inzulínová rezistence

Inzulinová rezistence je komplexní metabolická porucha charakterizovaná zhoršenou schopností buněk, především svalové, jaterní a tukové tkáně, reagovat na hormon inzulin. Tento stav vede ke sníženému příjmu a využití glukózy, což má za následek zvýšenou hladinu cukru v krvi (hyperglykémii).

Inzulín a jeho úloha
Inzulin je hormon produkovaný slinivkou břišní a jeho hlavní funkcí je regulace hladiny glukózy v krvi. Když konzumujeme sacharidy, tělo je rozkládá na glukózu, která se uvolňuje do krevního oběhu. V reakci na zvyšující se hladinu cukru v krvi po jídle slinivka břišní uvolňuje inzulin. Inzulín funguje jako klíč, který odemyká buňky a umožňuje jim přijímat glukózu z krve a využívat ji pro energii nebo ji ukládat jako glykogen v játrech a svalech.

Mechanismus inzulinové rezistence
U jedinců s inzulinovou rezistencí dochází k narušení normálních signálních drah, které umožňují buňkám reagovat na inzulin. K rozvoji inzulínové rezistence přispívá několik faktorů, včetně genetické predispozice, obezity, nedostatku fyzické aktivity, špatných stravovacích návyků (zejména nadměrné konzumace potravin s vysokým obsahem cukru a tuku) a některých zdravotních stavů, jako je syndrom polycystických vaječníků (PCOS) a nealkoholické ztukovatění jater (NAFLD).

Důsledky inzulínové rezistence

• Hyperglykémie: V případě nezvládnutí inzulínové rezistence se jedná o zvýšenou hladinu cukru v krvi, která může vést k prediabetu nebo diabetu 2. typu.
• Zvýšená produkce inzulínu: Slinivka břišní často produkuje více inzulínu, aby rezistenci kompenzovala. Tato dlouhodobě zvýšená hladina inzulinu může časem přispět k vyčerpání beta-buněk a snížení produkce inzulinu.
• Metabolický syndrom: Inzulínová rezistence je často spojena s metabolickým syndromem, což je soubor stavů, které zahrnují abdominální obezitu, vysoký krevní tlak, vysokou hladinu triglyceridů, nízkou hladinu HDL cholesterolu a poruchu metabolismu glukózy. Metabolický syndrom zvyšuje riziko srdečních onemocnění a mrtvice.
• Ateroskleróza: Inzulínová rezistence je spojena s rozvojem aterosklerózy (kornatění a zužování tepen), což zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění.
• Přibývání na váze: U mnoha osob s inzulinovou rezistencí je obtížné zhubnout a může docházet k postupnému přibývání na váze.

Diagnostika a léčba

Diagnostika inzulínové rezistence obvykle zahrnuje krevní testy, jako je hladina cukru v krvi nalačno a hladina inzulínu nalačno. Zlatým standardem je euglykemický clamp test, který se však kvůli své složitosti a nákladnosti používá méně často.

Strategie léčby a managementu zahrnují

Úprava životního stylu: K tomu patří pravidelné cvičení, vyvážená strava s nízkým obsahem přidaných cukrů a nezdravých tuků a regulace hmotnosti. Cvičení zlepšuje citlivost na inzulín, zatímco změna stravy může pomoci kontrolovat hladinu cukru v krvi.

Léky: V některých případech mohou být předepsány léky jako metformin, thiazolidindiony nebo inzulinová terapie, které pomáhají regulovat hladinu cukru v krvi.

Léčba základních onemocnění: Léčba onemocnění, jako je PCOS nebo NAFLD, může zlepšit citlivost na inzulín.

Prevence
Prevence inzulínové rezistence spočívá v dodržování zdravého životního stylu, který zahrnuje vyváženou stravu, pravidelnou fyzickou aktivitu, udržování zdravé hmotnosti a vyhýbání se nadměrné konzumaci sladkých a tučných potravin.

To nejdůležitější
Inzulínová rezistence je metabolický stav, který může mít vážné zdravotní následky, pokud není zvládnut. Včasná diagnóza spolu s úpravou životního stylu a v případě potřeby i lékařským zákrokem může pomoci jedincům s inzulinovou rezistencí vést zdravější život a snížit riziko vzniku diabetu 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění.