Proč přidávám maso na talíř?

31. 5. 2013 Články štítky: , , 29 komentářů

Představuji vám aktualizovanou verzi Zdravého talíře, do kterého jsem přidala maso. Je maso vhodnou, potřebnou a nezbytnou součástí naší výživy?

Roky sleduji výživová doporučení jednotlivých zemí a odborných organizací. V Česku je stále aktuální výživová pyramida, která doporučuje totéž co historicky první švédská výživová pyramida z roku 1974. Nesouhlasím s těmito doporučeními a nechtělo se mi čekat, než se česká ministerstva a odborné společnosti proberou a konečně aktualizují zastaralé informace. Proto jsem vloni na základě nejnovějších amerických výživových doporučení vytvořila Zdravý talíř.

Zdravý talíř byl opakovaně představen v tištěných médiích, v rozhlase i v televizi. Jeho publikace mi přinesla celou řadu mimořádně pozitivních ohlasů a už nyní jej pro výuku používají některé školy, poradci a lékaři. Z připomínek ke Zdravému talíři se jednoznačně opakovala pouze jediná, totiž že na něm chybí maso. Proto Zdravý talíř nyní představuji v jeho druhé, aktualizované podobě.

Jaké jsou změny a proč?

  • Ve skupině bílkovin je nyní zastoupeno i maso, protože mnohým z vás chybělo. Maso nebylo ani v původní verzi Zdravého talíře zavrhováno, ale bylo uvedeno pouze slovně v komentáři u bílkovin. Faktem však je, že konzumace masa je v naší zemi běžná, a proto se mu chci blíže věnovat.
  • Jogurt a vejce jsou nakresleny názorněji.
  • Avokádo je ve skupině zdrojů super zdravých tuků nahrazeno rybou, protože ty se u nás stále konzumují častěji než avokáda.
  • Do skupiny polysacharidů jsem přidala brambory a rýži.
  • Přidala jsem prvek, který znázorňuje, že mnoho potravin může být dobrým zdrojem více druhů makroživin, například brambory mohou patřit k zelenině i k polysacharidům, ryby či ořechy a mandle můžeme zařadit mezi dobré zdroje bílkovin i tuků.
Zdravý talíř

Co Zdravý talíř nabízí?

  • Zdravý talíř nabízí jednoduché a funkční doporučení, jak se stravovat, pro každého z nás, a to bez potřeby počítat porce anebo kalorie, bez jakýchkoliv nepřirozených diet a hladovění. Pro zdraví nikdo nepotřebujeme nepřirozeně analyzovat a propočítávat obsahy jakýchkoliv živin na talíři.
  • Při konzumaci převážně přirozených lokálních potravin a jídel, která jsou z nich připravena, v poměrech zhruba uvedených na talíři je zajištěn základ zdravé výživy.
  • Při přednostním nákupu přirozených potravin nepotřebujeme studovat rizika aditiv, protože ta v přirozených potravinách nejsou.
  • Při dodržování uvedených snadných doporučení ani není nutné diagnostikovat svůj konstituční typ, protože po několika týdnech nebo měsících zdravého stravování se budete cítit lépe. Každý pozná, jestli mu například více vyhovuje strava tepelně upravovaná, nebo ta syrová.
  • Pokud se stravujete podle Zdravého talíře, ani nepotřebujete studovat nejnovější živiny, protože ty jsou v přirozených potravinách v těch nejpřirozenějších správných poměrech. Přirozené potraviny totiž nejsou ochuzovány o jakékoliv živiny, nejsou ani fortifikovány dalšími živinami, a tak nemůže vzniknout jejich nepřirozený poměr.

Můj postoj k masu

Mnozí antropologové stále diskutují o detailech, ale převážně se shodují na tom, že maso skutečně bylo po většinu lidské historie pravidelnou součástí jídelníčku. Po tisíciletí naši předci lovili a jedli maso, které bylo jen minimálně nebo vůbec tepelně upravené a které nebylo průmyslově zpracovávané. Živili se masem zvířat, která se pohybovala v přírodě a krmila se stravou, která je jim přirozená. Naši předkové se živili masem zvířat, která nebyla léčena antibiotiky a hormony ani krmena geneticky modifikovanou stravou.

Dnešní realitou je však maso z konvenčního chovu a konvenční zpracování. Naprostá většina masa a masných výrobků, které jsou běžně dostupné a které běžně konzumujeme, je kvalitativně mimo únosné meze. Zvířata v konvenčních chovech jsou běžně vykrmována stravou, která není přirozená a která může obsahovat geneticky modifikovanou kukuřici a sóju. Tato zvířata žijí v nezdravých nepřirozených podmínkách, kvůli kterým jsou opakovaně nemocná a vyžadují opakované terapie. Maso těchto zvířat obsahuje méně prospěšných živin, např. omega-3 mastných kyselin. Celou další kapitolou je potom způsob zpracování masa a jeho další vysoce průmyslové úpravy, za které můžeme jmenovat např. slepování masa směsí krve a bakterií, jak bylo nedávno představeno v Pekle na talíři.

Přestože byla konzumace masa v historii běžná, obecně nijak jeho konzumaci nedoporučuji. Vím, že ze zdravotního hlediska je možné, pro některé typy i přínosné maso pravidelně konzumovat, ale prospěšné může být jen skutečně kvalitní maso zdravých a správně krmených zvířat. Jsem přesvědčená, že příjem masa z nezdravých trpících zvířat, které je ještě většinou vysoce průmyslově upraveno, nikomu neprospívá, jak potvrzují i studie, které dávají do souvislosti nadměrnou konzumaci masa s výskytem srdečně cévních onemocnění anebo některých druhů nádorů.

Myslím, že obecně je konzumace masa a živočišných potravin v České republice nadměrná a že většině z nás by více prospěla strava založená na rostlinných zdrojích potravin, jak propaguje i Michael Pollan ve svém bestselleru In Defence of Food.

Upřednostňování převážně rostlinných zdrojů potravin dnes podporuje i Světová zdravotnická organizace (WHO). Ve svých doporučeních definuje kroky, které vedou ke zdravé výživě dětí a dospělých. V prvním bodě je napsáno, že je vhodné preferovat potraviny rostlinného původu před živočišnými.

Kolik masa jíst, jaké maso vybrat a pro koho je maso vhodné?

  • Maso může být každodenní součástí zdravého jídelníčku. Musí se však jednat výhradně o vysoce kvalitní maso, ideálně od známého zdroje.
  • Podle tradiční čínské medicíny je maso prospěšné pro slabší konstituce s nedostatečností krve. V takovém případě nejvíce prospívají vývary ze zahřívajících druhů masa, jako je zvěřina nebo hovězí.
  • Většině z nás prospěje omezení nadměrné konzumace masa na dvě až tři porce masa týdně.
  • Maso není v jídelníčku mnoha z nás nezbytné. Perfektní zdraví je možné zajistit i při zcela bezmasé stravě.
  • Nedostatek bílkovin není v našich podmínkách, ve kterých je celá řada rostlinných zdrojů bílkovin snadno dostupná, žádným problémem.
  • Důležitější než otázka, jestli jíst drůbež, ryby nebo červené maso, je zásadní kvalita zdroje a zpracování masa. Například i velmi zdravé mořské ryby mohou být chovány namačkané jedna na druhou, podobně jako zvířata ve velkochovu, vykrmované sójovými granulemi a léčené antibiotiky. Kvalitní ryby, které jsou upraveny do podoby vysoce zpracovaných rybích prstů a smažené v nekvalitním rostlinném oleji, více škodí než prospívají.

Jak naše konzumace masa poškozuje chudé země

Vysoká konzumace masa, která je ve vyspělých zemích zcela běžná, má dalekosáhlé následky pro životní prostředí a obyvatele chudých zemí. Evropské konvenční zemědělství je závislé na krmivech, která jsou pěstována v jižní Americe. Například sója, která se používá jako krmivo pro kuřata, skot a prasata v Evropě, pokrývá v současnosti v jižní Americe 11 miliónů hektarů, tedy plochu, která svou rozlohou odpovídá orné půdě celého Německa. Aby se uvolnilo místo pro sójové plantáže, dochází ke kácení pralesů, k vyhánění tisíců lidí z jejich půdy a s tím i ke ztrátě jejich potravinové soběstačnosti. Velká část pěstované sóji je geneticky modifikována, což výrazně zvyšuje používání pesticidů. Následkem je otrávení venkovských komunit, vodních zdrojů a přírodního prostředí, jak výborně vysvětluje krátký anglický dokument „Vražedná pole: bitva za zásobení farem s intenzivním chovem zvířat“. (české titulky, 12 minut)

Stáhněte si:

Napište mi, u kterých potravin je pro vás nejobtížnější dodržet uvedená doporučení anebo v jaké podobě nejraději konzumujete bílkoviny? 

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

29 komentářů: “Proč přidávám maso na talíř?”

  1. Jana napsal:

    Margit, v naší společnosti to máte velmi těžké… Sama jsem se přesvědčila, že si všichni myslí, jak potřebujeme maso a mléčné výrobky. My jsme na základě Vašeho zdravého talíře kompletně změnili jídelníček, jíme co nejméně živočišných bílkovin. Jenomže když jsem ve školce, kam chodí náš syn, vznesla požadavek, že by mohli ze stravy vyřadit uzeniny (čočka s párkem, plněné bramborové knedlíky uzeným), tak se na mě tvrdě ohradila jedna z maminek s tím, že si myslí, že by děti měly jíst všechno, i párky, že tam je taky maso. Naštěstí náš syn maso od malička odmítá. Naše společnost totiž ještě nedozrála ke změně ve stravování, všichni jí hlavně živočišné bílkoviny. To, že jim to neprospívá, nevědí, anebo o tom nechtějí slyšet. Naopak jsem slyšela názor, že luštěniny 2x v týdnu děti přece nemohou strávit.Takže tu denní dávku masa, kterou jim ve školce cpou, strávit asi podle některých rodičů mohou. A taky kolik reklam je například na jogurty – tak přeci musí být zdravé a musí být pro naše tělo potřebné. Zato reklamu na luštěninovou pomazánku v televizi asi nikdy neuvidíme. Vaše vysvětlování zdravé stravy by mělo být denně v televizi, nejlépe ve zprávách, nebo místo reklam:) Pak by tomu snad někdo uvěřil. Zatím je to běh na dlouhou trať, ale věřte tomu, že je Vaše práce velkým přínosem…

  2. Lukáš Krčál napsal:

    Rád bych znal Váš názor na raw stravu. Píšete : „každý pozná, jestli mu například více vyhovuje strava tepelně upravovaná, nebo ta syrová.“ Ale z některých zdrojů jsem se dověděl o fenoménu zakyselování organismu skrze JAKOUKOLIV tepelně upravenou stravu a osobně věřím, že na tom něco bude.

    Oceňuji a obdivuji Vaši práci a těším se na odpověď =)

  3. Plně souhlasím. Pollanovu knížku jsem četla a moc se mi líbila.
    Zajímavý článek o stravě je také zde: http://www.patentnimedicina.cz/cz/ze-supliku-tcm/harmonicke-stravovani (od doktora TCM).

  4. Jitka napsal:

    … skoda, i pres veskere Vase vysvetlovani v clanku, zustane nakonec pro mnohe jen ten obrazek s urizlou zvireci nohou. Vase koncepce byla vyjimecna prave tim, ze upozornovala na bilkoviny z rostlinnych zdroju, neco na co vetsinova ceska spolecnost nebyla zvykla a co bylo potreba ji naucit a prave absense svaloviny na obrazku, ale jen jeji zmineni na okraji na to patricnym durazem zavedlo pozornost. Chapu Vase duvody a asi i dlouhe zvazovani, ktere rozhodnuti predchazelo, ale povazuji to za nestastny kompromis a krok zpet, jak po strance zdravotni tak hlavne eticke …

  5. Dobrý den, děkuji za doplnění. Stránky MUDr. Hoffmanna dobře znám, spolupracujeme spolu už něolik let a s jeho pohledem také souhlasím. Margit

  6. Dobrý den, chápu Vaše zklamání. Sama jsem už téměř 30 let vegetarián a dnes i manžel a naše děti. Přesto si nemyslím, že mám právo své filosofické rozhodnutí požadovat i po komkoliv jiném. Mým cílem také není být jednostraným propagátorem jakýchkoliv alternativ, ale snažit se pomáhat zdravěji žít co nejširší společnosti, nabízet reálná doporučení např. i pro školní stravování a celé rodiny.
    Navíc i přes nezpochybnitelné ekologické a etické přínosy vegetariánství nemohu zavírat oči před faktem, že konzumace kvalitního masa z čistě zdravotného hlediska skutečně není problémem či dokonce určitým konstitucím prospívá. Margit

  7. kristýna napsal:

    Dobrý den, zdravou stravou jsem se začala zabývat až s dítětem, do té doby jsem spíše jedla dietní stravu, vegetariánem jsem byla 6 let, pak mě manžel předělal zase na masného strávníka. Váš pohled na živočišné bílkoviny a jejich četnost v jídelníčku kvituji a naprosto s ním souhlasím. Bohužel je tomu opravdu tak, že naše společnost už neví co je to zdravá a zároveň dobrá strava, zvykli si na ochucenou nezdravou stravu, která jim chutové pohárky dávno znicila a luštěninovou pomazánku by si určitě nedali (viz výše příspevek). Je to škoda, protože to co jíme způsobuje pak, jak jsme na tom fyzicky i psychicky. Já jsem se inspirovala knihou Radost ze zdravých dětí od V. Strnadelové a J. Zerzána. Velmi doporučuji, vynikající kniha, která hlavně uvádí důvody, proč „to“ jíst a „to“ nejíst a to je pro mě důležité, abych pochopila, z jakého důvodu je jisté jídlo dobré a jaké není.

  8. Dobrý den, s teorií zakyselování nijak nesouhlasím a ani není moderní výživou potvrzena. Syrová strava určitě může někomu vyhovovat, ale jistě to není prospěšný druh výživy pro všechny anebo ten jediný nejlepší. Detailně její výhody a rizika popisuji na:

    http://www.margit.cz/syrova-strava/

    Margit

  9. Jana napsal:

    Souhlasím s Jitkou, také mi to připadne jako velký krok zpátky. Talíř s kusem mrtvoly zvířete mi přijde více než nešťastný od člověka, který je sám už 30 let vegetariánem z ekologicko-etických důvodů. Napsala bych, že chápu Vaše důvody, nicméně s nimi absolutně nesouhlasím. Měla jsem obrovskou radost, když jste přišla na český trh a veřejně se hlásila k menšinovému proudu. A budu mít obrovskou radost, když znovu najdete odvahu sladit Vaše přesvědčení s Vaším byznysem. Bez kompromisů. Držím Vám palce.

  10. Dobrý den, chápu Vaše výhrady, ale tato úprava Zdravého talíře není kompromisem z má strany. I přes to, že sama silně vnímám etické a ekologické přínosy vegetariánství, nemohu lhát, že vegetariánství je ze zdravotního hlediska tím nejlepším stravovacím způsobem pro všechny. Privátně jsem vegetariánem a vegetariánství mi moc vyhovuje, ale profesionálně jsem průvodkyní zdraví a naprosto upřimně nemohu na základě poznatků, které mám vegetariánství bezvýhradně doporučovat.
    Druhým důvodem přidání masa pro mne je přesvědčení, že tolerantnější způsob propagace čehokoliv, dokáže více než jakýkoliv nekompromisní postoj. Jako nekompromisní vegetarián budu respektována altermativně se stravujícími, jako „nadstranický profesionál“ mám šanci zaujmout i běžně se stravující a v konečném důsledku prospívat mnohem více. Margit

  11. Jana napsal:

    Margit, rozumím Vám, také podnikám. Bohužel je to o té masové „líbivosti“.

    Pokud se to nepodaří Vám, budu doufat, že někomu dalšímu ano, aby nemusela dcera ve škole poslouchat, že bude nemocná, když nebude jíst maso. A že jsme divní, protože přece všichni doktoři a výživoví poradci říkají, že mrtvá zvířata (rozuměj maso) jsou NEZBYTNOU a NENAHRADITELNOU součástí stravy každého člověka.

  12. Jano, já děkuji za pochopení a určitě vám držím pěsti se školkou. Jednoznačně potvrzuji, že maso není nezbytnou součástí jídelníčku a to ani u dětí. Obecně však skutečně jistě nevím, že vegetariánství by prospívalo všem, a proto to nemohu ani jednoznačně prosazovat. Margit

  13. Katka napsal:

    Dobrý den,
    Já jsem za urizlou nohu ráda. Nejsem ortodoxní madožrout a vegetariánství mi přijde fajn, ale ani jeden přístup není dogma a měly by se vzájemně doplňovat. Protože buď se můžeme bavit o zdravém a vyváženém jídle nebo o ideologickém střetu.

  14. Tereza napsal:

    Dobrý den,
    děkuji za Vaše rady ohledně stravování. Více méně se teď snažím stravovat podle stávajícího zdravého talíře s tím, že maso budu jíst občas 1-2 týdně a převážně naše z domácího chovu ovcí (celoroční pastva, občas spadané ovoce,..), zařadím ryby a rozhodně více luštěnin. Pokud budu někde na návštěvě, jídlo si dám a stresovat se nebudu. Přijde mi, že někdy ten stres bude horší než nějaká porce masa navíc atd.
    Také souhlasím, že „radikálové“ (ať jakýkoliv) spoustu lidí odradí a na druhou stranu radikálové již zpravidla své zdroje mají a „přesvědčovat“ proč maso nejíst či jíst nemusí již asi tolik nepotřebují.
    Měla bych jen dotaz k bramborám (a obecně likovité zelenině), vy je teď do talíře zařazujete. Tedy nemyslíte si, že je pravda, že nám dle makrobiotické stravy jen ubližují a je lepší se jich zcela zbavit? Jaký je váš názor na ně? Děkuji popřípadě za Vaši odpověď.

  15. Dobrý den, popis vaší stravy je výborný a s názorem, že stres může škodit více než kousek masa také souhlasím. Vím, že makrobiotika brambory odmítá, ale podobně odmítá i celou řadu dalších běžných potravin a podle mne je zbytečně omezujícím výživovým způsobem, který je pro většinu v běžném životě nereálný. Sama vidím přiměřenou konzumaci kvalitních brambor (1 až 3x týdně), stejně jako i příjem další lilkovité zeleniny, jako bezproblémový.

  16. Jana H. napsal:

    Souhlasím s Vaším tvrzením, že “ tolerantnější způsob propagace čehokoliv, dokáže více než jakýkoliv nekompromisní postoj“. Lidé mají prostě zažitou pravdu, že maso je zdravé a má se jíst. Na malém městě, kde bydlíme, nikoho nepřesvědčím, že maso zase až tak zdravé není. Lidé, kteří nesouhlasí se zařazením masa na Váš zdravý talíř, asi nikdy nemuseli ve školce vysvětlovat, aby alespoň ty uzeniny a červené maso z jídelníčku vyřadili..Pak by pochopili, jak hodně „zakořeněné“ maso v naší stravě je. Váš názor na brambory mě také zajímal, po přečtení makrobiotické kuchařky jsem se jejich konzumace bála, takže děkuji za Vaši předchozí odpověď.

  17. Jitka napsal:

    Dobrý den,
    já jsem naopak ráda, že jste maso do Zdravého talíře přidala. Od narození dcery jsem se více začala zajímat o zdravé stravování. A závěr z různých zdrojů byl ten, že maso spíše škodí, nepotřebujeme ho a je potřeba se zaměřit na rostlinnou bílkovinu. Manžel je soukromý zemědělec. Žijeme na venkově, rodiče také, takže jediné maso, které kupujeme, jsou mořské ryby, ostatní máme svoje – hovězí, vepřové, kuřecí, králičí, ryby. I přesto jsem začala mít výčitky, že ho tak často konzumujeme, když je tak škodlivé. Jsme sice všichni zdraví, ale když jíme tak často maso, co bude… A výčitky byly na světě. Po přečtení vašeho článku jsem si řekla, že to snad nebude tak špatný. Snažím se, abychom maso opravdu denně neměli, ale vyloučit ho, to si nedovedu představit. Pokud Vaše otázka zněla, v jaké podobně konzumujeme bílkoviny, tak u nás jsou to tedy především živočišné. A největší obtíž Vašeho doporučení? Asi porce zeleniny a ovoce. Kupovat v zimě takové množství je cenově neúnosné. Takže nejde o obtíž chuti, ale ceny. Ale v létě a na podzim – hurá na zahrádky a zahrady :-).
    Jinak děkuji za super stránky, máte můj obdiv.

  18. Dobrý den, já děkuji za sdílení vašich zkušeností. Je skvělé, že máte vlastní maso a potíže se zajištěním zeleniny v zimě také chápu. Margit

  19. Petra napsal:

    Dobrý den,
    už pár let se zajímám o zdravé stravování, intenzivnějí po narození dcery, rovněž jsem četla knihu paní Strnadelové, knihy o zakyselení těla atd. Našla jsem v nich něco, co nám vyhovuje, ale tyto směry se mi zdají příliš „ortodoxní“. Váš princip zdravého talíře nám maximálně vyhovuje, je jednoduchý, řídí se odbornými poznatky, ale zároveň neodporuje zdravému „selskému rozumu“ a to je důležité. Také proto souhlasím a podporuji zařazení masa na zdravý talíř. Maso je součástí jídelníčku člověka od jeho stvoření, tak proč to měnit. Avšak ani pračlověk, ani naše babičky, dnes už spíše prababičky, neměli maso na talíři každý den. Sama jsem velmi hubená a od dětství trpím chudokrevností, maso je pro mě dobrým zdrojem železa a takový hovězí vývar dokáže „postavit na nohy“. Chápu ale, že toto nemusí platit pro každého. Je třeba si najít to, co každému vyhovuje. Je důležité se dobře cítit. Chtěla jsem Vám Margit vyjádřit podporu, líbí se mi Vaše názory a práce. A závěrem dotaz – čím nahradit jogurty, jako svačinku pro velmi malé děti od 1 do 3 let? Různé sojové pochoutky jako alternativy jogurtům se mi pro tak malé děti nezdají vhodné. Navíc při představě pěstování sóji, i jak jste uváděla ve Vašem článku.. Bohužel jako maminka na mateřské si nemohu dovolit kupovat vše bio, ačkoli se snažíme, co nejvíce využít domácí zdroje z venkova.

  20. Dobrý den, děkuji za podporu a popsání vašich zkušeností. Sojové jogurty skutečně nedoporučuji. Nevím proč nechcete podávat běžné jogurty. Bílé kvalitní jogurty, a to i ty bez bio značky, anebo doma připravované jsou kvalitní součástí stravy. V případě, že je děti nemohou doporučuji vyzkoušet např. jáhlové dezerty, které si doma připravíte společným povařením a následným rozmixováním jáhel s jablky a popřípadě i nějakým sušeným ovocem. Takovýto dezert chutná za tepla i za studena, kdy ztuhne do pudinkové podoby. Margit

  21. Petra napsal:

    Chtěla bych jogurty jen omezit a nepodávat každodenně, abychom trochu ubrali živočišných bílkovin. Děkuji za dobrý tip s jáhlovými dezerty Na Vaše doporučení jsem pořídila biokuchařku Hanky Zemánkové, čerpám z ní, ale potěšilo by mě, kdybych na trhu viděla i knihu přímo od Vás, nejlépe zaměřenou na výživu dětí. Myslím si, že moderní kniha o výživě dětí založená na vědeckých poznatcích, kde by byly uvedeny recepty, tipy na jídelníček a třeba také rady, jak dětem vysvětlit, proč nejíst každý den sladkosti a hranolky a jak toto vysvětlit také jejich babičkám, na trhu zatím chybí nebo jsem ji ještě neobjevila. Držím pěsti v další práci a těším se na Vaše další články.

  22. Asi mohu prozradit, že Hanka Zemanová plánuje sama napsat knihu o dětské výživě a opět budeme spolupracovat. Já v průběhu pár týdnů připravím alespoň článek o tomto tématu.

  23. Petra napsal:

    Tak to jsou dobré zprávy, děkuji.

  24. Dana napsal:

    Pro Janu: co tak dávat dítěti do školky krabičky s jídlem? Znám maminky, které takto nejen učitelkám v mat. školce, ale i rodičům ukázali, co má dítě jíst (obiloviny, trochu luštěnin, tepelně upravenou zeleninu,…) a když učitelky viděly, jak dětem s krabičkama chutná, zatímco ostatní děti se v jídle nimrají, začala tato školka vařit podle zdravé výživy. A nakonec jsou všichni spokojeni. Musíme jít ostatním příkladem.
    Dana

  25. Tereza napsal:

    Děkuji za odpověď. Při prohlížení některých stránek MB mám pocit, že je to prezentováno jako jedinný správný model a vše ostatní je špatně… a tedy všichni ostatní, co takle nejíme, budeme nemocní a jediná cesta nápravy je tato strava. Občas mi tato teorie přijde logická, dost často mně to vyděsí. Říkám si ale, že mezi lidmi musí být nějaké rozdíli (viz schopnost snášení laktózy u Asiatu a Evropanů) a že na většinu věcí neexistuje jeden model. A proč by lidstvo jedlo tak dlouho maso, kdyby to bylo jen špatné? Proč by se dospělí lidé „učili“ pít mléko, kdyby jim to nikdy nepřineslo nic pozitivního? Navíc stravovat se podle toho je pro většinu opravdu dost obtížné jak píšete. Informací o tom zda jsou tyto teorie správné moc není. Jsem proto ráda za informace od člověka, který zná jak tu „západní“ tak „východní“ medicínu a může je obě porovnat.

  26. Dagmar J. napsal:

    Dobrý den,
    děkuji za článek. Vegetarián nejsem a tak si myslím, že doplnění masa do schématu zdravého talíře je dobré. Myslím si, že každý člověk by měl jíst skoro všechno, ale měl u toho taky trochu přemýšlet. I mně je samozřejmě líto zvířat, která kvůli nám musí umřít, proto zařazuji do jídelníčku maso maximálně 2x týdně a bio hovězí, krůtí nebo bio kuře a tak 1x měsíčně rybu, cca 2x měsíčně dělám jídlo ze sojového masa. Párky a ostatní nesmysly nejím, ale když jsem si nedávno chtěla koupit sojové párky a četla jsem si složení, tak bych si nekoupila ani ty. Bílkoviny čerpáme hlavně ze sýrů – kozích, ovčích i z kravského mléka, pijeme obilná mléka, občas i kravské a nedávno jsem se naučila dělat mléko i z máku, které má podstatně více bílkovin než kravské. Dále 1x týdně doma máme luštěniny.

  27. Barbora napsal:

    Dobrý den,
    prosím Vás nezlobte se, že můj komentář je spíše otázka..tedy od 14 let ( je mi 29) jsem odmítla jíst maso- odjakživa jsem ho neměla ráda a v onom věku se přidali také další „mladické důvody“ samozřjemě, ale postupně se to stalo mou přirozeností a až do doby než jsem otěhotněla jsem maso nepozřela. v těhotenství jsem se „nutila“ aspoň k vývarům a rybám..ale spíše jsem to hůř snášela( hlavně psychicky)- opravdu nesnáším pojem „vegetarián“ protože Vás hned většina ostatních soudí, že si hrajete na někoho „lepšího“. To přeci určitě nejsem,ale k masu mám prostě ze spousty důvodů odpor, ale taky mi selský rozum velí, že to co dobře snáším já, nemusí stejně snášet i mé děti a proto jsem se rozhodla živit své děti „normálně“- i proto, že muž maso normálně jí. Jenomže v poslední době se ke mě dostávají názory, že tak, jak si představuju jíst „normálně“maso ( cca jednou za 14 dní a spíše jen vývar ) je pro děti málo:( Holky jsou naprosto zdravé spíše buclaté (jedna má 2,5 roku a druhá 10 měsíců). snažím se vařit „zdravě“, ale taky chutně:) ale v poslední době jsem z toho dost zmatená…je to i proto, že jsem pár měsíců po narození druhé dcery prodělala nepěkný zánět slinivky,poté žlučníku,…následovala operace žlučníku, který byl prý „opravdu odporný“. jeden doktor mi tehdy řekl,když jsem se mu ve slabší chvilce svěřila, že to je určitě z toho, že jsem nejedla maso…:( dost mě to překvapilo i když jsem byla přesvědčena, že to všechno bylo způsobeno psychickými problémy- tedy dost vypjatou situací, kterou jsem nezvládla vyřešit „jinak“ ( možná Vám to zní jako nesmysl, ale opravdu nejsem klasický „žlučníkář“.Prosím Vás paní Slimáková, vím, že mi nemůžete říct „zaručený recpet“ neb každý člověk je jiný typ atd. ( já osobně jsem přesvědčena, že některé typy lidí opravdu maso nepotřebují ), ale prosím Vás, myslíte si, že když jsou děti naprosto zdravé- krásně prospívají, je nutné dávat jím maso častěji než jednou za 14 dní?Děkuji moc

  28. Dobrý den, spojitost mezi zánětem žlučníku a bezmasou stravou je podle mne naprostý nesmysl a moc bych uvítala, kdyby Vám pan doktor dokázal nějak vysvětlit, nejlépe odkazem na studii.
    Soukromé i veřejné zdravotnické a dietetické organizace světového formátu se shodují na tom, že dobře sestavená rostlinná strava je nejen bezpečná, ale i zdraví prospěšná. Naše potíž je v tom, že k některým českým institucím se tato desetiletí známá novinka ještě nedostala. Rovnou uřesňuji, že vegetariánství považuji za úžasný a skvěle chutnající stravovací způsob, ale mnohem více než o výživu se však jedná o životní filosofii, a tu si musí každý z nás vybrat sám. Nemyslím si také, že vegetariánství je nejlepším anebo jediným vhodným stravovacím způsobem pro všechny. Přesto by pravděpodobně většině z běžně se stravujících konzumentů vyspělých zemí spíše prospělo určité omezení konzumace masa a větší množství zeleniny na talíři a bezmasá strava pro dobře prospívající děti není žádným problémem.
    Odkaz na prohlášení odborných světových organizací: http://bit.ly/1jing3n
    Margit

  29. Josef napsal:

    „Proto jsem vloni na základě nejnovějších amerických výživových doporučení vytvořila Zdravý talíř.“

    Aneb, inspirovala jsem se tím nejnemocnějším státem. Good Job…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *