Hesla od:

Mikrobiom

Mikrobiom je souhrnné označení pro mikrobiální osídlení lidského těla. Jedná se o soubor bakterií, kvasinek, hub, virů a protozoí (prvoků) vyskytující se na lidském těle a v něm. Zdravý mikrobiom je zásadní pro naše zdraví i zdravou hmotnost. Odhaduje se, že se jedná asi o 100 bilionů organismů, jejichž genetická informace převyšuje tu lidskou asi 150krát.

Střevní mikrobiom (střevní mikroflóra) je tvořen mikroorganismy sídlícími v lidském střevě a představuje nejvýznamnější část mikrobioty o hmotnosti 1–2 kg. Jedná se o soubor zdraví prospěšných i patogenních mikrobů, které nás v případě rovnováhy nejen neohrožují, ale dokonce jsou nezbytné pro naše lidské zdraví. Kromě trávení se podílí na vývoji imunitního systému a zasahuje do mnoha tělních funkcí. Rozmanitost mikrobiomu hraje roli při rozvoji obezity, zánětlivých, nádorových, metabolických, psychických, alergicích, autoimunitních i kardiovaskulárních onemocnění.

Praktickým využitím mikrobiomu je střevní (fekální) transplantace, která se v současnosti testuje coby součást léčby střevní dysmikrobie, například u nebezpečné klostridiové infekce. Mikrobiom se dědí (respektive existuje vztah mezi mikrobiomem a naším genotypem) a je dále ovlivňován řadou faktorů, jako je například typ porodu, kojení, strava či prostředí. Střevní mikrobiom je snadno narušitelný, nejvýznamnější negativní vliv je u antibiotické léčby, rovnováhu poškozuje nezdravá strava, stres, kouření, přemíra čistoty, chemické látky (herbcidy, pesticidy) a některé léky.

S naším mozkem mikrobiom komunikuje přes tzv. osu střevo–mozek (gut-brain axis), prostřednictvím které ovlivňuje naši náladu a psychické funkce. Souvislost mikrobiomu s lidskou psychikou vedl ke vzniku nového pojmu – psychobiotika, kterým se označují probiotika mající schopnost produkovat neuroaktivní látky a ovlivňovat funkci mozku.