Mohlo by se zdát, že bychom měli aktuální výživová doporučení úplně ignorovat, chvílemi snad dělat přesný opak toho, co odborníci radí. Nejde totiž jen o drobné změny, ke kterým v průběhu let dochází, ale často o naprosté obraty. Vypadá to na výživovou revoluci!
Některé omyly jsem dříve také neodhalila a předávala. Za svá pochybení se omlouvám! Velké množství mylných tvrzení, na kterých mnozí oficiální experti dokonce doposud lpějí, jsem však roky vysvětlovala a vyvracela. Jaké jsou naše znalosti, kterými můžeme aktuální omyly uvést na pravou míru?

Mezi prvními zelenými lístečky, které se hned v březnu prodírají ze země, jsou často právě jedlé rostlinky, z nichž mnohé hanlivě označujeme jako plevel. Mohou být po zimě první úrodou na zahradě, první čerstvou zeleninou. Přinesou na naše talíře novou chuť, ozdobí jej barvami a tělu dodají dávku těch nejčerstvějších vitamínů a dalších rostlinných prospěšných látek.
Divoké byliny mohou výživově předčit i běžně pěstované rostliny. Jaké bioaktivní látky obsahují a jak působí v těle?

Po rozběhnutí projektu Globopolu Pilotní testování zlepšení nemocniční stravy se vytvořila pracovní skupina na Ministerstvu zdravotnictví, která téma zlepšení nemocniční stravy také řeší. Výsledkem jejich práce je Metodické doporučení, které je však dost nešťastně schované ve Věstníku MZ, a tak pro mnohé samotné nutriční terapeuty neznámé. Jeho vydání velmi vítáme, a i proto rádi pomůžeme s jeho propagací.
Novému doporučení přejeme především brzké uvedení do praxe. Popsané návrhy na další zlepšení sami dále rozpracujeme a nabídneme MZ i jednotlivým nemocnicím.

Práce na směny je sama o sobě pro náš organismus zvýšenou zátěží. Pokud k ní přidáme ještě nepravidelné jídlo v průběhu dne a noci, jeho stav se může zhoršovat. Přitom lidské tělo nepotřebuje téměř nepřetržitý přísun energie a živin. Naprostá většina z nás může vydržet několik hodin, a dokonce i několik dní bez jídla.
Co doporučuji? Zkuste si nastavit jednotný stravovací režim bez ohledu na směny a jezte ve dne. Lepší je jíst střídmě, než se přejídat. Noc v práci vždy poctivě dospěte.

Snídaně se roky propagovala jako nejdůležitější jídlo dne. Snídaně měla podle mnoha expertů rozběhnout metabolismus a snižovat množství snězeného jídla za den. Mnohé zdravotní benefity přiznávají také studie. Potíž je ale v tom, že se jedná o pozorovací studie, které nemohou prokázat žádnou příčinnou souvislost.
Výsledky takovýchto studií totiž nepotvrzují kvalitní kontrolované klinické studie ani naše historické zkušenosti a aktuálně se dokonce objevují studie dávající do souvislosti prospěšnost omezení času, kdy se přes den jí, kterého lze dosáhnout právě třeba i posunutím anebo vynecháním snídaně.

Nejvášnivější debaty vzbuzuje zdravotní vliv masa na člověka. Podle některých nás maso jenom zabíjí, podle jiných je přirozenou výživově bohatou potravinou. Počátkem roku 2019 vydala komise EAT-Lancet zprávu v níž doporučuje zásadní omezení masa ve stravě.
Reakcí jsou zprávy a zamyšlení jiných odborníků, kteří doporučení zásadně omezovat maso vnímají jako eticko-ekologický nátlak, aniž by smysluplnost omezování konzumace masa potvrzovaly robustní klinické studie.

Více než sto let byli obézní lidé nuceni počítat kalorie. Terapie obezity byla postavena na jednoduchém doporučení: jezte méně a více se hýbejte. Nastal boom dietních potravin a nějakou dietu držel každý druhý. A spolu s tím došlo k největšímu rozvoji obezity a souvisejících chorob.
Studie potvrzují, že více jak u 80 % dietujících se s časem hmotnost znovu zvyšuje. Proč? Dlouhá léta se tento jev vysvětloval jejich lenivostí a hloupostí. Je ale skutečně pravda, že jsou miliony lidí s totožnou zkušeností prostě jenom hloupí? Není problém v samotném tvrzení, že prostým sčítáním a odčítáním kalorií zhubneme?

Mezi příčiny dny se řadí genetická dispozice a nevhodná strava. Základem běžné terapie je vynechání potravin, ze kterých vzniká kyselina močová. Konkrétně jsou to potraviny s vysokým obsahem purinů.
Nejlepší prevencí se zdá být snížení příjmu fruktózy a alkoholu, zároveň výběr stravy s nižším obsahem všech cukrů. Tím se předejde vzniku inzulinové rezistence a ztučnění jater. Běžný příjem masa a ryb pravděpodobně nemá u zdravých jedinců vliv na vznik dny, protože se při něm také zvyšuje vylučování kyseliny močové.

Je to téměř pravidlo: co upraví průmysl, to je výživově špatně. Sáhne-li na přirozené sacharidy, výsledkem je cukr, bílá mouka a džusy z ovocných koncentrátů s vysokým glykemickým indexem. Sáhne-li na tuky, jsou výsledkem margaríny, rafinované oleje a částečně ztužené tuky plné zdraví škodlivých transmastných kyselin. Pokud sáhne na kravské mléko, výsledkem je výrobek, po kterém nekojené děti tloustnou a mají našlápnuto k metabolickému syndromu.
Majstrštykem lobbistů potravinářského průmyslu je současný stav: margaríny a kojenecká mléka se s požehnáním odborníků daří prodávat jako lepší produkt než původní přirozený originál, cukr a čisté škroby jako neškodnou výplň stravy.

V těle máme vlastní bojovníky proti stárnutí, jen je potřebujeme dostatečně podporovat. Jmenují se mitochondrie, jsou nezbytné pro zajištění energie na vše, co děláme, od dýchání až po pohyb a učení. Mitochondrie přeměňují jídlo, které sníme, a kyslík, který dýcháme, na energii.
Jejich omezená výkonnost znamená nedostatek energie, únavu, poruchy paměti a zrychlení stárnutí. Porucha jejich funkce je spojována s mnoha zdravotními potížemi včetně neurologické a svalové degenerace, nemocemi srdce a cév, obezitou a cukrovkou.