GMO mohou zničit globální ekosystém

10. 4. 2014 Studie štítky: 9 komentářů

nassim_nicholas_talebAutor Černé labuti Nassim Nicholas Taleb rozcupoval tvrzení, že geneticky modifikované organismy nepředstavují vysoké riziko.

 Analytik rizik Nassim Nicholas Taleb předpověděl finanční krizi, která nastala roku 2008, když poukázal na skutečnost, že používané modely pro analýzu rizika jsou chybné. Taleb je význačným profesorem rizikového inženýrství na New York University a autorem bestsellerů Černá labuť nebo Zrádná nahodilost. Nassim Nicholas Taleb si zajistil finanční nezávislost během finančního krachu v roce 1978, následně své jmění zvýšil během další krize v roce 2008. V současné době svoje znalosti z oblasti statistiky rizika zaměřuje na geneticky modifikované organismy.

Taleb tvrdí: „GMO mohou na určité úrovni způsobit nezvratný zánik života, a tou úrovní může být celá planeta.“

Zní vám to bláznivě?

Není divu. Avšak pouze proto, že plně nerozumíte statistice, a tak můžete jen obtížně posoudit, co riziko představuje a co nikoli.

Taleb společně se dvěma spoluautory vydal článek, ve kterém uvádí:

„Destrukci přírody nazýváme „ekocida“, tj. nezvratný zánik života na určité úrovni, a tou úrovní může být celá planeta.“

***

Na geneticky modifikované organismy se zcela jasně vztahuje zásada předběžné opatrnosti – pravidlo, že pokud existuje podezření, že hrozí nějaké skutečně zásadní riziko, neměli bychom jakkoli hazardovat. Opatrní bychom neměli být jen proto, že mohou ohrožovat spotřebitele, ale proto, že představují riziko pro celý systém.

Nepřirozené modifikace systému (prostřednictvím GMO) jsou kategoricky a statisticky odlišné od těch přirozených (tradiční zemědělství, progresivní nakládání s plodinami apod.) Jen těžko pak můžeme srovnávat šlechtění rostlin a úmyslné přenášení genů mezi jednotlivými organismy. Tvrzení, že i takový produkt je přírodní, zcela opomíjí statistické procesy, které jediné mohou určit, co je „přírodní“. Mezi takové procesy řadíme evoluci, která trvá po tisíce let v rámci přirozeného ekosystému, nebo alespoň několikagenerační šlechtění.

To, co lidem uniká, je skutečnost, že genetická modifikace plodin přináší důsledky pro každého, navíc překračuje lokální hranice a stává se celosvětovým problémem. Skutečně nechci zaplatit za chyby manažerů z Montsanta (a ani nechci, aby za ně platili moji potomci). Právě zde bychom měli ctít zásadu předběžné opatrnosti (a tím nemíním její naivní variantu). Především pak proto, že v opačném případě svoji chybu zjistíme až poté, co dojde k nezvratné škodě na životním prostředí.

fish-aspx

Obraz Anthonyho Fredy: www.AnthonyFreda.com.

Taleb kritizuje zastánce GMO (včetně biologů), kteří neznají základy statistiky:

Tím, že považujeme genetické modifikování organismů za „vědecké“, zrazujeme naše i tak malé (a pokřivené) porozumění pravděpodobnosti a řízení rizika.

***

Dnes je populární tvrdit, že je skepse ze strany veřejnosti ohledně GMO a podobných problémů iracionální. Nicméně je nutné si uvědomit, že GMO představuje „odborný problém“ a že skepse je zdravá, a dokonce nezbytná pro přežití. Například v knize The Rational Animal autor patologizuje veřejnost za to, že odmítá přijmout GMO, ačkoli „Světová zdravotnická organizace nikdy nenašla jediný důkaz o jejich škodlivosti“, což je klasický příklad záměny důkazu o absenci za absenci důkazu. Tato patologizace se také například projevuje u vědců, kteří označují hyperbolické diskontování za „iracionální“, ačkoli jsou to právě oni, kdo je limitován použitím velmi úzkého modelu, zatímco jiný, obsáhlejší model by „iracionalitu“ odstranil.

Jinými slovy: nedostatečná znalost základních statistických principů vede příznivce GMO na scestí; kupříkladu nechápou, že koncept „provázanosti“ vytváří tzv. tlusté konce (thick tails), které vedou ke katastrofickému fenoménu „černé labutě“.

Tlusté konce (mimo jiné) pramení z provázanosti jednotlivých složek, což způsobuje, že hromadné variace jsou mnohem závažnější, než pokud by kolísaly pouze jednotlivé složky. Vzájemná provázanost rozporuje princip centrální limitní věty, která tvrdí, že celek je stabilnější než součet jednotlivých částí. Zda jsou složky nezávislé, nebo vzájemně provázané je zcela zásadní pro systémové pohromy, jako jsou pandemie nebo finanční krize. Vzájemná provázanost zvyšuje pravděpodobnost krachu prakticky až na úroveň jistoty.

(Tento koncept je důležitý i pro svět financí)

Jak poznamenává Brian Stoffel z časopisu Forbes:

„Řekněme, že každé vyrobené geneticky modifikované semínko představuje 0,1% riziko, že v rámci komplexní spleti přírodní procesů způsobí katastrofický rozpad ekosystému, ve kterém žijeme a na který spoléháme. Ačkoli se jediné semínko může jevit jak neškodné, riziko naplnění katastrofického scénáře se neustále zvyšuje s každým dalším semínkem.“

Níže uvedená tabulka ukazuje, jak se v průběhu času i 0,1% šance na zničení životního prostředí může stát více než reálnou.

Určitě zde nemusím uvádět, že uvedené pravděpodobnosti jsou pouze pro ilustrativní účely. Ani já, ani Taleb netvrdíme, že známe přesné údaje o rizicích, které jednotlivé druhy semen potencionálně skýtají.

Důležité je zaměřit se na neotřesitelný fakt, že naše „ochranná hranice před ekocidou“ bude vystavena útoku ze strany titěrných pravděpodobností, a to po velice dlouho dobu. Podobný graf Taleb zahrnul i do své knihy, nicméně i ten pracuje pouze s ilustrativními hodnotami.

graph_large

Taleb vyvrací i další tvrzení o GMO, jako například:

1) Bez použití GMO nám hrozí hladomory. Předhazovat riziko hladomoru coby jedinou alternativu k použití GMO je klamem stejným, jako byste někomu tvrdili, že jedinou šancí, jak uniknout chudobě, je vzít pistoli a zahrát si ruskou ruletu.

2.  Absolutní jistota neexistuje, tak proč bychom měli tuto technologii zavrhnout?  Toto je čirý nevědecký argument. Některá rizika jsou nižší či se týkají pouze jednotlivců nebo omezené skupiny lidí.  Nicméně pokud se bavíme o rizicích, která mohou vymazat život z povrchu naší planety, je potřeba provést zcela jiný typ analýzy.

3. Tvrzení, že co je přírodní, je vždy dobré, není vědecké.  Statistická analýza rizika nepracuje s koncepty, že příroda je „dobrá“ nebo „špatná“. Spíše vnímá statistické důkazy, které říkají, že v přírodě dlouhodobě přežije to, co je silné a pevné.  Ekosystémy se bortí, když se stanou nestabilními. Vědci, kteří se zabývají GMO, jistě svému oboru rozumí, avšak co jim uniká, je dlouhodobá ekologická realita; netvrdíme, že příroda je vždy nejchytřejší, pouze tvrdíme, že čas je chytřejší než vědci zabývající se GMO. A to je holý statistický fakt.

4.  Evropané si z Ameriky dovezli brambory a také se nic nestalo. Brambory se na americkém kontinentu vyvíjely a sváděly evoluční souboj po tisíciletí a prokázaly, že nenarušují ekosystémy. Oproti tomu GMO byly stvořeny během velice krátké doby v laboratoři.

GMO zvyšují použití pesticidů, snižují výnos zemědělských plodin a mohou být velmi nebezpečné pro vaše zdraví

Jako by nám nestačila hrozba ekocidy, existuje celá řada dalších důvodů, proč odmítat GMO, například:

A co pozitiva?  Několik málo společností si pěkně namastí kapsu.

Překlad textu z:

http://www.globalresearch.ca/gmos-could-destroy-the-global-ecosystem-risk-expert/5375349

Fotky:

http://the-libertarian.co.uk/nassim-nicholas-taleb-10-great-quotes/

http://seedfreedom.in/gmos-pose-more-risk-than-we-think/

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

9 komentářů: “GMO mohou zničit globální ekosystém”

  1. Emil Gen napsal:

    Všchny dnešní pěstované kulturní plodiny jsou geneticky modifikované. Místo biotechnologie se používá radioaktivní záření nebo chemikálie.
    Proč už dávno nejsme mrtví?

  2. Nevím odkud čerpáte své informace, ale genetická modifikace plodin člověkem je novým prvkem prakticky používaným asi posledních 25 let a v Evropě ještě velmi omezeně.

  3. Martin napsal:

    Emil má pravdu. Dnešní kultury jsou z velké většiny modifikované radioaktivním zářením. Učili jsme se to na biologii na gymplu. Kdyby byla teze pana Taleba pravdivá, tak jsou z nás už dávno mutanti.

  4. V přírodě proběhlé reakce jsou lokalizované a když mutant neuspěje zahyne, to je něco zcela jiného než laboratorně vynucené a v obrovských poměrech do volné přírody šířené GMO.

  5. Martin napsal:

    My do přírody dodáváme právě ty radioaktivitou upravené plodiny – dá se říct GMO, které se dokáží adaptovat(selekce) a přežijí. Díky tomu máme nové odrůdy růží, brambor, jablek atd. Jak to ovlivňuje okolí nevím, ale je možné, že se tímto zvyšuje biodiverzita a odolnost. Zkuste navštívit zemědělskou univerzitu v Brně, tam vám k tomu řeknou více. Já na DNA a GMO odborník nejsem.

  6. Pavel napsal:

    To je docela zajímavý argument. Margit, nechcete na to ještě reagovat?

  7. Ano, argument je zajímavý, jen už také více mimo moji odbornost. Ale zkusím problematiku dále sledovat. M.

  8. edo napsal:

    Emil Gen – to je dobrá hovadina že sa kríženie deje ožarovaním? Nedeje sa to náhodou opelením pelom inej rastliny, s ktorou chcem tú samičiu rastlinu skrížiť??

  9. edo napsal:

    Martin, aj keby to bola pravda s tým ožarovaním, tak určite sa tak nedajú skrížiť tak vzdialené druhy, ako kukurica a baktéria, alebo iné nepríbuzné druhy. to je dosť rozdiel podla mňa

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *