Máme v Česku bezpečné potraviny?

1. 11. 2018 Články štítky: , , 2 komentáře

Krátkodobá bezpečnost potravin je vysoká, a to nejen u nás, ale i u našich sousedů. Obecně se bezpečnost potravin v Evropské unii (i díky systému RASFF) těší celosvětovému respektu a je považována za vzorovou. Problém, který si mnozí v souvislosti s bezpečností potravin neuvědomujeme, je však jejich dlouhodobý zdravotní efekt.

Přehlížíme slona v místnosti?

Bezpečná potravina je definována jako potravina, která „není škodlivá pro zdraví z pohledu účinků okamžitých, krátkodobých, dlouhodobých, na zdraví dalších generací nebo účinků kumulativně toxických.“

Najít souvislost mezi akutními trávicími potížemi a třeba salátem nebo salámem, který obsahoval bakterie salmonely, je zpravidla relativně snadné: je to otázka několika dní a je možné se opřít o jednoznačné laboratorní výsledky. Souvislosti mezi stravou a naším celkovým stavem v krátkodobém horizontu snadno chápeme, nezpochybňujeme je a problémům se snažíme předcházet – například dostatečnou hygienou při manipulaci s potravinami nebo pečlivým hlídáním lhůt spotřeby. S kontrolováním čerstvosti to dokonce někdy přeháníme a zbytečně vyhazujeme nezávadné potraviny.

O mnoho těžší, ne-li snad nemožné je najít jednoznačnou souvislost mezi nádorovými nemocemi, poruchami imunity anebo psychiatrickým onemocněním a třeba přejídáním se cukry nebo koktejlem potenciálně toxických látek a jejich metabolitů, které konzumujeme nebo přijímáme jiným způsobem po dlouhá leta. Jedná se například o konzervanty z kosmetiky a jídla, dusitany ze salámů a rezidua hormonální antikoncepce z vody. Uvedené vlivy působí dlouho a jsou mnohočetné. Závažná onemocnění obvykle totiž nejsou dána vztahem jedna příčina jedna nemoc, jako třebaže jedna kobliha a rakovina prsu anebo transtukové margaríny, které jsme před pár lety běžně (a často na doporučení lékařů) jedli a srdeční infarkt.

Příklady dlouhodobých zdravotních rizik

  • Studie, která sledovala v letech 1959 až 1967 hladinu DDT v krvi těhotných žen, našla významnou souvislost mezi vyšší hladinou DDT u maminek a výskytem rakoviny prsu u dcer těchto žen mezi jejich 40. a 50. rokem věku. Studie byla kvalitní, sledovala asi 9300 dívek a souvislost byla oproštěna od vlivu hmotnosti, věku, genetické dispozice a lipidového profilu matek.
  • Jiná studie, která sledovala obsah DDT v krvi více než milionu žen v průběhu těhotenství ve Finsku, našla u žen s vyššími hodnotami také vyšší riziko vzniku autismu a dalších vývojových vad u jejich dětí.

Četnost výskytu nežádoucích účinků

Okamžitých závažných zdravotních potíží zapříčiněných nekvalitními potravinami jsou u nás ročně stovky, možná tisíce případů. Postižených s chronickými nemocemi, u kterých je nezdravá strava příčinou nebo přitěžujícím faktorem, jsou miliony. V podstatě skoro každý druhý dospělý člověk ve vyspělých zemích má aspoň jedno chronické onemocnění – obezitu, zvýšenou hladinu glukózy nebo cholesterolu v krvi, vyšší krevní tlak, demenci anebo depresi. Jenomže komplikovanost a dlouhodobost těchto vlivů způsobuje, že se na potraviny nedíváme s dlouhodobou perspektivou vlastního zdraví a že se mnozí z nás po dlouhé roky přejídají nezdravostmi.

 Následky dlouhodobých zdravotních rizik

  • V ČR je obezitou postiženo asi 25 % žen a 22 % mužů. Nadváha obecně představuje potíž pro více než 50 % populace středního věku.
  • Chronická onemocnění, u nichž je základní příčinou právě obezita, způsobila ve světě 60 % z 56, 5 miliónů hlášených úmrtí.
  • Do roku 2025 bude v ČR více než 1 milión diabetiků.
  • Nejméně 22 mld. Kč se v ČR ročně vydá na léčbu diabetu. Hospodářské ztráty v důsledku diabetu jsou ještě vyšší, přitom primární prevence diabetu je levná a jednoduchá.

Bezpečnost potravin v Česku

České potraviny jsou zpravidla hygienicky bezpečné. To, co nás mnohem více ohrožuje, je dlouhodobý vliv těchto hygienicky bezpečných, ale výživově neprospěšných potravin.  Zjednodušeně potravin vysoce průmyslově upravovaných, které jsou založené na cukrech, tepelně upravených olejích a dochucovadlech. Právě ty totiž dále podporují nadměrnou konzumaci nezdravých potravin. Takové potraviny nejíme, protože bychom je potřebovali. Přejídáme se jimi, protože jsou levné, návykové a snadno dostupné – jsme jimi čím dál více obklopeni.

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

2 komentáře: “Máme v Česku bezpečné potraviny?”

  1. Rudolf III. napsal:

    Vlastně úplně zdravé potraviny na této zamořené planetě nejspíš již nemáme, protože vše jsme si tu více či méně zamořili sami. Průmyslové a dopravní exhalace, válečnické testy jaderných a dalších zbraní, různé havárie, nelikvidované a nelikvidovatelné odpady atd. Poločasy rozpadu některých radioaktivních izotopů jsou mnohasetleté a příroda má co dělat, aby to vše zvládala. Též do přírody údajně negativně zasahuje užívaná antikoncepce, jejíž účinné látky tělem projdou a končí ve vodotečích a moři.

  2. Františka Zlínská napsal:

    Milá Margit,
    moc děkuji za zprávy.
    Ano, i já cítím, že se už musí něco změnit, než tady na naší Zemi prostě nebudeme. Stále to lidem nedochází a pochybují o bio potravinách. Jak se také ptáš, jestli máme v Česku bezpečné potraviny. Nemáme, ale je dobré, když se o to soukromí zemědělci snaží.
    Také děkuji za knihu, kterou jste napsala- Velmi osobní kniha o zdraví. Moc dobře napsaná. Pomáhá mi udělat si rozumný názor co se nám nabízí.
    Souhlasím s pestrou stravou, vypěstovanou v našem pásmu. Jen je to těžké si najít svého farmáře a vše v bio kvalitě.
    Ještě vám přeposílám zajímavý odkaz na kokosový tuk.
    http://www.cas.sk/clanok/732285/kokosovy-olej-vobec-nie-je-taky-zdravy-ako-sa-to-vyhlasuje-vazne-varovanie-od-profesorky-z-harvardu/
    Asi platí dobrého pomálu.
    Škoda, že tak jednoduché a přesvědčivé názor, které máte se nedaří rychle udávat do praxe. Ale možná je to jen můj názor a skutečnost je jiná. Díky za to, co děláte a ať se daří rozšiřovat řady dobrých výživových pracovníků.
    Františka Zlínská.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *