Dna – nemoc z masa, nebo cukru?

29. 9. 2018 Články štítky: , 13 komentářů

Dna je forma artritidy. Projevuje se opakovanými záněty kloubů. Postižený kloub je oteklý, zarudlý, horký a bolestivý. Základní příčinou je dlouhodobě zvýšená hladina kyseliny močové, která se ukládá v kloubech.

Mezi příčiny dny se řadí genetická dispozice a nevhodná strava. Nemoc se obvykle vyskytuje u jedinců, kteří jsou obézní, často jedí maso a pijí pivo. Ve vyspělých zemích dna postihuje 1 až 2 % populace a její výskyt v posledních letech stoupá. Důvodem je nárůst rizikových faktorů, jako je metabolický syndrom, konzumace alkoholu a produktů slazených fruktózou.

Co je kyselina močová?

Kyselina močová je odpadní produkt purinů, které jsou přirozeně přítomné ve stravě. Dna je metabolická nemoc, při níž není organismus schopen puriny v dostatečné míře odbourávat a dochází k hromadění kyseliny močové. Z těla se kyselina močová vylučuje přes ledviny. Část celkového množství zůstává v organismu a působí jako antioxidant, který ochraňuje hlavně před působením kyslíkových radikálů. Její obsah v těle by proto měl být v optimálních hodnotách. Pokud je dlouhodobě převyšuje, je pravděpodobnost vzniku dny zvýšená.

Dna, podobně jako jiné chronické degenerativní nemoci, nevzniká ze dne na den. Hladina kyseliny močové může být roky vyšší a klouby nemusí bolet, ale její krystalky se v kloubech postupně usazují a narušují je až k prvnímu ataku. Prvním postiženým kloubem bývá nejčastěji palec u nohy a bolest obvykle spustí nadměrná konzumace jídla a alkoholu, únava, stres nebo chirurgický zákrok. Základem léčby je úprava stravy. I po pominutí akutního záchvatu je třeba dodržovat přísnou dietu a nepít alkohol.

Co je třeba omezit?

Základem běžné terapie je vynechání potravin, ze kterých vzniká kyselina močová. Konkrétně jsou to potraviny, které obsahují více než 40-50 mg purinů na 100 g.

Potraviny s vysokým obsahem purinů

K nejběžnějším zdrojům purinů patří maso z mladých zvířat, zvěřina, smažená a grilovaná masa, uzeniny, masové polévky a vývary, vnitřnosti, tučné sýry, sójová omáčka, čokoláda, luštěniny, kakao, celozrnné výrobky a alkohol.

Ze zeleniny má vyšší obsah purinů špenát, kapusta, houby, rebarbora, česnek, křen a chřest, ale jsou i studie, které zpochybňují, že by běžná konzumace zeleniny skutečně významně zvyšovala riziko vzniku dny.

Kyselina močová z masa

Nejznámější příčinou zvýšení kyseliny močové je nadměrná konzumace masa. Puriny, které jsou v mase obsaženy, se ale vyplavují do vody, a proto je u masa důležitá jeho úprava. Nejméně riskantní je maso vařené ve větším množství vody, kterou nekonzumujeme.

Alkohol

Konzumace alkoholu zvyšuje hladinu kyseliny močové v krvi a podporuje riziko vzniku ataky.

Potraviny slazené fruktózou

Fruktóza je cukr, který se získává především z kukuřice. Kvůli dotacím na pěstování kukuřice je fruktóza levné sladidlo, které je dnes v americké stravě největším zdrojem kalorií. Fruktóza omezuje odbourávání kyseliny močové v těle, kromě toho také sama o sobě částečně vede k tvorbě kyseliny močové. Zvyšuje tak její hladinu mnohem výrazněji než zmíněné „purinové“ potraviny. Nejvyšší obsah fruktózy z běžně nabízených sladidel obsahuje agávový sirup a vysoce-fruktózový kukuřičný sirup. A samozřejmě vše, co je jimi slazené. Protože všechna běžná sladidla jsou směsí jednoduchých cukrů v různých poměrech, tedy glukózy a fruktózy, je vhodné omezit slazení. Konkrétně je tedy třeba zásadně omezit konzumaci všech průmyslově upravovaných produktů, protože jejich běžným základem jsou cukry.

Kromě toho, že fruktóza zvyšuje produkci kyseliny močové, se podílí na tvorbě triglyceridů a jejich ukládání do jater, což vede k nealkoholové steatóze jater a zvyšuje riziko vzniku inzulínové rezistence. V konečném důsledku opět dojde k nadprodukci kyseliny močové. Cukr (sacharóza), zejména fruktóza, také významně zvyšuje zánětlivost v těle a vznik glykovaných proteinů (advanced glycation end products, AGEs). Dochází k procesu urychlení stárnutí. Fruktóza zvyšuje i riziko vzniku inzulinové rezistence a růst tukových buněk okolo vitálních orgánů, které jsou rizikem vzniku celé řady nemocí. Konzumace fruktózy je dnes spojována s následujícími problémy:

  • Inzulinová rezistence a obezita
  • Vysoký krevní tlak
  • Vyšší hladina triglyceridů a LDL cholesterolu
  • Vyčerpání vitamínů a minerálních látek
  • Nemoci srdce a cév, jater, rakovina, artritida a dna

Děsivým faktem je, že mnohé zdroje koncentrované fruktózy jsou běžně nabízeny v některých prodejných zdravé výživy a lékárnách. Jsou propagovány jako zdravé potraviny, nebo dokonce jako potraviny bez přídavku cukru. To je samozřejmě klamavá reklama. Jako příklady mě napadají Cvrčkova lízátka ze Sklizena, diapotraviny slazené fruktózou ze supermarketů, Zlaté slazení z prodejen zdravé výživy, které se doporučuje pro diabetiky, obézní a nejmenší děti – a přitom je to fruktózový sirup.

Co pomáhá?

U dny je velmi důležité dostat do organismu velké množství vody, aby se mohl pročistit. V pitném režimu dejte přednost alkalickým minerálkám, protože napomáhají alkalizaci moči (ale neovlivňují pH krve, jak mylně tvrdí mnozí zastánci teorie o překyselování organismu). Přispívají k udržení jinak špatně rozpustné kyseliny močové v roztoku, snižuje se tak riziko krystalizace kyseliny. Omezte kávu a další nápoje s kofeinem, nepijte sladké nápoje. Vyhýbejte se alkoholu.

Pohyb prospívá i bolavým kloubům

Otok a zatuhnutí kloubů jsou způsobeny krystalky kyseliny močové, bolestivost pak způsobuje probíhající zánět. V historii se dna nazývala nemocí králů, protože často následovala po přebytku jídla a alkoholu. Pohyb a sport mohou omezit vznik ataků dny. Pravidelný pohyb může omezit bolestivost a ztuhnutí kloubů, zvyšovat pohyblivost a normalizovat hladinu inzulinu.

Cvičení je ale třeba vždy přizpůsobit aktuálnímu stavu, nezatěžovat akutně bolestivé klouby, sestavit pohybový program s pomocí fyzioterapeuta. 

Jezte potraviny, které snižují riziko dny

Vitamín C, mléčné produkty a pravidelný pohyb snižují riziko nemoci. Předpokládá se, že je to díky snižování rizika inzulinové rezistence. Prospěšné pro prevenci zánětů mohou být i bioaktivní látky z ovoce. K důležitým antioxidantům v něm patří antokyany a bioflavonoidy, které brání vzniku zánětů v těle. Najdete je třeba v banánech, třešních, hruškách, pomerančích a bobulovitém ovoci.

Udržujte zdravou hmotnost

Výskyt dny podporuje nadváha, obezita a přítomnost metabolického syndromu.

Zvládejte stres – dopřejte si relaxaci

Chronický stres zvyšuje citlivost na kortizol a může zvyšovat riziko zánětu v těle.

Vyzujte si boty

Chůze naboso podle některých studií napomáhá řešit ztuhlost svalů a kloubů.

Co doporučuji?

Nejlepší prevence je snížení příjmu fruktózy a alkoholu, zároveň výběr stravy s nižším obsahem všech cukrů. Tím se předejde vzniku inzulinové rezistence a ztučnění jater. Běžný příjem masa a ryb pravděpodobně nemá u zdravých jedinců vliv na vznik dny, protože se při něm také zvyšuje vylučování kyseliny močové.

Dna, kyselina močová – doplnění informací

na základě upozornění od Jakuba Heglase a Michala Arnošta (oběma moc díky) jsem našla tento detailní text k tématu, který výborně doplňuje výše uvedené informace. Text je na už nefunkčním webu, a proto jej takto kompletně kopíruji i se všemi odkazy a autory: 

MICHAL ARNOŠT·WEDNESDAY, OCTOBER 18, 2017

Často se tu lidé ptají na zvýšenou kyselinu močovou – jeden z možných příznaků dny. Tohle je asi nejzajímavější ozdrojovaný článek, který jsem na toto téma četl. Bohužel se zdá, že web paleolit.sk ukončil činnost. Proto si sem dovolím dát tento článek, který jsem si zálohoval.

Zdroj:
Loren Cordain: Dna (Lámka) a paleo stravovanie
Zdroj: The paleo Diet Update. January 3, 2010 – Volume 2 Issue 4 (Originally published September 15, 2006) Preklad: Gábor Szendi
Dna je choroba, týkajúca sa 1-2% ľudí žijúcich na západnom type stravovanie s vysokým obsahom uhľohydrátov. Do dnešného dňa žijúca lekárska paradigma hovorí, že túto chorobu spôsobujú stravy s vysokým obsahom purínu. Oproti tomu u ľudí, žijúci na paleolitnom stravovaní, je dna neznáma, a len potom sa stáva častou, keď týto ľudia prejdú na západný spôsob stravovania. V ďalšom, Dr. Cordain poukáže na to, že dnešný výklad dny je úplne mylný. Ľudia, ktorí prejdú na paleolitné stravovanie, môžu očakávať podstatné zlepšenie.
Väčšina paleo-čitateľov dobre pozná metabolický syndróm a päť klasických porúch:
1, vysoký krvný tlak 2, cukrovka II-ho typu ( alebo stav, kt. ju predcháza ) 3, koronárna kalcifikácia ( zvápenatenie vencovej tepny-ateroskleróza) 4, obezita 5, špatné zloženie tukov v krvi (t.j. zvýšená úroveň triglyceridov, zvýšená hladina LDL a znížená hladina HDL cholesterínov).
Ďalšou chorobou, ktorá sa vyskytuje u chorých s metabolickým syndrómom, je choroba dna (1). Z dôsledku toho je občas dna považovaná ako dôsledok inzulínovej rezistencie, ktorá je súčasťou metabolického syndrómu (2). V tejto správe poukážem na to, prečo je dna taká častá choroba pri inzulínovej rezistencii. Snáď ešte dôležitejšie je to, že poukážem aj na to, prečo sú neúčinné dnešné diétne odporúčania, ako návrhy liečenia dna, a ktorá stravovacia stratégia je podstatne lepšia , ktorá zmierňuje, resp. zabraňuje vytvoreniu dna. Túto stravovaciu zásadu nepodporujú len najnovšie praktické skúsenosti, ale aj hromada genetických a evolučných argumentov, ktoré poukazujú na to, ako ľudské genóm, prostredníctvom istých genetických mutácií ľudského organizmu v čase, keď človek začal konzumovať mäso, zabránil vytvoreniu dna.
Podľa zápisov, dna je jedna z najstarších ľudských chorôb, ktorú poznali už aj Egypťania pr.n.l. v r.2640, aj Hypokrates už popísal túto chorobu v 5.-tom storočí pr.n.l. Pôvodne túto chorobu spájali s bohatstvom a blahobytom, preto ju zvykli nazývať „ ako chorobu kráľov a kráľovskou chorobou“(3). Podľa dejepisu, dna znepríjemnila život takým ľuďom ako boli Alexander Veľký, Karol Veľký, HenrikVIII., Benjamin Franklin, Alexander Hamilton, Alfred Lord Tennyson, Voltaire, Isaac Newton, Charles Darwin, Leonardo da Vinci a pod.(4). Historicky dnu spájali s prosperitou, hojnosťou, bahatou stravou a spájali ju s konzumáciou alkoholu. Ako je zvykom, u chorôb, ktoré spôsobuje nevhodné stravovanie, je veľa dôkazov na to, že u prírodných ľudí je dna neznámy pojem, alebo sa vyskytuje veľmi zriedka (5-8), ale aj tí akonáhle prešli na západný spôsob stravovania, výskyt dna začal rýchlo rásť aj u nich (9,10). V súčasnosti dnu už nepovažujú za chorobu blahobytu a hojnosti, ale skôr za dôsledok západného spôsobu stravovania (3,11). Dna, v USA, sa týka aspoň 3,4 milińov ľudí (12).
Dna: základy
Dna je bolestivá choroba, ktorá sa môže týkať ktorého koľvek kĺbu alebo tkaniva tela, ale najčastejšie sa vyskytuje v palci na nohe na strednej časti kĺbov, alebo sa vyskyuje v päte a kolene.
Keď je v krvi úroveň koncentrácie kyseliny močovej príliš veľká ( u mužov>7,0 mg/dl, u žien >6,0 mg/dl), vytvárajú sa kryštáliky kyseliny močovej, ktoré sa uložia v kĺboch, a tak spôsobujú bolesť, napuchnutie a stuhnutosť (11). Neustále ukladanie kryštálikov kyseliny močovej v kĺboch, vytvorí dnavé uzliny, ktoré odierajú a poškodzujú s nim susedné časti kostí. Takto bezprostredným dôvodom dny je zvýšená hladina kyseliny močovej v krvi ( hyperurikémia ). Tento fakt poznáme od roku 1859 z knihy Alfreda Garroda s názvom: “Dna a reumatická dna, vlastnosti a ich liečba” ( 4). Možno, milý čitateľ, ešte zaujímavejší je pre vás fakt, že vysoká hladina kyseliny močovej nie je priamym, ale skôr konečným dôsledkom dny.
Hladina kyseliny močovej je taká, ako bankový účet. Finančnú rovnováhu určuje rozdiel medzi príjmom a výdavkami. Podobne, aj hladina úrovne kyseliny močovej závisí od vstupu a výstupu tejto kyseliny z krvného obehu. Úroveň množstva kyseliny močovej v krvi determinuje pečeňou syntetizované množstvo, ktorú potom vpustí do krvného obehu. To, že aké množstvo opustí krvný obeh, určujú obličky s veľkosťou pomeru vylúčenia a od jedného menej rozhodujúceho činiteľa, ktoré predstavujú črevné baktérie, tiež z pomeru vylúčenia kyseliny močovej. U všetkých pacientov s chorobou dna, vo viac než 90%-tách chorobu spôsobuje to, že ich obličky nevedia spracovať to množstvo, ktoré sa nachádza v krvi, t. j. málo a pomalšie vylučujú, než ako sa dostane do krvného obehu prácou pečene (11).
Prešetrime najprv otázku spôsobu, ako sa kyselina močová dostane do krvného obehu. Kyselina močová sa syntetizuje v pečeni, a potom sa dostane do krvného obehu, ale kľúčovou otázkou pri pochopení vytvorenia choroby dna je, že ako vytvorí pečeň kyselinu močovú. Pečeň vytvára kyselinu močovú z purínov. Puríny spájajú nukleové kyseliny v DNS a RNS, a keď DNS a RNS v bunkách sa rozkladajú, puríny sa pretvoria na kyselinu močovú v pečeni a v jednej-dvoch iných tkanivách organizmu. Pečeň dostáva puríny z dvoch zdrojov: 1. zo stravy; 2. z denne odbúrávaných tkanív organizmu. Z celkového denného množstva purínu, dve tretiny pochádzajú rozkladom vlastných tkanív, a jedna tretina prichádza zo stravy (11). Keď celkové ( zo stravy a z vlastným rozkladom tkanív) purínové zaťaženie prekročí kapacitu obličiek, zvýši sa koncetrácia kyseliny močovej, a tým sa zvyšuje riziko výskytu dny.
Prevláda názor, že keď zo stravy, predovšetkým z mäsa a morských živočíchov pochádzajúci purín znížia, to môže spôsobiť zníženie alebo aj predchádzanie symptómov dna (3, 11, 13, 14).
Je zvykom doporučiť množstvo stravy s nizkou úrovňou koncentrácie purínov. Stojí za povšimnutie, že medzi doporučenými stravami s nízkym obsahom purínov figuruje biely chlieb, keksy, cukor a sladkosti, zákusky, torty, ryža, obilniny, zmrzlina a mlieko. Ako onedlho budeme vidieť, tieto potraviny s veľmi nízkym obsahom purínov nezabránia vzniku dny, ale v skutočnosti predstavujú prvotnú príčinu jeho vzniku.
Ďalej, potraviny s takým vysokým obsahom purínov ako sú ryby, mušle, mäso, hydina a vnútornosti, nedoporučené na konzum, majú zhľadiska zníženia obsahu purínov pochybnú terapeutickú hodnotu ( 11 ), lebo klinické výskumy stravy s nízkym obsahom purínu, priniesli veľmi malý pokles ( 1-2 mg/dl ) hladiny purínu v krvi ( 15-17 ).
Hoci stravovací štýl s veľkým obsahom purínu, od ktorého by sme so samozrejmosťou mohli očakávať, že stupňujú symptómy dny, ale v skutočnosti faktom je to, že konzumácia bielkovín znižuje úroveň hladiny kyseliny močovej v krvi tým, že stupňuje vylučovanie kyselin močovej (18). Tento zdanlivo paradoxný efekt je preto možný, lebo obličky stupňujú vylučovanie, keď sa zvýši hladina purínu prijatím stravy (19).
Takže, zlúčme dva a dva. Keď strava, zakladajúca sa na vysokom množstve bielkovín a mäsa, opravdu zvyšuje vylučovanie kyseliny močovej, a ľudia chorí na dnu majú v 90%- túto chorobu preto, lebo ich obličky vylučujú kyselinu močovú na nízkej úrovni, potom nemá velký zmysel tvrdiť to, že prvotnou príčinou vziku dny je konzumácia mäsa a bielkovín.
Čo doopravdy musíme hľadať je ten stravovací faktor, ktorý naraz zvyšuje syntézu kyseliny močovej v pečeni a zároveň zabraňuje obličkám vylučovanie kyseliny močovej. Bingo! Ktoré môže byť to zázračné jedlo, ktoré splňa obidve naraz? Len pre začiatočníkov: aké sú hlavné zásady západnej stravy? Potraviny z rafinovaných obilnín a rafinované uhlohydráty. Typická západná strava pozostáva typicky zo 40%-tách z tejto stravy (20).
Dna: skutočné dôvody
Už štyridsať rokov vieme, že konzumácia fruktózy alebo infúzia z fruktózy spôsobuje hyperurikémiu (zvýšená hladina močovej kyseliny), (21-24). Lenže táto informácia bola pochovaná v lekárskej odbornej literatúre, preto vedecko-výskummé klinické odporúčenia nedoporučujú chorým na dnu aby zo stravy vynechali konzumáciu uhľohydrátov. V pečeni fruktóza podnecuje syntézu kyseliny močovej, dôsledkom čoho zvyšuje v krvi hladinu kyseliny močovej (24, 25). Len fruktóza má takéto pôsobenie, glukóza ( hroznový cukor ) počas výskumu nezvýšila úroveň kyseliny močovej, kdežto vysoký obsah cukru (cukor z repy, trstiny, a z javoru) zvýšila (26).  Pretože stolový cukor, sacharóza, pozostáva z dvoch jednoduchých cukrov – z glukózy a frukózy, a sacharóza počas trávenia sa rozkladá na dva elementárne cukry, z ktorých fruktóza spôsobuje zvýšenú hladinu kyseliny močovej.
V stravovaní v USA, fruktóza má dva zdroje: potraviny a nápoje na báze sirupov fruktózy a sacharózy. Spotreba sacharózy a fruktózy z roka na rok sa zvyšuje.
Fruktóza, či už zo stolového cukru alebo priamo z fruktózy, cez viacstupňové biochemické procesy stupňuje syntézu kyseliny močovej a zabraňuje jej vylučovnie (27), 28). Ďalej, ako aj sacharóza aj fruktóza, z dôvodu ich vysokého GI, spôsobujú chronicky vysokú hladinu inzulínu, dôsledkom toho zase spôsobujú inzulínovú rezistenciu (1). Nespočetné množstvo vyšetrení dokazuje, že inzulín efektívne zabraňuje v obličkáckách vylučovanie kyseliny močovej (29-31).
Všetko dokopy: tieto podstatné a dobre opodstatnené biochemické fakty znamenajú, že sacharóza, fruktóza a všetky uhľohydráty s vysokým GL, ako napr, výrobky z obilnín, zemiakov, zohrávajú centrálnu rolu, pri vytvárení choroby dny. Hyperurikémia tesne naväzuje na metabolický syndróm, lebo obe choroby úzko súvisia s chronicky vysokou úrovňou inzulínu.
Nakoniec je tu ešte jeden diel z puzzle, ktorý uzatvorí rámec súvislostí a dôvodov. Okrem sacharózy, fruktózy a uhľohydrátov s vysokým GL aj nadmerné požívanie alkoholických nápojov taktiež zvyšuje symptómy choroby dny, lebo taktiež sa zúčastňuje na procese produkcie kyseliny močovej a zabraňuje jej vylučovanie (11).
Podporujúce evolučné dôkazy
Všetky stravovacie otázky treba prešetriť aj z evolučnej perspektívy. V prípade choroby dnou, obmedzovanie stravy s vysokým obsahom purínu je úplne v rozpore s tými antropologickými dôkazmi, podľa ktorých najdôležitejšou stravou našich predkov bola živočíšna strava, ktorá predstavovala viac než 50% celkovej dennej energetickej potreby (33, 34). Strava našich predkov z pred 2.5 milińov rokov sa zakladala na báze mäsa a bielkovín. Môžeme sa odvolávať aj na Homo erectus s pred 1.77 miliónov rokov, ktorého strava bola tiež živočížneho pôvodu (36). Ak zamierime na sever, odhliadnúc od niekoľkých mesiacov, celý rok bol nedostatok rastlinnej stravy.
Vo svetle pravekej mäsitej stravy je paradoxné tvrdiť to, že strava s vysokým obsahom purínu môže spôsobiť chorobu dna po tom, keď sme počas 2.5 miliónov rokov jedli veľa mäsa. Najpravdepodobnejší evolučný proces mohol byť taký, že sme dôsledkom prirodzenej selekcie sa stali vhodnými na konzum stravy s vysokým obsahom purínu. Pozrime sa na okamih na dôkazy.
Takmer žiadne zviera nemá chorobu dny, okrem človeka. Vo zvieratách je jeden enzým urikáz, ktorý kyselinu močovú konvertuje na alatoín, ktorý potom obličky s ľahkosťou vylúčia (11). Človek a opice nemajú tento enzým, avšak opice jedia prakticky len rastlinnú stravu, preto napriek vysokej hladiny kyseliny močovej, netrpia na chorobu dny (11).
Ako pračlovek začal konzumovať čoraz viac mäsitej stravy, zrejme sa v ich okruhu rozmnožili prípady dna, ktoré ale sťažovali pohyb, a to zrejme odštartovalo drsnú selekciu medzi členmi s náklonnosťou na chorobu dny. To viedlo k tomu, že sa pred-človek prispôsobil k strave s vysokým obsahom purínu, ináč by bol vymrel.
Ak je to všetko pravda, dá sa to dokázať aj experimentom. Keď jednému chorému na dnu, budeme dávať stravu s vysokým obsahom bielkovín, ale znížime konzumáciu cukru a uhľo- tov s vysokým GL, tak potom čo sa bude diať? Čo nám veští evolučná paradigma? Nuž, pozrime sa na to!
Čerešničkou na torte je vlastne strava ( t.j. klinické vyšetrenie )
Ako v prípade mnohých dogiem týkajúci sa stravovania, tak aj v prípade choroby dny sú dogmy zabetónované. Preto až do roku 2000 nikomu neprišlo na um, že chorých na dnu, skúšali na strave s vysokým obsahom bielkovín a s nízkou glykemickou nasýtenou stravou, skúšajúc to , aký to bude mať dôsledok (41). Vo vyšetrení z 12-tich chorých na dnu, u siedmych z nich nastala normalizácia stavu úrovne kyseliny močovej a signifikančne poklesol výskyt dno-vých záchvatov. Dedukcia autorov bola tá, že užitočné by bolo revidovať diétu v prípade choroby dny.
Úroveň kyseliny močovej a pokles záchvatov dna za 16 týždňov. (Zdroj: Dessein a spol.,2000.)
Ing. Imrich Galgóczi
Použitá literatúra
1. Cordain L, Eades MR, Eades MD. Hyperinsulinemic diseases of civilization: more than just syndrome X. Comp Biochem Physiol Part A 2003;136:95-112.
2. Reaven GM. Syndrome X: 6 years later. J Internal Med 1994;236:13-22.
3. Johnson RJ, Rideout BA. Uric acid and diet – insights into the epidemic of cardiovascular disease. N Engl J Med 2004;350:1071-73.
4. Nuki G, Simkin PA. A concise history of gout and hyperuricemia and their treatment. Arthritis Res Ther. 2006;8 Suppl 1:S1
5. Rose BS. Gout in Maoris. Semin Arthritis Rheum. 1975 Nov;5(2):121-45.
6. Roberts-Thomson RA, Roberts-Thomson PJ. Rheumatic disease and the Australian aborigine. Ann Rheum Dis. 1999 May;58(5):266-70.
7. Aceves-Avila FJ, Baez-Molgado S, Medina F, Fraga A. Paleopathology in osseous remains from the 16th century. A survey of rheumatic diseases. J Rheumatol. 1998 Apr;25(4):776-82.
8. Beighton P, Solomon L, Soskolne CL, Sweet MB. Rheumatic disorders in the South African Negro. Part IV. Gout and hyperuricaemia. S Afr Med J. 1977 Jun 25;51(26):969-72.
9. Tikly M, Bellingan A, Lincoln D, Russell A. Risk factors for gout: a hospital-based study in urban black South Africans. Rev Rhum Engl Ed. 1998 Apr;65(4):225-31.
10. Prior IA, Welby TJ, Ostbye T, Salmond CE, Stokes YM. Migration and gout: the Tokelau Island migrant study. Br Med J (Clin Res Ed). 1987 Aug 22;295(6596):457-61.
11. Fam AG. Gout: excess calories, purines, and alcohol intake and beyond. Response to a uratelowering diet. J Rheumatol. 2005 May;32(5):773-7.
12. Roubenoff R, Klag MJ, Mead LA, Liang KY, Seidler AJ, Hochberg MC. Incidence and risk factors forgout in white men. JAMA. 1991 Dec 4;266(21):3004-7.
13. Choi HK, Atkinson K, Karlson EW, Willett W, Curhan G. Purine-rich foods, dairy and protein intake, and the risk of gout in men. N Engl J Med. 2004 Mar 11;350(11):1093-103.
14. Emmerson BT. The management of gout. N Engl J Med. 1996 Feb 15;334(7):445-51.
15. Clifford AJ, Riumallo JA, Young VR, Scrimshaw NS. Effect of oral purines on serum and urinary uric acid of normal, hyperuricemic and gouty humans. J Nutr 1976;106:428-34.
16. Griebsch A, Zollner N. Effect of ribomononucleotides given orally on uric acid production in man. Adv Exp Med Biol. 1974;41:443-9.
17. Gutman AB, Yu TF. Effect of ribomononucleotides given orally on uric acid production in man. Adv Exp Med Biol. 1974;41:401-5.
18. Matzkies F, Berg G, Madl H. The uricosuric action of protein in man. Adv Exp Med Biol 1980;122A:227-31.
19. Loffler W. Grobner W, Medina R, Zollner N. Influence of dietary purines on pool size, turnover, and excretion of uric acid during balance conditions. Isotope studies using 15N-uric acid. Res Exp Med (Berl). 1982(2):113-123.
20. Cordain L, Eaton SB, Sebastian A, Mann N, Lindeberg S, Watkins BA, O’Keefe JH, Brand-Miller J. Origins and evolution of the Western diet: health implications for the 21st century. Am J Clin Nutr. 2005 Feb;81(2):341-54.
21. Perheentupa J et al. Fructose-induced hyperuricaemia. Lancet 1967;2:52831.
22. Heuckenkamp PU et al. Fructose-induced hyperuricaemia. Lancet 1971;1:808-09.
23. Fox IH et al. Studies on the mechanism of fructose-induced hyperuricemia in man. Metabolism 1972;21:713-21.
24. Raivio KO et al. Stimulation of human purine synthesis de novo by fructose infusion. Metabolism 1975;24:861-9.
25. Seegmillr JE et al. Fructose-induced aberration of metabolism in familial gout identified by 31P magnetic resonance spectroscopy. PNAS 1990;87:8326-30.
26. Fox IH et al. Hyperuricemia and hypertriglyceridemia: metabolic basis for the association. Metabolism 1985;34:741-6.
27. Mayes PA.Intermediary metabolism of fructose. Am J Clin Nutr. 1993 Nov;58(5 Suppl):754S-765S.
28. Yamamoto T, Moriwaki Y, Takahashi S, Nasako Y, Higashino K. Effect of lactate infusion on renal transport of purine bases and oxypurinol. Nephron. 1993;65(1):73-6.
29. Facchini F, Chen YD, Hollenbeck CB, Reaven GM. Relationship between resistance to insulinmediated glucose uptake, urinary uric acid clearance, and plasma uric acid concentration. JAMA. 1991 Dec 4;266(21):3008-11.
30. Muscelli E, Natali A, Bianchi S, Bigazzi R, Galvan AQ, Sironi AM, Frascerra S, Ciociaro D, Ferrannini E. Effect of insulin on renal sodium and uric acid handling in essential hypertension. Am J Hypertens. 1996 Aug;9(8):746-52.
31. Ter Maaten JC, Voorburg A, Heine RJ, Ter Wee PM, Donker AJ, Gans RO. Renal handling of urate and sodium during acute physiological hyperinsulinaemia in healthy subjects. Clin Sci (Lond). 1997 Jan;92(1):51-8.
32. Faller J, Fox IH. Ethanol-induced hyperuricemia: evidence for increased urate production by activation of adenine nucleotide turnover. N Engl J Med. 1982 Dec 23;307(26):1598-602.
33. Cordain L, Eaton SB, Brand Miller J, Mann N, Hill K. The paradoxical nature of hunter-gatherer diets: Meat based, yet non-atherogenic. Eur J Clin Nutr 2002; 56 (suppl 1):S42-S52.
34. Cordain L, Brand Miller J, Eaton SB, Mann N, Holt SHA, Speth JD. Plant to animal subsistence ratios and macronutrient energy estimations in world wide hunter-gatherer diets. Am J Clin Nutr 2000, 71:682-92.
35. Heinzelin J, Clark JD, White T, Hart W, Renne P, WoldeGabriel G, Beyene Y, Vrba E. Environment and behavior of 2.5-million-year-old Bouri hominids. Science 1999; 284:625-29.
36. Rightmire GP, Lordkipanidze D, Vekua A. Anatomical descriptions, comparative studies and evolutionary significance of the hominin skulls from Dmanisi, Republic of Georgia. J Hum Evol. 2006 Feb;50(2):115-41. Epub 2005 Nov 4.
37. Cordain L, Watkins BA, Mann NJ. Fatty acid composition and energy density of foods available to African hominids: evolutionary implications for human brain development. World Rev Nutr Diet 2001, 90:144-161.
38. Oda M, Satta Y, Takenaka O, Takahata N. Loss of urate oxidase activity in hominoids and its evolutionary implications. Mol Biol Evol. 2002 May; 19(5): 640-53.
39. Abadeh S, Killacky J, Benboubetra M, Harrison R. Purification and partial characterization of xanthine oxidase from human milk. Biochim Biophys Acta. 1992 Jul 21;1117(1):25-32.
40. Xu P, LaVallee P, Hoidal JR. Repressed expression of the human xanthine oxidoreductase gene. E-box and TATA-like elements restrict ground state transcriptional activity. J Biol Chem. 2000 Feb 25;275(8):5918-26.
41. Dessein PH, Shipton EA, Stanwix AE, Joffe BI, Ramokgadi J. Beneficial effects of weight loss associated with moderate calorie/carbohydrate restriction, and increased proportional intake of protein and unsaturated fat on serum urate and lipoprotein levels in gout: a pilot study. Ann Rheum Dis. 2000 Jul;59(7):539-43.

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

13 komentářů: “Dna – nemoc z masa, nebo cukru?”

  1. Lada napsal:

    Dobrý den, již nějakou dobu se snažím zhubnout, mám cca 8-10 kg navíc a teď v menopauze to jde velmi špatně dolů. Navíc po několikátém jo-jo efektu se již tělu nechce. Zjistila jsem, že mi nedělají dobře sacharidy, lépe se cítím po LCHF, kterou nyní zkouším/začínám.
    V návaznosti na výše uvedený článek o dně bych se však ráda zeptala na téma, které mi již nějakou dobu vrtá hlavou, a to je právě zvýšená spotřeba masa u tohoto způsobu stravování a z toho plynoucí možnost onemocnění dnou a při velkém množství bílkovin i možných potíží s ledvinami apod. Mohla byste, prosím, uvést vaše stanovisko k tomuto, nenašla jsem sama žádné. Děkuji vám.

  2. Dobrý den, při LCHF stravě se nijak nemusí zvyšovat příjem bílkovin, ale tuků, tedy není třeba jíst nadbytek masa. Přesto i u lidí, kteří jedí více masa není prokázáno, že by zdravému člověku hrozilo vyšší riziko dny anebo poškození ledvin. Margit

  3. Květa Ž. napsal:

    Dobrý den Margit, prosím o Váš názor: je nutné podle Vás, aby můj manžel (32 let) bral denně jednu tabletku léku Milurit 100 kvůli zvýšené hladině kyseliny močové? Nepije alkohol, jí dle doporučení, jednou za rok si dělá očistu pomocí ostropestřce mariánského. Má štíhlou postavu, v práci dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, žádná další omezení kromě nepatrně vyššího cholesterolu, který při preventivní prohlídce jednou má zvýšený, příště zase v normě. Děkuji Vám za odpověď a přeji hezký den!

  4. Dobrý den, omlouvám se, ale změnu medikace je třeba probrat s lékařem, který ji předepsal anebo hledat názor jiného lékaře. Takto v rámci online dotazu nemohu zodpovědně řešit, Margit

  5. Adéla Roubíčková napsal:

    Dobrý den, paní Slimáková,

    je mi něco málo přes 40 let a dle odběrů krve mi zjistili zvýšenou kyselinu močovou v krvi. I když jím dle selského rozumu a z převážně domácích zdrojů. Jíme hodně luštěnin, zeleniny, ovoce, domácí vejce, žítné pečivo. Maso zřídka, kávu nepiji a alkohol příležitostně. Sladíme medem, datlovým sirupem, ale i javorovým sirupem. Jestli jsem pochopila správně, tak tím javorovým sirupem také není dobré přislazovat, jelikož obsahuje hodně fruktozy. Může to způsobit přislazování tímto javorovým sirupem? Co byste mi prosím doporučila v rámci stravování na úpravu kyseliny močové? Když si myslím, že stravování máme v pořádku, i když vím, že je stále co zlepšovat. Musím ještě zhubnout pár kilo a stravu si lépe hlídat. Odběry byli před cca 2 měsíci, ráda bych je za nějaký čas opakovala, abych viděla výsledek. Ještě se zeptám, myslíte si, že i když jsem dle odběrů po hormonální stránce v pořádku, tak ale již delší čas nemenstruuji, asi tak 2 roky, bylo to půl roku po konci kojení. Snažím se stravou dát své tělo do pořádku. Nemáte prosím nějaký tip, ohledně stravování, jak by se zase v mém těle mohla nastartovat ženskost (protože dle mého názoru jsem na přechod ještě mladá a menstruace chrání tělo ženy, před jinými chorobami a prostě k ní patří). Děkuji za odpověď, pokud by bylo třeba mohu doplnit informace. Přeji hezký večer a děkuji za odpověď. Adéla

  6. Dobrý den Adélo, takto nedokáži vysvětlit, co za vaší zvýšenou hladinou kyseliny močové stojí. Zhubnout, jestli řešíte nadváhu má určitě smysl a také odběry zopakovat. Pro podporu hormonálního systému doporučuji vyzkoušet hormonální jógu, jak ji třeba nabízí Hanka zde: https://www.jogahormonalni.cza zde vysvětlujeme ve společném rozhovoru: https://www.jogahormonalni.cz
    Margit

  7. Adéla Roubíčková napsal:

    Děkuji za informace a cenné odkazy. Mějte krásný den. Roubíčková Adéla

  8. Michala napsal:

    Dobrý den Margit,
    přítel již několik let řeší velmi sníženou hybnost palce u nohy a tento rok ještě velikou bolestivost paty. Je mu 33 let a je velmi aktivní sportovec. Strava je myslím celkem v pořádku, ale poměrně hodně využívá doplňky stravy v podobě sacharidových nápojů. Myslíte, že to by mohl být ten problém?
    děkuji za vaši reakci a přeji příjemný den

  9. Dobrý den, to jestli jsou sacharidové nápoje hlavní příčinou potíží takto posoudit nemohu, ale v každém případě mohou jen škodit a vysadila bych je, Margit

  10. nejedly napsal:

    Dobry den,pani Slimakova,

    mam na Vas zdvorily dotaz :
    uz par let mne trapi dna, mam cca 470 um/l respekt trapila, nebot nyni beru Milurit. Lekar celostni mediciny, Dr. Šafranek mi radil, ze kdyz se odkyselim, nebude ani dna a potreba brat Milurit.
    Ja se snazim mit jakztakz zivotospravu plus doplnky superpotravin jak chia, chlorella, bylinkove caje, vceli pyl a vceli chleb, kustovnice……masa jim malo, tak jednou tydne. Spis si dam treba jakostní 96% sunku…..
    Ale mam malo pohybu, mam sedave zamestnani.

    A nyni onen dotaz :
    Je pravda, ze si tak obden ci kazdy 3. den dam vecer po praci 2 plechovky piva 10*
    Vadi mi to ci je to spatné ?
    Jine nemoci zatim nemam…..

    Moc Vam děkuji predem.
    Rad ctu Vase clanky. Zdenek, 60 let

  11. Lucie napsal:

    Dobrý den,
    článek je skvělý! Chci se zeptat na dnu u sportovců, chlapů z posiloven. Myslela jsem, že u nich je dna z nadměrného množství bílkovin. Myslíte, že i u nich má fruktóza svoji roli? Protože oni si většinou jídelníček hlídají.
    Děkuji.

  12. Dobrý den Zdeňku, alkohol určitě při dně vhodný není a doporučila bych minimálně vyzkoušet, jak se stav změní, jestliže jej na pár měsíců zcela vynecháte. Margit

  13. Dobrý den, podle aktuálních dat se zdá, že fruktóza hraje zásadní roli a při zvýšené kyselině močové určitě doporučuji vyzkoušet její omezení ve stravě, Margit

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *