Cukrovka druhého typu je typická civilizační nemoc. Je to zdravotní problém ke kterému se spolehlivě dopracujeme nezdravou stravou a sedavým způsobem života. S tím, jak stále více nezdravěji žijeme, logicky stoupá i počet postižených cukrovkou.
Pacient s nejlehčí formou diabetu stojí pojišťovnu 130 až 140 tisíc korun ročně a přitom primární prevence cukrovky je levná a jednoduchá. Nemoci lze ve většině případů předejít a je léčitelná.

Americký kulinářský institut a Škola veřejného zdraví na Harvardské univerzitě vydaly každoroční zprávu o budoucnosti stravování. Podle jejich doporučení se řídí například i společnost Google, průkopník v oblasti zdravé výživy ve firemním prostředí. A po přečtění se může zdát, že se jimi řídí i občanská iniciativa Skutečně zdravá škola. A nebo se oni inspirovali u doporučení, které jsem před dvěma lety pro iniciativu zpracovala?
Závěry ve zprávě totiž naprosto odpovídají tomu, co Skutečně zdravá škola prosazuje v českých školách už téměř dva roky a jsem ráda, že je potvrdila tato nejnovější nezávislá doporučení prestižních odborníků.

Hormony jsou biochemikálie, které regulují tělesný růst a vývoj, libido a rozmnožování, metabolismus a náladu. Narušení hormonální rovnováhy může být základem velkého počtu zdravotních potíží od podrážděnosti, nespavosti anebo chuti neustále spát přes zhoršení trávení a únavu až po nárůst hmotnosti.
Hormony zásadně ovlivňuje naše strava a prostředí. Zde jsou praktické tipy pro zajištění jejich rovnováhy.

Fermentace je ve své podstatě řemeslným procesem, k jehož vymizení přispěla mimo jiné centralizace a industrializace potravinářského procesu. Přitom podle autora začíná kultura na farmách, nikoliv v opeře. Váže lidi k jejich zemi a řemeslům.
Jak ale můžeme být kulturní, když jíme pouze jídlo, které bylo pasterizováno, nabalzamováno a uzavřeno do plechových schránek? Přirozená fermentace je pravým opakem homogenizace a uniformity.

Syndrom zvýšené propustnosti střev je rychle se rozvíjející onemocnění, se kterým se potýkají miliony lidí, aniž by věděli proč. Podle názvu se může zdát, že postihuje výhradně trávicí ústrojí, avšak ve skutečnosti může v důsledku být příčinou potravinových alergií, únavy, bolesti kloubů, autoimunitních onemocnění a zpomaleného metabolismu.
Jaké jsou čtyři příčiny jeho vzniku? Které potraviny je třeba omezovat a které potraviny a doplňky napomáhají v jeho terapii?

Mnohaleté doporučování nejíst vejce anebo máslo nikam nevedlo. Z nedávných prohřešků, jako jsou kokosový olej anebo „tučné ořechy“, se stávají superpotraviny. O tom, že nefermentovaná sója není nic zdravého, už všichni vědí, beztak sóju s láskou téměř nikdo nejedl, takže to byla jen úleva. Je třeba najít nového viníka všech našich potíží.
Proč je pšenice nejméně vhodnou obilovinou a komu její omezení prospěje? Čemu je vhodné se při bezlepkové dietě vyhýbat?

Potravinářský průmysl vítá speciální diety a nové módní mikroživiny, díky kterým může trh zaplavovat neustále novými zázračnými potravinami se speciální cenou. Ve skutečnosti jsou dietní potraviny obvykle vysoce průmyslově upravované polotovary s nižším obsahem toho, co je zrovna považováno za nezdravé. O to více obsahují aditiv, aby se vzniklý polotovar dal vůbec jíst.
Jaké jsou největší dietní nesmysly let minulých a jak dosáhnout zdravého těla i hmotnosti bez diet?

Makrobiotika může být obojím. Rozumná makrobiotika pro jednotlivce s dostatkem času a zájmem o prevenci nemocí, nebo dokonce jako podpůrný prostředek pro terapii vážných zdravotních potíží může zachránit život. Striktnější formy makrobiotiky mohou u malých dětí vést k zásadním výživovým deficitům, u starších dětí, které žijí v běžných komunitách, k významnému sociálnímu odloučení a u maminek, které vaří makrobioticky, k zajištění programu u plotny na plný úvazek.

Představuji vám aktualizovanou verzi Zdravého talíře, do kterého jsem přidala maso. Je maso vhodnou, potřebnou a nezbytnou součástí naší výživy?
Mnozí antropologové stále diskutují o detailech, ale převážně se shodují na tom, že maso skutečně bylo po většinu lidské historie pravidelnou součástí jídelníčku. Dnešní realitou je však maso z konvenčního chovu a konvenční zpracování. Naprostá většina masa a masných výrobků, které jsou běžně dostupné a které běžně konzumujeme, je kvalitativně mimo únosné meze.

Tempeh je sójový produkt pocházející z Indonésie, který je (podobně jako tofu) připravován ze sójových bobů. Jeho výroba probíhá tak, že se uvařené boby naloží do ušlechtilé plísně (Rhizopus oligosporus), která jimi proroste a fermentací se vytvoří tuhý produkt. Právě díky tomuto závěrečnému procesu jsou znehodnoceny antinutriční látky, a naopak je v této podobě sója zdraví prospěšná. […]