SPECIALISTKA NA ZDRAVOTNÍ PREVENCI A VÝŽIVU
8.2.2026
Zaplatíte tisíce, odejdete s dlouhým seznamem „zakázaných“ potravin — a často bez skutečného problému. Testy potravinových intolerancí založené na IgG slibují odpovědi na únavu, migrény i nadváhu, jenže věda jejich diagnostickou hodnotu nepotvrzuje. Místo řešení příčin tak lidé končí ve zbytečných restrikcích, stresu a někdy i s horším zdravím. Jak poznat rozdíl mezi skutečnou intolerancí a dobře prodaným mýtem?
Výživová omezení, která z běžných testů potravinových intolerancí vycházejí, bývají stresující, často zbytečná a někdy i škodlivá. Většina komerčních testů měří imunoglobulin G (IgG). Jeho přítomnost se běžně interpretuje jako známka intolerance, jenže pro to neexistuje jednoznačný vědecký důkaz. Protilátky IgG mohou znamenat prostý kontakt s potravinou – tedy třeba jen to, co jste nedávno snědli. Neprokazují automaticky nesnášenlivost ani problém s trávením. Souvislost mezi výsledky IgG testů a skutečnými potížemi nebyla spolehlivě potvrzena.
Prodejci těchto testů testů tvrdí, že potravinovou intolerancí trpí desítky procent populace a spojují ji s dlouhým seznamem potíží – od akné a úzkostí přes deprese, migrény či obezitu až po neplodnost nebo chronickou únavu. Jenže takováto tvrzení nemají oporu v kvalitních datech. Naopak některé studie naznačují, že IgG může být spíše markerem tolerance k potravině. Vzhledem k nízké korelaci mezi výsledky testů a klinickými příznaky není testování IgG považováno za validní diagnostickou metodu.
Mezinárodní společnosti jako AAAAI (Americká akademie pro alergii, astma a imunologii), EAACI (Evropská akademie pro alergii a klinickou imunologii) či CSACI (Kanadská společnost pro alergii a klinickou imunologii) je odmítají: chybí vědecký základ. Léčba založená na jejich výsledcích může být zavádějící, neúčinná a někdy i škodlivá – a hlavně může oddálit správnou diagnózu a skutečně účinnou terapii.
Novinkou z roku 2025 je jen, že Americký Úřad pro kontrolu potravin a léků (FDA) schválil test inFoods IBS (IgG na 18 potravin), který v klinické studii pomohl pacientům s IBS – ale jen pro IBS, ne obecně.
V době přejídání a vysokého podílu ultrazpracovaných potravin může krátkodobě prospět téměř jakékoli omezení jídelníčku. Navíc funguje i nocebo efekt: pokud věříme, že nám potravina škodí, stres a úzkost mohou skutečně zhoršit trávení. Stresové signály z mozku ovlivňují autonomní nervový systém, mění pohyb střev, průtok krve, imunitní reakce i složení střevního mikrobiomu. Propojení mezi psychikou a trávením je reálné – ale to ještě neznamená, že problém odhalil komerční test.
Potraviny samozřejmě mohou způsobovat reálné zdravotní problémy – například alergie, celiakii nebo laktózovou intoleranci způsobenou nedostatkem enzymu pro trávení mléčného cukru. Tyto stavy mají jasná diagnostická kritéria a dietní opatření u nich dávají smysl, ale jejich řešení nestojí na pochybných testech ani na plošném vylučování desítek potravin.
Potíže s trávením, které mají jasně definované mechanismy a diagnostiku:
Základem je skutečné jídlo a psychická pohoda. Sestavujte si jídelníček ze základních a minimálně zpracovaných potravin a vnímejte a respektujte potřeby svého těla – ne marketingová tvrzení ani univerzální rady z internetu.
Pokud potíže přetrvávají, zapisujte si několik týdnů, co jíte a jak se cítíte. Podezřelé potraviny testujte systematicky pomocí eliminační diety. A dlouhodobé nebo závažné problémy vždy řešte s kvalifikovaným zdravotníkem.
2000 - 2026 © PharmDr. Margit Slimáková, Březinova 2, 186 00 Praha 8, IČ: 46219242, DIČ: CZ6962244256, zapsaná v živnostenském rejstříku.
Zásady cookies / Ochrana osobních údajů / Všeobecné obchodní podmínky
Tyto stránky slouží pouze pro informativní účely a nenahrazují lékařskou péči. / Web je archivován Národní knihovnou ČR.
Stock Photos provided by Depositphotos
Dobrý den, a jaký je prosím správný postup, pokud se náhodně zjistí u dítěte genetický předpoklad pro celiakii, ale dítě nemá žádné potíže. Nemůže dojít k tomu, že pokud pediatr odebere krev na protilátky, vyjde výsledek viz. váš článek? Dítě 8 let. Děkuji.
Dobrý den, Margit,
zajímalo by mne, jestli existuje intolerance na čerstvá rajčata, na internetu se názory různí..
vždy jsem trpěla na afty v dutině ústní (případně „koutky“) a vypozorovala souvislost s konzumací čerstvých rajčat..od té doby co je nejím čerstvá, mám klid, tepelně upravená mi nevadí, přesto pořád pochybuji, jestli si čerstvá odpírat..děkuji za odpověď Kateřina.
Dobrý den. Pokud se u 8letého dítěte náhodně zjistí genetická predispozice k celiakii (např. HLA-DQ2/DQ8), ale nemá žádné příznaky, není nutné okamžitě měnit stravu nebo zahajovat invazivní testy, protože přítomnost těchto genů je běžná (35–40% populace) a celiakii vyvolá jen u malého procenta.
Doporučený postup
U asymptomatického dítěte s genetickou predispozicí doporučují české pediatrické guidelines (ČPS) a ESPGHAN nejdříve sledovat protilátky anti-TG2-IgA + celkové IgA v intervalech 1–3 let během školních let, při dostatečné konzumaci lepku (min. 10–15 g/den). Pediatr by měl konzultovat s dětským gastroenterologem, zda screening pokračovat, protože plošný screening není standardem.
Riziko falešně pozitivních protilátek
Ano, u dítěte bez symptomů může odebírání krve na protilátky (anti-TG2) vyjít falešně pozitivní, zejména mírná elevace (do 3násobku normy), např. při infekcích (EBV), autoimunitě, psoriáze nebo Downově syndromu; proto se vždy ověřuje druhým odběrem a při nízkých titulech biopsií. Negativní protilátky prakticky celiakii vylučují, ale genetická predispozice zůstává důvodem k periodickému sledování. Nezačínejte bezlepkovou dietou bez potvrzené diagnózy, protože by zkomplikovala testy, m.
Ano, to, co popisujete, dává velmi dobrý smysl a rozhodně to není „jen v hlavě“. Několik mechanismů to umí vysvětlit:
Může existovat „intolerance“ čerstvých rajčat?
U části lidí některé potraviny (včetně rajčat, citrusů apod.) spouštějí nebo zhoršují opakované afty – patří mezi tzv. dietní spouštěče recidivující aftózní stomatitidy.
Časté je také tzv. orální alergický syndrom: imunitní reakce v dutině ústní na syrovou zeleninu/ovoce, kdy vařená forma nevadí, protože se tepelnou úpravou změní struktura bílkovin a ty už tolik „nedráždí“ imunitní systém.
Rajčata jsou navíc bohatá na kyseliny a některé bioaktivní látky (včetně salicylátů), které mohou u citlivých jedinců dráždit sliznici a přispívat k zánětu či aftám.
To, že snášíte tepelně upravená rajčata, ale ne čerstvá, dobře zapadá právě do obrazu lehké lokální alergické reakce nebo zvýšené citlivosti sliznice na syrovou kyselou potravinu.
Prakticky: má smysl si čerstvá rajčata odpírat?
Pokud jasně vnímáte souvislost „čerstvá rajčata → afty“ a po jejich vynechání máte klid, plně stačí brát to jako vlastní individuální intoleranci a syrová rajčata prostě nejíst. To je zcela legitimní a bezpečné řešení.
Nutričně o nic zásadního nepřijdete – rajčata lze nahradit jinou zeleninou a většinu benefičních látek získáte i z tepelně upravených rajčat (rajský protlak, omáčky), které snášíte dobře.
Smysl má případně vyšetření u alergologa (zejména pokud máte i jiné potíže po syrovém ovoci/zelenině), ale není povinné, pokud stav zvládáte prostým vynecháním spouštěče, m.
Zajímalo by mě jestli existuje intolerance na česnek a cibuli. Protože i na toto se názory různí a česnek a cibule nejsou uznávány a značeny jako alergeny. Cibule a česnek mi velmi vadí, v syrové i vařené (dušené) podobě. Mám poté bolesti žaludku a reflux. Ano vím že obě potraviny patří pod FODMAP potraviny, ale žádná jiná potravina z této kategorie mi nevadí. Po zakoupení trávících enzymů Fodmap žádná změna.
Děkuji za odpověď
Barbora
Dobrý den Barboro, pravděpodobně nejde o intoleranci, ale jen o nesnášenlivost – horší trávení, o kterém rozhoduje i způsob úpravy nebo pohoda se kterou jíte.