COVID encyklopedie

4. 8. 2020 Články, Studie štítky: , , 20 komentářů

Informacemi o děsivosti koronaviru (či naopak jeho bagatelizováním) jsme přehlceni. Co mi zde chybí, jsou solidní, nezaujatá, srozumitelná data, a nabídka Margit zpracovat toto téma objektivně byla velmi lákavá. Zde je výsledek, nejčastější otázky ohledně koronaviru, hesla a vysvětlení. Vše s chladnou hlavou, bez příkras, bez emocí, na základě dat. COVID s rozumem.

V první části textu najdete odpovědi na nejčastější otázky, které na téma „koronavirus” kolují a ve kterých se objevují nejčastější nesrovnalosti. V druhé části pak slovníček, který slouží pro rychlou orientaci v (nejen) koronavirové problematice. Detailnější a aktuálnější informace k tématu nyní už najdete i na webu Adama: https://covidsrozumem.cz 

Jak jsem se ke koronaviru dostal? Vystudoval jsem Vývojovou a buněčnou biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, pracuji v Ústavu hematologie a krevní transfuze. Profesně se zabývám biologií leukemických buněk a analýzou studií, okrajově pak výživou a sportovní fyziologií. Mgr. Adam Obr, Ph.D.

Co je COVID-19?

COVID-19 je snadno přenosné respirační onemocnění způsobené koronavirem SARS-CoV2. Klinickými projevy je podobné chřipce – a ačkoli zde panují významné odlišnosti, chřipka je pravděpodobně nejblíže tomu, jak si onemocnění COVID-19 představit. Ač šíření nemoci nevykazuje sezónní charakter, zdá se, že v letních měsících je lidí s těžkými klinickými projevy výrazně méně než v zimě.

Pro koho představuje onemocnění COVID-19 významné riziko?

Většina případů COVID-19 proběhne bez příznaků, nebo jen s velmi mírnými projevy onemocnění, kterých si lidé nemusí ani všimnout. Riziko vážného onemocnění roste s věkem (populace 70+), vysokým krevním tlakem, obezitou. Čím více rizikových faktorů, tím horší prognóza vývoje nemoci.

Je potřeba se COVID-19 obávat?

SARS-CoV2 je nový virus, o kterém zdaleka nevíme vše. Ačkoli současná data ukazují, že pro většinu populace nepředstavuje COVID-19 výrazně větší problém než klasická sezónní nákaza (chřipka) a u většiny lidí infekce proběhne bez velkých problémů, objevují se zprávy o dlouhodobých následcích ve formě přetrvávání některých příznaků (dušnost, srdeční problémy). Nevíme, zda některé z těchto následků budou trvalé. 

Jaký je rozdíl mezi úmrtností a smrtností?

Úmrtnost (mortalita) je číslo, které vztahuje úmrtí v důsledku např. COVID-19 na celkovou populaci (bez ohledu na nákazu). Udává se v promile, tj. počet úmrtí na 1000 lidí.

Smrtnost je číslo udávající procento zemřelých z těch, kdo se nakazí (infection fatality rate, IFR), případně těch, u kterých se vyvine nemoc (case fatality rate, CFR). Jinými slovy, čísla IFR a CFR nejsou srovnatelná, neboť se liší započítáním asymptomatických a velmi lehkých případů. 

Jak se nemoc přenáší?

Přenos viru, který způsobuje nemoc COVID-19, se děje především dvěma způsoby:

  1. dýcháním, při němž přirozeně vznikají různě velké mikročástice, které mohou obsahovat infekční virus. Riziko přenosu touto cestou je vyšší, když mluvíme nahlas, zpíváme, sportujeme. Regulujeme ji dodržováním odstupů, rouškami a respirátory. 
  2. kontaktem s kontaminovanými povrchy (typicky kliky od dveří, MHD). Aktivní virus může zůstat na různých površích až hodiny. Tuto cestu přenosu regulujeme základní hygienou (mytí rukou mýdlem) a dezinfekcí povrchů.

Přenos nemoci je tím pravděpodobnější, čím vyšší dávce viru jsme vystaveni. Běžný krátkodobý mezilidský kontakt (potkáme někoho na chodbě či na ulici) je rizikový jen minimálně. Čím delší dobu trávíme v blízkosti nakaženého, tím vyšší je dávka viru, které jsme vystaveni, a tím pravděpodobnější je přenos. Nejefektivnější formou prevence nákazy je dodržování fyzického odstupu. 

Jaký je rozdíl mezi aerosolem a kapénkovým přenosem?

Aerosol i kapénky vytváříme dýcháním, popřípadě mluvením, zpíváním atd. SARS-CoV2 může být patrně přenášen oběmi cestami.

Jako aerosol označujeme částice menší než 5 µM v průměru, jako kapénky částice velké 10 µM a více. Částice aerosolu zůstávají po vydechnutí ve vzduchu a vznášejí se, kdežto kapénky klesají rychle k zemi. Počet částic aerosolu ve výdechu je vyšší, než kapének, ale objemově tvoří asi jen 1 % z objemu vydechovaných částic. Zatímco částice aerosolu jsou natolik malé, že se vdechnutím mohou dostat až do plic, kapénky se zachytí v horních dýchacích cestách. To může hrát roli při vzniku nemoci a její závažnosti.

Kdy je člověk infekční?

Ve většině případů (bez symptomů, či s lehkými projevy nemoci) je nakažený člověk infekční jen po relativně krátkou dobu (5–7 dní). Nejvyšší riziko přenosu nemoci od nakaženého člověka je těsně před vypuknutím symptomů (jeden den), kdy je počet virových částic v jeho dýchacím ústrojí nejvyšší. Po vypuknutí symptomů dochází k rychlé inaktivaci viru imunitním systémem.

U vážných případů (vyžadujících lékařskou péči či hospitalizaci) je infekční okno delší, protože imunitní systém těchto lidí není pravděpodobně schopen efektivně regulovat množství viru v jeho dýchacích cestách.   

Kdy se nechat (komerčně) testovat?

Jelikož v současné době nejsou v ČR dostupné domácí, levné a rychlé alternativy testů na přítomnost viru SARS-CoV (např. ranní rychlotest slin ukazující, zda je člověk infekční), má testování pomocí nejrozšířenější metody (rt-PCR) funkci spíše zpětné informace. 

Smysl tedy má ve chvíli, kdy chcete vědět, zda jste byli nakaženi, a upozorníte lidi, se kterými jste byli za posledních pár dní v blízkém kontaktu. Smysl pravděpodobně nemá ve chvíli, kdy chcete vědět, zda jste infekční – vzhledem k poměrně krátkému oknu infektivity a vzhledem k dostupnosti a délce vyhodnocení testů je poměrně velká část vaší infekční periody za vámi. V současné době se v ČR pracuje na zavádění a validaci efektivnějších postupů, jako je např. LAMP rt-PCR.

Mám pozitivní test, co to znamená?

Pozitivní test rt-PCR automaticky neznamená, že je člověk nemocný a nakažlivý. Zatímco nakažlivost je u většiny případů omezena na maximálně týden, rt-PCR pozitivní test na SARS-CoV2 může jedinec mít násobně delší dobu (typicky měsíc po uplynutí infekční doby). 

Pokud máte pozitivní test, pokuste se zjistit tzv. číslo PCR cyklu (cycle threshold, Ct), ve kterém se přítomnost virové nukleové kyseliny ve vašem vzorku projevila. Je-li toto číslo vyšší než 28, s nejvyšší pravděpodobností nejste infekční. Je-li nižší než 24, pravděpodobně infekční jste.

Pozitivní test sérových protilátek s největší pravděpodobností znamená, že váš imunitní systém začal s infekcí bojovat, a pokud v této chvíli nemáte příznaky, pravděpodobně již nejste nakažliví (nebo jen velmi málo, v závislosti na časovém průběhu infekce). Pokud příznaky pociťujete, záleží na stavu, v jakém se momentálně nacházíte.  

Můžu onemocnět dvakrát/vícekrát po sobě?

Objevují se případy, u kterých je prokazatelné, že byli lidé nakaženi podruhé, po úplném vyléčení. Možnost tzv. reinfekce je dána silou imunitní reakce, kterou vyvolá první nákaza. Vzhledem k tomu, že na SARS-CoV2 vzniká T-buněčná imunita, je vysoce pravděpodobné, že druhá (a případná další) infekce bude mít lehký, až asymptomatický průběh. V některých ověřených případech byla ale vážnost druhého onemocnění vyšší, než v prvním případě, a proto není správné se spoléhat na ochranný efekt imunity ve všech případech.

Když onemocním, budu mít účinnou imunitu proti COVID-19?

Po nějakou dobu pravděpodobně ano. Obecně se dá říci, že čím těžší je průběh nemoci, tím silnější a dlouhodobější imunita je touto nákazou vybudována. Je ale nepravděpodobné, že by imunita proti COVID-19 trvala více než pár let.

Pomůže mně / mému okolí, když budu nosit roušku?

Rouška je dobrý sluha, ale špatný pán. Nosíme ji především pro snížení rizika infekce našeho okolí, v případě, že bychom my snad byli bezpříznakovými přenašeči; objevily se ale i studie ukazující přínos roušky pro jejího nositele. O míře celkové účinnosti tohoto opatření se žhavě diskutuje, a objevují se studie ukazující jejich obrovský prospěch, ale i jejich zbytečnost, až škodlivost.

Její účinnost (vyjádřená v procentech pravděpodobnosti přenosu nákazy) je asi poměrně malá, ale v případě, kdy se virus šíří exponenciálně (např. v případě neexistence imunity) by i toto nepatrné snížení vedlo k obrovským efektům v dlouhodobém hledisku. 

Hlavním problémem využití roušky pro prevenci nákazy je její správné použití. Roušku je třeba mít správně nasazenou (přes nos i ústa), nesahat si na ni, pravidelně ji prát či dezinfikovat. Čím delší dobu ji máme nasazenou, tím je její účinnost nižší.

Kde má rouška smysl? 

Především při kontaktu s rizikovými skupinami (senioři, nemocní). U lékaře, abychom snížili riziko přenosu na zdravotnický personál. Pokud nemáme lepší způsob, jak sebe a své okolí ochránit.

Kde rouška smysl nemá?

V otevřeném prostoru (venku). V uzavřeném prostoru bez ventilace a s vysokou koncentrací lidí, kteří spolu tráví delší čas (výrobní linky atd). 

Kdy je použití roušky diskutabilní?

Máme-li individuální zdravotní problémy plynoucí z jejího nošení (dýchací problémy nezpůsobené nemocí, kožní problémy). Dále v případě, že z nošení roušky vyplývají komplikace psychických problémů.

Pomůže mně / mému okolí, když budu nosit respirátor?

Ano, respirátor je účinnější forma ochrany než rouška. Pouze správně nasazený respirátor třídy FFP3 však poskytne ochranu dostatečnou.

Kdy bude účinná vakcína?

Optimistické odhady hovoří o dostupnosti vakcíny pro veřejnost někdy v polovině příštího roku. Dlouhodobá účinnost vakcíny je otázkou, ale tento problém se dá řešit pravidelným přeočkováním.

Má smysl čekat na vakcínu, nebo se mám jít „promořit“?

Jakkoli je nesmysl sedět v izolaci a čekat na vakcínu, tak vzhledem k mnoha otázkám týkajících se dlouhodobých následků nepovažujeme za rozumné vyhledávat infekční osoby.

Pomáhá proti COVID-19 nějaký běžně dostupný lék?

Objevily se zprávy o prospěšnosti mnoha prostředků (nesteroidní analgetika/antipyretika, kortikosteroidy atd). U většiny z nich je ale klíčové, v jaké fázi infekce jsou podány, a pokud jsou užity nesprávně, mohou uškodit.

Je SARS-CoV2 umělé vyrobený?

Ne. Seriózní analýzy ukázaly, že SARS-CoV2 s velkou pravděpodobností vznikl přirozeně. Na druhou stranu, na podporu hypotéz o laboratorním původu SARS-CoV2 ještě nikdo nepřinesl žádná důvěryhodná data.

Je SARS-CoV2 „nejnakažlivější virus“?

Není. Jeho R0 je asi 2,4 (to znamená, že od jednoho nakaženého se nakazí průměrně další 2–3 lidé), ale třeba virus spalniček má hodnotu R0 okolo 14 (od jednoho nakaženého se v průměru nakazí 14 dalších), a je proto mnohem více infekční. R0 běžné sezónní chřipky se pohybuje mezi 0,9 a 2,1. 

Jak moc koronavirus mutuje?

Dá se říci, že jako standardní RNA virus nevymyká se normě. Byť je popsáno přes 200 mutací v genomu SARS-CoV2 oproti původnímu viru, žádná z těchto mutací nemá vliv na jeho funkci a žádná z nich není spojena s horším průběhem nemoci či vyšší infektivitou. Popsané mutace také nepředstavují problém pro výrobu či účinnost potenciální vakcíny. 

Co to je pandemie?

Zjednodušeně, pandemie značí celosvětové rozšíření viru (či jiného patogenu). To, že je virus označen jako pandemický, neříká nic o jeho nebezpečnosti, infektivitě či podobných věcech. Vyhlášení pandemie také neznamená, že ve všech zasažených oblastech je dosaženo stavu epidemie.

Co je epidemie?

Jako epidemie se označuje lokální stav, kdy počet nemocných v populaci přesáhne určitou hladinu (procento nemocných). Tato hladina je odlišná pro každou nemoc.

Mohou infekci přenášet i děti?

Ano, mohou – stejně jako u každého jiného nakaženého se i u nich zpravidla vytvoří dostatek virových částic na to, aby byly schopné šířit infekci i přesto, že se u nich málokdy vyvinou příznaky onemocnění.

COVID encyklopedie

COVID-19

  • Onemocnění způsobené koronavirem SARS-CoV2. Klinicky velmi podobné chřipce, přesto s několika odlišnostmi.

epidemie (outbreak)

  • Rychlé šíření nemoci na lokální úrovni. 

chřipka

  • Onemocnění klinicky podobné COVID-19, ale způsobené jiným, nepříbuzným virem, který má jiné biologické vlastnosti (např. mechanismus a rychlost mutací).

hydroxychlorochin (hydroxychloroquine)

  • Pod názvem Plaquenil prodávaný lék na malárii. Jeho účinnost proti COVID-19 nebyla dosud spolehlivě prokázána, výsledky studií jsou značně kontroverzní.

ibuprofen

  • Běžné nesteroidní analgetikum, účinkuje i proti horečce. Jeho použití pro léčbu příznaků COVID-19 je bezpečné a nijak neovlivňuje vážnost nemoci.

imunita

  • Po prodělání COVID-19 imunita vzniká a její síla je pravděpodobně závislá na závažnosti průběhu nemoci. Data o době trvání nejsou k dispozici, ale předpokládá se, že se bude jednat o měsíce, maximálně roky. Aktivní imunita proti jiným koronavirům pravděpodobně do jisté míry chrání i proti COVID-19.

infekční virová částice

  • Forma viru, která je schopna způsobit onemocnění a infikovat okolí. Vzniká správným složením všech virových komponent (nukleová kyselina, obalové bílkoviny – kapsida, tukový obal).

koronaviry

  • Skupina virů, mezi které se řadí i původce COVID-19, virus SARS-CoV2. Jiné koronaviry jsou původci asi 15 % sezónních „nachlazení”.

lék

  • Specifický lék proti COVID-19 (antivirotikum) zatím neexistuje. Nejblíže tomuto použití je remdesivir. Dalšími léčivy použitelnými alespoň v některé fázi nemoci jsou kortikosteroidy (dexamethason). Účinnost hydroxychlorochinu nebyla prokázána.

mutace

  • Změna v genové sekvenci. Drtivá většina mutací (obecně) nemá žádný vliv na funkci organismu (či viru). 

pandemie

  • Stav šíření nemoci na celosvětové úrovni. Vyhlášení pandemie nutně neznamená, že je ve všech zasažených oblastech dosáhnuto stavu epidemie.

promoření

  • Rozšíření viru v populaci.

přenos infekce

  • Probíhá hlavně dvěma cestami – dýcháním (mikročástice při výdechu) a dotekem (kontakt s infikovaným povrchem).

R0

  • Číslo, které udává, kolik lidí se průměrně nakazí od jednoho nakaženého. Je specifické pro každý virus a mění se s podmínkami (sezóna, imunita). Je-li nižší než 1, šíření viru v populaci se zastavuje a je možné ho vymýtit.

remdesivir

  • Antivirotikum původně vyvíjené proti virům Ebola a Marburg. Ukázalo se částečně účinné i proti koronavirům.

respirátor

  • Oproti roušce obsahuje mikročásticový filtr, který zabraňuje průchodu částic o různé velikosti. Spolehlivou obranou proti koronavirům je stupeň FFP3, ale i nižší stupně snižují riziko infekce.

RNA

  • Druh nukleové kyseliny, která slouží jako genetická informace SARS-CoV2. Její přítomnost sama o sobě neznačí přítomnost infekčního viru.

rouška

  • Snižuje, za určitých okolností, pravděpodobnost nákazy koronavirem. Její použití je potřeba zvážit pro každou situaci.

SARS-CoV1

  • Koronavirus, který způsobil v letech 2002–2004 epidemii respirační choroby SARS. Nejbližší „příbuzný” viru SARS-CoV2, který způsobuje COVID-19.

SARS-CoV2

  • Koronavirus, který způsobuje nemoc COVID-19. 

sezónnost

  • Jev, kdy je výskyt nemoci závislý na změně klimatu (sezón). Typickým případem sezónních virů jsou viry způsobující lehké dýchací infekce („nachlazení”).

smrtnost (infection fatality rate, IFR)

  • Ukazatel udávající procento zemřelých z těch, kdo byli nakaženi, tj. započítávají se i nákazy probíhající bez příznaků onemocnění. Pro SARS-CoV2 odhadována na 0,1–0,4 %, tj. zemře 0,1–0,4 % nakažených jedinců, pro sezónní chřipku je typická IFR mezi 0,025–0,04 %. Problémem u odhadů smrtnosti je nejasnost okolo počtu asymptomatických/nezachycených případů.  

test protilátek

  • Odhaluje přítomnost protilátek v krevním séru, popřípadě na sliznicích. Obojí je známkou toho, že se imunitní systém s nákazou potkal, a pravděpodobně již není infekční (vyjma těžkých případů onemocnění). Nevýhodou tzv. rychlotestů je jejich značná míra nespecifity, kdy výsledek není stoprocentně spolehlivý.

test rt-PCR 

  • Nejčastější forma testu na COVID-19. Odhaluje přítomnost virové nukleové kyseliny, nikoli infekčního viru, proto pozitivní výsledek neznamená automaticky, že je dotyčný nemocný či infekční.

úmrtnost (mortalita)

  • Ukazatel udávající podíl zemřelých v populaci za rok, a na rozdíl od smrtnosti bere v potaz celou populaci. Udává se v promile, tj. v přepočtu na 1000 jedinců sledované populace. 

vakcinace

  • Forma imunizace, při které je organismu předložen imunogenní prvek konkrétního patogenu (tj. typicky jeho část, kterou náš imunitní systém rozpozná a je schopen na ni reagovat vytvořením imunity). Její dostupnost pro koronavirus je odhadována na jaro/léto 2021.

vznik viru

  • Koronavirus SARS-CoV vznikl přirozenou mutací zvířecího viru. Tato mutace umožnila přenos na člověka a další šíření v lidské populaci.

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

20 komentářů: “COVID encyklopedie”

  1. Tomas napsal:

    Dobrý den Margit
    Díky za Vaši encyklopedii.
    1)Takže Vy se očkovat raději nenecháte?
    2) Jste připravena se nechat očkovat, když by to bylo podmínkou pro výkon vašeho povolání?

  2. Dobrý den, určitě se nenechám očkovat na rychle vytvořenou, tedy dostatečně dlouze netestovanou vakcínou a ještě na nemoc, kterou nepovažuji za ohrožující. Ani si nemyslím, že by za aktuální situace mohla být obecná povinnost k tomuto očkování, Margit

  3. Dotaz napsal:

    Dobrý den,
    díky za kvalitní informace a hezké zpracování stavu co se už ví a co se ještě neví.
    Mám tento dotaz, abych si ověřil jestli mám pravdu. Infekce se šíři hlavně (jenom?) vdechnutím jistého množství virů. Na př. viry co ulpí na klice, já je setřu rukou tak jsou nebezpečné až je nějak přenesu do úst, nosu, očí ? Obrana je ruce s viry z kliky co nejdříve pořádně umýt nebo desinfikovat?
    Děkuji, s pozdravem
    Hájek

  4. Dobrý den, ano, je to jak píšete, viry se dostávají do těl přes sliznice, tedy dýchací cesty, ústa a oči, a proto je zásadní časté a důkladné mytí rukou a jestliže nosíte roušku nesahání na ni, Margit

  5. RYAN napsal:

    pekne spracované,
    len nerozumiem tomu že kde rúško nemá zmysel: uzatvorené priestory bez ventilácie s vysokou koncentráciou ludí ktorí spolu trávia dlhší čas ?? napríklad triedy v škole?
    nie je mi jasná logika tohoto, nenakazia sa dýchaním, rozprávaním ?

  6. Dotaz napsal:

    Dobrý den,
    díky za encyklopedii. Mám dotaz ohledně dezinfekce UV zářením, co vše je možné takto dezinfikovat?
    Děkuji za odpověď.
    S pozdravem Marie

  7. Coronachyba? napsal:

    https://youtu.be/Z6DCO2EWyHo

    Dobrý večer Margit, mrkněte na tento rozhovor.
    Je to v německém jazyce, ale vy ho ovládate.

    S pozdravem
    Tomas ( Svycarsko )

  8. Reakce napsal:

    Vážená Margit,
    děkuji za Vaše články i zprostředkovane.Moc ráda si vše pročítam a přemýšlím o tom.
    DÍKY Krista

  9. Dobrý den Tomasi, děkuji za odkaz, ráda se podívám, jen 40 minut nedám hned nyní, ukládám si na pondělí, Margit

  10. Adam: “Jestli chápu správně, pak bych komentoval, že pokud se jedná o nošení ve třídě, tak tam je zbytečné proto, že spolu lidi ve třídě stráví tak dlouhou dobu, že rouška smysl nemá, a navíc se tím prodlouží její životnost (pro nošení v rámci dne). Naopak při krátkodobém kontaktu na chodbě může pomoct, protože a) doba kontaktu je krátká, b) prostor je větranější / větší, a pak tedy další snížení rizika je smysluplné.”

  11. Adam: “Nejsem si jistý, co tím paní myslí – UVčkem se dá dezinfkovat ledacos, jde v principu o to, jestli to nepoškodí dezinfikovaný materiál (1), a je potřeba vědět, že se paprsky dostanou na relevantní část (2), tzn. např přikrytý filtr respirátoru je asi UVčkem nedezinfikovatelný, nevim. Každopádně na povrchy / látkové roušky apod. v pohodě.”

  12. Healt passport Ireland napsal:

    Zdravím ještě jednou paní Margit ( a ostatní)
    Snad se Vám podařilo zkouknout ten rozhovor v nemcine.

    Zajímavý až ( strašidelný) mi připadá tento odkaz
    https://www.healthpassportireland.ie/

    Zdravotní pas do telefonu, který je pilotním projektem ( k boji s koronavirem?)

  13. Tomáši, viděla i jsem dokonce hned po vydání knihu Dr. Claus Köhnleina přečetla. Mnohé co říká dává smysl a za mě by bylo třeba k jeho podnětům a otázkám vyjádření imunologů. Je škoda, že koronaviru se uchopilo v každé zemi pár expertů a neprobíhá mnohem širší debata i s profesionály jako je třeba Dr.Köhnlein, Margit

  14. Tomas napsal:

    Díky za vaše upřímné odpovědi.

    Podle situace, v Německu, ve Švýcarsku to není potřeba ( proč, to ať si každý zodpoví za sebe)

    Ještě jeden dodatek : Great reset ( velky restart) na stránkách WEF ( Světové ekonomické forum )….

    Přeji hodně šťastných dni!!

  15. Radek napsal:

    Dobrý den, v první dekádě srpna ( kolem 5.8.) jsem měl únavu, bolesti kloubů a svalů, zvýšenou teplotu a taky trochu rýmu se ztrátou čichu, po třech dnech to všechno přešlo a cítil jsem se fit. Na test jsem šel až 19.8. a ten byl pozitivní. Je možné, že už jsem měl koronavir kolem 5.8. a ještě 19.8. mě byl detekován ? A nebo ty potíže z 5.8. byly jen běžná viroza a koronavirem jsem se nakazil cca až 10 dní před pozitivním testem?A ještě jeden dotaz: platí moje imunita i na jiný kmen koronaviru než jsem prodělal? Děkuji předem za odpovědi.Radek

  16. Kateřina napsal:

    Děkuji za skvěle zpracovanou encyklopedii!

  17. Katka napsal:

    Děkuji za skvěle zpracovanou encyklopedii

  18. Dobrý den Radku, ano PCR testy totiž zachycují i zbytky virů, pozitivita z tohoto testu automaticky neznamená nemoc ani nakažlivost, Margit

  19. Jana napsal:

    Dobrý den Margit, děkuji za Vaši skvělou práci. Je bez pochyb, že je třeba posilovat imunitní systém, jak píšete. Ale přesto, co si myslíte o informaci, že koronavirus ihned poškozuje plíce a zanechává změny na ledvinach apod? Jsou již k tomuto nějaké přesnější relevantní informace? A myslíte si, že mají smysl roušky i v hodinách ve škole? Moc Vám děkuji.

  20. Dobrý den, ano, nějaká dlouhodobější poškození jsou už zaznamenána, ale není to obvyklé a hlavně obdobné poškození je po může prodělané infekci třeba možné i u chřipky, tedy v tomto není Covid19 nijak vyjímečně nebezpečný. S dlouhodobým nošením roušek nesouhlasím, podle mě to není možné dělat správně a nesprávně nošená, opatrovaná rouška může více škodit než prospívat, Margit

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *