SPECIALISTKA NA ZDRAVOTNÍ PREVENCI A VÝŽIVU

Když dietní neznamená zdravé

26.12.2015

Zpět na výpis článků

margit-slimakova-2014-77Vegan, paleo, živá strava, jídlo bez lepku, laktózy nebo cukrů – internet i časopisy na nás pravidelně útočí s informacemi o nových způsobech stravování, díky nimž budeme zaručeně zdravější a štíhlejší. Je to skutečně tak? „Jídlo nám chutná, ale tisíce rozporuplných doporučení, co máme a nemáme jíst, nás stresují. Chodí za mnou klientky s tím, že drží jednu dietu a stále tloustnou. Moje rada? Přestaňte držet diety!,“ říká odbornice na zdravou stravu Margit Slimáková. A zde kompletní odpovědi na spoustu bezva dotazů od Radky Šťávové v rozhovoru  pro časopis Žlutý.

Paní Slimáková, když se podíváte do časopisu, nemáte pocit, že se jídlo stalo v posledních letech obětí módy?

Máte naprostou pravdu. Jídlo a ještě více diety jsou opravdu populární a hlavně se na nich skvěle vydělává. Paradoxem je, že s přibývajícími dietními produkty, knihami o dietách a výživovými poradci nám po léta stoupají také počty obézních a nemocných ze špatného stylu stravování.

Proč se podle vás objevují stále nové a nové výživové trendy nebo doporučení?

Je to jednoduché – na doporučení jíst normální kvalitní potraviny, které si můžete koupit přímo od nejbližšího farmáře nebo dokonce vypěstovat na vlastní zahrádce, nikdo nevydělá. Vydělává se na hubnoucích kurzech a knihách nebo speciálních dietních a zdravých potravinách.

Proč tolik řešíme (zdravou) stravu?

Jídlo nám chutná, tisíce často rozporuplných výživových doporučení nás znejišťují, jsme z nich ve stresu a kvůli němu tloustneme. Pak stále dokola hledáme, co nám pomůže. Připomíná mi to poradenství u klientky, která za mnou přišla s problémem, že drží jednu dietu za druhou a stále tloustne. Moje odpověď? Přestaňte držet diety! 

Zapomeňte na diety, dietní potraviny a jakékoliv počítání kalorií.

Nemáme právě kvůli obrovskému množství výživových doporučení trochu zdeformovaný pohled na to, co a jak jíst? Narážím třeba na to, že to vypadá, že zhubnout se nedá jinak než za pomoci zázračných koktejlů nebo drastické hladovky.

Obézní lidé bohužel častěji než zdravou stravu hledají dietní stravu, což nutně nemusí být totéž. Naprostá většina diet je stresujících a s jistotou po nich hubne jen peněženka. Speciální dietní potraviny jsou naprosto zbytečné až škodlivé. Třeba taková dietní cola, po které se tloustne více než po té obyčejné. Aby snížili množství kalorií, používají výrobci místo cukrů umělá sladidla. Jenže ta podle studií naopak narušují kontrolu chuti k jídlu, a tak ten, kdo ji pije, nakonec sní mnohem více než kolega, který si dopřál klasickou kolu.

Další příklad: Dia čokoláda plná fruktózy

Ke správnému využití glukózy je potřeba inzulin, kterého je při diabetu nedostatek, a proto se diabetikům roky sladily polotovary fruktózou. Jenže dnes víme, že koncentrovaná fruktóza se v játrech přeměňuje na tuky a její nadbytek v dnešní průmyslové stravě stojí za zvyšujícími se počty obézních lidí a jedinců se steatózou jater. Namísto alkoholu si ji vybudovali pitím soft drinksmléčných koktejlů s koncentrovaným kukuřičným sirupem, jehož základem je fruktóza.

Jaká je podle vás optimální a dlouhodobě udržitelná cesta ke zdravému stravování?

Jíst kvalitní základní potraviny a jídla z nich připravená. Zapomenout na diety, dietní potraviny a jakékoliv počítání kalorií. Stačí se prostě vrátit do kuchyně a naučit se alespoň trochu vařit a pak si užívat skvělého jídla, přátel a dobré nálady. Důležité je samozřejmě se také pravidelně hýbat a spát. Jako praktickou pomůcku pro sestavování jednotlivých jídel a jídelníčku je možné použít tzv. Zdravý talíř, který jednoduše ukazuje ideální poměr jednotlivých potravin. Je to nová a zdravější varianta zastaralé výživové pyramidy.

Pod zdravou stravou si občas někdo představí složité vážení potravin a pečlivé sledování hodnot bílkovin, cukrů nebo tuků. Existuje nějaká jednoduchá rada, čeho bychom se měli držet?

Počítat mikroživiny anebo kalorie potřebují lékaři při přípravě diet pro těžce nemocné pacienty. Pro domácí vaření je vůbec nikdo nepotřebuje studovat ani sledovat. Ta nejjednodušší a jediná potřebná rada je jíst kvalitní potraviny. Pokud chcete upřesnění, tak zhruba v poměrech, jak ukazuje Zdravý talíř.

Jaký vliv má jídlo na naše zdraví?

Podle Světové zdravotnické organizace jsou nezdravá výživa společně s nedostatkem pohybu a kouřením základními příčinami chronických nemocí, jako jsou třeba cukrovka, srdeční infarkt anebo vysoký krevní tlak, tj. potíží, které obyvatele vyspělých zemí nejvíce trápí. Jsou nejčastější příčinou nemocnosti i úmrtnosti dospělých.

Jakými potravinami můžeme podpořit svoji výkonnost a činnost mozku?

Především kvalitními tuky s důrazem na omega-3 mastné kyseliny. Obsahují je ryby, vejce šťastných slepic anebo lněný olej.

A co servírovat tělu, abychom se ve zdraví dožili co nejvyššího věku?

Pohyb. Zatěžujte svaly, kosti a mozek a všem dodávejte kvalitní palivo – jídlo.

margit-slimakova-2014-46

Kdybyste měla jmenovat jednu potravinu nebo jídlo, které náš trávící systém a tělo nejvíce zatěžují a kterému je dobré se vyhýbat?

Aktuálně naše těla nejvíce ohrožuje nadbytek jednoduchých cukrů. Nadbytek cukru ve stravě vede k hyperglykémii (vysoké hladině cukru v krvi), která poškozuje cévní stěny a z hlediska rizika rozvoje srdečně cévních onemocnění je pravděpodobně nebezpečnější než cholesterol. Opakované přejídání se cukry vysiluje slinivku břišní a vede ke snížené senzitivitě inzulinových receptorů. Oba mechanismy s jistotou vedou k rozvoji diabetu druhého typu, podle nových studií může ovlivnění inzulinových receptorů stát i za zvyšujícími se počty postižených Alzheimerovou chorobou. Cukr je návykovou látkou, jejíž konzumace vede k touze po stále se zvyšujících dávkách.

Zmínila jste Zdravý talíř. Můžete ho krátce představit?

Zdravý talíř je nová a zdravější varianta zastaralé výživové pyramidy. Složení talíře odpovídá moderním vědeckým poznatkům, ukazuje nejlepší cestu k udržení zdravého těla i hmotnosti, tvoří základ zdravotní prevence a podpory účinné léčby. Zde jsou jeho základní doporučení:

  • Zelenina by měla tvořit nejméně čtvrtinu příjmu potravin. Čím více rozmanité zeleniny upravené na různé způsoby sníte, tím lépe. Hranolky se k zelenině nepočítají a brambory patří svým složením spíše k polysacharidům.
  • Ovoce tvoří druhou čtvrtinu talíře. Nejzdravější a nejvýživnější je jíst sezónní ovoce různých druhů a barev. Příjem ovoce je možné nahradit konzumací zeleniny.
  • Bílkoviny získáte nejlépe z ryb, luštěnin, ořechů, semínek, zakysaných mléčných výrobků, vajec či masa. Většině z nás prospívá vyšší podíl rostlinných zdrojů bílkovin. Vybírejte dle své chuti i stravovací filozofie.
  • Polysacharidy jsou nejlepší v přirozené podobě. Například jáhly, ovesné vločky, žitné kváskové chleby či divoká rýže. Důležité je omezovat pojídání výrobků z nehodnotné bílé mouky.
  • Oleje a tuky jsou nejhodnotnější v superzdravých potravinách jako ořechy, avokádo či ryby. Vhodné je i kvalitní máslo a zastudena lisované rostlinné oleje. Nejezte margaríny a omezte i další průmyslově upravené tuky a oleje.
  • Tekutiny jsou nejlepší v podobě čisté vody a neslazených čajů. Slazené nápoje a čaje raději zcela vynechte.

Margit leták_final_RGB

Celkově doporučuji upřednostňovat přirozené potraviny před polotovary, lokální a bio potraviny před nekvalitní velkoprodukcí a dovozem. Kromě zdravé stravy si dopřávejte také venkovní pohyb, dostatek spánku, přátel a dobré nálady!

Jaký je nejvhodnější počet porcí, které by měl zdravý člověk během dne sníst – doporučení často mluví o třech, ale až sedmi jídlech denně…

Pro většinu z nás jsou nejvhodnější tři hlavní jídla denně. Ale je prokázáno, že někteří mohou skvěle fungovat jen na dvou jídlech denně a jiní naopak na třech jídlech a dvou až třech svačinkách mezi nimi. Namísto hledání ideálního pravidla je lepší poslouchat své vlastní tělo.

A co si myslíte o dalších dietním pravidlu – žádné jídlo po 18. hodině?

Samozřejmě je bezva jít do postele s prázdným břichem, ale i zde jde o velmi individuální situaci. Každý máme jiný denní režim, jinou rychlost trávení anebo jídelníček. Třeba jestliže se rodina schází až kolem sedmé, upřednostnila bych společné večeře, i když budou o něco později. Samozřejmě pokud nemá nikdo problémy s trávením. 

Co bychom tedy měli optimálně snídat, obědvat a večeřet, abychom se cítili plní energie a odpočinutí?

To opět může být velmi rozdílné. I naprosto odlišná jídla mohou dodávat všechny potřebné živiny. Na snídani třeba můžete mít skvělou ovesnou kaši s nastrouhaným jablkem několika lžícemi jogurtu, ořechy a sušeným anebo čerstvým ovocem. Ale je také možné dát si kváskový chléb s máslem od farmáře, vajíčkovou nebo rybičkovou pomazánkou a dostatkem zeleniny.

A jak je to s pitím? Doporučujete pití čerstvých džusů, kávy nebo čajů?

Základem pitného režimu je obyčejná kohoutková voda a neslazené čaje. Čerstvé ovocné a zeleninové šťávy mohou být zajímavým zpestřením na svačinku. Kvalitní káva je pochutinou, kterou si také můžeme dopřát, většině z nás prospívá.

Znám řadu lidí, kteří nejsou obézní, jen statnější, ale nedaří se jim navzdory zdravému životnímu stylu shodit. Proč?

Může to být tím, že jejich tělo je v ideální hmotnosti a tu se snaží udržet. Naše těla se totiž neřídí módními časopisy a aktuálními doporučeními vzhledu, ale svými individuálními potřebami a zkušenostmi.

Jak ale poznat svoji ideální váhu?

Několik měsíců jezte zdravě, pravidelně se hýbejte a spěte. Pak stačí jen důvěřovat schopnostem vlastního těla a počkat si na výsledek.

banner

A co druhý extrém – lidé, kteří se stravují ve fast foodech, ale jsou štíhlí a říkají, že jim takhle strava vyhovuje. Spočítá jim to jednou jejich tělo, nebo patří mezi hrstku šťastlivců?

Výjimky potvrzují pravidlo a občas se kouřící pojídač párků dožije stovky, ale mnohem pravděpodobnější je, že většina těchto milovníků rychlého občerstvení dojede na nějaké zdravotní potíže. Je dobré mít na paměti, že štíhlost není hlavním znakem zdraví.

U zdravé stravy řada lidí argumentuje i tím, že neví co a kde nakupovat. Souhlasíte s tím, že čtení informací na obalu se podobá spíš detektivní práci?

V případě přednostního nakupování a vaření ze základních potravin nepotřebujete číst žádné etikety, protože základní potraviny neobsahují žádná aditiva. Nejlepší je nakupovat přímo od lokálních farmářů, pekařů, řezníků, vynechat mezičlánky. 

V posledních dvou třech letech osobně hodně pociťuji boom farmářských výrobků a trhů. Jsou už podle vás i v Česku skutečnou alternativou supermarketů?

Neřekla bych přímo alternativou, asi nikdy nebudou nabízet lepidla nebo potraviny z celého světa. V každém případě však pro čím dál více lidí představují základní místo pro nakupování. Sama na trzích jednou týdně nakoupím téměř všechnu zeleninu a ovoce, pečivo, mléčné výrobky, vejce a někdy i domácí těstoviny, koláč anebo čokoládu na celý týden. V supermarketu pak kupuji především ta lepidla a sešity pro děti, plus nějaké doplnění. Když mi týden nevychází tržnice, objednám si bedýnku farmářských potravin anebo se stavím v prodejně zdravé výživy.

Řada lidí argumentuje tím, že zdravá strava je pro mladé lidi, kteří žijí sami a mají dostatek peněz, že rodina s dětmi si to nemůže dovolit. Souhlasíte s tím?

Ne, nesouhlasím. Vaření ze základních potravin namísto polotovarů je totiž dokonce levnější. Dražší jsou některé speciality a nákupy ve speciálních obchodech, ale ty není nezbytné navštěvovat. Mám kamarádku, Evu Francovou, která se ke zdravé výživě dostala až poté, co s manželem opustili svá vysoce výnosná zaměstnání. Koupili si starý dům, který sami opravovali a díky své „chudobě“ začali před pár lety vařit zdravě. Dnes je z Evy Kuchařka ze Svatojánu, autorka bestsellerových kuchařek a snad nejaktivnějšího facebookového receptáře v Česku.

Takže se dá říct, že jsme vlastně pohodlní? Že jsme si zvykli kupovat levné párky, kterých se přejíme, místo abychom si upekli kousek kvalitního masa?

Myslím, že u nás doplácíme zejména na desítky roků totality, na potřebu nevybočovat. Teď je obtížné měnit svoje zvyky a učit se nové věci, které se zpočátku mohou zdát náročnější či dokonce nemožné. I proto se mnozí z nás podvědomě nejdříve brání, vysmívají se alternativám, zdravým potravinám, biozemědělcům. Ono není snadné přiznat, že to, co děláme, nemusí být to nejlepší. Na druhé straně jsem přesvědčená, že když se na tu cestu dáme, je jen otázkou času, kdy se začneme cítit tak skvěle, že s nadšením vydržíme.

Vy jste dlouhé roky žila v zahraničí, jsou tam lidé ve vztahu k svojí stravě a životnímu stylu uvědomělejší než v Česku?

Roky jsme i s rodinou žili v Německu a v Číně a procestovali mnoho jiných zemí v Evropě i Asii, strávili studijní pobyt v Americe. Německo je zdravou zemí, kde jsou biopotraviny ceněny, dětem se už před dvaceti lety jako sladkost dávala krabička hrozinek a kvalita potravin obecně je vzorová. Amerika je zemí všech možností, jde v ní velmi snadno tloustnout na hamburgerech se zmrzlinou, ale obdobně snadné je i stravovat se superzdravě. Opět už před dvaceti lety tam byly supermarkety s biopotravinami, v rámci vysokoškolské menzy jsme měli možnost najíst se u McDonaldu nebo v bio farmářské restauraci. V Číně jsme se pohybovali především mezi expatrioty, a to zpravidla zástupci významných firem, tj. lidmi vzdělanými a upřednostňujícími zdravou stravu. Běžní Číňané jedli zdravě, protože to bylo i to nejdostupnější a nejlevnější. S příchodem amerických a evropských sítí supermarketů a fastfoodů se zejména u mladých a bohatších zvyklosti měnili, ale s módou fast food se k mnoha dostává i móda zdraví, a tak se současně otevírají lokální biofarmy a prodejny, které jsou vzdělanějšími lidmi upřednostňovány.

Mám zajímavý příklad od vlastních dětí. Mezi jejich spolužáky na americké škole v Šanghaji v Číně bylo normální, že každý kamarád je jiný, má své individuální stravovací zvyklosti a ty si v klidu udržuje, případně postupně obohacuje zkoušením nového. Naopak zde v české škole je normální, že všichni jí stejně. Kdo ne, ten je mimo.

A jak zodpovědní jsou sami čeští rodiče vůči svým dětem?

Rapidně narůstá počet rodičů, kteří chápou význam zdravého jídla. Sami se skvěle stravují a své děti to přirozeně naučí. Velkým problémem však je, že proti těmto rodičům zde stojí mocný potravinářský průmysl a dokonce i některé státní instituce, jako jsou školy, které na své půdě nevhodné potraviny a nápoje dětem nabízejí a tak vytvářejí toxické stravovací prostředí, které podporuje přejídání a obezitu. A slovem toxické myslím hodně kalorické, průmyslově upravované, levné a snadno dostupné jídlo z reklam. Všimli jste si toho, že jsou nejméně zdravé věci v obchodě na těch nejatraktivnějších místech, která nemůžete minout? Nebo jaký typ potravin dnes najdete v automatech ve školách nebo v nemocnicích?

Je nelogické učit děti ve třídách, aby pily neslazené nápoje a pak jim před třídou nabízet automat s kolou.

Jak často se setkáváte s tím, že ve školní kuchyni prostě chtějí vařit rajskou s knedlíkem nebo buchtičky s krémem a odmítají dát dětem více zeleniny a zdravých jídel?

Zaměstnanci školních jídelen zpravidla dělají to, co nejlépe umí – vaří tak, jak se desítky let vařilo. Jsem přesvědčená, že většina zaměstnanců školních jídelen by dokázala vařit zdravě, kdyby v tom byli podporováni. Třeba v rámci programu Ekocentra Palata Pardubice jsem přednášela na týdenních kurzech praktické výuky a byla jsem nadšená obrovským zájmem ze strany školních jídelen a úžasnými změnami, které paní kuchařky poté převáděly do praxe.

Je odmítavý postup ministerstva nebo škol způsobený více neznalostí nebo neochotou měnit zaběhnuté návyky?

Pravděpodobně jde o kombinaci více důvodů. Napadá mě uražená ješitnost, že někdo zvenku úspěšně upozornil na problémy, za které jsou zodpovědní. Neschopnost připravit kvalitní aktuální doporučení, což se jednoznačně ukázalo v tzv. vyhlášce o dietním vaření ve školních jídelnách, která je tak zpackaná a nepromyšlená, že dietní vaření v podstatě omezila. A situaci určitě ani nepomáhají roky budované vazby s potravinářským průmyslem. Zatímco ministerstva totiž podporují mnohé projekty komerčních firem, jako je Makro anebo Unilever, nezávislá občanská iniciativa je zdá se nepřítelem. Jsme zcela nezávislý spolek s transparentním účtem, přesto jsme snad jediní, koho ministerstva školství a zdravotnictví neustále odmítají.

A jak se daří vaší iniciativě dostat ze škol automaty s nezdravými nápoji nebo tyčinkami?

Před dvěma lety jsme toto téma dostali na přední stránky novin a od té doby v podstatě každý zainteresovaný odborník a státní instituce přikyvují, že je třeba tento prodej zakázat anebo minimálně omezit. Na ministerstvech školství a zemědělství se už měsíce připravují podklady a nás mrzí, že realizace je opakovaně odsouvána. I proto jsme připravili vlastní doporučení, která najdete u nás na webu mezi aktualitami a která mohou školy hned používat.

Aktualizace výživy ve školách

Nemáte někdy pocit, že snažit se změnit stravovací návyky Čechů je jako bojovat s větrnými mlýny?

Chápu, že to tak navenek může vypadat, ale sama jsem vývojem situace nadšená. Za pouhé čtyři roky od návratu ze zahraničí se mi podařilo spousty věcí dosáhnout. Cítím obrovskou podporu a zájem jednotlivců i institucí pečovat o své zdraví, k čemuž neodmyslitelně patří i zdravé jídlo.

Margit Slimáková (* 1969, Praha) Specialistika na zdravotní prevenci a výživu. Pravidelně přednáší a vystupuje v médiích, vede osvětové weby Zdravý talíř a Zdravá kuchyň. Má i vlastní videoblog Margit.tv, profil na Facebooku a politický blog na aktuálně.cz.

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Diskuze

11 komentářů: “Když dietní neznamená zdravé”

  1. Romana napsal:

    Moc fandím všem snahám o lepší stravování. Učila mě kdysi vařit tchýně a její heslo bylo „jíst se musí všechno“. Toho se držela a její vaření bylo opravdu pestré. A přitom jednoduché a ekonomické. I když jsem ve své kuchyni už ledacos změnila, jejího hesla se držím stále. Vařím denně a stejně jako kdysi já a má sestra, ani mé děti nechodí do školní jídelny. Proč? Protože jim tam nechutnalo a mladší dcera měla dokonce zdravotní potíže. Vymizely až s návratem domácí stravy. Držím palce při propagaci domácího vaření, protože čas strávený v kuchyni není ztracený, spíše naopak.

  2. Honza napsal:

    Hezky napsáno. Dle mých zkušeností jsou výmluvy např. na peníze jen nepřiznáním si toho skutečného důvodu a tím je prosím pěkně obyčejná LENOST a POHODLNOST. Stačí se k tomu odhodlat a ta zdravá teplá večeře se dá opravdu stihnout i do 20 minut…

  3. Katka napsal:

    Ona se asi lisi situace jidelna od jidelny, ale faktem zustava, ze skolni jidelna ma za ukol pripravit jedno jidlo z peti dennich jidel (pocitame-li svaciny), zbyle ctyri maji za ukol rodice, a tak zustavaji hlavnimi aktery a zodpovednymi osobami ve stravovani svych deti, na cemz jidelny mnoho nezmeni. A tak aktualne v nasi jidelne je problem ten, ze deti zdrave potraviny odmitaji, z domova je vubec neznaji a osvicenych rodicu je stale nedostatek, takze na vedeni kuchyne si chodi stezovat ti zbyli, ze jejich dite bylo hladem, protoze se delaly lusteniny se zeleninou (a tim opravdu nemyslim plny talir cocky s parkem ci vajickem!) a to jejich milacek nepapa… Chci tim rict, ze ani. pokrokove mysleni a ochota vedoucich jidelen varit jinak, muze prijit vnivec na zaklade tlaku rodicu, jimz ted vseobecne podstrojuji i ucitele a reditele skol.

  4. Honza napsal:

    Souhlasím s Katkou. Starší dcera je v první třídě a má ve škole spolužáky, kteří ještě neměli k svačině NIC jiného než sušenky a jiné sladkosti!!! Ani kus ovoce, zeleniny nebo aspoň něco s Lučinou a pod… To pak samozřejmě ani super extra jídelna nezachrání… Ale to jsme zase u té lenosti rodičů…

  5. Bára napsal:

    Velice hezký článek, také se snažím vařit zdravě a vařím každý den. Jen když dorazíme ke tchýni jsem za exota a jak to můžeme jíst a jak to vůbec může jíst manžel. Před rokem zjistli synovi alergii na pšenici, škola od září díky nové vyhlášce přestala bezlepkovou stravu vařit, tak si nosí krabičky a vařím opravdu každý den. Ale pro mě jediné velké plus, syn mi konečně ve škole jí a není věčně hladový, protože mu jídla ve škole nechutnali, takže pak byl tak hladový, že jsem stejně nosila svačinky. A již před asi třemi roky jsem začala vařit sobě i manželovi obědy a opravdu to vyjde i levněji než když si šel sám do restaurace, nechal tam přes sto korun denně a stejně přišel domů hladový :-) A i s malým příjmem se dá vařit spousta zdravého jídla, tak toho holt nejsou tuny,ale jen to co se opravdu sní :-)

  6. Hanka napsal:

    Přečetla jsem si tady několik článků a taky jsem si poslechla rozhovor s panem Kobernou s chladnou hlavou a ikdyž to vypadá, že ten pan Koberna brojí proti tomu co je ve školních automatech tak tomu tak není. Vím, že všichni chceme, aby děti nejedli sajrajty a všechno to co není dobré, ale má pravdu v tom, že není moc variant co do těch automatů dát. Tak jak správně říkala paní redaktorka pokud se to dobře ochutí a upraví tak to děti v klidu snědí, problém je v tom, že tady není moc těch kdo to ochutí a upraví tak, aby to děti snědli a pokud už se někdo najde kdo by to chtěl dělat, tak mu naše legislativa takové podnikání skoro vůbec dělat, neumožní. Takže na jednu stranu je dobře, že se alespoň trochu něco hýbe v souvislosti problémů školních automatů, ale na druhou stranu co tam dát?
    Velký problém je to, že velká většina rodičů se školou nespolupracuje. Za nás jsme svačiny dostávali z domova a snad jsme do školy nesměli nosit ani vodu a měli jsme ve škole obědy, žádné automaty nebyly a taky jsme to přežili, jenže dnes je to jiné a trend se změnil. Spouta rodičů dá dětem radši peníze, než by svačinu připravili doma a co se děje ve škole jim tak nějak uniká, nebo to z pohodlnosti ani nechtějí vědět.
    Pokud by se podařilo ve školách a hlavně školních jídelnách prosadit, že děti budou jíst opravdu kvaliltní jídlo ne polotovary, nebo dokonce rozmražované hnusy pak by se i tím zamezilo tomu, že děti stojí fronty před automaty. Dnes je úplně jiná doba a je to složité jak pro toho kdo chce pro děti dobře jako paní Slimáková a spousta rozumných rodičů a lidí kolem dětí tak i pro ty, kteří musí sestavovat zákony a vyhlášky. Je to celé postavené na hlavu. Opravdu je potřeba začít používat hlavu a celkově bychom si měli určit priority co je důležité, jestli vydělávaní peněz, nebo zdavé děti.
    O tom, že se děti málo hýbou toho bylo řečeno taky moc, ale je to dané hlavně dobou a spěchem, který se tady nastolil. Prostě začít s výchovou tělesnou, hygienickou, stravovací a základy slušnosi by se mělo především začít a doržovat v rodinách. Je především na rodičích co si na schůzkách ve škole domluví. Není přeci problém automaty ze škol odstranit, pokud se o to zasadí rodiče, ale ten pan Koberna má pravdu, že si děti půjdou nakoupit jinam. Protože místo svačin z domova dostávají v hodně případech pouze peníze na jídlo. Všechno má své pro a proti, jedna vyhláška trochu pomůže ale nic nevyřeší, pokud se její plnění udělá jen zpolovic. Ze školy pryč a z obchodů ne? Prostě je to postavené na hlavu. A dokud to budou děti každý den vidět v televizi tisíckrát tak se prostě tohohle zlozvyku a závislostí nezbavíme. Je to v první řade o rodičích.
    To, že má pan Koberna, nějaký osobní problém s paní Slimákovou je zřejmé, ale důležité je, že oba svým vlastním způsobem mluví o stejném problému a oba se dostávají ke stejnému výsledku, že to, co se teď ve světě děje, stejně jako u nemocí odstraňuje pouze důsledek, protože je to vidět na první pohled, ale příčina se opět neřeší, zůstává, protože s tou si zatím nikdo poradit nedokáže, zase jsou v tom peníze a dokud to tak bude, má každý kdo to myslí dobře, nebo se snaží něco změnit, problém se prosadit, protože to do kas peníze nepřinese a tenhle svět je o mamonu což je opravdu smutné.:(

  7. Dobrý den, děkuji za vyjádření vašeho názoru, ale dovoluji si nesouhlasit. Ve stručnosti to nejdůležitější:
    Panu Kobernovi jsou pouze o maximum zisků a ty jsou největší z těch nejméně kvalitních nejnezdravějších potravin, jejichž výrobce zastupuje.
    Naše legislativa v pohodě dovoluje provoz bufetů ve školách, kde mohou kvalitní čerstvou sravu nabízet přímo jídelny anebo smluvený prodejce mimo školy.
    V případě, že děti půldne jedí sladkosti a chipsy nejedí ani chutné zdravé jídlo – to je jasná zkušenost z mnoha jídelen.
    Vyhláška je samozřejmě jen jednou ze součástí opatření, které prosazujeme, ale nemá smysl ji zatracovat, protože nevyřeší vše, to bychom se vůbec nikam nedostali.
    Mnohem detailněji zde: http://blog.aktualne.cz/blogy/margit-slimakova.php?itemid=26645
    Margit

  8. Hanka napsal:

    Děkuji Vám paní Slimáková za odpověď, vím, že s panem Kobernou máte své zkušenosti a chápu Vaše rozhořčení nad tím co se děje a jaké zájmy ten pán hájí a je opravdu smutné, že jde jen o peníze. A protože já toho pána neznám tak musím uznat, že jako lobista je dobrý řečník a pokud tedy to co říkal, že je za odstranění automatů ze škol a i jiné věci lež, pak je to velmi dobrý lhář. V každém případě jsem ráda, že se tady začíná klubat první vlaštovka v podobě vyhlášky, cesta bude ještě hodně trnitá a dlouhá. Asi jsem se špatně vyjádřila, legislativa možná umožňuje provoz bufetů a jiných zařízení se zdravějším jídlem ve školách, ale lidi, kteří to myslí, opravdu poctivě a opravdu jim jde o zdraví dětí a vlastně zdraví nás všech to mají ve svém podnikání s dobrým úmyslem moc těžké. Například zemědělec, který chová zvířata tak jak by to mělo být, neubližuje jim tím, že například, z dojnic nedělá továrny na mléko a mláďata a na svých polích má obilí, které dál znovu a znovu neotravuje pesticidy má během jednoho roku tolik kontrol ( třeba klidně 200 ), že na práci skoro vůbec nemá čas. A pokud je to slušný člověk a nesníží se k tomu, aby jim mazal kapsy tak bude mít celou dobu jen a jen problémy a já jsem ráda, že přibívá lidí, kteří to co dělají myslí a dělají poctivě a chtějí si práci dělat ikdyž s problémy po svém. Tohle je pro mě legislativy ve skutečnosti, která to neumožňuje, nebo dělá všechno proto, aby to člověk vzdal. Svět se nějak odklonil od správných hodnot a všeho co má smysl. Každý kdo jde tou opravdovou cestou se na ní setkává s nepochopením a ústrky. Tohle je ta zatím velká část naší reality. Děkuji za Vás a lidičky, kteří se, ze svého postavení, snaží na vyšších úrovních měnit, alespoň zákony. A my ostatní velmi obyčejní lidé, pokud celou situaci pochopíme, můžeme začít pouze u sebe. Pro mě je to realita a žiji podle sebe a svých hodnot. Vyhýbám se davovým nákupům a šílenství, které se tady šíří. Vidím, že se hodně lidí mění a Ti kteří se honí za penězi své hamounění přehodnotí až jim, nebo oni samotní, začnou mít zdravotní problémy. Pak najendou zjistí, že peníze je neuzdraví, že lékaři jim nepomohou ani když jim zaplatí. Víte, každý má právo na svůj názor a já ho každému, ikdyž možná papouškuje a říká co se po něm chce, aby říkal, ale život je o úplně jiných věcech a hodnoty a zkušenosti si musíme prožít a získat, každý sám.
    Máme kamarádku, která má malého syna a jednou jsme se bavili o tom co děti jedí a ona svému synovi zakazuje jíst brambůrky což je správně, ale zase na druhou stranu mu klidně dovolí jíst čokoládu, veškeré cukrovinky, kupuje mu ty šmakatýsky v podobě pudinků v kelímku atd., a když za ním přijde některý z jeho kamarádů a přinese pytlích brambůrků tak ho klidně těm dětem dá sníst, protože to není zdvořilé, když to přinesl jako dárek na návštěvu. Když jsme o tom mluvily tak jsem se jí ptala, proč těm dětem nepřipraví něco zdravého, třeba jim jen nenakrájí jablko, nebo si třeba jablka nenasuší, aby měli děti co mlsat? Řekla mi, že si myslí, že brambůrky jsou špatně, ale cukrovinky ne, protože se jedí mnoho, mnoho let. A prý nemá důvod, proč to měnit. Když jsem se jí zeptala, jestli není dostatečným důvodem zdraví jejího syna tak mi nedokázala odpovědět. Ale o tom to je. Rodiče se musí v tomhle směru vychovávat.
    Vím jaké je to mít chuť na sladké, vím jaké to je když někdo v rodině onemocní a vím jak malé pomoci se nám dostane z oficiálních míst. A to, že jíme to co jíme a necháváme se manipulovat a masírovat médii je přeci naše volba. Ano souhlasím s tím, že je třeba, alespoň ve školách zrušit všechno co dětem ubližuje, ale přesvědčit někoho o tom, že to co vyrábí je špatné je velmi složité. S pšenicí to také v prvopočátku mysleli dobře a jak to dopadlo. Dnes už se ví, že pšenice myslím tím tu bílou geneticky upravovanou, cukr rafinovaný, kukuřice plná jedu a mnoho dalších potravin je špatně a všichni kdo to vědí se podílejí na likvidaci lidstva, ale velké nadnárodní společnosti to nezajímá. Prostě jim jde jen o peníze, které štěstí nenesou. Takže se ještě jednou omlouvám, jestli jsem Vás popudila ohledně pana Koberny a děkuji za práci, kterou děláte. S pozdravem Hanka:)

  9. Hanko, děkuji ze další vyjádření, omluv není potřeba ani jste mě nepopudila, jen jsem se snažila vysvětlit svůj postoj a doporučení, které předávám Margit

  10. Tereza napsal:

    Dobrý den, dočetla jsem se, že ačkoliv těstoviny obsahují sacharidy, ve chvíli, kdy vystydnou, se z jednoduchých cukrů, ze kterých jsou tvořeny, stanou komplexní, tedy škroby. Co je na tom pravdy? Děkuji za odpověď.

  11. Dobrý den, tuto teorii slyším poprvé a nesouhlasím. Margit

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zůstaňme ve spojení!

Kompletní kontakty

A určitě nezapomeňte na odběr mého newsletteru, aby vám neuniklo nic důležitého ze světa zdraví:

Zdravé zprávy emailem