Proč vytvářet, přebírat a udržovat zvyky? Protože nás ukotvují v časech nejistoty a strachu. Když se nám svět hroutí, znamenají stabilitu a kontinuitu, zklidňují, mohou nás propojovat s předky a s historií země. Rituály mohou také pomoci udržet zdraví prospěšné návyky, a tak i podporovat zdraví.
Tradičním rituálům se věnuje mnoho historických knih. Na některých místech světa se nepřetržitě udržují, jinde je lidé znovuobjevují. Sama se zde věnuji vlastním rituálům, jejichž vytváření a udržování je na každém z nás.

Jak zvládat chutě na sladkosti, nechuť k pohybu, stres v práci a povinnosti doma, prevenci nemocí a léčbu stravou, kariéru, kritiky i stárnutí? Toto je název a popisek mojí právě dopsané knihy. Texty jsou už v péči úžasné grafičky Emy, po jejím dotažení grafiky a ilustrací k dokonalosti vše přebere tiskárna a od 18. listopadu knihkupectví.

A o čem kniha je? Samozřejmě opět o zdraví! Předávám v ní inspiraci, jak co nejlépe jíst a žít, jak si užívat život a zůstat v pohodě. Tentokrát více praktičtěji, v podobě otázek a odpovědí, s novými kapitolami i tématy, k tomu i s pár recepty. A zde ochutnávka jednoho z mých doporučení.

Ze všeho nejvíce doporučuji zajišťovat vitamíny stravou a v případě vitamínu D i sluncem. Tentokrát však musím pod tíhou shromážděných studií přiznat, že pro mnohé z nás strava a slunce nebude stačit, že nyní se zdá suplementace vitamínem D minimálně po dobu epidemie a ročního období s minimem slunečního záření jako nezbytná a doporučuji ji. Kolik, kdo a kdy by měl užívat? Zde překlad aktuální výzvy zahraničních vědců a lékařů s konkrétními doporučeními.

Výživa ve školách se dnes k dětem dostává dvěma způsoby. První z nich je tzv. doplňkový prodej, který je zpravidla nabízen ve školních bufetech a automatech. Druhou cestou jsou obědy vařené ve školních jídelnách. Prodeje v bufetech a automatech běželi pár let od revoluce bez jakéhokoliv omezení a nyní je jen omezeně reguluje Pamlsková vyhláška.  Vaření ve školních jídelnách se dodnes řídí vyhláškou, která je stará víc než čtvrt století.
Především díky tlaku rodičů a médií už došlo k určitému zlepšení, ale přesto by šlo ve školkách a školách jíst ještě mnohem lépe. Jak toho dosáhnout?

Jasně že člověk je tvor společenský a prospívá mu dobrá nálada, čas s přáteli a dobré rodinné vztahy. Jenomže dnes jsme často doslova přehlceni – přemírou reálných povinností a možností i virtuálních přátel a online zábavy. Chybí nám čas být jen sami sebou, vnímat své tělo a myšlenky.
Jak prospívá klid? Ticho podporuje tvorbu nových mozkových buněk, snižuje hladinu stresového hormonu kortizolu a může snižovat krevní tlak, zmírňovat napětí a úzkost. Čas jen se sebou je prostor pro vnímání potřeb vlastního těla, pro obnovení vztahu k němu, pro péči o sebe.

Najít souvislost mezi akutními trávicími potížemi a třeba salátem nebo salámem, který obsahoval bakterie salmonely, je zpravidla relativně snadné. O mnoho těžší je najít jednoznačnou souvislost mezi nádorovými nemocemi, poruchami imunity anebo psychiatrickým onemocněním a třeba přejídáním se cukty nebo koktejlem potenciálně toxických látek a jejich metabolitů, které konzumujeme nebo přijímáme jiným způsobem po dlouhá leta.
Jedná se například o konzervanty z kosmetiky a jídla, dusitany ze salámů a rezidua hormonální antikoncepce z vody. Uvedené vlivy působí dlouho a jsou mnohočetné. 

Leptin je hormon, který reguluje příjem a výdej energie a metabolismus. Je nejdůležitějším hormonem, pomocí kterého můžeme vysvětlit, proč se někdy cítíme sytí a jindy hladoví. Vysoká hladina leptinu v organismu signalizuje mozku, že jsme nasycení a máme zastavit příjem potravy. Nízká hladina leptinu vede k hladu a touze po jídle.
Proč však rychlá redukce ani pojídání pilulek s leptinem nefungují? Jak překonat leptinovou rezistenci a nejlépe dosáhnout zdravé hmotnosti?