Zlobivé děti na lécích

13. 8. 2013 Články štítky: , , , 42 komentářů

Americký dokument Nadrogované děti odhaluje devastující následky nadměrného předepisování léků dětem. Uslyšíte výpovědi rodičů, pedagogů a lékařů o dětech, kterým systém přiřadil diagnózu ADHD anebo další diagnózy, při kterých se užívají psychotropní léky.

Léky, které lékaři předepisují dětem s diagnózou ADHD (attention deficit hyperactivity disorder, porucha pozornosti s hyperaktivitou), patří do skupiny narkotik. Jedná se o návykové látky. Mezi nežádoucí účinky patří i příznaky srdečního infarktu, mozkové mrtvice, křeče, poruchy vidění, zpomalení růstu a násilné chování. Dlouhodobé následky užívání léků, které ovlivňují chování dětí v období formování jejich osobnosti, jsou do značné míry neznámé a pravděpodobně devastující.

Studie prokazují souvislost mezi užíváním psychotropních léků u dětí a jejich násilným chováním. Mnohé z dětí, které byly zapojeny do tzv. „school shooting“ (střelby ve školách), byly na těchto lécích. Nové studie prokazují, že léky jako Prozac, předepisované i dětem na mírné deprese, mohou zvyšovat riziko sebevraždy a agresivitu, které mohou vést až k zabití, jak popisuje případ teenagera, který zabil svého kamaráda.

Přitom diagnostika mentálního onemocnění dětí je velmi vzdálená vědě. V mnoha případech je dítě označkováno jako ADHD na základě subjektivního pozorování nebo chování, které je občas možné pozorovat u mnoha dětí. Mezi takové chování patří např. vrtění se na židli ve škole nebo potíže vydržet, dokud na něj přijde řada. Moderní psychiatrie se dostala do bodu, kdy dokonce většinu normálních emocí a stavů mysli může zařadit pod diagnózu některé nově vymyšlené nemoci. Například stydlivost lze dnes označit diagnózou společenský strach a doporučit farmakoterapii.

Poruchy chování dětí včetně těch, které se mohou zdát jako vážná mentální poškození, velmi často souvisí s nevhodnou stravou, emociálním rozrušením anebo stykem s toxiny. Tyto základní faktory je třeba řešit před jakoukoliv medikací.

(anglicky, 1:45 m)

Z dokumentu

Šest až sedm milionů amerických dětí užívá ráno před odchodem do školy léky proto, aby se lépe chovaly. Pedagogové mají od lékařů devítibodovou stupnici, po odškrtnutí šesti bodů mohou dítě označit diagnózou ADHD, požadovat po rodičích návštěvu lékaře a užívání léků. Mezi hodnotící kritéria patří např. neposednost, odpovídání na otázku před jejím dokončením, potíže s dokončením zadaného úkolu ve stanoveném limitu, nepozornost nebo denní snění, které se může projevovat jen koukáním z okna.

Je normální mít v průběhu života potíže, občas mít špatnou náladu anebo se dokonce cítit depresivně. Ještě běžnější je, když dítě neposlouchá, neustále mluví anebo je neustále v pohybu, což jsou také kritéria diagnózy ADHD. Jak situaci v dokumentu správně okomentoval režisér Michael More, když si přečetl kritéria pro diagnózu ADHD: „To jsem já, přesně takhle jsem se jako dítě choval. Naštěstí se v době mého dětství ADHD diagnóza běžně nerozdávala“.

Jeden z děsivých příběhů

V případě, že rodiče odmítnou podávat dítěti předepsané léky, jim může být v některých amerických státech dítě odebráno do ústavu. Přesně tuto situaci popisuje maminka, která se své odebrané dítě po zjištění, že je v ústavu bito a nadrogováno tak, že nevnímá, pokusí unést do Kanady a uchránit před dalším zneužíváním i nuceným podáváním léků. Dítě je z Kanady znovu převezeno do ústavu a maminka odsouzena do vězení. Nyní, po odpykání trestu, na svobodě hledá své dítě, protože jí byl jakýkoliv styk zakázán a protože neví, kde její dítě je.

Při potížích se léky jen přidávají

Dítě, které je v depresi, dostane Ritalin. Pokud lék dostatečně nezabírá anebo se projevují vedlejší účinky, jsou dítěti předepsány další léky, například Prozac nebo antidepresiva, která jsou spojována se sebevraždami u dospívajících. Pokud má dítě následně potíže se spaním, dostane prášky na spaní. Děti tak mohou užívat 4 až 5 psychiatrických léků, a to s vědomím lékařů, že Ritalin je droga stejné skupiny jako kokain a biochemický průkaz existence ADHD neexistuje.

Řešení bez nežádoucích účinků

Jeden z lidí, kteří v dokumentu vystupují, se přesně vyjadřuje: „Get them off the sugar and off the TV“, tj. dejte je pryč od cukru a televize! Sledujte, jak se dítě v průběhu dne stravuje, co jí doma a co vše nabízí škola k jídlu. Zjistěte, jestli dostatečně spí, nechte zkontrolovat hladinu krevního cukru. Omezte styk se všemi chemickými látkami. Už je například studiemi prokázáno, že vyšší hladiny PCBs a olova v dětském organismu mohou narušovat mentální vývoj a ovlivňovat chování dítěte.

Co konkrétně doporučuji?

  • Maximálně omezte konzumaci jednoduchých cukrů, včetně koncentrované fruktózy.
  • Maximálně omezte konzumaci průmyslově upravovaných potravin, zejména těch, které obsahují umělé vůně, příchutě a konzervační látky.
  • Pravidelně podávejte probiotické bakterie cestou fermentovaných potravin, jako jsou zakysané mléčné výrobky, kváskový chléb, kvašená zelenina nebo miso pasta.
  • Omezte kontakt se všemi chemikáliemi, včetně konvenční kosmetiky.
  • Pravidelně pobývejte na slunci, zajistíte tím dostatek vitamínu D.
  • Pravidelně přijímejte omega-3 mastné kyseliny a vyrovnejte poměr omega-3 a omega-6 mastných kyselin, tj. omezte konzumaci průmyslově upravovaných olejů, které jsou zejména v margarínech.

Dokument bych doporučila ke zhlédnutí všem lékařům, pedagogům a rodičům. Je pravdou, že v Česku není tak obrovský počet dětí na psychotropních lécích a školy nemají právo nutit rodiče k podávání léků dětem. Dokument přesto doporučuji jako varování, kam až může nadměrné předepisování léků a ignorace faktorů životního stylu dojít.

Trend je jasný, počet předepsaných psychotropních léků pro děti se v USA jen mezi lety 1995 až 2000 více než zdvojnásobil. Dnes má v Americe každé desáté dítě diagnózu ADHD, došlo tedy k nárůstu výskytu o 22 % od roku 2003. Diagnóza ADHD se zdá být zneužívána pro zlobivé děti. Jedna studie zjistila, že až 20 % diagnóz je mylných. Mylnou diagnózu by tak jen v USA měl téměř jeden milion dětí.

Pozor: Vysazení popsaných léků je velmi riskantní a také může vést k závažným poruchám chování. Léky, proto vysazujte jen po dohodě s moudrým lékařem a postupně.

V případě nejistoty diagnózy a medikace Vašeho dítěte doporučuji získat i druhý názor, tj. konzultaci s dalším lékařem specialistou.

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

42 responses to “Zlobivé děti na lécích”

  1. Eva Kubicová napsal:

    Škoda že v takových rádoby informativních článcích je vždy jen půl pravdy… připomíná mi to novináře, kteří vezmou jednu větu z rozhovoru, dají ji do jiného kontextu a panika už se pak šíří sama…

  2. Hana Rydl napsal:

    To je vazne jak z hororu … Cim dal tim vic si myslim, ze slovo demokracie je v USA zcela mylne vykladano. No, jeste jsem chtela dodat, ze nediagnostikovana celiakie take muze byt pricinou ADHD.

  3. Alena Sůvová napsal:

    Jsi malý? Vezmi si prášek. Jsi velký? Vezmi si prášek. Jsi zlobivý? Vezmi si prášek. Máš zvýšenou teplotu? Vezmi si prášek. Nejíš maso a mléko? Honem si vezmi prášky. Jsi jiný než ostatní? Jsi divný, radši si vezmi prášek. Je ti pŕes 40? Měl by ses nechat vyšetřit na to, to i to. Á, tady vybočuješ z normálu, tumáš prášek. A ten už máš napořád. Budeme přidávat. Paní učitelko, dejte mi nějaký prášek, bolí mě hlava. Odtrháváme se od přirozeného vnímání, od intuice, od selského rozumu. Nenasloucháme vlastnímu tělu. Chceme být zdraví, rychle zdraví, a to bez námahy. Dostaneme prášek. Jsme závislí na práškách, na radách ostatních. Neumíme a ani nevíme, jak jinak žít. Tak jsme to chtěli? A co dál?

  4. Děkuji za doplnění informace o celiakii, m.

  5. Děkuji za doplnění informace, půjde skutečně o Paxil. m.

  6. Dobrý den, tento článek je z nejvetší částí překladem uvedeného dokumentu, kde vystupují mnozí odborníci a lidé, kteří mají s probíraným tématem praktické zkušenosti a překladem pár dalších textů na které odkazuji. Sama v závěru dopisuji svá stravovací doporučení a upozornění, že situace v ČR není takto extrémní. m.

  7. Právě nyní jsem zjistila, že včera byl publikován i další kritický článek o ADHD, kde psychiatr stojící u zrodu diagnózy ADHD přiznává, že nemoc může může být jen vymyšlená.
    Prominent psychiatrist admits he helped invent ADHD as a disease
    Tuesday, August 13, 2013 by: Paul Fassa
    http://www.naturalnews.com/041607_psychiatry_ADHD_fake_diseases.html#ixzz2butx9HJh

  8. Petra napsal:

    i můj syn měl diagnostikováno ADHD, začalo to ve školce, kdy se vrtěl dle paní učitelky víc, než jiné děti, byl veselý a zvídavý a na někoho až moc..poté si prošel ošklivým rozvodem, vídal otce, jak mě bije a syn se uzavřel do sebe, takže ke zlobení se přidaly deprese, touha zemřít…vzala jsem ho k psycholožce, ale ta syna poslala na psychiatrii, dostal ritalin a serlift na deprese..ve 13ti letech syna vytrhli z kolektivu a zavřeli do psych.léčebny..plakávali jsme spolu na každé návštěvě a já cítila, že je něco špatně.. v den, kdy dokončil základní školu mi řekl, že už léky brát nebude, že se cítí mizerně,nemohl spát, popisoval mi věci, které vídá a slyší a nebylo to normální..souhlasila jsem, přesto, že jsem se uvnitř moc bála, že bez léků to nezvládne…a věřte, zvládl…pak mi jednou ukázal na gůglu článek o ritalinu a řekl : mami, přečti si to, vždyť já 2 roky bral vlastně tvrdé drogy…http://www.drogy.cz/ritalin/kap-jak-zacina-zneuzivani-ritalinu.html….dřív si člověk žádné studie o lécích a očkování nedohledal, dnes ano, tak hledejte, protože každá chemie vpuštěná do těla je devastace člověka…

  9. Moc děkuji za sdílení osobního příběhu. Margit

  10. Zdena napsal:

    O této nemoci i o lécích a o tom, co způsobují píše velice přesně Virapen v knize Nežádoucí účinek smrt. Vřele doporučuji. Navíc je ještě jedna studia a ta prokazuje, že tato nemoc je stejně jako všechny a kterých doktoři neví, co je způsobuje (autismus, atd.) způsoben očkováním. Když se nad tím zamyslíte, nikdo ale absolutně nikdo, ani doktoři nevědí co vlastně vakcíny obsahují. Rodičům, kteří takové dítě mají přeji pevné nervy. Máme jednoho v rodině a po dni s ním jsem totálně na nervy…..

  11. Lucie Hornofová napsal:

    Dobrý den a slyšeli jste někdy o této stránce http://www.red-tulip.cz/symptomy.html a o primárních reflexech? Minulý týden jsem dostala tip právě na tyto webové stránky a chvílemi
    jsem svého 8-letého syna v popisu poznávala, protože více jak polovina symptomů na něj sedí. Také jsem si do teď říkala, proč jedno dítě zlobí a druhé ne, když je obě vychovávám stejně a žijí ve stejných podmínkách. Syn se narodil o 4 týdny předčasně, navíc s vrozenou vývojovou vadou- rozštěpem rtu. Je nadprůměrně inteligentní, ale máme problémy se „zlobením“. Stále se snažíme najít příčinu a snad jsme se konečně trefili. Zatím jsem tedy vyšetření se synem nepodstoupila. Tip na stránky jsem dostala od klinické logopedky v Hradci, současně s doporučením, abychom se objednali na vyšetření na dětské rehabilitační klinice. Třeba jsou případy dětí, u kterých je skutečně problém v primárních reflex a ony místo cvičení dostanou léky na zklidnění.

  12. Dobrý den, stránky jsem neznala, ale moc se mi líbí a takovéto cvičení určitě doporučuji. Děkuji za předání kontaktu! Margit

  13. wiera napsal:

    RED TULIP znám a docela se mi to zamlouvá. Ráda bych četla nějaké příběhy rodičů s dětmi, co prošli tou neorovývojovou terapií.

  14. Dana Kodytková napsal:

    Toto, co je zde popisováno, je zcela v duchu plánu farmaceutických společností – už jim nestačí zisky z lidí, kteří nějakou nemoc mají. Nyní se potřebují dostat i na ty, kteří se zatím cítí být zdravými. I já si myslím, že ADHD je výmysl a že to, co se názvem ADHD označuje, je jenom reakce organizmu na neuvěřitelně šizenou stravu – stravu, ve které je to „normální“ nahrazované umělým. Už moje babička, která zažila 1. republiku jako dítě a musela pracovat v pekárně, aby pomohla uživit další děti v rodině, říkávala, že nejhorší svinstvo je margarin. Ale když se zabalí do hezkého obalu (vaničky) a udělá se mu reklama, jak je zdravý, tak ti, kteří reklamám stále ještě věří, rychle běží do obchodu si to koupit. Kam se poděl zdravý selský rozum?
    Když budeme děti cpát jogurty, které nemají ani jednu živou probiotickou bakterii, dávat jim pít džusy a šťávy s obsahem glukózo-fruktózového sirupu (a že je i v sušenkách!), tak nejenže vyrobíme farmaceutickým firmám další pacienty (zničí se jim slinivka a dostanou cukrovku), ale ještě napomůžeme tomu, aby jim někdo dal nálepku dítěte s ADHD. Chce to jenom zdravý selský rozum, vybírat potraviny, které obsahují opravdu živiny (pak jich děti sní méně, ale tělo dostane potřebnou výživu) a taky jim dávat jenom čerstvě uvařené jídlo – ne ohřívané. A už vůbec ne v mikrovlnce!!!

  15. Eva Evaeva napsal:

    no – mně osobně psychatrička téměř zabila léky. Po roce a půl, kde jsem vyhledala alternativní pomoc – protože jsem se dostala do fyzické závislosti (nezvladatelný třes těla), se ani nezajímá – jestli jsem mrtvá, nebo v blázinci. Hlavně, že ona má své jisté. Sestra – moje vlastní (bere psychofarmaka)mi doporučila, abychom si zašly obě s dcerou k psychiatrovi, protože jsem špatná matka a moje dcera je příliš dětská na svůj věk (nesleduje modní trendy a spolužáci ve třídě ji „neberou“) to je teprve masakr. Myslím, že jsem se asi měli narodit kovoví, nebo plastoví a měli bychom klid. Já se očipovat a zblbnout už jistě nedám. A normální jídlo – to je základ. Zcela jistě si dám i pizzu z pekárny – 2x za rok, nebo občas koupím chleba, ale už se dívám i na mouku – někdy jsou i v obyčejné mouce přísady, které rozhodně nemíním dobrovolně jíst,

  16. Eva Evaeva napsal:

    Lucie – taky děkuji za tip na stránky. Tak to jsem byla celá já :D . Maminka mně rodila tři dny, tak to možná bude tím – nebo taky ne. To je jedno – ale , po své zkušenosti bych léky zkusila až na posledním místě. Mně osobně hodně pomohla etikoterapie . Rozhodně cítím, že mé dítě je v pořádku a její duševní zdraví hodlám uchránit – hry venku,zdravé jídlo, dostatek spánku a lásky. To je základ

  17. Martin napsal:

    Inu dle mě je to všechno způsobeno stravou. Rafinovaný cukr je neskutečné svinstvo! Potravinářský a farmaceutický s chemickým průmyslem se myslím v brzké době sloučí do jednoho oboru. Je to neskutečné jaké úsilí věnují mamutí společnosti tomu, jak něco normálního nahradit ropou. Bohužel se jim to daří znamenitě a konzumenti masírováni reklamou, žerou co jim televize naservíruje a potom se diví, co že jim to roste za boule na hlavě. Je to smutné. Lidi probuďte se prosím, otevřete oči a vnímejte svět kolem sebe. Základní přírodní principy a pochody se nedají nahradit něčím jiným bez následku.

  18. Katka napsal:

    Tady je jeden případ, jak se to řešilo za socialismu u nás. ADHD tenkrát „nebyla“, prášky se u nás nedávaly, ale životy dětí bylo snadné zničit i tenkrát!

    Jako dítě jsem vykazovala přesně všechny prvky, které jsou výše zmíněnými „symptomy“ ADHD. Ve 4 letech jsem se sama naučila číst, v 5 letech sama plavat a se sádrou na ruce jezdit na velkém kole bez postranních koleček. Když jsem v roce 1985 nastupovala do první třídy, byla jsem nejmladší ze všech 40 dětí ve třídě a kromě své rodné řeči jsem mluvila plynně francouzsky, protože mne to maminka (učitelka dějepisu a francouzštiny) doma naučila. Škola pro mne byla neskutečně snadná, chodila jsem tam za kamarády a v žákovské knížce měla více poznámek typu „Vyrušuje!“ a „Nedává pozor“ případně „Neustále svačí“ než známek. Známky byly nudné, protože byly všechny stejné. Jedničky. A během prvního roku ve škole k nám naše třídní učitelka neustále volala a chodila na návštěvu, aby přesvědčila moje rodiče, že jsem nezvladatelná a je nutné mne přeřadit do zvláštní školy. Rodiče odolali (zejména díky tatínkovi – strojnímu inženýrovi, který se na věci díval dost jinak než pedagogové na základce), ale hned první měsíc v první třídě mne přihlásili na 4 kroužky (které byly 2x týdně), takže každý den po škole jsem měla dva kroužky. A ve druhé třídě mne přihlásili na přijímačky do jazykové výběrové třídy. A vzali mne. A dodnes jsem svým rodičům vděčná za to, že se nenechali zvyklat učitelkou, která si nedovedla najít přístup k dítěti, co se vymykalo z normálu. Kdyby mne přeřadili do zvláštní školy, neměla bych žádnou budoucnost. Takto jsem mohla vystudoval bilingvální gymnázium, dvě vysoké školy, udělat si doktorát, vést normální život a mít práci, která mne baví. Je to všechno jen o přístupu k této vymyšlené diagnóze. Děti jsou živé, jsou nepozorné, liší se v tom, jak plní úkoly, jenže zničit je lékama nebo šílenou institucí zvláštních škol je mnohem snazší, než se jim věnovat a najít si k nim správnou cestu. Dospělí jsou líní a proto si vymýšlejí různé způsoby jak si usnadnit život při výchově dětí. Jen aby se jim nemuseli věnovat víc, než je nezbytně nutné.

  19. Pavel Jan napsal:

    ADHD nikomu nespadne z nebe. Je na něj zaděláno dávno předem. Je na místě zvážit nakolik přispěje výživa matky v těhotenství. Zatížení těla matky toxickými látkami. Vyšetření plodu v době těhotenství ultrazvukem. Dále nepřirozené zacházení s novorozencem po porodu, výživa kojence a zejména vakcinace v ranném věku. Je toho víc než dost. Společný jmenovatel je nepřirozený způsob života. Podstatný podíl na tomto stavu mají vědecké elity, které se daly do služeb moci, či kapitálu. Krom toho mocenskými elitami je masivně podporován zdraví škodící způsob života a potlačována propagace skutečně přirozeného způsobu života. Dalo by se psát ještě dlouho, ale asi tak.

  20. Xyz napsal:

    Díky za upozornění na diagnózy nově vymyšlených nemocí, které vymýšlí pseudovědci znalí jak formálně správně napsat hloupost podle standardů sekty EBM, které pak uveřejní vědecké časopisy. Důležité je při tom citovat, citovat a citovat nepochopené ze souvislosti vytržené soudy, nebo originální hlouposti autora.
    Zdánlivě objektivní diagnostický standard ADHD s 9 hodnotícími kritérii vyžaduje subjektivní hodnocení náladového různě vzdělaného hodnotitele. Informace od matky také nemusí být objektivní, znám matku, která prohlašovala lži o svém dítěti, aby dosáhla jeho hospitalizaci na psychiatrii na celé prázdniny.
    Kvalitních klinických psychologů schopných kvalitně testovat a pak psychologickými metodami úspěšně intervenovat místo psychiatrické farmakoterapie produkující spící nebo agresivní zombie máme v ČR velmi málo. Něco jiného přednášejí páni profesoři na kongresech a něco zcela jiného se děje na jejich klinice, kde superspecialista v poradně pro deprese se nezabývá pořádně ani anamnézou a nasadí SSRI aby pacient skončil na 2 roky v mrákotném stavu, z kterého jej vysvobodí nespecialista, který ztratil důvěru ve specialisty na deprese.

  21. roman napsal:

    ADHD n e e x i s t u j e !!!!! to je výmysel farma spoločností aby si vytrvarali pacientov

  22. Jana napsal:

    Mému synovi byl ADHD diagnostikován v 1.třídě a od pěti let epilepsie. Bylo to pro mne opravdu náročné, protože na epi musí brát léky pravidelně. Na ADHD syndrom ve spojitosti s epi mohou být předepsány pouze dva léky, jak nás informoval psychiatr.
    Bohužel první nezklidňoval, ale měl opačný efekt a po druhém hodně zhubl. Takto jsem to vydržela cca 3 měsíce. Proto jsem psychiatra se synem přestala navštěvovat.
    A jsem ráda, že jsem se tak rozhodla.
    Dejme dětem volnost, hlavně náš čas a lásku, ale buďme důslední a ono to půjde i bez léků.

  23. Petr Jiřička napsal:

    Musím říct, že ne všichni souhlasí s tím, že ADHD je vymyšlená nemoc. Doktorka Natasha Campbell-McBride ve své knize Gut and Psychology Syndrome podrobně popisuje vliv nefunkčního trávení na funkci mozku po biochemické stránce, včetně měřitelných změn jako stav minerálů (hlavně železa, vápníku, hořčíku, poměru zinku/mědi) a vitamínů (hlavně, A, B6, B12, C, D, E, K). Podle doktorky Campbell-McBride, špatná funkce trávicí soustavy má za následek prosáknutí toxinů do krevního oběhu, a tyto toxiny pak v mozku způsobují poruchy chování. Zajímalo by mě, co si myslíte o této teorii. Děkuji.

    Samozřejmě se shodneme na tom, že namístě je léčba změnou stravy a životního stylu, ne farmaky.

  24. Dobrý den, teorii Dr. Campbell znám a souhlasím s ní. Ale ani v jejím podání není ADHD primárně anebo většinově neurologická porucha s narušenou rovnováhu neurotransmiterů vyžadující užívání psychofarmak, ale nevhodnou stravu a chováním (např. nekojením apod.) vyvolaný nedostatek mikroživin, který se může projevovat i změnou chování. Myslím, že v našich teoriích ani doporučeních řešení není příliš rozdílů, jde spíše o jiným způsobem pojmenovaný stav.

    ADHD, jak byla původně popsaná, skutečně není biochemicky stanovitelná. Narušené hladiny minerálních látek ani vitamínů v popisu nemoci nejsou. Margit

  25. Jarmila Kollárová napsal:

    Súhlasím s článkom, ale doplnila by som jednu vec: že pribúda detí s neposednosťou a že so sebou šijú? A nie je práve toto prejav tej najväčšej normálnosti, akej sa dieťa môže „dopúšťať“? Napadá ma k tomu jedno: keď som bola dieťa ja, celé dni sme trávili vonku, či v lete, či v zime…v lete hrami na lúkach: neustále naháňačky, skrývačky, behanie po poliach, po lese, budovanie bunkrov a pod. Bol v tom pohyb a radosť z neho, bolo v tom tajomno aj adrenalín, keď sme liezli za plot niekomu kradnúť čerešne (!)…v zime sánky, lyže, korčule, snehuliaci, guľovačky…zase samý pohyb a radosť na vzduchu…dnešné deti sedia u TV a PC, v rukách androidy a tablety a smartfóny a čo ja viem, ako sa ešte tie vymoženosti dnešnej divnej doby nazývajú…takto si energiu, ktorou je dieťa prirodzene obdarené, nemá kde vybiť…nehovoriac o tom, ak je to dieťa ešte aj bystré a inteligentné, že neraz postrehmi predčí učiteľa, a namiesto toho, aby sa mu niekto venoval navyše, pošlú ho k psychiatrovi! Tieto deti nie sú choré!! Tieto deti sú úplne normálne, choré je bohužiaľ ich okolie!!

  26. Magda napsal:

    Dobrý den, dovolila jsem si Váš článek i komentář (včetně odkazu na Vaše webovky) zveřejnit na svých stránkách na FB Zdravá cesta. Doufám, že Vám to nebude vadit. Pokud ano, ihned informace ze stránek stáhnu.
    Děkuji, MJ

  27. Anna napsal:

    Podle dnešní „městské“ kvalifikace bych musela být ADHD (za mého dětství se tomu říkalo LMD) i já nebo můj manžel, nebo i celé mé příbuzenstvo, kamarádi a spolužáci ve škole. Jsem z dědiny a tak, jak paní Jarmila píše, i my jsme byli permanentně venku na vzduchu. Museli jsme pomáhat s hospodářstvím a domácností a pak musel vybít i čas na úkoly. Ve škole jsme o přestávkách lítali se spolužáky za budovou školy nebo bezpečně kolem školy. Našim dědinským učitelům nebylo zatěžko si vzít hrnek kafe nebo čaje, obléci si kabát a sednout před školu, aby na nás dohlíželi. Měli jsme hodiny tělocviku a omluvenky, že nejsme „schopní“ se účastnit tělesné výchovy neexistovali. To jako by to dítě nebylo schopné pohybu??? Měli jsme ve třídě i spolužáka, který byl od malička o berlích (velmi „vhodná“ diagnóza a léčba prý nevyzrálých kyčlí…) a i tento klučina s námi a jeho berličkami běhal kolečka kolem hřiště, cvičil prostná a dokonce i na hrazdě.
    Zvláštní, že ADHD je diagnostikované hlavně u městkých, panelákových dětí???
    Náš 5ti letý syn od 22ti měsíců zná celou abecedu, od 3let pozná abecedu i s diakritikou, od necelých 4 let čte krátká slova, vymýšlí si složité a zápletkové příběhy, maluje abstraktní komixové obrázky, počítá, používá německá a anglická slova, puzzle pro dospělé s tisíci dílky skládá už od 3 let a pokud složí, už to znovu neskládá a bere další (proč by dělal znovu to, co už umí). Rozhodli jsme se mít dítě a tak se mu prostě musíme věnovat. Nedáváme mu počítač nebo mobil do ruky, když ho dovedeme ze školky, abychom měli klid… prostě se mu věnujeme. Ale bohužel paní učitelky státních mateřských školek s tím mají problém. I náš Jáchym patří mezi „zlobivé“ děti, které prostě nesedí hodinu u stolečku a nevydrží malovat jeden strom s jablíčkama nebo vytrvale vystřihovat a lepit kousky papíru na jiný papír…
    Rozhodně se ale nesmířím s tvrzením, že na něj měla vliv moje špatná strava v těhotenství, nebo zlý porod a nebo nekojení či špatná strava od narození. Vystudovala jsem sociální pedagogiku, pracovala dlouho s mentálně handicapovanými, jsem fitness trenérka a masérka, výživová poradkyně… Sakra si vybíráme, co koupíme a jíme. Jíst v restauraci znamená možná neobvyklou chvíli pro číšníka a asi i kuchaře (prakticky nikdy neobjenáváme z jídelního lístku, ale stále komubinujeme:)).
    Bohužel takzvaně povinně doporučenému očkování se Jája nevyhnul. Musela jsem nastoupit do práce a Jáchymek tedy do školky. Jáchymek má bohužel ta „nutná“ očkování pro to, aby ho do MŠ přijali, další dávky přeočkování už nemá a mít nebude.
    Chystáme se do Red Tulip, denně s Jájou podnikáme, vyrábíme cokoli a lítáme venku za mičudou, lezeme po stromech, chodíme plavat a do sauny… a takzvané léky (které by měly léčit) bere u nás jen manžel na vysoký tlak (a to také jen tehdy, když nezapomene) a žádné jiné doma vidět nechci. Bylinky, sauna, sport a vyvážená strava… a normálně čilé dítě, to je normální:).
    To, že děti ve školce sedí na zadku a poslouchají a vyplňují příkazy paní učitelek, to mi právě normální nepřipadá…
    Budu se za své překrásné dítě rvát, nenechám z něj udělat zkostnatělým systémem sígra a rozhodně ho nebudu dopovat chemickým svinstvem…
    Hodně sil všem!!!

  28. Marcela napsal:

    Naprosto souhlasím s článkem, vším, čím jsem si se synem prošla s diagnozou ADHD a autismu……je toho moc. Od samého začátku mi doktoři nutili psychofarmaka. V tu dobu jsem se hodně ponořila do hledání, protože mám vůči lékům tzv. stopku. Věřím, že vše má svou příčinu a u ADHD mě stačilo logicky myslet-po přečtení pár článků, co dokáže cukr, jsem to okamžitě vyzkoušela. Změna obrovská. Syn nejí nic co obsahuje cukry, konzervanty, lepek, casein.Vše je přírodní. Je to jiné dítě. Já děkuji bohu, že jsem se nenechala zvyklat a šla tzv. PROTI VŠEM. Člověk musí být opravdu silný a nenechat se zvyklat. Když vidím výsledky, tak to ani jinak nejde. Kdyby si náhodou někdo četl můj komentář, tak bych chtěla sdělit- apelovat na rodiče dětí s autismem, spoustě lidem jsem říkala at zkusí dietu apod. Hodně z nich, vlastně všichni mi říkali- ale on nic jiného nejí, než rohlíky a jogurty, když mu to vezmu, co bude jíst, nebo že jí jen sladké atd……..ANO, to je právě to neuvěřitelné- omezte to tzv.nezdravé a budete se divit. Můj syn den před začátkem diety byl schopný šplhat po policích v komoře, kde byly bombony, visel tam jak opičák.Měl záchvat za záchvatem. Začala se dieta a tentýž den ho to ani nenapadlo, jak mávnutím kouzelného proutku, vůbec nikdy si to už nevyžádal. Pro mě to bylo tak neskutečné, proto bych chtěla poprosit rodiče, kteří mají strach, že jejich děti už nebudou vůbec nic jíst aby se nebáli, protože syn ted jí takové variace potravin, ktere by dříve v životě nedal do pusy. Začal jíst skoro všechno. Jako kdyby jeho tělo bylo osvobozeno od špatných věcí a přirozeně vědělo, o co si má říct. Zelenina, ovoce, oříšky, polévky, miluje dýnovku. Naše děti nemůžou za tuto přechemizovanou dobu, dopřejme jim at jsou zdravější bez tzv.léků. Hodně štěstí. Marcela

  29. Renata K. napsal:

    Je mi po precteni techto clanku vselijak. Mame za sebou to same…. -:(. Neposedny, vsude a nikde, extremne zivy kluk, ktereho ucitel neumel zamestnat a zaujmout ?? Pritom ve svem pokoji vydrzel malovat ve trech letech vodovkama na podlaze na veliky papiry hodiny, hodiny skladal lego, stavel ze stavebnic cokoli bez planku… Presto ve skole bylo vsechno jinak. Neurologicke vysetreni ukazalo deficit a uz to bezelo, misto jineho pristupu ucitelu byla od uvitelu vyzadovana medikace. Aby byl ve skole HODNY.. .-:)) pozorny a chtel se ucit-:). Ritálim, Risperdal, ruzne kapicky k tomu na sklidneni. Kdyz je nedostal, okamzite byl jak nerizena strela!!! Pokud to bylo malo… Prikapejte, radila psycholozka -:))((.
    A tak roky bezeli…. Vycitam si, ze jsem asi malo bojovala proti systemu, nebo co clovek vlastne muze delat, kdyz od ucitelu- tech STUDOVANYCH ODBORNIKU slysite, ze vase dite od prvni tridy je ten, kdo potrebuje lekare a leky a je jiny….. Neposedny, nevydrzi nic delat v klidu, nerozumi jim snad??? A tak roky utekli spolu s kazdodenim uzivanim techto leku, ktere maji stejne ucinky jako tvrde drogy…. Hruza…. Od 6 let uzivani techto leku… Strasne. I presto, ze jsme vedeli ze je to svinstvo, tak jsme bylinami esili detox, pravidelne cisteni tela… Asi to bylo zbytecne, kdyz se ted doctu v techto clancich , ze me dite vladtne tolik let uzivalo drogy, ktere medikoval lekar !! Vědomě-:)) ale tak hlavne, ze ma nalepku, ucitele maji duvod mu nalepit dalsi za nekazen-:((. Zacatovany kruh je tohle vsechno.
    ( pisu z mobilu, omlouvam se, ze chybi carky, hacky)

  30. Dpbrý den, děkui za Váš zájem o text, jen prosím o jeho úpravu – zkrácení na Vašem webu, podle nabídky uvedené ve službách:

    Přebírání textů
    tištěná média — přebírání nezměněných textů je zdarma s podmínkou uvedení zdroje
    online média — je možné pouze přebrat upoutávku v délce perexu nebo jednoho odstavce a pro zbytek textu odkazovat na web Margit.cz
    Zdravý talíř — je možné volně šířit zdarma, používat v poradnách i k výuce
    zdarma je možné do online i tištěných médií přebírat moje texty z blogu na aktuálně: http://blog.aktualne.cz/blogy/margit-slimakova.php

    Děkuji. Margit

  31. Dobrý denm děkuji za sdílení Vašeho příběhu a moc doporučuji zkusit najít lékaře se kterými lze probrat možnost potupného snižování medikace. Držím pěsti Margit

  32. katerina napsal:

    Ano,strava je základ, ale léky neodsuzuju, nám pomohli nebo takto, jestli pomohli léky nebo vývoj (upravili jsme jídelníček,bezmlecna dieta) těžko říct. Vyzkoušeli jsme všechny možná homeopatika,ale syn prostě nespal a trpěl na průjmy a katary horních cest. Spal 4-6 hodin denně,kdyz usnul přes den,celou noc řádil. Po měsíci užívání spí celou noc, jak já jsem šťastná,doufám,že léky nebudeme brát dlouho a že vyžaduje,co nejdříve. Vedlejší účinky nemá…..beru je jako poslední možnost, už jsme to nedávali. Doufám,že komentujici tady mají s e příběhy, nebudou nikoho soudit, protože žít s auti ditetem a ano moderním Adhd fakt neni sranda. Věřím,že změnou jídelníčku, více lásky a optimismu situací zlepsi,ale nevyleci. Jediné se může ukázat,že byl špatně diagnostikovan,vcoz všichni doufáme. Syn je dle dg nizkofunkci autista,nemluví,Pleny,atd….ti,kdo trochu znají problematiku PAS ví o čem mluvím. Souhrn, vse jebyznys a na kom se vvydělává? ….. To nemá smysl řešit, selský rozum a chuť to změnit a pomoct….;-)

  33. Iris napsal:

    Milé maminky,
    vězte, že obvykle vše dobře dopadne. Můj vnuk, dnes 18ti letý maturant si ve škole zakusil
    opravdu dost. Neposednost, vyrušování, napomínání, poznámky… ale vysoké IQ a dobré známky. Rok po roku ze všech „nepravostí“ vyrůstal a když si našel velkou lásku – železnici a obrátil svou nevyužitou energii tímto směrem, oddechli jsme si my i všichni učitelé. Musím podotknout, že jsme se nikdy nedali přinutit k tomu, aby užíval nějaké léky ! Kluk vyrostl i bez nich, dospěl a my, co ho máme rádi se teď z něho jenom těšíme. Vám přeji stejné zakončení všech vašich současných trablů s  ADHD.

  34. luky napsal:

    Co jsem přečetl z tohoto obsahu. Musím vic než chválit rodiče kteří neodsoudily své deti, i když je sistem nutil k opaku. Je dobře ze jste nepodlehly. S nejveci pravděpodobností jse se zasloužilý, aby Vase dítě bylo normální, a prožilo normální život.

    Pro ty kteří si mysli ze, co se děje v USA , se nemůže dit u nás se nesmírně míli ( nesmírně jemné receno. ) měly by jste se zamyslet nad svou jednoduchosti a blbosti. V našem state , po sametové revoluci vypuklo podobný manýry. Které nabyraly na obrátkách neuveritelnou a nepochopitelnou rychlosti. Nemáte ponětí jak tím ty děti nicite. Kolik takových děti v uvozovkách přišli o život či dokonce doslova…….

    Pro ty, kteří by byly pro nějaké ty “ prášky “ pro své děti. By si měli zjistit kdo to byly : tzv. Chybně diagnostikovane děti. ( nejznámější je doba 1996-2001. Ale delo se to a nejspíš stále děje….)
    Jedna se o děti kteří vlastě přišly o svého ducha, svůj život. Jen kuli tomu ze jsou rozdilni. Vlastě byli …

    Nejde primo o tu jmenouvanou nemoc…
    ( spoliham na zachování soukromí. )

    Příklad pro ty kteří by pochybovaly atd. :
    Moje matka zneužila sistemu a chtěla si zajistit důchod. A tak vzhledem k me hiperaktivite to mela jednoduší. Díky mi hiperaktivite a mu mu spusobu vnímání ( kterém je i dnes širší než maji prumerni lide ) A k tomu dost nadprůměrně IQ. Které hranici s Menzou… .
    Nebyl jsem dítě které by splňovalo kiterium sistemu a už v druhé třídě jsem byl umístěn do diagnostickeho ústavu. Kde to co dopování “ léky “ ( nadále nebudu Dale psát uvozovky. Upsal bych se jich. …) začalo. Tam dopuji děti kuli tomu aby se zararily.

  35. Drahomíra napsal:

    Dobrý den, jsem ráda, že mnozí rodiče s dětmi s ADHD cedí různé osvědčené rady pro výchovu svých dětí zdravým selským rozumem. Pokud se rozhodnou pro medikaci, mělo by to být vždy krajní a dočasné řešení, v některých případech je ale nezbytné. Dnes mám již skoro dospělé syny s ADHD, leccos bolestného jsme si ve škole také prožili (ale se změnou učitelky bylo najednou prakticky po problému….). Jako nejdůležitější považuji kromě zamyšlení se nad způsobem stravování vhodný přístup k těmto dětem v běžných situacích a čas, který jim věnujeme. Naše rodičovské i profesní zkušenosti jsme s kolegyní sepsaly do praktických publikací, které vydáváme od roku 1995 (www.nakladatelstvidh.cz). Držím všem palce, někdy je to jako na horské dráze, ale při vhodném přístupu je znát každý rok ve vývoji dítěte :) a situace se zlepšuje…

  36. Romana napsal:

    Dobrý den.Mají vliv léky i na chování epileptika?Dcera 13 let je poslední dobou dosti slovně agresivní a nepřátelská.Děkuji

  37. Dobrý den, možné nežádoucí účinky je třeba posuzovat na základě individálního léku a doporučuji pročíst jeho příbalový leták a konzultovat s lékařem, který jej dceři předepsal. Zcela obecně je změna chování v tomto případě méně pravděpodobná, jak detailněji vysvětluje aglický zdroj: http://www.epilepsysociety.org.uk/side-effects-and-interactions#.VQKpoofseoY
    M.

  38. Zdeňka napsal:

    Dobrý den, mám 7letého syna. Synovi bylo diagnostikováno ADHD, ale bohužel není v pořádku i mentální stránka (střední mentální retardace, nemluví, i fyzické nedostatky). Po přečtení článků, nemám dobrý pocit, když synovi dávám 3x denně Risperdal na zklidnění. Ritalin měl horší účinky, ale Risperdal nám vyhovuje. Zdá se nám klidnější, méně hlučný a celkově se to dá přežít. Zkusili jsme vysadit, ale bylo to vždy horší.Dodnes nemůžeme jít nakoupit, najíst se v restauraci, jízda vlakem i autobusem je také náročná, no prostě hrůza. Co mám tedy dělat, abychom mohli všichni v klidu žít a nebrat chemické léky??

  39. Dobrý den, článek byl o dětech, které zbytečně uívají léky, jen pro chování, jenž k dětství patří a dá se regulovat i bez léků. V případě, že upravit chování bez léků není možné, mohou být léky na místě a prospěšné. Doporučuji o Vašich obavách promluvit s lékařem, který léky předepisuje. Marit

  40. Michaela napsal:

    Zdravím, z některých komentářů jsem trochu smutná když se tu píše že ADHD neexistuje a je to vymyšlené, že děti přece vždycky byli živé a dnes se na vše berou léky. Myslím že rodiče které nemají s dětmi problémy neví o čem to vůbec je. Mám 2 kluky jeden má dignostikované ADHD druhý ne, rozdíl v jejich chování je obrovský od malička a to je oba vychováváme úplně stejně. Po přečtení několika knih hlavně Dr. Amena který provádí SPECT scany mozky než vyřkne diagnózu ADHD jsem pochopila o čem to celé je a hodně mi to pomohlo. Říká že psychiatři jsou jediní doktoři kteří léčí orgán aniž by se na něj podívali – mozek. U nás se totiž vyšetření mozku kromě EEG a to na vyžádání ( alespoň v našem případě) běžně vůbec nedělá. Dr. Amen doporučuje změnu stravy, užívat vitamíny a minerály, neurofeedback, léky v některých případech, konzultace s rodiči a hlavně co je důležité píše že to je dědičné což v našem případě platí protože manžel vykazuje a vykazoval i v mládí stejné chování jako má syn který ADHD má. My jsme také vysadili Stratteru kterou nám psychiatrička doporučila protože syn byl ještě horší. Další její postup byl výchovný ústav – což jsem razantně odmítla, protože pokud je to něco co má člověk na celý život nechápu smysl výchovného ústavu na 2 měsíce. Nikomu to nepomůže. Ale to asi paní doktorka už neřeší. Hlavně ať už jsme z ordinace pryč. Myslím že pokud si člověk nepomůže sám tak nemá šanci aby to dítě fungovalo líp. Některé léky totiž ještě toto chování mohou zhoršovat a nepomáhají ale dokud budeme pokusní králíci psychiatrů tak nic jiného nezbývá než zkoušet. Já jsem psychiatry už vzdala myslím že i oni by potřebovali občas mokrý hadr na hlavu.

  41. Dobrý den, omlouvám se, jestli bylo vnímáno nějaké úplné zpochybnění existence ADHD. Takto jsem to nemyslela. Účelem textu bylo upozornit na velké množství zbytečných diagnóz a hlavně psychofarmak namísto dietního a psychologického postupu. Margit

  42. Leonarda napsal:

    Dobrý den, chci se přidat k Michaele, protože kdo takové dítě nemá doma absolutně neví co to ADHD je. Já mám 3 děti a nejmladší z nich dívenka je od narození nezvladatelná. Podotýkám, že žijeme na statku 4 ha pozemku, takže většinu stravy máme vlastní- jídlem to v našem případě rozhodně není.Kojila jsem do 2 let. Holka od narození spala šíleně, musela jsem ji pevně zavinovat do 3let a to i tak se celou noc točila, kopala, nedokázala se uklidnit, spala jen 5 hod za celý den-kdo nezažil nepochopí. Během dne neunavitelná, chodila od 9 měsíců, pak už jen lítala venku, doma skákala po pohovce, lezla po stolech. V obchodě hrůza, mezi dětmi taktéž, vše jim brala, bila je.U doktora nevyšetřitelná, šílený řev.Její starší bráchové ji nemohli ani ,,cítit“. Já jsem byla napokraji sil. Klukům jsem se nemohla plně věnovat, protože ta malá satanka mě zcela zničila.Mnohokrát jsem chtěla utéci z domu, nebo ji někde nechat . Dávala jsem rybí tuk, B6, magnezium, homeopatika, kineziologie,čínská medicína atd.atd.,nic z toho nepomohlo. Po konzultaci s psychiatrem jsme už od 4 let nasadili Ritalin, jinak to opravdu nešlo, měla těžké ADHD. Dnes má dcera 7 let a bere Stratteru, noci jsou stále neklidné, ve škole všemožné dys. Nikdo si neumí představit kolik času ,nervů, pláče mého i jejího tato opravdová porucha obnáší. Bez těchto léků bych tady nebyla já nebo ona. Kluci jsou bezproblémoví na gymnáziu. V rodině nikdo žádnou poruchu nemá, všichni klidní vysokoškoláci.Já to přikládám dlouhému porodu, kdy dcerka dostala infekci a hned mi ji odvezli na JIP, kde ji nitrožilně podávali 10dní antibiotika.Ano jsou určitě léky zneužívány,ale také pomáhají. A každý normální, racionálně myslící rodič by měl poznat, jestli má doma rozmazlené dítě ,nebo dítě s nějakou poruchou. A pokud už je situace neúnosná, jako v mém případě, jiná možnost než medikace není!!!Toť má 7mi letá zkušenost.

Napsat komentář