SPECIALISTKA NA ZDRAVOTNÍ PREVENCI A VÝŽIVU
8.3.2026
V byznysu řešíme strategie, leadership a produktivitu. Málokdo ale řeší biologii. Přitom právě ta často rozhoduje o tom, jak přemýšlíme, reagujeme na stres a jaká rozhodnutí děláme.
Mozek není abstraktní „manažerský nástroj“. Je to metabolicky velmi náročný orgán. Přestože tvoří jen asi 2% tělesné hmotnosti, spotřebuje přibližně 20% energie organismu. Pokud je tělo chronicky unavené, podvyživené nebo dlouhodobě vystavené stresu, kvalita rozhodování logicky klesá.
Data to potvrzují. Meta-analýzy ukazují, že chronická únava zhoršuje kognitivní výkon, pozornost, paměť i reakční čas. Nedostatek spánku, metabolické výkyvy nebo dlouhodobý stres patří mezi nejčastější faktory, které výkon mozku snižují. Jinými slovy: velká část „manažerských problémů“ je ve skutečnosti biologický problém. Pokud chceme dlouhodobý výkon – ne jen krátkodobé sprinty – potřebujeme skvěle jíst a pečovat o své tělo.

Mozek pracuje nejlépe, když má stabilní přísun energie. Největším nepřítelem koncentrace nejsou kalorie, ale velké výkyvy krevního cukru. Typický scénář zná mnoho lidí v kanceláři: cereálie na snídani nebo musli tyčinka spolehnutá po cestě do práce. Rychlý nárůst glukózy, krátkodobý pocit energie – a za dvě hodiny únava, hlad a pokles koncentrace. A ne, nevyřeší to ani investice do tzv. proteinové tyčinky, která má často více cukrů než bílkovin a patří mezi ultrazpracované produkty.
Opakované glykemické výkyvy zvyšují únavu, zhoršují soustředění a exekutivní funkce. Mozek jede primárně na glukóze – jednoduchém cukru, který je jeho hlavním palivem pro rychlou produkci ATP v neuronálních buňkách. Klasický pohled říká, že mozek potřebuje asi 120 gramů glukózy denně, což je zhruba 20% celkové spotřeby energie těla. Ale tady je klíčový detail: tělo si glukózu dokáže samo vytvářit z jiných zdrojů, jako jsou aminokyseliny z bílkovin nebo glycerol z tuků – proces nazvaný glukoneogeneze, který probíhá hlavně v játrech. To znamená, že není nutné masivně jíst cukry z potravy, abyste mozku poskytli palivo. Naopak, dnes se cukry běžně přejídáme. Přijímáme je v z nápojích, sladkostech, pečivu i schované v mnoha „zdravých“ produktech. To škodí na více úrovních: rychlé výkyvy glukózy vedou k chronickým zánětům v mozku, narušují plasticitu synapsí potřebnou pro učení a paměť, podporují inzulinovou rezistenci v mozku, zvyšují tvorbu pokročilých glykačních endproduktů (AGEs), které poškozují cévy a tkáně, a dlouhodobě zvyšují riziko kognitivního úpadku, Alzheimerovy choroby či deprese. Mozek na cukrové horské dráze dělá rychlá rozhodnutí – ale ne nutně dobrá.
Naštěstí mozek není na glukózu odkázaný absolutně. Při omezeném příjmu sacharidů (např. pod 50 g denně) se aktivuje elegantní alternativa: játra začnou spalovat tuky a vytvářet ketolátky – beta-hydroxybutyrát, acetoacetát a aceton. Tyto malé molekuly snadno překonávají hematoencefalickou bariéru, kde tvoří až 70% energie mozku, a dodávají ji stabilně bez glykemických výkyvů. Ketolátky navíc působí neuroprotektivně: snižují záněty, podporují tvorbu BDNF (mozkového růstového faktoru pro nové neurony) a zlepšují mitochondriální funkci. Ideální způsob, jak to podpořit, jsou MCT oleje (středně řetězcové triglyceridy z kokosového tuku), které se rychle mění na ketony přímo v játrech – stačí lžička do kávy nebo smoothie pro okamžitý efekt. Tento metabolický switch je jako upgrade pro CEO mozek: čistší myšlení, delší soustředění a odolnost vůči stresu.
Základní strategie je jednoduchá: jídla, která stabilizují metabolismus. V praxi to znamená:
Jak prakticky zvládnout snídani? Potraviny jako vejce, jogurt, ořechy, tvarohová pomazánka nebo kvalitní sýr udrží stabilní energii několik hodin. Smysl mají i cílené mikronutrienty: Omega-3 (EPA a DHA) podporují neuronální membrány a mozkovou signalizaci. Vitamin D je v našich šířkách často nedostatečný a jeho deficit souvisí s únavou i horší psychickou odolností.
Živte i „druhý mozek“ – střevní mikrobiom. Fermentované potraviny (jogurt, kefír, kysané zelí, kimchi) podporují mikrobiotu, která ovlivňuje psychiku přes osu střevo-mozek (90% serotoninu produkováno ve střevech).
Mnoho lidí v byznysu považuje spánek za luxus. Biologie ho ale vidí jako základní údržbu: obnova synaptických spojení, konsolidace paměti, regulace stresu a čištění glymfatickým systémem. Méně než 7 hodin spánku zhoršuje koncentraci, zpracování informací a zvyšuje impulsivitu.
Jak zajistit lepší spánek:

U některých funguje 20minutový power nap pro obnovu pozornosti. Regenerace zahrnuje i krátké pauzy – bez obrazovek, procházku nebo dechová cvičení. Spánek a odpočinek jsou nejlevnější nástroje pro lepší rozhodování.
Pohyb zvyšuje prokrvení, metabolismus a tvorbu BDNF – klíčové pro neuroplasticitu. Efekt přináší i běžná aktivita (NEAT): 8–10 tisíc kroků denně podporuje BDNF a snižuje únavu. Základem je dostatek kroků, schodů a přerušování sezení – ideálně krátkými cvíčebními pauzami (dřepy, kliky, chůze po schodech). Pohyb má být pravidelný, realistický a udržitelný – přetrénování zvyšuje stres.

Podnikatelé investují do strategie a technologií, ale jejich nejdůležitější nástroj – mozek – závisí na biologii. Dobře vyživený, vyspaný a pohybový mozek lépe analyzuje, zvládá stres a rozhoduje. Tělo je základní infrastruktura výkonu. Úspěch často nezačíná v kalendáři ani poradě. Začíná na talíři – a večer v posteli.
2000 - 2026 © PharmDr. Margit Slimáková, Březinova 2, 186 00 Praha 8, IČ: 46219242, DIČ: CZ6962244256, zapsaná v živnostenském rejstříku.
Zásady cookies / Ochrana osobních údajů / Všeobecné obchodní podmínky
Tyto stránky slouží pouze pro informativní účely a nenahrazují lékařskou péči. / Web je archivován Národní knihovnou ČR.
Stock Photos provided by Depositphotos
Moc se mně to líbí!
Bravo, paní Margit. Další Váš počin, který má smysl. Kéž máte více sledujících a hlavně těch, kteří si všechna Vaše slova vezmou za svá.
Velmi pěkný a logický článek