Je hledání nemocí prospěšné?

1. 2. 2013 Články štítky: , , 12 komentářů

Větší počet návštěv u lékaře, vyšetření a užívaných léků neznamená, že budeme zdravější. Naopak přibývá studií, které prokazují škody způsobené nadměrným vyšetřováním. Co vše přináší opakovaná screeningová vyšetření rakoviny prsu a prostaty?

Moderní medicína dosáhla ve druhé polovině minulého století obrovských pokroků v oblasti diagnostiky nemocí. Nyní jsme schopni pomocí nejrůznějších zobrazovacích technik a rozborů tělesných tkání expresně zjistit až desítky tělesných parametrů. V nadšení nad možnostmi, které lékařská technika poskytuje, lékaři v posledních desetiletích doporučovali absolvování čím dál většího množství vyšetření pro kontrolu toho, co vše nám může chybět anebo nás může trápit.

Více diagnostikovaných a léčených

Výsledkem uvedené praxe je více diagnostikovaných onemocnění, větší počet absolvovaných vyšetření a vyšší počet návštěv u lékaře. To vše se může zdát v pořádku, možná dokonce prospěšné. Ve skutečnosti však uvedená praxe přináší také extrémně se zvyšující náklady na zdravotnictví a především množství zbytečně diagnostikovaných. Podle přibývajících studií jsou počty špatných diagnóz anebo objevů nemocí, které by s největší pravděpodobností žádný problém v průběhu života nezpůsobovaly, mnohem větší než počty skutečně zachráněných pacientů.

V případě, že by špatná či zbytečná diagnostika nic negativního neznamenala, bychom ji stále mohli omluvit těmi zachráněnými životy. Špatné diagnózy však znamenají pro postižené jednotlivce stres, strach a celou řadu zbytečných až nebezpečných vyšetření, zákroků a terapie. Nás všechny nadbytečné vyšetřování a léky stojí peníze.

Smysluplnost mnoha vyšetření není prokázána

Například podle nedávno publikované studie Cochrane Library preventivní testování zdravých jedinců nesnižuje nemocnost ani úmrtnost. Co se zvyšuje, je počet nově diagnostikovaných poruch. Autoři studie uvádějí, že takové vyšetřování pravděpodobně nepřináší žádný prospěch. Podle právě publikované lékařské studie v JAMA Internal Medicine vydá ročně Medicare v USA jen za screeningová vyšetření rakoviny prsu přes jednu miliardu dolarů, přitom stále není prokázáno, že tato vyšetření vedou ke zvýšení úspěšnosti terapie rakoviny prsu. Podle Alana Cassels z University of Victoria in British Columbia jsou výsledky nejkvalitnějších studií šokující. Pro jeden zachráněný život na rakovinu prsu je třeba, aby mamografii 11 let každoročně podstupovalo 2100 žen. Za tuto dobu bude také 600 až 700 ženám diagnostikován falešně pozitivní nález. Pozitivní nález je důvodem pro další vyšetřování, jako jsou biopsie, operace až mastektomie.

Rizika jsou obrovská

Vedle screeningového vyšetření rakoviny prsu jsou druhým nejdiskutovanějším preventivním vyšetřením PSA testy rakoviny prostaty. U vyšetření rakoviny prostaty, podobně jako u mamografií, studie zjišťují obrovský nepoměr mezi jejich přínosem a riziky, která přinášejí. Mezi odborníky ani neexistuje shoda, jestli brzké zachycení nemoci a její terapie znamená snížení úmrtnosti na rakovinu prostaty. Přitom nežádoucí účinky terapie rakoviny prostaty mohou zásadně snížit kvalitu života. Patří k nim inkontinence moči, erektilní a střevní dysfunkce.

Jak podporovat zdraví

Namísto jednoznačného preferování a investování do prevence, kdy vyhledáváme onemocnění  je podle mého názoru nezbytné zvýšit důraz na skutečnou, relativně velmi levnou a zcela bezpečnou prevenci, která podporuje zdraví.

Co všichni potřebujeme je zjednodušení přístupu ke zdravým potravinám a prostředí, které podporuje zdraví. To znamená například zvyšování počtů cyklistických stezek, prostorů pro pěstování potravin, podporu produkce a prodeje lokálních a organických produktů, posilování vzdělávání v oblasti zodpovědnosti za vlastní zdraví, účinnější regulaci potravinových reklam a regulaci zdraví škodlivých činností, mezi které patří například kouření, jehož nežádoucí účinky postihují i ty, kteří nekouří.

Velmi potřebná je také korekce zdravotní politiky. Odborníci a zdravotní pojišťovny dnes většinou posuzují zdravotní starostlivost podle počtu absolvovaných preventivních kontrol a vyšetření. Zdravotní pojišťovny se předhánějí v nabídce proplácených vyšetření. Podle mne jsou však zdravější spíše ti, kteří se namísto pobíhání po lékařských ordinacích sami aktivně starají o své zdraví.

Napište mi, co podle vašeho názoru nejlépe zajistí zdraví. 

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

12 komentářů: “Je hledání nemocí prospěšné?”

  1. Lenka Raková napsal:

    Nejdůležitější je psychická pohoda- vyvážený naplňující život, dobré vztahy..
    Potom zdravá strava podle individuálních potřeb jedince (co je vhodné pro jednoho, nemusí být vždy vhodné pro druhého..)
    Zdravý pohyb, který baví.
    Zdravé životní prostředí.

    V případě problému nejprve sami hledat harmonii ve svém těle- a životě (řešit problémy, dokud jsou drobné, vnímat signály těla)
    Teprve při neúspěchu vyhledat terapeuta vhodného pro nás- a s jeho pomocí aktivně pracovat na ozdravném procesu..

  2. Martina napsal:

    Naše zdraví zajistí jedině zodpovědný přístup našich rodičů, resp. zdraví další generace záleží na zodpovědném přístupu nás – rodičů. Položit dobrý základ, jít příkladem, vysvětlovat a nechat vyzkoušet vše lákavé na cestě životem tak, aby jsme my nebo naše děti nakonec pochopili, že základ a jádro zdraví vychází už z maminčina lůna a je třeba starat se a udržet to, co máme v životě nejdražší.

  3. Hana Chvojová napsal:

    Naprosto souhlasím, jak s Vámi paní Margit, tak s paní Rakovou. Jelikož převážná většina dospělé společnosti stále žije v domnění, že o jejich zdraví se má postarat především naše zdravotnictví (lékař) a že věda postupuje mílovými kroky v léčbě nedávno ještě smrtelných onemocnění , možná by mladé generaci prospěla osvěta –„ péče o vlastní zdraví“ v rámci studijních programů např. biologie. Tak jako tomu je ku příkladu u zavádění „finanční gramotnosti“ do škol.

  4. Iva Agneta napsal:

    Nestojí snad každý zachráněný život za ty hory prevence???
    (samozřejmě tím nemyslím hypochondrii)

    Problém nevidím v prevenci, ale v absenci pozitivního přístupu, jak ze strany pacientů, tak ale hlavně ze strany lékařů, kteří často nebývají dobrými psychology…

  5. ejirek napsal:

    Když už školy, tak nejen osvětu, ale i praktickou zdravovědu a více pohybu na „čerstvém“ vzduchu.

  6. Děkuji, za výborné doplnění. Naprosto s Vámi souhlasím.

  7. Podle mne není možné vyvažovat jeden zachráněný život stovkami poškozených životů. Ale zastávám názor, že každý z nás by měl mít právo na vyvážené informace a na základě těchto se sám rozhodovat jaká rizika si přeje podstupovat. Sama se snažím svými texty přispívat k rovnováze informací, které jsou v západních zemích téměř jednostranně směřující k doporučování vyšetření a farmakoterapie, zatímco o jejich rizicích a nedostatcích se informuje jen minimálně.
    S názorem na nedostatek pozitivního přístupu souhlasím.

  8. Inka napsal:

    Ako hovorí Mudr. Hnízdil, naozaj si lekári svojich pacientov vyrábajú. A stále sa „proti niečomu bojuje“. A stále niet víťazov. Teda vlastne je – farmaceutický priemysel. Ono, keď sa nad tým zamyslíte, nikto sa nesnaží pacientov uzdravovať, ale iba liečiť. A to je celé choré. Nie správne sa mi zdá aj to, že existuje niečo ako „povinná preventívna prehliadka“. Teda – povinná – ako sa to vezme. Nemusíte ju absolvovať, ale vo veľa prípadoch ak tak neurobíte, potom niektoré zákroky u lekára si musíte hradiť inou (vyššou) finančnou čiastkou. Som toho názoru, že ľudia by mali pochopiť, že za svoje zdravie sú v prvom rade zodpovední oni sami. A iba oni sami môžu urobiť v tomto zmenu. To, že v niektorých prípadoch im môžu byť nápomocní lekári, nevylučujem. Treba porozumieť tomu, ako vlastne funguje organizmus ako celok. Až potom môže prísť uzdravenie. Medikamenty a nekonečné vyšetrenia to určite neurobia.

  9. Blanka napsal:

    Preventivní vyšetření bez porozumění problémů pacienta jsou alibistickým plýtváním peněz a času jak pacienta tak lékařů. Jsou nemoci, kde je nejlepší prevencí změna životosprávy (vysoký tlak, srdeční a cévní onemocnění, cukrovka atd). Tato opravdová prevence ale není lékaři s pacientem ani diskutována. Pak jsou některá onemocnění opakující se, chronická, kde nejlepší prevencí by bylo pacienta medikamentózně vůbec neléčit, neboť léčba opravdu jenom odstraňuje akutní symptomy a oslabuje imunitu organizmu. Jeden příklad za všechny. Léta trpívám záněty močových cest. Po dvaceti letech neustálé léčby chemoterapeutiky a antibiotiky jsem před deseti lety řekla dost. Náhodně jsem objevila, co mi na nemoc při projevech zabírá (voda s citronovou šťávou, žádný cukr a bílé pečivo, de facto hladovka 1-2 dny). Zárověň konzumuji při akutních bolestech koncentrované brusinky a užívám je celoročně i jako prevenci. Příznaky i infekce po 1-2 dnech obvykle úplně vymizí, což je potvrzeno i laboratorně. Onemocnění se sice občas zase vrátí, ale není to několikrát ročně (cca jednou za 2 roky), vyléčím ho sama, vypnu, vyležím). Hlavně ale netrpím celé týdny jako po léčbě antibiotiky nachlazením, vaginálními záněty a střevními potížemi a celkovým rozvrácením rovnováhy. Nehledě na to, že se po této „léčbě“ onemocnění vracelo s čím dál větší frekvencí.

    Otázka je, k čemu mi bude několik laboratorních testů „preventivní“ prohlídky jednou za několik let, když bych po pojišťovně de facto vyžadovala pouze to, aby mi proplatila opravdovou prevenci v podobě brusinek :) Jinak už k lékařům nechodím několik let vůbec. Pojištěním ale proplácím léčbu i těm, kteří své zdraví dobrovolně a vědomě ničí kouřením, nezdravou životosprávou a vlastní leností. Raději bych byla, kdyby mé příspěvky pomohly lidem, kteří za své onemocnění přímo nemůžou. A lidé, kteří by nedodrželi výživové doporučení lékaře (podmíněno opravdovou systémovou podporou a opravdovou snahou pomoct pacientovi jak psychicky tak fakticky pro takového pacienta), by měli být potrestáni zvýšním pojistného. Ale to není o reformě zdravotnictví – systém jako takový je nereformovatelný ve své současné podobě propojení velkého byznysu a peněz – ale o změně filozofického přístupu k pojmu zdraví. Není předse možné, aby lékař nebyl zodpovědný za vyléčení pacienta, ani za zničení jeho zdraví tzv. „léčbou“. Když někdo opravuje dům, taky chce ve finále vidět zdravou a krásnou stavbu a ne změť přílepků, které jeden druhému navzájem odporují a pod nimi se bortí zcela zchátralá původní stavba, která to musí všechno unést. Takovému opraváři by nikdo další dům nesvěřil.

  10. Iva Agneta napsal:

    Blanka: Promiňte, ale takhle na dálku bych si troufla odhadovat, že máte spíše chronickou kandidózu, která se občas při stresu nebo snížené imunitě atd. rozvine v zánět močových cest. (kandida může sídlit v moč. trubici a „čekat“ až bude tělo oslabené
    Soudím dle výčtu věcí, které Vám pomáhají.
    A v tomto případě jsou tedy veškerá ATB skutečně úplně k ničemu a jen zvyšují riziko vaginóz, o kterých jste se také zmiňovala.
    Chronická kandidóza je velkým problémem nejen žen a lékaři si neví rady.

    Rafinovaný cukr je bílé zlo… Spousta žen chodí ke gynekologovi s nadějí, že ji jiné antimykotikum zabere, ale nejlepší je stejně nakonec si uspořádat jídelníček a osobní život. Poslouchat svoje tělo a nestresovat…:-)

    Je super, že jste si našla způsob jak si v čas potřeby účinně pomoci. ;-)

  11. Marcela napsal:

    Paní Slimáková, velmi děkuji za Vaše články. Dcera měla dlouhodobé zažívací potíže, naprosto netypické pro svůj věk, tudíž lékařkou podceněné, ale pravdou je, že jsme na ni nijak netlačily. Já vědoma si jediné možné nabídky z její strany, což se mi později potvrdilo – řešením mělo být gastroskopické vyšetření. Rozhodla jsem se využít alternativní formu léčby jako volbu číslo jedna, dětská lékařka měla pocit, že volbou číslo jedna měla být její léčba. Malinko jsme se v tomto názorově neshodly. Čínská medicína dokázala problém pojmenovat (šlo o zánět žaludku) i řešit příčinu. Gastroskopické vyšetřením je pro ztrápeného a problémy sužovaného 17-ti letého mladého člověka, vyšetření rizikovým, velmi zatěžujícím a traumatizujícím. Závěrem by byla stanovena strohá diagnóza a doporučeno pouhé režimové opatření.Dětsá lékařka se diagnóze lékaře, jež praktikuje čínskou medicínu téměř vysmála. Její arogance mi k smíchu určitě není, spíš k pláči. Toto je obraz našeho zdravotnictví, nerespektování osobní svobody a vlastní volby. Jsem zdravotní sestra a s tímto postojem veřejně nesouhlasím.

  12. Jitka Seidlová napsal:

    Naprosto s Vámi souhlasím. Také mám negativní zkušenost s běžnou lékařskou péčí – s léčbou častých infektů dcery, kdy po několika antibioticích (necíleně nasazených) za sebou paní doktorka doporučila vyndat nosní mandli. To jsem odmítla, po konzultaci na webu celostní medicíny jsme nasadili homeopatika a míčkovací metodu na pročištění lymfatického systému, lactobacily a od té doby má dcera pokoj, má nejméně zameškaných hodin ve třídě.
    Snažím se problémům předcházet, doktory navštěvovat v krajním případě, držím se pravidla střídmosti a zlaté střední cesty. Sázíme na přírodu, sbíráme si květy bezu, lípy a šípky na čajíky pro rýmové období. Někdy si říkám, kam jako lidstvo spějeme…..honičky, stresy, sedavý způsob života, špatné stravovací návyky….. Pochopíme, že to takto nelze?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *