Collin Campbell: Čínská studie

13. 1. 2014 Knihy štítky: , , 19 komentářů

imgresÚžasná obhajoba vegetariánství! Kniha, která tvrdí, že veganství je tím nejsprávnějším stravovacím způsobem. Co však skutečně autor prokázal a jaké nedostatky jeho tvrzení mají?

Dr. Campbell na základě své rozsáhlé studie a mnoha jiných prací detailně vysvětluje souvislosti mezi výživou a nemocemi srdce, diabetem a rakovinou. Kapitoly popisují zdravotní potíže od jejich příčin až po návrhy přirozených řešení s důrazem na výživu. Podle autora je naším největším nutričním problémem konzumace živočišných produktů, z jednotlivých živin potom živočišných bílkovin. Proto opakovaně doporučuje omezení konzumace až úplné vyloučení masa, mléka a mléčných výrobků. Řešení vidí ve vegetariánské až veganské výživě.

Obhajoba vegetariánství z morálních, ekologických a ekonomických důvodů je neoddiskutovatelně opodstatněná. Obhajoba vegetariánství ze zdravotních důvodů je také pochopitelná. Něco zcela jiného ale je, že Dr. Campbell propaguje v zájmu zdraví veganskou výživu, navíc pro všechny. Prosazuje tezi, kterou ani jeho vlastní výzkumy netestují.

Hlavní nedostatky

  • V rozsáhlé knize se o vlastní Čínské studii píše jen na několika stránkách, studie je popsána v monografii „Diet, Life-style and Mortality in China.“ V monografii není potvrzení souvislosti mezi konzumací živočišných bílkovin a nemocemi.
  • Čínská studie je observační. To znamená, že je založena na pozorování, ale neprokazuje vlivy. Dr. Campbell přesvědčivě neprokázal ani souvislosti. Například ve studii sám našel silnější vztah mezi příjmem pšenice (tj. rostlinné bílkoviny) a nemocemi než u živočišných bílkovin, ale tuto informaci v knize neuvádí.
  • Za největší problém celé studie a závěrů v knize popisovaných považuji srovnávání čerstvé stravy Číňanů s vysoce průmyslově upravovanou stravou Američanů. Při kritice mléka se například nerozlišují zásadní zdravotní rozdíly mezi konzumací čerstvého mléka a homogenizovaného pasterizovaného mléka a mléčných výrobků. Tím také můžeme vysvětlit, proč studie, které sledují konzumaci kvalitního přirozeného mléka a masa, závěry Čínské studie nepotvrzují.
  • Problematické je tvrzení, že vyšší hladina cholesterolu znamená vyšší úmrtnost na srdeční a nádorová onemocnění. Kvalitní lékařské studie doposud stále jednoznačně nepotvrdily souvislost mezi vyšší hladinou cholesterolu a nemocemi srdce. Mnohem jasnějším indikátorem této souvislosti je vysoká hladina VLDL a nízká hladina HDL. Faktem je, že až 50 % jednotlivců se srdečním onemocněním má střední až nízkou hladinu cholesterolu. Kauzální průkaznost souvislosti vyšší hladiny cholesterolu s nádorovými nemocemi je ještě problematičtější.
  • Dalším nedostatkem je tvrzení, že čím vyšší je konzumace masa u Číňanů, tím vyšší jsou počty nádorových onemocnění. Campbell vynechal při zpracování dat výsledky účastníků Tuoli okrsku, oblasti s vysokou konzumací mléka a masa a současně nižším výskytem rakoviny, ve kterém byl zaznamenán obdobný výskyt srdečních nemocí jako u Číňanů na rostlinné stravě. Podobně je možné proti jeho tvrzením argumentovat i vysokou konzumací masa u afrických Masajů nebo u Eskymáků.
  • Ve studii se neposuzuje vliv dlouhodobě omezeného příjmu stravy u Číňanů po Maových zemědělských reformách. Studie byla realizována právě po tomto kritickém období (od poloviny 70. let do konce 80. let minulého století).
  • Campbell doporučuje pro zdravý a dlouhý život jíst jako Číňani. Podle statistik úmrtnosti však byl a stále ještě je průměrný věk Číňanů nižší než průměrný věk Američanů.
  • V knize jsou kromě výše popsaných i jiné zásadní chyby, např. tvrzení, že výhradním zdrojem kyseliny listové je rostlinná strava. Tento vitamín se běžně nachází i v živočišných potravinách, např. kuřecí játra jej obsahují několikrát více než srovnatelné množství zelených salátů.

Práce, na které se Campbell odvolává

  • Studie, která v Indii prokázala vyšší výskyt rakoviny u dětí z bohatších rodin, je také jen observační; Campbell na jejím základě obviňuje ze vzniku rakoviny pouze vyšší příjem živočišných bílkovin. Přitom děti, na kterých byl výzkum prováděn, pravděpodobně také konzumovaly více průmyslově upravovaných potravin (cukrů a mouky) a méně vlákniny.
  • Studii s kaseinem využívá Campbell pro kritiku mléka a živočišných bílkovin obecně, přestože byl ve skutečnosti krysám podáván průmyslově upravený práškový kasein, což samo o sobě může měnit jeho strukturu. Opomíjí informaci, že s bílkovinou kaseinu se podával i cukr, který podporuje růst nádorů.
  • Studie, které popisují nižší výskyt nádorů u krys, které konzumovaly méně bílkovin, také zjistila, že krysy na nízkobílkovinné dietě umíraly po šesti měsících, zatímco krysy, které konzumovaly více bílkovin, žily dva roky. Tuto informaci kniha neuvádí.
  • Campbell se také odvolává na populaci ostrovů Papua Nová Guinea, kde domorodci nekonzumují žádné živočišné potraviny. Zcela však chybí vysvětlení, proč se stejné výsledky (žádná onemocnění srdce) zjistily například i u populace afrických Masajů, kteří naopak konzumují převážně živočišné potraviny.

Co autor a kniha přináší?

  • Velkým přínosem je skvěle zpracované vysvětlení obrovského významu konzumace rostlinné stravy, včetně mnoha praktických doporučení pro dietoterapii nejběžnějších zdravotních potíží.
  • Kladem je také předání osobní zkušenosti zdravotní prospěšnosti veganské stravy.
  • Autor připomíná, že západní výživový styl s vysokým kalorickým příjmem, nadbytkem koncentrovaných cukrů a nedostatkem vlákniny souvisí s našim vysokým výskytem civilizačních nemocí, cukrovky, ischemické choroby srdeční a nádorových onemocnění.
  • Campbell uvádí, jak zájmy potravinářského průmyslu negativně ovlivňují výživová doporučení.

Moje závěry

Vůbec nepochybuji o tom, že pomocí hormonů vyhnaná drůbež, maso vystresovaných zvířat, jež jsou vykrmována obilím, které je pro ně nepřirozené, anebo ještě hůře GM sójou, dále pak pasterizované, homogenizované a často přeslazované mléčné výrobky anebo sójové uzeniny jsou pohromou pro organismus. S Campbellem však nesouhlasím v kritice veškeré konzumace masa, anebo dokonce všech živočišných produktů.

O etických, ekologických a ekonomických přínosech vegetariánské a veganské stravy neváhám. Na základě dostupných odborných informací si ale nemohu dovolit tvrdit, že vegetariánská, natožpak veganská strava jsou ze zdravotného hlediska těmi nejlepšími stravovacími způsoby pro všechny.

Zdravotní výhody života na rostlinné stravě, které Campbell popisuje, totiž uvádějí jiní autoři, např. Price, na výživě s bohatým příjmem živočišných potravin. Všechny popisované zdravé populace spojuje příjem kvalitních potravin a absence polotovarů v jídelníčku. Proto sama jako základ zdravé stravy doporučuji přednostní příjem kvalitních přirozených potravin a jídel z nich připravovaných a maximální omezení všech polotovarů. Rozhodnutí pro preferenci rostlinných nebo živočišných zdrojů je na každém jednotlivci.

Knihu moc doporučuji, ale nejlepší je si společně s ní přečíst také opačné argumenty od Dr. Price nebo detailnější rozpory knihy od jejích oponentů, kterými jsou Michael R. Eades, M.D., Mercola M.D., MUDr. P. Kohout anebo Hariet Hall M.D., ze kterých jsem sama čerpala.

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

19 responses to “Collin Campbell: Čínská studie”

  1. Helaovečka napsal:

    Dobrý den,
    knihu znám a moc mě zaujalo dezailní zpracování všech kapitol včetně nemocí, kdy mi jeho závěry přijdou logické. Chtěla jsem se zeptat, kde jste čerpala nedostatky? Jak víte, že Campbell vynechal při zpracování dat výsledky účastníků Tuoli okrsku? Nebo že ve studii sám našel silnější vztah mezi příjmem pšenice (tj. rostlinné bílkoviny) a nemocemi než u živočišných bílkovin, ale tuto informaci v knize neuvádí? Kde jste zjistila že studii s kaseinem využívá Campbell pro kritiku mléka a živočišných bílkovin obecně, přestože byl ve skutečnosti krysám podáván průmyslově upravený práškový kasein, což samo o sobě může měnit jeho strukturu. Jak víte, že opomíjí informaci, že s bílkovinou kaseinu se podával i cukr, který podporuje růst nádorů? Dále píšete že studie, které popisují nižší výskyt nádorů u krys, které konzumovaly méně bílkovin, také zjistila, že krysy na nízkobílkovinné dietě umíraly po šesti měsících, zatímco krysy, které konzumovaly více bílkovin, žily dva roky. Tuto informaci kniha neuvádí…ap.
    Moc vám fandím a vaše názory se mi líbí, jen by mě zajímalo, jak jste vy došla k těmto závěrům. Děkuji.

  2. Dobrý den,
    odpovědi není možné najít v samotné knize, ale studováním i prací dalších autorů a odborníků, kteří detailněji rozebírali samotnou studii. Práci dr. Campbella, ale i mnoha jiných odborníků sleduji už roky a některé příklady z takovýchto detailnějších rozborů uvádím v odkazech v posledním odstavci článku. Margit

  3. Renata napsal:

    Dobrý den,
    po přečtení této knihy http://knihy.abz.cz/prodej/metabolicke-typy-prevratny-zpusob-stravovani, jsem došla k názoru, všeho s mírou. Záleží na každém z nás, po čem se cítí dobře. Největším problémem, je podle mně nestřídmost a nezájem o informace. Děkuji za Vaše stránky. Renata

  4. Tereza Marková napsal:

    Čínskou studii jsem četla a nadchla mě natolik, že jsem o ní napsala recenzi pro své přátelé. Nicméně nevedla u mě k vegetariánství. Shodou okolností hned pod dočtení Čínské studie jsem četla knihu Johna Robbinse s názvem Nová výživa, která se částečně týká téhož, tedy prosazuje vegetariánství a veganství, ale nejenom z hlediska zdravotního, ale i etického a ekologického. Vřele doporučuju, byť to není veselé čtení. I na to mám neodbornou recenzi pro přátelé: http://recenznik.webnode.cz/recenze/
    Zatím jsem ve fázi „víkendového domácího vegetariána“ tzn. že jím maso z domacích zdrojů a jen o víkendu.
    Ještě mám dotaz: Ve Vašich závěrech píšete, že „pohromou pro organismus jsou (mimo jiné) sojové uzeniny“, proč? Protože jsou uzené? Takže třeba uzený tofu nebo tempeh je špatně? Děkuji :)

  5. Eva napsal:

    Dobrý den,Margit!
    Děkuji za Váš objektivní názor. Pro mnohé,včetně mně, je vaše recenze velmi cenná.Knihu se chystám pořídit a je fakt,že když člověk nezná podtext, zákulisí, přesné studie(které jsou zejména v AJ) může si udělat zkreslený názor. jak píšete, co je dobré pro jednoho,nemusí sedět druhému. Základem je kvalita, selský rozum a trocha intuice.
    Přeji pěkný den a díky za vaši práci!Eva

  6. Blanka napsal:

    Dobrý den Margit, knihu jsem četla a pod vaše závěry bych se podepsala. Dovolím si sdílet na svých stránkách Zdravě a Bio na fcb. Blanka

  7. Dobrý den, sojové potraviny jsou většinou vysoce průmyslově upravované a soja obecně bez fermentace těžko stravitelná, a proto ji nijak nedoporučuji. K tématu chystám detailnější text pro svoji encyklopedii. M.

  8. JardaZ napsal:

    Dobrý den,

    děkuji za tento článek, který konečně po dlouhé době není jen monotónní obhajobou vegetariánství a veganství, ale přistupuje ke každému jednotlivě s významem kvalitní stravy jako celku. Je mi jasné, že když budu vegetarián a budu baštit cukr, sóju a škrob, asi to nebude to pravé ořechové. Stejně jako zmíněné úpravy „života“ zvířat určených ke konzumaci.

    Ještě jednou moc děkuji a přeji mnoho podobných osvícených článků.

    JZ.

  9. Tereza Marková napsal:

    To je skvělé, Margit, že se chystáte napsat článek o sojových výrobcích. Nedávno jsem vyčetla v knize Jak přežít dobu jedovou informace o tom, že výrobky ze sóji, které nejsou fermentované jsou nejenom těžko stravitelné, ale mohou být i zdraví škodlivé při dlouhodobější konzumaci. Ještě bych Vás poprosila, abyste v článku zmínila u těch fermentovaných sojových výrobků, jestli je vhodné, používat či nepoužívat ty uzené (uzený tempeh, uzené tofu) a proč. Děkuji moc a na Váš článek se budu těšit. Tereza

  10. Katka napsal:

    Dobrý večer!

    Prosím Vás o radu, týka sa vegetariánstva. Som vegetariánkou už cez 10 rokov, ale opätovne sa mi vracia anémia, teraz z požadovaných 6, mám niečo okolo 3.
    Som stále unavená, a vyčerpá ma akákoľvek fyzická aktivita, a stále je mi zima. ŠŽ mám v poriadku. Železo z tabliet mi zaťažuje trávenie, ale aj keď ho doplním, opäť po pár rokoch mi zasa klesne na kritickú hranicu. Podľa mojich znalostí jem doastatok potravín so železom v rastlinnej podobe, tak kde sa mi stráca?
    Začala som jesť aspoň občas ryby, ale tie konzervované, vo vlastnej šťave, iné mi nechutia.
    Myslíte si, že som typ, ktorý potrebuje jesť mäso, alebo jednoducho niekde robím chybu ja.
    Skúšala som aj byť na živej strave, ale viac ako 7 dní som to nedokázala vydržať, bolo stále zima, unavená som bola neskutočne, ale to asi súviselo aj s tým deficitom železa, a neskutočne som mala chuť na mäso, čo sa mi ako vegetariánovi nikdy predtým nestalo.
    A ešte sa chcem poradiť. Neskutočne mi chutí sladké, keď si niečo nedám každý deň, som nesvoja, neviem či to súvisí s anémiou, alebo je to v tom, že večer už nejedávam, pretože nie som hladná, a teda je chyba v nepravidelnosti.

    Ďakujem za odpoveď. Katka

  11. Dobrý den Katko, podle toho co uvádíš Ti buď neprospívá vegetariánství anebo podoba v jaké vegetariánství sama praktikuješ. Moc doporučuji detailně konzultovat jídelníček s odboníkem a čím dříve začít zařazovat i živočišné potraviny anebo alespoň zvýšit příjem kvalitních vajec a ryb. Margit

  12. Silvia napsal:

    Ahoj Katka, podla toho, co pises mam pocit, ako by si pisala o mne. Viem presne, ako sa citis. Badaniu a patraniu som zasvatila spustu casu a dnes uz viem, s cim bojujem. Tak keby si mala chut niekedy sa stretnut a podelit sa o skusenosti a sposoby liecby, daj vediet. Silvia

  13. Katko,

    vypadá to na oslabený slezinový okruh. Odpovídá tomu nejen zimomřivost, ale taky neskutečná chuť na sladké. Dobrá (?) zpráva je, že oslabením slezinového okruhu trpíme tady v podnebném pásmu s výkyvy teplot během roku skoro všichni… Zkus si zajít ke kvalitnímu čínskému terapeutovi, respektive ke kvalitnímu terapeutovi tradiční čínské medicíny.

  14. Milos Mesároš napsal:

    Vaša recenzia ku knihe je zatiaľ najlepšia z toho čo som k tomu čítal na CZ a SK weboch. S tou pšenicou a rizikom je to pravda, že to zistili v originálnej čínskej štúdii. A ukázalo sa to ako štatisticky veľmi významné, preto mňa veľmi mrzí, že to autor v knihe neuviedol. Asi sa obával nabúrať oficiálne doporučenia v USA šírené dietologickou organizáciou – postavené na pšeničných produktoch. Ale zároveň si myslím, že je to práve preto, že pšenica sa jedla v podobe výrobkov z bielej múky. Keby bolo 100% spotreby v plnozrnných produktoch (nie prifarbených – ako je cca 90 čierneho pečiva na trhu) – malo by to menej negatívny efekt. Tiež súhlasím, že je veľký rozdiel medzi nepasterizovaným a pasterizovaným mliekom a nehovoriac o rozdiele medzi ovčím a kozím mliekom v porovnaní s kravským. Podobne je aj obrovský rozdiel v mäse ovce pasennej na lúke a mäsom z veľkochovu zo zvierat bez pohybu a kŕmených kukuričným šrotom.

  15. wwwmys napsal:

    Pokud budete zit podle cinske studie, budete zit urcite dele a lepe nez podle cehokoli jineho.
    Problem s psenici je pouze jeden a zasadni: nase psenice je geneticky modifikovana, na rozdil od puvodni pradavne psenice. Timto pravdepodobne vznikla i alergie na lepek..

  16. Dobrý den, naše pšenice zcela jistě není geneticky modifikovaná. Dokonce ani v USA, kde se už pěstování GM pšenice zkouší, ještě není tato plodina povolena k prodeji. M.

  17. Eliška napsal:

    Dobrý den, mohu požádat o vědecky podložený názor na veganství u dětí od 3 let? Předem děkuji za odpověď.

  18. Dobrý den, v českém jazyce se k veganství, i u děté, vyjadřuje třeba MUDr. Luňáček: http://archiv.vegspol.cz/view.php?cisloclanku=2000030001.
    Ze zahraničních zdrojů doporučuji potom stanovisko Americké dietetické asociace, ADA. M.

  19. Petr Sedláček napsal:

    Dobrý den paní Slimáková,

    děkuji za rozbor knihy. Před několika lety jsem byl na Vaší přednášce v Brna na přehradě a právě na tuto studii jsem se ptal. Tenkrát jste se k tomu nechtěla vyjadřovat a to z pochopitelných důvodů, že jste se k ní zatím nedostala, ale máte to v plánu. :)
    Jsem rád, že jste se k tomu dostala(a já po roce k Vašemu článku) a přinesla nám svůj pohled.

    Považuji si Vás, jako střízlivého odborníka, který nevyřkne žádný soud k čemukoli, bez podrobného bádání. Kéž by bylo takových více!

    Sám jsem vegan hlavně z etického důvodu už 4 roky, dělám kulturistiku a Čínská studie a návazný dokument „Forks over knifes“ pro mne vždy byly stěžejním materiálem.

    Nemám nic konkrétního, jen velké DÍKY za Vaši objektivitu, která mnohým pseudo-výživovým poradcům tolik chybí. :)

    Petr

Napsat komentář