Kalorická restrikce: cesta k dlouhověkosti, nebo jen další mýtus?

Kalorická restrikce patří mezi nejčastěji zmiňované strategie dlouhověkosti. Méně jíst, déle žít. Zní to jednoduše. Jenže když se podíváme na data podrobněji, příběh už tak jednoznačný není.

K napsání tohoto textu mě inspirovala analýza onkologa a profesora medicíny Vinaye Prasada, který se podíval na dvě nejznámější studie kalorické restrikce. Obě zkoumaly omezování kalorií u opic rhesus. A právě ony ukazují, jak snadné je zaměnit množství jídla za jeho kvalitu.

Prodlužuje omezení kalorií život?

Dvě studie, dvě odpovědi. První studie z University of Wisconsin–Madison vzbudila obrovský zájem. Opice, které dostávaly přibližně o třetinu méně kalorií, žily déle a měly méně civilizačních onemocnění. Mnozí zastánci zjednodušeného pohledu, který redukuje výživu na počty kalorií, zajásali a začali kázat omezení kalorií nejen pro hubnutí, ale i pro delší život.

Jenže o několik let později přišla studie National Institute on Aging, která žádné prodloužení života nepotvrdila. Zdravotní přínosy sice pozorovala, ale délka života se významně nelišila. Jak je možné, že dvě podobné studie došly k odlišným závěrům?

Možná nešlo o kalorie

Zásadní byly rozdíly ve stravě kontrolních skupin, ale nejen ty. Studie se lišily také ve věku zahájení kalorické restrikce a v genetickém pozadí kolonií opic, což mohlo výsledky dále ovlivnit. Ve wisconsinské studii měly kontrolní opice prakticky neomezený přístup k laboratorní stravě s vysokým podílem sacharózy, kukuřičného a slunečnicového oleje a dalších izolovaných složek. Prakticky šlo o vysoce průmyslově zpracovanou stravu s minimem vlákniny a velkým množstvím cukru. Ve studii NIA dostávaly opice regulované porce kvalitnější stravy s nižším obsahem cukru, vyšším podílem vlákniny a přirozenějšími zdroji živin.

Jinými slovy: první studie možná neporovnávala „běžnou stravu versus kalorickou restrikci“, ale spíše „přejídání se nekvalitní stravou versus menší množství téže stravy“. A to je zásadní rozdíl. Když kontrolní skupina jedla neomezeně nekvalitní stravu, omezení kalorií pomáhalo. Když obě skupiny dostávaly kvalitnější stravu a lišily se hlavně množstvím, žádný přínos pro délku života se neprokázal.

Prasad proto tato data neinterpretuje jako důkaz pro cílené hladovění, dlouhodobou kalorickou restrikci ani prodlužování života pomocí výrazného snižování energetického příjmu. Vidí v nich spíše důkaz pro nepřejídání se, udržování zdravé hmotnosti a omezení ultrazpracovaných potravin.

Co víme z výzkumu u lidí

Je důležité dodat širší kontext. U modelových organismů, jako jsou kvasinky nebo hlodavci, kalorická restrikce poměrně konzistentně prodlužuje život. U lidí ale takto silné důkazy nemáme. Dostupné studie u lidí ukazují především zlepšení tzv. surrogate markerů – například inzulinové senzitivity, zánětlivých markerů (např. CRP) nebo kardiometabolického rizika. To potvrzuje například studie CALERIE. Na druhou stranu zatím nemáme kvalitní data, která by ukazovala, že kalorická restrikce skutečně prodlužuje život nebo snižuje mortalitu.

Co z toho plyne pro nás?

Stále více se ukazuje, že důležitější než „jíst méně“ je „jíst lépe“. Problém většiny lidí dnes není nadbytek kalorií ze skutečného jídla, ale vysoký příjem vysoce průmyslově zpracovaných potravin, slazených nápojů, časté uzobávání a chronické přejídání. Pokud někdo jí převážně ultrazpracované potraviny a má nadváhu, pak mu omezení příjmu energie zpravidla prospěje. Problém je, že většina restriktivních diet dlouhodobě nefunguje a často končí jojo efektem. Proto dává větší smysl zaměřit se na kvalitu stravy. Když lidé jedí více skutečného jídla a méně průmyslově zpracovaných výrobků, často jedí méně zcela přirozeně – bez počítání kalorií a bez neustálého boje s hladem.

Potřebujeme jíst lépe

Debata o dlouhověkosti se často točí kolem toho, jak jíst méně. Možná ale řešíme špatný problém. Z dostupných dat u lidí nevyplývá jasná podpora pro dlouhodobou kalorickou restrikci jako univerzální nástroj prodloužení života. Nejpřesvědčivější důkazy dnes podporují konzumaci skutečných potravin, udržování zdravé tělesné hmotnosti, pravidelný pohyb, kvalitní spánek, pobyt venku a kvalitní mezilidské vztahy. Jinými slovy: většina lidí nepotřebuje jíst méně. Potřebuje jíst lépe.

Co skutečně podporuje dlouhověkost

Zatímco u kalorické restrikce stále diskutujeme její vliv, u jiných faktorů jsou důkazy výrazně robustnější. Pravidelný pohyb snižuje riziko předčasného úmrtí přibližně o 20–40% a jeho přínos byl potvrzen ve velkém množství studií. Podobně silná jsou data o významu kvalitního spánku, zvládání chronického stresu a sociálních vztahů. Například dlouhodobá harvardská studie sledující účastníky více než 80 let ukazuje, že jedním z nejsilnějších prediktorů zdraví a dlouhověkosti jsou kvalitní mezilidské vztahy. Také pobyt v přírodě je spojován s nižší úmrtností, lepším duševním zdravím, nižší hladinou stresových hormonů a lepší funkcí imunitního systému.

Jinými slovy: zatímco o přínosech kalorické restrikce kvalitní data nejsou, u pohybu, spánku, vztahů a kvality stravy máme důkazy mnohem jistější. Možná proto není nejdůležitější otázkou, jak jíst méně kalorií, ale soustředit na to, jak lépe jíst a žít.

Zdroje

Základní studie na opicích

Wisconsin rhesus monkey study (Science, 2009): https://www.nia.nih.gov/news/calorie-restriction-improves-health-survival-rhesus-monkeys

NIA rhesus monkey study (2012, shrnutí na NIH/NIA): https://www.nia.nih.gov/news/calorie-restriction-improves-health-survival-rhesus-monkeys

Srovnávací analýza

Společná/porovnávací analýza obou studií: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31303390/

Kalorická restrikce u lidí

CALERIE 2-year trial (cardiometabolic risk): https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31303390/

USDA/ARS shrnutí k CALERIE Phase 2: https://www.ars.usda.gov/research/publications/publication/?seqNo115=396986

Další podpůrný zdroj

Přehledový článek o nutričních aspektech a efektu omezení příjmu energie: https://www.prolekare.cz/casopisy/casopis-lekaru-ceskych/2020-3-4-1/nutricni-aspekty-lecby-obezity-a-jejich-metabolickych-kompli…