SPECIALISTKA NA ZDRAVOTNÍ PREVENCI A VÝŽIVU
27.1.2023
Čtení prospívá fyzickému i psychickému zdraví, a to již od dětství, kdy se dětem čtou nejrůznější pohádky a příběhy. Znalosti získané z knih nám celoživotně pomáhají rozvíjet se, včetně seniorských let, kdy čtení udržuje v kondici naši mysl. Čím dál více studií potvrzuje, že čtení vysloveně mění naše myšlení – samozřejmě pozitivně. Díky magnetické rezonanci už například víme, že při čtení dochází k propojování neuronových drah v mozku, které jsou díky tomu silnější a výkonnější.
Čtení je nakažlivé. Děti, které vidí často své rodiče číst a kterým odmalička někdo čte, budou s vyšší pravděpodobností později číst i samy a lásku ke knihám převezmou. Čtení a poslouchání četby rozšiřuje dětem slovní zásobu, která je zásadní pro úspěch ve studiu i později v zaměstnání. Čtení prokazatelně podporuje komunikační schopnosti a posiluje myšlení. (Průzkum mezi zaměstnavateli prokázal, že jednou z nejžádanějších schopností dneška jsou tzv. soft skills, mezi nimiž je na předních místech schopnost efektivně komunikovat). Studenti, kteří více čtou, lépe rozumějí druhým.
Studie potvrzují, že čtení zlepšuje kognitivní schopnosti. A právě ztráta těchto schopností je dnes spojována s neurodegenerativními nemocemi, které jsou ve stáří stále běžnější. Lidé, kteří se v průběhu života věnují aktivitám stimulujícím mozek, mohou oddálit tvorbu tau proteinových shluků, které jsou spojovány s rizikem rozvoje demence. Mozku samozřejmě prospívají i další stimulující činnosti, jako jsou například luštění křížovek, učení se cizímu jazyku nebo počítání příkladů.
I půlhodinka čtení snižuje krevní tlak, srdeční tep a neklid, podobně jako to zvládne například lekce jógy. Proto je čtení skvělou možností zklidnění také pro studenty. Třicet minut denně je časově nenáročné a čtením vedle klidu zajistíme i trénink mozku a nové informace, tedy vše, co studentům může jen prospět.
Zklidnění během dne všem určitě prospěje a úplně nejlepší je, když si večerním čte- ním pomůžeme k lepšímu spánku. Protože zklidnění před ulehnutím je to nejdůležitější, co potřebujeme pro to, abychom dobře usnuli i kvalitně spali. Má to jednu podmínku: před spaním je vhodnější číst skutečné papírové knihy, protože obrazovky a displeje mohou spánek naopak narušovat.
Každý z nás řeší spousty potíží každodenního života. Někdy se cítíme nepochopení, izolovaní či osamocení. Čtení nám může pomoci uniknout ze světa problémů, podporuje naši představivost, přináší hrdiny, s nimiž se můžeme identifikovat nebo se jimi inspirovat. Knihy tak mohou prospět i při řešení nepohody, úzkosti a mírných depresí. Odborně zaměřené publikace nás navíc mohou naučit účinné strategie, jak náročné situace lépe zvládat. I proto poskytuje Národní zdravotní služba Velké Británie pro- gram knih na předpis, kde zdravotníci pro určité stavy svých pacientů doporučují číst odborné motivační knihy (tzv. self-help books – knihy osobního rozvoje).
Cokoli vás zaujme. Ale velmi doporučuji občas vyzkoušet i něco mimo oblíbené žánry a autory. Skvělé je zapojení do čtenářského klubu a sdílení zážitků z četby s ostatními čtenáři. Časy cestujících knihovnic, které po kanadských vesnicích rozvážely na koních knihy k zapůjčení, jsou už dávno za námi. Dnes si lze koupit knihu během jedné minuty a přístup do knihoven je také online.
Značně se rozšířily i možnosti, jak lze číst. Od původních pouze tištěných knih se dnes mnoho čtenářů přesunulo ke čtení na elektronických čtečkách, nebo dokonce k poslechu audioknih. Opět doporučuji vyzkoušet všechny možnosti, každá forma má své výhody. Sama obvykle čtu jednu knihu papírovou, jednu na čtečce a jednu poslouchám. Audioknížky jsou ideální pro cestování, můžete je poslouchat v autě i v prostředcích hromadné dopravy. Obrovsky přínosné jsou cizojazyčné audioknihy, kdy vedle požitku z knihy trénujete i cizí jazyk. Do čtečky si v naší rodině kupujeme hlavně odborné knížky. Čtečka umožňuje jejich podtrhávání a snadné vyhledávání, navíc si lze výpisky stáhnout. Papírová kniha je klasika a pro mě zážitek, který nic plně nenahradí. Je také nejprospěšnější pro zklidnění, zejména před spaním, abychom si odpočinuli od obrazovek a monitorů, kterých máme skoro všichni v průběhu dne nadbytek.
Již od dětství jsem vášnivá čtenářka. Pamatuji si, že moje první velká kniha v 1. třídě nebyla kniha pohádek, ale dobrodružný román Julese Verna a po něm skutečné cestopisy mořeplavců, jako například kapitána Jamese Cooka. V posledních letech čtu samozřejmě ze všeho nejvíce odborné knihy, ale stále mezi nimi najdete i odborné publikace mimo téma výživy a zdraví.
Nejraději mám autory věnující se závažným společenským tématům a pak autory historických nebo současných, ovšem reálných příběhů. Miluju i povídky, které mohou inspirovat, podněcují myšlení a vnášejí jiné pohledy na životní témata. Přečetla jsem tisice knih a v mojí knize představuji pár nejoblíbenějších, které doporučuji k přečtení každému.
Nejvíce mě ovlivnilo to, co jsem viděla doma, stále si pamatuji na čtenářský klub v babiččině kuchyni – četla tam ona, dědeček a já. Když se nevařilo a nepracovalo na zahradě, na poli nebo ve vinohradu, tak se četlo. Knihovnu rodičů jsem dočetla asi v deseti letech (ne vše jsem samozřejmě pochopila, ale i přesto jsem texty přímo zhltala) a pak jsem si začala půjčovat knihy v městské knihovně. I když jsem každý den po škole měla aspoň jeden kroužek (některé dny i dva), denně jsem četla a pro svých sedm knih si chodila skoro každý týden. Na vysoké se moje četba zásadně posunula ke skriptům a studiu. Knihy s tématy mimo svůj obor jsem zase více začala číst až s manželem. V Německu jsme k tištěným knížkám přibrali audioknihy a později si pořídili i čtečku. V rámci studia jazyků jsem začala číst i německy a anglicky. V průběhu života v Číně jsem se přidala ke čtenářskému klubu učitelů americké školy a expatriotů kolem nich. Poprvé jsem byla v kruhu lidí, kteří o tom, co četli, vážně přemýšleli a vedli dlouhé debaty. Od té doby mi čtenářský klub leží v hlavě a jeho rozběhnutí mám na svém To-Do listu na dobu „až dořeším zdravé jezení v Česku“.
Tolik citace z mojí knihy Osobní receptář pro zdraví a pohodu, kde najdete kapitoly nejen o výživě, ale i o zdraví a prevenci, o pohybu a práci, o rodině a pohodě. Zde na webu jsem se rozhodla pro inspiraci celý rok sdílet, co právě čtu. Představuji moje první knihy a audioknihy s krátkými popisky, o čem kniha je, proč ji doporučuji a v jaké podobě jsem ji přečetla. Koncem roku pak vydám své nejlepší knihy za rok 2023 a budu moc ráda, když v rámci komentářů přidáte své tipy nebo hodnocení, pokud přečtete některou z těchto knih. Díky za každé vaše doplnění!
Přes léto jsme cestovali, a tak jsem více četla a poslouchala. Jako to nejzajímavější vám tentokrát předávám doporučení na časopis a podcasty.
Německý časopis, který se už roky v jednotlivých vydáních zabývá odbornými tématy – a já si samozřejmě vybrala to, které se věnuje výživě, 10/2023
V časopise boří výživové mýty, jak to sama dělám už roky. Vysvětluje se třeba zavádějící počítání kalorií, zbytečné strašení lepkem a tuky, zbytečné omezovaní vajec, nadhodnocený význam cholesterolu ze stravy. Mluví se o individuálních rozdílech v glykemických reakcích na potraviny, o tom, že dnes módní napodobeniny – rostlinné náhrady masa – často nenahrazují maso výživově, ale jen chuťově.
Na webu časopisu pak najdete mnoho dalších odborných textů, jako třeba srovnání zdravotního vlivu kravského a ovesného mléka, které může mnohé z těch, kdo dnes v důsledku módní vlny bezhlavě prosazují rostlinná mléka, překvapit. Zde shrnutí z textu:
Hafermilch vs. Kuhmilch: Welche ist gesünder?
V rámci průzkumu vědci zkoumali 237 rostlinných mléčných výrobků od 23 různých výrobců. Poté porovnali výživové hodnoty, minerály, vitamíny a stopové prvky rostlinných mlék s hodnotami konvenčního kravského mléka. Výsledek pak překvapil i samotné výzkumníky: Obyčejné kravské mléko mělo ve srovnání s veganskými rostlinnými nápoji výrazně vyšší výživovou hodnotu. Pouze 28 z 237 alternativ mléka vyrobených z ovsa nebo mandlí obsahovalo zhruba srovnatelné množství vitaminu D a vápníku.
Kromě toho rostlinná mléka také zpravidla obsahovala méně bílkovin než kravské mléko. Kravské mléko obsahuje osm gramů bílkovin na porci. Sójové mléko má obvykle stejný obsah bílkovin, ale ostatní rostlinná mléka obsahují v průměru pouze 2 gramy bílkovin.
Ve videu uslyšíte detailní vyprávění vlastního příběhu s Crohnovou nemocí, na jehož pozadí se odvíjí popis situace v českém zdravotnictví, běžné české stravy a potíží výživového poradenství. Uslyšíte zajímavý příběh, na základě kterého samozřejmě nejde automaticky odvozovat, jak jsme na tom s léčbou a dietoterapií Crohnovy choroby celorepublikově. Dokonce bych ani nijak nestavěla na jménech a nemocnicích, které jsou zmiňovány. Doporučuji výpověď i přes popisované problémy brát jako inspiraci pro zdravotnická zařízení, lékaře a výživáře, kde by co šlo zlepšit, a také jako inspiraci pro ostatní s obdobnými potížemi. To neznamená, že bych všem hned doporučovala jíst jen maso, ale spíš doporučuji zaměřit se na pochopení toho, jak obrovský význam může strava mít, a potom vlastní cestou a ve spolupráci s lékařem zkoušet, co bude komu individuálně prospívat.
Carnivore strava je hodně kontroverzní. Více toho o ní nevíme, než víme. Jasné je jen to, že se hromadí individuální překvapivě pozitivní zkušenosti s ní, a tak je na místě i v rámci velmi specifické dietoterapie tuto dietu sledovat. Základní fakta:
Podcast Marca Friedricha, který je nejúspěšnějším německým autorem literatury faktu (6 bestsellerů SPIEGEL v řadě), vyhledávaným finančním expertem v médiích a zakladatelem nejúspěšnějšího finančního kanálu na YouTube v roce 2019. Kromě toho je Marc jedním z nejvyhledávanějších řečníků a na mezinárodní úrovni pořádá semináře a odborné přednášky na téma financí a ekonomie.
Zabývá se měnovým systémem, hospodářskou historií a ochranou majetku, ale díky svým hostům, profesionálům z jiných oblastí, v podcastech řeší i témata ekologie, zdraví a výživy. Zde doporučím podcast vysvětlující fakta a ideologii spojenou s klimatickou krizí.
Hostem tohoto podcastu je Bjørn Lomborg, dánský spisovatel a předseda think tanku Copenhagen Consensus Center. Je bývalým ředitelem dánského vládního Institutu pro hodnocení životního prostředí v Kodani. Mezinárodně známým se stal díky svému bestselleru a kontroverzní knize Skeptický environmentalista. Citace z podcastu:
„Změna klimatu je skutečná, ale není to apokalyptická hrozba, jak nám bylo řečeno. Prognózy o brzkém zániku Země jsou založeny na špatných vědeckých poznatcích, a ještě horších ekonomických předpokladech. V panice se světoví lídři zavázali k nesmírně nákladným, ale z velké části neúčinným politikám, které brzdí růst a vytlačují naléhavější investice do lidského kapitálu, od očkování po vzdělávání.“
„Každý problém je dnes považován za klimatický problém a každé navrhované řešení je snížení emisí CO₂.Ve skutečnosti jde většinu problémů mnohem lépe řešit nejprve jednoduchými a účinnými řešeními. Potřebujeme lepší a chytřejší konverzaci o klimatu.“
A zde citace z jeho recenzovaného přehledu publikovaného v ScienceDirect:
Welfare in the 21st century: Increasing development, reducing inequality, the impact of climate change, and the cost of climate policies
„V důsledku přírodních katastrof souvisejících s klimatem umírá stále méně lidí. To platí i pro rok 2022 – navzdory dechberoucím zprávám o klimatu zemřelo v roce 2022 na přírodní katastrofy související s klimatem, jako jsou povodně, sucha, bouře a požáry, o 98 % méně lidí než před sto lety.
Proč se o tom důsledně neinformuje?
Za posledních sto let klesl počet úmrtí souvisejících s klimatem o více než 98 % ročně. Ve dvacátých letech minulého století činil počet úmrtí na katastrofy související s klimatem v průměru 485 000 ročně. V posledním celém desetiletí 2010-2019 byl průměr 10 949 mrtvých ročně, tedy o 97,7 % nižší.
Za první tři roky dalšího desetiletí (2020-22) byl roční průměr ještě nižší, a to 9 316, neboli o 98,1 % méně než v roce 1920.
Všechny tyto katastrofy měří nejuznávanější světová databáze International Disaster Database (https://public.emdat.be/).
Existuje určitá nejistota ohledně úplných hlášení z prvních desetiletí, proto tento graf začíná rokem 1920, a pokud něco tato nejistota znamená, tak že graf *podhodnocuje* snížení počtu úmrtí. (Zdá se, že v 10. letech 20. století chybí mnohem více katastrof než v jiných desetiletích, viz https://www.sciencedirect.com/…/pii/S0040162520304157).
To, že jsou úmrtí v důsledku klimatických změn stále vzácnější, je zjevně opakem toho, co slyšíte. Je tomu tak proto, že se nám často jen vypráví o jedné katastrofě za druhou – říká se nám, jak *mnoho* událostí se děje. Počet hlášených událostí se zvyšuje, ale to je způsobeno především lepším zpravodajstvím, nižšími prahovými hodnotami a lepší dostupností (efekt CNN).
Pokud se podíváme na absolutní počet lidí, kteří zemřeli v důsledku katastrof souvisejících s klimatem, je prostě nezpochybnitelné, že se dramaticky snížil. Je to proto, že bohatší a odolnější společnosti jsou mnohem lépe schopny chránit své občany (viz: https://www.sciencedirect.com/…/pii/S0040162520304157).
Všimněte si, že to *neznamená*, že nedochází ke globálnímu oteplování nebo že by případně klimatický signál mohl nakonec vést k dalším úmrtím. Globální oteplování je skutečný problém, který bychom měli chytře řešit. Ale panika ze špatného zpravodajství médií, která děsí děti i dospělé, nám nepomůže být chytří.
Tento graf nám ukazuje, že naše zvýšené bohatství a zvýšená adaptační schopnost výrazně zastínily jakýkoli potenciální negativní dopad klimatu, pokud jde o zranitelnost člověka vůči klimatu.“
Triggernometry je podcast dvou snad-up komiků, kteří v rozhovorech s prezidentskými poradci, renomovanými ekonomy, oceňovanými novináři, kontroverzními spisovateli a předními vědci rozebírají politiku, ekonomiku, gender, medicínu, umělou inteligenci, drogovou politiku i riziko třetí světové války. Jejich podcasty pravidelně posloucháme a jako podněty k zamyšlení jde doporučit mnohé z epizod. Já zde vybírám aktuální rozhovor k velmi aktuálnímu až výbušnému tématu.
Hostem tohoto podcastu je lékařka Miriam Grossmanová, psychiatrička, specialistka na dětskou a dorostovou psychiatrii. Její praxe se v současné době zaměřuje na genderově postižené mladé lidi a jejich rodiče. Doktorka Grossmanová vystupuje v dokumentu What Is A Woman? (Co je to žena?) deníku Daily Wire. Je autorkou pěti knih, mimo jiné Učíš moje dítě CO? – kritiky moderní americké sexuální výchovy, a nejnověji Ztraceni v trans národě: A Child Psychiatrist’s Guide Out of the Madness.
V podcastu deailně vysvětluje pozadí pojmu gender, vzestup a rizika této ideologie, rozdíly mezi biologií, pohlavími a fakty a přesvědčením a aktivismem. Podcast skvěle téma shrnuje a měl by být jedním ze základních materiálů všech profesionálů, kteří téma chtějí jakkoliv řešit, pedagogů i rodičů.
Zuzana Ouhrabková a Vláďa Sojka, kniha, 2023
Máte touhu začít a nevíte, ze kterého konce to vzít? Nebo už jste něco zkusili, ale nedaří se? Udělejte to jednoduše… s touto knihou zjistíte, co znamená živit člověka a jeho mikroby.
Knihu jsem četla už v rukopisu, který mi byl nabídnut k recenzi, a hned mě nadchla, stejně jako i blog autorů na jejich stejnojmenném webu. Fermentované potraviny už roky doporučuji, skoro na každém vystoupení vysvětluji význam mikrobiomu a předávám recept na fermentované ovoce – zavřeniny. V knize se dozvíte mnohonásobně více. Je praktická, odborně skvělá, text je čtivý a fotky k nakousnutí, fakt moc doporučuji. Abych vás nalákala, ještě přidávám recenzi od profesionálky Lucie z České mikrobiomové společnosti ČLS JEP:
„Tahle kniha by neměla chybět na poličce v žádné kuchyni, kde to s jídlem myslí vážně. Obecná předmluva je napsaná srozumitelně, s vtipem a lehkostí, ale přitom velmi precizně mapuje dosavadní stav odborných znalostí o světě lidského mikrobiomu (a velmi případně upozorňuje, jak se orientovat v problematice a nenaletět „krasoslibům“ prodavačů zázraků v barevných lahvích). Autoři dokázali to, co jim mnozí vědci mohou jen tiše závidět — z odborných publikací a diskusí vybrali to důležité a stravitelnou formou to předávají čtenáři tak, aby pochopil podstatu, ztratil ostych z neznámého a dokázal se v problematice orientovat samostatně, jen s použitím pár základních tezí a zdravého rozumu. Krásná práce s češtinou a tvorba vtipných novotvarů je extra bonus. No a přehled vyzkoušených receptů — to je spousta zábavy na mnoho let dopředu. Krásná práce, už se těším na pokusy s misem!“ Lucie Najmanová, PhD., Mikrobiologický ústav AVČR
A pro další studium doporučuji projít i jejich blogy na webu, jako třeba ten o mýtech a bludech ve střevě. Najdete v něm detailně vysvětleno, že ve střevě se nic neukládá, ve střevech nic nehnije, střeva vám neplesniví a nejsou prolezlá kvasinkami, střevo nepotřebuje čistit, střevům nemusíte dodávat probiotika a že střeva nemusíte zbavovat toxinů.
Peter Attia MD Bill Gifford, Kindle, 2023
Bestseller špičkového lékaře. Autor v prvních kapitolách detailně vysvětluje nejnovější poznatky k příčinám nejběžnějších nemocí, které nás zabíjejí, tedy nemocí srdce a cév, cukrovky, nádorových onemocnění a demence. V druhé části knihy řeší, jak těmto nemocem předcházet, a nepřekvapivě přijde na doporučení, která jsou roky známá. Jako nejlepší lék propaguje pohyb a výživu s dostatkem bílkovin a minimem cukrů, aby se omezilo riziko vzniku inzulinové rezistence. Samozřejmě doporučuje i dostatečně spát a pečovat o své emoční zdraví (pohodu), jako pátý pilíř potom propaguje suplementaci, nebo dokonce některé léky, jako třeba statiny snižující cholesterol. Navíc popisuje také třeba příznivý vliv saunování a čištění zubů.
Sama oceňuji detailní a daty podložená vysvětlení, i když mnohé zmiňované je stále ve fázi, kdy potřebujeme další výzkumy. Co mi nesedí, je až extrémní důraz na prevenci v podobě hledání nemocí – tedy vyšetřování a brzkého nasazování léků a nadměrný důraz na použití kontinuálního glukózového monitoru i u zdravých lidí. Z monitorů tělesných funkcí jsem také nadšená a v jejich použití vím nadějný směr moderní medicíny, ale je třeba přiznat, že konkrétně kontinuální glukózové monitory jsou pro zdravé lidi stále spíše experimentem. Obecně je důležitější celková doba navýšení glykémie než jen jeho samotný peak, který je po jídle přirozený.
Autor uvádí, že sám zkoušel v průběhu let veganskou stravu, a poté byl důrazným propagátorem ketodiet. Dnes uznává, že neexistuje jediná správná strava, a obecně doporučuje omezování cukrů, vyšší příjem bílkovin a sledování kalorií. Zde nesouhlasím – důležitější než počty kalorií na talíři je podle mě kvalita stravy, protože konzumace skutečného jídla je nejlepší prevencí přejídání, zatímco naopak konzumace vysoce průmyslově zpracovaného jídla jednoznačně přejídání podporuje. Kniha jde do detailu a je spíš učebnicí pro profesionály. Pro praktická doporučení ke zdravějšímu životu jsou za mě vhodnější ZOE videa a knihy britského profesora epidemiologie Tima Spectora, která zde v blogu také doporučuji.
Bonnie Garmusová, kniha, 2022
Román roku o chytré rebelce, která předběhla dobu, je už teď skoro jistě knihou roku i pro mě! Příběh je v mnohém smutný, zabývá se sociálními tématy a problémy, a je napsán opravdu skvěle. Nastavuje zrcadlo společnosti té doby, a vlastně i našemu chování, a to s humorem i ironií.
Hlavní postava Elisabeth Zottová žije v době, kdy ženy patří za sporák a muži pracují, sportují, myslí a rozhodují. Ona se tomu nechce podřídit, chce jít vlastní cestou jako chemička a dokázat, že zvládne stejně jako muž – a někdy dokonce víc. I když do tohoto života vstoupila s těžkými startovacími podmínkami a stále jí hází klacky pod nohy, nevzdává se. Nebylo v plánu, že jako svobodná žena skončí v televizním pořadu o vaření, ale ani to jí nebrání věřit ve vlastní cíle. Naopak, využívá toho jako příležitosti povzbudit ostatní ženy, aby vzaly svůj život do vlastních rukou. Autorka Bonnie Garmusová je copywriterka a kreativní ředitelka, která pracovala pro celou řadu klientů v USA i v zahraničí, především v oblasti technologií, medicíny a vzdělávání.
Knihu jsem četla v němčině, protože mám zrovna období, kdy mě německé texty baví, ale určitě bude skvělá i v originále – vyberte si jazyk, který vám sedí lépe.
Náročná a depresivní četba, presto doporučuji. Je to neobvyklá kniha mojí oblíbené autorky, německé bestsellerové spisovatelky detektivních románů, které jsem vám už také doporučovala. Tato kniha je kombinací líčení rodinné tragédie, kdy sestra autorky 6 let intenzivně bojuje s rakovinou, metastázemi a komplikacemi terapií, s dokumentací o německém zdravotním systému – a není to veselé. Zjednodušeně je třeba přiznat, že i lékaři (a dokonce i ti němečtí) chybují a jejich chyby mohou ohrožovat životy. Že i mezi lékaři jsou šarlatáni a také že zoufalí pacienti někdy šarlatány vyhledávají, je snadno pochopitelné. K děsivým výjevům je třeba přidat i popsané zkušenosti s nemocniční výživou, včetně nutričního poradenství v nemocnici. Pozitivní na celém popisu je, že čistě léčebné lékařské zákroky jsou na špičkové úrovni a mnohé potíže by mohly být snadno řešitelné. Často jde jen o chybějící empatii, nezájem, ignoraci informací ze strany rodiny.
Film, Netflix, 2023
Výjimečně sem mezi knihy zařazuji i film, protože je mimořádný. Filmový dokument ukazuje konkrétní a děsivý příklad, jak ochrana dítěte za každou cenu může i ubližovat, zničit jeho rodinu a ublížit jemu. Tato tragédie se stala nedávno, a to v bohaté zemi, ve světoznámé nemocnici. Viníci jsou profesionálové – zdravotníci, sociální pracovníci a soudci. A podobných příběhů je více. Za mě je to povinný studijní materiál pro všechny rodiče a zmíněné profese.
Film sleduje příběh Mayi Kowalski, které byl v dětství diagnostikován komplexní regionální bolestivý syndrom (CRPS), následnou rodinnou tragédii a soudní bitvu. Dokument ukazuje, jak vzácná diagnóza jednoho dítěte vedla k obvinění ze zneužívání ve floridské nemocnici. Když byla devítiletá Maya Kowalski v roce 2016 přijata do nemocnice Johns Hopkins All Children’s Hospital, nic ji ani její rodinu nemohlo připravit na to, čím si budou muset projít. Jak lékařský tým začal zpochybňovat vyjádření rodičů dítěte i jejich lékařů a doposud fungující léčbu. Maya se ocitla ve státní péči (jak ona sama dnes uvádí, byla vězněna v nemocnici) navzdory dvěma rodičům, kteří zoufale toužili vzít svou dceru domů.
A tak přemýšlím, jestli už není načase po bojích za ochranu všemožných menšin respektovat, chránit a podporovat i normální rodiče a rodiny?
Dr. Friedrich Pürner, Tři roky Corony – co zbývá? Debata s lékařem epidemiologem o čase restrikcí a o veřejné diskusi.
Friedrich Pürner, podcast, 2023
Výjimečně mezi knižní doporučení vkládám i další podcast. Je o německém řešení pandemie koronaviru, které bylo v mnoha ohledech stejně špatné jako to naše. Jde o rozhovor s lékař epidemiologem, který v čase pandemie jako vedoucí oddělení veřejného zdravotnictví zažil první dvě vlny koronaviru v ohnisku dění. Jeho závěr: To, že se covid stal krizí takového rozsahu, není primárně způsobeno nebezpečností viru, ale chybami v našem zdravotnickém systému.
Dr. Friedrich Pürner je dalším profesionálem, který od počátku pandemie nejdříve interně, poté i veřejně kritizoval nesmyslná opatření, roušky, lockdowny, očkovací nátlak, cenzuru dat a umlčování odborné debaty. V hodinovém rozhovoru je vysvětlení k tomu, co se dělo, ale i skvělá doporučení pro budoucnost.
Například doporučení k případným potížím po očkování – ve zkratce: pokud je máte, běžte k lékaři a potíže s ním řešte, nezapomeňte je také nahlásit. Ale jestli jste už očkovaní a nic vám není, neřešte, co by mohlo být, očkování už nezvrátíte. Nejdůležitější je zůstat v pohodě, protože chronický stres sám o sobě poškozuje imunitní systém. A co by dělal jako ministr zdravotnictví? Jedna z nejdůležitějších funkcí ministra by měla být podpora prevence, udržování lidí ve zdraví.
Dr. Purner je i autorem knihy o pandemii paniky a nemocném zdravotním systému – tak ji hned objednávám a napíši o ní později. Diagnose Pan(ik)demie Das kranke Gesundheitssystem
Marty Kendall, blog, 2023
Toto není kniha, ale blog. Protože jich ale běžně čtu několik denně, a protože jsou mnohé z nich opravdu skvělé, rozhodla jsem se s vámi občas sdílet své doporučení i na ně. Autorem blogu je inženýr Marty Kendall, který se snaží optimalizovat výživu pomocí přístupu založeného na datech. Na svém webu OptimisingNutrition publikuje detailní výživové analýzy podložené odkazy na kvalitní studie. Tentokrát doporučuji jeho příspěvek vyváženě popisující rizikovost výkyvů krevního cukru, ve kterém vyhodnocuje, jaké jsou přirozené výkyvy krevního cukru a jak rozumět datům z kontinuálních glukozových monitorů.
Pár citací z blogu:
„S nárůstem počtu kontinuálních glukometrů se stále více lidí obává ‚prudkých nárůstů glukózy‘ a používá ‚glukózové hacky‘, jako je pití jablečného octa a ‚oblékání sacharidů do tuků‘, aby si udrželi stabilní hladinu krevního cukru / křivku na kontinuálním glukozovém monitoru (CGM). Mezitím mnozí z ‚davu založeného na důkazech‘ reagovali tvrzením, že na výkyvech glukózy není nic špatného, neměli bychom se bát ovesné kaše a ovoce. Jako obvykle je optimální rovnováha někde mezi těmito extrémy. Abychom vám pomohli najít zdravou rovnováhu, věnujeme se v tomto článku zdravé variabilitě glukózy a způsobům, jak jí dosáhnout.“
„Lidé, kteří jsou štíhlí a mají dostatek svalů, mají stabilní hladinu glukózy bez ohledu na to, co jedí. Bohužel však pouhou ‚kontolou glukózy‘ nezískáte štíhlou postavu ani metabolicky zdravý organismus.“
„Zatímco velké vzestupy a pády glukózy vedou k nadměrnému hladu, určitá variabilita glykémie je zdravou součástí signalizace chuti k jídlu. Před jídlem bychom měli mít hlad, ale ne příliš velký.“
„Když naše glykémie klesne výrazně pod normál, máme mnohem větší hlad – náš ještěrčí mozek převezme vládu a my tíhneme k energeticky vydatným, málo sytým a na živiny chudým potravinám.“
„Skutečný problém je plocha pod křivkou. Sacharidy zvyšují hladinu glukózy a inzulínu, zatímco tuky udržují hladinu glukózy na vyšší úrovni po delší dobu. Takže skutečným problémem, který způsobuje, že naše glykémie je déle zvýšená, nejsou sacharidy NEBO tuky, ale sacharidy a tuky.
Chcete-li snížit plochu pod křivkou glykemie a inzulínu a zvýšit pocit sytosti a snížit chuť na jídlo, musíte ve svém jídelníčku omezit sacharidy a/nebo tuky a zároveň upřednostnit potraviny a jídla, která obsahují více bílkovin, vlákniny a základních živin, které z jídla potřebujete.“
Shrnutí:
Richard Louv, kniha, 2005
Další kniha, kterou už jsem četla dříve, ale běžně se k ní vracím, a hlavně ji stále doporučuji.
Podle autora jsou naše děti první generací, která je vychovávána bez smysluplného kontaktu s přírodou. Ve své knize Poslední dítě v lese jasně vysvětluje, proč to tak je, proč je to problém a jak ho řešit.
Tezí knihy Poslední dítě v lese je, že dnešní děti trpí nedostatkem pobytu v přírodě. Richard Louv vysvětluje, že hrabání se v půdě nebo toulky lesem jsou pro vývoj každého dítěte nezbytné, a předkládá důkazy, že pobyt venku pomáhá zmírnit příznaky ADHD. Porucha spojená s deficitem přírody podle něj přispívá ke sníženému využívání smyslů, potížím s pozorností, zvyšuje riziko obezity, emočních a fyzických onemocnění. V knize najdete zásadní studie k vývoji dítěte a přírodnímu prostředí. Za mě je to povinná četba pro pedagogy i rodiče.
Anna Nováková, kniha, 2021
Kniha, kterou jsem dostala od autorky a ráda doporučuji. Najdete v ní praktický návod, jak zvládnout povolené břišní svaly po porodu, jak cvičit, dýchat a hýbat se i během těhotenství. A mnohá další doporučení včetně videí najdete i na webu autorky: https://coreyoga.cz
Linda Pacourková, kniha, 2022
Další kniha, kterou jsem dostala od autorky a kterou doporučuji zejména lidem řešícím toto zánětlivé onemocnění. V knize vypráví Linda svůj vlastní příběh – od intenzivního sportu přes ochromující bolesti, hledání diagnózy a léčbu až po převzetí zodpovědnosti nad svým zdravím. Dozvíte se, co jí pomohlo dostat nemoc do remise. V knize najdete také další příběhy lidí s Bechtěrevovou nemocí a rozhovory s mnoha lékaři, kteří nemoc léčí.
Jako bonus doporučuji poslechnout si i rozhovor s Lindou, kterou jsem pozvala do svého podcastu.
Podcast a jeho transkript, 2023.
Už minulý měsíc jsem vám doporučovala sledovat aktuálně snad nejlepší výživové podcasty z Velké Británie, nebo alespoň číst jejich přepisy. Dnes doporučuji konkrétně podcast o vysoce průmyslově zpracovaných produktech. Zde jen pár citací z něj:
„Dříve jsme si mysleli, že problémem jsou kalorie. Teprve v posledních třech letech nové výzkumy odhalily, že ultra zpracované potraviny mohou být přímo zodpovědné za vznik obezity a vážné poškození našeho zdraví.“
„Způsobují ultra zpracované potraviny obezitu? Ano, je zodpovědná za pandemickou obezitu, takže způsobuje. Je hlavní příčinou obezity na populační úrovni.“
„Lidé ale zpracovávají potraviny už miliony let, a to naprosto přesně od doby, kdy jsme poprvé uřízli kus masa z mamuta a začali vařit. Ano, my jsme tloukli a mleli a extrahovali a solili a udili, a to všechno se děje už stovky tisíc let. Ale ultra zpracování je něco úplně jiného. Ultra zpracování je o tom, že v širokém slova smyslu vezmeme tradiční potraviny a navrhneme je z co nejlevnějších surovin tak, aby bylo velmi těžké je přestat jíst, a děláme to pro zisk. A to je velmi důležitá část definice, že ultra zpracování je o zisku. Není to o výživě.“
„Většina, téměř všechny komerčně dostupné snídaňové cereálie jsou ultra zpracované. Téměř všechno pečivo ze supermarketů je ultra zpracované. Téměř všechny ochucené jogurty jsou. A oblastí, kde by si jejich spotřeby nemuseli všimnout, by byly typické obědy, na které chodíme ve Velké Británii, obědy, balíček křupavých věcí.“
Jordan B. Peterson, podcast, 2023
Podcast, ve kterém se sešly dvě osobnosti nad výživovými tématy. Hostitel Jordan B. Peterson je kanadský profesor psychologie, klinický psycholog, autor bestsellerů a moderátor podcastu o vzdělávání „The Jordan B. Peterson Podcast“.
Hostem podcastu je Dr. Peter Attia, lékař vyškolený na Stanfordu / Johns Hopkins / NIH, který se zaměřuje na aplikovanou vědu o dlouhověkosti, prodlužování lidského života a jeho kvality. Jeho vlastní pořad Drive má více jak 50 milionů stažených epizod a vysvětluje témata jako cvičení, biochemie výživy, kardiovaskulární choroby, Alzheimerova choroba, rakovina nebo duševní zdraví.
Z podcastu mě zaujalo shrnutí, že vše, co nám škodí, ať je to kobliha nebo láhev vína, krátkodobě dělá dobře, a pro odolání nadužívání těchto požitků potřebujeme smysl života, vizi, co chceme být, čeho chceme dosáhnout, něco silného, co stojí za to ovládnout své krátkodobé požitky.
Lollektiv autorů, německá kniha, 2018
Knihu jsem přečetla, jakmile vyšla, a nadchla mě. Opakovaně se k ní vracím, a proto ji zařazuji i do mého čtenářského listu. O keto stravě dnes píše každý druhý influencer a hubnoucí herečka, ale toto je konečně dílo odborníků, nejdetailnější a nejodbornější vysvětlení souvislosti mezi keto stravou a zdravotním stavem.Upozorňuji, že nejde o návod na hubnutí. Jde o odborné vysvětlení, jak se vytváří a jak fungují keto látky v těle, jak mohou lékaři používat keto stravu v rámci léčby. Tuto „učebnici“ bych doporučila každému lékaři a výživáři.
Bella Figura: Jíst, milovat a žít po italsku je pohodový příběh o životě v Itálii, o jídle bez stresu a bez počítání kalorií, o tom, jak si užívat života. Knihu mi doporučila kamarádka, já ji objednala v originále a během dvou dnů si poslechla v autě.
Autorka Kamin Mohammadi je exilová íránská spisovatelka a novinářka, která nyní žije mezi Florencií a Londýnem. Mohammadiová začíná knihu popisem svého ponurého, depresivního života v Londýně. Práce, rychlá chůze, abyste se dostali tam, kam potřebujete, káva na cestách, jedna módní dieta a cvičební plán za druhým, a přesto jen přibírá a ještě k tomu má i akné. Když přijde o práci, rozhodne se na rok přestěhovat do Florencie, aby mohla pracovat na knize. V knize v průběhu jednoho roku v Itálii popisuje své zážitky. Každá kapitola představuje jeden měsíc a obsahuje několik jednoduchých receptů a smysluplných doporučení, jako třeba:
Bella Figura v doslovném překladu znamená „krásná postava“, ale význam může být mnohem širší. Součástí konceptu Bella Figura je i hledání radosti ze života, včetně užívání si jídla. V každé kapitole jsou i jednoduché italské recepty, které se zaměřují na používání čerstvých sezónních surovin. Nejde o to vyhýbat se těstovinám, protože obsahují příliš mnoho sacharidů, ale o to být v přítomnosti a jídlo si vychutnávat. Když autorka – hlavní hrdinka zpomalí a začne si užívat jídlo, cítí se více přítomná, více si uvědomuje, jak vyživuje své tělo, začíná si skutečně budovat sebevědomí. Začíná se po letech cítit vitální a plná energie – bez drahých detoxů, bez sledování kalorií, bez diet a módních výstřelků. A paradoxně je jí čím dál lépe, zbaví se nadbytečných kilogramů i akné.
Nejsledovanější podcast o zdraví ve Velké Británii. Přední světoví vědci v podání generálního ředitele společnosti ZOE Jonathana Wolfa přístupnou formou vysvětlují nejnovější poznatky z oblasti zdraví, výživy a střevního zdraví, které vám pomohou zlepšit vaši váhu a zdravotní stav. Častým hostem těchto podcastů je i můj oblíbený lékař, profesor Tim Spector, jehož knihy zde v blogu také doporučuji.
Podcasty můžete samozřejmě poslouchat, ale v odkaze jsou i jejich kompletní přepisy v anglickém jazyce, a proto je mohu doporučit i ke čtení.
Dr. Giles Yeo, 2021 – audiokniha
Dr. Giles Yeo je profesorem na Cambridgeské univerzitě a jeho výzkum se zaměřuje na genetiku obezity. Je autorem dvou knih – Gene Eating: Proč se kalorie nepočítají (Why Calories Don’t Count) a Příběh lidské chuti k jídlu: Jak jsme se zmýlili ve vědě o hubnutí (The Story of Human Appetite). Je dalším z mezinárodně uznávaných odborníků, kteří už roky bourají nesmyslnou teorii o smysluplnosti stavět zajištění zdravé hmotnosti na jakémkoliv nepřirozeném a prakticky i nereálném hlídání kalorií. V knize Gene Eating: Proč se kalorie nepočítají zpochybňuje tradiční model a ukazuje, že všechny kalorie nejsou stejné. Zabývá se tím, proč jsou populární diety úspěšné alespoň krátkodobě, proč nakonec selhávají a co má vaše prostředí společného s vaší tělesnou hmotností.
Zde pár citací z jeho vyjádření:
Dvořák Jiří a kolektiv, Grada, 2022 – kniha
Knihu jsem dostala a poctivě přečetla. Na pozadí zajímavých osobních osudů kolektiv čtyř lékařů předává své zkušenosti i obecná doporučení pro zdravou výživu a život. Kniha je hezky ilustrovaná a dobře se v ní listuje. Doporučení jsou většinou základní, některá z nich jdou více do detailu a jsou založena na nových poznatcích. V knize najdeme i doporučení zastaralá, jako třeba pít nízkotučné mléko nebo zahajovat den vydatným jídlem.
Professor Tim Spector, 2020 – audiokniha
Další a opět výborná kniha od britského profesora epidemiologie Tima Spectra. Tentokrát detailně rozebírá nesmyslná dietní tvrzení, nejvíce to hlavní o kaloriích. Vysvětluje zdánlivě logické tvrzení, že pro změnu hmotnosti je zásadní méně jíst a více spalovat. Tvrdí, že různá těla reagují na příjem potravy různě a hlavní jsou rozdíly ve střevech, respektive v mikrobech, které ve střevech žijí a pracují. Zdravá a především pestrá populace mikrobů je podle něj pro zdravou stravu důležitější než vyřazení tuků, škrobů nebo čehokoli, co nejnovější módní dieta označila za zloducha dne. Ne že by neměl své padouchy, těmi podle něj jsou cukr a trans mastné kyseliny. Sám doporučuje středomořskou stravu postavenou na zelenině, olivovém oleji, sýrech, ovoci a červeném víně. Maso je podle něj prospěšné jen omezeně. Kávu i čokoládu doporučuje. Kniha je tak vhodná pro zájemce o zdravé jídlo bez potřeby cokoliv ze základních potravin vylučovat.
Citace z knihy
„Plnotučný sýr (nikoli však máslo), navzdory obsahu nasycených tuků, zdaleka nepředstavuje riziko srdečních onemocnění, ale má trvale ochranný účinek na srdeční onemocnění a úmrtnost.“
„Bylo zjištěno, že nepasterizovaný tvrdý sýr podávaný s antibiotiky urychluje dobu rekonvalescence a snižuje odolnost bakterií ve srovnání se sterilními průmyslovými sýry.“
Max Lugavere, 2020 – Kindle
Moderní svět se od dob, kdy jsme byli lovci a sběrači, dramaticky změnil, což způsobilo rozsáhlou úzkost, stres a nemoci, kvůli nimž si naše mozky zoufají. Věda však dokazuje, že tělo a mozek lze uzdravit pomocí protokolů životního stylu, které nám pomohou znovu získat naše kognitivní právo.
V knize Geniální život Lugavere rozšiřuje plán Geniální potraviny, který se zaměřoval na výživu a její vliv na zdraví mozku, a rozšiřuje jej o kompletní protokol životního stylu. Nyní víme, že zdraví našeho mozku – včetně kognitivních funkcí a emoční pohody – závisí na zdraví našeho střevního, endokrinního, srdečního a nervového systému, protože mezi všemi systémy existuje neustálá zpětná vazba. Kniha Geniální život, která čerpá z celosvětového výzkumu cirkadiánní biologie, psychologie, prevence demence, optimalizace kognitivních funkcí a fyziologie cvičení, ukazuje, jak integrovat zdravá rozhodnutí do všech aspektů naší každodenní rutiny: stravování, cvičení, spánku, detoxikace a dalších, abychom vytvořili zdravý základ pro optimální kognitivní zdraví a výkonnost.
Knihy na naprosto nevýživové téma. Série 4 krimipříběhů pro trénování německého jazyka i oddych od práce. Autorka Charlotte Link je nejúspěšnější současnou německou spisovatelkou. Její kriminální romány jsou mezinárodními bestsellery, které opakovaně obsazují žebříček bestsellerů Spiegelu na první pokus. Jen v Německu se už prodalo přes 33 milionů knih. Kdybych její knihy měla popsat v pár slovech, tak je to kombinace napětí a emocí. Doporučuji pro všechny, kdo rádi krimipříběhy a němčinu.
Anderberg Johan, Scribe Pubn, 2022 – Kindle
Švédský hlavní epidemiolog Anders Tegnell je pro mě hlavním hrdinou celé pandemie. Zvládl jí zemi provést s podprůměrnými ztrátami a minimální nadúmrtností, a přitom v pohodě, bez lockdownů, bez zavírání škol, bez nařizování roušek a plošných testů. Jak to zvládl? Tvrdou prací, sledováním a analýzou dat a s podporou mnoha dalších kolegů.
Kniha Stádo je nejen o jedinečné švédské strategii covid-19, ale i o historii epidemiologie a je fantastická. Čte se jako napínavá kriminálka – minimálně tedy pro čtenáře, jako jsem já, kteří milují data, fakta, souvislosti a medicínu. Autor nabízí detailní popis postupu země, která zvládla udržet klid i v časech celosvětové hysterie. Autor knihy, novinář Johan Anderberg vypráví neuvěřitelný příběh malého národa, který v boji proti největší celosvětové pandemii za posledních sto let zvolil překvapivě odlišný přístup. Nejprve vláda nezavedla žádná omezení. Pak odmítla nařídit nošení roušek. Zatímco zbytek světa se díval s nedůvěrou, odsouzením, obdivem a dokonce závistí, Švédsko ustálo svůj postoj.
Linda Pacourková, Euromedia Group, 2022 – kniha
Znáte ankylozující spondylitidu neboli Bechtěrevovu nemoc? Linda se s ní seznámila ve dvaceti letech a nemoc jí převrátila život vzhůru nohama. V knize vysvětluje, jak nemoc zvládá, a předává mnoho dalších příběhů i rozhovorů s profesionály, kteří nemoc léčí.
Z jejího popisku: „Bolesti zad trápí možná i víc než 80 % populace. A záhadným způsobem to nikomu nevadí. Na bolavá záda si všichni vlastně zvykli. Mezi námi ale žije zhruba 1 % lidí, kteří své bolesti řešit musí. A čím dříve, tím lépe. Pokud tak neudělají, může jim zatuhnout páteř či klouby a už není cesty zpět. Naštěstí jsem vzala zdraví do vlastních rukou a dostala nemoc do remise. Mám pro vás svůj osobní příběh, příběhy ostatních bechtěreviků, a hlavně odborné informace od lékařů přes fyzioterapeuty a výživové poradce až po porodní asistentku. Vyzpovídala jsem je všechny.“
S Lindou jsem už natočila i podcast, který najdete na Spotify i dalších běžných platformách.Bonusová iInfografika k němu je na pickey.
Todd Tucker, University of Minnesota Press, 2006 – Paperback
Kniha vysvětluje fascinující studii z období druhé světové války, kdy dobrovolníci – zdraví mladí muži, kteří odmítali bojovat, podstoupili drastickou nízkokalorickou dietu. Cílem studie byla dokumentace hladovění a souvisejících potíží a řešení, aby poznatky mohly pomoci zachraňovat oběti hladomoru v Asii a Evropě po válce.
Autor knihy přibližuje Dr. Ancela Keyse, autora studie, její účastníky, a hlavně nabízí detailní a děsivý popis fyziologických a psychologických účinků přísné nízkokalorické diety na jedince. Studie z etických důvodů nemůže být zopakovaná, a tak dodnes zůstává citovaným zdrojem informací, které lze využít při poruchách příjmu potravy, výživě a stravovacích potřebách.
„Hungry people mindlessly follow orders. You feed them enought and right away they demand self-goverment.“
„Hladoví lidé bezmyšlenkovitě plní rozkazy. Když je dostatečně nakrmíte, hned se dožadují samosprávy.“
Karsten Dusse, Heyne Verlag, 2019 – audioknihy
Kriminálka, lekce mindfulness, výsměch moderní společnosti – a to vše s humorem (včetně černého), ironií a ezoterikou. Autorem je německý advokát, který během několika let napsal 4 díly této série – a všechny se okamžitě staly bestsellery. Na jejich motivy právě Netflix připravuje seriál, který by měl být letos k vidění.
Hlavním hrdinou knih je právník, který se podle principů svého mindfulness coach promění ve vraha s pozorností, a tak rychle a efektivně řeší své problémy. Popisované situace odráží dnes běžný život. Témata jsou podána slušně, ale zcela bez politické korektnosti, a to od elektroaut a koleběžek přes sekty až po gender. Úžasné oddechové čtení nebo poslech – sami jsme po audioknihách dokoupili i verze pro Kindle, protože ta němčina je dokonalá. Pro mě jde snad o nejzábavnější knihu, jakou jsem kdy četla.
Tim Spector, Vintage Digital, 2020 – Kindle
Káva může zachránit váš život, počítat kalorie je nesmysl, umělá sladidla poškozují mikrobiom, obiloviny jsou prospěšné, když nebudou mít podobu mouky, a jedení vysoce průmyslově zpracovaných produktů vede k přejídání. To je jen pár citací z knihy Tima Spectora, britského profesora epidemiologie, který mimo jiného sleduje vliv výživy, naší genetiky a mikrobiomu na zdraví a detailně vysvětluje, co vše už o výživě víme, jak jsme se v mnohém mýlili a jak máme jíst. Ve 20 kapitolách bourá roky předávaná tvrzení o jednoznačné škodlivosti soli nebo prospěšnosti ryb, o suplementech, stravě pro těhotné, alkoholu, kávě i vodě.
Mnohá z probíraných tvrzení také roky vysvětluji a uvádím na pravou míru, ale v knize je máte mnohem detailněji vysvětleny, navíc v souvislosti s genetikou a mikrobiomem, s podložením v nejkvalitnějších studiích. Kniha Spoon-Fed nás nutí zpochybnit každý dietní plán, vládní doporučení, zázračný lék nebo etiketu na potravinách, s nimiž se setkáváme. Co autor doporučuje? Skutečné minimálně zpracované jídlo, dostatek rostlinné stravy s prospěšnými flavanoidy a vlákninou, fermentované potraviny, a také jíst pestře a v pohodě.
Mark Woolhouse, 2022 – audiokniha
Profesor Mark Woolhouse je profesorem epidemiologie infekčních nemocí, byl členem poradní skupiny skotské vlády pro covid-19 a podvýboru vědecké poradní skupiny pro mimořádné události vlády Velké Británie. Už v lednu 2020 předpověděl, že celý svět čeká těžká cesta, a varoval hlavního lékaře Skotska, aby Spojené království urychleně zahájilo přípravy. V knize odhaluje nerespektování rad, frustraci z jednání s politiky a chybné kroky, které vedly k úmrtí zranitelných lidí, poškození živobytí a narušení vzdělávání. Vysvětluje nesmyslnost dlouze trvajících lockdownů. Varuje, že až přijde další pandemie, nesmíme panikařit, a tak krizi ještě zhoršovat. Předkládá přesvědčivé argumenty, že lockdowny, který omezovaly naše životy více než rok, byly chybou. Vysvětluje, jak restrikce působily větší škody, pokud jde o ekonomické, sociální a širší zdravotní dopady, než samotný covid-19. Určitá forma omezení byla i podle něj pravděpodobně nevyhnutelná, ale protáhla se na příliš dlouhou dobu. Namísto „líného“ řešení v podobě plošných lockdownů se podle něj mělo zaměřit na ochranu nejzranitelnějších osob a těch, kteří s nimi pravidelně přicházejí do styku. Kniha komplexně předkládá argumenty proti restrikcím spolu s jasným vysvětlením základních epidemiologických pojmů a čerstvými poznatky z první linie vědeckého poradenství během pandemie.
Poznámky z knihy:
Proč Profesor Woolhouse kritizuje lockdowny? Jejich význam byl podle něj přeceněný, jejich rizika nebyla brána v potaz a nechránily zranitelné. Předpokládá, že při zpětném vyhodnocení řešení pandemie budou odsouzeny jako obrovské pochybení. Kniha detailně vysvětluje pojmy související s pandemií, důvody a pozadí rozhodnutí, vyhodnocuje jednotlivé kroky a doporučuje postup stavět na datech. Z příkladů nejvíce oceňuje švédský postup, z konkrétních opatření nejvíce doporučuje cílenou ochranu rizikové skupiny.
2000 - 2023 © PharmDr. Margit Slimáková, Březinova 2, 186 00 Praha 8, IČ: 46219242, DIČ: CZ6962244256, zapsaná v živnostenském rejstříku.
Zásady cookies / Ochrana osobních údajů / Všeobecné obchodní podmínky
Tyto stránky slouží pouze pro informativní účely a nenahrazují lékařskou péči. / Web je archivován Národní knihovnou ČR.
Stock Photos provided by Depositphotos
Díky za tipy na knihy . Taky čtu denně a všechny žánry všeho druhu, rozečtených mám minimálně 10 knih…aby to bylo pestré