SPECIALISTKA NA ZDRAVOTNÍ PREVENCI A VÝŽIVU
9.7.2025
O populárním trendu nebo nezbytnosti? O tom jak pečovat o své zdraví chytře – s rozumem a bez fanatismu! Seriál od historie až po praktická doporučení pro každého. Tady začínáme historií – a příště už půjdeme do detailu: co vlastně biohackeři jedí (ne, není to jen spirulina a káva s máslem).
Biohacking. Slovo, které dnes najdete v debatách od Silicon Valley až po kavárenské diskuse o ranním plavání. Možná se ptáte, je to jen další módní vlna, výstřelek technologických nadšenců, nebo opravdu chytrá cesta, jak pečovat o své zdraví a energii? Ve zkratce: Biohacking je vědomé upravování a vylepšování těla, mysli a životního stylu za účelem lepšího výkonu, delšího života a větší pohody. Někdy úplně jednoduše – lepší jídlo, více spánku, méně stresu, jindy trochu futuristicky – s gadgety, doplňky stravy nebo experimenty na pomezí vědy.
Podstatné je jedno: Biohacking není magie, ale hledání toho, co opravdu funguje – klidně i s využitím moderních technologií i dávné praxe předků. Cílem není být „superčlověk“, ale žít zdravěji, spokojeněji a vystačit si přitom s hlavou na krku.
Pojem „biohacking“ vznikl skutečně z IT žargonu. „Hacking“ označuje kreativní vylepšování, obcházení limitů a hledání nových možností – původně v kódech počítačů, dnes v biologii člověka.
Kdo slovo biohacking použil jako první?
První doložené užití pojmu “biohacking” sahá zřejmě do roku 1988 – tehdy se objevil v odborných kontextech biotechnologie a genetiky. V popularizačním a lifestyle smyslu ho proslavili hlavně autoři a hnutí začátkem 21. století. Průkopníky moderního biohackingu jsou například Dave Asprey (známý díky Bulletproof coffee a knize The Bulletproof Diet) nebo Tim Ferriss (autor The 4-Hour Body), kteří zkoušeli na sobě vliv výživy, spánkové optimalizace, suplementů i technologií a popularizovali osobní experimentování.
Ale upřímně? Lidé vylepšují sami sebe odjakživa. Hledání elixíru mládí, půsty, bylinkové čaje, meditace, otužování, dieta – to všechno je „biohacking“ v různých podobách a dobách. Rozdíl je v tom, že dnes máme chytré přístroje, mobilní aplikace a možnost sdílet výsledky s celým světem.
Co dřív zkoušeli vědci nebo alternativci za zavřenými dveřmi, to se dnes stává mainstreamem. Díky internetu a komunitám je biohacking přístupný každému. Najdeme jej v běžných návycích (přerušovaný půst, sledování spánku, suplementace), ale i v extrémech (implantáty, experimenty s genetikou či radikální procedury). Některé přístupy jsou ověřené roky, jiné jsou stále na hranici vědy a marketingu.
„Biohackerem“ potenciálně jste, i když si tím nejste jistí.
Nízkotechnologický biohacking (low-tech)
Půsty (intermittent fasting), meditace, dechová cvičení
Kvalitní spánek, otužování, pravidelný pohyb
Skutečné, sezonní, lokální jídlo
Vysokotechnologický biohacking (hi-tech)
Chytré hodinky, fitness náramky, tracking spánku, pohybu, krevního cukru nebo srdečního rytmu
Modré brýle (na blokování modrého světla), infa-sauny, kyslíkové komory, terapie červeným světlem
Mikrodávkování některých látek, implantáty (čipy pod kůží); experimenty někdy až na hraně legality i bezpečnosti
Suplementace & „chytré“ pilulky (nootropika)
Vitamíny (D, B12, C), minerály (hořčík, zinek), omega-3, aminokyseliny (kreatin)
Adaptogeny, byliny, „chytré“ látky pro podporu soustředění či paměti – zde zvlášť platí zásada „ověřuj a buď opatrný“
Etické (a bezpečnostní) otázky
Experimenty s hormony, genovou manipulací, transfuze mladé krve atd.
Kde je hranice mezi optimalizací a rizikovou hrou?
Biohackerem není jen ten, kdo si dává spirulinu a měří si HRV v chytrém prstenu. Pokud občas používáš saunu, sleduješ kroky, doplňuješ vitamín D v zimě, ses v tom klubu také! Jednoduše: biohacking není jen o technologii, je to především o vědomé péči o tělo a psychiku. To staré dobré funguje – a často je to lepší než nejnovější gadget. Ale pozor, nenech se nachytat na sliby zázračných transformací do 3 dnů. Některé postupy fungují (lepší spánek, stres management), jiné jsou jen drahý trend, některé můžou být i nebezpečné (neschválené látky, extrémní nezdravá dieta – „protože to říkal borec na internetu“).
Nemusíš hned kupovat gadgety ani hltat nootropika. Zkus tohle:
Biohacking je plný slibů, novinek a marketingu. A proto potřebuješ jednu superschopnost: kritické myšlení. Placebo efekt je krásná ukázka toho, co dokáže naše hlava. Někdy nám pomůže i obyčejná cukrová pilulka – když věříme, že je to revoluční biohack. Skvělé… ale zrádné. Proto se ptej:
To, že to pomohlo jednomu influencerovi, ještě neznamená, že to pomůže i tobě – nebo že je to bezpečné. Biohacking bez víry na první dobrou znamená hledat, co dává smysl. A nebát se říct „nevím“, když důkazy chybí. Skepse není nepřítel. Je to tvůj nejlepší parťák na cestě k tomu, co opravdu funguje.
To nejdůležitější: Biohacking není povinný seznam úkolů. Je to nabídka – jak žít líp s tím, co dává smysl právě tobě. Začni s tím nejjednodušším, nejlevnějším a léty ověřeným: skutečné jídlo, pohyb, spánek, pobyt venku, psychohygiena. A pokud je ti to celé podezřele podobné zdravému selskému rozumu, máš stoprocentní pravdu. Chceš jít dál? V příštím díle půjdeme do detailů: co (ne)jedí biohackeři, jak vybrat doplňky, a na co si dát pozor v „biohackerském supermarketu“ nových trendů. Baví tě téma? Máš otázky nebo tipy na vlastní zlepšováky? Napiš do komentáře – a sleduj další díl!
2000 - 2025 © PharmDr. Margit Slimáková, Březinova 2, 186 00 Praha 8, IČ: 46219242, DIČ: CZ6962244256, zapsaná v živnostenském rejstříku.
Zásady cookies / Ochrana osobních údajů / Všeobecné obchodní podmínky
Tyto stránky slouží pouze pro informativní účely a nenahrazují lékařskou péči. / Web je archivován Národní knihovnou ČR.
Stock Photos provided by Depositphotos
Skvělé! ….Common sense – úplně to stačí.