Zahrádkáři nejsou v ohrožení

31. 10. 2013 Články štítky: , 37 komentářů

seedsV posledních týdnech jsem dostala hned několik žádostí o podepsání a přeposílání nejrůznějších peticí proti tzv. semínkovému zákonu a desítky mailů vyjadřujících obavy z tohoto nařízení. Situaci jsem konzultovala se zástupci neziskových organizací u nás (Gengel, o.p.s., PRO-BIO regionální centrum Moravská brána) i se zástupci společnosti Arche Noah, která má sídlo v rakouském Schilternu a je největší evropskou společností zabývající se uchováváním a šířením starých lokálních odrůd plodin.

Včera, 30. října 2013, jsem měla možnost zůčastnit se setkání u kulatého stolu organizovaného europoslancem Pavlem Pocem (ČSSD) o návrhu tohoto nařízení. Tímto chci, poděkovat za pozvání a předávám shrnutí nejdůležitějších bodů z jednání u kulatého stolu, které by mělo vyvrátit šířené obavy.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho dodávání na trh (2013/0137 COD)

Jednání se zůčastnili zástupci firem produkujících a prodávajících semena, neziskových organizací a permakultury. Připravované Nařízení má nahradit 12 doposud platných vyhlášek a přispět k ochraně evropského trhu s rozmnožovacím rostlinným materiálem.

Ladislav Miko (zástupce generálního ředitele DG SANCO, ochrana zdraví a spotřebitele), který na přípravě návrhu pracuje, jednoznačně odmítl obavy putující internetem a předávané peticemi, že by toto nařízení jakkoliv zhoršovalo pohyb semen a dalšího rozmnožovacího materiálu rostlin mezi jednotlivci, neziskovými organizacemi, neprofesionály, ochránci přírody, zahrádkáři, občanskými sdruženími anebo pro vědecké účely.

Je pravděpodobné, že obavy šířené internetem vycházejí z pracovní, neoficiální verze, která nebyla určena ke zveřejnění. Petice nereagují na aktuální a jedinou oficiální verzi z května 2013. Obavy uváděné v petici neodpovídají skutečně projednávanému návrhu.

Nařízení navrhuje čtyři možnosti registrace:

  1. Komerční registrace – doposud běžně používaný způsob registrace vyžadující testování.
  2. Registrace pro lokální, krajové odrůdy – testování není třeba, druh se uzná na základě popisu.
  3. Registrace pro heterogenní osiva – tj. osiva, která se nevejdou do definice odrůdy, zahrnutá pro možnost reagovat na variabilitu podmínek (např. na změny klimatu). Tato osiva nejsou uniformní (jak vyžaduje právě definice odrůdy) a probíhala diskuze, jak a jestli je lze charakterizovat. Tento druh registrace by byl pouze nařízením navržen, a podmínky stanoveny až prováděcí vyhláškou, pokud dojde ke shodě.
  4. Niche market – malá, lokální produkce jakýchkoliv plodin, bez registrace a bez testování. V tomto případě budou stanoveny limity jako např. pouze prodej malých balení semen. Nyní jsou navrženy podmínky obecně platné pro malé firmy podle EU, tj. do 10 zaměstnanců a do obratu 2 miliony EUR ročně. Během diskuse se zvažovalo, jestli z kritérií nevynechat počet zaměstnanců, pro možnost jejich navýšení v sezóně, ale snížit hranici obratu. Tato možnost produkce je určena pro pohyb rostlinného materiálu mezi jednotlivci, sousedy, neprofesionály, sdruženími, pro genové banky anebo pro vědecké účely.

Dále probíraná témata

  • Nařízení nebude zahrnovat lesní materiál.
  • Delegované akty – prováděcí vyhlášky doposud nejsou ani naznačené, ale na jejich přípravě se pracuje a předpokládá se podobné prodiskutování u kulatého stolu. Otázkou je, jestli bude požadováno jejich individuální schválení jednotlivými státy anebo budou platit automaticky.
  • Na opakovaný dotaz Pavla Poce jestli nařízení nijak neomezí anebo neohrozí permakulturní pěstování bylo jednoznačně odpovězeno, že ne.
  • Kompletní znění návrhu se nachází na stránkách Evropské komise, kde si jej může každý sám prostudovat.

Pavlu Pocovi lze do 6. prosince 2013 posílat pozměňovací návrhy. Od 10. 12. se pozměňovací návrhy k nařízení budou projednávat ve výboru ENVI. Od roku 2015 se předpokládá zahájení platnosti návrhu s účinností od 2018. To znamená, že se počítá s dobou tří let na vypracování prováděcích vyhlášek.

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

37 responses to “Zahrádkáři nejsou v ohrožení”

  1. Marie Fareh napsal:

    Jenomže to už je jasné od května, že zahrádkářů se to netýká:( Komise na nátlak návrh upřesnila, doufejme, že ne jen dočasně. Přesto stále někteří europoslanci před současnou verzí návrhu varují, http://www.seed-sovereignty.org/PDF/131011_CZECH_Clenove_europarlamentu_kritizuji_novy_evropsky_zakon.pdf
    Evropští zelení spustili za podpory Vandany Shivy kampaň 2. října, určitě mají aktuální informace. V textu také o zahrádkářích nemluví. (český text: http://enamont.blogspot.nl/2013/10/seed-freedom.html)

    Obávám se, že problém je jinde: jakákoli organizovaná činnost za uchování a šíření původních a nestandardizovaných semen bude velmi omezená (je v podsatě už teď – viz francouzská organizace Kokopelli, která prohrála soud s osivářskou firmou
    http://kulturpflanzen-nutztiervielfalt.org/press-release-july-16-2012-european-court-justice-confirms-sales-hurdles-plant-biodiversity)

    Než se nechám ukolébat útěchou, chci vědět, proč organizace jako Kokopelli, Arche Noah a další, které se tomu roky soustavně věnují, volají na poplach. Abychom nedopadli jako u zákona o léčivkách, který pro ně požaduje stejné postupy jako pro léčiva.

  2. Marie,
    až do tohoto týdne jsem dostávala petice popisující ohrožení jednotlivců, sousedů a zahrádkářů, tj. popisy ohrožení, které v nařízení nejsou.
    Vystoupení Vandavy Shivy jsem viděla, bylo skvělé, ale jen obecné povídání o svobodě semen, nezachytila jsem v něm ani jeden konkrétní návrh na úpravu nařízení.
    K dalším otázkám přislíbil napsat odpověď přímo europoslanec Pavel Poc a problematice nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních při označováná potravin se také plánuji věnovat. Margit

  3. Pavel Poc napsal:

    Ani já nad tím návrhem nejásám. Například budu navrhovat vyloučení lesnictví z jeho působnosti, budu navrhovat změnu právní podstaty z nařízení na směrnici, budu chtít zúžit počet dlegovaných aktů a u většiny také změnu na implementované akty se spolurozhodováním Parlamentu, jiné definice tzv. malých podniků pro účely „niche marketu“ a další a další změny. To je ale naprosto normální demokratický proces. Žádný návrh není a nemůže být dokonalý. Právě demokratický proces jej někam posune. Návrh je nyní projednáván parlamentem a dozná velkého množství změn. Kulatý stůl v Praze jsem svolal abych se dozvěděl názory českých osivářů a NGO. Nikdo nikoho neukolébával, to není cílem. Co se týká Arche Noah, také s nimi jsem jednal, minulý týden ve Štrasburku. Jejich dnešní pozice je o dost jiná, mají přesto řadu připomínek a i některé jejich připomínky si patrně osvojím jak já tak další kolegové. Poplach je v této chvíli již poněkud zastaralý. A proč Arche Noah spustila petici a „poplach“? Podle jejich slov proto, aby jim Komise víc naslouchala. Sám takové metody sice neschvaluji a mám za to, že dialogem se dosáhne víc, ale byla to jejich strategie a mají na ni plné právo.
    P. Poc

  4. Pavel Poc napsal:

    Ještě snad dvě věci:

    Odrůdové sady a sbírky nejsou tímto Nařízením ovlivněny, z oblasti působnosti tohoto Nařízení jsou rovněž vyňaty fyzické výměny rozmnožovacího materiálu rostlin mezi dvěma osobami, nejsou-li profesionálními provozovateli.

    Podle některých názorů Arche Noah (nebo například Via Campesina) se proti Nařízení vymezují především proto, že distribuují velké objemy rozmnožovacího materiálu rostlin (jsou velkoproducenti semen), nepřejí si však, aby se na ně vztahovaly požadavky jako na jiné velké distributory.

  5. Katka napsal:

    Mohou podle semínkového zákona farmáři (ne záhrádkáři) zasít semena, která si sami namnoží?

  6. Pavel Jan napsal:

    Tady nejde jen o zahrádkáře, ale i o profesionální pěstitele – na nich je vetšina obyvatel závislá. A tam už to tak růžové není.Proč si biotechnologické společnosti nechávají patentovat i semena, která nevyšlechtily? Proč tlačí na útlum nepatentovaných semen a zaplavují trh patentovanými semeny? A vůbec, co je to za hit nechat si patentovat přírodní produkty. Nebudou mít za chvíli taky patent na vodu protože ji prohnali hranatými trubkami místo kulatými? A co GMO? – o tom je ticho po pěšině a způsoby jak obejít značení GM potravin jsou na světě. Mám velké podezření, že EU jde na ruku darebákům, kteří se chtějí zmocnit kontoly nad potravinami v EU. Víte, co mi vadí, že legislativa, která může být stručná a jasná, je tak komplikovaná a dvojsmyslná, že zločin má stejně dveře otevřené. Já nepotřebuju aby mě pan Poc uklidňoval, já potřebuju aby praštil přes pracky nadnárodní biotechnologickou lobby.

  7. Erika Maria napsal:

    Víte, mně by docela zajímalo, z jakého důvodu vůbec tuto regulaci potřebujeme. Je jistě skvělé a záslužné se zasazovat o to, aby z ní bylo vyňato to, či ono. Ale propánaboha, copak nám nevadí už fakt, že toto unie potřebuje regulovat (jako téměř vše)?!

  8. Marie Fareh napsal:

    Také bych to viděla obráceně: neměli bychom se ptát, jestli nový zákon neohrozí původní druhy a biodiverzitu, ale JAK hodlá zajistit, aby přestaly mizet z genofondu a mohly se zase rozšiřovat. V Evropě závratnou rychlostí klesá počet jednotlivých odrůd ovoce, zeleniny a dalších rostlin. Ztrácíme tak způsoby, jak zajistit potravinovou soběstačnost a pěstovat méně choulostivé odrůdy. Organizace jako francouzská semenná banka Kokopelli by měly být státem podporovány a ne odsuzovány na hranici ilegality. To jsou potom nekonkrétní ujišťování opravdu nepřesvědčivá.

  9. Pavel Poc napsal:

    Pro „Katka“ – předpis o kterém je řeč jasně konstatuje, že „stanoví pravidla pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin za účelem jeho dodávání na trh a dodávání rozmnožovacího materiálu rostlin na trh“. Tzn. ano, farmáři mohou zasít semena, která si sami namnoží. Ovšem může tomu v případech některých osiv bránit jejich ochrana autorskými právy. V případě, že někdo 20 let šlechtil odrůdu, a nyní chce aby z toho měl prospěch to dokážu pochopit. V jiných případech se brání sami producenti osiv tím, že rostliny z jejich semen neprodukují fertilní osivo. To už ale je v obou případech mimo tuto konkrétní legislativu.

  10. Pavel Poc napsal:

    Profesionální pěstitelé (zúčastnili se také, a v hojné míře) by naopak chtěli, aby návrh legislativy byl tvrdší, protože současné platné zákony jsou tvrdší a nový návrh je poněkud uvolňuje. Tvrdí, a v mnohém s nimi souhlasím, že jsou to právě oni, kdo potřebuje „rovné hřiště“ stanovené poměrně striktními pravidly hry, protože giganti pravidla nepotřebují. K patentování živých organismů mám instinktivní odpor. Na druhou stranu, pokud někdo dvacet let šlechtí nějakou odrůdu, měl by mít určitý profit ze své práce a zákonný rámec by mu tento profit měl ochránit. GMO je slutečný problém, sdílím Vaši ostražitost k tomu. Naštěstí občané v Evropské unii jsou ke GMO obecně podezřívaví a to nám zatím dovoluje držet na uzdě pravici, která je víceméně pro jejich širší používání. Co se týká „mlácení nadnárodní biotech lobby přes pracky“, dělám co mohu. Viz například neonikotinoidní pesticidy a včely. I v případě této legislativy jako stínový zpravodaj komunikuji s českými osiváři a s NGO, nikoli s nadnárodními giganty, a hledám pozici, která by právě ty co nejvíc omezila.

  11. Pavel Poc napsal:

    Pro Erika Maria – Tuto regulaci dávno máme a funguje desítky let. Jde o 12 směrnic, které budou nahrazeny právě tímto jedním předpisem. Některé z těchto směrnic jsou staré už 50 let a poněkud se přežily. Členské státy tlačí Komisi aby redukovala počet evropských předpisů. Na tomto se členské státy dohodly a proto Komise přistoupila k přípravě návrhu (návrh se připravuje cca 3 roky). Návrh není iniciativa Evropského parlamentu. Můj osobní názor je, že pokud platné předpisy byly až dosud schopny tento obor regulovat, mohly vydržet rok nebo dva navíc. Paradoxně, českým osivářům (malým a středním, nikoli nějakým nadnárodním gigantům) vadí spíš to, že nový návrh je v mnoha ohledech benevolentnější než stávající česká legislativa.

  12. Pavel Poc napsal:

    Souhlasím. Podpora starých odrůd a podpora zemědělské biodiverzity je klíčová. To je ovšem spíš věcí společné zemědělské politiky a podpory vědy a výzkumu, nebo případně kulturního dědictví, než věc legislativy. Zákonná norma nesmí tyto věci negativně ovlivňovat. Co se týká francouzské Kokopelli, tak tam jde především o konflikt této firmy s francouzským Baumaxem a udělené pokuty byly založeny na současně platné francouzské legislativě, s novým návrhem nemají a ani nemohou mít nic společného, protože zdaleka není v platnosti. Lehce bych se ohradil proti závěru Vašeho příspěvku, žádných nekonkrétních ujišťování se ze zásady nedopouštím. Pokud už se danou věcí zabývám, je to vždy zcela konkrétní, stejně jako v tomto případě.

  13. Všem moc děkuji za konstruktivní příspěvky. Ke zde anebo na Fb často opakovaným obavám doplňuji, že sama jsem také byla k návrhu nařízení skeptická a cítila potřebu ochraňovat volnost pohybu semen a dalšího rozmnožovacího materiálu rostlin.
    Chápu však, že osiva jsou už desítky let i materiálem na trhu, se svojí hodnotou a firmami, které s nimi obchodují. Takovéto firmy potřebují obchodovat podle pravidel a je logické, že ve sjednocující se Evropě se postupně budou mnohá doposud platná státní nařízení sjednocovat.
    Jak je výše uvedeno, v Česku už roky funguje 12 směrnic, které bude EU nařízení nahrazovat a podle všeho i zjednodušovat a nabízet benevolentnější podmínky než u nás máme nyní.
    Sama jako největší hrozbu biodiverzity vnímám rozšíření pěstování GMO do volné přírody, jsem ráda, že Evropa se rozsáhlejšímu pěstování GM rostlin doposud úspěšně brání a dodávám, že např. v tomto bodě bychom měli být vděční EU, v rámci které je většina zemí více odmítavějších k pěstování GMO než Česko.
    Moc děkuji panu europoslanci za vstup do diskuze a vysvětlení mnoha nejasností. Margit

  14. Marie Fareh napsal:

    Nedělám si iluze, že Evropa se GMO úspěšně brání. Ve srovnání s ostatními zeměmi se u nás pěstuje podstatně méně, ale jen letos přijala EU několik nových typů GM kukuřice a Komise zrovna tento týden doporučila přijetí GM kukuřice Pioneer 1507, o které se bude hlasovat v prosinci. http://europeansting.com/2013/11/07/the-commission-favours-the-cultivation-of-more-gmos-in-europe/

    Co se týká diskutovaného zákona, stále postrádám debatu do hloubky ohledně rizik, před kterými varují organizace v zahraničí. Mrzí mě, že nikdo z odborníku k tomu nevytvořil pro české občany prostor, snažím se to laicky nahradit aspoň takhle: https://www.facebook.com/events/675593205798797

  15. Marek Kvapil napsal:

    Tohle mi napsal Patrick Wiebe (http://bifurcatedcarrots.eu/), který se této problematice věnuje a snaží se v Bruselu prosazovat zájmy drobných osivářů, zahrádkářů a semenářských organizací. Píše o tom, že pokud chci prodávat semínka, musím být tzv. registrovaný „operátor“, s čímž jsou spojena různá omezení a regulace. Jeho text přikládám níže a chci se zeptat, zda-li se toto týká i varianty „niche market“.

    Yes, the proposal is now we won’t have ‚illegal‘
    > varieties. If you want to sell seeds, or you are a farmer and want
    > to use your own seeds to grow things to sell, you still need to be
    > a registered ‚operator‘. There are a lot of rules and regulations
    > that go along with this. You are still treated as if you are producing
    > something ‚dangerous‘ (because it’s food, and maybe food can somehow
    > become contaminated, which is nonsense of course). You are required
    > to be regularly inspected, and will probably need to pay for those
    > inspections. That means as a seed producer or company, you’ll
    > probably need to pay 1000 or so per year to be inspected, and you’ll
    > need to sell a lot of seeds to make this money back.
    >
    > Some of the requirements that have been proposed for example, is that
    > seeds will have to be sold in sealed foil packets, and the machine that
    > does this costs 30.000. There are proposed limits on the number of
    > seeds per packet, quality of seeds, and so on.
    >
    > Then the intention is to export these regulations to countries like
    > the US or the developing world, so small producers in those countries
    > will be forced through trade agreements to follow the same rules.
    >
    > We are currently fighting to get all restrictions on small producers
    > removed!

  16. Irkl napsal:

    Komerční „novošlechtění“ je hrůza, podvod, dluhodobé rozrušování genofondů druhů, dělaný nikoli pro kvalitu, nýbrž pro zisk finanční a zároveň postupnou monopolizaci. Důsledků tohoto protipřírodního fušerství je rapidní ZÚŽENÍ genetické zásoby. Byly odhaleny genetickou analýzou i vyložené podvody v tom, že výrobci uvádějí jako rodičovské odrůdy svých „novošlechtěnců“ úplně jiné než použili ve skutečnosti. A ještě dají různé názvy odrůdám pocházejícím prakticky z jediné linie a „papírově“ tak vypadá skladba jako rozmanitější.

  17. Dobrý den, na upřesnění definice niche market se teprve pracuje, podle nyní navržené verze se jedná o malou, lokální produkci jakýchkoliv plodin pro firmy do 10 zaměstnanců a do obratu 2 miliony EUR ročně.

  18. Marek Kvapil napsal:

    Ještě k Niche Market – klíčové pasáži návrhu. Arche Noah k tomu píše:

    „Article 36 “Niche markets”

    Problem: Article 36 provides exceptions for seeds and other PRM from registration. These exceptions only apply to small quantities of PRM. Professional operators can only make use of this exception if they have less than 10 employees and a turnover of less than EUR 2 million. The seeds/other PRM must fulfil labelling requirements and comply with requirements on quality, which has a financial and technical cost.

    Solution: All small farmers (as defined in art. 8 (2) of Reg. 1765/92) and any private person have to be exempted from the scope of the regulation.“ (http://bifurcatedcarrots.eu/2013/06/eu-seed-law-briefing-paper/)

    Je-li tomu skutečně tak a rozmnožovací materiál uváděný do oběhu mezi jednotlivci, sousedy, zahrádkáři v rámci onoho „niche market“ musí dle návrhu splňovat požadavky na balení a kvalitu, což je spojené s finančními náklady, potom by to pro drtivou většinu zahrádkářů nebyla realistická a v praxi využívaná možnost. Podle mě jde o to, aby si sousedé či kamarádi či lidé přes internet mohli volně vyměňovat nebo prodávat semínka jakékoli kvality, jakýmkoli způsobem zabalené a bez jakýchokoli dodatečných finančích nákladů. Neumožňuje-li to současný návrh, potom dle mého soudu vyžaduje změnu. Prosím pana Poce o vyjádření k tomu bodu. Děkuji.

  19. Marek Kvapil napsal:

    Jinde se Arche Noah ke stejné pasáži (článek 36 návrhu nařízení: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2013:0262:FIN:CS:PDF) vyjadřuje následovně:

    „Actors neither working with old varieties that are already known on the market nor
    aiming at plant variety right protection, could under the proposed regulation continue
    his or her activities under paragraph 36 for niche markets. This is only true, however,
    for small enterprises with less than 10 employees and a yearly business volume of
    less than 2 million Euro. Seeds and plant propagating material may only be sold in
    small quantities and solely to end-consumers. Additionally, the commission wants to
    secure its right to decree the concrete requirements on packaging, labelling and even
    the way of marketing through a delegating act at any given moment. This could de
    facto render this niche so complicated and bureaucratic that it would not offer a real
    space for concerned enterprises.“ (http://open-seeds.org/wp-content/uploads/2013/05/130507_press-release-1.pdf)

    Dle mého názoru představují tyto tzv. „delegating acts“ zbytečně riziko, které zůstává mimo demokratickou kontrolu a proto bych bod č. 4 z článku č. 36 návrhu zákona (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2013:0262:FIN:CS:PDF) úplně vyškrtnul a případně tam rovnou nadefinoval maximální velikost balení apod.. Není přece žádný důvod nechávat na svévoli komise, za jakých podmínek si mohou zahrádkáři mezi sebou prodávat semínka, která si nasemenařili na svých zahrádkách. Ať je vše maximálně vyjasněné a transparentní předem.

  20. Marek Kvapil napsal:

    Tak jsem právě dostal email od Patricka Wiebe s poslední verzí dodatků ke zde diskutovanému návrhu nařízení Komise. Klíčový článek č. 36 je zde vymazán a nahrazen článkem 15a, který ovšem vyžaduje registraci i u odrůd pro „niche market“ na základě oficiálně uznaného popisu. Dodatky mohu na vyžádání poslat na email. O těchto dodatcích se má teprve hlasovat, ale už teď je zřejmé, že je potřeba udělat vše proto, aby tam klíčová článek č. 36 zůstal v původní verzi.

    Kopíruji sem:

    „Article 36 deleted
    Derogations from registration
    requirements in the case of niche market
    plant reproductive material
    1. Article 14(1) shall not apply to plant
    reproductive material where all of the
    following conditions are fulfilled:
    (a) it is made available on the market in
    small quantities by persons other than
    professional operators, or by professional
    operators employing no more than ten
    persons and whose annual turnover or
    balance sheet total does not exceed EUR 2 million;
    (b) it is labelled with the indication ‚niche
    market material‘.
    That plant reproductive material is
    hereinafter referred to as ‚niche market
    material‘.
    2. The persons who produce niche market
    material shall keep records of the
    quantities of the material produced and
    made available on the market, per genera,
    species or type of material. On request,
    they shall make those records available to
    the competent authorities.
    3. The Commission shall be empowered to
    adopt delegated acts, in accordance with
    Article 140, setting out, with regard to the
    production and making available on the
    market of niche material belonging to
    particular genera or species, one or more
    of the following:
    (a) the maximum size of packages,
    containers or bundles;
    (b) requirements concerning traceability,
    lots and labelling of the niche market
    material concerned.
    (c) modalities of making available on the
    market.
    Or.en
    Justification
    It has been replaced by Article 15a.“

    A tady článek 15a:

    „Article 15a
    Requirements for niche market varieties
    1. Plant reproductive material may be
    produced locally and made available on
    the market in limited quantities as niche
    market varieties registered in a national
    variety register referred to in Article 51,
    on the basis of an officially recognised
    description.
    2. The persons who produce niche market
    varieties shall keep records of the
    quantities of the material produced and
    made available on the market, per genera,
    species or type of material. On request,
    they shall make those records available to
    the competent authorities.
    3. The Commission shall be empowered to
    adopt delegated acts in accordance with
    Article 140, setting out, with regard to the
    production and making available on the
    market of niche market varieties the
    following:
    (a) the maximum size of packages,
    containers or bundles per particular
    genera or species concerned;
    (b) requirements concerning traceability,
    lots and labelling of the niche market
    varieties concerned;
    (c) modalities of making available on the
    market.“

  21. Děkuji za další dotazy, poslala jsem žádost panu europoslanci Pavlu Pocovi o jeho odpovědi. Margit

  22. Marek Kvapil napsal:

    Taky děkuji, děkuji i za Váš článek a těším se na reakci od pana Poce…

  23. Pavel Poc napsal:

    Pro Marek Kvapil: Já bych nedával do jedné skupiny zahrádkáře a „niche market“ .“Niche market“ jsou komerční aktivity. „Niche market“ znamená velké zmírnění povinností i oproti současné české legislativě a je zatím definován objemem 50 miliónů Kč obratu a méně než 10 zaměstnanci. Pod tuto definici by spadal kdekdo a zrovna čeští osiváři jsou silně proti protože pro svou ochranu chtějí mít jednotně regulované „hřiště“ právě z důvodů ochrany před nadnárodními giganty nebo naopak poněkud podivnou konkurencí z jiných zemí. Pokud ale nejde o komerční aktivitu, jakou výměny mezi zahrádkáři a sousedy definitivně nejsou, pak to prostě nespadá do záběru tohoto nařízení a tím pádem to nemusí splňovat žádné jím stanovené podmínky.
    K výhradám Arche Noah, jednal jsem s nimi osobně, tu legislativu moc dobře znají, pracují na tom mnoho měsíců. Některé z jejich návrhů si pravděpodobě osvojím. Na druhou stranu, během jednání jsem navrhl, že bych mohl podat návrh na vrácení celého návrhu Komisi, ovšem nezdálo se, že by se jim to nějak moc líbilo. Podle mě je třeba si upřímně přiznat, že ze strany Arche Noah nejde o nějakou totálně nezištnou aktivitu, ale o ochranu jejich obchodního modelu. Je to velký producent, chce prodávat velká množství, má velké obraty, větší než mnoho našich semenářských firem, chce prodávat i velkoobchodům nebo dodávat do řetězců. Zároveň chce ale předstírat, že je malý, regionální a samozřejmě chce mít snadnější podmínky, než standardní osiváři a semenáři. Proto jim tak vadí především definice „niche market“. Chtějí tu definici mít co nejšitrší, aby se do ní vešli i když jsou na to docela dost velcí. Meritorně mi to samozřejmě nevadí, je to jejich právo, ale trochu mě mrzí, že vědomě rozpoutali celoevropskou kampaň a troufám si tvrdit přímo psychózu na základě něčeho, co vlastně nikdy nespatřilo světlo světa vysloveně proto, aby se jich Komise a Parlament bál a hleděl jim vyhovět.
    Ony tzv. dodatky jsou podle všeho něčí pozměňovací návrhy, není z toho jasné, kdo je podává a jestli vůbec podány budou. Nemá cenu se k tomu vyjadřovat dokud to nebude na stole.

  24. Marek Kvapil napsal:

    Pane Poci, děkuji za reakci.

    Dovolím si s Vámi nesouhlasit v tom, že článek 36 o „niche market“ se netýká zahrádkářů.
    Nařízení se netýká jen „dodávání na trh“, ale také „produkce“ rozmnožovacího materiálu. Tak je to uvedeno v článku 14:

    „Rozmnožovací materiál rostlin může být produkován a dodáván na trh pouze v případě, že patří k odrůdě registrované v národním registru odrůd uvedeném v článku 51 nebo v registru odrůd Unie uvedeném v článku 52.“

    To znamená, že výchozím předpokladem nařízení je, že lze produkovat a dodávat na trh jen registrované odrůdy. Nikde není uvedeno, že zahrádkářského semenaření se to netýká. No a právě článek 36 díky výjimce by měl i zahrádkářům umožnit legální produkci a prodej neregistrovaných odrůd.

    Myslíte, že by zahrádkáři neměli mít právo si semínka kromě darování a vyměňování také mezi sebou prodávat? Já se domnívám, že každý zahrádkář či pěstitel, který vložil svou práci do vypěstování semínek, by měl mít právo je prodat, jako má právo prodat zeleninu či ovoce. Obzvlášť v dnešní nelehké ekonomické situaci to může být pro mnoho domácností na venkově důležitý zdroj vedlejšího příjmu.

    Současný stav je takový, že v ČR i v celé Evropě existuje trh s neregistrovanými odrůdami zemědělských plodin. Že je o tyto odrůdy značný zájem potvrzují rozsáhlé sítě stovek a tisíců semenařících pěstitelů, zahrádkářů a zemědělců, kteří jsou sdruženi u organizací jako je náš Gengel, rakouská Arche Noah nebo irská Irish seed savers. Členové těchto organizací udržují a sdílejí tisíce, možná desetitisíce neregistrovaných, mnohdy starých, krajových či jiných vzácných, ohrožených a neprůmyslových odrůd. Náš Gengel vydává každoročně katalog odrůd, které jsou nabízeny k prodeji buď touto organizací anebo individuálními pěstiteli uvedenými v seznamu.

    Podle dnes platného zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin je ovšem takový prodej odrůd nelegální, neboť při prodeji se jedná o tzv. „uvádění osiva do oběhu“ a musí být tudíž splněny podmínky stanovené zákonem: Například vedení záznamů o produkci osiva, registrace odrůd a jejich testování včetně nemalých poplatků spojených s těmito procedurami. Tyto podmínky z pochopitelných důvodů splňovány nejsou ani být nemůžou.

    Ba co víc, není jasné ani to, zda výměna či darování semínek vypěstovaných na zahrádce nejsou uváděním osiva do oběhu a zda tedy rovněž nemusejí splňovat podmínky stanovené zákonem. Právní oddělení Ústředního kontrolní a zkušební ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) mi k tomu sdělilo, že „bude záležet na posouzení konkrétního případu, např. zda by tato činnost byla uskutečňována mezi podnikatelskými subjekty; dále na množství rozmnožovacího materiálu, které by takto bylo uváděno do oběhu apod.“ Dále mi bylo řečeno, že „není stanovena žádná zákonná hranice, která by určovala od jakého množství se již bude jednat o uvádění do oběhu ve smyslu zákona č. 219/2003 Sb. a správní orgán ji v žádném případě nebude stanovovat, resp. vždy bude vycházet z konkrétního případu, který bude posuzovat ke všem relevantním okolnostem.“ V tomto ohledu jsou zákon i ÚKZÚZ vágní, což vytváří právní nejistotu.

    Následkem tohoto stavu je trh s neregistrovanými odrůdami zatlačen do šedé ekonomiky na samu hranici legality. Trh s neregistrovanými odrůdami zde přitom byl odjakživa. Je tím původním, z čeho je odvozeno celé soudobé zemědělství. Po zavedení povinné registrace ve Státní odrůdové knize pro veškerá osiva uváděná do oběhu přešla do oficiální státem uznané ekonomiky jen část původního trhu s osivy. Zbytek buď zanikl, nebo se propadl do ilegality. Důsledkem je zánik obrovského množství starých a krajových odrůd. Není přesně znám rozsah této novodobé genetické eroze, málokdo ale pochybuje o tom, že ztráty jsou značné a mnohdy nenahraditelné. Což je převeliká škoda.

    Spousta odrůd vhodných pro ekologické zemědělství, permakulturní hospodaření, zahradničení a samozásobitelství, které průmyslové zemědělství technicky nezvládne vypěstovat, koluje dnes stále mezi lidmi mimo státem uznaný systém podobně jako kdysi samizdatová literatura. Semena divokých rajčat, starých odrůd salátů, krajových odrůd obilí, vzácných odrůd tyčkových fazolí a řada dalších jsou množeny v rozptýlených soukromých zahradách a putují z ruky do ruky mezi pěstiteli. Darem, výměnou či za drobný peníz.

    A těm, kteří jsou v této síti sdílející neregistrované odrůdy zapojeni a semínka občas někomu prodají, by mohl ÚKZÚZ udělit dle platného zákona pokutu ve výši až 1 000 000 Kč!

    No a právě článek 36 návrhu nařízení, pokud by prošel, by to mohl změnit a mohl by vrátit tento trh s neregistrovanými odrůdami zpátky do legality. Proto mi na něm tolik záleží.

    Ať se ta hranice obratu a počtu zaměstnanců klidně posune. Rozumím Vašemu argumentu, že Arche Noah hájí své vlastní zájmy a že se jedná o velikou organizaci. (Na to lze ale namítnout, že kriticky se k návrhu vyjadřují i mnohé další neziskovky či drobné semenářské firmy v různých zemích EU.) S čím ovšem nesouhlasím je odstavec číslo 4 v článku 36, který umožňuje Komisi „přijímat akty v přenesené pravomoci“ a rozhodovat o velikosti balení se semínky, jeho označení a dokonce o podmínkách dodávání na trh. V tom je obrovská právní nejistota. Není přece žádný důvod nechávat na svévoli Komise, za jakých podmínek mohou zahrádkáři, semenářské firmy či organizace prodávat semínka. Odstavec č. 4 by měl být dle mého soudu zcela vyškrtnut a případně nahrazen jasně danými pravidly na velikost a označení balení. Ať je vše maximálně jasné předem.

  25. Marek Kvapil napsal:

    Co se týče dodatků nařízení, tak jsou obsaženy ve zprávě zpravodaje pro semenářskou legislativu Zemědělské komise Evropského parlamentu, jímž je SergioPaoloFrancescoSilvestris. Zpráva je dostupná zde: http://www.saatgutkampagne.org/PDF/Draft_Report_PRM.pdf

    Zpráva je z 28. 10. 2013. Jedná se o amendment 38 a amendment 28.

  26. Marek Kvapil napsal:

    Pane Poci,

    řada europoslanců návrh nařízení kritizuje. Martin HÄUSLING (Greens/EFA; Germany), Ulrike RODUST (S&D; Germany), Britta REIMERS (ALDE; Germany) and
    Karin KADENBACH (S&D; Austria) poukazují na velké množství aktů v přenesené pravomoci (delegated acts), které vadí i mě. Žádají odregulování malých producentů. Europoslanec John Stuart AGNEW (EFD; UK) zdůrazňuje potřebu vyloučit z tohoto nařízení soukromé osoby. I to by mohlo zajistit to, co se zde snažím hájit já, totiž aby fyzické osoby měly mít právo na prodej semínek, které si vypěstovali na zahradě. Europoslanec Marc TARABELLA (S&D; Belgium) žádá volnou výměnu osiva mezi zemědělci. Nařízení se totiž vztahuje i na farmářské osivo.

    Mluvil jste s těmito europoslanci? Jste s nimi ve spojení?

    Doporučuji k pročtení následující dokument kritizující návrh nařízení: http://www.seed-sovereignty.org/PDF/MEPs_criticize_proposed_new_EU_seed_law.pdf

    Dokument kupodivu nesepsala Arche Noah.

    To vše nasvědčuje tomu, že nejde jen o zištné zájmy Arche Noah hájící svůj obchodní model ale o mnohem více.

  27. Pavel Poc napsal:

    S kolegy jsem samozřejmě ve spojení. Například s kolegou Arsenisem jsem jednal a budu jednat o situaci v Řecku, která ho vlastně zajímá a kde osivářské věci jak jsem vyrozuměl fungují především hodně zvykově a s nějakými zákony si nikdo moc nedělá hlavu. Kolegyně Karin Kadenbach je stínovým zpravodajem v hlavním výboru pro toto nařízení – AGRI, tedy zemědělském výboru. Po diskusi jsme dospěli k závěru, že budeme prosazovat změnu nařízení na směrnici, což představuje pro členské státy větší volnost při implementaci než navržená forma evropského nařízení.
    Co se týká práva na prodej zahradnických výpěstků, tak pokud vím toto fyzické osoby samozřejmě mají, je to myslím živnost volná a neřekl bych, že by na tom směrnice něco měnila. Ale budu na to samozřejmě dávyt pozor. Nicméně pokud jsem byl dobře informován profesionály v této oblasti, tak naše česká legislativa, která tu existuje padesát let, je v mnoha ohledech přísnější než evropský návrh.

  28. Marie Fareh napsal:

    Vážený pane Poci,
    svou argumentaci stavíte na tvrzení, že zahrádkáři nejsou v ohrožení a že zachování biodiverzity je klíčové. Jaká opatření v návrhu tedy zajistí, aby se zvrátil proces, ve kterém za posledních 100 let zmizelo 75% z rostlinného genofondu? Původní odrůdy mizí proto, že zemědělci ve velkém upřednostňují několik málo odrůd vykřížených pro větší výnosy a genetickou stálost. Současný návrh nabízí úlitbu ve formě menšinového trhu, jehož podmínky jsou však tak restriktivní, že ve výsledku nebude kdo by takové odrůdy udržoval. Někde se ta semínka přece musí vypěstovat! Opravdu to má záviset jen na soukromých osobách a malých podnicích, které musí vedle neustálé kontroly o nepřekročení limitů zajišťovat veškerý servis?

    Velmi mě znepokojuje, že máte více pochopení pro 20 let práce šlechtitele než tisíce generací, které křížily a přechovávaly původní odrůdy a zajistily nám přežití. Mohl byste prosím uvést, jaká konkrétní opatření k ochraně biodiverzity hodláte prosazovat? Obecná ujištění o ochraně permakultury vnímám jako populistická, protože nevidím důvod, jak by permakultura jakožto koncepce pěstování (a víceméně moderní pojem) mohla být ohrožena jakýmkoli zákonem o distribuci semen.

    Případ francouzské Kokopelli se týká také evropského práva, protože ho momentálně řeší Evropský soudní dvůr a poslední vyjádření vyznívá pozitivně pro registraci na úkor volného šíření odrůd z veřejné domény, což by při potvrzení byl nebezpečný precedent pro další země EU. Kokopelli požaduje, aby diskutované nařízení jasně vymezilo jiné podmínky pro odrůdy nepodléhající právu duševního vlastnictví. Jaký je k tomu váš postoj?

    Další úskalí vidím v případě nově vzniklých odrůd křížením původních. Do jaké kategorie by spadaly? Jak vysvětlíte, že v kategorii registrace na základě popisu lokální omezení odrůdy (pěstování jen v místě původu) a požadavek na dřívější komercializaci nezpůsobí jen další úbytek těchto odrůd?

    Mluvíte o rovném hřišti pro malé firmy na úkor nadnárodních. Ale návrh umožňuje osivářskému průmyslu získat oprávnění provádět testování a registraci odrůd samy pro sebe, nezavání to nerovnými podmínkami a možnou netransparentností?

    Kritizujete petice a kampaně proti návrhu jako nepodložené a záměrně zavádějící. Návrh z května je 4.verze, do které byla na poslední chvíli zařazena kategorie „menšinový trh“, kterou však nedávné doporučení Výboru AGRI navrhuje znovu změnit: http://www.saatgutkampagne.org/PDF/Draft_Report_PRM.pdf

    Naprosto nesouhlasím s vaší snahou (netuším, zda záměrnou) zdiskreditovat pozici Archy Noah, která je nejhlasitějším opozičním hlasem. Nejedná se o osivářskou firmu se závratnými zisky, jak se snažíte naznačit. Jsou k dispozici jejich výroční zprávy, jde o příspěvkovou organizaci, která sdružuje přes 8000 členů a uchovává přes 6500 odrůd, což z ní činí jednu z největších semenných bank v Evropě. Jejich činnost by byla současnou verzí nařízení ohrožena, takže je logické, že nesedí mlčky v koutě. Nařízením se zabývají dlouhodobě, analyzuje ho právník P.Sultana, pořádají informační semináře otevřené veřejnosti, takže není problém se informovat a udělat si představu o jejich skutečné motivaci. Jak už bylo řečeno výše, nejsou také zdaleka jediní, kteří nařízení kritizují. Nevidím jediný důvod,proč by pod záminkou ochrany spotřebitele a zjednodušování pravidel měly být ohroženy podobné záslužné projekty či odsunuty na vedlejší kolej, pravděpodobně ve svém důsledku slepou.

  29. Marek Kvapil napsal:

    Pane Poci,

    asi jste mě nepochopil. Právo na prodej zahradnických výpěstků zahrádkáři samozřejmě mají, ale nemají právo na volný (nekontrolovaný ÚKZÚZem) prodej semínek, protože se jedná o uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu a na tuto činnost se tedy vztahuje zákon č. 219/2003 Sb. Prodej semínek neregistrovaných odrůd, který probíhá mezi zahrádkáři a zemědělci, je dnes nelegální. Lze ho tvrdě sankcionovat. To jednoznačně plyne ze zákona. Směrnice tohle může změnit. To zase plyne ze srovnání směrnice se současnou českou semenářskou legislativou. Podrobnosti jsem zde již uvedl, zatím je nikdo nezpochybnil.

  30. Marek Kvapil napsal:

    Pane Poci,

    ano, současná česká legislativa je velice tvrdá a přísná. A to je také důvod, proč byste neměl požadovat změnu nařízení na směrnici, protože potom by hrozilo, že ÚKZÚZ si směrnici přepracuje dle svých představ, zaběhaných postupů a zvyklostí, které se mnohdy formovaly v dobách komunistické totality a nic moc se u nás v praxi nezmění.

  31. Pavel Poc napsal:

    Pro Marek Kvapil: Ano, už rozumím co chcete. Pokud má být toto záměrem, tak má samozřejmě smysl ponechat pokud možno na místě stávající návrh Art 36 a vyhodit z něj odstavec 4. Pro toto nařízení sice uznal výbor AGRI pro můj výbor spolurozhodování (Rule 50) v části ustanovení, ale nemám to teď před sebou a nevím, jestli zrovna tato část do toho spadá. Pokud mi napíšete na mail (kancelar@pavelpoc.cz) můžeme se poradit a uvidíme co se kde podaří prosadit.

    Pro Marie Fareh: NIKOHO a NIKDY se nepokouším zdiskreditovat. Proč bych to asi tak podle Vás dělal? S panem Sultanou jsem mluvil osobně, co jsem zde napsal jsem mu řekl v klidu face to face. A kdybyste pořádně četla co jsem napsal v diskusi, tak byste věděla, že jejich některé připomínky pokládám za hodně dobré a budu je podporovat. Proces mizení původních odrůd žádná směrnice nezastaví. Nelíbí se mi to stejně jako Vám, ale příčinou je prostě komerční zemědělství v tržním systému. Moje podpora „permakulturním“ není žádný populismus. Jestli máte pocit, že to většinovou populaci nějak zásadně zajímá, tak jste vedle. Prostě to podporuji, protože je tam naděje, pokud se současný systém jednou zhroutí.
    A poznámka specielně pro Vás: Vaše nenávistné, diskreditující a pokud možno otevřeně či skrytě invektivní vrhání se na kohokoli, kdo se snaží komunikovat, selektuje na české politické scéně lidi s hroší kůží, kterým jste nakonec jedno, protože se s Vámi prostě nebaví. Nakonec diskreditujete i práci těch, kdo chtějí z Vaší strany barikády komunikaci mezi politikou a veřejností obnovit. Váš poslední příspěvek je mimo jiné důvodem, proč je tohle moje poslední reakce v této diskusi.

    Všem ostatním moc děkuji za podněty a připomínky.

  32. Marek Kvapil napsal:

    Pane Poci,

    to mě těší, že jste mě pochopil, protože teď se můžete zasadit o to, aby bylo možné semínka tisíců neregistrovaných odrůd, které jsou udržovány v genofondech semenářských organizací a v zahradách tisíců zahrádkářů, a které jsou díky současné legislativě ohroženy zánikem (protože je nelze legálně prodávat a hradit tak práci spojenou s jejich udržováním), aby je bylo možné volně a bez státního dohledu prodávat a zachránit je tak pro budoucí generace.

    Ozvu se Vám na email. Chystám k celému vlastní článek. Jakmile bude hotov, nechám zde odkaz.

  33. Helena Vlašínová napsal:

    Dobrý den,
    pane Poci, jsem ráda, že se diskuse, především s Markem Kvapilem, jehož názory sdílím a plně podporuji, přesune na úroveň, jež zaručuje seriózní hledání optimálního řešení. Děkuji Vám za podporu a přeji Vám, aby se Vám podařilo prosadit takové změny, aby konečné znění nařízení bylo transparentní a poskytovalo opravdu záruky udržení rozmanitosti pěstovaných plodin, které jsou kulturním dědictvím.

  34. Marek Kvapil napsal:

    Nakonec jsem dospěl k tomu, že ani článek 36 navrhovaného nařízení o „menšinovém trhu“, neumožní zahrádkářům volný prodej vypěstovaných semínek. Protože materiál pro menšinový trh musí být produkován a dodáván na trh jako tzv. „standardní materiál“ opatřený návěskou a splňující předepsané požadavky na kvalitu. Běžný zahrádkář nemáš šanci tohle splnit. Ani na to není vybaven.

    Více kolem nařízení a situace kolem ve slíbeném článku: http://www.potravinovezahrady.cz/seminkovy-underground/

  35. Marku, moc děkuji za všechny komentáře a Váš detailní rozbor problematiky ve článku. Budu ráda, když se i tyto informace dostanou k panu europoslanci a později napíšete jestli se vám podařilo s ním domluvit a jemu prosadit potřebné úpravy. Margit

  36. Marek Kvapil napsal:

    Margit, i já děkuji Vám za článek, který u nás konečně rozproudil diskuzi.

    Panu Pocovi jsem poslal soubor s pěti pozměňovacími návrhy k článkům 36 a 2 včetně zdůvodnění každého z nich. Poslal jsem mu i odkaz na můj článek. Slíbil mi, že se na návrhy podívá a ozve se, zda se rozhodl je podat či nikoli. Tak uvidíme.

  37. Jaroslav Mašek napsal:

    Dobrý den.
    Už od září, co jsem se o regulaci semenářství dověděl a zjistil, že původní návrh je přepracovaný mi v novém návrhu děsí slova jako „small quantities“, které se můžou právně vyložit jak třeba dvě semena. Možná je to extremismus, ale šikovný právník…..
    Když to vezmu z druhé strany, tak až se to schválí a je daná hranice obratu 2000000 euro a do deseti zaměstnanců, tak příště již stačí upravit čísla na 1000000 eur a 5 zaměstnanců ….1000 eur a jeden zaměstnanec. Mám dojem, že u jednou schválené vyhlášky, která je přijata demokraticky, již příště stačí jenom upravovat jenom dodatky, které už nebudou tak vyditelné a neprochází tak přísně schvalováním.Snad se v tomhle mýlím.A doufám, že se z nařízení stane směrnice. I když u nás jsou směrnice EU zlatý grál. Mějte se báječně.

Napsat komentář