fytochemikálie

Fytochemikálie jsou biologicky aktivní látky obsažené v rostlinách, které jsou vlivem své barevnosti někdy označovány také jako barevné pigmenty rostlin a pro své účinky jako ochranné rostlinné látky. Mnohé z nich jsou schopny nejrůznějšími mechanismy příznivě ovlivňovat zdraví člověka.

Mezi fytochemikálie patří chemicky velmi různé skupiny látek; doposud bylo identifikováno asi 12 000 fytochemikálií. U většiny z nich ještě neznáme přesné působení, pravděpodobně ještě mnohem více fytochemikálií neznáme vůbec. Podle některých odhadů mohou být v jednom kusu ovoce desítky až stovky fytochemikálií. Právě jejich obsah v přirozených potravinách je jedním z důvodů, proč nemohou výživové doplňky nahradit konzumaci celých přirozených potravin.

Fytochemikálie se nacházejí ve všech rostlinných zdrojích potravin, na příklad v ovoci, zelenině, ořeších, zeleném čaji, kakaových bobech, kurkumě a dalších superpotravinách. Živočišné potraviny neobsahují žádné fytochemikálie. Výhradní obsah fytochemikálií v rostlinné stravě je dalším důvodem pro nezbytnost ji pravidelně zařazovat o jídelníčku.

Příklady potravin s vysokým obsahem fytochemikálií a jejich působení

• Rajčata obsahují lycopen a glutathion, u kterých je prokázáno antioxidační a protinádorové působení, ochraňují zejména před rakovinou prostaty.
• Oranžové a žluté druhy ovoce a zeleniny (jako mrkve anebo meruňky) obsahují betakaroteny, tj. prekurzory vitamínu A s vlastními protinádorovými účinky.
• V hroznech a víně je obsažen resveratrol a anthokyanidy, které ochraňují cévy a srdce.
• Zelený čaj obsahuje katechinoly, které mj. ochraňují játra a brání před rozvojem artritidy.
• Vlašské ořechy a mandle obsahují kyselinu linolenovou s protizánětlivým působením.
• Jablka a celá řada dalších potravin obsahují taniny, které podporují hojení ran a léčí průjem.
• Špenát obsahuje lutein ochraňující zrak

Fytochemikálie v boji s nádorovými nemocemi

Předpokládá se, že existuje nejméně čtrnáct skupin fytochemikálií, u kterých bylo prokázáno preventivní působení proti rakovině. Jsou to sulfidy, fytáty, flavonoidy, glukaráty, karotenoidy, kumariny, monoterpeny, triterpeny, lignany, fenolové kyseliny, indoly, isothiokyanáty, ftalidy a polyacetyleny.

U mnohých fytochemikálií byl prokázán účinek na snížení výskytu nádorů, aterosklerózy a chronických degenerativních chorob. K těm nejdůležitějším patří flavonoidy, metabolity cysteinsulfoxidů z česneku a česnekovitých rostlin, a fytosteroly omezující absorpci cholesterolu z živočišných produktů. Epidemiologické studie prokazují, že vysoký příjem flavonolových derivátů, zejména derivátů typu quercetinu snižuje výskyt ischemické choroby srdeční.

• Fytoestrogy, kterým se připisují příznivé účinky ve smyslu snížení výskytu rakoviny endokrinních tkání, tj. především rakoviny prsu a rakoviny prostaty.
• Glucosinoláty, například glucoiberin, které mají stimulační a indukční účinek na enzymatické systémy a jsou takto schopny detoxikovat i velmi intenzivní karcinogeny.
• Taniny, jako na příklad epigalokatechin ze zeleného čaje, které snižují poškození DNA

Fytochemikálie a farmacie

Farmaceutický průmysl kopíruje přírodu: nejúčinnější cytostatika, antibiotika a mnoho psychoaktivních látek má původ mezi fytochemikáliemi, některé z nich byly později připraveny synteticky nebo jako deriváty původní účinné látky.

Celostní terapie už dávno využívaly ochranných rostlinných látek, ale především v jejich komplexní podobě, tj. celých potravinách a rostlinách anebo extraktech z nich.  Fytochemikálie se navzájem podporují a potencují ve svých účincích a zdá se, že jejich komplexní příjem je nejprospěšnější i nejbezpečnější. Nevýhodou terapií přirozenými potravinami a bylinami je, že je nelze patentovat tedy zpeněžit, a proto ani není ze strany průmyslu zájem přirozené možnosti upřednostňovat.