moje vyjádření k  očkování proti koronaviru najdete v blogu a zde shrnutí z něj: Možnost nechat se očkovat efektivní vakcínou je bezva, ale naprosto zásadní, aby bylo ponecháno jako možnost. V euforii z očkování, kterou nás zaplavují média, experti a influenceři mi zcela chybí přiznání, že tím nejdůležitějším k zajištění zdraví, co každý z nás má, je i nadále náš vlastní imunitní systém. Každý má také své vlastní zkušenosti, zdravotní specifika i životní filosofii, potřebu svobody a důstojnosti a potřebu zodpovídat za své zdraví. Je třeba si uvědomit, že bezhlavé prosazování očkování, jeho vynucování a citové manipulace nejsou cestou k získání důvěry a přesvědčení k čemukoliv.

Aktualizace: STIKO vydala své vyjádření ve kterém toto plošné očkování pro děti NEdoporučuje.

Zde aktuální vyjádření právníků: Očkování dítěte provedené bez svobodného informovaného souhlasu rodiče může v případě výskytu nežádoucích účinků naplnit i skutkovou podstatu některého z trestných činů. Konstatuje to Otevřená výzva zástupců právnické obce Vládě České republiky, Ministerstvu zdravotnictví a médiím, kterou podepsala více než desítka advokátů.

Zde detailní vysvětlení lékaře pro a proti očkování dětí, závěr: V medicíně platí zásada „primum non nocere“ – především neuškodit. Proto vyzývám pana ministra a pana premiéra, aby přehodnotili svůj postoj a nedoporučili plošné očkování zdravých dětí, dokud nebudeme mít k dispozici přesnější data.

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

2 komentáře: “Očkování dětí – jednoznačné ano nebo moudrá opatrnost?”

  1. Anna napsal:

    Mohu se Vás zeptat, zda Vaše děti se nechají očkovat (nebo Vy je podpoříte) či nikoliv?

  2. Dobrý den, děti jsou už ve věku, kdy s mohou o svém těle rozhodovat sami (17,22 a 24). Náš názor (nedoporučení tohoto očkování) znají a téměř jistě jej budou respektovat, ale konečně rozhodnutí je jejich, Margit

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *