Pěstování zeleniny ve městě

27. 4. 2014 Prakticky štítky: , 4 komentáře

praZOd Londýna přes New York až po Melbourne se oživuje tzv. urban gardening, tj. pěstování zeleniny přímo ve městech. Jednotlivci a spolky budují nejrůznější komunitní zahrady anebo sejí jen tak bez povolení, přibývají zahrady na zelených střechách i balkonech.

 

 

 

Proč jít po práci sázet a proč i ve městě?

  • Protože konzumace kvalitních lokálních potravin je základem našeho zdraví a pěstování vlastních plodin nám k němu může významně pomoci.
  • Protože plodiny, které si sami vypěstujeme, nám budou víc chutnat. Navíc nás nebude tížit svědomí, že je za námi někdo vezl stovky kilometrů z plantáží, kde pracují novodobí otroci.
  • Protože se nebudeme muset bát škodlivých pesticidů, herbicidů nebo genetických modifikací.
  • Protože pomůžeme rozšířit městskou zeleň a oživit místní kulturu.
  • Protože dáme urbanistům jasně najevo, jak chceme ve městě žít.
  • Protože nás to bude bavit.

Prazelenina seshora

V Praze se zelenina pěstuje pro zpestření jídelníčku a zábavu na sídlištích, ale vznikají i úžasné komunitní zahrady, které se snaží o zajištění zeleninové soběstačnosti. Níže představuji ty nejznámější projekty.

Občanské sdružení KomPot

KomPot provozuje v obci Středokluky komunitní produkční zahradu. Členové sdružení se skládají na provoz zahrady a mohou si tak mezi sebe rozdělit veškerou její produkci. Zakladatelkou KomPotu je Míla Kettnerová, která zde také pracuje jako pěstitelka.

Mílo, kde se vzalo Tvé nadšení k půdě a znalosti, jak ji zvládat?

Vystudovala jsem agroekologii, kterou se od té doby zabývám. Nyní pracuji v PRO-BIO LIZE, kde je komunitní zemědělství tématem číslo jedna. Hodně čerpám z drobného hospodaření v rámci rodiny a z vlastních zkušeností, zeleninu si pěstuji už asi od svých patnácti let. Jsou pro mě důležité také kontakty s dalšími ekozemědělci. Nadšení čerpám z lidí a z toho, jak to všechno roste – zelenina i KomPot a lidé kolem. KomPot je pro mne také obnovení smysluplného využití půdy mých předků.

Kdo je typickým členem KomPotu? Berete mezi sebe další?

Spojuje nás zájem o kvalitní jídlo a potřeba mít vhled do toho, odkud se to jídlo bere a jaké máme možnosti to ovlivnit. Hodně členů má také zájem o zahradničení nebo řemesla, zkrátka o práci rukama. Nové členy stále přijímáme, na tuto sezónu ještě asi pět.

Co vše pěstujete, jak hodně se Vám daří být zeleninově soběstační?

Pěstujeme asi čtyřicet druhů zeleniny, byliny, drobné ovoce. Minulý rok byl průměrný podíl na člena téměř 10 kg zeleniny na týden. Takže v sezóně jsme 100% soběstační. Do budoucna chceme sezónu prodlužovat např. pořízením fóliovníku.

Byla jsem upozorněna, že mezi městskými zahradníky a komunitním zemědělstvím je pořádný rozdíl. Mohu poprosit o vysvětlení?

KomPot 2Hodně to zjednoduším: my děláme komunitou podporované zemědělství a jde nám o jídlo, společenství, venkov a krajinu. Chceme dosáhnout potravinové suverenity. Městské zahrady jsou více o veřejném prostoru ve městě a jeho využití, o společenském životě. Obojí je užitečné, ale je potřeba vědět, že jádro věci a problémy, které řeší, jsou docela odlišné.

Asi je tu móda nálepkovat jako komunitní i projekty, kde je míra závazku, kooperace a sdílení nulová. Lidé pak všechno nasypou do jednoho pytle. Je zkrátka potřeba se nad tím, co je komunitní, zamýšlet, případně hledat jiná označení.

 

Projekt Prazelenina

Prazelenina chce navázat na tradici českých zahrádkářských kolonií. Má pomoci vzniknout lokální městské komunitě zahradníků, do které je zván a vítán každý, kdo touží pěstovat plodiny i mezilidské vztahy, kdo si chce odpočinout s lopatkou a hrabičkami v ruce a přitom se potkávat se sousedy, přáteli, známými či poznat nové a zajímavé lidi.

praZ 2

Prazelenina zajišťuje základní zázemí, jako je místo, záhony, zemina a voda. Vše ostatní záleží na společné dohodě. Místem realizace projektu jsou Holešovice. Letos se pro pěstitele rozroste také nabídka volnočasových aktivit: vedle osvědčeného pískoviště vyroste trávník, na kterém členové spolku plánují kromě piknikování a odpočinku také podvečerní jógu a základy tai-či. V programu nebudou chybět venkovní divadelní představení, výměnné bleší trhy a podvečerní filmové projekce.

Matěj Petránek bojuje s rýčem a hráběmi za aktivnější společnost. Tento úžasný titulek jsem našla v médiích a hned jsem věděla, že se chci s tímto „bojovníkem“ seznámit.

Městské zahradničení, přeměna betonových měst na plodící zahrady a přednostní konzumace lokálních kvalitních potravin jsou úžasné zdravé aktivity. Jsou možná tou nejlepší cestou pro zdravější jídlo a vybudování vztahů mezi sousedy. Prazeleninu obdivuji a nejraději bych ji přesadila do všech dalších městských částí a měst.

Matěji, můžeš prosím předat „recept“, jak mohou organizátoři v dalších městech postupovat?

Základem je jasné rozhodnutí založit komunitní zahradu na konkrétním místě. Podobný projekt může realizovat v podstatě každý, kdo se rozhodne touto cestou jít. Stačí si vybrat místo, zajistit potřebná povolení a vymyslet systém a režim, v jakém bude zahrada fungovat. Najít skupinu nadšených lidí, která bude sdílet zodpovědnost, radosti a starosti spojené s každodenním provozem.

Kde přesně pěstujete? Je možné se přidat?

V ulici Komunardů – v areálu holešovického pivovaru. Založit vlastní záhon si může každý, stačí se zaregistrovat na www.prazelenina.cz a zaplatit členský poplatek za sezónu. V rámci členského poplatku Prazelenina poskytuje směs zeminy, kompostu a písku, big-bag, paletu pro pytel, nářadí a vodu na zálivku. Dále je zde pro pěstitele společný kompost a možnost občerstvení a občasný kulturní program.

Prozradíš, kolik pytlů zeminy sám obděláváš, co Ti v nich roste?

V minulém roce jsem obdělával pytle tři. Dva od počátku sezóny, třetí, který původní majitel nechal ležet ladem, jsem adoptoval. V pytlích jsem pěstoval od hrášku, ředkviček a mrkve po bylinky, dýně hokaido a cukety. Ve fóliovníku, který jsem v zahradě s pomocí přátel zbudoval, jsem pěstil rajčata, papriky a okurky.

Jaké jsou další plány Prazeleniny?

Během nadcházející sezóny bychom rádi postavili hliněnou pec na chleba či pizzu a zkultivovali další část plochy Prazeleniny pro účel volnočasových a dětských aktivit.

Z Kuchyňky do kuchyně

Kuchyňka je snad nejmladší pražská komunitní zahrada a bude i největší. Je pro lidi, kteří si chtějí sami pěstovat zeleninu a ovoce, navzájem se učit vařit ze sezónních surovin nebo s dětmi poznávat přírodu, jak se s ní běžně v Praze nesetkají. Její zakladatelkou je Hana Vacková. Kuchyňka bude nabízet programy i pro veřejnost. Plánuje se společná výstavba suchých zídek, přednášky o kompostování anebo sousedské slavnosti jídla v rámci celosvětového Restaurant Day.

kuchynka

Hanko, kde vznikl nápad organizovat v Praze zahradničení?

Jsem novinářka na mateřské dovolené, která mi poskytuje čas na takové bohulibé činnosti, jako je komunitní zahradničení. Ke spoluorganizování KZ Kuchyňka jsem se dostala přes jiný zahrádkářský koníček – guerilla gardening. Tím se bavím postupně v různých částech Prahy už pátou sezónu.

Jak Kuchyňka funguje?

Princip fungování Kuchyňky je založený na vzájemném sdílení výnosů a rizik při sklizni. Členové komunity se dopředu dohodnou, co chtějí pěstovat, a poté se složí na náklady. Sklizeň si rozdělují po celý rok tak, jak postupně dozrává, výše poplatku se odvíjí od počtu odpracovaných hodin. Sdružení, které původně vzniklo jako spolek několika lidí z Prahy 8, jež omrzelo kupovat si v obchodech povadlou zahraniční zeleninu, chce postupně dosáhnout potravinové suverenity. Co si nevypěstují sami, budou odebírat od prověřených lokálních farmářů z okolí Prahy.

Fungujete už druhým rokem. S pěstováním se ale začíná až letos. Proč?

Zahradu bylo třeba uklidit od letitých nánosů odpadků a sutin starých chatek – pozůstatků  zahrádkářské kolonie. Zahradničení ale předcházely i série plánování, do něhož jsme zvali širší komunitu. Nechtěli jsme hned začít sázet, nejprve jsme chtěli vybudovat komunitu a společně probrat, co od zahrady chceme a jak má vypadat. S plánováním nám pomáhalo několik architektů. Pozemek stále ještě částečně připomíná rumiště, což by se mělo změnit během tohoto roku – zanedlouho bagry vytvoří terasy a postavíme drobné stavby (mj. venkovní kuchyň).

To zní, jako byste měli obrovský rozpočet.

Tak velký rozpočet nemáme! Však se na něj podívejte na našem webu! Celá akce by nebyla realizovatelná, tedy ufinancovatelná, bez nadšené podpory majitelky pozemku. Ta financuje veškeré investice, které na pozemku zůstanou, pokud by KZK zanikla. Členové se společně skládají na provoz a pronájem zahrady.

Kuchyňka je blízko frekventovaných silnic. Nebojíte se dopadů?

Kuchynka 2Je pravda, že je tam krásný výhled na město, ale musíte mu odpustit ty silnice v popředí. Plánujeme vysázet rychlerostoucí dřeviny, abychom se od ruchu izolovali. Je to nevýhoda, ale zároveň jsme rádi, že právě na takovém místě můžeme vybojovat další kus přírody na úkor města, a tím zředit jeho neduhy. Pro pěstování jedlých rostlin je důležitější půda, ve které rostou, než ovzduší. Samozřejmě pokud by byly silnice blíž, byl by to větší problém.

Všem, kteří mají chuť se přidat, nebo dokonce vybudovat svoji vlastní zahradu, doporučuji další inspiraci a kontakty hledat u KOKOZY. KOKOZA  se profiluje jako sociální podnik. Propaguje kompostování a pěstování ve městě. Zakládá městské zahrady a kompostárny, ukazuje lidem i podnikům, že pěstování a kompostování ve městě je jednoduché a zábavné. Na jejich webu najdete skvělou mapu komunitních zahrad a dalších míst ve městech, ve kterých se aktivně pěstuje a kompostuje. Do mapy je možné registrovat i vaše projekty. Doporučuji přidat se!

Mílo, Hanko a Matěji, moc Vám děkuji za bezva rozhovory a Vašim sdružením přeji mnoho dalších nadšených zahrádkářů.

Margit

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

4 komentáře: “Pěstování zeleniny ve městě”

  1. Bio vejce napsal:

    Nevíte, kde nakupoovat v blízkosti Vašeho domova biopotraviny? Zkuste vyhledat na mapě na http://www.zdravepotraviny.info

  2. K tématu jsem právě dostala bezva doporučení od Kateřiny Kadlecové z Reflexu:

    Zahradničení je momentálně stejně sexy jako farmářské trhy, vaření doma, návštěvy nebo provozování bytové restaurace, případně jako běhání a bikram jóga. Zvláště když se hnojí, kompostuje, a především sklízí ve městě. Knížka Martina Raspera Urban Gardening: Zahrady ve městě ovšem není určena jen yuppíkům, hipsterům a mladým městským levičákům. Z dobře strukturované publikace s barevnými fotkami se člověk dozví, jak zahradničit mezi paneláky, co a kdy a jak pěstovat na balkoně, co jsou Schreberovy zahrádky nebo zahrady pro samosklizeň. Opravdu dobrá a „na svém políčku“ jedinečná knížka pro všechny čtenáře Bioabecedářů, Receptů z farmářského trhu, webu Margit Slimákové a jiných návodů, jak se dostat zpět „ke kořenům“. http://bit.ly/zahrVeM

  3. Brumli napsal:

    Taky uvažuju o pěstování ve městě, proč ne, ať hledám jak hledám, zelinář nebo obchod, zelenina nestojí za nic, jedině ty farmářské trhy. A vypěstovat si něco za baráčkem nebo na balkoně v pytlích, ale to je radosti. To rajčátko pak chutná úplně jinak.

  4. kubow napsal:

    K té poslední otázce: mám pocit, že mezi ovzduším a půdou probíhají intenzivní výměnné procesy a tudíž tvrdit, že zahrádka veldle silnice není problém co se týče škodlivin mi přide zcestné, zavádějící a nepravdivé!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *