Prospěšné rituály

8. 5. 2022 Články štítky: , , ,

Proč vytvářet, přebírat a udržovat zvyky? Protože nás ukotvují v časech nejistoty a strachu. Když se nám svět hroutí, znamenají stabilitu a kontinuitu, zklidňují, mohou nás propojovat s předky a s historií země. Rituály mohou také pomoci udržet zdraví prospěšné návyky, a tak i podporovat zdraví.

Co jsou rituály?

Slovo rituál pochází z latinského slova ritus, které znamená obřad, obyčej či řád. Tradiční rituál je akt, který se vykonává v pravidelně se opakujících intervalech. Často je mu přikládána zvláštní moc a symbolika. Má přesně stanovený řád a pevně danápravidla.

Je bezva užívat si tradiční rituály, které se obvykle vážou k určitému území a roční době. Stejně tak si je ale můžeme přizpůsobit svým vlastním preferencím, nebo si rovnou vytvořit rituály vlastní. Rituály tedy mohou být jak oslavy tradičních svátků, tak i naše vlastní návyky, které opakujeme a udržujeme. Může to být i nějaká kombinace tradice s vlastními pravidly, která prospívají našemu fyzickému i duševnímu zdraví.

Tradičním rituálům se věnuje mnoho historických knih. Na některých místech světa se nepřetržitě udržují, jinde je lidé znovuobjevují. Sama budu věnovat následující text těm vlastním rituálům, jejichž vytváření a udržování je na každém z nás.

Moje vlastní rituály

Jsou to návyky, které sbírám cestou životem. Přivádí mě k nim moje zkušenosti, k dalším mě inspiruje mé okolí. Pro inspiraci uvedu několik příkladů z mých nejoblíbenějších:

  • Ke každému jídlu dávám i zeleninu

Začnu rovnou tím, že výjimka potvrzuje pravidlo, není třeba za každou cenu na něčem lpět. Takže ano, skoro ke každému běžnému jídlu mám nějakou zeleninu, i kdyby to měla být jen pažitka na ozdobení. Ve skutečnosti to zpravidla bývá mnohem víc, často zelenina zabírá většinu mého talíře. Větu, že stačí jen pažitka na ozdobu, ale běžně říkám svým klientům, kteří jedí jídla bez zeleniny. Základ je, aby si osvojili tento zvyk, a ve druhém kole pak mohou zapracovat na navyšování množství zeleniny.

„Sladká jídla“ jsou u mě samozřejmě ta výjimka. Třeba k pohankovým palačinkám s jogurtem a domácí marmeládou nepřikusuji okurky ani řepu. Ale i sladká jídla uvádím v uvozovkách, protože mnohá z nich jde připravit bez doslazování nebo jen s minimem běžně používaného cukru.

  • S každým jídlem děkuji slunci, farmáři a kuchaři

Vzdát respekt cestě jídla na talíř jsme se naučili na organické farmě na Novém Zélandu. U farmářů jsme s dětmi trávili jedny Vánoce. Všechna jídla byla společná a většinou formou bufetu, ze kterého si každý nabíral podle libosti. Každé stolování bylo zahájeno poděkováním. V rámci mé profese dlouhodobě sleduji i pěstování potravin a přípravu jídel z nich, a tak dobře vím, jak náročná je to práce. Jsem vděčná všem, kteří se na ní podílejí. Rituál poděkování jsem proto ráda převzala i do naší rodiny.

  • Ve stresu a při problémech zpomaluji

Toto je mé celoživotní nastavení a přiznávám, že nevím, komu za něj vděčím. Od malička v největších problémech a nejtěžších dobách ze všeho nejdřív první zpomalím a promýšlím, co se děje. Uzemňuji se a snažím se vidět situaci v souvislostech. Díky svému studiu vím, že v dlouhodobém chronickém stresu jsme čím dál víc unavení, nesoustředění a nemocní. A díky zkušenostem už také vím, že v krizi není nic cennějšího než schopnost získat nadhled. Například když jsme dva roky hlava nehlava likvidovali covid, ale nevšimli si, že se lidé necítí dobře, nemohou sportovat, děti nemohou chodit do škol a naše životy ovlivňuje mnoho dalších potíží a nemocí, než jenom covid.

Jak získat nadhled? Zkuste si před urychlenou reakcí dopřát několik hlubokých nádechů a výdechů, napište svůj problém na papír, dejte si zklidňující MagneB6 nebo banán s čokoládou. To všechno vám pomůže zchladit hlavu, získat nadhled a najít lepší řešení.

  • Ráno si užívám slunce a čerstvého vzduchu

Podoba mého ranního rituálu vždycky vychází z programu dne. V ideálním případě, kdy nikam necestuji a nemám hned od rána schůzky, si nejraději vyběhnu na boso po zahradě, zajdu na procházku s Lilly, dám si kafe se šlehačkou… a teprve pak se dám s plnou hlavou nápadů a nabitá energií do práce. Mezi tím vším připravuji bylinkové čaje do termosek pro rodinu na celý den. A v ty nejpohodovější dny od jara do podzimu si bylinky na čaj čerstvé ráno nasbírám.

Rovnou přiznávám, že ideálních dnů není většina. Často brzo vstanu a hned vyjíždím do práce. Někdy vstávám ještě dřív než brzy a mířím na dlouhé cesty po republice. V těchto dnech si zase užívám toho, že můžu v autě poslouchat knihy nebo odborné podcasty. Občas zaparkuju auto docela daleko od cíle a projdu se. Své pohodové ranní rituály si o to více užívám v další dny.

  • Večer děkuji za vše, co se povedlo

Večer potřebuji pohodu, pořádek a plán na další den. Večerní rituál je pro mě proto společná rodinná večeře, popovídání si a poklizení kuchyně. Pak si čtu v posteli, promýšlím, co se povedlo, a poděkuji všem, kdo mi pomohli, i kdybych měla jen poděkovat slunci za to, že pomáhá mojí zelenině růst, kytkám kvést a mně vyrábět vitamín D.

Příklad, jak upravit tradiční rituály

Líbí se mi velikonoční barvení vajíček a zdobení domů, to děláme pravidelně. Naopak pomlázky, šlehání a hoštění přiopilých koledníků mi nikdy příjemné nebylo, a tak jsem se takovým oslavám vyhýbala. Když jsme žili v zahraničí, mile mě překvapilo, jak slaví Velikonoce americké a německé rodiny. Jejich „velikonoční hon“ (Easter Egg Hunt) za vajíčky (sladkostmi), společný brunch a celodenní pohoda mě nadchly. Tyto zvyky jsme okamžitě přebrali do svého života. Prakticky to znamená, že vajíčka a zdravé sladkosti (většinou nejrůznější kvalitní bio a fair-trade čokoládky a sladkosti, ořechy a lyofilizované ovoce v kvalitní čokoládě) poschovávám brzy ráno po zahradě. Děti pak společně vybíhají a hledají, co jim velikonoční zajíček schoval. My dospělí se bavíme, těm nejmenším trochu pomáháme, a pak společně hodujeme. Děti často hledání ukončí výměnným kšeftováním svých pokladů. Na našem velkém pozemku se stovkami stromků a keříků je velikonoční hledání program skoro na celý den, sladkosti jsou tak propojené s dostatkem běhu a pobytu na čerstvém vzduchu.

Co když nemáte pozemek ani lesík? Nevadí! Vše si můžete upravit na míru. Můžete třeba k přátelům na zahradu, vždyť společné stolování a rituální aktivity jsou zpravidla ještě větší zábava. Třeba my jsme se v Číně, kde jsme neměli zahradu, domluvili s dalšími dvěma rodinami a velikonoční hledání jsme uspořádali v parku. Upoutali jsme zájem kolemjdoucích, někteří se k nám dokonce přidali.

Jaké jsou vaše nejoblíbenější tradiční rituály? Jaké vlastní jste zavedli?

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.