SPECIALISTKA NA ZDRAVOTNÍ PREVENCI A VÝŽIVU
30.4.2016
Většina řezaných květin, které se prodávají v Česku, jsou výpěstky afrických dělníků. Jsou pěstovány s hromadami chemie, aby přežily dlouhé cestování a skladování. Po přeletu do Holandska jsou pomocí květinové burzy rozprodány a rozvezeny po celé Evropě. Po tisících kilometrů letu a dalších stovkách kilometrů projížďky v kamionech jsou prodávány v našich květinářstvích. Jsou tam, protože jsou, jak mi bylo sděleno, vysoce chemicky ošetřené a zcestovalé kytky levnější a dostupnější než kytky z lokálního pěstování.
Podle mě je skutečnost, že jsou africké kytky finančně výhodnější oproti lokálním, ekonomický zázrak. Jak vznikl? V Africe je podstatně levnější pracovní síla, dodnes tam běžně pracují i děti. Podle jednoho z výzkumů na květinových plantážích pracuje až 85 procent z dětí ve věku 9 až 12 let, které žijí v okolí plantáže. Za rok se jen z Keni doveze do EU 85 tisíc tun květin.
Vlády chudých zemí se předhánějí, jak by jen mohly vyhovět západním investorům. Běžně poskytují mnohaleté daňové úlevy, po jejich skončení stačí západním společnostem, aby pohrozily přesunutím pěstírny do jiné země. Pěstitelé neplatí žádné externality, jako je poškození zdraví, odčerpávání vody a ničení životního prostředí.
Že kytky pro bohatou Evropu zabírají úrodnou půdu pro pěstování lokálních potravin, zjevně nikdo neřeší. Dalším faktem je, že jsou hladovějící Afričané skvělým trhem pro potravinářský průmysl, který produkuje vysoce průmyslově upravený junk food, o nějž už v EU a Americe moc nestojíme. Afrika je skvělé odbytiště, dovezou se do ní levné nezdravé zbytky z Evropy, pro úplně hladovějící tu ještě máme charitativní pomoc.
Země globálního jihu, kde je levná pracovní síla a slabé environmentální právo, produkují zboží, zatímco země severu drží monopol na potřebné technologie, know-how a snadno kontrolují trh.
Česká výroba dokáže zajistit pouze 3 až 4 procenta celkové spotřeby řezaných květin v ČR. Údaj je nutné ponížit o určitý podíl vývozu, české květiny se vyváží do okolních zemí (Slovensko, Polsko nebo Německo). V současnosti je proto téměř 98 procent celkové nabídky řezaných květin u nás z dovozu.
Komerční způsob pěstování květin je založen na vysoce intenzivním používání pesticidů, fungicidů a fumigantů. Agrochemikálie se používají na všech stupních výroby. Půda, která se připravuje pro setbu, je dezinfikována a stává se „biologicky mrtvou“. Použité chemikálie zničí všechny půdní bakterie. Umělá hnojiva, která jsou poté vpravena do půdy, poskytují sazenicím základní živiny. Během fáze růstu se speciálně na růže a karafiáty používá průměrně šest fungicidů, čtyři insekticidy, tři druhy jedů na ničení hlístnice a několik různých herbicidů. Mnoho látek je aplikováno opakovaně, některé denně. Jiné se používají k preventivní chemické sanitizaci skleníků. Na květinových farmách v Kolumbii se užívá až 127 různých typů pesticidů. Některé z nich jsou vysoce toxické a skleníkové klima zvyšuje jejich toxicitu až trojnásobně. V některých společnostech bývají dokonce používány chemikálie, které jsou v Evropě nebo v USA již roky zakázány, protože způsobují rakovinu.
Květinářství je obecně považováno za jedno ze zemědělských odvětví, které spotřebovává nejvíce pesticidů. Jedná se o zemědělské odvětví, v němž není používání pesticidů nijak regulováno nebo omezováno. Prostý argument zní: květiny nejsou k jídlu, proto nemusí podléhat přísným předpisům jako potraviny. V okolí květinových farem bývá pesticidy kontaminována nejen půda a voda, ale i vzduch. Ze všech toxických úniků jde téměř 90 procent do atmosféry.
Mnozí z nás nad původem kytek vůbec nepřemýšleli, o hromadách agrochemikálií ani o převážení kytek z Afriky nevědí. I lidé, kteří o riskantním květinovém průmyslu vědí, mají v Česku jen pramalé možnosti, jak se vyhnout květinám, které nesou cejch environmentálně riskantní produkce a nespravedlivého obchodování. Pěstírny českých kytek jsou v troskách. V době vlády komunistů byla prosperující, převážně rodinná příměstská zahradnictví zničena nebo vyvlastněna. Během vleklých restitučních sporů po roce 1989 skleníky většinou chátraly a čekaly na nové majitele. Útlumu využily silné zahraniční firmy a začaly úspěšně expandovat na náš nedostatečně pokrytý trh. Široký sortiment květin a nízké ceny pak lehce vytlačily domácí oslabené výrobce z trhu.
Aktuálně je v Česku jen několik větších sezónních květinářství a pár skvělých iniciativ, které pěstování květin obnovují. Zpravidla pěstují v sezóně, v malém množství a ekologicky. Nejsou však schopny květinářstvím zajistit stabilní a standardní nabídku.
Také hrnkové kytky se pěstují pomocí obdobných praktik. Jediný rozdíl je v tom, že si v tomto případě Česká republika prozatím dokázala udržet svou tradici, tudíž většina z nich je alespoň v sezóně z blízkého okolí.
Osobně kytky miluji a v domě máme skoro vždy nejrůznější kytice, bylinky a květináčové kytky. Už roky jsem při výběru kytek do vázy přednostně nakupovala květy, jež vypadají co nejpřirozeněji, kytice si sama dělám z větviček ze zahrady nebo je nakupuji na trzích. Zlom pro hlubší studium tématu pro mě byla nedávno darovaná kytka od manžela. Nestíhal a výjimečně ji koupil po cestě domů na čerpací stanici. Byla celá v plastové krabičce, měla vydržet až pět let a byla pro mě šokem. Takový produkt bych místo do vázy nejraději umístila do tříděného odpadu. Nad kytkou jsem dva dny přemýšlela, pak jsem se manželovi osmělila vysvětlit, že kytky miluji, za dárek děkuji, ale „plastové kytky“ nechci, a začala jsem je více studovat. O květinovém průmyslu jsem něco málo tušila, ale až práce na textu, který čtete, pro mě jednoznačně a definitivně ukončila podporu popsaného šíleného průmyslu.
Co s tím? My spotřebitelé se musíme ptát po původu květin, které chceme kupovat. Vyjadřovat svůj zájem a podpořit lokální pěstitele. Upřednostnit nákupy v alternativních květinářstvích na trzích, vybírat sezónní kytky. Moje doporučení v bodech zní:
Níže vám zprostředkuji úžasné projekty. Lidi, profíky i nadšence, kteří navzdory bujícímu květinovému průmyslu nabízejí české, lokální, sezonní a co nejšetrněji pěstované květiny. Jsem naprosto nadšená, že takové projekty vznikají a prosperují. Některé jsem sama navštívila, jiné předávám z doporučení přátel, mnohé představuji jejich vlastními slovy.
Efemer
Efemer je ekologické květinářství – vlastní zahrada, ekologické zemědělství, lokální pěstitelé, roční období, rituály a kulturní zvyky, městská divočina, výtvarný objekt, člověk, místo. Jejich patronem je sv. Fiakr, ochránce zahradníků.
„Efemér jsme založili, protože nám leží na srdci některé dnešní postupy v obchodu s řezanými květinami. Neuvědomujeme si, že globální trh zapříčinil zánik téměř všech malopěstitelů květin a zahradnictví v našem sousedství. Mizí tak přirozená schopnost účelně využívat místní zdroje a často i pocit zodpovědnosti za své okolí. Díky vyšlechtěným květinám se šíří zvrhlá estetika ‚floristického umění‘, která nám podsouvá pocit studu za obyčejnou kytku z venkovské zahrady nebo ze sobotní vycházky za město.“
Green Decor
Green Decor se nazývá nádherné květinářství na Žižkově, kde najdete české, organické a fairové kytky jak v květináčích, tak i řezané. Dnes už pochází velká část čerstvých kytek z vlastní zahrady. Prodávají i bio hnojiva, nabízejí miniknihovnu. S majitelkou Míšou jsem si povídala pro margit.tv v prodejně a v létě plánuji i reportáž přímo ze zahradnictví.
Umějí pomoci i u vás doma, zde je nabídka: „Navrhujeme jedinečné, krásné a plodící zahrady, ne jedovaté noční můry, které po vás pořád něco chtějí.“
Květinové lahůdkářství
Kluci jsou profíci, kteří zahradničení vystudovali. Albert a Lukáš nabízejí možnost objednat si květiny, které pocházejí z Čech a byly vypěstovány v souladu s principy ekologického zemědělství. Všechny květiny, které se objevují v jejich kyticích, pěstují ve vlastní zahradě u venkovského statku poblíž Berouna nebo je šetrně sbírají na přilehlých loukách a pastvinách. Jejich úžasnou zahradu jsme navštívila a už domlouváme natáčení pro margit.tv.
Kytky od potoka
„Vážeme netradiční kytice z květin, které si sami pěstujeme nebo sbíráme na loukách, v lesích nebo i na rumištích. Baví nás pracovat s lidmi, kteří hledají svou vlastní cestu. Pěstujeme co nejšetrněji, v souladu s přírodou. Obejdeme se bez chemie, nepoužíváme syntetická hnojiva ani pesticidy. Pro naše květiny jsme zorali rodinné pole, které leželo dlouhá léta ladem. Vážeme přírodní kytice. Naše květiny jsou šetrně pěstované na poli u potoka a sbírané z lesů, luk a strání.“
Loukykvět
„Pěstujeme a vážeme květiny. Máme vlastní pole, které oráme, hnojíme, osíváme a sklízíme. Naše kytky jsou z Čech, z toho, co právě kvete, a bez chemie.“
Plevel
„Květinářství. Výtvarný projekt. Je to radost z manuální práce. Láska k přírodě. Touha ušpinit si ruce. Děláme kytice, zdobíme nejrůznější prostory. Pro jakoukoliv náladu, pocit, příležitost. Na objednávku. Nestydíme se za obyčejnou kytici plnou lučního kvítí a plevele. Nejvíce se snažíme čerpat z české přírody. Každá kytice je nová zkušenost. Ke každé máme osobitý přístup. Jiný příběh. Držíme krok s ročním obdobím. A především nás to baví.“
Jestli jsem kterékoliv české květinářství opomněla, doplňte je prosím do komentářů. Sdílení zkušeností, kde sami sháníte české, lokální, organické kytky je vítáno!
2000 - 2024 © PharmDr. Margit Slimáková, Březinova 2, 186 00 Praha 8, IČ: 46219242, DIČ: CZ6962244256, zapsaná v živnostenském rejstříku.
Zásady cookies / Ochrana osobních údajů / Všeobecné obchodní podmínky
Tyto stránky slouží pouze pro informativní účely a nenahrazují lékařskou péči. / Web je archivován Národní knihovnou ČR.
Stock Photos provided by Depositphotos
Míiá Margit, díky za moc příjemné čtení na začátek týdne. Také mám raději přírodní květiny nebo ty z naší zahrady než ty z běžných květinářství nebo obchodních řetězců. Zejména mě mrzí, že doslova ve velkém mizí z naší přírody luční květiny nebo tzv. obilní plevele. Takové prázdninové kvetoucí louky z mého dětství, navíc plné barevných motýlů, to už je dneska pasé. Třeba bílé kopretiny jsou už téměř vzácností, podobně i modré chrpy a takový koukol znám jen z vyprávění svých rodičů, naživo jsem ho viděla jen v botanické zahradě. Umím si představit zahradu plnou původních lučních a polních květin, z nichž semena některých už dnes člověk musí místo v přírodě shánět jen na internetu, bohužel.
Dekuji mockrat za tento clanek, ani nevite, jak smutne je to, ze se vam konecne potvrdi vas nazor. Ikdyz je to nazor spravny, realita je smutna.Diky
Dobrý den,
fajn článek, nicmémě by neškodilo zveřejnit také zdroje, ze kterých čerpáte. Podobně jako to dělá například Ekolist.cz, z jehož článků taktéž vycházíte ale, bohužel, neuvádíte je. Jen sázet čísla bez příslušné citace dále rapidně snižuje informační hodnotu článku.
Dobrý den, přečetla jsem k tématu několik desítek českých i zahraničních textů a prací, mluvila s desítkami lidí. Za nejkvalitnější z českých zdrojů považuji bakalářskou práci, která se mi dostala do mailu, ale není na stránkách, na které bych mohla odkazovat. Právě z ní čerpá i většina citací, které používá ekolist a uvedená česká květinářství na která odkazuji. Texty píši, jak zvládám, u zásadních zdravotních témat citace uvádám, ale takovýto text je mnohen časově náročnější připravit, a proto pro mě u okrajových témat jako je třeba tento jsem se rozhodla pro méně náročnou verzi bez citací. Margit
Krásná slohovka. Ale to je tak všechno, co tenhle „článek“ je – slohovka. Není tam jediný zdroj, jediný citát nebo cokoliv, co by prokazovalo vaše tvrzení milá Margit. Jako vysokoškolsky titulovaná „vědkyně“ byste měla vědět, že odborné publikace musí být řádně ozdrojované.
A co je tak náročného na uvedení alespoň základních pramenů na konci článku? Nikdo přece nečeká že citace bude za každým odstavcem, takhle na konci to stačí a zabere to dvě tři minuty času. Čas může ušetřit i citační web, např. http://www.citace.com
Článek dobrej, chybějících citací je velká škoda.
Děkuju za článek. Znám-li příběh, který předchází výslednému produktu, mohu se rozhodovat, zda takovou aktivitu zakoupením výrobku podpořím, či ne. Miluji luční květiny a každý rok jsem smutná, když vidím, jak posedle se všude zelené plochy sekají. Letos obecní křovinořezy a sekačky popravily pampelišky a sedmikrásky ještě před vykvetením. Stačí jeden slunečný den a plochy se navíc proměňují ve spálenou poušť. Děkuji za naději, že jsou aktivity, díky kterým luční kvítí může bezpečně růst.
Moc děkuji za článek! Sdílím kontakt na skvělé Domácí květinářství – http://www.domacikvetinarstvi.cz. Květinářka Bára hospodaří na své květinové zahradě, nepoužívá žádné chemické postřiky a umí vázat nádherné kytice. Před rokem mi uvázala svatební, z lučních květin, a kytice voněla jako louka. Doporučuji!
Dobrý den anonyme, nechápu odkud berete tvrzení, že čtete odbornou publikaci. Text je na mých privátních webových stránkách a je jen na mém rozhodnutí, jestli téma zpracuji jako odborný text a zařadím jej v blogu mezi studie anebo v textu vyjádřím moje zamyšlení, jako je zde. Margit
Dobrý den, už jsem v podstatě odpovídala. Text je napsán jako zamyšlení nad tématem, data čerpána z desítek běžně dostupných zdrojů. Margit
Je zbytečné se vyjadřovat k něčemu čemu nerozumíte. Hlavní důvod dovozu kytek z Afriky je prostý fakt že se tam kytkám nemusejí vytápět skleníky. Vytápění skleníků je v čechách tak astronomicky drahé, že transport kytek 5000 km je ekonomičtější. Proto také lokální pěstitelé zkapali jako mouchy. Domácí pěstování kytek je těžko realizovatelné, mnoho druhů jsou choulostivé přešlechtěné hybridy a pěstitel se musí jo snažit, aby vykvetly.
Je samozřejmě možné použít méně náročné nebo sušené letní květiny, ale to už není ono.
Jo a většina odkazů na místní květinářství v současnosti žádné čerstvé květiny nenabízí, za domácí úkol můžete hádat proč :-)
Planě rostoucí květiny mizí nejen neustálým sekáním, ale také v důsledku scelování luk (co nedokončilo socialistické zemědělství, na tom se dopodepsalo postsocialistické zemědělské megalomanství) a v neposlední řadě bezohledné používání herbicidů.
Podobně dopadli například někteří živočichové, například chrousti obecní. Ještě moji rodiče jich pamatují spousty, já jsem nějakého naposledy viděla v době svého dětství někdy v 70. letech minulého století. Chroust obecný (na rozdíl od chrousta maďalového) z naší přírody bohužel téměř úplně vymizel. Chroust obecný je patrně na insekticidy výrazně vnímavější než jeho příbuzný „kaštanový“.Teď je květen a mělo by nastoupit období chroustů, je navíc přestupný rok, ale nevím, i když někde prý se v posledních letech chrousti obecní zase začali v menším objevovat.
Nebo s kytkami se téměř ztratili i nejrůznější barevní motýli. Ti lítají zejména na květy růžových, fialových až modrých odstínů, ale v dnešní době jsou místo pestrobarevných luk a okrajů obilných polí vidět jen rozsáhlé plochy řepkové žluti. A motýl žádný.
Dobrý den, pracuji několik let jako nákupčí na holandské burze a troufám si říct, že o těchto věcech vím dost. Ano takto to bohužel fungovalo několik let.A ano ještě několik takovým farem stále existuje. Nicméně by bylo pěkné v tomto kritizujícím článku sdělit, že mnoho zemí tuto problematiku a řeší a většina pěstitelů má již certifikát FFP-Fair Flowers Fair plants a označují tak své rostliny. Každá země má svá vlastní pravidla. Pěstitel splňuje vysoké nároky jak na ochranu životního prostředí tak vůči svým zaměstnancům a farmy jsou pravidelně kontrolovány. Takže je třeba informace podávat ve správné míře ne jak televize NOVA.
Dobrý deň. Kašlite na mudrákov, čo potrebujú všetko odvážiť. Nech si hľadajú svoje zdroje, ktorým budú veriť. Nepotrebujem presnú váhu pesticídov, ktoré vsiaknu ročne do africkej pôdy, ani letový plán rozvozov a presné čísla českej produkcie, aby som videla, že sú to len zanedbateľné percentá, kým ľudia vo veľkom nakupujú a podporujú vražedný priemysel.
Čo sa týka neprítomnosti poľných kvetín a burín, úzko to súvisí s intenzifikáciou poľnohospodárstva (monokultúry a chemizácia), nekosenie dvojkosným spôsobom a neodvážanie biomasy (len jedno skosenie na konci leta kvôli získaniu EÚ dotácií a seno hnije na mieste a lúka degraduje, a semenné banky v týchto rokoch siahajú na svoje spodné limity). Obávam sa, že malé projekty kvetiny a včely Čiech ani Slovenska nezachránia, ale je to správne a chvályhodné. Biodiverzita však vyžaduje priestor, ktorý ale prírode už nedávame. Taký luxus si predsa ekonomika nemôže dovoliť. Pochopí len hladný a smädný.
Dobrý den,
kupuji si květiny v holešovické tržnici v Praze, dají se tam koupit květiny vypěstované v ČR, které odrážejí aktuální sezónu. Do košíku zeleniny pravidelně přihazuji i několik květin, které mi pak zpříjemňují každý den :-).
S Vašim názorem ani vyjadřováním nesouhlasím. To, že v Africe nepotřebují skleníky je jasné, přesto neznamená, že u nás nelze pěstovat dostatek vhodných květin – což nemusí být vše, čemu se daří v Africe. Většina květinářství české kytky nenabízí, protože nejsou na trhu. Ta květinářství, která to dělají moc dobře prosperují. M
Dobrý den, o fair trade kytkách píši i je doporučuji, bohužel však na českém trhu téměř nejsou. M.
Je fajn ,že se na scénu dostávají i kytky… Je potřeba začít u té nejmladší generace,chodit na procházky,učit se znát rostliny,květiny,stromy a keře….povídat si s dětmi o léčivkách,které mají velké využití-nejen estetické,ale také pro zdraví…ochutnat šťovík,pampelišky,uvařit si med…je hodně možností…
Já sama sbírám vše,co mě zaujme kolem cest,využiji kořeny z vyvrácených stromů,bodláčí,plevele, i kopřivy…Suchý kotouč slunečnice…prázdné ulity hlemýždě…,oblázky…milé připomínky z přírody,z nichž se dá tvořit teplo domova a vzpomínky…Za vše,co znám děkuji rodičům a babičce,naše nedělní výlety od jara do podzimu mi byly inspirací a školou…. tehdy jsem reptala…dnes blahořečím…Tereza
Já jsem ráda, že se investoří stěhují do \afriky, Afrika potřebuje velké podniky jako sůl, aby se tam rozjely procesy podobné průmyslové revoluci, lide se mohi prát o své mzdy a snažili si zvýšit úroveň. Co mě nebetyčně štve je jiná věc a to je plýtvání s rostlinami. A to zejména v hypermarketech kde je dokokce naprosto v pořádku klidně vyhodí ! KVŮLI ZÁRUČNÍ LHŮTĚ!! nezalévají je a nemravně tak plýtvají zdroji. Stejné je to ale s potravinami, tak co se divím. Ad chemikálie. Květiny k řezu jsou pěstované zejména hydroponicky, ve sklenících, pokud v půdě, ta se nikam neodváží. Chemie mě tedy nijak neděsí, růže nejím. Je třeba, aby se hlídala ochrana zdraví zaměstnanců, aby měli ochranné pomůcky. To především. Nakonec u nás se květiny k řezu dováží od revoluce z Holandska z velkých květinových burz. Znepokojení mohla paní Slimáková projevit už tenkrát… Že Afrika něco vyváží mi hlavu opravdu nedělá. A český zahradník už desítky let jede k řezu minimum. Chryzule, karafiáty, a někde kaly, ale není a nebylo to to hlavní. Hrnkovky se vždy přes moře budou vozit nepohodlně, a proto podpořte svého zahradníka nákupem muškátů, petunií, a begonií. Toho, co dělá sám, a nejezděte pro to do Obíčka…A paní Slimáková, byť jí v mnoha ohledem fandím, by se měla držet svého kopyta. Za kolegy zahradníky, děkujeme, ale jádro pudla je jinde.
Dobry den zajimavym tipem v teto oblasti je take http://www.seminkovna.wordpress.com
Nejpěknější a nejvoňavější kytky jsou z vlastní zahrádky, terasy, balkonu….
Pěstujte trvalky, osevejte louky.
Zde je široká nabídka trvalek, pěstovaných bez chemie a rašeliny: http://www.florians.cz a zde zakoupíte osivo květnatých luk: http://www.plantanaturalis.com.
Ráda se připojím do diskuze zej. Tohoto tématu jelikož sama mám vystudovanou floristiku v Holandsku a v současnosti žiji v Tasmánii kde k přírodě mám velmi blízko. (Permakultura, food is free project, local food, organic…
Ve své podstatě tento článek je nadčasový proto i ta kritika , ale je to rasantní krok ,, zpátky na strom“ což netvrdím , že není nutné pro záchranu ekologie na Zemi.
Ale v současné době květinářský průmysl je nejdokonaleji zpracovaný v Holandsku včetně s jeho uměním floristiky, které je troufnu si říci nejlepším na světě. Jde o to v jakém procentuálním poměru jsou chemicky obhospodařovány plochy s květinami a plochou s krmnými plodinami. Jde o celkový přístup eko oblečení, jedovaté a levné produkty z Číny, plasty lepidla na dřevo, nátěry, splodiny… Ale souhlasím začit se chovat šetrně k přirodě je to nejdůležitější……
Řezanou kytku z květinářství ke svému životu vůbec nepotřebuji. A kytku, která procestuje víc světa jako já taky ne a to jí rozhodně nezávidím. Od jara do podzimu se kochám živými květy kolem sebe, natrhám si akorát něco do čaje a pokud mi zrovna něco kvete na zahradě a jdu někomu na oslavu, tak utrhnu co je zrovna k dispozici. Možná bych koupila i u zahradníka, co by to pěstoval někde v blízkém okolí. Ale v zimě stejně jako nemusím jíst rajčata a papriky, tak nepotřebuji ani řezané kytky. Je to o našem přístupu k životu, o tom, že spoustu věcí nepotřebujeme, jen to jen náš rozmar, mnohdy plýtvání energií i přírodními zdroji. Místo skleníků na růže by si v Africe měli pěstovat potraviny, které tam pak proudí s humanitární pomocí. Je to celé postavené na hlavu a ještě to někdo obhajuje.
Dokumenty HOME, HUMAN, THE TRUE COST (a jim podobné) dostatečně mluví o stále stoupajícím problému znehodnocování životodárných zdrojů. Život obyčejných lidí se stává zoufalým, bojujícím o přežití. Afričané odchází ze svých domovů z důvodu nedostatku vody do měst, aby tam stavěli bazény pro zbohatlíky. Přísné kontroly nezmění to, k čemu by vůbec nemělo docházet.
Pěkně napsáno, o tomto problému se ví už spoustu let, občas proběhne i nějaký dokument v TV, ale nic se s tím neděje. Navíc mě mrzí, že kromě toho, že se ničí planeta, v našich hypermarketech tyto kytky ani nezalévají. X krát jsem upozorňovala vedoucí, ale bylo mi řečeno, že za ty náklady se jim to ani nevyplatí.
Kytky jsou možná ekologický a ekonomický nesmysl – ale to je přeci většina věcí, která je pro radost. Podle mě je tohle jen klasický PR článek pro zmíněná květinářství.
Osobně – květinu někomu k svátku z doporučovaných „alternativních květinářství“ bych si nekoupila, vypadá zkrátka jak na louce natrhaná – tak proč za to platit? To to můžu na louce natrhat sama.
K slavnostním příležitostem podle mě pěkná řezaná květina patří – a ti chudí Afričani, kdybyste jim vzali tuhle obživu, těžko najdou jinou.
Dobrý den, děkuji za vyjádření názoru, ale nesouhlasím. Uvedená květinářství vůbec žádné PR nepotřebují, luční kytky si samozřejmě můžete natrhat anebo dokonce pěstovat sama a určitě doporučuji, chudým Afričanům by nejlépe prospěla možnost pěstovat si kolem sebe kvalitní potraviny. Margit
Dobrý den, jsem ráda, že jste tohle téma otevřela. Lidé mnohdy nemají ani potuchy, za jakých podmínek afričané pěstují květiny. Nedávno jsem psala o tomto tématu u sebe na blogu a překvapil mě názor spousty lidí, že „afričané můžou být rádi, že mají nějakou práci“. Jakoby tu pro ně nebyla jiná cesta, nežli se nechat přiotrávit, sexuálně vykořisťovat, pracovat od svítání do soumraku a toxicky zamořit jediný zdroj pitné vody v oblasti. I my evropané umíme být velmi krutí ve svých názorech.
Děkuji za doplnění a jestli můžete napište prosím do komentáře i odkaz na svůj text. Margit
Dobrý den,
ráda bych trochu neskromně rozšířila seznam ;) http://www.rezanka.cz Začínám pěstovat řezané květiny ve Znojmě. Nejvíce mne pobavil názor, že u nás nejdou žádné řezané květiny vypěstovat… opak je pravdou… jsou jich stovky jen mezi letničkami a dvouletkami a to nemluvím o stovkách trvalek vhodných k řezu… zahradních růžích keřích atd. Českým pěstitelům zdar a sílu.
Dobrý den, hezký web a služby. Držím pěsti ať se daří, Margit
V Markvarticich pěstují lucni kviti.
http://plantanaturalis.com
Opravdu me pobavili chlapci z kvetinoveho lahudkarstvi, kteri pridavaji do svych kvetinovych vazeb volne rostouci kvetiny a tak zpusobi, ze se nevysemeni ve volbe prirode a zmizi. Dalsi priklad drancovani volne prirody. Pokud by uvazali kytku pro svoji milou, tak to chapu, jak se z toho stane obchod, je to spatne. Penize, penize a zase penize. Proc neprodat hlupakum draze kytky, ktere bezne rostou, ze?
Pridavam kontakt na skvelou eko kvetinovou farmu https://kveteto.cz/
Dobrý den, Margit, Vaše stránky sleduji a jste pro mne v mnohém velkou inspirací. V tomto článku mne však překvapilo zařazení Kytek od Pepy – mám za to, že se jedná o klasický květinářský řetězec. Odkud prosím pochází (a čím je podložena) informace, že květiny mají „převážně od prověřených tuzemských pěstitelů“? Vzhledem k jejich celoroční nabídce (a rovněž cenám) si totiž myslím, že není možné, aby to byla pravda – nevím o žádném českém velkopěstiteli, který by byl schopen je zásobovat. Každopádně mi nepřijde správné řadit je po bok květinových nadšenců, kteří se vlastníma rukama zasazují o změnu na českém květinovém trhu a pěstují květiny skutečně sami, šetrně a s rozumem. Možná by stálo za to článek aktualizovat a doplnit? Protože nabídka se od doby jeho vzniku naštěstí docela rozrostla. Děkuji a přeji vše dobré.
Dobrý den, musím přiznat, že ta informace je jen na jejich vyjádření a jestli je tam nejistota, tak je raději nyní smažu, děkuji za upozornění, Margit
Margit, ráda upozorním také na udržitelné kytky od nás od Brna – Zajdina Zahrada. Dělají tedy převážně realizace, ale Markéta také pěstuje kytky a váže parádní kytice, jak jinak než přímo ze zahrady:) https://zajdinazahrada.cz/