Michele Simon: Appetite for Profit

20. 8. 2012 Knihy štítky: ,

Autorka knihy, expertka na zdravotní politiku a profesorka práv, popisuje, jak potravinářský průmysl ohrožuje naše zdraví pomocí neustále se zvyšující nabídky vysoce průmyslově upravovaných potravin s nedostatkem živin, tzv. pseudofoods.

Jsou potraviny, které nám běžný trh nabízí, bezpečné a vhodné ke konzumaci? Vždyť potravinářský průmysl je průmysl jako každý jiný – žene se za ziskem. Nadnárodní potravinářské společnosti mají jediný cíl, kterým bohužel není udržení dobrého zdravotního stavu jejich zákazníků – konzumentů potravin, ale neustálé zvyšování zisku, a to všemi dostupnými prostředky. V případě, že ke zvýšení zisku povede přidání některých chemikálií a prezervancií do potravin, můžeme si být jistí tím, že je výrobci potravin v potřebné míře použijí. V případě, že zisk z prodeje potravin zvýší neetická reklama cílená na děti, s velkou pravděpodobností se záhy objeví na billboardech, v časopisech a v blocích televizního vysílání pro děti. Kniha popisuje a na desítkách příkladů také dokazuje, jak potravinářský průmysl skutečně pracuje, jak jeho postupy ovlivňují jednotlivé konzumenty a jak je možné se proti takovýmto metodám bránit.

Simon názorně ukazuje, jak zástupci „Big food“ (největší výrobci potravin, mezi které patří na příklad McDonald, Coca-Cola, Kraft, Unilever anebo General Mills) odpovídají na oprávněnou kritiku ze strany odborníků pomocí útoků, jak se snaží prezentovat „své“ společnosti jako zastánce a propagátory zdravé výživy a jejich výrobky jako pomocníky v léčbě zdravotních komplikací. V přímém rozporu s tím však stále bojují na příklad za udržení nabídky svých prokazatelně nezdravých produktů ve školách. Vůdčí potravinářské firmy zakládají a sponzorují „nezávislé občanské“ organizace, které obhajují svobodu ve výběru jídla, čímž nazývají odpor vůči jakékoliv smysluplné státní regulaci, jakou by na příklad mohl reprezentovat zákaz prodeje sladkostí ve školách nebo omezení reklamy cílené na děti. Pomocí těchto skupin šíří potravinářský průmysl klamavé reklamy.

Big food napadá nezávislé odborníky a snaží se pomocí „sponzorování“ spojovat s oficiálními lékařskými organizacemi, mezi které patří na příklad Americká dietetická asociace, a vylepšovat svou image podporou projektů, které jsou nějak spojeny se zdravím, jak jsme ostatně velmi nedávno viděli na olympijských hrách v Londýně, jejichž hlavními sponzory byly společnosti CocaCola a McDonalds.

Autorka předkládá celou řadu podnětů a doporučení pro rodiče i aktivisty. Dozvědí se, jak na cestě za udržitelným, dosažitelným a cenově dostupným potravinovým systémem co nejefektivněji komunikovat s vedením školy, se zákonodárci a s médii. Appetite for Profit doporučuji každému, kdo ještě stále věří v informace, které přinášejí běžná média, odborníci zaměstnaní v potravinářském průmyslu a organizace, které jsou tímto průmyslem financovány. Kniha detailně popisuje situaci na americkém trhu, ale situace je v dalších vyspělých zemích, včetně České republiky, velmi podobná, a proto nabízené informace aktuální i u nás.

Jeden ze čtenářů shrnul zásadní argumenty knihy do několika bodů:

  1. Žádnému z tvrzení velkých potravinářských společností se nedá věřit.
  2. Velké potravinářské společnosti nemají sebemenší zájem na podpoře zdravých stravovacích návyků, a to ani u dětí.
  3. Velké potravinářské společnosti usilují pouze o dosažení co největšího zisku.
  4. Velké potravinářské společnosti se zcela nezodpovědně podílejí na epidemii obezity, kterou pozorujeme ve vyspělých zemích.
  5. Velké potravinářské společnosti nereagují na kritiku změnou nebo racionálnímí argumenty, ale zcela demagogickým zvýšením reklamy a propagace pomocí dílčích sdělení bez potřebného kontextu.

Zábavnou částí knihy je popis korporátního slovníčku a vysvětlení toho, co ve skutečnosti znamenají známé fráze, na příklad „better for you“ a „fun for you.“ Dovolím si citovat z korporátního slovníku, který naleznete v samém závěru knihy:

Better-for-you products (lepší výrobky pro vás)

Způsob, jakým výrobci průmyslově upravovaných potravin označují své „zdravější“ výrobky, avšak pouze na základě vlastního posouzení a srovnání s těmi vůbec nejhoršími.

Fun-for-you products (výrobky přinášející zábavu)

Označení, kterým výrobci průmyslově upravovaných potravin nazývají své výrobky bez výživové hodnoty. Odpovídající označení „bad–for-you“ (špatné pro vás) by asi nebylo tak lákavé.

Functional benefits (funkční výhody)

Pojem, kterým výrobci označují určité nezdravé produkty, na příklad přeslazené sportovní nápoje. Údajným kladem takových výrobků, kterým argumentují je zpravidla zajištění hydratace a energie.

Food nazi, Food police (potravinoví náckové, potravinová policie)

Označení, kterými lobbisté potravinářského průmyslu titulují zastánce zdravé výživy, na příklad právníky, kteří se odváží navrhnout potřebné smysluplné státní regulace.

Balanced diet (vyvážená dieta)

Extrémně zjednodušená a nesmyslná „definice” zdravé výživy, kterou zástupci nadnárodních potravinářských společností prosazují. Cílem je zmást konzumenta a udržet status quo. „Do balanced diet patří tak trochu vše, a proto není třeba cokoli měnit.“

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej ostatním.

Zdravé zprávy emailem

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *