Hesla od:

Ghrelin

Ghrelin je tzv. hormon hladu, který je produkován v trávicím traktu. Ghrelin do našeho mozku posílá signál s informací o tom, že máme hlad, zvyšuje náš apetit a může tedy přispívat k přibírání na váze. Podporuje zároveň ukládání tuků v oblasti břicha, tudíž takového, který je spojován s rozvojem metabolického syndromu a diabetu. Hladinu ghrelinu mohou ovlivnit také antibiotika – podle jedné ze studií po terapii antibiotiky dochází nejen k šestinásobnému zvýšení ghrelinu, ale i zvýšení hladiny inzulínu a BMI do osmnácti měsíců po léčbě.

Nejvyšších hladin dosahuje ghrelin zpravidla mezi jídly a jeho koncentrace klesá po jídle. Ne všechny složky potravy však přispívají ke snížení jeho hladiny. Problémy představují například koncentrované formy fruktózy, jako je agávový sirup, vysokofruktózový kukuřičný sirup (HFCS, high-fructose corn syrup) s oblibou používaný v USA či fruktózové sirupy sloužící jako náhražka cukru v různých sladkostech. Jídelníček s vysokým obsahem fruktózy tak negativně ovlivňuje koncentraci gherlinu, tím tedy i apetitu, a u jedince může přispět k přibírání na váze.

Ghrelin ovlivňuje inzulínovou senzitivitu, gastrointestinální motilitu, metabolismus cukrů a tuků, pocit uspokojením po jídle a společně s leptinem řídí naši hmotnost. Hladiny ghrelinu se zvyšují při redukčních dietách (při nižším kalorickém příjmu), po kterých tudíž dochází k vyšším pocitům hladu. K hormonální rovnováze přispívá správná tělesná hmotnost, zdravé stravování založené na přirozených potravinách, cvičení a dostatečný spánek.

Ghrelin ale nedávají odborníci do souvislosti jen se s rozvojem nadváhy a cukrovky – podle některých studií k jeho zvýšení přispívá i stres a psychická nepohoda. Zároveň se tedy předpokládá, že vyšší hladina tohoto hormonu tyto stavy zmírňuje. U skupiny pacientů s depresí byla v plazmě zjištěna nižší hladina ghrelinu, naopak zvýšený výskyt zaznamenali vědci u lidí trpících chronickým stresem.