Rizika rostlinné stravy

28. 11. 2022 Články štítky: , , 10 komentářů

Aktivisté, potravinářský průmysl a média čím dál intenzivněji propagují rostlinnou stravu, což je v pořádku. Problém je, že často také až bezhlavě kritizují živočišnou stravu, že namísto skutečných živočišných potravin propagují jejich rostlinné imitace. Argumentují ekologií, etikou a zdravím. O potřebě slušně se chovat ke zvířatům není debaty. O čem je však třeba diskutovat, je ekologická prospěšnost planety bez hospodářských zvířat a ekologičnost produkce vysoce průmyslově zpracovaných rostlinných produktů. A úplně ze všeho nejvíce je třeba řešit, jak převážně, či dokonce výhradně rostlinná strava včetně té postavené na imitacích masa ovlivňuje naše zdraví.

Zelenina, ovoce, ořechy a semínka, luštěniny i obiloviny patří do našeho jídelníčku tisíce let. Jsou zdrojem vlákniny a mnoha mikroživin, dodávají sacharidy a v omezené míře i bílkoviny a tuky. Skutečnost, že je zelenina super zdravá nebo že můžeme prospívat i na čistě rostlinné stravě, však ještě automaticky neznamená, že nám všem bude prospívat převážně rostlinná strava nebo že konzumace masa či dalších živočišných potravin škodí zdraví a máme ji omezovat.

Co mě děsí, je rostoucí nátlak, citové vydírání a manipulace, které prosazují omezování konzumace výživově přínosné živočišné stravy. Někteří lidé se nám snaží vnutit názor, že bychom měli živočišnou stravu omezovat i za cenu toho, že budeme jíst vysoce průmyslově zpracované produkty.

Co vše nám hrozí při bezhlavém omezování živočišné stravy?

Nedostatek živin

Ve stručnosti nám hrozí nedostatek živin. Proč? Protože živočišné potraviny zpravidla mají na gram hmotnosti nejvyšší výživovou hodnotu. To znamená, že obsahují vysoké množství mikroživin, bílkovin a zdravých tuků. Naopak běžně neobsahují jednoduché sacharidy. Studie, která analyzovala množství živin v potravinách (podle obsahu 6 klíčových mikroživin – železa, zinku, kyseliny listové, vitaminu A, vápníku a vitaminu B12) a která je zároveň porovnávala s potřebami mikroživin různých skupin obyvatelstva (včetně žen v reprodukčním věku), identifikovala jako potraviny s velmi vysokou hustotou mikroživin vnitřnosti (např. játra a srdce), malé sušené ryby, tmavě zelenou listovou zeleninu, mlže (škeble, slávky a ústřice), korýše, hovězí maso, vejce, mléko, rybí konzervy s kostmi, jehněčí maso a sýry. A z tohoto seznamu je jasné, že kromě tmavě zelené listové zeleniny jde jen o živočišné potravy. Ty jsou totiž nejkoncentrovanějším zdrojem živin.

A k myšlence, jestli by nešlo méně výživnou stravu obohatit suplementací, rovnou odpovídám, že to ideální rozhodně není. Ačkoli když je užívání doplňků stravy jednou z možností, jak řešit problém nedostatku mikroživin, tak konzumace skutečných potravin má i další výhody. Živiny v potravinách působí synergicky, ale tato synergie se ztrácí, pokud se jednotlivé živiny přijímají izolovaně. Samozřejmě že v okamžiku zjištěného deficitu může prospět i suplementace, ale skutečné výživově bohaté jídlo je vždycky nejlepší.

Zdroj: Studie Priority Micronutrient Density in Foods

Nadbytek vysoce průmyslově zpracovaných produktů

Zatímco rostlinná strava může být plně sestavená ze skutečného jídla a při správné skladbě dokáže tělu zajistit skoro všechny živiny, jídelníček postavený na vločkách, obilných kaších, luštěninových salátech a zelenině ne každému vyhovuje. Nedostatečnou výživnost nebo atraktivnost rostlinné stravy někteří zkoušejí řešit konzumací fejkové živočišné stravy. Imitace živočišných produktů jsou sice čistě rostlinné, ale to vůbec neznamená, že jsou zdravé. Zpravidla jde totiž o vysoce průmyslově zpracované produkty, které nikdo ke zdraví nepotřebujeme. Dokonce je celosvětově mezi odborníky čím dál větší shoda, že zdravá výživa stojí na skutečném jídle a že to, co máme omezovat nebo nejlépe vůbec nekonzumovat, jsou právě vysoce průmyslově zpracované produkty. Propagace rostlinných imitací masa jde zcela proti doporučením zdravé výživy. Jak detailně vysvětluje i MUDr. Kohutiar, Ph.D. z Univerzity Karlovy:

Vysoce zpracované potraviny do našeho jídelníčku nepatří, protože jsou spojovány s řadou civilizačních onemocnění, jako je obezita, cukrovka II. typu, nemoci srdce a cév, a dost možná se zvýšeným rizikem vzniku nádorových chorob. Důležitý je i vliv vysoce zpracovaných potravin na střevní mikrobiom, což vede ke zhoršení imunity chronických zánětlivých onemocnění. Ukazuje se, že to může mít vliv i na naši psychiku. Tyto imitace je potřeba vyměnit za skutečné potraviny.

Vysoce zpracované potraviny se vyrábí zpracováním velkoobjemových laciných surovin, jejich rozložením nebo komplexní úpravou, s ohledem na jednoduchou přípravu a pohotovou konzumaci (ready to eat). Jsou brány jako nutričně nevyvážené v důsledku technologických postupů při výrobě, vysokého obsahu přidaných látek, cukrů, soli a nasycených mastných kyselin. Mají zpravidla nízký obsah vlákniny a mnohdy velmi dlouhou trvanlivost. Během některých technologických postupů vznikají i tzv. procesní kontaminanty, které lidskému zdraví zrovna neprospívají.“ 

Nedostatek energie

Příliš mnoho rostlinné stravy a zejména celozrnných obilovin a zeleniny může pro některé zranitelné skupiny znamenat i riziko nedostatku energie. V určitém věku nebo ve zranitelném období, kdy máme vyšší výživové nároky nebo omezenou chuť či schopnost jíst a trávit, je třeba i v omezeném množství stravy přijímat maximálně výživově a energeticky bohatá jídla. Jak vysvětluji v odstavci výše, výživově nejbohatší na gram potraviny jsou zpravidla živočišné potraviny, a podobně to platí i při srovnávání podle energie. Zdravé živočišné potraviny na gram hmotnosti zpravidla dodávají více energie než potraviny rostlinné. Samozřejmě máme i vysoce kalorické rostlinné potraviny, jako jsou třeba avokáda nebo ořechy, ale ty nebývají základem jídelníčku. A potom máme vysoce kalorické rostlinné potraviny, jako jsou třeba koblihy, sušenky a chipsy, ale ty zase nepatří do zdravé stravy.

Zhoršená stravitelnost

Rostlinné potraviny obsahují antinutriční látky, které snižují schopnost těla vstřebávat základní živiny. Tyto látky třeba omezují stravitelnost bílkovin, biologickou dostupnost aminokyselin a kvalitu bílkovin v potravinách. Nejznámější antinutriční látka je kyselina fytová, která se nachází v obilovinách a luštěninách a narušuje vstřebávání minerálních látek. Kyselina fytová může třeba blokovat i významné množství fosforu, vápníku, mědi, železa, hořčíku a zinku ve stravě.

Množství antinutričních látek se dá i významně snížit správnými kuchyňskými úpravami, jako jsou klíčení, fermentace nebo vaření. Pro většinu z nás při konzumaci vyvážené a pestré stravy proto nejsou antinutrienty problémem, a dokonce mohou mít i zdravotní přínosy. Ale samozřejmě se mohou stát problémem v období podvýživy nebo u lidí, jejichž strava je založena na omezené rostlinné stravě.

Zemědělství bez přirozeného hnojiva

Dalším problémem při přechodu na převážně rostlinnou stravu může být ohrožení tradičního zemědělství. Rostlinná produkce se neobejde bez té živočišné, a to v podobě produkce přirozeného organického hnojiva. Jak vysvětluje v projektu Agrární komory Jan Doležal: „Rostlinná produkce slouží jak k lidské obživě, tak i k výkrmu hospodářských zvířat. Hospodářská zvířata sekundárně vytváří přirozené organické hnojivo. To zajišťuje vyšší výnos rostlinné produkce, ale také přispívá k udržování přirozeného stavu půdy, zvyšuje jímavost vody půdou a zlepšuje její protierozní vlastnosti. Jak se bude pěstovat rostlinná produkce bez organického hnojiva? Odpověď je jednoduchá. Jedině za použití umělých hnojiv nebo geneticky upravená.“ 

Zdraví prospěšná rostlinná strava

Rostlinnou stravu jde plně sestavit ze skutečných potravin. Někomu může takto složená strava vyhovovat a prospívat. V takovém případě doporučuji jen intenzivněji hlídat příjem živin a zdravotní stav. Je totiž jasné, že čím je strava restriktivnější, tím vyšší je riziko výživových deficitů a tím více je třeba nad jídelníčkem přemýšlet. Problémem je, že například deficit vitamínu B12 se může výrazněji projevit až v okamžiku nevratného poškození.

Co mohu doporučit úplně každému z nás, je jíst skutečné potraviny, vnímat potřeby svého těla a respektovat je. Někdo z nás tak založí jídelníček více na rostlinné stravě, jiný bude běžně jíst i živočišné potraviny. Někdo je dokonce bude jíst často. Jediné důležité pro zdraví člověka je jíst skutečné potraviny. A z dlouhodobého hlediska pro to, abychom mohli pomáhat komukoliv dalšímu, včetně přírody, potřebujeme prospívat sami, být zdraví a jíst to nejlepší pro naše tělo.

Příklad mikroživiny, která může chybět

Cholin je živina potřebná pro správnou funkci jater, svalů a mozku, metabolismus lipidů a složení a opravu buněčných membrán. Lidské tělo jej může v malém množství produkovat samo, ale většina z nás musí tuto živinu přijímat také stravou. Podle aktuálních dat až 90 % Američanů trpí nedostatkem cholinu a většina těhotných a kojících žen má hladinu cholinu hluboko pod hranicí přípustného množství. Přitom příjem cholinu matkou během těhotenství a možná i během kojení má trvalé příznivé neurokognitivní účinky na potomky.

Hlavní potraviny s vysokým obsahem cholinu jsou maso, maso z orgánů, vejce, mořské plody a mléčné výrobky. Vzhledem k tomu, že to jsou  převážně potraviny živočišného původu, mohou mít vegetariáni a vegani větší riziko jeho nedostatku.

Co zjistil největší dosud publikovaný přehled o vlivu červeného masa na zdraví?

To detailně vysvětluje ve svém novém podcastu Chris Kresser. Dozvíte se, jak „předsudek zdravého uživatele“ zkreslil výzkum červeného masa. Proč je kontext důležitý, když jde konkrétně o červené maso a výzkum výživy obecně. Zda byste se měli obávat Neu5Gc, TMAO a hemového železa v červeném mase. Proč je červené maso výživnou a zdraví prospěšnou potravinou, pokud je konzumováno v kontextu plnohodnotné stravy.

Odborné zamyšlení ke zdravotnímu vlivu masa

Reakcí na požadavky k omezování konzumace masa jsou zprávy a zamyšlení jiných odborníků, kteří doporučení zásadně omezovat maso vnímají jako eticko-ekologický nátlak, „aniž by smysluplnost omezování konzumace masa potvrzovaly robustní klinické studie.“ Zde najdete překlad detailního odborného zamyšlení k tématu od profesora Frédérica Leroye, který je mimo jiné i členem našeho think tanku Globopol. Jeho závěr: Přestože maso hraje v lidském stravování po miliony let ústřední roli, některé instituce v oblasti výživy, často spojené s aktivisty za práva zvířat či jinými formami ideologického vegetariánství, jako je adventismus sedmého dne, propagují názor, že maso způsobuje řadu zdravotních problémů a nemá žádný přínos. Tvrdíme, že velká část argumentace proti masu se zakládá na selektivním výběru údajů a nekvalitních observačních studiích. Tvrzení, že červené maso je „nezdravá potravina“, má méně než marginální podporu. Odkazy na studie a detailní vysvětlení

Detailní srovnání výživových hodnot masa a fazolí

A zde ještě pro doplnění k tématu doporučuji odkaz na text srovnávající výživovou hodnotu od kvality bílkovin, přes obsah minerálních látek až po stravitelnost u živočišné a rostlinné stravy.

Jím maso?

Mám za sebou asi 30 let vegetariánství, pro které jsem se rozhodla z etických důvodů. Několik posledních let maso jím, i když jen výjimečně. Jak a proč, vysvětluji ve svém blogu na aktuálně.cz s názvem Manžel mě svedl. Upoutávka z něj: „Maso jsem přestala jíst asi v šestnácti. Můj manžel ho sám omezoval asi od dvaceti let. Když jsme se seznámili, nebyl proto problém společně žít vegetariánsky. Jenže jemu před pár roky začalo maso výživově i chuťově na talíři chybět. Rozhodl se ho do jídelníčku občas zařadit – a mě k experimentování svedl také. Jsem ještě vegetariánka? Profesně jsem stále výživář a bez ohledu na moje vlastní stravovací preference hodnotím výživu na základě faktů. Stále proto propaguji kvalitní, základní a lokální potraviny, ať už s masem či bez něj.“

Co doporučuji vám?

  • Jestliže jíte převážně rostlinou stravu, a to může být veganství, vegetariánství nebo jen zásadní omezování masa, je to skvělé – pokud na takové stravě prospíváte. Mějte pouze na paměti, že čím je strava omezenější, tím více je potřeba hlídat svůj zdravotní stav (ideálně i s objektivními daty). Tedy nezakládejte jen na pocitech štěstí a na tom, jak prospíváte zvířátkům. Férově vyhodnocujte, jak rostlinná strava prospívá vám, ideálně ve spolupráci s vašim lékařem.
  • Jestliže jíte stravu i s běžnou či vyšší konzumací živočišných potravin, můžete také skvěle prospívat, ale jen když to budou skutečné potraviny.
  • Ať jíte cokoliv, jezte skutečné jídlo a výběr zakládejte na vašem zdravotním stavu, na vašich potřebách. Ultrazpracované potravinářské produkty neprospívají nikomu, nedoporučuji je masojedlíkům ani rostlinojedlíkům.

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

10 komentářů: “Rizika rostlinné stravy”

  1. Jana Trnková napsal:

    Dobry den Margit,velice dekuji za Vas clanek, za me absolutne nejlepsi rozbor a nazor ke spravnemu stravovani a pristupu k alternativnim smerum. Posilam ihned bratrovi 100% veganovi, se kterym vedu na toto tema diskuse…, at se Vám dari,a rada ctu Vase prispevky Jana

  2. Dobrý den Jano, děkuji za napsání. Snad prospěje i bratrovi, jinak je fakt, že obecně od veganské komunity jsem za tento text zachytila jen neuvěřitelnou agresivtu a nenávist, Margit

  3. Lubomír Klouda napsal:

    Zdravím Margit!
    Již cestovatel po Asii Sven Hedin před 120 lety napsal, že národy živící se stravou čistě nebo převážně rostlinnou jsou „měkké“, podléhají nájezdníkům a nemají takovou vůli ku svobodě jako národy požívající maso. O převážně karnivorních národech psal, že jsou kruté, bujné a utlačující sousedy.
    Takže rozumná vyváženost je na místě.
    Osobní poznatek: dlouhodobým vegetariánům se zpomaluje myšlení i reakce v situacích, kdy je třeba bleskové reakce.

  4. Ing. František Hlaváč napsal:

    Když jsem byl xy-marketu a vzal jsem do ruky karbanátky, byly vegan.
    Odhodil jsem je zpět se slovy: Jsem normální člověk.

  5. Mgr. Michaela Turková napsal:

    Vážená paní Margit, mnoho let Vás sleduji, poslouchám a čtu Vaše příspěvky a musím říct, že tento článek je naprosto skvěle zpracovaný. Včetně těch odkazů na anglické články, které jsem si také prostudovala. Děkuji za Vaši neúnavnou práci a osvětu. Michaela, Pelhřimov

  6. Michaela napsal:

    Dobrý den, paní Margit.
    Se vším ve Vašem článku souhlasím. Výživě jsem se věnovala cca 25 let, se 2 přestávkami kvůli vyhoření. Před 2 lety jsem měla vyhoření poslední a šmitec. Zato jsem se v posledních 2,5 letech začala věnovat tomu, co se vůbec děje po celém světě, co tomu předcházelo, co je a co bude, i v historických a geopolitických souvislostech. Dala jsem tomu minimálně 12000 hodin, spíše už více. Co se propagace veganství (hlavně těch vysoce průmyslově zpracovaných veganských náhražek) souvisí hlavně s plány komise 300 a dalších „exotů“, kteří nás svými postupy chtějí dostat ke zrušení hotovosti, nepodmíněnému příjmu, který má být spojen s variantou pro EU, upraveným čínským kreditním systémem. A aby mohl být nepodmíněný příjem ustanoven, musí nastat situace, kdy lidé budou nuceni jíst „potraviny“ z brouků, kobylek a červů (rizika jde dohledat). Náklady na výrobu těchto jídel jsou tak malé, že skoro zadarmo, protože pěstování tohoto hmyzu má téměř nulové náklady. Tohle je jedna z odnoží probíhající depopulace.
    A teď odejdu od tohoto tématu k tématu kvality pitné vody – četla jsem nedávno někde Váš příspěvek na toto téma, ale neregovala jsem. Snadno dostupné zdroje u nás uvádějí, že kvalita pitné kohoutkové vody je super. Není to pravda, i v tomto lžou, už léta bychom měli být odpojeni od veřejného vodovodu z důvodu její kontaminace antibiotiky, spike proteiny (poslední 2 roky), oxidem grafenu /asi se nikdy nedozvíme, kdy se u nás do čištění vody, aby byla „pitná“, zapojí grafenové filtry. Už se docela dlouho používají k filtraci užitkové vody, což taky není žádná výhra -grafen ve filtrech se časem začíná odlupovat. A teď budu vařit z vody, protože při kvantech vstřebávaných informací si pamatuji jen svoje závěry. v r. 21 jsem na stránkách vodáren a kanalizací – snad se to tak jmenovalo), hledala kvalitu studniční vody. Tu přestali uvádět v cca v 2017?, kdy bylo podle nich kontaminováno 80% studní vše bylo na webu. Tímto datem rozbory přestaly být zveřejňovány. Volala jsem jim s dotazem, proč nejsou dále zveřejňovány výsledky kvality této vody. Zkrátím to: 2x mě zavěsili.
    Dnes je prokázáno, že oxid grafenu obsahují i hexavakcíny, tetravakcíny (v praxi si ověřila moje kamarádka na „případové studii“) malého syna – na čele udržel pětikorunu a přitom jezdil na koloběžce. Dnes, naštěstí, neudrží ani 1 korunu), očko proti tetanu, proti žloutenkám….Jsme v době, kdy by měl každý přemýšlet nad vším, co do sebe vkládá (léčiva, infuze, nosní spreje, testování na cokoli, vložky, tampony (menstruační kalíšek z toho vychází zatím dobře…, bojím se i vyslovit možnost závadnosti uchošťourů a taky nevíme, které z respirátorů mají pro „větší bezpečnost proti virům“ nástřik grafenem. V podstatě ONI mohou přidat cokoli kamkoli. V roce 21 jsem hledala na netu dobrou firmu, prodávající filtry na vodu. Našla jsem 1 na Slovensku a komunikovala jsem s nimi. Byli skvělí, ale nevěděli nic o tom, zda filtr zachycuje grafen s spike protein, jejich filtry zachycovaly jen to, k čemu byly původně vyvinuty. Oxid (hydroxid) grafenu byl patentován v roce asi 2015.
    Jako 62 letá žena, která zatím nepostřehla, že by měla „covid“, jsem se rozhodla zůstat u svých pěti socialistických vakcín a před 17 lety 1 přeočkování proti tetanu. Prodělala jsem, až na zarděnky, všechny běžné dětské nemoci bez úhony děti z okolí také. Kladla jsem si otázku, proč se nyní očkují děti na každý prd. Mají k tomu DŮVOD. J.F.Kennedy junior uváděl na svých stránkách Children Health Deffence, že on, jako dítě v USA dostal 7 vakcín, A že nynější americké děti jich dostanou do dospělosti 76. Nic dál jsem nedohledávala a neověřovala, ač číslo 76 je šílené. Nepochybuji, že mě nijak neonálepkujete:)). 1 můj známý (je psychiatr). když jsem o tom s ním chtěla mluvit (jsem původně psycholog, léta v minulosti pracující na psychiatrii), mi řekl, že mám perzekuční blud:-D. Napadlo mě „no to mi teda pos%r, s takovým „materiálem“ má společnost dojít k něčemu pozitivnímu ve vývoji. Spíš jsme v poslední fázi Kalhounova experimentu s bílými myšmi.
    Už takhle jsem napsala litánii, takže se loučím a přeji pevné zdraví ve všech směrech. Nepochybuji, že tyhle věci (až na vodu, donedávna), jsou Vám známé, ale píšu to zejména pro zde diskutující – je dobré vědět a skládat si vlastní mozaiku poznání. Informace, nikoli názory, jsou důležité – informovaný člověk může dělat, pokud chce, opatření pro ochranu sebe a své rodiny a do jisté míry být připraven na budoucnost.

  7. Petr Fořt napsal:

    Dnes na programu výživa ve své reálné podobě. Obtížně stravitelná, čím dál dražší, a ještě ke všemu pachatelka smrtících chronických neinfekčních chorob?
    Dnes to bude poprvé (všechno je někdy poprvé), kdy reaguji na obsah Margitiných „zdravých zpráv“. Mám z nich totiž radost. Možná jsem měl radost už někdy dřív, ale to není podstatné na rozdíl od toho, co napíšu dnes.
    Jako by to byl dárek k Vánocům pro kolegu. Prostě je to soubor statí, které jdou „přímo ke kořenům“. Nejprve fakt žhavé téma, totiž „Rizika rostlinné stravy“. Tohle téma je doslova výbušné! Ono stačí, že jakákoliv zmínka o výživě, způsobu stravování, kvalitě potravin, cenách potravin, doporučení úpravy jídelníčku, hubnutí, roli výživy v terapii….vždy vyvolá bouřlivou diskuzi. V případě rostlinné stravy je to téma (bohužel) aktuální, protože je evidentní, že existuje „celosvětový vyšší zájem“ dotlačil lidstvo k vegetariánství – a jako vždy (třeba v případě elektromobility) to bude hlava nehlava. Dokonce už to začalo. Tak jen připomenu, že je to blbost. Třeba si představte, jak ty širé lány sečete kosou.
    Zkazím vám náladu konstatováním, že o tom, co obsahuje váš „vege talíř“ za chemikálie, raději nebudete chtít vědět. Budete se bát pomyslet na to, že bude mráz nebo vedro, sucho nebo povodně. Ono už teď je „dusno“ když stoupají ceny potravin a souběžně klesá jejich hmotnost a kvalita.
    Co když vám, kteří stále nakupujete mikroplasty v balené vodě a slazených nápojích připomenu, že dojde voda. Ještě štěstí, že ve článku o optimální konzumaci VODY (protože nejde o všechny tekutiny) se připomíná, že tvrzení vědy o nutnosti „hojného příjmu tekutin“ (překračujícího 2,5 litru denně pro dospělou ženu a ještě víc pro dospělého muže) je odborně neobhajitelné.
    Tak ať je trochu „husto“ – matka Příroda nás nenechá v klidu – z jedné strany tající ledovce a mnoho civilizované pevniny pod vodou, z druhé vedro jako v peci a suchopár, tudíž hrozící války o vodu! To jsem si prosím nevymyslel.
    Tak mne napadlo…třeba likvidace chovu vepřů bude prospěšná. Pro okolí vepřínů určitě, protože to tam fakt smrdí (a ten hmyz a k tomu nějaký mor, či co) a také to uvítají „noví převažující obyvatelé Evropy“, že.
    Ostatně ještě zpět k problematice optimální výživy. Jak se o tom píše v článku „Ve výživě je skoro všechno jinak“. Jak jinak. Ne že bych přesně to nepřipomínal už před lety ve svých knihách. Dobře, jasně, že to není nic nového, ale je důležité to neustále připomínat, což se teď stalo. Tudíž dobré zprávy pro ortodoxní vyznavače „tradiční české kuchyně“, špatné zprávy pro české obezitology s výjimkou chirurgů, specializovaných v bariatrické a plastické chirurgii.
    Na konec svého „krátkého“ komentáře jsem si nechal opravdu žhavé téma. Totiž specifické formy „hromadného stravování“. Obávám se, že v tomto případě nesdílím radost kolegyně (a obecně Globopolu) z parciálních úspěchů v nemocničním stravování. Ty krásně naaranžované fotografie lákavých pokrmů z rukou kuchařek některých nemocnic mne doslova iritují. Nic není tak vzdálené realitě nemocniční stravy. Fotit reklamně naaranžované pokrmy mi přijde nefér. Mám k tomu hodně co říci, ale už by to překročilo rozsahem textu únosnou míru. Prostě je to tak, že jedna věc je nemocniční dieta krátkodobě hospitalizovaného pacienta, jiná věc stravování v domovech pro seniory a v LDN (mohu předložit důkazy) a to nepřipomínám problémy, s nimiž se potýká školní stravování, počínaje školkami až po menzy.
    My odborníci, kterým jde o princip, se už celé roky snažíme o změnu přístupu veřejnosti i odpovědných orgánů ke stravování, přesto ve školách stále jsou automaty na limonády a jakýsi typ „fast food-u“. Máme nesmírně silného protivníka – jsou jím právě ty fast-foody, producenti sladkostí a limonád, a především jejich vědecky sofistikovaně formulované reklamy. Nemluvě o „velmi odborně vymazleném umění prodeje“ v supermarketech.

    Váš RNDr.PETR FOŘT, CSc., nezávislý expert ve výživě, autor publikací, specialista na vývoj doplňků stravy a suplementaci a vysokoškolský pedagog.

  8. Ahoj Petře,

    moc díky za napsání a když bude možnost ráda se někdy i zase setkám v reálním světě ať o výživě více popovídáme. Jak se zdá s výživovými fakty jsme ve shodě a k nemocniční stravě: úplně všechny propagované fotky jsou z reálných nemocnic, které s zapojili do našeho projektu. Nic není aranžmá pro fotky, naopak záběry jsou z běžných provozů. Z projektu právě sepisujeme výstupní zprávu, kde vše bude detailně vysvětleno a ráda tě pozvu i na 2. diskuzní panel nutričních terapeutů, kde se jednotlivá zařízení budou prezentovat – proběhne na jaře v Brně, brzy jej začneme propagovat.

    Take vše je skutečné i když bohužel zatím jen ve výjimečných nemocnicích a mnoha jiných asi stav, který popisuješ, Margit

  9. Petra napsal:

    Milá Margit, tento Váš článek mě velmi zaujal, jelikož všude kolem sebe vnímám velký tlak na omezování živočišné stravy a až příliš bezhlavé odsuzování konzumace masa nebo živočišných výrobků.
    V článku je ale jedna věta, která se stále v různých obměnách opakuje a v různých výživových doporučeních opakuje. „Hlídat si příjem živin a to, zda při dané stravě člověk prospívá“. Jako čtenář tomu samozřejmě rozumím, ale z praktického hlediska si vlastně s takovým doporučením moc nevím rady… Můžu si hlídat váhu, zda se neobjevují zdravotní problémy nebo to, jak se při svém způsobu stravování cítím, ale jak a kde si můžu zjišťovat/hlídat příjem jednotlivých živin? Sice chodím na pravidelné preventivní prohlídky k lékaři, ale tam se většinou rozbor krve uzavře větou – všechno máte v pořádku:)……Tak jak s tímhle „hlídáním“ člověk má naložit, pokud by si opravdu chtěl co nejpřesněji zjistit, zda se svou stravou prospívá? Děkuji a přeji hezký advent! P.

  10. Dobrý den, jako nejsnazší bych doporučila vašeho lékaře informovat jestliže jakkoliv omezujete stravu a on podle toho mohl případně intenzivněji sledovat případná rizika. Vám doporučuji po každém vyšetření / krevním rozboru požádat o výsledky v písemné formě, které si můžete i sama ukládat a třeba i zpětně srovnávat, Margit

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *