Zdravá výživa pro děti

13. 10. 2011 Články štítky: , , 18 komentářů

Stravou organismu vždy dodáváme základní stavební látky pro vybudování silného a zdravého organismu. Dá se také říci, že jídlo představuje okamžitou informaci. Dokáže vyvolat pocity štěstí, spokojenosti a síly, stejně jako únavu a podrážděnost. Zjednodušeně platí, že jíst zdravé jídlo znamená mít zdravé dítě a uchování zdraví dítěte je zásadní cíl všech rodičů. Naši snahu však denně napadá mocný potravinářský průmysl, jeho reklamy, nesmyslně se zvětšující porce, používání více než tisíce chemikálií a potravinových doplňků, nejasné označování potravin a často i nevyhovující kvalita běžného školního stravování.

Dnes typickou a hojně proklamovanou výživu pro děti představují především nejrůznější cornflakes s mlékem, což však znamená především příjem kukuřičného sirupu, částečně hydrogenovaného sójového oleje, jemně mleté mouky, několika barviv, cukrů a popřípadě i dalších sladidel. Základem takové snídaně je zjednodušeně cukr s několika chemikáliemi. A co přídavek kravského mléka? Tím tělu dodáme nasycené mastné kyseliny s cholesterolem a opět hojnost chemikálií, přičemž u mléka jde nejčastěji o zbytky hormonů a antibiotik dodávaných zvířatům. Jaké je řešení? Což takhle zalít dětem mističku ovesných vloček vařící vodou, vmíchat rozinky s nastrouhaným jablkem a dochutit několika lžičkami bílého jogurtu, popřípadě ořechy? Tím tělu dodáme kvalitní polysacharidy s dostatkem vlákniny, vitamíny, minerály, příznivé střevní bakterie a v případě doplnění vlašskými ořechy i omega 3 mastné kyseliny.

Dokonce i typická výživová pyramida doporučuje coby základ stravy celozrnné obiloviny s ovocem a zeleninou, ale ve skutečnosti činí ve vyspělých zemích podíl celozrnné mouky z celkového zkonzumovaného množství jen 2 % a o mnoho větší není ani procento dětí, které jedí denně pět a více doporučovaných porcí zeleniny a ovoce. Navíc k nejhojněji konzumované zelenině se počítají brambory ve formě hranolek a rajčata v kečupu!

Hodně záleží na rodičích

Hlavním úkolem rodičů je získat co nejvíce informací o tom, co skutečně obnáší zdravé stravování a zdravý styl života včetně pravidelného pohybu. Dětem by pak při předávání získaných informací měli jít vlastním příkladem. U dětí, které naučíme zdravému stravování, je větší šance, že se tak budou stravovat i v dospělosti, a naopak ty, které už dětství v důsledku špatné výživy trpí nadváhou, se se stejným problémem často potýkají i v dospělosti. Obezita dětí je často spojená s fyzickým i psychickým strádáním a podle statistik přetrvává do dospělosti v 75 %. Obezitu je proto třeba rešit hned v dětství, a ne čekat dalších 15 až 20 let, kdy z těchto dětí budou diabetici či klienti kardiovaskulárních ordinací.

Nejdůležitější zásady ve stravování

1.     Zejména pro děti v mateřských školkách a na prvním stupni základních škol jsou rodiče zpravidla vzorem, který se snaží napodobovat, a proto ze všeho nejvíc mohou na děti působit svým vlastním příkladem. Znamená to, že v rodinách, kde se rodiče stravují zdravě, pravidelně sportují a dodržují spánkový rytmus, si děti tento zdravý životní styl osvojí velmi rychle. Je pravda, že od určitého věku se mnohé děti začínají bouřit, jejich idoly jsou všichni možní jen ne rodiče a cílem je dělat všechno přesně opačně než oni. I pro tyto případy platí určitá doporučení, ale seznámíme se s nimi až ve speciální kapitole věnované stravování dětí, které dospívají.

2.     Snad všechny děti školního věku touží po tom, aby se do přípravy jídla zapojily a chtějí nám pomoci. Má to velkou výhodu: Čím častěji děti zapojujete — byť třeba drobnými činnostmi — do vaření, pěstování zeleniny, přípravy svačin, nákupů v obchodech zdravé výživy anebo na tržnici s čerstvými produkty, tím rychleji se zorientují. Přitom dětem nabízejte, aby si samy vybraly při nákupu mrkev, která se jim líbí, anebo rýžové a kukuřičné chlebíky, sušené meruňky, jablka anebo švestky… Doma je nechte, aby si samy jídlo naservírovaly na talíř, nebo aby se rozhodly, jestli budou sedět vedle mámy nebo táty atd.

3.     Děti si berou vždy to, co je snadno dostupné. Už tohoto důvodu musí být v kuchyni vždy na stole mísa s čerstvým ovocem (jablka, hrušky, meruňky, švestky,…), dózy s nejrůznějšími ořechy a sušeným ovocem, celozrnné a žitné housky, v lednici bílé jogurty v malých baleních, očištěná a na hranolky naporcovaná zelenina atd. Naopak nenakupujte a doma neskladujte sladkosti či jakékoliv další potraviny, které si konzumovat nepřejete. Vše, co koupíte, totiž téměř jistě i sníte a nemá smysl nakupovat sladkosti do zásoby, co kdyby náhodou přišla návštěva, vždyť i té můžete nabídnout zdravé pohoštění.

Doporučení pro děti od 2 do 5 let

U předškolních dětí často dochází ke zpomalení růstu, které může být spojeno se snížením množství konzumovaného jídla, které rodiče poněkud zneklidní. Ve skutečnosti však zbytečně, protože naprostá většina těchto dětí je naprosto v pořádku, úkolem rodičů je i nadále pouze ohlídat konzumaci těch správných potravin v celkově omezenějším příjmu. Zásadní je v klidu a vytrvale dále dětem nabízet kvalitní zdravou stravu a být pro ně příkladem, i když z vlastní zkušenosti vím, že to není lehké. V jídelníčku je třeba maximálně omezovat vysoce technologicky upravové potraviny s velkým množstvím umělých přísad, sladkosti, jídla přesolovaná a smažená. Většina dětí v tomto věku upřednostňuje jezení rukama a příprava tzv. „finger foods“ jako například proužků mrkve, minichlebíčků s luštěninovou pomazánkou, koleček ředkví, obilných placiček anebo pouhé mističky se zeleným hráškem atraktivitu zdraví prospěšných potravin zvyšuje velmi významně.

Doporučení pro děti od 5 do 13 let

S přibývajícím věkem vzrůstají i rozumové schopnosti a paleta triků, které na nás děti zkoušejí. Začnou rozlišovat mezi jídly, která jim chutnají více a která méně, jsou ovlivněny kamarády, u nichž je často zaujmou právě ty horší stravovací zlozvyky, a také čím dál více podléhají vlivu mocných médií. K našemu prospěchu je však třeba připočítat narůstající schopnost dětí spolupracovat a touhu po tom, aby byly prospěšné a akceptované. A právě proto je třeba v této době děti do nákupů a přípravy jídel zapojit ještě víc.

Rodiče asi nepotěším faktem, že ani velká část školních jídelen u nás neposkytuje právě tu nejzdravější výživu. Pokud vím, v posledních letech nedošlo k žádným zásadním úpravám norem školního stravování, tento stav povtrzují i moje vlastní negativní zkušenosti. I jednoduchý požadavek na jasné označováni jídel a nezařazování knedlíků plněných uzeným masem a šunkového chlebíčku mezi bezmasá jídla vyvolal u vedoucí školní jídelny obrovské rozhořčení a prosba byla zamítnuta. Ze zahraničí mám přitom takové zkušenosti, že jak v jídelnách jakýchkoliv zařízení pro děti, tak i na letních táborech je možné objednat pro děti speciální stravu včetně vegetariánské bez problémů. Navíc aktivní zapojení do řešení školního stravování ze strany rodičů je vítáno, protože jsou považováni za partnery. Společným cílem je poskytnout dětem tu nejkvalitnější stravu. Takto jsem například na americké škole v Shanghai byla společně s několika dalšími dietology, zdravotníky a učitely sportu členem stravovací komise, která měnila obsah školních automatů i nabídku školního stravování. Veškeré sladkosti ve školních automatech se nám podařilo nahradit  oříšky a sušeným ovocem, sodové nápoje minerálkami, vodou a čaji, čokoládové tyčinky kvalitní hořkou čokoládou a v jídelnách se začala nabízet i celozrnná rýže a celozrnné pečivo, více ovoce a zeleniny i těstovinové saláty.

Když vám v jídelnách nevyhoví…

Moje doporučení proto zní: Sledujte školní stravování a v případě nespokojenosti zkuste ideálně i po dohodě s ostatními rodiči (většina se zdravou stravou souhlasí, jen to pro ně např. není taková priorita anebo se necítí dostatečně vzdělaní aktivněji cokoliv v této oblasti prosazovat) jednat s příslušnými zodpovědnými osobami. V případě neúspěchu a neochotě ke změnám je možností oběd z domova, což znamená o něco větší námahu pro maminky, ale také jistotu, že dítě jí to, co si přeje.

Další potíží může být špatný odhad výživových potřeb dětí a nadměrná nabídka jídla. Dětem je vhodnější podávat menší a častější porce, samozřejmě za předpokladu, že se nebudou dojídat sladkostmi.

Zejména pro školáky je naprosto nepostradatelná kvalitní snídaně, jako je na příklad celozrnná kaše se sušeným ovocem nebo tmavé pečivo s biomáslem, sýrem a zeleninou, na rozdíl od slazených müsli a lupínků, které sice mohou být více stimulující, ale zvýšení energie je krátkodobé a po něm následuje období útlumu až deprese (tedy v případě, že si dítě na svačinu nedá další sladkost, a v tomto nepřirozeném cyklu dopingů pro tělo nepokračuje celý den). Naopak děti, které pravidelně a zdravě snídají, mají podle studie Harvardské Univerzity také lepší výsledky ve standardizovaných testech, chovají se slušněji a méně často trpí hyperaktivitou, na rozdíl od dětí, jež snídani vynechávají.

Za zásadní riziko v tomto věku vidím i nevhodné ovlivnění ze strany potravinářského průmyslu formou reklam v nejrůznějších médiích. V podstatě všechny studie sledující reklamy cílené na děti se shodují v propagaci často nevhodných potravin s velkým množstvím cukrů, tuků a spousty aditiv. Žádostivost produktu je často podporována oblíbenými hrdiny, event. přidanými hračkami. Elizabeth Thoman, zakladatel a president Centra pro pochopení medií, rodičům doporučuje: „Chovejte se ke sdělovacím prostředkům stejně jako k jakémukoliv cizímu, který po zaklepání u vašich dvěří chce jít dál a hrát si s vašimi dětmi.“

Jednotlivé potravinové skupiny

Zelenina a ovoce

Potravin z této kategorie není možné se přejíst. Doporučuji pravidelně jíst zeleninu i ovoce všech možných druhů, chutí a barev. Jsou nejen zdrojem vitamínů, ale také enzymů, vlákniny a fytochemikálií, jejichž množství, složení a funkce v organismu se u jednotlivých druhů výrazně liší. Pro podporu příjmu „barevného jídla“ na svých webových stránkách nabízím tabulku, do které si děti samy mohou zaznamenávat týdenní spotřebu ovoce a zeleniny. Stále většina z nás a našich dětí nejí doporučovaných 5 porcí denně a to se dnes mezi odborníky objevují i názory, že 5 je pouze minimální množství porcí pro zajištění zdraví. Je pravda, že mnoho dětí v tomto věku upřednostňuje ovoce a zeleninu v čerstvém stavu, tedy nikoliv tepelně upravenou. V tom však nevidím žádný problém. Pokud zelenina činí někomu při tepelné úpravě potíže, je možné ji do polévek nebo obilných placek rozmixovat. Minimální šetrnou úpravou představuje napaření či rychlé opražení.

Polysacharidy

Polysacharidy by i v tomto věku měly tvořit základ jídelníčku, ale jde o jejich přirozenou podobu ve formě celozrnných potravin s nízkým glykemickým indexem. Většina dětí miluje nejrůznější těstoviny, které můžeme podávat i v celozrnné formě a na talíři k nim přidáme vlastní rajčatovou omáčkou, do níž vmícháme mixované papriky, cibule, cukiny, lilek a třeba i různé bylinky. Oblíbené jsou také ovesné vločky a celozrnné pečivo. Dále doporučuji vyzkoušet pohankové palačinky, žitné knedlíčky, nejrůznější rizota a krupota, bulgurové a kuskusové saláty, jáhelné kaše, rýžové nákypy atp.

Bílkoviny

Naprostá většina z našich dětí, včetně těch, jež se stravují vegetariánsky, přijímá dostatek bílkovin, ale je třeba dbát na vhodné zdroje. Místo masitých a mlékárenských produktů s nasycenými mastnými kyselinami a často i vysokou zátěží nejrůznějších reziduí z léků podávaných zvířatům doporučuji upřednostňovat rostlinné zdroje bílkovin, které navíc obsahují nenahraditelnou vlákninu a fytochemikálie. Obojí jsou vysoce ochranné faktory výhradně se nacházející pouze v rostlinné stravě. V případě konzumace živočišných potravin vybíráme ryby a zakysané mléčné produkty.

Tuky

Doporučuji soustředit se na kvalitní za studena lisované rostlinné oleje, hlídat příjem omega 3 mastných kyselin pravidelným podáváním ryb anebo ve formě ořechů a semínek, jako na příklad vlašských ořechů, konopných semínek, popř. jejich olejů. Omezit je třeba celkově vysoký příjem tuků zejména živočišného původu a maximálně omezit příjem trans mastných kyselin.

Dochucovadla

Vždy doporučuji experimentovat při dochucování jídel především se zelenými natěmi pažitky a petrželky, sušenými bylinkami a kořením — například anýzem, fenyklem, kmínem, majoránkou, oreganem, skořicí, koprem anebo vanilkou. Příliš vhodné není zbytečné dosolování a zvýšené užívání ostrých druhů koření.

Sladkosti

K nejvhodnějším sladkostem patří ovoce, sušené bio ovoce, některé výrobky z prodejen racionální výživy a nejrůznější domácí celozrnné koláče. Chuť na sladké je zejména u dětí přirozená a záleží jen na rodičích, v jaké podobě naučí své děti tuto chuť přijímat. Zkušenosti z poradny mi potvrzují, že v domácnostech, kde se pravidelně a zdravě peče, děti nejsou tak vyhladovělé po konvenčních sladkostech z obchodů, což jsou směsi cukrů s barvivy a příchutěmi.

Tekutiny

Školáci už tráví velkou část dne bez nás, a proto zde doporučuji investovat do atraktivních láhví, které vybízejí pít a dětem je neustále plnit kvalitní čistou vodou, vodou ochucenou kapkami citrónu anebo některým z ovocných a bylinkových koncentrátů z prodejen zdravé výživy. V zimě přednostně podáváme bylinkové a ovocné bio čaje, které jsou také vhodné na snídani. V létě jsou zdravé čerstvé ovocné a zeleninové šťávy, popřípadě ředěné 100% džusy.

Dětem nedoporučuji

  • Speciální nízkotučné a jiné dietní produkty. Jsou oblíbené pro možnost zhubnutí, ale podle mého názoru jde často pouze o light varianty původních potravin se spoustou aditiv, které s přirozenou zdravou výživou nemají mnoho společného.
  • Potraviny s obsahem trans mastných kyselin, o kterých se už mnohá léta ví, že  škodí ještě více než dlouho odsuzované nasycené mastné kyseliny. Původně se tyto nepřirozené tuky ve velkém množství nacházely v těch nejběžnějších a často proklamovaných margarínech. Dnes je jejich množství např. právě v margarínech redukováno, ale trans mastné kyseliny jsou běžnou součástí naprosté většiny konvenčních polotovarů od sušenek přes konzervy, práškové směsi až po pečivo. Na obalech potravin je najdete schovány pod pojmem hydrogenované anebo ztužené rostlinné oleje a důležité je pořadí, kde se v obsahu výrobku nacházejí. Jednotlivé složky jsou totiž seřazeny podle množstevního podílu. V podstatě mohu doporučit ponechat na pultech obchodů vše, kde je trans tuk na prvních třech místech. Ve snaze maximálně omezit potraviny s neprospěšnými látkami včetně trans mastných kyselin vám může pomoci nakupování v prodejnách zdravé výživy a potravin v bio kvalitě. Při přípravě biopotravin se totiž ztužené tuky s trans mastnými kyselinami používat nesmějí.
  • Potraviny s umělými sladidly, které stejně jako již zmiňované trans mastné kyseliny podle mého názoru rovněž nepatří do zdravé přirozené výživy. Umělá sladidla jsem sama nikdy nedoporučovala, i když musím přiznat, že je těžké najít důkazy, čím jsou vlastně škodlivá. (Přetlouct výsledky studií, které si platí potravinářský a farmaceutický průmysl, je kromě toho téměř nemožné). O to více mě potěšila právě publikovaná studie v The Journal of Behavioral Neuroscience, která sledováním více než osmnácti tisíc lidí zjistila, že ti, co upřednostňují light nápoje s umělými sladidly, přibírají na hmotnosti více než konzumenti nápojů s cukrem.

A dovolím si upozornit i na druhý, stejně nebezpečný extrém. Přílišná posedlost jídlem, při které se výrazně a nepřirozeně omezuje příjem potravin nebo se jídla vynechávají a k tomu se hodně cvičí, nemá se zdravím také nic společného. Starost pečlivých maminek o jídelníček může u dospívajících dívek vyvolat i nežádoucí pocity strachu z jídla, nespokojenost se svým tělem, případně až nedostatek základních živin při radikálně sníženém množství kalorické hodnoty stravy.

Všechna výše uvedená doporučení jsou určená pro zdravé normálně se vyvíjející děti. V připadě jakýchkoliv zdravotních potíží a poruch ve vývoji je třeba jídelníček upravovat po konzultaci s odborníky. Občasné porušení těchto vzorových postupů neohrožuje žádné dítě — pro zdraví je zásadní běžné každodenní stravování.  

Zajímavý kontakt: Mateřská školka Semínko na Toulcově dvoře (ekologické centrum Prahy, www.toulcuvdvur.cz) připravila projekt zdravého stravování. Dětem se po domluvě s rodiči na vyšším stravném a podpoře z Biospotřebitele v jídelníčku podávají i biopotraviny, jednotlivé recepty a skladba jídelníčku se řídí pravidly zdravého stravování, pro děti i rodiče je nabízeno informativní povídání o výživě, důležitou součástí programu školky je i ekologická výchova. Školka je ochotná do domluvě předávat své zkušenosti i dalším zařízením.

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

18 komentářů: “Zdravá výživa pro děti”

  1. Dana napsal:

    Dobrý den.
    Paní Margit, můžete mi poradit, jak zdravě stravovat děti od 8 měsíců do 2 let? Mám osmiměsíční dítě, které stále kojím a dávám ji i bezlepkové obilnozeleninové příkrmy a dušené ovoce-jablka a hrušky. Domnívám se, že tato strava v případě, že stále kojím je dostatečná, ale co podávat tak malému dítěti až přestanu kojit? Nechci mu dávat umělé mléko.
    Byla bych Vám vděčná za blog o zdravé výživě i pro tak malé děti. Myslím si, že by Vaše rady přivítaly i jiné maminky.
    Děkuji.
    Dana

  2. Dobrý den Dano, o zdravé výživě dětí budu právě dnes odpoledne přednášet v Praze v rámci Týdne respektu k porodu. Děkuji za tip zpracovat téma i do blogu a určitě připravím. Nyní alespoň hlavní odpověď: v případě, že budete do roku kojit není třeba dodávat žádné umělé kojenecké mléko a po roce už můžete veškeré bílkoviny zajistit i bez mléka, i když pokračování v kojení by bylo stále přínosné. Margit

  3. Irena napsal:

    Dobrý den, Margit,
    přidávám se k paní Daně. I já bych uvítala blog o zdravé výživě pro děti od 6 měsíců do dvou let. U prvního dítěte jsme začínali s příkrmy v šesti měsících a potraviny jsem zařazovala velmi pomalu a postupně kvůli obavám z potravinových alergií. Nyní mám 4 měsíční děcko a pediatrička mi doporučila začít s příkrmy už teď ( ikdyž kojení je bez problémů a malý dobře prospívá). Prý podle nejnovějších studíí, čím dříve se začnou potraviny do jídelníčku přidávat, tím lépe. Jaký máte na toto doporučení názor?
    Děkuji.
    Irča

  4. Dobrý den,

    text o dětské výživě určitě připravím, jen mám před sebou celý seznam textů, na kterých pracuji, proto prosím o trpělivost. Zde jen stručně: s doporučením podávat potraviny a konkrétmě lepek od 4 měsíce nesouhlasím. Studie jsou doposud ojedinělé a prokázaly, že nejmenší riziko vzniku alergie na lepek bylo u dětí, které jej poprvé dostaly v malých množstvích ve věku mezi 4 až 6 měsícem, kdy byly stále ještě kojeny.
    Vědci se doposud neshodli na tom co je malé množství.
    Rodiče sami jen velmi ztěžka odhadnou kolik lepku v potravinách je (v jednotlivých druzích pšenice se může jeho obsah značně odlišovat a mimo pšenice je např. i v ovesných vločkách), a tak i při bezlepkové anebo spíše bez pšeničné dietě se nějaké malé množství do kojence zpravidla dostane.
    Výsledky studie nejsou stále vysvětlené a nejpravděpodobnější hypotézy jsou, že v případě podávání lepku poprvé až po 7 mesících věku se naráz podává větší množství lepku a také děti už častěji nejsou vůbec anebo jsou jen nedostatečně kojeny, tj. nedostatečně chráněni (podporovány imunitně prospěšným mateřským mlékem).
    Zůstávám u doporučení WHO kojence 6 měsíců plně kojit. Margit

  5. Pavla napsal:

    Dobrý den paní Margit,
    díky za Vaše články, sleduji je pravidelně a jsou výborné. Momentálně také řeším stravování malého dítěte (od 6 měsíců), budu se tedy těšit na nějaký příspěvek, týkající se tohoto tématu. Pokud budete mít prostor, mohla byste se prosím alespoň dotknout i tématu dětí-vegetariánů ? Zajímá mě Vaše zkušenost právě u nejmenších dětí, příkrmy a jak zajistit dostatek bílkovin. Pokud můžete doporučit nějaký zdroj, odkud lze čerpat, ráda nahlédnu. Děkuji, Pavla

  6. Dobrý den Pavlo, v textu o stravě dětí se určitě zmíním i o vegetariánství a z knih vám nejvíce doporučuji: Becoming vegetarian od Davis Melina. Myslím, že kniha vyšla i v českm jazyce. Margit

  7. Dana napsal:

    Paní Margit, co říkáte na doporučení MUDr. Strnadelové – kniha Radost ze zdravých dětí?
    Podle této knihy stravuji své osmiměsíční dítě a velmi prospívá. Jen mám obavy, aby mu něco přece jen nechybělo. Dokonce děti mých známých se na základě této stravy zbavily mnoha zdravotních problémů, např. ekzémů, nachlazení, potrav. alergií aj.
    Děkuji.

    Dana

  8. Dobrý den Dano, paní doktorka Strnadelová určitě patří k našim nejlepším výživovým odborníků a jestliže vám stravování podle jejích doporučení vyhovuje a dítě prospívá, není třeba nic měnit ani se bát deficitů. Sama doporučení této knihy vidím někdy jako zbytečně restriktivní a ne moc vhodná u starších dětí, které mohou takto přísná pravidla sociálně omezovat. Margit

  9. Tereza napsal:

    Dobrý den paní Margit,
    děkuji za vaše články a příspěvky, které čtu již od článku v Medunce před 6 lety, kde jste psala o vánocích, sladkém a také zdělila Váš (a nyní i náš) oblíbený rodinný recept na zapékané palačinky ..mohla bych se zeptat, jestli jste někde uveřejnila recepty, které byly u vašich dětí populární ? Receptů je všude spousty, ale ty vyzkoušené dětmi a ještě „zdravé“ bych opravdu ocenila .. mám 3 děti a snažím se jim vařit dle vašich doporučení. Děkuji

  10. Dobrý den,
    já děkuji za napsání, jsem ráda, když se dozvím, že mé doporučení jsou užitečné. Sama příliš recepty nepíši, protože vařím bez vážení a měření, ale pár, co mám najdete na mém blogu v kategorii prakticky. Navíc jsem se rozhodla občas publikovat i cizí skvělé recepty, ke kterým se dostanu, a zrovna v příštím týdnu takto zveřejním výbornou vegetariánskou svíčkovou. Pro další inspiraci pak doporučuji knihy Hanky Zemanové. M.

  11. Šárka napsal:

    Dobrý den paní Margit,
    Nejdříve chci také poděkovat za přínosný blog. Chtěla bych se Vás zeptat, jak je to s konzumací celozrnných potravin u malých dětí. Kvůli zdravotním problémům jsem ze stravy vynechala bílou mouku, proto si peču celozrnný chléb a můj roční syn ho zbožňuje. Často slýchám, že takto malé děti celozrnné pečivo nemůžou – co je na tom pravdy?
    A ještě bych Vás ráda poprosila o radu ohledně ovesných vloček. Snídáme je se synem skoro každý den, povařené ve vodě, s jablkem nebo ořechy… vyjímečně si dáme něco jiného. I tady jsem slyšela názor, že ovesné vločky by se neměli jíst tak často, je to tak?
    Moc Vám děkuji.
    Šárka

  12. Dobrý den Šárko,
    pravidelná konzumace ovesných vloček je naprosto v pohodě a celozrnnou stravu u dětí vysvětluji v dřívějším videu: http://www.margit.cz/musime-deti-krmit-bilymi-rohliky/
    Margit

  13. Eliška napsal:

    Dobrý den Margit,
    měla bych na Vás jednu otázku. Mám 1letou holčičku a snažím se jí vařit různorodá zdravá jídla, koupila jsem si 2 kuchařky pro malé děti, ale setkávám se tam s tím, že už v tomto věku jsou v receptech cukr, případně hnědý či vanilkový cukr (dnes jsem např. chtěla udělat mléčnou rýži a v receptu byl hnědý cukr, nedala jsem ho tam a použila jsem pouze rýži a mandlové mléko). Jak to mám tedy obecně řešit? Od jakého věku bych mohla malé dávat domácí „zdravé“ koláče? Snažím se sladit ovocem, rozinkami. A ještě jeden dotaz k rýži. Je vhodné dětem podávat celozrnnou rýži, případně jaký typ je pro ně nejvhodnější? Basmati? Moc děkuji za Vaši odpověď a děkuji za super videa, která děláte. Díky Vám jsem se stala nadšenou čtenářkou Pravého domácího časopisu.
    Eliška

  14. Dobrý den Eliško,
    je jenom na Vás, kdy začnete malé sladit, obecně, čím déle vydržíte s alternativami jako je třeba slazení rozinkami, tím lépe. Na vaření kaší doporučuji kulatozrnou rýži, na slaná jídla je nejlépe kombnovat ostatní kvalitní rýže jako jsou třeba basmati, indiánská anebo celozrnná. Margit

  15. zuzka napsal:

    Fantasticke clanky, moc za ne dekuji!

    Chci se zeptat na mandlove mleko. Dlouhodobe ho pouzivam misto kravskeho, do kase k snidani, do kavy.
    Kupuju alpro z DM, Original subtle roasted taste.
    Jaky je vas nazor, lze jej povazovat za vhodne pro zdravi?

    Moc dekuji, zuzka

  16. Dobrý den Zuzko, já děkuji za milá slova. Ano, mandlové mléko je bezva doplněním zdravé stravy, ale stejně doporučuji zkusit si vyrábět i vlastní rostlinná mléka – skvělé je třeba i z kešu ořechů anbeo máku. Plánuji připravit video, kde postup ukáži, ale najdete jej i na mnoha jiných webech. Margit

  17. Lucie napsal:

    Dobrý den Margit,
    Moc fandim vaší snaze propagovat zdravou výživu a děkuji za váš blog, kde člověk najde spousta užitečných informací. Máme doma 8-mi měsíčního kloučka. Dostává dopoledne ovoce nebo ovocné přesnídávky, k obědu zeleninové polévky občas s masem nebo žloudkem a k večeři kaše. Po jídle ho vetšinou ještě dokojím. Zajímalo by mě jestli je to takto dostatečné a zda mu něco nechybí… Kaše vaříme z vody nebo mandlového mléka. Zajímalo by mě od jakého věku mohu zařadit další rostlinná mléka například makové z důvodu přísunu vápníku (nemohu mléčné výrobky – malý má atopický ekzém) dá se někde najít článek o doporučené stravě dětí do 2let? Moc děkuji za vaši odpověď.

  18. Dobrý den, takto na papíře vypadá jídelníček skvěle a téměř jistě i je, i když posuzovat kalitu stravy na základě pát řádků a na dálku bez komplexního pohledu není ideál. Důležité je jak syn prospívá. Ostatní rostlinná mléka také můžete podávat (neodporučuji jen sójové) a nejlépe si je připravujte doma. Margit

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *