Jak se stravovat chutně

4. 10. 2011 Články štítky: , 2 komentáře

Dr. Jan Šťastný ve svém článku pravdivě  vylíčil, jak nebezpečné a nechutné přísady nám potravinářský průmysl servíruje. A jak pravděpodobně většina z nás díky neznalosti pravidelně konzumuje věci, které by vědomě téměř jistě odmítala. Informace z tohoto příspěvku mluví jednoznačně ve prospěch zdravé výživy, kterou už mnoho let doporučují mnozí výživoví odborníci hlavně pro maximální upřednostňování přirozených potravin na úkor jakýchkoliv polotovarů. Sama jsem zásadu konzumovat přirozené potraviny (na rozdíl od těch „umělých“) umístila jako první doporučení do manuálu o výživě a kvalitě života připravovaného pro projekt EU v roce 2008.

Stejně tak jsem i jednu celou kapitolu pracovního sešitu k projektu určeného pro výuku zdravé výživy dětí na základních školách, který v rámci mé dizertační studie právě probíhá, věnovala problematice přirozené a umělé stravy.

Co je a co není přirozená výživa

Přirozenou stravu představují všechny potraviny v jejich původní podobě tak, jak nám je poskytla příroda, anebo jsou upravované pouze minimálně bez přidání umělých příměsí a příchutí. „Umělé potraviny“ jsou naopak všechna jídla, které vzniknou, když z původních přirozených potravin izolujeme určité části, které dále doplňujeme barvami anebo příchutěmi, přislazujeme je a přimašťujeme.

Praktické příklady:

  • Ovesné vločky, ze kterých si připravujeme kaši na snídani anebo přidáváme do „veggieburgrů“, jsou přirozenou potravinou vzniklou pouhým rozdrcením zrnek ovsa.
  • Ovesné sušenky, do kterých se zrnka ovsa rozemlela, ale navíc doplnila spoustou cukrů, tuků a příchutí, už nejsou přirozenou potravinou.
  • Polévka uvařená z čerstvých brambor, mrkve, čočky a bylinek je přirozenou potravinou.
  • Polévka uvařená z pytlíku plného sušené zeleniny, ale i soli, příchutí a barev už přirozenou potravinou není.

S přichucováním potravin se to v poslední době přehnalo, takže dnes existují stovky potravinových aditiv (přídavků), z nichž některé zdraví rozhodně neprospívají. Na příklad už delší dobu existovalo podezření, že některá umělá barviva mohou negativně ovlivňovat chování. Dnes tyto obavy řada studií už potvrdila. I mezi odborníky se stále vedou diskuse o vhodnosti používání tak velkého počtu aditiv a jejich vlivu na zdraví. V podstatě všichni se však shodnou na neprospěšnosti přídavků cukrů a tuků do potravin, protože těch máme všichni ve vyspělých zemích ve stravě nadbytek, a stejně tak se u nás vyskytuje i nadbytek nemocí, které jejich konzumace podporuje. Proto platí, že přirozené potraviny (potraviny, jak byly vypěstovány) anebo jídlo připravené z čerstvých surovin jsou zdravější než nepřirozeně upravované polotovary. Na příklad je určitě lepší jíst čerstvé jablko než sušenky s jablkovou příchutí, z ovesných vloček čerstvě uvařenou kaši než často přeslazené müsli tyčinky, doma připravenou zeleninovou polévku než polévky z pytlíku. Každým delším skladováním a nepřirozeným upravováním klesá v potravinách také obsah zdraví prospěšných látek, jako jsou na příklad vitamíny a ochranné rostlinné látky.

Proč máme tolik polotovarů?

Za přemíru polotovarů na trhu můžeme tak trochu všichni, neboť jídla v pytlíku, která jsou uvařená po zamíchání prášku ve vodě, nakupuje většina z nás velmi ráda. Stejně tak si už navykla na nepřirozené příchutě, přirozená strava jim pak nechutná. Je logické, že po dennodenní konzumaci přeslazených sladkostí už nedokážeme rozeznat přirozeně sladkou chuť mrkve. Část viny je třeba připsat i výrobcům, kteří prodejem upravovaných potravin vydělají více peněz, a tak je hojně inzerují. Vzpomeňte si, jak často v televizi anebo dětských časopisech vidíte reklamy na speciální dětské sušenky, mléčné koktejly anebo na bonbóny s vitamíny, zda jste vůbec někdy viděli reklamu na jablka, fazole či ovesné vločky.

Rozdíl mezi přirozenými a potravinářským průmyslem upravovanými potravinami jsme vyzkoušeli i u nás doma v rámci projektu, který náš nejstarší syn dělal do školy. Téma jeho práce bylo: Ovlivňuje strava chování? V praxi to vypadalo tak, že jedné skupině křečků podával pouze přirozené potraviny, další skupině pouze ty upravované, tzv. processed food. Po pouhých třech dnech zvířata na umělé stravě drasticky změnila své chování, byla agresivní a individualistická, zhoršila se kvalita jejich srsti a obrovsky se jim zvýšila hmotnost. Po domluvě s učitelem syn z etických důvodů čtvrtý den svůj pokus předčasně zastavil.

Biopotraviny jsou také řešení

Zvláštní skupinou přirozených potravin jsou biopotraviny, které se někdy také označují jako produkty organického zemědělství. Biopotraviny vznikají z těch nejpřirozeněji vypěstovaných zemědělských produktů včetně chovaných zvířat. Biozemědělci při jejich pěstování nepoužívají chemická hnojiva či nepřirozené způsoby ošetřování. Zvířata chovaná v ekochovech jsou krmena přirozenou zdravou stravou a běhají po dvoře, zatímco zvířata z velkochovů žijí celý život namačkána v klecích.

Jak hlídat kvalitu stravy?

  • Naprosto logickým řešením, jak vynechat nechutné přísady, nezdravá aditiva a přemíru jednoduchých cukrů a tuků, je nakupovat základní potraviny, ze kterých si to nejzdravější jídlo připravíme doma sami. Prakticky to znamená spousty čerstvé zeleniny, ovoce, ořechů, luštěnin, obilovin a semínek, z mléčných výrobků ideálně ty z nepasterovaného mléka a v bio kvalitě. Nejlepší jsou dále jen ty základní tj. neochucené, neodtučněné či jakkoliv jinak vylepšené. V případě konzumace živočišných potravin upřednostňujeme vejce a maso z organických chovů před jakýmikoliv polotovary.
  • Další možností je přednostní nakupování v prodejnách zdravé výživy, které většinou mají mnohem přísnější kriteria při výběru potravin, i když v ČR, pokud vím, ještě neexistuje jednotná síť prodejen se standardizovanými požadavky, jak je tomu na příklad v sousedním Německu a Rakousku. Předpokládám však, že i u nás bude alespoň naprostá většina potravin nabízených v prodejnách zdravé výživy bez umělých sladidel, trans mastných kyselin, geneticky modifikovaných přísad a těch nejhorších chemikálií.
  • Vhodné jsou samozřejmě i potraviny nabízené přímo lokálními pěstiteli a chovateli, které známe, a to i když nejsou vždy přímo s organickým certifikátem. Sama moc fandím tak zvaným farmářským trhům a jsem nadšená, že i u nás se už pořádají v mnoha městech.
  • Nejchutnější potraviny vůbec jsou ale patrně ty, které si vypěstujeme sami, i když chápu, že takovou možnost všichni nemají a že jsou pak na prodejcích závislí beze zbytku. O to důležitější je najít si důvěryhodné prodejce, obchody a farmáře, jejichž činnost svým věrným nakupováním podporujeme. Čím více nás to bude dělat, tím dříve se dočkáme lepší i cenově výhodnější nabídky zdravých potravin.
  • Pro každého pak doporučuji vyzkoušet si alespoň pěstování pažitky a dalších bylinek v květináči, klíčků v klíčidlech anebo zavařovacích sklenicích, přípravu domácích jogurtů i kvašené zeleniny či dokonce tempehu.

Také doporučuji uvědomit si, že i potravinářský průmysl je stejně jako např. průmysl farmaceutický postaven především na zisku, a ne na dělání dobrých skutků, jak jsou o tom mnozí z nás stále přesvědčeni. A proto je vhodné s rozumnou dávkou skepse posuzovat všechny „úžasné produkty“, které nám jsou nabízeny, a to nejen v obchodech, ale hlavně v reklamách – včetně těch, které vídáme v lékařských ordinacích.

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

2 komentáře: “Jak se stravovat chutně”

  1. bubu napsal:

    Dobrý den,
    domácí jogurt…tím myslíte připravovaný z mléka v jogurtovačích? A v několika článcích píšete o ovesné kaši, ta mi ale vůbec nechutná, dá se adekvátně nahradit (krupice, jáhly, pohanka…..)??
    Předem děkuji za odpověď

  2. Dobrý den,
    ano, domácí jogurt si připravíte z mléka v jogurtovači. Ovesná kaše je jednou z možností na snídani. Samozřejmě, že ji můžete nahradit kaší z jiných obilovin, jen bych upřednostňovala vaření z obiloviny namísto instantní kaše. M.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *