O potřebě slušně se chovat ke zvířatům není debaty. O čem je třeba diskutovat, je ekologická prospěšnost planety bez hospodářských zvířat a ekologičnost produkce vysoce průmyslově zpracovaných rostlinných produktů. A úplně ze všeho nejvíce je třeba řešit, jak převážně, či dokonce výhradně rostlinná strava včetně té postavené na imitacích masa ovlivňuje naše zdraví.
Co vše nám hrozí při bezhlavém omezování živočišné stravy?

Bez ohledu na to, jak bezostyšně nepravdivé a nepodložené někdy jsou, některé internetové mýty o lidském těle prostě ne a ne zemřít. Mýtus o dělené stravě, který hlásá, že lidské tělo nedokáže trávit některé potraviny, jsou-li konzumovány ve špatné kombinaci, je právě jedním z nich. Zastánci dělené stravy varují, že ovoce je nutné jíst samostatně, poněvadž „hnije“ v těle. A stejně tak bychom neměli konzumovat maso společně s obilovinami a sacharidy, protože tím zapříčiníme hnití masa ve střevech.
Hnijící ovoce v žaludku? Rozkládající se maso ve střevech? Zní to až děsivě. A děsivé by to i bylo, pokud by tato tvrzení byla alespoň z části pravdivá. Naštěstí nejsou.

Rozsáhlá studie, která prokazuje význam přirozené stravy a současně dokumentuje degeneraci a destrukci, které jsou způsobeny příjmem průmyslově upravovaných potravin.
Kniha, která v mnohém boří tvrzení moderní medicíny o zdravé stravě. Mimo jiné doporučuje nejíst polotovary, mezi které řadí také některé standardní složky dnešní stravy, například pasterizované mléko a průmyslově upravované rostlinné oleje.

Představuji vám aktualizovanou verzi Zdravého talíře, do kterého jsem přidala maso. Je maso vhodnou, potřebnou a nezbytnou součástí naší výživy?
Mnozí antropologové stále diskutují o detailech, ale převážně se shodují na tom, že maso skutečně bylo po většinu lidské historie pravidelnou součástí jídelníčku. Dnešní realitou je však maso z konvenčního chovu a konvenční zpracování. Naprostá většina masa a masných výrobků, které jsou běžně dostupné a které běžně konzumujeme, je kvalitativně mimo únosné meze.