Potravinové intolerance mezi vědou, vírou a komercí

Zaplatíte tisíce, odejdete s dlouhým seznamem „zakázaných“ potravin — a často bez skutečného problému. Testy potravinových intolerancí založené na IgG slibují odpovědi na únavu, migrény i nadváhu, jenže věda jejich diagnostickou hodnotu nepotvrzuje. Místo řešení příčin tak lidé končí ve zbytečných restrikcích, stresu a někdy i s horším zdravím. Jak poznat rozdíl mezi skutečnou intolerancí a dobře prodaným mýtem?

Výživová omezení, která z běžných testů potravinových intolerancí vycházejí, bývají stresující, často zbytečná a někdy i škodlivá.Většina komerčních testů měří imunoglobulin G (IgG). Jeho přítomnost se běžně interpretuje jako známka intolerance, jenže pro to neexistuje jednoznačný vědecký důkaz. Protilátky IgG mohou znamenat prostý kontakt s potravinou – tedy třeba jen to, co jste nedávno snědli. Neprokazují automaticky nesnášenlivost ani problém s trávením. Souvislost mezi výsledky IgG testů a skutečnými potížemi nebyla spolehlivě potvrzena.

Intolerance jako univerzální viník

Prodejci těchto testů testů tvrdí, že potravinovou intolerancí trpí desítky procent populace a spojují ji s dlouhým seznamem potíží – od akné a úzkostí přes deprese, migrény či obezitu až po neplodnost nebo chronickou únavu. Jenže takováto tvrzení nemají oporu v kvalitních datech. Naopak některé studie naznačují, že IgG může být spíše markerem tolerance k potravině. Vzhledem k nízké korelaci mezi výsledky testů a klinickými příznaky není testování IgG považováno za validní diagnostickou metodu.

Co říkají odborné společnosti

Mezinárodní společnosti jako AAAAI (Americká akademie pro alergii, astma a imunologii), EAACI (Evropská akademie pro alergii a klinickou imunologii) či CSACI (Kanadská společnost pro alergii a klinickou imunologii) je odmítají: chybí vědecký základ. Léčba založená na jejich výsledcích může být zavádějící, neúčinná a někdy i škodlivá – a hlavně může oddálit správnou diagnózu a skutečně účinnou terapii.

Novinkou z roku 2025 je jen,že Americký Úřad pro kontrolu potravin a léků (FDA) schválil test inFoods IBS (IgG na 18 potravin), který v klinické studii pomohl pacientům s IBS – ale jen pro IBS, ne obecně.

Proč se lidem někdy „uleví“

V době přejídání a vysokého podílu ultrazpracovaných potravin může krátkodobě prospět téměř jakékoli omezení jídelníčku. Navíc funguje i nocebo efekt: pokud věříme, že nám potravina škodí, stres a úzkost mohou skutečně zhoršit trávení. Stresové signály z mozku ovlivňují autonomní nervový systém, mění pohyb střev, průtok krve, imunitní reakce i složení střevního mikrobiomu. Propojení mezi psychikou a trávením je reálné – ale to ještě neznamená, že problém odhalil komerční test.

Skutečné potíže s jídlem existují

Potraviny samozřejmě mohou způsobovat reálné zdravotní problémy – například alergie, celiakii nebo laktózovou intoleranci způsobenou nedostatkem enzymu pro trávení mléčného cukru. Tyto stavy mají jasná diagnostická kritéria a dietní opatření u nich dávají smysl, ale jejich řešení nestojí na pochybných testech ani na plošném vylučování desítek potravin.

Potíže s trávením, které mají jasně definované mechanismy a diagnostiku:

• Potravinové alergie – imunitní reakce na konkrétní bílkovinu, často rychlé a někdy i život ohrožující.
• Celiakie – autoimunitní onemocnění, při kterém lepek poškozuje střevní sliznici; vyžaduje celoživotní přísnou bezlepkovou dietu.
• Laktózová intolerance – enzymatický problém, nedostatek enzymu laktázy; nejde o imunitní poruchu. Projevy jsou individuální – někdo nesnese ani máslo, jiný zvládá jogurty a sýry bez potíží.
• Syndrom dráždivého tračníku (IBS) – funkční střevní porucha s citlivostí na některé potraviny (např. FODMAP), stres či nepravidelný režim; nejde o alergii ani klasickou intoleranci.
• Funkční potíže s trávením – často souvisejí se stresem, nedostatkem spánku, přejídáním nebo ultra zpracovanou stravou a bývají mylně označovány jako „intolerance“.

Moje doporučení

Základem je skutečné jídlo a psychická pohoda. Sestavujte si jídelníček ze základních a minimálně zpracovaných potravin a vnímejte a respektujte potřeby svého těla – ne marketingová tvrzení ani univerzální rady z internetu.

Pokud potíže přetrvávají, zapisujte si několik týdnů, co jíte a jak se cítíte. Podezřelé potraviny testujte systematicky pomocí eliminační diety. A dlouhodobé nebo závažné problémy vždy řešte s kvalifikovaným zdravotníkem.