Fakta o jídle

5. 9. 2016 Články štítky: , , 28 komentářů

Proč není obezita způsobena nadbytkem jídla a nedostatkem pohybu? Jaká překvapivá potravina má nejvíce nasycených tuků a proč se jich stejně není třeba bát? Které potraviny obsahují nejvíce mikroživin a proč zejména ženám prospívá vyšší hladina cholesterolu?

Doktorka Zoë Harcombe vystoupila na Public Health Collaboration Conference 2016 v Anglii s přelomovou prezentací k oblasti zdraví a výživy. Ve svém vystoupení s přesností profesionální matematičky bourá následující čtyři výživová tvrzení, která považuje za nesmysl:

  • Příčinou obezity je vyšší příjem kalorií než jejich spotřeba.
  • Živočišné tuky jsou především nasycené a rostlinné nenasycené.
  • Tuk (zejména nasycený) vás zabije.
  • Pokud by vás nezabil tuk, zničí vás cholesterol.

Zoë Harcombe nejen vyvrací uvedená tvrzení, na jejich místo staví svá doporučení, do nichž po mnoha letech pečlivé práce shrnula své poznatky. Můžeme je formulovat do následujících třech rad:

  • Jezte skutečné potraviny.
  • Jezte maximálně třikrát denně.
  • Hlídejte si příjem sacharidů.

Zmíněná tři pravidla by měla být základem zdravé hmotnosti a zdraví v obecném smyslu pro většinu lidí. Někteří z nás, například jedinci s cukrovkou prvního typu, lidé s epilepsií nebo lidé s obezitou, potřebují hlídat množství sacharidů podstatně více. Pro ně doporučuje tzv. low-carb-high-fat diet (LCHF, strava s nízkým obsahem sacharidů a vysokým obsahem tuků).

Na konferenci vystupovali vedle Zoë i další přední odborníci, kteří svá výživová doporučení staví na faktech (namísto domněnek a výběru dat, která se jim hodí). Mnohá jejich doporučení jsou v rozporu se státní výživovou politikou a s tvrzeními odborníků posledních dekád.

Že nasycené tuky ani cholesterol nestojí za srdečně cévními nemocemi nebo že sledování kalorických hodnot potravin je nesmysl, říkám už roky. Se Zoë se plně shoduji na základním výživovém doporučení. Oproti ní se privátně přikláním k převaze rostlinných zdrojů potravin, ale uznávám, že i výživa založená na kvalitních živočišných potravinách může být zdravá a může mnohým prospívat.

Ve videu najdete i srovnání výživové hodnoty šesti nejzdravějších potravin na planetě (tzv. superpotravin) a šokující zjištění.

Dr. Zoë Harcombe, Ph.D.

Vědkyně, autorka knih a studií, bloggerka a lektorka, jež se profesně zabývá vztahem mezi výživou a zdravím. Dlouhodobě sleduje a vyhodnocuje státní výživová doporučení s důrazem na obsah tuků a vztah k nemocnosti a obezitě. Vystudovala matematiku a ekonomii na Cambridžské univerzitě. Obhájila dizertační práci, v níž se zabývala veřejnou výživou a v níž vyhodnocovala randomizované kontrolní studie a epidemiologická data z let 1977 až 1983, které přiměly mnohé vyspělé státy doporučovat omezení tuků s důrazem na nasycené tuky. („An examination of the randomized controlled trial and epidemiological evidence for the introduction of dietary fat recommendations in 1977 and 1983: A systematic review and meta-analysis.”)

Více na: http://www.zoeharcombe.com

Revoluce v léčbě diabetu (a obezity)

Pro podstatně detailnější vysvětlení uvedených témat moc doporučuji vystoupení Dr. Jasona Funga, který se specializuje na terapii cukrovky a obezity. Podle něj obezita totiž není o kaloriích, ani o gramech tuku ani o cvičení. Je způsobena hormony, které regulují náš pocit sytosti, pocit hladu a metabolismus živin. Cukrovka 2. typu není chronické progresivní onemocnění, ale porucha, jejímž základem je inzulinová rezistence, která je řešitelná správnou výživou.

Odkazy z video prezentace

Slide 3 – To lose 1lb of fat1

Slides 4 & 5 – 1lb does not equal2-6

Slide 6 – Where does the calorie formula come from?(Link i)7

Slide 7 – Where does the calorie formula come from?8

Slide 9 – Animal vs plant fat [Link ii] (I may mention a quote from this paper).

Slide 11 – Animal vs plant fat [Link iii]

Slide 13 – Total & saturated fat9-16

Slides 15-18 – Cholesterol and deaths [Link iv]

Slides 20-22 – Whole grains vs other foods[Link v]

  • https://www.bda.uk.com/foodfacts/Want2LoseWeight
  • Max Rubner, “Zeitschrift fur Biologie,” Festschrift zu Voit, (1901).
  • Bozenraad, Deutsche Archives Internal Medicine, (1911).
  • Geoffrey Livesey, “The Calorie Delusion: Why food labels are wrong”, New Scientist, (15 July 2009).
  • FAO Food & Nutrition paper 77: “Food energy – methods of analysis and conversion factors”, Report of a Technical Workshop, Rome, (December 2002).
  • Max Wishnofsky, “Caloric equivalents of gained or lost weight”, The American Journal of Clinical Nutrition, (1958).
  • Lulu Hunt Peters, Diet and Health (with key to the calories), published by Chicago The Reilly and Lee Company, (1918).
  • National Institute of Clinical Excellence (NICE). Obesity: the prevention, identification, assessment and management of overweight and obesity in adults and children,. Clinical Guideline 43; 2006.
  • Harcombe Z, Baker JS, Cooper SM, et al. Evidence from randomised controlled trials did not support the introduction of dietary fat guidelines in 1977 and 1983: a systematic review and meta-analysis. Open Heart 2015; 2(1).
  • Patty W Siri-Tarino, Qi Sun, Frank B Hu and Ronald M Krauss, “Meta-analysis of prospective cohort studies evaluating the association of saturated fat with cardiovascular disease, American Journal of Clinical Nutrition, (March 2010).
  • Skeaff CM, Miller J. Dietary fat and coronary heart disease: summary of evidence from prospective cohort and randomised controlled trials. Ann. Nutr. Metab. 2009.
  • Mozaffarian D, Micha R, Wallace S. Effects on coronary heart disease of increasing polyunsaturated fat in place of saturated fat: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. PLoS Med. 2010;7:e1000252.
  • Hooper L, Summerbell CD, Thompson R, et al. Reduced or modified dietary fat for preventing cardiovascular disease. Cochrane database of systematic reviews (Online) 2011(7):CD002137 doi: 10.1002/14651858.CD002137.
  • Hooper L, Martin N, Abdelhamid A, Davey Smith G. Reduction in saturated fat intake for cardiovascular disease. Cochrane Database of Systematic Reviews 2015(6) doi: 10.1002/14651858.CD011737.
  • Chowdhury R, Warnakula S, Kunutsor S, et al. Association of Dietary, Circulating, and Supplement Fatty Acids With Coronary Risk: A Systematic Review and Meta-analysis. Ann. Intern. Med. 2014;160(6):398-406 doi: 10.7326/M13-1788.
  • Schwingshackl L, Hoffmann G. Dietary fatty acids in the secondary prevention of coronary heart disease: a systematic review, meta-analysis and meta-regression. BMJ Open 2014;4(4) doi: 10.1136/bmjopen-2013-00448).

Links

Link (i) http://www.zoeharcombe.com/2014/06/the-calorie-theory-prove-it-or-lose-it/

Link (ii):

Sirloin steak: http://nutritiondata.self.com/facts/beef-products/7493/0

Eggs: http://nutritiondata.self.com/facts/dairy-and-egg-products/111/2

Mackerel: http://nutritiondata.self.com/facts/finfish-and-shellfish-products/4072/2

Lard: http://nutritiondata.self.com/facts/fats-and-oils/483/0

Almonds: http://nutritiondata.self.com/facts/nut-and-seed-products/3086/2

Olive oil: http://nutritiondata.self.com/facts/fats-and-oils/509/2

1% fat milk: http://nutritiondata.self.com/facts/dairy-and-egg-products/74/2

Link (iii):

Sucrose: http://nutritiondata.self.com/facts/sweets/5592/2

Pork: http://nutritiondata.self.com/facts/pork-products/10298/0

Whole wheat pita bread: http://nutritiondata.self.com/facts/baked-products/4853/2

Sirloin steak: http://nutritiondata.self.com/facts/beef-products/7493/0

Eggs: http://nutritiondata.self.com/facts/dairy-and-egg-products/111/2

Mackerel: http://nutritiondata.self.com/facts/finfish-and-shellfish-products/4072/2

Butter: http://nutritiondata.self.com/facts/dairy-and-egg-products/133/0

Lard: http://nutritiondata.self.com/facts/fats-and-oils/483/0

Olive oil: http://nutritiondata.self.com/facts/fats-and-oils/509/2

Link (iv) http://www.zoeharcombe.com/2010/11/cholesterol-heart-disease-there-is-a-relationship-but-its-not-what-you-think/

Link (v):

Liver: http://nutritiondata.self.com/facts/poultry-products/666/0

Sardines: http://nutritiondata.self.com/facts/finfish-and-shellfish-products/4114/2

Sunflower Seeds: http://nutritiondata.self.com/facts/nut-and-seed-products/3076/0

Broccoli: http://nutritiondata.self.com/facts/vegetables-and-vegetable-products/2356/2

Apple: http://nutritiondata.self.com/facts/fruits-and-fruit-juices/1809/2

Whole wheat flour: http://nutritiondata.self.com/facts/cereal-grains-and-pasta/5744/2

Grafy k doplnění textů v komentáři:

Graf 1 – Keys (1970s)

Graf 2 – Yudkin (1957)

 

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

28 komentářů: “Fakta o jídle”

  1. Milan napsal:

    Dost zajímavý článek. Jinými slovy – nedivím se, že lidi přestávají vědě a lékařům věřit… Alespoň Ovocná lady (sousedka s ovocem) bude mít novinku a o co rozebírat. :-)

    Pokud paní doktorka obhájila svůj titul Ph.D. (z Cambridge?!) zaměřený na výživu, tak potvrdila a poukázala na to, že ve vědě a okolí, výživě a tím pádem částečně i v medicíně je jeden velký nepořádek.

    Viděl bych to takto:
    Když matematikové začali objevovat ekonomii a fušovat do ní, tak zanikla pravá ekonomie a všichni se bez pravidel začali orientovat hlavně zisk a jeho výpočet, vytratila se původní myšlenka.

    Když novodobí ekonomové začali fušovat do potravin, farmacie a zdravotnictví, tak se vše nasměrovalo hlavně na zisk a jeho výpočet a vytratila se původní myšlenka.

    Co se pak se stane, když matematici, ekonomové či statistici začnou fušovat do výživy? Nebo dokonce novodobí výživáři do chemie či biochemie?

    Závěrem vyplývá, že zabývat se nutričními hodnotami je zbytečné a někdy až zavádějící a vědecké tituly nebudou mít v budoucnu hodnotu. Škoda konzumentů potravin a jejich výrobců, od prosince platí nová legislativa o potravinách (se zpřísněnými požadavky na nutriční hodnoty potravin)… Bohužel, standardizovat nelze vše ani my včetně našeho zažívání nejsme standardizovaní…

    PS: Ve videu jsou chyby (asi přeřeky) – např. sacharóza=100% uhlíků, správně 100% sacharidů apod).

  2. Dobrý den,
    díky za komentář, ale ze zevšeobecňujícími negativními hodnocení odborníků nemohu souhlasit. Samozřejmě, že i věda anebo spíše někteří vědci se mýlí, ale to neznamená, že věda je nanic a měli bychom ji zavrhnout. K běžnému zdravému jezení sice úplně stačí vybírat si ze základních kvalitních potravin a jídel z takovýchto, ale třeba výživa pooperačních pacientů anebo metabolických onemocnění je postavena na poznatcích vědců. M.

  3. Maky napsal:

    Dobrý den,
    děkuji za zajímavý příspěvek. Sleduji trendy ve výživě a v poslední době jsem na myšlenku High Fat Low Carb narážela stále častěji… Sama jsem byla léta vegetarián a inspirovala se v makrobiotice, takže jsem byla dost zmatená z nových doporučení, i když mi argumenty pro HFLC dávaly smysl… Přes zahraniční weby jsem se dověděla více o zdravotních benefitech HFLC a dala tomu šanci..Začala jsem jíst znovu maso a přestala se bát tuků… Výsledkem bylo po devíti měsících místo hubnutí asi 8kg navíc, takže jsem tento způsob stravování začala vnitřně znovu zpochybňovat a uvažovala o návratu k makrobiotice… Jenže se snažím brát v úvahu i zdravotní stránku: zmizely mi mé letité problémy s termoregulací a syndrom studených končetin, který jsem se snažila marně léčit tradiční čínskou medicínou a akupunkturou, po třech letech (od vysazení hormonální antikoncepce) se mi vrátila menstruace a zbavila jsem se metaplazií na děložním čípku… Takže nevím, hledám dál svoji stravovací cestu, co mi bude nejlépe vyhovovat… ale asi tomuto způsobu stravování zkusím dát ještě šanci, na maso a tuky asi úplně nezanevřu, jen najít způsob, jak se vyhnout dalšímu tloustnutí a vrátit se na svoji normální váhu…

  4. Evžena napsal:

    Zdravím! Já mám 60 let a jsem stále zcela ztotožněna s názory Mgr.Slimákové, které zatím prezentovala za sebe. Koresponduje s tím i můj opravdu nyní velmi dobrý zdravotní stav i když mám 40 let histaminozu a léky nemusím brát..Držím toto stravování 100% rok a čtvrt a tak volněji 3 roky. Nejsem vegan ale z živočišného jím vejce, bio kuře a občas králíka a sladkovodní české čerstvé ryby a občas losos-divoký. Myslím, že ten americký způsob pro lidi ne v ČR v 60 těch malých porcí ořechů a ořechových másekl aj až tak není pro každého, chce to postupně a s mírou.. Zařazovat. Moji mladí v USA toto ctí, ty miniporce a HFLC ovšem chce to opravdu doplňovat hoodně zeleninou ovocem a i vodou, může to však někomu vadit na žlučník, játra i slinivku(netýká se to langenhansenových ostrůvků a diabetu!) ..no uvidíme. Raději bych měla ten talíř a 60% zelenina ovoce a pak nějaký maso a nějaký ořechy a nějaký dobrý sacharidy špalda pohanka jáhly..

  5. Alžběta Zavacká napsal:

    Low carb jsem jela hodně dlouho za účelem hubnutí a udržení hmotnosti v kombinaci s hlídáním porci a cítila jsem se priserně. Teď se živím na vysokosachahridovou rostlinnou stravou, absolutně se neomezuji a zároveň hubnu a cejtim se mnohem lépe. Doporučovat lidem lidem, kteří jsou zvyklí na nezdravou stravu omezit sacharidy a jist málo třikrát denně, je nejkratší cesta jak si mohou zdemolovat metabolismus a hlavně je to pro většinu neudržitelný způsob. Náš mozek běhá na glukoze, sacharidy tedy rostliny plné vitamínů a antioxidantů prostě potrebujeme. Porovnam-li třeba dr Atkinse doporujiciho podobný způsob stravovani který ke sklonku života trpěl srdeční chorobou a prošel si infarktama oproti napriklad Anette Larkins která jí rostlinou stravu a ve svých sedmdesáti letech vypadá na třicet a je neuvěřitelně energická dává mi to jasnou odpověď. A to je jen jeden z mnoha příkladů. Velmi mě mrzí, že je tato dáma braná vážně jelikož ovlivňuje životy mnohých dle mého nesprávným směrem. Samozřejmě, že tímto způsobem člověk zhubne a to poměrně rychle, je to logicky, tělu není dodáváno to, co potřebuje a je v podstatě ve fázi hladovění. Je na čase aby výživový poradci přestali šířit strach z jídla ale naopak učili vyživovat tělo opravdu opravdovými potravinami, které pro nás příroda sama vyrábí v té nejvýživnější formě.

  6. Honza napsal:

    Re: Alzbeta Zavacka

    „Doporučovat lidem lidem, kteří jsou zvyklí na nezdravou stravu omezit sacharidy a jist málo třikrát denně, je nejkratší cesta jak si mohou zdemolovat metabolismus a hlavně je to pro většinu neudržitelný způsob.“

    To bohuzel neodpovida datum z dosud provedenych RCT studii, z nichz nizkosacharidova strava vychazi jako stejne ci vice ucinna nez klasicka nizkotucna strava. Viz Dyson (2015) nebo Ajala (2013), systematicke revize shrnujici dostupna RCT data. To samozrejme neznamena, ze nizkosacharidovou stravu musi jist kazdy clovek na planete, tak to rozhodne neni, jak ukazuje i Vase zkusenost.

    „Náš mozek běhá na glukoze, sacharidy tedy rostliny plné vitamínů a antioxidantů prostě potrebujeme.“

    Mozek beha na glukoze, jen kdyz je ve strave nad 100 gramu sacharidu denne. Jinak beha az z 80% na betahydroxybutyrat, a z 20% na glukozu. Vitaminy i antioxidanty lze ziskat i z nerostlinnych zdroju, a obecne to neni duvod konzumovat 200 gramu a vice sacharidu denne.

    Analyza zdravotniho stavu Dr Atkinse neni zrejme uplna ani presna, kolem jeho umrti se navic okamzite objevilo mnoho mytu. Ale jeden pripad je v kontextu dostupnych dat z randomizovanych studii jen podnetem k zamysleni, asi nic specificky nedokazuje.

    Z Vaseho komentare neprimo vyplyva, ze nesouhlasite s fakty, ktere Zoe v prednasce predklada. Neni ale prilis zrejme, s cim nesouhlasite a proc.

  7. Tereza napsal:

    Dobrý den,

    mně tedy spíše zaráží etická rovina tohoto stravování – aby se všichni živili výhradně živočišnými produkty není vůbec udržitelné a hlavně, odnesou to zvířata, zvlášť, kdyby se z toho stal ještě větší byznys než dnes :(

  8. Dobrý den, etické výhrady vůči zabíjení zvířat samozřejmě chápu, ale nedovolují mi zatajovat informace, které mohou pomoci v prevenci a terapii nemocí u lidí. Margit

  9. Barbora napsal:

    Dobrý den,video je velmi zajímavé, ale představuje jeden určitý úhel pohledu. Chtěla bych vědět, jaké argumenty byste použila v této konkrétní diskuzi pro vegetariánství. Pro mně osobně jsou etické a ekologické důvody na prvním místě, ale zajímalo by mne, co byste k tomu přidala vy, z hlediska specialistky na prevenci a výživu.

  10. Dobrý den, etické a ekologické důvody chápu, ale nejdůležitější pro mě je propagovat fakta podporující zdraví lidí. Proto toto video s doporučeními propaguji. K důvodům pro vegetariánství mám připravený blog, který publikuji na aktuálně v říjnu a poté jej rozešlu i ve svých Zdravýh zprávách- prosím o trpělivost. Margit

  11. Honza napsal:

    „etické výhrady vůči zabíjení zvířat samozřejmě chápu, ale nedovolují mi zatajovat informace, které mohou pomoci v prevenci a terapii nemocí u lidí.“

    Tohle je unikatni pristup. Eticke, ekologicke ci jine politicke, obchodni a dalsi zajmy by nikdy nemely stat v ceste volnemu pristupu ke kvalitnim informacim.

    Margit, klobouk dolu. Tohle je na ceske i svetove pomery neskutecne odvazny pristup, ktery zaslouzi oceneni.

  12. pavla napsal:

    dobry den .zajimalo by me ,co by mi rekl odbornik na vyzivu.. ve svych 48 letech jsem mela infarkt ,diag kornateni tepen.. 3bypass 5 stentu ..vaha 48kg temer po cely zivot ..myslim ze ac jsem se snazila jist cely zivot dobre ..malo masa tuku ..genetika zvitezila .. a to jsem pravidelne i uzivala “ cervene vino ktere ma pry dobre latky proti infarktu.. moje lekarka strave neveri vubec .,ze by to mohlo neco zmenit.. ja se snazim nacist vse mozne ..neni to rozhodne zadna sranda..vyznat se v tom co jako vlasnte joo a co nee–ale jestli se da neco zvratit ..nebo ne.. to ukaze cas..a jak to poznam ..kdyz leky radeji uzivam to uz nevim vubec .

  13. Petra Kutalova napsal:

    Dobry den.
    Rada. bych si jen overila, zda to chapu spravne. Mluvi li se o snizeni sacharidu, jsou tim mysleny i sacharidy z ovoce? Tedy fruktoza? A jsem li zdravy, stihly a sportujici clovek, je nejake doporuceni ohledne komzumace ovoce? Moc dekuji za odpoved. I za vas blog, je perfektni.

  14. Dobrý den, já děkuji za milou zpětnou vazbu. Ano, i sacharidy z ovoce a nadbytek fruktózy škodí asi více než sacharóza. Margit

  15. Dobrý den, ale příspěvek je o tom, že omezování tuků není nic zdravého. Prosím poslechněte si i video. Margit

  16. Petra.kutalova napsal:

    Omlouvam se, napsala jsem to pod tohle video, i kdyz s tim nesouvisi. Ale video jsem videla :-) Nicmene me trochu prekvapilo, ze fruktoza muze uskodit vice nez sacharoza. Je nekde na vasem blogu nejake video ci clanek na toto tema? A posledni „sladka“ otazka. Co si myslite o raw desertech? Myslim vzhledem k mnozstvi suseneho ovoce a sladu. Diky za odpoved a trpelivost.

  17. Dobrý den,
    dotazy se dají umístit jen pod video ke kterému jsou napsané, ale to nevadí. Deatailnější vysvětlení k fruktoze najdete ve videích:

    http://www.margit.cz/fruktoza/
    http://www.margit.cz/agave-sirup-omylem-zdrave-vyzivy/

    Raw dezerty pro zpestření budou OK, ale pravidelně je nedoporučuji právě pro vysokáý obsah fruktozy – slazení agáve syrupem. Margit

  18. Stana napsal:

    Dobrý den, můžu se prosím zeptat, nedoporučujete slazení sirupem z agávie.
    Čím je vhodné sladit?
    Co si myslíte o kokosovém cukru?
    Děkuji

  19. Dobrý den, vše najdete v dříve zpracovaných příspěvcích, jako třeba zde:

    https://www.youtube.com/watch?v=6w3GDzhXXxo

    a zde

    http://www.margit.cz/cukr-a-zdrave-alternativy/
    Margit

  20. Martin Hetto napsal:

    Dobrý den.
    Sleduji Vaše články již nějaký ten pátek. S některými plně souhlasím, s některými méně.
    K tomuto bych dodal jen, že jíst se může všechno v přiměřeném množství, tj. staré známe „jez do polosyta, pij do polopita“. Pestrá strava, žádné stálé jednotvárnosti. A jíst nikoliv podle hodin, ale podle hladu.
    Brodit se v názorech nejrůznějších výživářů je akorát o strach ze stravování.
    Jíst v pohodě a užívat si, v klidu bez spěchu. Když jím, tak se věnovat jídlu a nikoliv čtení, počítači, mobilu, televizi atp. Nakupovat a vařit s radostí a nikoliv proto, že musím nebo to a to je doporučované jako zdravé nebo nezdravé.
    Martin Hetto

  21. Jana Nováková napsal:

    Dobrý den,
    děkuji za pěkné články a cením si toho, že ač jste vegetariánka, nebojíte se jezení masa a živočišných tuků doporučovat. Myslím, že jsem po letech tápání došla k podobným závěrům. Hodně mě přesvědčila kniha od kanadského zubaře Westona Price: Nutrition and Physical Degeneration, která je ke stažení na http://www.vyzivujicitradice.cz (v angličtině). Ale také kniha Vyživující tradice, která Westona Price hodně cituje, je výborná (ta je v češtině).
    Jana M. Nováková

  22. Dobrý den Jano, knihu Dr. Price jsem četla v originále i znám český blog – jeho autorce jsem i nabídla možnost rozhovoru pro mé video, ale odmítla s tím, že se snad ozve později. Margit

  23. Petr Kotulan napsal:

    Nějak se mi nezdála tvrzení vědkyně Zoë Harcombe ohledně vztahu mezi krevním cholesterolem a úmrtím na kardiovaskulární choroby (CVD) a vlivu nasycených tuků (SFA) na krevní cholesterol, tak jsem trochu pátral v jejích podkladech:
    – Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí ve svých statistikách úmrtí na CVD bez vazby na výši cholesterolu, ta je pouze samostatně za stát. Pokud tedy tato „vědkyně“ dala tyto dvě hodnoty do vztahu, tak se dopustila nesmyslu: průměrná hodnota cholesterolu za stát má jen málo společného s jednotlivou hodnotou konkrétního zemřelého na CVD (tedy i s celou skupinou zemřelých) a nedá se zjistit, jestli u jednotlivce (skupiny) byla vysoká či nízká. Čili učiněné závěry jsou nesmyslné (a vztah mezi cholesterolem a všemi příčinami úmrtí je nesmysl na první pohled)!
    – Vliv nasycených tuků na cholesterol prý neexistuje, ale např. metaanalýza WHO z r. 2016 (Effects of saturated fatty acids on serum lipids and lipoproteins: a systematic review and regression analysis) dokazuje, že vliv je statisticky prokazatelný (na hladině významnosti 95%) a nezanedbatelný (např. při změně 1% SFA na mononenasycený tuk poklesně celkový cholesterol o 0.046 mmol/L).
    Takovým „vědcům“ se věřit opravdu nedá, nehledě na arogantní vystoupení „vědkyně“ na konferenci. U „průlomových“ tvrzení je vždy vhodné jít do podkladů a ověřit si i druhou stranu (naštěstí jsem vzdělán i ve statistice). I většina ostatních jejích tvrzení má stejnou hodnotu.
    Petr Kotulan

  24. Dobrý den,
    sama se nevěnuji vyhodnocování statistiky, a proto jsem požádala Jana Vyjídáka, který se vyhodnocováním studií a kvality nemocniční péče dlouhodobě zabývá a zde je jeho reakce (grafy na které se odkazuje nejde umístnit zde v textu komentáře, a proto je přidávám pod samotný článek:

    1. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí ve svých statistikách úmrtí na CVD bez vazby na výši cholesterolu, ta je pouze samostatně za stát. Pokud tedy tato „vědkyně“ dala tyto dvě hodnoty do vztahu, tak se dopustila nesmyslu: průměrná hodnota cholesterolu za stát má jen málo společného s jednotlivou hodnotou konkrétního zemřelého na CVD (tedy i s celou skupinou zemřelých) a nedá se zjistit, jestli u jednotlivce (skupiny) byla vysoká či nízká. Čili učiněné závěry jsou nesmyslné (a vztah mezi cholesterolem a všemi příčinami úmrtí je nesmysl na první pohled)!

    Odpoved:

    Samozrejme, obecne plati, ze ma smysl sledovat individualni hodnoty pro dany vzorek populace (napr. prumerny cholesterol u pacientu s KVO). Soucasne take plati, ze prumerna hladina krevniho cholesterolu v populaci vs prumerna mira umrtnosti v teze populaci je sice abstraktni pohled, nicmene pokud ma urcita populace vysoky prumer cholesterolu v krvi, a pritom velmi nizkou miru srdecniho onemocneni/umrtnosti na nej (napriklad Francie, Svycarsko, Skandinavie), tak toto zjisteni samo o sobe jde proti hypoteze o tom, ze vysoky krevni cholesterol sam o sobe zpusobuje srdecni onemocneni, a dalsi podrobnejsi analyza – zcela v duchu kriticke pripominky – by mela smerovat k hladinam cholesterolu mezi pacienty se srdecnimi onemocnenimi.

    V prednasce Zoe Harcombe tento “asociacni” graf (krevni cholesterol vs umrtnost) pouzila v historickem kontextu. V 17min25s Zoe specificky odkazuje na Studii sedmi zemi (“not just in seven countries…”), kde Ancel Keys poprve pouzil 7 vybranych regionu, na kterych ukazal souvislost mezi prumernym % prijmem energie z nasycenych tuku a umrtnosti na kardiovaskularni onemocneni. Tento graf a Studie sedmi zemi odstartovali valku proti tuku a cholesterolu. Zoe pouzila identickou metodologii (pred ni napr. Yudkin 1957 na tema prijmu cukru a mortality na KVO), aby mohla ukazat, ze takove asociace jsou zavadejici.

    Vice podrobnosti tady. Keys take zjistil, ze podobna asociace existuje mezi prijmem tuku/nasyceneho tuku a cholesterolem v seru, viz napr. Andrade (2009). Podrobneji take Minger (2011). Ale Keys vlastnimi slovy:

    „The evidence—both from experiments and from field surveys—indicates that the cholesterol content, per se, of all natural diets has no significant effect on either the serum cholesterol level or the development of atherosclerosis in man.”

    Graf 1 – Keys (1970s)
    Trochu vice svetla do problematiky hladiny cholesterolu a LDL u pacientu hospitalizovanych s coronary artery disease (CAD) vnesli Sachdeva (2009) – hospitalizovani pacienti maji NIZSI hladiny cholesterolu a LDL, nez prumer v populaci:

    „The present study demonstrates that among patients hospitalized with CAD, the admission lipid levels are below that of the general population.” [174.4 ± 47.7 mg/dl tedy 4.5 mmol/l] Vice viz take tady .

    A jeste vice svetla vnesl Ravnskov (2016), ktery ukazal, ze pacienti starsi 60 let s vyssimi hladinami LDL maji nizsi mortalitu:

    „Inverse association between all- cause mortality and LDL-C was seen in 16 cohorts (in 14 with statistical significance) representing 92% of the number of participants, where this association was recorded. In the rest, no association was found. In two cohorts, CV mortality was highest in the lowest LDL-C quartile and with statistical significance; in seven cohorts, no association was found.“

    Nakonec je treba take nezapominat na Cochrane systematickou revizi Hooper (2015), ktera shrnula RCT studie na tema snizovani prijmu nasycenych tuku na celkvovou a KVO mortalitu. Zjistilo se, ze efekt na mortalitu neni statisticky vyznamny, a ma soucasne jen velmi maly efekt na pocet nefatalnich KVO udalosti, predevsim diky dvema malym starym studiim.

    2. Vliv nasycených tuků na cholesterol prý neexistuje, ale např. metaanalýza WHO z r. 2016 (Effects of saturated fatty acids on serum lipids and lipoproteins: a systematic review and regression analysis) dokazuje, že vliv je statisticky prokazatelný (na hladině významnosti 95%) a nezanedbatelný (např. při změně 1% SFA na mononenasycený tuk poklesně celkový cholesterol o 0.046 mmol/L).

    Odpoved:

    Ve ktere minute Zoe tvrdi, ze “vliv nasycenych tuku na cholesterol neexistuje“? Zoe hovori o tom, ze v okamziku zavedeni doporuceni (USA 1977, UK 1983, tedy max 30% energetickeho prijmu v tucich, max 10% v nasycenych tucich) neexistovala epidemiologicka ani intervencni data (o vlivu snizovani nasycenych tuku na mortalitu) na podporu celoplosneho doporuceni omezit prijem energie z nasycenych tuku na 10% denni energie.

    Systematicka revize Mensink (2016), ktera se zabyvala specifiky efekty stravnich zmen na krevni lipidy (nikoliv na mortalitu/morbiditu, o ktere v prednasce hovori Zoe), je metodologicky brilantni a statisticky signifikantni, nicmene pohledem na miru snizeni/zvyseni, tedy:

    0.041 – 0.064 mmol/l (cholesterol),
    0.033 – 0.055 mmol/l (LDL),

    je treba se zabyvat klinickou vyznamnosti takovych zjisteni. Berger (2015) dospela k podobnym zjistenim – mira zmeny krevniho cholesterolu a LDL v zavislosti na strave je v nekterych studiich statisticky vyznamna, ale pohyby cholesterolu a LDL v radu 0.03 – 0.07 mmol/l pri zmene prijmu nasycenych tuku o 1% celkove energie obecne zrejme nejsou vyrazne klinicky relevantni, zejmena v kontextu chybejiciho statistkcy vyznamneho efektu snizovani prijmu nasycenych tuku na celkovou/KVO mortalitu dle Hooper (2015).

    Nicmene v kontextu systematickych revizi je dale nutno pripomenout si, ze zadna metanalyza ani systematicka revize, byt sebelepe provedena, nemuze nahradit kvalitne provedenou a dobre designovanou randomizovanou kontrolovanou (RCT) studii (viz Lorgeril 2014). V tomto smeru je dulezite zohlednit vysledky napr. Women’s Health Initiative (Howard 2006), LookAhead (2013) a dalsich RCT studii, ktere ostre kontrastuji s obecne akceptovanymi predstavami o nutnosti snizovat prijem stravnich tuku/nasycenych tuku/cholesterolu. Ani RCT studie nejsou dokonale, ale napr. opakovane nepotvrzeni zamysleneho efektu ve vice studiich je varovnym signalem, ktery neni radno prehlizet. A to je presne to, na co upozornuje Zoe v prednasce i ve svych systematickych revizich.

    Za sebe ještě doplňuji, že vystoupení by mělo být tak trochu show, a proto jej nevímám arogantně, ale pozitivně, schopností zaujmout. Margit

  25. Petr Kotulan napsal:

    Díky za obsáhlou odpověď. Chtěl jsem jen upozornit na zavádějící (a zjevně nesprávný) výklad, který je prezentován Zoe jako jednoznačný.
    ad1) Pokud totiž budeme mít ve skupině 100 tisíc lidí 500 zemřelých na CVD (typická vysoká úmrtnost z WHO) s cholesterolem 6 a zbytek s cholesterolem 4, tak průměrný cholesterol bude 4.01. Závěr Zoe by byl, že lidé s nízkým cholesterolem umírají častěji – což je zjevný nesmysl.
    Doporučuji se podívat i na průzkumy v letech minulých, kdy žily ještě populace nedotčené západní stravou a i s nízkým cholesterolem neumíraly na CVD, viz např.:
    A.G. Shaper, K.W. Jones. Serum-cholesterol, diet, and coronary heart-disease in Africans and Asians in Uganda: 1959. Int J Epidemiol (2012) 41 (5): 1221-1225.

    ad2) Čerpal jsem i z článku Zoe z roku 2010 http://www.zoeharcombe.com/2010/11/cholesterol-heart-disease-there-is-a-relationship-but-its-not-what-you-think/
    V této souvislosti viz také odkaz na literaturu v ad2)

    „Vhodným“ výběrem dat se dá dokázat cokoli a mnozí tak v současné době činí.

    Já jsem před pěti lety přešel ze zdravotních důvodů (vysoký tlak, bolesti v nohou cévního původu – dědičné) na rostlinnou stravu WFPB (Whole Food, Plant Based) a tlak mi klesl během pár dní ze 160/100 na 135/85 a nyní mám 120/75, bolesti v nohou mi během půl roku ustaly, cholesterol mi klesl z 5.7 na 4,0 mmol/l, léků netřeba. Je to v současnosti asi jediná dieta, která se dá bez vedlejších negativních následků držet po celý život, což je i prakticky v současnosti ověřeno třemi generacemi amerických lékařů a jejich potomků (John McDougall, C.B. Esselstyn, Jr., T. Colin Campbell) a dalšími, kteří pomocí této diety léčí – např. Michael Greger, Dean Ornish, Neal Barnard a další. A vyléčili i třeba Billa Clintona.

    Petr Kotulan

  26. Dobrý den Petře, děkuji za vaše doplnění. Samozřejmě, že možností zdravé výživy je mnoho. Příspěvkem jsem chtěla hlavně nabourat v Česku dost běžně prosazovou jednotnou cestu, stále ještě někde doporučované vylučování cholesterolu – nekonzumace normálně tučných přirozených potravin a kritiku jakýchkoliv alernativ. Margit

  27. Jan Vyjidak napsal:

    Jeste kratce doplneni k postrehum pana Petra Kotulana:

    „Já jsem před pěti lety přešel ze zdravotních důvodů (vysoký tlak, bolesti v nohou cévního původu – dědičné) na rostlinnou stravu WFPB (Whole Food, Plant Based) a tlak mi klesl během pár dní ze 160/100 na 135/85 a nyní mám 120/75, bolesti v nohou mi během půl roku ustaly, cholesterol mi klesl z 5.7 na 4,0 mmol/l, léků netřeba. Je to v současnosti asi jediná dieta, která se dá bez vedlejších negativních následků držet po celý život, což je i prakticky v současnosti ověřeno třemi generacemi amerických lékařů a jejich potomků (John McDougall, C.B. Esselstyn, Jr., T. Colin Campbell) a dalšími, kteří pomocí této diety léčí – např. Michael Greger, Dean Ornish, Neal Barnard a další. A vyléčili i třeba Billa Clintona.“

    WFPB dle Pritkina, Fuhrmana, Swanka, Jelineka a dalsich ma samozrejme dramaticky efekt na zdravi cloveka, shodou okolnosti automaticky vylucuje veskere ultra-zpracovane potravinarske produkty (cukr, mouka, sladkosti, slane dobroty atd atd atd), a mame dnes docela velkou sbirku epidemiologickych i klinickych dat prokazujicich efekt na mnoho klinickych markeru (Dunaiel 2012, a mnohe dalsi). RCT studie zatim chybi, ale Ray Cronise a jeho tym z NIH se chystaji spustit jednu letos, pokud sezenou finance.

    Bylo by ale OBROVSKOU chybou zjednodusit efekt WFPB jen na „snizeni cholesterolu“. Jednak uz Yudkin (1972) ukazal vliv konzumace cukru na krevni cholesterol a triglyceridy, jednak mame celou hromadu RCT studii o tom, ze zvyseni konzumace tuku/nasycenych tuku/cholesterolu v kontextu nizkosacharidove stravy NEZVYSUJE riziko KVO, a konecne WFPB je typem stravy s velmi nizkym inzulinovym indexem, coz uzce souvisi s krevnim tlakem (viz natriureze posteni). To, ze doslo ke snizeni krevniho cholesterolu, je fajn, ale klinicka relevance spise omezena.

    Bohuzel se prilis nezminuje, ze napriklad pacienti s akutnim infarktem myokardu (AMI, srdecnim infarktem) nemusi mit vubec zvysene hladiny cholesterolu ani LDL, viz napr. Khan (2013) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3561938/ pripadne cela rada dalsich studii na toto tema.

    Jak rika skvely Zdenek Zadak, hlavne zadny vyzivovy fundamentalismus. Do Rima vede vice cest, a zuzovat problematiku vyzivy a zdravi na „umeni“ snizit krevni cholesterol je zjednodusujici.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *