Hesla od:

Přerušovaný půst

Přerušovaný půst (intermittent fasting, IF) je označení pro stravovací vzorec, kdy se střídají fáze půstu a fáze jídla. Nepopisuje konkrétní složení jídelníčku ale dobu, kdy jídlo zařadit.

Běžné vzorce přerušovaného půstu jsou:

  • 16/8 (16 hodin půstu a osmihodinové okno pro jídlo) – doporučováno spíše pro muže
  • 14/10 (14 hodin půstu a desetihodinové okno pro jídlo) – doporučováno spíše pro ženy

Při přerušovaném půstu typu 16/8 může být např. vynechána snídaně, začíná se obědem v 11 hodin, pak může následovat odpolední svačina a končí se večeří v 19 hodin. Kalorický příjem se u přerušovaného půstu nemění. Během období půstu je ale třeba dbát na dostatečný příjem tekutin (čistá voda, neslazený čaj, ale možná je i káva), díky kterému překonáme zároveň možnou únavu.

Přerušovaný půst zlepšuje inzulínovou senzitivitu a zvyšuje hladiny růstového hormonu, čímž podporuje spalování tuků a budování svalové hmoty, zlepšuje buněčnou regeneraci, snižuje riziko srdečních onemocnění a zlepšuje kognitivní funkce. IF pomáhá při redukci váhy, léčbě cukrovky 2. typu, při vysokých hladinách triacylglycerolů, LDL cholesterolu a chronickém zánětu.

V porovnání s počítáním kalorií je přerušovaný půst při snaze o redukci váhy prokazatelně účinnější strategií. Důvodem je fakt, že prospěšné hormonální změny, které nastávají při půstu, jsou při konstantním příjmu potravy zcela vyloučeny. Čili je to právě ona občasnost půstu, která z něj činí efektivní nástroj a zároveň předchází vzniku inzulínové rezistence.
To, jak často přerušovaný půst zařadíme, je zcela individuální: můžeme se takto stravovat dlouhodobě, ale i zařazení 1–2 x týdně má své opodstatnění a je zcela v pořádku.

Neznamená to ale, že je půst vhodný pro každého: obecně se nehodí pro jedince trpící podváhou, v těhotenství, při kojení nebo pro děti ve vývoji. Nemocní a starší lidé by jakékoliv zásadnější omezení stravy měli vždy konzultovat i se svým lékařem. Půst si dovedu představit jako prospěšný a očistný proces například u jedince s nadváhou a hypertenzí, ale už nemusí být vhodný anebo bez lékařského dohledu možný pro diabetika nebo člověka, který se léčí s nádorovým onemocněním a u kterého už došlo k nebezpečně velkému úbytku hmotnosti.