Kam jde BIO?

1. 3. 2019 Články štítky: , , 7 komentářů

Není pochybnosti, že agrochemikálie jako herbicidy, fungicidy nebo insekticidy zabíjejí škůdce. Problém ale je, že zabíjejí i tvory, které k našemu životu potřebujeme, jako jsou třeba včely a mikrobiom. A tak skoro jistě zabíjejí i nás, jen je to hodně pomalé, a proto je velmi obtížné vnímat souvislosti.

Dobrou zprávou je, že jíst kvalitně už chce většina z nás, a také že se zájmem o kvalitní jídlo roste zájem o biopotraviny. Skvělou prezentací obrovského zájmu profesionálů i jedlíků o biopotraviny byl právě proběhlý už 30. ročník mezinárodního veletrhu Biofach 2019 v Norimberku. Letos hostil skoro 3 tisíce vystavovatelů z 95 zemí a navštívilo jej více než 50 tisíc návštěvníků z více než 130 zemí. Na místě jsem díky pozvání od Proveletrhy.czPRO-BIO Ligou byla také.

Bio historie

Kdysi dávno byly všechny potraviny bio. Pak přišla průmyslová revoluce a s ní i moderní zemědělství s tunami agrochemikálií pro pole a tunami medikovaných krmných směsí s antibiotiky a hormony pro zvířata. Polévání polí a vykrmování zvířat chemikáliemi bylo považováno za pokrok, za vymoženost vyspělých zemí. Po několika letech je dnes čím dál jasnější, že chemizace našeho prostředí sice zajistila krátkodobé zisky, ale dlouhodobě nás všechny jen ohrožuje. Tento způsob zemědělství je neudržitelný pro životní prostředí a nepřežitelný pro nás. Biozemědělství je čím dál více považováno nikoli za alternativu pro malý počet lidí, ale jako nezbytnost pro většinu. A lidé se začínají ozývat. Třeba právě probíhající nejúspěšnější petice v bavorské historii požaduje větší biodiverzitu a přísnou ochranu přírody. Iniciativa například prosazuje, aby do roku 2030 bylo 30 % zemědělské výměry v Bavorsku obhospodařováno v ekologickém režimu a aby došlo k významnému omezení pesticidů a hnojiv i u konvenčních sedláků.

Historie zdravého jezení

Zdravé jídlo bylo ještě před několika lety spojováno s alternativci a askezí. Lidem, kteří se zdravě stravovali, se ostatní vysmívali. A pod pojmem zdravé potraviny si mnozí představovali plevel se zrním. Anebo ještě hůře, někteří experti si mysleli, že zdravé znamená dietní; doporučovali dietní produkty s omezením kalorií, cholesterolu anebo tuků.

Prvním zásadním příznivým posunem ve zdravé výživě bylo přidání potřeby požitku. Namísto zdraví se více mluví o kvalitě, ve zdravých výživách se nabízí třeba i maso a víno.

Dalším a pro mě už méně pochopitelným trendem zdravé stravy jsou koncentráty, kdy se skutečné potraviny nahrazují v laboratořích sestavenými prášky, které obsahují přesně to, co právě teď jejich autoři považují za ideální skladbu živin. Jsem přesvědčena, že nic ideálního pro všechny a napořád neexistuje. Častá konzumace průmyslově zpracovaných potravin podle některých zdrojů zkracuje život, a to velmi podobně jako kouření či nedostatek pohybu.  Příkladem tohoto typu stravy jsou i práškové přípravky na hubnutí včetně obohacených jídel (proteinové polévky, kaše apod.) a náhražek jídel.

I proto jsem na věhlasný mezinárodní veletrh v Norimberku jela trochu s obavami, jestli namísto skutečných potravin nejvyšší kvality nebude zdravé jídlo prezentováno v podobě zázračných směsí živin.

Biofach 2019

S úlevou jsem zjistila, že většina vystavujících se prezentovala skutečnými potravinami nejvyšší kvality a produkty z nich. Úplně vše, co jsem zkoušela, chutnalo skvěle, obsah byl zpravidla minimalistický a suroviny minimálně upravované, i když musím přiznat, že z tisíců nabízených možností jsem sotva zvládla ochutnat jen pár desítek. Pak už jsem posuzovala jen podle složení. Co mě zaujalo:

Skutečné potraviny a požitek

Jednoznačně převažovaly skutečné potraviny a jídla z nich. Vysoce zpracované potravinářské produkty a náhrady jídel, které jsou u nás stále populární, vůbec nebylo vidět. Značnou část nabídky tvořily pochutiny, například čokolády.

Superpotraviny v jídle

Po módě extraktů ze superpotravin v suplementech mě příjemně překvapila nabídka superpotravin v podobě nápojů a jídel. Prakticky se nabízely třeba nápoje anebo čokolády s lokálními i exotickými potravinami s vysokým obsahem živin anebo prokázanými příznivým působením v organismu. Vyzkoušela jsem jeden skvělý nápoj za druhým. Základem nejčastěji byly potraviny s obsahem kofeinu, citrónu, zázvoru, zeleného čaje, kurkumy anebo guarany.

Bílkoviny ano, ale sója na ústupu

Po letech, kdy pulty mnoha prodejen zdravé výživy plnily produkty založené na sóji, se rostlinné bílkoviny (jako třeba rostlinné nápoje) nabízely nejvíce z ořechů anebo lokálních luštěnin, jako třeba z mandlí, rýže, kešu anebo hrášku.

Omezení slazení a alternativ cukrů

Zdravotní potřeba omezovat dnes běžný nadbytek cukrů a sacharidů v jídelníčcích se odrážela ve složení mnoha potravin. Doslazování se omezovalo, také jsem neviděla příliš mnoho donedávna populárních tzv. zdravějších sirupů a sladů. Ony totiž zdravější nijak nejsou, většinou obsahují stejné cukry jako obyčejný bílý cukr. Proto vidím základ řešení v omezení množství jakýchkoliv sladidel. Když už sladit, tak klidně třtinovým cukrem. Druhou nejčastější možností, kterou jsem zaznamenala, je kokosový cukr, který bude o špetku vhodnější, ale je i výrazně dražší.

Pro vegany

Největším příjemným překvapením pro mě byly veganské potraviny. Mnohé z nich v české nabídce kritizuji, protože jde často o vysoce zpracované produkty založené na sóji. V Norimberku jsem ochutnala veganské sýry, dokonce i máslo. Základem byly kešu ořechy a kokosový tuk. Chuť i konzistence byly naprosto skvělé. Úplně vše, co jsem zkoušela, mohu doporučit. A dovedu si představit, že bych si to sama pro zpestření občas dala. Vedle veganských sýrů mě zaujaly i veganské pomazánky. Zkoušela jsem pomazánky, dipy a dezerty založené na mořských řasách – sladké z agaru a ovoce, slané z nori, wakame a dulse. Chuťově bez potíží nahrazovaly ryby – ani další ochutnavači nevěřili, že to není z ryb.

České zastoupení a sousedé

Mezi stánky mě potěšila nabídka od řemeslné Koláčkovy pekárny. S majiteli Jirkou a Míšou se znám skoro od počátku a jsem moc ráda, že se jim daří. O kvalitě nabídky svědčí i jejich posun na německý trh.

Potěšilo mě také setkání s Dušanem Plichtou na stánku Powerlogy. S Dušanem jsem se potkala při vystupování na konferenci v Košicích, psala jsem pro něj text o výživě dětí a také sleduji, jak se mu daří rozšiřovat nabídku vysoce kvalitních potravin.

Co se mi nelíbilo?

I přes běžně dostupné znalosti o zdravotní škodlivosti fruktózy a agávového sirupu, který je složen převážně z fruktózy, jsem objevila pár stánků, které toto sladidlo přímo propagovaly, a několik produktů, které jím byly slazeny. U dvou výrobců jsem se zastavila a ptala se na důvod slazení agáve – fruktózou. Oba přiznali naprostou neznalost nepříznivého zdravotního vlivu fruktózy v těle. Každému jsem věnovala pár minut edukace a doporučila zdroje k dostudování.

Bonbony bez cholesterolu

Výhercem v kategorii nesmyslu jsou pro mě bonbóny s deklarací nulového obsahu cholesterolu na svém obale. To je podobné, jako kdybyste si třeba dali na přeslazenou limonádu tvrzení, že je vhodná pro vegany a při bezlepkové dietě. Zkrátka jen zcela nesmyslně zneužili dnes moderní výživový trend.

Propagace zdraví zahalená dýmem

Veletrh je v několika budovách, mezi kterými jsou průchozí zatravněné dvorky. Po několika hodinách strávených v halách, které jsou přeplněné bionadšenci a biojídlem, je pochopitelné, že mnozí hledají pár minut odpočinku venku. Jenže bohužel tuto zelenou oázu plně obsadili kuřáci. Pro mě je zcela nepochopitelná kombinace zájmu o potraviny nejvyšší kvality a ochranu životního prostředí s kouřením. Pár minut procházky v oblacích dýmu a smradu mi jen potvrdily, že kouření na veřejná prostranství nepatří.

Kam tedy jde bio?

Podle mě jsme po letech slepých cest v zemědělství i zdravém jezení na správné cestě. Už chceme kvalitně jíst, už chápeme, že pro dlouhodobé prospívání potřebujeme i přírodu a živé tvory okolo nás. Už je jasné, že základní řešení pro kvalitní potraviny a život je tradiční zemědělství, zásadní omezování agrochemikálií a monokulturního pěstování.

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

7 komentářů: “Kam jde BIO?”

  1. Irena napsal:

    Tak už aby se tyto výrobky objevily i u nás. Díky za dobré zprávy Margit.

  2. Martina napsal:

    Velmi zdařilý a trefný článek!
    A s tím kouřením máte naprostou pravdu! To mi připomnělo situaci, kdy se nesmí kouřit ve veřejných budovách jako jsou úřady či školy, v restauracích, nákupních centrech, apod., ale vždy když do dané budovy potřebujete vstoupit, jste nucena projít kuřáckým koridorem, který tvoří lidé namačkaní hned u vchodových dveří…kdysi jsem to každý den podstupovala při vstupu do školy(SŠ i VŠ), dnes stejný scénář při příchodu do práce (v celém areálu je totiž zakázáno kouřit, toť alespoň osvěta ze strany zaměstnavatele = zapřísáhlého nekuřáka).

  3. Štěpánka napsal:

    Margit, někde tam zmiňujete trtinovy cukr, máte nějaké důvody, proč je lepší, než rafinovaný z řepy?
    Používala jsem ho také, víc mi chutná, ale spotrebuju ho tak 1kg za 3 měsíce ( pro 7mi člennou rodinu) , a jediné, co od něj chci, aby byl sladký, necekam žádný nutriční přínos.
    Ale nakonec jsem usoudila, že změnou za obyčejný bílý ušetřim, nebudu podporovat dopravu z dálky, a navíc podpořím místní ekonomiku. Vychází mi to tedy jednoznačně lépe pro bílý cukr, co si o tom myslíte? Dekuji

  4. Dobrý den, třtinový cukr je obvykle méně čistěný a tak o něco prospěšnější, ale základ, tedy sacharóza v něm je stejná jako sacharóza v cukru řepném, Margit

  5. Karolína Václavíková napsal:

    Možná by bylo lépe přijmout realitu, že i lidé, které zajímá zdravé jídlo a zdravě jí, si občas chtějí zapálit. Nezachráníme svět, že kuřáky vyženem z veškerého veřejného prostranství. To by si nemohli zapálit ani v parku nebo kdekoli na ulici. Chápu, že vám ta situace v dýmu nesedla (mně taky ciagrety páchnou), ale na druhiu stranu mi připadá, že máte občas sklony ke krajnostem :-(

  6. Dobrý den, nechápu, co má moje vyjádření společného s nepochopením reality. Je to popis, jak stav vnímám a ano, skutečně si myslím, že kuřáci do prostor (včetně těch otevřených), kde se pohybuje větší množství lidí nepatří. Vzhledem k obrovské zdravotní rizikovosti kouření (včetně second a third hand) mi přijde férové ať postihuje jen ty, kteří se vědomě rozhodli si takto ubližovat, Margit

  7. Renča napsal:

    Mě se článek moc líbí, ostatně jako skoro všechny. Jste mi velkou inspirací a jsem ráda, že tyto poznatky můžu šířit dále mezi své klienty.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *